Setkání s tradicí

FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ LIBÍN-S PRACHATICE
Libín-S
Z ČINNOSTI FOLKLORNÍHO SOUBORU LIBÍN-S V ROCE 2016

STRÁNKA INFORMACÍ Z ČINNOSTI LIBÍN-S V ROCE 2016 JSOU V REKONSTRUKCI

LIBÍN-S PRACHATICE MĚL SOUSTŘEDĚNÍ NA LIPENSKU
PRVNÍ DEN - 11. LISTOPADU 2017
Libín-S Prachatice vyrazil 11.11.2016 na třídenní soustředění na Lipensko. Helena Svobodová, vedoucí folklorního souboru, vybrala jako nejvhodnější místo penzion Dobík v Pasečné, jednak proto, že v penzionu je možnost samostatných zkoušek pro tanečníky i muzikaty, ale také společné, také proto, že byl výhodný poměr služeb a ceny, ale hlavně, v Pasečné nejsou žádné rušivé vlivy.
11.11.2016 přijel na Šumavu Svatý Martin na bílém koni. Na Pasečné bylo všude bílo. Sraz byl v pozdním odpoledni, po společné večeři, při které ještě vyšel čas popřát Hance k narozeninám, které měla před několka dny, to začalo. Co začalo - no přece cvičení, zkoušení.

V klubovně cvičila kapela, o patro níž tanečníci.
Společná večeře

Zkouška kapely

Zkouška tanečníků
Zkouška tanečníků
Říkáte, že znáte repertoár folklorního souboru Libín-S Prachatice, ale netušíte, co se právě tancuje? Máte pravdu! Toto taneční pásmo by mělo mít premiéru v srpnu příštího roku. Ale bude to stát ještě hodně práce.
Společná zkouška

Společná zkouška
O půl jedenácté večer se v klubovně sešly obě dvě části souboru - taneční i hudební složka, začala společná zkouška, cvičily se písničky.
Konečně odpočinek

Konečně odpočinek
Do půlnoci zbývala jen půlhodina, když dala šéfová volno, přišel čas něco ještě zobnout, napít se.
DRUHÝ DEN - 12. LISTOPADU 2017
V sobotu ráno v sedm projel po chodbě vlak. Opravdu, zdá se to velmi nepravděpodobné, od Pasečné je nejbližší železniční trať v rakouském Rohrbachu, k ní je to zhruba 7,5 km, v Čechách, ale to je za kopcem, na Lipně pod hrází, tam je to víc než 10 km. Taky by to mohl být "parník" na Lipenské nádrži, ale je zima, lodní provoz je zastaven. Navíc je to také přes kopec a ještě přes 6 km.
Nebyl to ani vlak v Rakousku či v Čechách, nebo "parník". Byl to Jirka. Když byl soubor v roce 2012 v Americe, tak si tam koupil píšťalu, která simuluje hvízdání lokomotivy. Od Ameriky pak se houkáním na chodbě při zájezdech či soustředěních vyhlašuje budíček.
Budíček
Venku to vypadalo jako v zimě.
Na Šumavě je zima
Po snídani, bylo krátce po půl deváté, už běžela další zkouška. Tanečníci "pilovali" nové taneční pásmo, zatím je tajný i jeho název.
Nácvik nového pásma

Nácvik nového pásma

Nácvik nového pásma
Cvičila samozřejmě i kapela. Protože Libuška měla sebou dva svoje kluky, kteří se během toho, že mamka cvičila, trochu dost nudili, vzal je plavební ředitel Hynek Hladík na výlet. Nebyl to výlet ledajaký, Hynek chtěl zkotrolovat plavební kanál a taky udělat si nějaké zimní snímky.
Plavební kanál na Růžovém Vrchu

Plavební kanál u Ježové

Plavební kanál u Ježové
Potom se vydali kluci s Hynkem přes hranice do nedalekého Aigenu do cukrárny na něco dobrého.
KONEČNĚ BYL PŘEDÁN DÁREK SENÁTORU JIRSOVI
V roce 2014 odletěl folklorní souboor Libín-S Prachatice na mezinárodní setkání plavců a vorařů do lotyšského Strenči.

Při přípravě cesty pomáhal i senátor Tomáš Jirsa. Díky jeho kontaktům s velvyslanectvím České republiky v Lotyšsku byl krátce po příletu do hlavního města Riga pozván zástupkyní velvyslance a radou velvyslanectví Danielou Mustilovou na sklenku vína na ambasádu. Libíňáci předali jihočeský dárek velvyslanci Pavolu Šepeľákovi od senátora Jirsy a a drobné suvenýry folklorního souboru, mezi nimi i zcela novou knihu o Schwarzenberském plavebním kanálu.

Za pomoc zase libíňáci koupili drobný dárek pro senátora Jirsu. Nějak ale nebyla příležitost k předání dárku. Když byl s dárkem Hynek Hladík na Hluboké, kde je Jirsa starostou, byl starosta nepřítomen, když on byl za námi na plavebním kanálu, neměli jsme sebou dárek.
Příležitost se naskytla až v době před senátními volbami v roce 2016. 12. října 2016 tak předal předseda Libín-S Prachatice Hynek Hladík senátorovi Tomášovi Jirsovi dárek, který pro něj koupili v květnu 2014 v lotyšské Valmiera. A samozřejmě, že znovu senátoru Jirsovi poděkoval.
Předání dárku
P.S. Tomáš Jirsa byl zvolen senárotem i na další šestileté volební období. A Libín-S se na něj může spolehnout.
19. NOVODOBÁ PLAVEBNÍ SEZÓNA BYLA UKONČENA 17. ZÁŘÍ 2016
V sobotu 17. září 2016 byla ukončena 19. novodobá plavební sezóna. Organizátory zaskočila prudká změna počasí, po mnoha horkých dnech beze srážek se snížila teplota téměř o 15 stupňů, navíc od pátečního podvečera dorazily na Šumavu silné deště. Pršelo v noci, pršelo ráno, pršelo dopoledne. Takže program dne probíhal nakonec jinak, než si všichni představovali. Pršet nepřestalo ani v jedenáct hodin, proto bylo rozhodnuto o zásadní změně programu.
Folklorní soubor Libín-S Prachatice vystoupil v areálu hotelu Haagerhof, zhruba dva a půl kilometru chůze od křížení potoka Ježová / Iglbach se Schwarzenberským plavebním kanálem. Plavební ředitel Hynek Hladík převzal od tanečníků souboru Heleny Kováříkové a Václava Tomáška plavební věnec. Došlo i na přípitek na závěr plavební sezóny i na slávu té následující - již dvacáté novodobé.
Libín-S na Haagerhofu

Libín-S na Haagerhofu

Libín-S na Haagerhofu

Libín-S na Haagerhofu

Libín-S na Haagerhofu
Na vlastní plavení dříví už Libíňáci nešli, vystupovat v takovém dešti opravdu možné nebylo, takže se odpoledne autobus se souborem vydal zpět do Prachatic. Přes silný déšť k Ježové / Iglbach přišlo zhruba 150 diváků - plavců jak z Rakouska, tak z České republiky.
Závěrečné plavení

Závěrečné plavení
Po předčasném návratu do Prachatic oslavili členové Libín-S Prachatice ve zkušebně. Hrálo se, zpívalo, jedlo, pilo.
Posezení Libín-S
SVATBA V SOUBORU - PAVLA A STANDA
03.09.2016 se v romantickém prostředí nedostavěného kostela v Kuklově konala svatba - Pavly a Standy, při kterém přijali společné jméno Seberová - Sebera.
Svatebčanům přijeli blahopřát i členové folklorního souboru Libín-S Prachatice.
Pavla a Standa

Pavla a Standa

Pavla a Standa

Pavla a Standa

Pavla a Standa

Pavla a Standa

Pavla a Standa
LIBÍN-S NA PODZIMNÍCH MĚSTSKÝCH SLAVNOSTECH PRACHATICE
V sobotu 10. září 2016 se v Prachaticích konaly podzimní Městské slavnosti, na kterých vystoupil i folklorní soubor Libín-S Prachatice.
Libín-S Prachatice zařazuje na začátek svého vystoupení Bavorov. Bylo tomu tak i při letošních podzimních Městských slavnostech.
Bavorov

