9. března 2010 došel z Borovan další e-mail, který byl úplně jiný, než ten předchozí:

...Teď jsem právě domluvila telefonicky s panem Škochem z JFOS, který mi do 10.03. slíbil nahlásit přihlášené soubory. Již je přihlášeno 6, z Dolního Rakouska máme 2 soubory, takže tím je počet naplněn. Tak se nám to s vámi komplikuje - ač nerada, ale nemohu postupovat proti JFOS a odmítnout jejich nahlášený soubor pro vaše účinkování. Je mi to moc líto, protože Váš soubor byl opravdu nejlepší, proč spolupráce s vámi a JFOS není možná. Já jsem vůbec netušila, že již nejste členem a tudíž ani pozváni a teď je to pro mne nepříjemná situace, být uprostřed nějakého "osobního" sporu. Nezlobte se, prosím. Pro nás je JFOS velmi dobrým partenerem, díky kterému máme také dobré kontakty s rakouským sdružením. ...

Alena Seberová
kulturní odd. města Borovany

Takže díky politice lží pana Škocha se změnilo za necelý týden stanovisko města Borovany, takže informace níže uvedená již neplatí.

Z Borovan přišel e-mail s neoficiálním pozváním na Borovanské borůvkobraní od Aleny Seberové z kulturního oddělení Městského úřadu v Borovanech.

Sobotní folklorní pořad měl na Borůvkobraní velký úspěch. "A zvlášť váš soubor!", píše Alena Seberová.



Paní Seberová požádala o zajištění pozvání jihočeských folklorních souborů předseda Jihočeského folklorního sdružení Milana Škocha. Škoch ovšem nepozval soubor Libín-S Prachatice, přestože právě náš soubor měl mimořádný úspěch. Proto přišlo neoficiální pozvání od organizátorů přímo.

Do Borovan jsme již odpověděli, že se na Borůvkobraní těšíme.

Folklorní odpoledne na Borovanském borůvkobraní bude v sobotu 10. července 2010. Borovanští přišli s nápadem na zpestření. Chtěli by, aby soubory přivezli sebou z domova jejich místní borůvkové speciality. Jistě je přiveze i folklorní soubor Libín-S z Prachatic!

Neodpustíme si výzvu! Prachatičtí, ale i třeba čtenáři od jinud, pošlete nám borůvkové recepty! Jistě je najdete na našich stránkách, představíme je i v Borovanech.

(Aktualizace 09.03.2010 23:03)

Vyšlo březnové číslo měsíčníku lidové kultury Čech, Moravy a Slezska FOLKLOR

Z obsahu čísla:

Přežije lidový oděv současnost? Postřehy ze semináře o krojích v Blatničce
Škola odzemku. Nabídka pro zájemce o zvládnutí valašského tance
Antonín Konrády umí i s rukou v sádře. Chodové tančili v Praze již na 74. Pošumavském věnečku
Padesát a pět let hradišťánkovské školy hrou. Profil dětského folklorního souboru Hradišťánek
Vynášení Morany v Dolní Lomné. Tradice jarního loučení dětí s pohanskou bohyní smrti
Březen, za kamna vlezem. Nad pranostikami třetího měsíc "lidového měsíce"
O hvězdách a hvězdičkách. Fejeton Vojtěcha Kouby
Dvacet let práce s dětmi. Několik poznámek k jubileu Pionýra
Poberounský masopust se opravdu povedl. Lidové tradice na způsob obyvatel Zadní Třebáně
Od Krojového ke Kantorskému. Pozvání na ples Zlatých, stříbrných i bronzových Ámosů 2010.
Skvostné zrcadlo husitských Čech. Národní muzeum vydalo unikát - faksimilie Jenského kodexu

Březnový FOLKLOR vedle uvedených článků přináší m.j. i rozsáhlou reportáž z XII. Národního krojového plesu Folklorního sdružení ČR v TOP HOTELu Praha 13. února 2010 (kterého se zúčastnila i skupina z folklorního souboru Libín-S Prachatice) s dvoustránkou fotografií či pozvání na XIX. Mezinárodní dudácký festival do Strakonic v článku "Dudákov" už žije dudáckým festivalem.

(Vloženo 04.03.2010 21:40)

Sice už bude skoro rok od vystoupení folklorního souboru Libín-S Prachatice na dolnorakouském hudebním festivalu aufhOHRchen v Pöggstallu. Nyní jsme objevili na webových stránkách dolnorakouských novin NÖN dvě fotografie z vystoupení na hlavním pódiu v Pöggstallu. Najdete je zde a zde.

(Vloženo 15.02.2010 21:28)

Desítka členů folklorního souboru Libín-S Prachatice byla v sobotu 13.02.2010 na 12. národním krojovém plesu Folklorního sdružení České republiky.

Již při vstupu do rozsáhlých prostor TOP HOTELU Praha vítali nejen Libíňáky, ale všechny hosty z celé České republiky i z ciziny, hostů bylo hodně, přijely jich tři tisícovky, krojovaní členové ze západu Čech, z Plzeňska a Karlovarska, domácími koláčky, lázeňskými oplatkami, pivem a dalšími dobrotami, ale hlavně písničkami, melodiemi a tancem. Mezi hosty byli Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí, Martin Ploc, náměstek ministra pro místní rozvoj, Milada Emerová, hejtmanka Plzeňského kraje, Josef Novotný, hejtman Karlovarského kraje či hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík, Miroslav Vlček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Celkem pozvání přijalo zhruba 700 VIP hostů.



