Aktuality
ZÁVĚR 21. NOVODOBË PLAVEBNÍ SEZÓNY
Závěr plavební sezóny
Ještě před týdnem nebylo jasné, jestli vůbec ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach bude možná, vody v kanálu po dlouhém suchu bude možná. Ani stav můstku přes plavební kanál nebyl dobrý, bez nějakých alespoň provizorních úprav by nešlo u Ježové ani tancovat. Před týdnem, na druhé straně, byla optimistická předpověď počasí.

Práce na zatěsnění u rozdělovacího objektu na potoku Ježová / Iglbach zajistily dost vody. V druhé polovině týdne přišel déšť, který se postaral o dostatek vody. Jenže předpověď počasí se v pátek odpoledne změnila, zněla: "Po průchodu studené fronty bude chladno, na jihozápadu Čech bude pršet, déšť bude ustávat až v odpoledních hodinách."
Soubor Libín-S Prachatice, nositel hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jel k Ježové autobusem. V Prachaticích bylo zamračeno, mžilo, ve Volarech lilo, na hranicích ve Strážném také. Jistě se členům souboru honila v hlavě myšlenka: "Jak to dopadne, v dešti hrát a tancovat nejde!"
"Výkvět" souboru vyvážel k Ježové stánek s občerstvením. Od Nové Pece jela auta podél plavebního kanálu, hraniční přechod Zvonková - Schöneben je od poloviny srpna vzhledem ke stavbě silnice na české straně uzavřen. Poslední kilometry před Ježovou bylo třeba jet obzvlášť pomalu, Hynek, který kolonu vedl najednou auta za sebou ztratil. "Co se stalo? Snad nepíchli!" Po nějakých pěti, deseti minutách auta dojížděla, jejich osádky šly pěšky. "Píchli jste?" "Ne, rostou houby!" A opravdu všichni opěšalí měli plné náruče hřibů. Cesta pak šla hodně pomalu.
V jednu hodinu po poledni muzikanti folklorního souboru LIbín.S Prachatice naladili svoje nástroje, i tanečnice a tanečníci byli připraveni, slavnost závěru 21. novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu začala "Bavorovem". Svítilo sluníčko, na můstku přes plavební kanál, který už si říká o rekonstrukci, byly položeny jásavě žluté desky provizorního parketu.
Závěr plavební sezóny
Podél plavebního kanálu z Čech i z Rakouska, ale i lesem od Oberhaagu stále přicházeli diváci, velká většina nesla tašky plné hřibů.

Plavební ředitel Hynek Hladík se občas zeptal: "Kde jste ty houby nasbírali?"

Odpověď většinou byla rychlá: "Podle kanálu!"

A plavební ředitel s vážnou tváří, ale jistě s poznatelnou jiskrou úsměvu v očích položil další otázku: "Víte, kdo to tady kolem v kanálu spravuje?"

"Ne!"

"Plavební ředitelství! A já jsem tady plavební ředitel! Očistěte ty houby, doneste mi je, prosím, do tašky tamhle v chatě, ale jen ty očištěné!"

Jeden pán se snažil vzdorovat, a poznamenal: "My je ale našli v Rakousku!"

I na to měl plavební ředitel odpověď: "Jmenovací dekret jsem dostal v Rakousku, dodatečně mi jej podepsal i sám pan kníže! Jsem schwarzenberský plavební ředitel!"

Ale hned se smál a běžel organizovat další program.
Závěr plavební sezóny připravil Libín-S Prachatice, z.s., spolu s rakouskými partnery - organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a z plaveckého spolku Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald / Kulturní dědictví Schwarzenberský plavební kanál Šumava a státní podnik Lesy České republiky.

Diváky z obou stran Šumavy přivítali předseda Libín-S Prachatice a plavební ředitel Hynek Hladík a jednatel.Tourismusverband Böhmerwald Reinhold List.
Libín-S Prachatice představil svoje taneční pásma "Hoši a Bába", "Martin" a "Dřeváky".
Hoši, Bába