Bavorov
Helena Svobodová, vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice, uvedla jako další tanec Martina, taneční pásmo, které čerpá z masopustních šavlových tanců na Kaplicku.
Martin

Martin

Martin

Martin
Libín-S Prachatice je již řadu nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Připravil proto taneční pásmo Plavci, se kterým se představil na podzimních Městských slavnostech.
Plavci

Plavci

Plavci

Plavci

Plavci
Mezi diváky byl i jeden ze zakládajících členů souboru Libín-S Prachatice Karel Bouda starší.
Karel Bouda st. mezi diváky
Taneční pásmo Koně prachatického folklorního souboru Libín-S Prachatice má vždy úspěch. Bylo tomu tak i na domácím poli - na prachatickém Velkém náměstí. Jejich kůň, na rozdíl od obyčejných koní, umí tancovat. K překvapení všech diváků často skočí z pódia mezi diváky (ano, kůň z pódia skáče, i když je pódium dost vysoké, i když by se dolů dostal pohodlněji po schodech). A děti si jej rády pohladí. Když už zase byl kůň na pódiu, dívčina na dlažbě na náměstí tančila s ním.
Koně

Koně

Koně

Kůň

Kůň
Na řadu přišla Doudlebská polka. Tančilo se nejen na pódiu, ale pod pódiem. Tančil soubor Libín-S, tančily malé divačky, tančili tanečníci souboru s divačkami, tanečnice souboru s diváky.
Doudlebská

Doudlebská

Doudlebská

Doudlebská
Nastalo loučení. Loučili se muzikanti, loučili se tanečníci tanečním pásmem V Prachaticích
V Prachaticích

V Prachaticích

V Prachaticích

V Prachaticích
MŠE SVATÁ U ROSENAUROVY KAPLIČKY
V sobotu 20. srpna 2016 se u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie nedaleko Jeleních Vrchů konala poutní mše svatá. Celebroval ji P. Karel Falář, administrátor excurrendo farnosti Želnava. Mši hudebně doprovázela na kytaru Slávka Tomešová, houslistka a zpěvačka folklorního souboru Libín-S Prachatice.

Mše byla součástí hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož nositelem je Libín-S Prachatice.
Mše svatá

Mše svatá
KULTURNÍ OSA PLAVEBNÍ KANÁL 14.08.2017
Před dvěma sty lety, když se plavilo dříví ze Šumavy po Schwarzenberském plavebním kanálu, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský, pro císařské hlavní město Vídeň, bylo třeba pro vytažení plaveného dříví z řeky Große Mühl do Dunaje zhruba 300 až 350 plavebních dělníků. Dřevo na své pouti k Dunaji plulo nejprve plavebním kanálem k rozvodí u bývalé osady Růžový Vrch / Rosenhügel, ta stála v revíru Svatý Tomáš v místě, které je dnes označeno na mapě U Korandy, tam pak podstatně zrychlilo, čekal ho spáditý úsek plavebního kanálu k řece Große Mühl, po ní pak už opět pomalu až k ústí do Dunaje.

Potřebný plavební personál na vytahování dříví v okolí v Horních Rakousích nebyl, proto chodily na plavení celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech – z Prácheňska – tedy ze Strakonicka, Písecka a Prachaticka. Čekala je těžká práce od pěti ráno do sedmi večer, měli pouze hodinovou pauzu na oběd. Psal o tom schwarzenberský ředitel panství Český Krumlov Ernst Mayer v roce 1828 ve svém dílku Pokus o popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v českobudějovickém kraji v Čechách:

„Člověk by věřil, že lidé, kteří velmi těžce pracují od pěti hodin ráno do sedmi hodin do večera, a v této době mají pouze jednu hodinu na oběd, vyčerpají všechny síly, žádostivě budou vyhledávat noční tábor. Protože je společnost smíšená z chasníků a děvčat, kteří si úmyslně z domova vzali citery, housle a v Čechách ještě obvyklé dudy, tančí se v oddělených skupinách dvakrát až třikrát do týdne na volném prostranství lidové tance, které v žádném případě nejsou vhodné k posílení unavených údů. Následující den bez nejmenší stopy opět s čerstvostí začínají a pokračují v práci.“

Folklorní soubor Libín-S Prachatice svým hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přivedl před lety opět lidovou muziku, písničky a tanec, vyprávění, ale i plavení dříví k plavebnímu kanálu.
Hlavní akcí, která se u Schwarzenberského plavebního kanálu koná o prázdninách, nazval soubor Kulturní osa plavební kanál. Letos se konala v neděli 14. srpna.
V krásném romantickém prostředí u horního portálu plavebního tunelu u Jeleních Vrchů se před polednem sešli malí a velcí milovníci pohádek.

Právě setkáním s pohádkami z obou stran otevřeli pořadatelé projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu program srpnového pokračování šumavského folklorního festivalu.

Co mají společného pohádky s plavebním kanálem? V době, kdy se plavilo ze Šumavy palivové dříví přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní až k Dunaji, aby pak bylo dopraveno do císařského hlavního města Vídně, bylo třeba před ústím do Dunaje dřevo vytáhnout z řeky a připravit je na dopravu na lodích. K tomu bylo potřeba zhruba 300 až 350 plavců, kteří tvrdě pracovali od pěti ráno do sedmi večer. Tolik volných pracovníků v okolí nebylo, proto pravidelně přicházely skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech. Večer, k překvapení ředitele panství vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy obvyklé dudy a několikrát v týdnu se za světla ohňů hrálo, zpívalo, ba i tancovalo, přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů. Jistě si večer vyprávěli. A folklorní soubor Libín-S Prachatice před řadou let s přeshraničním projektem, který v sobě zahrnul vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, lidovou muziku, písničky, tanec i plavení dříví.
Čekání s muzikou
Tenhle poměrně obšírný úvod udělal plavební ředitel Hynek Hladík úmyslně. Nedělní vyprávění bylo připraveno jako dvojjazyčné, pohádky měli vyprávět pohádková babička Helena Svobodová z Prachatic a skřítek ze Solné komory Helmut Wittmann z Grünau im Almtal. O půl dvanácté však chyběl rakouský vypravěč, cesta ze Solné komory byla delší, na rakouské straně byla podle prvních informací dlouhá a neočekávaná objížďka. Až na závěr vyprávění jsme se ovšem dozvěděli, jak to bylo ve skutečnosti. Dobu čekání zkrátila lidová muzika v podání kapely folklorního souboru Libín-S Prachatice.
Helmut Wittmann
Konečně Helmut dorazil. Vyprávění začalo. Na řadu postupně přišly pohádky Česká prolhaná, O perníkové chaloupce, O lesním mužíčku a uhlíři a konečně O vodníkovi z plavebního kanálu. Mezi posluchači byli Češí, Rakušané i Bavoráci. Velkým zážitkem bylo vyprávění nejen v jazyce posluchačům blízkém, ale i v jazyce svým způsobem nesrozumitelném. Malí i velcí se zaujetím poslouchali vyprávění i obdivovali "divadlo" společného česko-hornorakouského dialogu.
Pohádky z obou stran Šumavy

Pohádky z obou stran Šumavy

Pohádky z obou stran Šumavy
Kousek vyprávění pohádky O perníkové chaloupce najdete na záběrech Českého rozhlasu, které natočila redaktorka
Romana Lehmannová.
Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu - Kulturní osa plavební kanál - pokračovalo druhým bodem po jedné hodině odpoledne. Na pódium nastoupil folklorní soubor Libín-S Prachatice.