Bohatý celovečerní program začal v sedm večer ve všech sálech TOP HOTELU Praha, ve foyeru Velkého kongresového sálu a před hlavní recepcí. Ve Velkém Kongresovém sále se začalo předtančením tanců Rejdovák a Rejdovačka ve výborném podání souborů Jiskra, Mladina, Rokytka, Šumava a Úsměv z Plzeňska za doprovodu sloučených muzik Jiskra a Mladina. Stejně velký ohlas u diváků měla i Krajc polka, kterou zatancovaly soubory Dyleň, Marjánek, Stázka, Krušnohor a Skejušan ze širšího Karlovarska za doprovodu jejich muzik.



My jsme potkali nejprve Hanku Tesařovou s Jirkou Brantnerem. Hanka si na ples vzala historický kroj - část kroje je ze čtyřicátých let minulého století, sukně je však mnohem starší, nosila ji už Hančina prababička.



Libíňáci našli svoje místa v předsálí Kongresového sálu Praha. Neměli to tak daleko ani do Velkého kongresového sálu ani do foyeru. Na plese bylo dost jídla a pití, především ze západočeského regionu, tedy z Plzeňského a Karlovarského kraje. Ale třeba Honza měl pro jistotu v kapse placatičku se slivovicí, co kdyby to těm Pražákům došlo.



Na pódiu sálu Praha vstupovali Plzeňáci, tím myslím soubory z Plzeňska.



Po nich tu byl jediný profesionální folklorní soubor v České republice - vojenský folklorní soubor Ondráš z Brna. Právě nad Ondrášem se v minulém roce honily černé mraky, hrozilo nebezpečí zrušení tohoto špičkového souboru. V Kongresovém sále Praha najednou začalo být husto, Spousta krojovaných hostů stála podél zdí nedaleko pódia, na parketu seděli i stáli fandové folkloru. Vystoupení Ondráše je zážitkem pro každého.







Taneční ukázka skončila, kapela Ondráše ale hrála dál. Konferenciéři, kteří uváděli program v sále Praha, poznamenali, že když na parketu netančí alespoň 160 tanečníků, musí kapela skončit a odjet zpět do kasáren. Teď už na parketu nikdo neseděl, parket byl plný. I Libíňáky bylo vidět.



Na velkém plese je velká šance, že potkáte nějaké známé. My jsme potkali třeba paní Verenu Hofstetter, konzultantku pro oblast Waldviertel VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH, nedlouho poté moderátora hudebního festivalu aufhOHRchen v Pöggstallu, kteří byli také hosty plesu.

Po Ondrášovi ukázal v sálu Praha svoje umění soubor Gaudeamus z Prahy.



V hemžení krojovaných párů se vyjímala skupina hasičů v historických uniformách s krásnými naleštěnými přilbami. "Tak co, kluci, odkud vy jste přijeli," ptal se Hynek. "My jsme ze Žďáru nad Sázavou! Pojď se s námi vyfotografovat," zavolali na Helču.



"Kluci, máte krásný přilby! Hele, tohle je ale znak Českého království!" "Jo, jsou to starý přilby, některé z konce 19. století! To víš, dalo to ale práce je takhle zrestaurovat!"



Děvčatům, nejen těm našim, to v krojích opravdu sluší. Ale podívali jste se někdy, co to mají na hlavách?













Á tady jsou Libíňáci, jsme ve vestibulu Kongresového sálu Praha.



To místo bylo docela strategické, okolo šel skoro každý. V lidovém kroji přisednul i známý sexuolog Radim Uzel. O čem se povídalo, těžko říct, bylo to o sexu, o folkloru, nebo o kráse jižních Čech? Náš fotograf u toho nebyl. Pojďme se podívat do Velkého kongresového sálu.

Na pódiu i na parketu byly před jedenáctou opět západočeské soubory Jiskra a Mladina.



Sál ovládnul opět Gaudeamus, tentokrát s variací na Masopust.



Tance ze širšího Karlovarska, tedy z území, kde dlouho vedle sebe žily Češi a Němci, předvedly soubory z Karlovarska a Poohří v choreografii manželů Hankových za doprovodu muziky souboru Dyleň. Ukázali třeba tanec, který v Čechách známe jako Doudlebskou polku, na německé straně jej znají jako Kreuzpolku (v nářečí Krajcpolku).



Nezůstalo jen u ukázek, do kola přišly desítky párů, jen těžko už se tísnily v kruhu. Byli mezi nimi i Libíňáci.









Celý ples nebyl jen ve znamení folkloru. Ještě dřív, než jsme potkali Hanku s Jirkou, hned u hlavní recepce jsme viděli postávat Felixe Slováčka s klarinetem v ruce. On však nepřišel jen držet svůj nástroj, sálem Praha, i Velkým sálem zněly melodie Bandu Felixu Slováčka. Ostatně ve Velkém sále bylo před půlnocí pokřtěno cédéčko Vínečko bílé právě s melodiemi Slováčkova bandu. Světe div se, krojovaným i nekrojovaným párům šly i tance na melodie, které hrál Felix Slováček.