Martin
Potom Hynek Hladík pozval na můstek spoluorganizátory z Tourismusverband Böhmerwald plavce e spolku Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald i zástupce státního podniku Lesy České republiky. Byli přivítáni po českém způsobu chlebem a solí, vypili společně štamprdličku na úspěšný průběh závěru plavební sezóny, ale hlavně na zdraví a taky na další spolupráci. Reinhold List a Gisela Plank předali vrchním plavcům Ewaldu Fuchsovi a Franzi Miesbauerovi diplom a dárkový koš s "malým občerstvením" jako poděkování za dvacetiletou práci pro Schwarzenberský plavební kanál a pro region Šumava.
Předání dárků Ewaldu a Franzovi
Libín-S Prachatice pokračoval tanečním pásmem, které patří k plavebnímu kanálu - Plavci. Vypráví nejen o těžké práci plavců, ale také o tom, jak končily dny plné dřiny u ústí řeky Große Mühl do Dunaje, kam připlouvala polena ze Šumavy od Schwarzenberského plavebního kanálu, bylo je třeba vytáhnout z řeky a připravit pro další cestu do Vídně.
Plavci
Po Plavcích již se blížil čas poslední letošní ukázky plavení dříví. Hynek Hladík převzal od Haleny a Vaška z folklorního souboru Libín-S Prachatice jako symbol končící plavební sezóny a trvalé česko- rakouské spolupráce na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Pak již plavební ředitel přečetl sedmý a poslední letošní plavební rozkaz:
„Plavební rozkaz č.8/2017
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést na závěr 20. novodobé plavební sezóny ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 15. září 2018 v oblasti křížení s potokem Ježová / Iglbach na česko-rakouských hranicích.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 111 (na českém území.) Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel“
Plavební rozkaz

Plavení začíná
Dal pokyn ke vhazování. Po chvíli se voda ve Schwarzenberském plavebním kanálu dala do pohybu. Když už se polínka z Rakouska blížila ke státním hranicím položil Vašek na hladinu kanálu, aby plul kus před polínky do Čech, po několika desítkách metrů byl pak znovu vyloven, aby pak rok zdobil chatu Roberta Baldassariho na rakouském břehu plavebního kanálu. Polínka plula však dál do Čech, směrem k hlavnímu evropskému rozvodí.
Plavební věnec

Plavení dřeva
Po několika stovkách metrů poblíž sáhového kamene 111 dostali plavci pokyn polena z koryta kanálu vytáhnout. Tím 21. novodobá plavební sezóna skončila.
Plavení dřeva

Plavení dřeva
Ne však slavnost. Za chvilku se dali Libíňáci do zpěvu. Pak přišlo na řadu humorné taneční pásmo "Slepice", potom "Doudlebská polka", při ní šli do kola i diváci, Vlaďka si došla pro plavce Franze, to je ten chudší plavec, co měl na nohou dřeváky, na rozdíl od Ewalda, ten je asi bohatší, měl boty kožené.

Libín-S se rozloučil tancem "V Prachaticích".
Libínská muzika

Slepice

Doudlebská

V Prachaticích
Jenže muzikantům se skončit nechtělo, přidali ještě jednu písničku, přidal se Karel, ten text prožíval, úplně bylo vidět, jak mu chutná husička, každý z diváků si jistě představil tvary té dívky, úplně stejně jako Karel. Vašek vzal Helču do kola.
Jedním z partnerů závěru plavební sezóny je státní podnik Lesy České republiky, který připravil Den s LČR.
Den s Lesy České republiky
Partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byly rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal – Böhmerwald.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byl spolufinancován z prostředků Evropské unie INTERREG V-A Rakousko - Česká republika z Fondu malých projektů Rakousko – Česká republika 2014-2020, z grantů Jihočeského kraje a Města Prachatice a finančního daru obce Nová Pec.
(Upraveno 08.11.2018, 16:31)
VZPOMÍNÁNÍ NA JOSEPHA ROSENAUERA
Vzpomínání na Josepha Rosenauera
U Rosenauerova pomníku na úplném začátku (nebo snad konci) Schwarzenberského plavebního kanálu bylo už od dopoledne opravdu živo. Především od Nového Údolí přijely stovky cyklistů, další cyklisté dorazili podél kanálu od Jeleních Vrchů, procházeli tady i pěšáci zespodu od Údolí, ale i od Třístoličníku, několik turistů přišlo i nejkratší cestou od bavorské silnice na Třístoličník / Dreisesselberg.