Začínalo se Bavorovem, ostatně tenhle tanec Libín-S zařazuje jako první pokaždé.
Bavorov
Plavební ředitel Hynek Hladík pak přivítal, ostatně dnes již podruhé, poprvé to bylo před první pohádkou u horního portálu tunelu, návštěvníky slavnosti Setkání s tradicí na Schwarzenberském kanálu.
Vedoucí souboru Helena Svobodová uváděla další písničku a tanec, říká, že chlapi zlobí, tak si pro ně vymysleli pásmo Hoši a Bába, aby měli co dělat a nezlobili. Ale řekněte, copak my chlapi někdy zlobíme? Kdepak! Ale Helena si tanec pro chlapy prosadila.
Bába
Už jsme během dnešního dne říkali, že se kdysi při plavení nejen těžce pracovalo, ale i hrálo, zpívalo a tancovalo. Folklorní soubor si připravil taneční pásmo Plavci, které připomíná, jak se asi čeští plavci u Dunaje před dvěma staletími bavili.
Plavci

Plavci

Plavci
Martin je tanec, který byl inspirován masopustním šavlovým či mečovým tancem z Kaplicka. Opět v něm mají nezastupitelnou úlohu chlapi se šavlemi - huláni.
Martin
Soubor Libín-S ví, že kořením života jsou humor a láska. Toho koření je plné taneční pásmo Slepice. Diváci i tanečníci se bavili.
Slepice
Na každém selském dvoře byli koně. Koně si přivezl i soubor Libín-S Prachatice, ne jen nějakého obyčejného koně, ale koně, který umí tancovat. Tancoval na pódiu, ale vydal se i mezi diváky.
Koně

Koně

Koně
Hodinový blok folklorního souboru Libín-S Prachatice skončil Doudlebskou polkou, došlo i na tanec s diváky.
Doudlebská
O půl třetí začala ukázka plavení dříví. Plavební ředitel Hynek Hladík krátce seznámil s historií Schwarzenberského plavebního kanálu, jeho výklad se zrychloval se stoupající a pak i proudící vodou. Helmut Wittmann zatroubil signál na kravský roh, poté přečetl plavební rozkaz:
"Plavební rozkaz č.6/2016
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 14. srpna 2016 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Hynek Hladík, plavební ředitel

Dáno v Prachaticích dne 30. července LP 2016."
Vody stále přibývalo, plavební ředitel dal pokyn dospělým plavcům, aby vhodili dlouhé dřevo, potom dětským plavcům, aby naházeli i štěpiny a polena. Jedním z plavců byl jedenáctiletý Kubík. První polínko vhodil, spíš vložil, do kanálu sám. Když šel vhazovat druhé, s polenem zápolila holčička, nejspíš jen o něco starší než jeho sestřička. Kubík poleno zvednul, holčička ho přidržovala a s Kubíkem položili společně na hladinu.
Plavení

Plavení

Plavení

Plavení
Před tím ještě plavební ředitek upozornil, ať dají pozor plavci pozor, aby ho nepostříkaly (obvykle pak plavci vhazují dřevo tak, aby sprška zasáhla plavebního ředitele). A představte si, plavci dávali pozor, aby voda moc nestříkla.

Až jedno z posledních vhazovaných způsobilo pořádnou spršku. Nedostal ji ovšem plavební ředitel, ale redaktorka Českého rozhlasu České Budějovice Romana Lehmannová, která těsně u hladiny snímala zvuky těsně u hladiny. Zásah byl přesný, mokrá byla jak redaktorka, tak záznamové zařízení.
Plavení
"Přestalo to fungovat, ale rychle jsem to osušila a zase funguje!", říkala paní redaktorka.

Dříví plulo asi jeden a půl kilometru. Někteří diváci se ale po několika stech metrech vraceli, chtěli stihnout druhou porci pohádek.
Plavení

Plavení
Před stodolou pózovali vypravěči Helena a Helmut spolu s Helmutovou ženou Ursulou a Valentinem, jejich nejmladším a jediným synkem mezi dcerami, muzicírovala kapela Libín-S Prachatice.
Helmut, Helena, Usula a Valentin

Kapela Libín-S
Druhá porce pohádek přišla na řadu ve čtvrt na čtyři. Tentokrát ale oba vypravěči vystoupili ve stodole domu čp. 13 - v expozici KANÁL EXPO. Na řadu přišly pohádky O hadru, jehle a biči, O zvláštním zvířeti, O dudákovi Frantu Hoškovi a na závěr Hrnečku, vař!
Druhá porce pohádek
Když vyprávění skončilo, Helmut kdesi "zalovil" a vytáhl hrnec s kaší. Teď se najednou ukázalo, proč přijel na Jelení Vrchy se zpožděním. Cestou totiž na silnici vytekla kaše z pohádky Hrnečku, vař! Nešlo je dál, proto se řidiči museli prokousávat, aby mohli jet dál. Helmut měl úplně náhodou v autě hrnek, do něj nabral trochu kaše, ta vám byla tak sladká, sladká jako mandle. Než se lidem podařilo prokousat se kaší, trvalo nějakou dobu.
Helmut přivezl pohádkovou kaši

Děti ji ochutnaly
Ve folklorním duchu, opět s folklorním souborem Libín-S Prachatice, bylo i doznění Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. V tanečním pořádku souboru byla taneční pásma: Jarmark, Dřeváky, Soumaři a rozlučkový tanec V Prachaticích.
Soumaři

Helena Svobodová
NOVOPECKÉ SLAVNOSTI 13.08.2016
Obec Nová Pec připravila na sobotu 13.08.2016 Novopecké slavnosti, které se odehrávají v Nové Peci. Na ně časově navazuje akce projektu folklorního souboru Libín-S Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v neděli 14.08.2016, který se koná na Jeleních Vrších, které jsou osadou obce Nová Pec. Ostatně obec Nová Pec na realizaci projektu prachatického folklorního souboru, který trvá od května do září, přispívá finančně.

Pro Libín-S Prachatice byl překvapením plakát Novopeckých slavností.
Plakát Novopeckých slavnosti
Na plakátu propagujícímu Novopecké slavnosti 13.08.2016 dominuje fotografie folklorního souboru Libín-S Prachatice s jeho hosty ze Strakonic. Když se začtete do programu, nedočtete se, že by na Novopeckých slavnostech 13.08.2016 Libín-S vystupoval.

Proto předseda Libín-S Prachatice Hynek Hladík vyslovil starostovi obce Nová Pec Jakubu Koželuhovi svoje neuspokojení. Bohužel na to nebyla ze strany obce Nová Pec žádná reakce.
Libín-S Prachatice použil vedle tří různých pozvánek s tématy tří hlavních částí programu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 14.08.2016 - vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, setkání s folklorem a plavení dříví ve dvou jazykových mutacích - češtině a němčině i dodatečně téma plakátu obce Nová Pec s folklorním souborem Libín-S a textem Novopecké slavnosti 13.-14.08.2016. Na rozdíl od opravdu našich pozvánek i plakátu obce Nová Pec, které obsahovaly program, na poslední pozvánce program uveden nebyl.
Pozvánka 14.08.2016

Pozvánka 14.08.2016

Pozvánka 14.08.2016

Pozvánka 13.-14.08.2016
Libín-S Prachatice by pokládal za vhodné, aby obě akce, tedy Novopecké slavnosti s bohatým kulturním programem pro děti a dospělé, se sportovními aktivitami a jarmarkem a Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byly nadále sloučeny do jedné dvoudenní akce s názvem např. Novopecké slavnosti se dvěma organizátory - obcí Nová Pec a Libín-S Prachatice.

Byl by tak zvolen model podobný Hudebnímu festivalu Pod lípou v Jámě, který v sobě zahrnuje dva různé žánry.
ČTVRTÁ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ BYLA NA JELENÍCH VRŠÍCH 24.07.2016
PŘI HIRŠPERSKÝCH SLAVNOSTECH
Hiršperské slavnosti
Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož součástmi nejsou jen setkání s folklorem, ale také setkání s šumavskými profesemi a řemesly, především s prací plavců, ale i uhlířů, setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s modlitbou při poutní mši svaté, měl v neděli 24.07.2016 svoje pokračování.
Při cestě na Jelení Vrchy nás pronáslednovaly nebezpečně vypadající tmavě šedé nízko ležící mraky, u Volar jsme vjeli do průtrže mračen. Na přední okno dopadaly mohutné kapky, stěrače stěží pobíraly množství vody. Proto řada aut zastavila podél silnice. Sotva jsme se vyhoupli na vrchol stoupání u Chlumu a otevřel se nám pohled do vltavského údolí, svítilo sluníčko a jeli jsme po suché silnici. A sluníčko nás doprovázelo až na Jelení Vrchy.
Poprvé se však ukázka uskutečnila při Hiršperských slavnostech, které uspořádal spolek Svobodný Hiršperk, který vytvořili před dvěma lety občané a chalupáři z Jeleních Vrchů, dříve zvaných Hiršperk. Na Jelení Vrchy pozval Svobodný Hiršperk Pošumavskou dudáckou kapelu ze Strakonic.