Ve velkém sálu nás zaujala dáma ve zvláštním velkém klobouku. Přijela od německých břehů Bodamského jezera. "Z čeho je ten klobouk? Ze stříbrných drátů! I ta výšivka je ze stříbra, jenom z velmi tenkého drátu."







Ve Velkém sále se na chvilku potkala Helena Svobodová, vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice, s předsedou Folklorního sdružení České republiky Zdeňkem Pšenicou. Ale opravdu jen na chvilku, pana předsedu odvedla kolegyně ze štábu plesu, na rozdíl od většíny lidí v sále, na Pšenicu čekala ještě spousta úkolů. To víte, 3000 návštěvníků, 700 účinkujících, 700 VIP hostů!



Velká část Libíňáků odjížděla z plesu ještě před koncem, domů to měli asi 160 kilometrů.

(Vloženo 15.02.2010 20:36)

Předseda folklorního Folklorní sdružení Libín-S Prachatice podal v pondělí 15.02.2010 o příspěvek Jihočeského kraje z příspěvkového programu podpory v oblast kultury.

(Vloženo 15.02.2010 17:00)

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice požádalo o příspěvek Města Prachatice na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2010.

Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík podepsal v pátek 12.02.2010 na městském úřadě smlouvu o poskytnutí příspěvku Městem Prachatice. Z přípěvku bude hrazena doprava českých souborů na akce projektu.

(Aktualizace 15.02.2010 16:51)

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice si dovoluje Vás pozvat na slavnostní vystoupení u příležitosti 20. výročí folklorního souboru Libín-S, který se koná v prvním jarním dnu v neděli 21. března 2010 v sále Národního domu v Prachaticích.



Obzvlášť rádi přivítáme všechny bývalé i současné členy souboru Libín-S Prachatice a jejich blízké.

(Vloženo 08.02.2010 23:36)

Folklorní sdružení České republiky vydalo kalendář Folklorního sdružení ČR FOLKLORNÍ AKCE V ČESKÉ REPUBLICE.

V brožuře se 189 stranami je představeno 339 folklorních akcí, mezi nimi i akce Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož hlavním pořadatelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice.

V jižních Čechách a na Šumavě se budou v roce 2010 konat tyto akce (uvedeny pouze ty po 04.02.2010):
- 13.02,2010 - Masopust, Ševětín
- 13.02.2010 - 74. Pošumavský věneček, Praha
- 14.02.2010 - Tradiční masopustní koleda, Doudleby
- 18.02.2010 - Masopustní obchůzka s medvědem, Kovářov
- 18.03.2010 - Vynášení Smrtky, Kovářov
- 26.03.2010 - 5, folklorní bál folklorních souborů Českobudějovicka, Strážkovice
- 27.03.2010 - Jihočeský zpěváček 2010, Zvíkovské Podhradí
- 20.-23.05.2010 - 15. jihočeský folklorní festival Kovářov
- 22.05.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Jelení Vrchy. Zahájení plavební sezóny
- 05.06.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Jelení Vrchy. Plavení dříví
- 12.06.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Ježová / Iglbach. Plavení dříví
- 24.-27.06.2010 - 65. Mezinárodní folklorní festival Strážnice 2010 (s účastí folklorních souborů z Prácheňska, m.j. pravděpodobně i folklorní soubor Libín-S Prachatice)
- 08.-11.07.2010 - 17. Mezinárodní folklorní festival Klatovy, Klatovy
- 11.07.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Jelení Vrchy. Plavení dříví
- 18.07.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Ježová / Iglbach. Plavení dříví
- 24.-25.07.2010 - 13. Selské slavnosti Holašovice, Holašovice
- 04.08.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Ježová / Iglbach. Plavení dříví
- 07.08.2010 - 9. Jihočeská lidová slavnost, České Budějovice
- 14.-21.08.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Jelení Vrchy. stavba, zapálení, údržba a otevření milíře s ukázkou práce uhlířů
- 15.08.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Jelení Vrchy. Kulturní osa plavební kanál
- 18.-22.08.2010 - 16. Mezinárodní folklorní festival Písek, Písek - 21.08.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Jelení Vrchy. Mše svatá u Rosenauerovy kapličky
- 22.08.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Ježová / Iglbach. Plavení dříví
- 26.-29.08.2010 - 19. Mezinárodní dudácký festival, Strakonice
- 11.09.2010 - Doudlebské dožínky, Doudleby
- 11.09.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Světlá voda. Plavení dříví
- 18.09.2010 - ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2010, Ježová / Iglbach. Zakončení plavební sezóny
- 24.-25.09.2010 - 9. Mezinárodní folklorní festival Český Krumlov, Český Krumlov
- 18.12.2010 - Divadlo s Podkovou, Kovářov
- 18.12.2010 - Vánoční koledování, Ševětín
- 25.12.2010 - Štěpánská, Doudleby

Vedle folklorních akcí kalendář obsahuje i seznam folklorních výstav v roce 2010 a seznam vybraných festivalů ve Slovenské republice.

Vedle údajů v češtině obsahuje kalendář informace o akcích a výstavách v angličtině, španělštině a ruštině.