Vrchnímu plavci Pavlovi (Pavel Štětina) i plavebnímu řediteli Hynkovi (Hynek Hladík) se podařilo vzdout vodu tak, aby natékala po dobu ukázky plavení dříví do Schwarzenberského plavebního kanálu.
Současný správce plavebního kanálu totiž nemanipuluje správně s vodou. Světlá voda je totiž bystřina, která sebou nese velké množství plavenin, především štěrku, především při vyšších průtocích. Voda tak při vyšší vodě částečně natéká do plavebního kanálu, ve kterém se rychle sníží rychlost proudění, s tím také unášecí schopnost vody a štěrkové plaveniny pak vytvářejí hrázku v plavebním kanálu. Je pak potřeba vzdout dostatečně vodu, aby mohla alespoň částečně natékat přes hrázku plaveni do kanálu. Aby se zabránilo ukládání plavenin bylo by třeba v době, kdy se neplaví, zahradit nátok do plavebního kanálu jednou dluží. Plaveniny by tak prošly dále do toku Světlé a nevytvářely by hrázku v kanálu, při ještě vyšších přítocích by voda bez plavenin natékala do kanálu.
Vzpomínání na Josepha Rosenauera

Vzpomínání na Josepha Rosenauera

Vzpomínání na Josepha Rosenauera
Před druhou hodinou se koloběh projíždějících turistů, i ti co se chystali na další cestu, zůstali na vzpomínání na Josepha Rosenauera a na ukázku plavení dříví.

Skoro o půl hodiny dřív přijeli dva cyklisté až německého Černého lesa / Schwarzwald. A v Černém lese je velmi dlouhá tradice plavení dříví. Ne náhodou právě v těchto dnech se Unterreichenbachu na severu Schwarzwaldu konají 31. německé plavecké dny.

Ve dvě u Rosenauerova pomníku postaveném v roce 1928 Hynek Hladík hovořil o historii Schwarzenberského plavebním kanálu a o Josephu Rosenauerovi. Pomník tu nechali postavit schwarzenberští zaměstnanci na uctění památky duchaplného stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu, knížecího inženýra a plavebního ředitele. V právě v těchto dnech se od historika, archiváře a člena významného jihočeského rodu schwarzenberských hajných Paleczeků Dr. Raimunda Paleczeka získali informaci, že pomník z velkého žulového balvanu zhotovil kameník Engelbert Krieg, rodák z Krásné Hory u Českých Žlebů. Odhalení pomníku byl přítomen i Dr. Adolf Schwarzenberg.

Chýlilo se k přečtení plavebního rozkazu, krátce po něm přišel pokyn ke vhození dřeva k symbolické plavbě dřeva.

Vytahování plaveného dřeva z vody bývalou tou nejtěžší prací při plavení.

Ani poté, co byla všechna polena již na břehu plavebního kanálu se skupina plavců (či diváků) nerozcházela, dlouho se povídalo o Schwarzenberském plavebním kanálu, o Šumavě, o kůrovci...
Vzpomínání na Josepha Rosenauera je součástí hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jeho nositelem je Libín-S Prachatice. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie z Fondu malých projektů programu Interreg V-A Rakousko - Česká republika, z grantů Jihočeského kraje a města Prachatice a z finančního daru obce Nová Pec.
(Vloženo 10.09.2018, 23:05)
MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ - CODISSAGO / ITÁLIE
CESTA DO CODISSAGA A PRVNÍ VEČER SETKÁNÍ
Odjíždíme
Do italského Codissago se ve čtvrtek 30.08.2018 vydala dvoučlenná delegace Libín-S Prachatice a plavců ze Schwarzenberského plavebního kanálu - předseda Libín-S Prachatice a plavební ředitel Hynek Hladík a vrchní plavec Jiří Borovka.
Codissago

Vítejte!

Muzeum plavců Codissago
DRUHÝ DEN SETKÁNÍ V CODISSAGU
V pátek 31.08.2018 dopoledne se ve veletržním areálu v Longarone konala valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Jednání se mohli zúčastnit dva členové jednoho spolku, každý spolek (který má uhrazené členské příspěvky) měl jeden hlas. Aby mohly spolky splnit i na poslední chvíli splnit svoje povinnosti, bylo možné uhradit do zahájení jednání, byl k dispozici pokladník Asociace Johann Kuhn, který pak oprávněným spolkům vydával volební lístky.

Na programu byly tyto body:
- zahájení, stanovení kvóra, volba zapisovatele
- odsouhlasení protokolu z minulé valné hromady
- zpráva prezidenta o činnosti Mezinárodní asociace plavců a vorařů
- zpráva pokladníka
- kniha o plavectví
- prohlášení plavecké vesnice, města
- organizace příštího setkání plavců a vorařů
- volba nového výboru
- kalendář roku 2019
- závěr

Zasedání valné hromady řídil prezident Mezinárodní asociace plavců a vorařů Miguel Gordó Pérez z plaveckého spolku ASSOCIACIÓ CULTURAL DELS RAIERS DE LA NOGUERA PALLARESA v Katalánsku.