Soubor vychází z tradice české dudácké hudby. Jeho repertoár tvoří nejen lidové písně a tance z Prácheňska, Šumavy a Pošumaví, ale též rekonstrukce starých zápisů dudáckých muzik z oblastí Chodska a Chebska. Součástí repertoáru jsou též německé lidové písně a tance z oblasti Šumavy a Chebska.
Před expozicí KANÁL EXPO rozbalil spolek Svobodný Hiršperk svůj stánek, u kterého nejen jeho členové nejen seznamovali s dosavadní činností spolku pro blaho Hiršperku, ale také návštěvníkům nabízeli sousta čerstvě upečeného hiršperského chleba, čerstvě upečeného hiršperského štrůdlu i čerstvě upečených hiršperských borůvkových knedlíků z hiršperských borůvek.
Už tak čtvrt hodiny před druhou vyprávěl plavební ředitel Hynek Hladík na okraji lesa pod lesovnou na Jeleních Vrších o historii Schwarzenberského plavebního kanálu.
Ve dvě začala kalná voda v plavebním kanálu proudit daleko divočeji, proto přišla řada na plavební rozkaz:
"Plavební rozkaz č.4/2016
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 24. července 2016 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel"
Na břehu nad kanálem nastoupila Pošumavská dudácká muzika, aby plavcům i divákům písničkou ve směsi češtiny a bavorského dialektu navodila dobrou náladu.
Pošumavská dudácká muzika u plavení
Pak již dostali pokyn starší plavci, aby vhodili delší kusy, po nich ti nejmenší, aby naházeli štěpiny a polena. Voda při vhazování stříkala tak, že sprška zasáhla i plavebního ředitele. Pak už se dřevo vydalo na půl druhého kilometru dlouhou pouť k potoku Hučice.
Vhazování dřeva

Vhazování dřeva

Vhazování dřeva
Cestou byla spousta času, aby Hynek Hladík odpověděl na dotazy o Schwarzenberském plavebním kanálu, plavení a Šumavě.
Plavební ředitel odpověděl řadu dotazů

Plavební ředitel odpověděl řadu dotazů
Ve stodole domu čp. 13 na Jeleních Vrších hrála a zpívala Pošumavská dudácká kapela, na stožárech vedle vlajky České republiky a Evropské unie vlála i vlajka spolku Svobodný Hiršperk.

Drobný červencový deštík přešel v pořádný déšť. Stodola s expozicí KANÁL EXPO a s muzikanty byla nabitá k prasknutí, přesto si děti u kapely našly místečko k tancování.
Hiršperské slavnosti

Hiršperské slavnosti

Hiršperské slavnosti
Na závěr pozval plavební ředitel Hynek Hladík návštěvníky Hiršperských slavností na nejbližší ukázku plavení ve středu 27.07.2016 u potoka Schrollenbach (GPS: 48.6684717N, 14.0148647E). Před tím, než se diváci i muzikanti rozešli, poděkoval předseda spolku Svobodný Hiršperk Vladimír Koubek za návštěvu prvních Hiršperských slavností a zároveň pozval všechny na druhé slavnosti v červenci 2017.
Hiršperské slavnosti
Svobodný Hiršperk
(Vloženo 25.07.2016, 09:43)
ZKOUŠKA VYPRAVĚČŮ V LINCI 21.07.2016
Protože se blíží termín letního velkého programu projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož součástí bude setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, bylo třeba provést společnou zkoušku obou vypravěčů. Jako místo zkoušky vybral Helmut Wittmann prodejnu dalšího vypravěče, Turka Mehmeta Dalikilice v Linci.

Na zkoušku navázalo natáčení pozvánky na Jelení Vrchy v nedalekém lineckém rádiu.
Společná zkouška vypravěčů
ORF Linz
HELČA SLAVILA KULATINY 09.07.2016
V sobotu 09.07.2016 slavila tanečnice folklorního souboru Libín-S Prachatice Helena Kováříková v Bavorově svoje kulatiny. Členové souboru byly samozřejmě u toho.
Helča v kole
LIBÍN-S PRACHATICE BYL OPĚT V JÁMĚ
V sobotu 09.07.2016 Libín-S Prachatice otevíral druhý den Hudebního festivalu v Jámě, jako jeho pravidelný host.
Již tradičně vtančil na pódium tancem Bavorov.
Bavorov
Pak přišel na řadu mužský tanec Stará bába.
Stará bába

Stará bába
Tanečnice a tanečníci Libín-S umí tancovat nejen v normálních botách, ale také v dřevácích. Taneční pásmo Dřeváčky.
Dřeváky

Dřeváky

Dřeváky
Již skoro dvě desítky let je Libín-S spojen s hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Není tedy divu, že Libín-S Prachatice má ve svém repertoáru taneční pásmi plavci.
Plavci

Plavci

Plavci
Taneční pásmo Slepice je plné humoru, zábava je vždy jak mezi diváky, tak mezi tančnicemi a tanečníky.
Slepice

Slepice

Slepice
Libín-S působí ve městě na Zlaté stezce, po které soumaři přiváželi z Pasova bíle zlato - sůl. Před několika lety přišel s tanečním pásmem Soumaři.
Soumaři

Soumaři

Soumaři
Libín-S si sebou do Jámy přivezl koně, ne jen tak ledajakého, ale koně, který umí tancovat. Ukázal to v tanečním pásmu Koně. Pravda, tentokrát byl trochu divočejší, prohnal i kameramana JVP TV.
Koně

Koně

Koně
Blížil se závěr, řadu přišla Doudlebská polka, do kola šli i diváci.
Doudlebská

Doudlebská
A na úplný konec přišel tanec V Prachaticích.
V Prachaticích
KAPELA LIBÍN-S PRACHATICE BYLA ZNOVU NA VÍTKOVĚ HRÁDKU
V sobotu 02.07.2016 vystoupila kapela folklorního souboru Libín-S Prachatice jako téměř již pravidelný host při oslavách výročí otevření Vítkova Hrádku pro veřejnost.
Kapela Libín-S na Vítkově Hrádku

Kapela Libín-S na Vítkově Hrádku

Kapela Libín-S na Vítkově Hrádku

Kapela Libín-S na Vítkově Hrádku

Kapela Libín-S na Vítkově Hrádku

Kapela Libín-S na Vítkově Hrádku
LIBÍN-S PRACHATICE BYL NA FOLKLORNÍM FESTIVALU V ŘÍMĚ
18.06.2016
Folklorní soubor Libín-S Prachatice přijel do Monterotondo v blízkosti Říma. V nejbližších dnech se zúčastní mezinárodního folklorního festivalu v Římě.
Libín-S v Monterotondo

Libín-S v Monterotondo

Libín-S v Monterotondo

Libín-S v Monterotondo

Libín-S v Monterotondo

Libín-S v Monterotondo
19.06.2016
Členové Libín-S Prachatice se vydali na prohlídku Říma - byli u Kolosea, prošli Forum Romanum, viděli spoustu jiných památek.
Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Římě
20.06.2016
Hlavní část dne strávili členové Libín-S Prachatice ve Vatikáně - prohlídkou papežské katedrály Sv. Petra a Vatikánských muzeí. Pak se vydali na pokračování prohlídky Říma.

Večer bylo příjemné posezení s muzikou a zpíváním u hotelu. Některým se protáhlo dost dlouho po půlnoci.
Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Monterotondo

Libín-S v Monterotondo
21.06.2016
Dopoledne věnovali členové Libín-S ještě poznávání Říma.