Kalendář folklorních akcí lze zakoupit v sekretariátu FOS ČR - cena 100 Kč, pro členy FOS ČR je 50% sleva, tzn. cena pro členy je 50 Kč. Objednat lze e-mailem prostřednictvím folklorního sdružení Libín-S. Členové folklorního sdružení Libín-S Prachatice mají jeden výtisk k dispozici v klubovně na Skalce.

(Vloženo 04.02.2010 20:24)

Na adresu folklorního sdružení Libín-S Prachatice přišlo únorové číslo časopisu FOLKLOR, který vydává Folklorní sdružení České republiky.

Z obsahu nového čísla:
- Nové folklorní tituly pokřtěny. Zajímavý ediční počin Folklorního sdružení ČR.
- Folklor jako svědectví o našem světě. Nejen recenze pořadu k 65. výročí Jasénky ze Vsetína.
- Třpyt folklorní hvězdy z Podkrkonoší. Pár poznámek ke slavnostnímu pořadu Hořeňáku.
- Slavná chodská tradice má své 74. pokračování. Pošumavský věneček ozdobou pražské plesové sezóny.
- Starosti starosty s 54. moravským plesem. Rozhovor s Miroslavem Říhou te Slováckého krúžku v Praze.
- Co Čech, to cizinec. Ocenění výrazných počinů v aktivním hudebním a tanečním folkloru a folklorismu v ČR FOSKAR. Jarošovci z Chrástu.
- 11. mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel SOUZNĚNÍ 2009. Fotoreportáž z ostravského festivalu
- Únor bílý, pole sílí. Únorové lidové pranostiky.
- Malý velký oslavenec Těšínského Slezska. Ohlédnutí ta 30. výročím dětského folklorního souboru Slezánek.
- O tancích a (ne)tanečnících. Fejeton Vojtěcha Kouby.
- Pomoc dětem na způsob DHS Mikeš. Výtěžek adventního zpívání ve prospěch celonárodní sbírky.
- Anketa Zlatý Amos jako oslava Dne učitelů. Dětská tisková agentura opět hledá nejpopulárnějšího pedagoga.
- Když se řekne Trifon Zarezan. Bulharský svátek vína se slaví i v Česku.
- Tříkrálový běh zvonkařů. Nevšední tradice v gornorakouské Solné komoře.

Poslední článek je z pera předsedy folklorního sdružení Libín-S Prachatice. Jeho text s četnými fotografiemi byl zveřejněn i na těchto stránkách.

Nové číslo časopisu FOLKLOR bude uloženo k dispozici členům folklorního sdružení Libín-S Prachatice v klubovně Libín-S na Skalce.

(Vloženo 04.02.2010 18:34)

Již od roku 1956 jsou soubory a jednotlivci zabývající se lidovým uměním v Dolních Rakousích, folklorem sdruženy do sdružení Dolnorakouský folklor - Svaz pro regionální kulturní spolupráci v Dolních Rakousích / VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH - Verband für regionale Kulturarbeit in Niederösterreich. Sdružení zastupuje zájemce o udržení lidových zvyků a o jejich studium vůči úřadům a veřejnosti.

Sdružení podporuje a rozvíjí dolnorakouský folklor a lidovou kulturu především v oblastech kroje, tanec, písně, hudba, nářečí, zvyky a regionální kulturu.

Jednou z aktivit sdružení VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH je vydávání kulturního zpravodaje "Schaufenster Volkskultur" a správa webových stránek www.volkskulturnoe.at. Aktuality z činnosti VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH jsou rezesílané v elektronické podobě jako "VolkskulturNewsletter". Jedním z adresátů, kterým jsou novinky zasílány, je i jihočeské folklorní sdružení Libín-S Prachatice.

Do nedávna folklorní sdružení Libín-S Prachatice spolupracovalo s dolnorakouskými folklorními soubory prostřednictvím regionálního Jihočeského folklorního sdružení, v poslední době, kdy stojí Libín-S mimo, rozvíjí spolupráci samostatně a přímo. Proto, když ve "VolkskulturNewsletter" byla zveřejněna pozvánka na regionální setkání VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH z regionu Waldviertel, vyslalo na něj folklorní sdružení Libín-S Prachatice svého předsedu Hynka Hladíka, aby především prezentoval osobně hranice překračující projekt Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Oblast Waldviertel hraničí na severu s Jihočeským krajem - s okresy Český Krumlov, České Budějovice a Jindřichův Hradec. Právě z regionu Waldviertel již folklorní sdružení Libín-S Prachatice přivítalo dva soubory u Schwarzenberského plavebního kanálu - D´Haselbacher Volkstanzgruppe a Volkstanzgruppe Gföhl.

Regionální setkání VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH z Waldviertelu proběhlo jako první ze čtyř oblastí již ve čtvrtek 14. ledna 2010 v hostinci Schrammel v malé vesničce Frankenreith v okrese Zwettl.

Do Frankenreithu přijali pozvání zástupci šesti folklorních souborů a jednoho ostrostřeleckého klubu.

Jednání řídil Rupert Klein, předseda oblasti Waldviertel ve VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH.