Když přeskočíme první body, dostaneme se ke zprávě pokladníka Johanna Kuhna (Johann Kuhn). Asociace má v současnosti dva účty, jeden je vedený v sídle Asociace v La Pobla de Segur, druhý v Rakousku ve Spital / Drau. Dobrou zprávou je, že včera na zasedání výboru bylo dohodnuto, že podpisové právo k oběma účtům bude mít pouze pokladník Asociace. Johann Kuhn informoval, že čtyři španělské soubory neplatí více než 3 roky členské příspěvky. Navrhl proto, aby tyto spolky byly vyloučeny z Asociace. Po dlouhé diskuzi přednesl revizor Asociace Hynek Hladík z Libín-S Prachatice (Libín S (Folklórní soubor Libín S Prachatice)) svoji zprávu o provedené kontrole hospodaření. Doporučil schválit zprávu o hospodaření za podmínky, že budou doloženy výpisy z účtu v Katalánsku.

V dalším jednání byly přehozeny body programu, došlo k volbě nového prezidenta a výboru. Hynek Hladík hned v úvodu navrhl za nového prezidenta Jaroslava Camplíka ze Svazu vltavanských spolků Vltavan Čechy. Dosavadní prezident Miguel Gordó Pérez předpokládal, že bude svoji funkci vykonávat i nadále, takže byli dva kandidáti. Za Jaroslava Camplíka se postavili delegáti německých, slovinských, francouzských spolků a Rakušané, Miguela Gordó Péreze se podpořili zástupci španělských i katalánských spolků a Italové. Miguel Gordó Pérez se posléze rozhodl, že odstoupí od kandidatury na prezidenta. Ve veřejné volbě byl s převahou zvolen Jaroslav Camplík.

Dalšími členy výboru byli zvoleni:
- generální tajemník - Jiří Malý, Česká republika
- 1. viceprezident - Bernd Kramer, Německo
- 2. viceprezident - Miguel Gordó Pérez, Španělsko (Katalánsko)
- pokladník - Johann Kuhn, Rakousko
- člen - Zlatko Jesenik )Jesenik Zlatko)
- člen - Andrea Losso (Andrea Losso)

Revizory Asociace se stali:
- Hynek Hladík (Česká republika)
- Philipp Brocher (Francie)
Příští setkání plavců a vorařů uspořádá ve dnech 15.-18.08.2019 plavecký spolek Oberdrauer Flösser z údolí horního toku Drávy v Korutanech (Rakousko). Na programu setkání bude:
- 15.08.2019: registrace, společná večeře, přivítání členů plaveckých spolků, předání dárků, zábava a hudba
- 16.08.2019: valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů, plavba vorů z Oberdrauburg, mezipřistání v Dollach/Drau, oběd, plavba vorů do Berg im Drautal, večeře a plavecká slavnost u Drávy
- 17.08.2019: odplutí vorů z Berg im Drautal, mezipřistání v Radlach, oběd, další plavba do Sachsenburg, večeře a plavecká slavnost u Drávy
- 18.08.2019: plavecká mše v historické obci Sachsenburg, průvod k vorařskému placu s krojovanou kapelou Hasslacher, odplutí vorů do Spital an der Drau. Plavecká slavnost s obědem a s předáním vlajky Mezinárodní asociace plavců a vorařů finským plavcům ze spolku Suomen Uittoperimmeydistys.

Při každé z etap může plout na vorech maximálně 60 osob (při šesti etapách může plout na vorech celkem 240 osob, tedy všichni účastníci setkání).

Po každé z etap se bude slavit s hudbou, tancem a kulinářskými specialitami z regionu. Setkání se zúčastní zástupci plaveckých spolků z 11 zemí ve svých krojích, hovořících různými jazyky. Bude to významná akce Horních Korutan.

Starosta obce Sachsenburg a předseda spolku Oberdrauer Flösser Wilfried Pichler přislíbil, že v případě účasti folklorního souboru Libín-S Prachatice bude možnost jeho vystoupení.
Valná hromada

Valná hromada

Valná hromada

Valná hromada

Valná hromada

Valná hromada

Valná hromada
Odpoledne se noví členové výboru spolu s jednou ze skupin účastníků mezinárodního setkání plavců a vorařů vydali nejprve na návštěvu monumentálního hřbitova obětí Vajontu.
Monumentální hřbitov Vajont

Monumentální hřbitov Vajont
Co se stalo v minulosti, aby vznikl takový hřbitov?