Navečer došlo na vlastní folklorní festival.
Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Římě

Libín-S v Monterotondo

Libín-S v Monterotondo

Libín-S v Monterotondo
22.06.2016
Po snídani už byli libíňáci připraveni k odjezdu. Pak už čekala dlouhá cesta domů. Fotografie jsou z telefonů Romany a Karla.
Libín-S v Monterotondo

Libín-S v Monterotondo

Jedeme domů

Jedeme domů
DELEGACE LIBÍN-S A PLAVCŮ Z JELENÍCH VRCHŮ BYLA NA
MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ V BAVORSKÉM LENGGRIES
V bavorském Lenggries probíhalo ve dnech 16.-19.06.2016 mezinárodní setkání plavců a vorařů.

Jedním ze členů Mezinárodní asociace plavců a vorařů je folklorní spolek Libín-S Prachatice, který je nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Libín-S Prachatice vyslal do Lenggries malou delegaci v čele s předsedou Hynkem Hladíkem s plavci ze Schwarzenberského plavebního kanálu.
PRVNÍ DEN V LENGGRIES - 16.06.2016
Cesta z jihu Čech na jih Bavorska trvala od půl jedenácté zhruba do čtvrt na čtyři. Z domova jsme vyráželi za krásného teplého počasí, zhruba od Mnichova se zatáhlo, ale nepršelo Jen chviličku trvala registrace, pak už přišel čas na přivítání s přáteli, třeba s plavci z Francie.
Delegace Libín-S dorazila do Lenggries

Přivítání s přáteli
Ubytování jsme našli ve Wegscheidu, části obce vzdálené asi tři kilometry na levém břehu řeky Isar, na selském statku.
Ubytování ve Wegscheidu
Plavci a voraři z Bosny a Hercegoviny, České republiky, Finska, Francie, Německa, Katalánska (součást Španělska), Polska, Rakouska, Slovinska a Španělska se poprvé setkali na lenggrieském Radničním náměstí / Rathausplatz. Přivítali je předseda místního dřevorubeckého a vorařského spolku / Holzhacker- und Flößerverein Lenggries Mathias Mederle a starosta obce Lenggries Werner Weindl.
Oficiální přivítání na Radničním náměstí

Mezinárodní setkání začalo
Po krátkých proslovech se účastníci přesunuli do Slavnostního alpského sálu na první společné setkání. Při večeři vyhrávala dvojice místních muzikantů. Překvapením večera byla řízná dechovka, kterou si přivezli sebou voraři ze Schiltachu ve Schwarzewaldu / Černém lese. Ještě během večera přijížděly další skupiny členských spolků Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Prakticky již od prvních okamžiků probíhala neoficiální jednání před volbou nového výboru Mezinárodní asociace plavců a vorařů, která proběhne na sobotní valné hromadě Asociace.
Alpenfestsaal

Alpenfestsaal

Alpenfestsaal
Při večerní cestě na statek ve Wegscheidu silně pršelo. Jestli to nepřestane, tak to tedy bude den. O půl osmé máme již odjíždět přes Lenggries k Wolfratshausenu, abychom pak strávili pět - šest hodin na voru - naplánavaná plavba až do bavorského hlavního města - Mnichova. Pojedeme prý tou nejkrásnější bavorskou krajinou. Tedy, když bude dobré počasí, strávit pět - šest hodin na voru za hustého deště, asi by to nebylo to správné strávení dne. I když třeba Slovinec Franjo Naraločnik z Ljubno ob Savinji říká: "My voraři jsme zvyklí na mokro zvenku i zevnitř!", a na znamení zvedl půllitr s pivem.
DRUHÝ DEN V LENGGRIES - 17.06.2016
Při snídani nám paní domácí oznámila, že se dnešní program mění, plavba na voru nebude, v Isaru teče moc vody. Po snídani jsme se vydali na malou procházku k řece, vody po nočním dešti opravdu hodně přibylo, voda změnila barvu z tyrkysově zelené na šedozelenou, už není krásně čisťounká, ale zakalená. Za klobouky jsme si utrhli větvičky, abychom byli "hezčí", nevím jestli to pomůže. Jaký program bude, necháme se překvapit.
U snídaně byla oznámena změna programu

V Isaru přibylo vody

Dryádka osmiplátečná - relikt z doby ledové
Náhradní program pro nás byl zatím tajemstvím. Za lehkého deštíku jsme čekali o půl desáté na autobus, který nás měl kamsi vést. Směrem k západu se mezi mraky rýsoval vrchol místního "domácího" kopce Brauneck, ale směrem k jihu bylo pořád černo. Projeli jsme přes centrum Lenggriesu, projeli jsme okrajem okresního města Bad Tölz. Když jsme projížděli po mostě přes Isar u Wolfratshausenu u místa vaziště vorů, bylo pořád mokro, náš autobus jen přibrzdil, abychom si místo mohli vyfotografovat.
Vaziště vorů

Vaziště vorů
Když jsme dorazili k dalšímu místu důležitému pro voroplavbu - k přehradě a elektrárně na Isarském kanálu / Isarkanal s nejdelším vorovým skluzem v Evropě v Mühltal, byly nad námi stále ještě tmavě šedé mraky, ale v dálce bylo vidět podré nebe. Ten skluz překonává výškový rozdíl 17,5 m v délce 385 m. Když jsme ke skluzu dorazili, budil docela úctu, to v něm ještě prakticky netekla voda. Po chvíli se sklopila klapka na nátoku a korytem se řítilo množství vody. Když jsem se na tu proudící vodu díval, říkal jsem si, že je vlastně dobře, že na voru nejedeme, těch necelých čtyři sta metrů by pno mne bylo hrůzným zážitkem. Pravda, jiní litovali, že se nejelo, bylo by to vzrůšo.
Nejdelší vorový skluz v Evropě

Nejdelší vorový skluz v Evropě
U takové atrakce, jakou jistě vorový skluz je, je v bývalém mlýně hospoda, kde nás čekalo nejen oběd, ale také příjemné strávení začínajícího odpoledne s bavorskou muzikou, prozářené hřejícím sluníčkem.
Oběd v Mühltal

Oběd v Mühltal

Oběd v Mühltal
Po obědě jsme se autobusy vydali na výlet do hor. Tedy autobusy nás dovezly do Lenggries ke stanici lanovky na lenggrieský domácí kopec Braunek. Čtyřmístné kabinky nás vyvezly do zhruba 1500 metrů. Prospekt píše, že lanovka vyveze své hosty 1500 metrů od všedního dne. Otevřely se nám krásné výhledy, bylo vidět i nejvyšší bavorskou horu Zugspitze, Lenggries v údolí Isaru, ale v dálce v rovině i protáhlé jezero Starnberger See, procházeli jsme alpskými horskými loukami k vrcholovému kříži mezi kravkami se zvonci. Alpské pastorale. Vypili jsme kávu, dobrý moučník, ochutnali jsme hruškovici.
Delegace Libín-S a plavců

Alpské pastorále

Na zdraví!
Čekal nás ještě příjemný večer, večeře, na pódiu se vystřídaly kapela schiltasšského vorařského spolku, místní bavorská dechovka i rázní Slovinci. Od kapelníka Mirana Uriha dostal LIBÍN-S Prachatice předběžné pozvání na folklorní festival pořádaný folklorní skupinou Vinko Korže Crikovce ze Slovinska na příští červen.
Delegace Libín-S a plavců

Bavorská dechovka

Slovinská dechovka3,,
TŘETÍ DEN V LENGGRIES - 18.06.2016
Ráno v Lenggries-Wegscheidu