Zatím co se postupně scházeli účastníci setkání, byl chvilka času probrat všechno možné. Stranou nestály ani problémy, zjistili jsme, řada problémů je stejná na obou stranách hranic - v Dolních Rakousích i v jižních Čechách. Jeden z problémů se jmenuje "peníze".



Verena Hofstetter, konzultantka pro oblast Waldviertel, podala rozsáhlou informaci o Dolnorakouském archivu lidových písní / NÖ Volksliearchiv, který je největší svého druhu v celém Rakousku. Archiv obsahuje nejen položky týkající se lidových písní, ale i krojů, tanců a lidových zvyků. Zájem o lidovou kulturu vzniknul někdy kolem roku 1800. V roce 1804 císařsko-královské ministerstvo kultury a vzdělávání nařídilo shromážďovat lidové písně ve všech korunních zemích, tedy nejen v současném Rakousku, ale i v Českém království. V současné době je Dolnorakouský archiv lidové písně je dokumenstačním místem pro lidovou píseň v Dolních Rakousích a servisním místem pro požadavky o pátrání. Specializovaná knihovna dokumentuje prostřednictvím sbírek notových záznamů, rukopisů, časopisů, fotografií a zvukových záznamů rozmanitost lidové hudby v Dolních Rakousích. Informace o archivu lze najít i na internetu na adrese www.volkskulturnoe.at/vla.



Verena Hofstetter informovala dále i o vydavatelské činnosti VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH. V poslední době bylo vydáno několik hudebních nosičů - CD, knihy, notové záznamy a pravidelně vycházejí tři různé časopisy. Z knih nás zaujala rozsáhlá publikace Das Waldviertel. Auf festem Grund. Ve 20 kapitolách kolektiv autorů představil část Dolních Rakous v jeho rozmanitosti od četných hradů a zámků, ság, zahradami až po folklor, řemesla a současné umění. Mimořádně zajímavá je sběratelská řada Tracht in Niederösterreich / Kroje v Dolních Rakousích. V současnosti jsou hotovy informace o slavnostních i pracovních krojích z jednotlivých oblastí Dolních Rakous jsou na 52 listech, na 12 listech jsou věnovány krojovým blůzám. Na listech jsou vedle úvodních informací z literatury fotografie, specifikace materiálů, látek, na zadní straně je střih.

V dalším bodu programu vystoupili zástupci přítomných souborů a ostrostřelců. Informovali o činnosti svých spolků v uplynulém roce i o hlavních akcích roku 2010.

D´Haselbacher Volkstanzgruppe - soubor byl založen v roce 1995, v současnosti má 31 členů. Předsedkyní je v současnosti Monika Priemayr. V roce 2009 se soubor folklorního festivalu Na Zlaté stoce v Lomnici nad Lužnicí, 28. folklorních slavnosti z oblasti Waldviertel v Raabs an der Thaya, Vesnických her 2009, akce Waldviertel Pur. Tradiční akcí byla Ranní taneční sklenka koncem září. Na programu 2010 jsou v současnosti stanoveny tři vystoupení.

Svoji činnost představili zástupci folklorních souborů Volkstanzgruppe der Landjugend Schönbach, Volkstanzgruppe Rosenburg-Mold.

Slova se ujal i Hynek Hladík: "Přijel jsem k Vám z ciziny, jestli sousední jižní Čechy bereme jako cizinu. Naše folklorní sdružení Libín-S Prachatice je již několik let nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. V rámci našeho projektu připravujeme každý rok 3 folklorní setkání, zveme folklorní soubory z jižních Čech, Horních a Dolních Rakous a z Bavorska. V uplynulých letech jsme měli možnost přivítat u Schwarzenberského plavebního kanálu dva soubory z Dolních Rakous - D´Haselbacher Volkstanzgruppe a Volkstanzgruppe Gföhl." Hned vedle Hynka přizvukoval Johann Hirnschall z Haselbachu: "Bylo tam prima!" "My jsme na oplátku byli v Haselbachu na ranní sklence," pokračoval Hladík. "V loňském roce jsme byli Pöggstall. Tam jsme reprezentovali ještě Jihočeské folklorní sdružení, nyní již stojíme mimo, proto chceme osobně pozvat dolnorakouské přátele ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Plavební sezónu začínáme folklorním setkáním 22. května, další folklorní akce bude 15. srpna, plavební sezónu končíme 18. září 2010." Hladík rozdal seznam akcí na Schwarzenberském plavebním kanálu v roce 2010 a pohledy folklorního sdružení.

Informace o činnosti svých souborů přednesli zástupci folklorních souborů Plattlergruppe Großschönau a Volkstanzgruppe der Landjugend Jahrings. Trochu jinou kapitolou byla zpráva ostrostřelců z Bürgerkorps Waidhofen an der Thaya.