Vajont (italsky Diga del Vajont) je přehrada vybudovaná na řece Vajont, která byla v době svého dokončení jednou z nejvyšších hrází na světě. Leží asi 100 km severně od Benátek při ústí říčky Vajont do Piavy pod horou Monte Toc. Se stavbou se začalo v roce 1956, dokončena byla v roce 1961.

Dva roky po dokončení stavby 9. října 1963 večer se do nádrže zřítila část hory (více než 200 miliónů m3 horniny). To způsobilo, že 30-50 miliónů m3 vody na sebe vzalo podobu více než 200 m vysoké vlny, která se převalila přes hráz a zcela zničila městečko Longarone a několik dalších vesnic (těžce poškozeny však byly i vesnice nízko nad přehradou).

Projektu na stavbu přehradní hráze v údolí řeky Vajont se ujala firma SADE (Societa Adriatica di Elettricita), která byla koncem 19. a v první polovině 20. století aktivní na trhu s elektrickou energií na severovýchodě Itálie.

Cílem projektu bylo zadržení velké vodní rezervy v alpském předhůří k zajištění dostatečné výroby elektrické energie pro města Benátky, Milano, Torino a Modena v době sucha, jelikož řeka Piave se svými přítoky trpí během zimních a letních měsíců (tedy dvakrát do roka) nedostatkem vody.

Soutěsky říčky Vajont, která pramení v Karnských Alpách, protéká kolem hory Monte Toc a ústí do řeky Piave, se jevily jako vhodné právě k tomuto účelu. Podél říčního toku našli geolog Giorgio Dal Piaz a stavební inženýr Carlo Semenza u vesnic Erto a Casso zdánlivě vhodnou lokalitu pro stavbu tehdy nejvyšší klenuté hráze. Hráz držela světové prvenství nejvyšší hráze až do stavby přehrady Grande Dixence ve švýcarském kantonu Valais v roce 1965.

Projekt
Původní projekt počítal s klenutou betonovou hrází vysokou 202 m a objemem nádrže 58,2 mil. m3. Plány ale byly později modifikovány tak, že hráz bude navýšena na celkových 261,60 m a objem nádrže téměř ztrojnásoben na 168,715 mil. m3. Množství zadržené vody tak mělo být mnohem větší, než u všech ostatních projektů v údolí Piave.

Projektu v této podobě bylo uděleno povolení příslušného ministerstva dne 17. července 1957.

Před katastrofou
Roku 1929 dělali Dal Piaz a Semenza první pochůzky v údolí. K prvním projekčním pracím došlo kolem roku 1940, přičemž záměr byl předložen příslušným úřadům roku 1943 pod názvem "Grande Vajont". Projekt prošel bez velkých překážek, jelikož většina členů komise byla ve válce, a tak nemohla být přítomna hlasování. Ke schválení došlo i přesto, že nebyl přítomen minimální předepsaný počet členů. Výsledek tohoto hlasování v budoucnu nebyl nikdy zpochybněn.

Po 2. světové válce začal projekt pod silným tlakem firmy SADE nabývat formu a konečně byl představen příslušným místům Genio Civile. V roce 1949 byly provedeny důkladné geologické průzkumy. Současně došlo k protestům ze strany dotčených vesnic Erto a Casso, kde mělo dojít k zaplavení značného počtu domů a zemědělské půdy.

Navzdory silným protestům a pochybnostem příslušných kontrolních úřadů došlo v polovině 50. let 20. století k prvním vyvlastňování a přípravné práce ke zřízení velkého staveniště byly hnány vpřed. Stavební práce byly zahájeny v roce 1956 bez souhlasu příslušného ministerstva.

Stavební práce
Během stavebních prací byl projekt upravován, poněvadž došlo k neočekávaným drobným sesuvům skalního masívu na stěnách, do kterých měla být hráz vsazena. Z tohoto důvodu byla do masívu vtlačována cementová injektáž.

Po zahájení prací došlo k malému zemětřesení, takže SADE byla přinucena k zadání dalších geologických průzkumů, které odhalily na Monte Toc pozůstatky prastarého skalního sesuvu z doby paleolitu, které hrozily na úpatí bývalého sesuvu novým sesuvem do vodní nádrže v průběhu jejího napouštění. Tento nález SADE příslušným kontrolním úřadům nikdy nepředložila.