Snídaně
Celou noc z pátku na sobotu pršelo. Pršelo ale i ráno před odjezdem z ubytování ve Wegscheidu, tedy části obce Lenggries, ne moc, ale pršelo, směrem k Braunecku mráčky zakrývaly hory, zato směrem k jihu to vypadalo katastrofálně. Ale s počínajícím dopolednem déšť ustal, až se nakonec ukázalo sluníčko.
V pátek dopoledne se naše skupinka rozdělila. Hynek se vydal na valnou hromadu Mezinárodní asociace plavců a vorařů v lenggriesském hotelu Brauneck. Pro ty účastníky, kteří se valné hromady nezúčastnili, tedy z naší skupiny pro Helenu, Jirku a Pavla, byl připraven program u jezera Sylvensteinsee.
Před rokem se plavci a voraři Mezinárodní asociace plavců a vorařů sešli v severoitalské Valstagni. Bohužel valná hromada nestačila projednat celý program. Po dlouhé diskuzi byl zvolen jen prezident prezident Asociace - Miguel Gordó z katalánského vorařského spolku ASSOCIACIÓ CULTURAL DELS RAIERS DE LA NOGUERA PALLARESA. Dá se říct, že Asociace fungovala omezeně.
Valná hromada Asociace plavců a vorařů

Za předsednickým stolem seděli jen Katalánci
Proto zástupci plaveckých a vorařských spolků především ze střední Evropy - z Německa, Rakouska, České republiky, Polska, Francie, Slovinska a Itálie pokládali za nedůležitější bod programu valné hromady volbu členů výboru Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Po úvodní diskuzi se program soustředil především na volby. Volby nebyly jednoduché, vždyť podle stanov je volební období tříleté, prezident byl zvolen loni. Byla tedy možnost, aby současný prezident odstoupil, potom by byl zvolen celý nový výbor, nebo ke stávajícímu prezidentu by byli zvoleni členové výboru na dva roky.
Svoje grafické poznámky si dělal francouzský plavec a výtvarník Christian Lafay.
Valná hromada Asociace plavců a vorařů

Grafické poznámky si dělal Christian Lafay
Nakonec se zástupci 28 plaveckých a vorařských spolků z Bosny a Hercegoviny, České republiky, Francie, Finska, Itálie, Katalánska (španělské autonomní oblasti), Německa, Polska, Rakouska, Slovinska a Španělska dohodli, že k dosavadnímu prezidentu Asociace budou zvoleni další členové se zkráceným volebním obdobím na dva roky, aby volební období všech členů výboru (vč. prezidenta) skončilo v roce 2018.
Valná hromada Asociace plavců a vorařů

Valná hromada Asociace plavců a vorařů
Tak se vedle prezidenta Miguela Gordó stali zvolenými členy výboru i dva místopředsedové - Martin Spreng (FLÖSSERZUNFT OBERES NAGOLDTAL, Německo) a Jaroslav Camplík (VLTAVAN ČECHY - SVAZ VLTAVANSKÝCH SPOLKŮ PRAHA, DAVLE, ŠTĚCHOVICE A PURKAREC, Česká republika), pokladník Johann Kuhn (OBERDRAUTALER FLÖßER, Rakousko), sekretářka Laila Porta (ASSOCIACIÓ CULTURAL DELS RAIERS DE LA NOGUERA PALLARESA, Katalánsko), členové: Andrea Losso (FAMEJA DEI ZATER E MENADAS DE LA PIAVE, Itálie), Zlatko Jesenik (TD-MARIBOR - MARIBORSKI FLOSARJI, Slovinsko), Arkadiusz Drulis (BRACTWO MILOSNIKÓW ZIEMI ULANOWSKIEJ, Polsko), Dani Castillon (ASOCIACION DE NABATEROS DEL SOBRARBE, Španělsko), Blai Abafall (ASSOCIACIÓ CULTURAL DELS RAIERS DE LA NOGUERA PALLARESA, Španělsko), Riafia Garcia (Španělsko), Jordi Enseňal (Španělsko) a Jean Seinturier (LES RADELIERS DE LA DURANCE, Francie).
V závěru valné hromady představili slovinští přátelé z TD-MARIBOR - MARIBORSKI FLOSARJI svoje město, ve kterém se bude v červnu příští rok konat mezinárodní setkání plavců a vorařů
Představení Mariboru
Helena, Jiří a Pavel se po individuální prohlídce Lenggries vydali k Sylvensteinsee, k přehradnímu jezeru na řekách Isar Dürrach a Walchen asi 12 km od centra Lenggriesu. Přehrada byla postavena v letech 1954-1959 k ochraně povodí před povodněmi, v době sucha posiluje na druhé straně průtok v Isaru. V letech 1994-2001 byla hráz zvýšena o 3 metry, aby byla zvýšena protipovodňová funkce. Výška hráze dlouhé 180 metrů je 44 m metrů.

Na hladině Sylvensteinsee je postaven vor jako turistická atrakce, na kterém se svezli i účastníci mezinárodního setkání plavců a vorařů.
Sylvensteinsee

Sylvensteinsee

Sylvensteinsee

Sylvensteinsee

Sylvensteinsee
V poledne se ulice centra zaplnily Plaveckým tržištěm, byla tu spousta stánků s občerstvením, se suvenýry, stánky řemeslníků, výtvarné dílny. A mezi nimi se proplétali účastníci mezinárodního setkání plavců a vorařů.
Kováři

Bednáři

Studnař

Výroba dřevěných koryt
Na pódiu vystoupili nejen muzikanti, taneční, přišli sem i zástupci plaveckých a vorařských spolků, aby si s organizátory vyměnili dárky.
Předání dárků

Slovinský plavec a starosta obce Ljubno ob Savinj Franjo Naraločnik

Martin Spreng, FLÖSSERZUNFT OBERES NAGOLDTAL, 
Německo

Hynek Hladík, LIBÍN-S PRACHATICE
ČTVRTÝ DEN V LENGGRIES - 19.06.2016
Počasí bylo v posledním dni mezinárodního setkání plavců a vorařů "pod psa". Od časného rána pršelo, hory okolo Lenggries byly v mracích.
Po osmé hodině se za deště na Radničním náměstí začal řadit průvod účastníků mezinárodního setkání před mší svatou v místním kostele Sv. Jakuba. V průvodu, do kterého se zařadili nejen účastníci mezinárodního setkání, ale také lenggriesské spolky se svými historickými prapory. Mše začínala o půl deváté za hudebního doprovodu Dechové hudby Lenggries.
Za deště a doprovodu lenggrieské dechovka přišel průvod ke kostelu

Za deště a doprovodu lenggrieské dechovka přišel průvod ke kostelu

Mše svatá v kostelu Sv.Jakuba

Mše svatá v kostelu Sv. Jakuba

Mše svatá v kostelu Sv. Jakuba
Po slavnostní plavecké mši se průvod plaveckých a vorařských spolků z deseti států Evropy za trvalého deště přesunul do Alpského Slavnostního sálu na ranní sklenku.
Průvod plaveckých spolků

Průvod plaveckých spolků

Průvod plaveckých spolků

Průvod plaveckých spolků

Průvod plaveckých spolků
Tam bylo nejen občerstvení, ale hlavně předseda spolku dřevařů a vorařů z Lenggries Mathias Mederle předsedovi vorařského spolku Mariborski splavjari Zlatku Jesenikovi putovní prapor Mezinárodní asociace plavců a vorařů.
V Alpském slavnostní sálu

V Alpském slavnostní sálu

V Alpském slavnostní sálu

Zlatko Jelenik z Mariboru a putovní prapor Asociace

Zlatko Jelenik z Mariboru a putovní prapor Asociace

Zlatko Jelenik z Mariboru a putovní prapor Asociace

Tradici předávání praporu Asociace zavedl v roce 2013 při mezinárodním setkání ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013 folklorní soubor Libín-S Prachatice, na myšlenku přišla vedoucí souboru Helena Svobodová, žerď zhotovil vrchní plavec Jiří Borovka. Poprvé předal putovní prapor Mezinárodní asociace plavců a vorařů předseda Libín-S Prachatice zástupci lotyšského plaveckého spolku GAUJAS PLOSTNIEKU ASOCIACIJA 06.07.2013.
První předání putovního praporu 06.07.2013

Předání putovního praporu 17.05.2014

Putovní prapor Asociace ve Valstagni

Putovní prapor Asociace v Lenggries
V sálu hrála lenggrieská dechovka, když se členové delegace Libín-S Prachatice a plavců ze Schwarzenberského plavebního kanálu loučila. O půl dvanácté se vydal mikrobus s českou poznávací značkou za prudkého deště směrem k domovu. Ve tři hodiny odpoledne jsme překročili státní hranice do České republiky, před čtvrtou jsme přijleli do Prachatic.
Lenggrieská dechovka