Závěr regionálního setkání VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH vedl opět Rupert Klein. Seznámil s hlavními akcemi VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH v nastávajícím roce. Klein vyzvedl především dvě akce - 29. Waldvierteler Volkstanzfest / 29. slavnost lidového tance oblasti Waldviertel a Waldviertel tanzt / Oblast Waldviertel tančí. Zatím co první z nich bude věnována folklorním souborům a lidovým tancům, druhá bude možností zatančit si pro příchozí, tancovat se budou nejen lidové tance. Akcí různého charakteru bude mít velké množství, jen výběr z nch zabírá jeden a půl stránky textu. Budou mezi nimi různá školení a semináře - o lidové hudbě, o lidovém tanci, o jódlování, o pleskačích, nebo snad existuje jiný český ekvivalent pro schuplatlery? Počátkem března se bude konat valná hromada VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH - Verband für regionale Kulturarbeit in Niederösterreich / Dolnorakouský folklor - Svaz pro regionální kulturní spolupráci v Dolních Rakousích. Každý měsíc se koná v Domě regionů v Krems-Stein rozhovor u krbu na různá zajímavá témata. Zajímavé programy má naplánovány skanzen Niedersulz. Na 15. srpna 2010 je třeba připraveno Jihomoravské posvícení. Jednotlivé soubory VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH připravují další desítky akcí.

(Aktualizace 17.01.2009 20:39)

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice je členem Folklorního sdružení České republiky. Jednou z výhod členství ve FOS ČR je pravidelné zasílání měsíčníku lidové kultury Čech, Moravy a Slezska FOLKLOR. První číslo časopisu už došlo na adresu folklorního sdružení.

Co čeká FOS ČR v roce jeho 20. výročí?

Majoritní akce Folklorního sdružení České republiky v jubilejním roce:

Národní krojový ples, Praha, 13. února 2010
Pošumavský věneček, Praha, 13. února 2010
Moravský ples, Praha, 20. února 2010
Zpěváček, Velké Losiny, 14.-16. května 2010
Pražský jarmark, Praha, 26.-31. srpna 2010
Písní a tancem, Luhačovice, 9.-12. září 2010
Zpěváček - Slávik, Praha, 9. října 2010
Zpíváme pro radost, Praha, 10. října 2010

Co je v novém čísle časopisu FOLKLOR?

TOP HOTEL Praha, sobota 13. února 2010, program nadcházejícího XII. národního folklorního plesu FOS ČR
Strážnice - večer hudeckých večerů! Pořad Taťány Pálenské k 80. narozeninám Jiřího Mrenky
Folklorní chlouba věnného města. Nejen recenze pořadu k 60. výročí Jarošovců z Mělníku
Odkaz dvou Věr - Šejvlové a Šimkové. Ostrava si koncertem připomněla dvě velká folklorní výročí
Valašský jarmek 2009. Valašské Klobouky a jejich slavné prosincové akce
Jak na Nový rok, tak po celý rok. Lednová pranostika z trochu jiného úhlu pohledu
Uctívám tradice, říká bronzová slavice- Rozhovor Slávka Hrzala s Ewou Farnou
Dudácké bienále, ročník XIX/2010. Strakonice v srpnu opět přivítají "potomky" Švandy Dudáka
Oděv lidu podle Slávky Holubové. Soňa Šteflová po stopách obnovy krkonošského kraje
Václav Frolec není zapomenut. Vzpomínka Bohumila Hlaváčka na vynikajícího etnografa
Na lidovú notečku. Postřehy z dětského vánočního koncertu v Brně.

Nové číslo časopisu FOLKLOR bude uloženo k dispozici členům folklorního sdružení Libín-S Prachatice v klubovně Libín-S na Skalce.

(Vloženo 07.01.2010 22:15)

V hornorakouské Solné komoře nejsou lidové zvyky pouze na pódiech, běžně jimi žijí města a vesnice. V předvečer svátku Svatých třech králů 5. ledna 2010 jsme navštívili Altmünster, Gmunden a Tranukirchen, obce na břehu jezera Traunsee.



U starobylého kamenného domu Eggerhaus v Altmünsteru bylo v úterý odpoledne velmi živo. V 16:16 hod. už tu byly skupiny mužů a chlapců odění v bílých oděvech, kteří rozsvěceli velikánské malované lampiony. Na jednom z nich je zpodobněn Eggehaus, na dalším altmünsterský kostel, na třetím je Sv. Jiří, na menších jsou znamení zvěrokruhu, lampiony těch nejmenších mají jednoduchý tvar jehlanu, větší jsou polovičními nebo celými hvězdami.



Kdybyste se ovšem někoho z místních ptali na lampiony, nebudou Vám vůbec rozumět. Nejde totiž o lampiony, ale o tzv. Lichtkappen, čili svítící čepice. V dřevěných kontrukcích čepic potažených pomalovaným průsvitným papírem svítí svíce. Všechno to váží až dvacet kilo. Výroba svítící čepice trvá jejímu nositeli až několik měsíců. Příští rok si budou muset zvonkaři, jak jsme si přeložili slovo Glöckler, namalovat čepici novou, není možné ji použít víckrát za sebou. Na zadku se každému zvonkaři kolíbá na opasku zavěšený kravský zvonec, chlapi mají zvonec poněkud větší, nebo tak velký, že by jej snad ani kráva neunesla, nebo hned několik. Zvonce váží celkem dalších dvacet kilo. Každý krok znamená zvonění, když se šikově k tomu zakroutí zadkem, je z toho docela pořádný rachot.



S rozsvícenými čepicemi zvonkaři zazpívali několik tříkrálových koled. Přidává se i skupinka andělů také v bílém, děvčata a kluci, všichni s hvězdami na čele.