Jedeme domů

Jedeme domů
POHÁDKOVÁ BABIČKA VYPRÁVĚLA NA PRAŽÁKU
Pohdková babička na Pražáku
11. června 2016 vyprávěla pohádková babička Helana Svobodová na Pražáku. vyprávění hudebně doprovodil František Jordák.
Stánek Libín-S, Petra
ZAHÁJENÍ PLAVEBNÍ SEZÓNY NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEVNÍM KANÁLU
Pozvánka na zahájení plavební sezóny
V sobotu 21. května 2016 ožily Jelení Vrchy nezvyklým ruchem. Na křižovatce vyrostl stánek folklorního souboru Libín-S Prachatice, poměrně brzy to u pestrobarevného obrovského slunečníku vonělo klobáskami a dalšími laskominami, na stole byly rozloženy domácí buchty a koláče, sliny se jen sbíhaly při pouhém pohledu, byl naražen sud s pivem, už tu seděli první hosté. Mezi nimi byly i typické hiršberské figurky, ostatně nikdo netušil, že kolem jedné z nich bude za několik hodin na Jeleních Vrších tak rušno, že to zastínilo celé to snažení několka desítek lidí.
Stánek Libín-S, Petra

Stánek Libín-S
Ve stánku obsluhovali členové Libín-S Prachatice, jejich rodinní příslušníci - manželé, děti. Ti, co nebyli za pultem měli ještě čas na posezení, na něco dobrého.
Stánek Libín-S, Vašek

Stánek Libín-S, posezení Libíňáků
Zhruba ve stejné době, co první hosté zasedli u stánku Libín-S, u horního portálu plavebního tunelu si cyklisté četli na vyvěšeném plakátu program zahájení plavební sezóny. "O půl dvanácté se tu budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy!" "Ale máme jet k Plešnému jezeru!", zněla odpověď. "Je to ale děsnej kopec, já tu asi zůstanu. Nakonec si skupinka rozbalila svačinu a zatím zůstala.
Před půl dvanáctou do romantického koutu u horního portálu plavebního tunelu přišla skupinka krojovaných muzikantů, s nimi ohlášená vypravěčka pohádek. A taky plavební ředitel Hynek Hladík. Na lavičkách sedělo několik prvních posluchačů, malí, velcí, děti, vnoučátka, maminky, tatínkové, strejdové a tety, babičky a dědové. Na plavebním řediteli bylo zahájit program dne, tady v poněkud intimním prostředí.

Po oficiálnostech přišlo na řadu setkání s pohádkami z obou stran Šumavy. Kapela folklorního souboru Libín-S Prachatice spustila první sérii dětských písniček. Pak již se úlohy vypravěčky se tradičně ujala pohádková babička Helena Svobodová. Zazněla mimo jiné pohádka O zvláštním zvířeti i o vodníkovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu.
Zahájení u horního portálu plavebního kanálu

O zvláštním zvířeti

Kapela Libín-S

O vodníku Žbluňkalovi

Malí a velcí diváci
Sotva dozněl potlesk odměňující Helenu Svobodovou, nevím, jestli někde nezůstala na zemi louže po vodníkovi, nastal přesun do Jeleních Vrchů. Právě přijel jakýsi autobus, z něj vystoupila skupina lidiček, každý si táhnul svůj kufřík.

"To jsou Prácheňáci!" A taky že ano, fousáče Víťu, co nese basu, Libíňáci znají - vždyť Víťa byl s nimi na mezinárodním setkání plavců a vorařů v Lotyšsku, loni také v Maďarsku.

U svého pivka seděla i parta Rakušanů - Gotthard Wagner, vedle něj ležely housle, Rudi Lughofer, ten měl u sebe na stole dudy - on ale říká "böhmischer Bock" - český kozel.
V jednu po obědě na pódiu na Jeleních Vrších nastoupila kapela Libín-S a začala pro Libín-S klasicky "Kdyby byl Bavorov..." Začalo setkání s folklorem. Po Bavorovu vedoucí souboru pozvala na pódium tanečníky Libín-S k tanci pro chlapy - Hoši a Stará bába.
Hoši, Stará bába

Hoši, Stará bába
Před asi 15 lety rakouský kulturní spolek SUNNSEITN v rámci projektu Kulturní osa plavební kanál rozmístil podél plavebního kanálu řadu moderních soch. Mezi nimi byla i skultura Strážce / Wächter prachatického sochaře Davida Svobody. SUNNSEITN tehdy pronajmul skulpturu obci Nová Pec, na jejímž území socha vznikla, za roční nájemné jednoho parohového knoflíku. Nájemné se předává pravidelně při zahájení plavební sezóny na Jeleních Vrších. Gotthard Wagner má jich tak doma docela pěknou sbírku.

Proto na pódium pozval plavební ředitel Hynek Hladík Gottharda Wagnera ze SUNNSEITN a Jakuba Koželuha, starostu obce Nová Pec. Už když Gotthard vstupoval na pódium, utrousil poznámku, že ten loňský knoflík byl opravdu malý. Starosta, který nesl docela velkou krabičku, poznámku jistě zaslechl. Jeho první slova totiž byla, že letošní knoflík je ještě menší. "Vybrat parohový knoflík není jednoduché, letos předávám pátý. Nepamatuji si, jak vypadal ten loňský, ani ty předchozí. Letošní knoflík je opravdu malý, proto jsem k němu vybral ještě něco z parohu."

Knoflík velký jistě nebyl, byl menší než dva centimetry. Navíc však v krabičce byla brož z parohoviny k zavěšení na krk. Gotthard sice velikost knoflíku znovu komentoval, ale brž se mu natolik líbila, že za chvilku už nebyla v krabičce, ale na jeho krku.
Starosta Koželuh a Gotthard Wagner

Takhle malinký je letošní knoflík

Letošní nájemné
Po předání nájemného pokračoval Libín-S Prachatice se svým vystoupením. Na řadu přišly Dřeváky. Kluci a děvčata si své šmejšáky vylepšily senem. To tu ještě nebylo.
Dřeváky

Dřeváky
Posledním tancem folklorního souboru Libín-S Prachatice v tomto bloku byla Doudlebská polka. V jejím závěru Libíňáci pozvali do tance diváky a také hosty z Prácheňského souboru písní a tanců. A Potom přišla řada na pamětní společné foto.
Doudlebská

Doudlebská s diváky

Společné foto
Na pódium nastoupil se svým tři čtvrti hodinovém vystoupením Prácheňský soubor. Musíme říct, že Prácheňáci jsou opravdu perfektní, od oblečení, hlavně děvčata měla nažehlené sukně a zástěry, bezvadnými účesy děvčat, vystupováním, zpěvem a muzikou. I Prácheňští zařadili na závěr Doudlebskou polku, jen ta jejich je prostě jiná.
Prácheňský soubor

Prácheňský soubor

Prácheňský soubor

Prácheňský soubor
Při Doudlebské již na okraji pódia poposedávali Gotthard Wagner s houslemi a Rudi Lughofer s dudami - českým kozlem.
Gotthard a Rudi

Gotthard a Rudi
Zajímavostí je, že kdysi se na dudy hrálo i v Rakousku, před zhruba 200 lety odtamtud dudy zmizely. Světčí o tom třeba poznámka ředitele schwarzenberského panství Ernsta Mayera v Popisu velkého plavebního zařízení na schwarzenberském panství Český Krumlov v kraji českobudějovickém. Tehdy se plavebním kanálem, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský, dnes jej nazýváme Schwarzenberský, plavilo palivové dříví pro Vídeň, ostatně název kanálu to naznačoval. Dříví plulo napřed kanálem na povodí Vltavy, potom spáditým úsekem k řece Große Mühl, po ní až k Dunaji. Před ústím bylo třeba dříví vytáhnout a připravit je k další dopravě na lodích po Dunaji. Na vytahování bylo třeba 300 až 350 plavců, tolik volného personálu v okolí nebylo, proto přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z jihu Čech - z Prácheňského kraje. Plavci pracovali velmi tvrdě od pěti ráno do sedmi večer. Večer předpokládal ředitel panství, který plavení řídil, že padnou unaveni na lože. Oni ovšem, pravděpodobně protože to byly smíšené skupiny mladých mužů a žen, protože to byli Češi, vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, večer se hrálo zpívalo, ba dokonce i tancovalo, přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů.