Ve stodole vedle Eggerhausu začali hrát trubači, lidé si dávají svařené víno, punč, pochutnávají si na chlebech se sádlem a cibulí a dalších "obyčejných" dobrotách.



Po půl páté už se sešeřilo, zvonkaři se vydávají po vsi hned v několika skupinách - pasech, aby oběhly všechny domy. U každého běhají v podivných kruzích či osmičkách, zazpívají pak vždy tříkrálové koledy. Chlapi dostanou štamprdličku, do kasičky zvoní mince darů. Za nedlouho jsou pak kdesi v dálce na svahu slyšet zvonce, podle nich najdete řádku svítích čepic.

Organizaci běhu zvonkařů v Altmünsteru zajišťuje místní Krojový spolek (Trachtenverein) vedený předsedou Walterem Hessenbergerem.



Ve tři čtvrtě na pět přicházejí Svatí tři králové. První s důstojným šedavým vousem se zeleným pláštěm a turbanem nese hvězdu, za ním kráčí ten černý, černé páže mu pomáhá s dlouhým červeným pláštěm lemovaným "kožešinou z hranostaje". I třetího krále doprovází pážata. Ve stodole pak zpívají koledy.



My odjíždíme do nedalekého okresního města Gmunden, proslulého nejen gmundenskou keramikou a výhledem na mohutnou stěnu Traunsteinu. Na Radničním náměstí začne v 18:00 hodin tříkrálový program. Z balkonu radnice hrají trubači. V 18:20 připlouvá po jezeře Traunsee k přístavišti u náměstí loď Karl Eder. Na náměstí obklopené tisícovkami diváků připluli Svatí tři králové se svým doprovodem. Na druhém břehu jezera, za mostem přes řeku Traun je vidět světla stovek zvonkařů.

I tady jsou zvonkaři oblečeni do bílého, jejich svítící čepice mají ovšem většinou velmi jednoduchý tvar jehlanu, většinou na nich nejsou žádné obrazy.



V zadní části dlouhého řetězu zvonkařů však byli zvonkaři s velmi složitými prostorovými svítícími čepicemi, na jedné z nich jsou namalované betlémské výjevy ze zrození Krista.



Okolo tři čtvrtě na sedm přiběhli stovky zvonkařů na Radniční náměstí, běhali zde v kruzích, dělali velký rachot zvonci. Všichni pak i s diváky stojícími okolo náměstí zazpívali tříkrálové koledy.

My se přesouváme podél jezera Traunsee na jih do Traunkirchenu. Pozdě večer se tu čekala hlavní atrakce našeho večera. Pasy zvonkařů se seběhnou na prostor u nádraží pod hotelem Annerlhof. opravdu po půl desáté se z osad na svazích nad Traunkirchenem sbíhají pasy zvonkařů.

První byl nedaleko od cíle pas, který přiběhl po Buchbergstrasse. Zastavili se u hospůdky, vypili ještě nějakou sklenku na zahřátí, ona je docela zima, našli si chvilku ještě na poslední údržbu svítící čepice. Další se zastavil pas, který přiběhl od Mitterdorfu. Čekal na signál na křižovatce nad viaduktem. Přesně v deset se všechno dává do pohybu. Za zvuku zvonců na zadcích zvonkařů, někteří zvonkaři mají i tři velké zvonce, nejen na pásku, ale také na řemení na ramenou, přibíhají pasy zvonkařů na plácek pod hotelem Annerlhof. Jsou tu pasy od Mitterdorfu, z Buchbergstrasse, přiběhly pasy od jezera z centra Traunkirchenu. Celkem jich přiběhlo (ne přišlo, ale opravdu přiběhlo) 232 zvonkařů.



Vedoucí pasů se začerněnými obličeji s holemi v rukou vedou svoje skupiny v obloucích, kruzích, osmičkách, na plácku u nádraží nastává velké hemžení obrovských svítících čepic a zvonkařů v bílém za velkého hluku zvonců. Konečně se pohyb zastavil.





Rozeznívá se společný zpěv první tříkrálové koledy.



Na jedné z čepic svítí znak Traunkirchenu. na další Svatá rodina, na třetí klášter Traunkirchen. Píseň doznívá, rozeznívají se zvonce.





Další koleda. Další rachot zvonců. Společné zpívání v Traunkirchenu končí.

Běh zvonkařů / Glöcklerlauf, na internetu je to slovo přeloženo i jako běh světlonošů směsí starobylých pohanských a křesťanských zvyků. Pochází především z oblasti jezera Traunsee, v posledních letech se rozšířil i do dalších míst Solné komory. Bíle odění muži mají představovat dobré duchy, kteří mají světlem a bílou barvou oděvů odhánět zlé duchy. Zmást zlé duchy mají i oblouky, kruhy a osmičky, po kterých zvonkaři za velkého rachotu běhají. Běh zvonkařů se koná vždy 5. ledna.

(Vloženo 07.01.2010 21:31)

Těsně před závěrem roku přišlo ze severoitalského Rovereta pozvání na mezinárodní setkání plavců a vorařů, tentokrát s podtitulem "Un borgo e il suo fiume - vesnice a její řeka".

Mezinárodní setkání plavců a vorařů se bude konat od čtvrtka 10. do neděle 13. června 2010 v Roveretu nedaleko známého jezera Garda.

10. června 2010, čtvrtek

pozdní odpoledne, od 17:30 hod.
- přijetí plaveckých delegací z celé Evropy
- akreditace a distribuce materiálů pro valnou hromadu, ubytování

20:00 hod. - večeře na přivítanou v restauraci “Manifattura Tabacchi”
- ubytování v hotelu

23:30 hod. - návrat do hotelu

11. června 2010, pátek

dopoledne 09:00 - 12:30 hod.
- jednání valné hromady Mezinárodní asociace plavců a vorařů v Městském muzeu
- ostatní účastníci budou z logistických důvodů rozděleni do dvou skupin, bude pro ně připraven tento program:
o skupina A - prohlídka historického jádra města Roveretto s prohlídka Muzea moderního a současného umění (MART) nebo Domu umění Furnato Depero nebo Válečného muzea
o skupina B - návštěva hradu Beseno a blízké údolí řeky Adige

13:00 - 14:00 - společný oběd (skupiny A a B i účastníci valné hromady) v městské čtvrti Sacco blízko řeky Adige

odpoledne 14:30 - 17:30 hod.
o skupina A - návštěva hradu Beseno a blízké údolí řeky Adige
o skupina B - prohlídka historického jádra města Roveretto s prohlídka Muzea moderního a současného umění (MART) nebo Domu umění Furnato Depero nebo Válečného muzea

pozdní odpoledne 18:00 - 19:30 hod.
- návrat do Rovereta, volný program na nákupy a prohlídku města

20:00 hod. - večeře v “Manifattura Tabacchi”

23:30 hod. - návrat do hotelu

12. června 2010, sobota

dopoledne 08:30 - 12:30 hod.
08:30 hod. - odjezd z Rovereta do San Michele all´Adige. Dopoledne ve městě San Michele all´Adige s návštěvou Muzeua zvyků a obyčejů trentinského obyvatelstva nebo Historických vinných sklepů Zemědělského institutu v San Michele all´Adige nebo prohlídka města s kostelem zasvěceným Sv. Michalovi

13:00 - 15:00 hod. oběd blízko řeky Agige

odpoledne 15:30 - 19:00 hod.
15:30 hod. - odjezd ze San Michele do Rovereta
16:30 hod. - příjezd do “Manifattura Tabacchi”, kde se účastníci připraví na oficiální průvod ulicemi městské čtvrti Sacco
17:30 hod. - oficiální průvod se všemi delegacemi ulicí Filzi
18:30 hod. - plavecké soutěže u řeky Adige

20:30 hod. - slavnostní večeře v “Manifattura Tabacchi” se slavnostními projevy a předáváním dárků

23:30 hod. - ohňostroj u řeky Adige

01:00 hod. - návrat do hotelu

13. června 2010, neděle

09:30 hod. - ekumenická ceremonie u Zvonu míru na Colle di Miravalle v Roveretu
12:30 hod. - oběd na rozloučenou

Mezinárodního setkání plavců a vorařů v italském Roveretu se zúčastní i zástupci folklorního sdružení Libín-S Prachatice, v případě zájmu plavců ze Schwarzenberského plavebního kanálu i oni.

Cena na účastníka je 350 EUR (cena zahrnuje ubytování, stravování vč. nápojů a všechny připravené aktivity, cena nezahrnuje dopravu, pojištění, další případné poplatky). Vzdálenost Prachatice - Rovereto přes Mnichov a Brennerský průsmyk 618 km, 6:30 hodin čisté jízdy, přes Salzburg a Brennerský průsmyk 585 km, 6:45 hod. čisté jízdy)

Žádáme všechny zájemce o účast na mezinárodním setkání plavců a vorařů o zprávu do 20.01.2010, abychom organizítorům mohli včas zaslat předběžnou přihlášku.

Malebné město Rovereto, kterému dominuje impozantní hrad Veneto (ve kterém sídlí historické Válečné muzeum), leží jen několik kilometrů od jezera Garda.

Rovereto je známé v celém světě Zvonem míru, který na vršku Miravelle každý večer zní stokrát na paměť všech padlých ve veškerých válkách. Slavné Muzeum moderního a současného umění MART, které navrhnul architekt Mario Botta, je místem stálých a mimořádných výstav.

V celém historickém jádru města je stále zřejmé, že zde bylo sídlo Benátské republiky. Od náměstí Piazza Rosmini, srdce moderního města Rovereto, vede k severu Corso Bettini: zde se nacházejí nejkrásnější paláce města z 18. století. Mezi nimi stojí divadlo Zandonai, nejstarší divadlo v regionu, založené před více než 200 lety. Rovereto je známé dvěmi mezinárodními kulturními událostmi: "Oriente - Occidente" - taneční a divadelní festival a "Mezinárodní Mozartovský festival v Roveretu", který je věnován hudbě slavného skladatele ze Solnohradu (Mozart se zastavil ve městě a měl zde první koncert v Itálii).

Další informace o Roveretu najdete na www.visitrovereto.it.

(Vloženo 31.12.2009 16:50)

Design © VOJTa Herout, 2003-2010

Text © Hynek Hladík, 2003-2010