Jestliže Mayer píše o dudách jako o nástroji, který je ještě v Čechách obvyklý, lze předpokládat, že v Rakousku již obvyklé nebyly.
Rudi
A právě Rudi Lughofer v osmdesátých letech po téměř dvou stoletích přivezl dudy z Čech opět do Rakouska. V současnosti již dávno není jediným, kdo hraje na českého kozla. Ostatně dnes na Jelení Vrchy přijeli hned dva rakouští dudáci.
Slávka, Gotthard a Rudi

Gotthard a Rudi

Slávka
Gotthard si sebou přivezl chlapíka s bicími, na místě si vyžádal ještě houslovou pomoc od Slávky z kapely Libín-S Prachatice a až do plavení hrála na pódiu rakousko-česká kapela ve složení dvooje housle, dudy, bicí.
O půl čtvrté se na pokyn plavebního ředitele vydali dva rakouští dudáci s českým kozlem k místu vhazování dřeva do plavebního kanálu. Dva dudáci ještě chvilku hráli před lesem.
Rakouští dudáci českými kozly
Kanálem proudila kalná voda a stále ještě stoupala. Byla tedy ještě chvilka času na povídání o historii Schwarzenberského plavebního kanálu i na přečtení plavebního rozkazu. Pak už byl dán pokyn plavcům ke vhození nejprve několika delším kusům, ty vhazovali dospělí, pak přišel pokyn malým plavcům ke vhazování štěpin. "V celé Evropské unii je dětská práce zakázaná, jen u nás je dětská práce žádoucí, tak děti, do práce!", dal pokyn plavební ředitel. Pravdou je, že některá polena byla skoro stejně velká jako malé děti.
První letošní plavení

První letošní plavení

První letošní plavení
Polena se pak vydala na svoji zhruba půl druhého kilometru dlouhou pouť. Plavební ředitel se zdržel několika dotazy natolik, že se k vytahování polen z vody vůbec nedostavil, obrátil se zpět na Jelení Vrchy dřív.
Když spolu se dvěma muzikanty Prácheňského souboru dorazil k expozici KANÁL EXPO v domu čp. 13 na Jeleních Vrších, před stodolou hrála spojená kapela Libín-S Prachatice a Prácheňského souboru písní a tanců Strakonice, taky se tam tancovalo, přestože bylo čtvrt na čtyři, podle programu měla ve tři hodiny začínat druhá porce pohádek z obou stran Šumavy.
Pozvánka na pohádky před stodolou

Pozvánka na pohádky před stodolou

Pozvánka na pohádky před stodolou
Ve stodole již netrpělivě seděla celá řádka malých posluchačů. Spustila muzika složená z muzikantů obou folklorních souborů.
Hudební úvod druhé porce pohádek
Pohádková babička Helena Svobodová přišla s jednou z pohádek ze starého Rakouska - Prolhanou pohádkou, nebo by se ta pohádka měla jmenovat Popletená? No vezměte si, pohádka začíná takhle: "Žili, byli dva lidi, neměli žádné děti. Když jejich starší syn šel na vojnu...." Děti byly spíš pro tu Popletenou, lhát se přece nemá.
Popletená pohádka

Popletená pohádka
Pohádková babička měla připravenou ještě jednu pohádku - O Frantovi Hoškovi. Vy ji neznáte? Pohádka vlastně začíná tady, u Schwarzenberského plavebního kanálu.

Franta Hošek ze Strakonic byl chlap jako hora. Když bylo plavení dříví, házel polena do vody po dvou i třech kusech. Jestli někde plavci potřebovali uvolnit nahromaděná polena, vlezl Franta nebojácně do vody a holýma rukama polena uvolňoval. Navíc večer, po celodenní práci, jako správný strakonický chlap popadl dudy a hrál a zpíval až do samé půlnoci, žádnou písničku neopakoval a ještě nové od chlapů z Bavor uměl doprovodit. Takový byl Franta Hošek..."

Víc vám tu pohádku o Frantovi Hoškovi povídat nebudu, jestli jste ji ještě neslyšeli, tak přijďte na setkání s pohádkami někdy příště. To nejbližší příště bude opět na Jeleních Vrších v neděli 14.08.2016.
O Frantovi Hoškovi
Na pódiu vystoupil opět Prácheňský soubor.
Prácheňský soubor
Ve čtvrt na pět Prácheňáky vystřídal Libín-S. Pomalu se blížil závěr. Přišel rozlučkový tanec V Prachaticích.

Vedoucí souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová a plavební ředitel Hynek Hladík prohlásili 19. novodobou plavební sezónu za zahájenou.
Libín-S Prachatice
Prachatičtí i strakoničtí se sesedli u stánku, povídali popíjeli. Najednou bylo slyšet kdesi sirénu. Kdosi řekl: "Jede sanitka!" Nebyla to sanitka, bylo to hasičské auto s rozsvíceným modrým majálem. Chvilku po prvním autu s hasiči z Nové Pece jelo další s hasiči z Volar. A odkudsi přiletěla helikoptéra, letěla nízko nad námi, hledala místo k sednutí. Nakonec sedla na loučce kousek výš. Po nějaké chvíli dorazila sanitka, hned za ní policie.

Kdosi prý spadnul do plavebního kanálu a zranil se na hlavě a asi si zlomil ruku. Proč byly takové manévry, to je otázka?
Na internetu večer psali: "Opilý kardiak spadl do Schwarzenberského kanálu, letěl k němu vrtulník. Alkohol a horský terén zradily devětapadesátiletého muže, který se v sobotu vydal z Jeleních vrchů domů do Nové Pece na Šumavě. Senior spadl do Schwarzenberského kanálu, poranil si hlavu a ruku a zdravotníci k němu povolali vrtulník. Horská služba dostala v sobotu odpoledne zprávu z linky 155, že zdravotní stav zraněného je obecně komplikovaný. „Jak nám sdělili, pán je kromě zranění kardiak a zároveň užívá léky na zředění krve. Jak jsme nakonec zjistili, kromě toho všeho byl podnapilý, ale nemůžeme spekulovat, co přesně bylo příčinou jeho pádu do kanálu,“ uvedl Aleš Fejfar z Horské služby Šumava. Záchranáři chvíli nemohli muže najít, protože informace, kde a co se stalo, nebyly zpočátku přesné. „Na místě jsme zjistili, že spadl na hlavu, rozřízl si ruku a záda měl odřená. Ihned jsme začali s ošetřením,“ doplnil Fejfar. K nehodě kromě sanitky dorazil i vrtulník leteckých záchranářů z Českých Budějovic a policisté. Ti dechovou zkouškou zjistili, že zraněný muž je podnapilý. Vrtulník odletěl s prázdnou, protože muž nebyl v tak vážném stavu, aby musel být transportován letecky. Sanitka jej dopravila do nemocnice ve Volarech. „Nejen turisté, ale i místní ledaskdy podceňují pohyb v horském terénu. Zvláště alkohol pak může být tím faktorem, který nepozorného a nedbalého chodce dostane do ohrožení zdraví či přímo života,“ dodal náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura. Důrazně varoval všechny, aby se nevydávali do terénu opilí a sami."

Zdroj
Bohužel se nám nepodařilo najít v médiích informaci o zahájení plavební sezóny, vyhrála nehoda jedné hiršperské figurky. Na tu se média chytila.
NOVÝ DŽBÁNEK LIBÍN-S
Nový půllitr Libín-S

Nový džbánek Libín-S
Libín-S Prachatice pořídil nový džbánek a půllitr z hrdějovické keramiky. Již tradičně na je i na džbánku a půllitru nápis Libín-S, holubička a plavební hák.
Design © VOJTa Herout, 2003-2017, Hynek Hladík, 2003-2017