Stavební práce postupovaly a 2. února 1960 došlo k prvnímu částečnému napouštění nádrže na kótu 600 m n. m., později v tomto roce pak na 650 m n. m.. Dne 4. listopadu 1960 došlo k prvnímu sesuvu - 700.000 m3 skalního masívu se zřítilo do nádrže aniž způsobilo markantní škodu.

Po tomto prvním sesuvu byla pověřena fakulta hydrauliky a vodních staveb Vysoké školy technické v Padově sestavením simulace katastrofy v údolí Vajont. Na modelu byly pomocí písku simulovány následky sesuvu o objemu 40 mil. m3 zemní hmoty. Po této simulaci, která se v následujících letech ukázala jako neodpovídající skutečnosti, se dospělo k závěru, že hladinu nádrže po kótu 700 m n. m. lze považovat za bezpečnou a bez rizika vzniku jakýchkoliv škod. Simulace, které byly prováděny po katastrofě a vycházely ze skutečného objemu sesuvu za pomoci mezi sebou spojených betonových panelů, vedly k výsledkům s realitou srovnatelným. Tyto studie musely však být zadány v zahraničí, poněvadž žádná vysoká škola v Itálii nechtěla zpochybnit závěry první simulace a kompromitovat Vysokou školu v Padově.

V letech 1961 až 1963 byla nádrž několikrát naplněna a vypuštěna, aby se snížilo riziko sesuvu okolního terénu. Dne 4. září 1963 nastoupala hladina dokonce na kótu 710 m n. m.. Obyvatelé údolí si začali stěžovat na stále častější zemětřesení způsobené pohybem půdy a hlasité zvuky vycházející z kopce Monte Toc.

Protest obyvatel
Již v době, kdy se firma SADE objevila u kopce Monte Toc, se obyvatelé údolí pokoušeli uplatnit svá vlastnická práva tím, že se bránili proti vyvlastňování a poukazovali na chyby v projektu. Byly sestaveny dvě komise, a to Comitato per la difesa del Comune di Erto a Consorzio Civile per la rinascita della Val Ertana, ale k jejich připomínkám nebylo ze strany úřadů přihlédnuto. Tina Merlin, novinářka komunistických novin L’Unita publikovala více článků na toto téma, přičemž byla stíhaná pro pomluvu a rušení veřejného pořádku. Před soudem byla ale obžaloby zproštěna.

Katastrofa
Dne 9. října 1963 ve 22:39 došlo ke katastrofálnímu sesuvu v délce 3 km, když 270 miliónů m3 skalnaté půdy (skoro dvojnásobek objemu nádrže) ze stěny kopce Monte Toc se rychlostí kolem 30 m/s (110 km/h) sesulo do nádrže, přičemž ji z velké části zaplnilo. V této chvíli bylo v nádrži 115 miliónů m3 vody. Voda vytlačená z nádrže vytvořila mohutnou vlnu, která minula vesnice Erto a Casso na protějším břehu jen o několik metrů.[1] Casso však bylo i tak těžce poničeno smrští směsi kamení a vody, která se pohybovala mimo celistvou vlnu. Dále se šířila proti proudu, kde zničila několik drobných vsí. Přibližně 25 miliónů m3 vody (přibližně jedna šestina objemu nádrže) se převalilo přes hráz, kde dorazilo do městečka Longarone ležícího pod hrází na konci soutěsky. Longarone bylo včetně několika dalších vesnic kompletně zničeno. Asi dva tisíce obyvatel přišly o život hned (oficiální zdroje mluví o 1917 obětech, jiné o vyšším počtu, přesný počet nebyl nikdy zjištěn). Jen několik málo osob (převážně dětí) se podařilo zachránit. Samotná hráz zůstala nepoškozená. Soutěska těsně za hrází však byla zcela zasypaná až do výšky 400 m.

Po katastrofě
Na místech původního Longarone vyrostlo Nové Longarone, byl postaven i nový kostel z betonu připomínající svým tvarem betonovou hráz přehrady i obrovskou masu vody řítící se do údolí.

Ponejprv navštívíme monumentální hřbitov 1917 obětí katastrofy. Z toho počtu mohlo být identifikováno pouze zhruba 700. Oběti byly sváženy povozy, na vozících na trakařích na plošinu, na kterou již řádící voda nedosáhla. Těla většiny obětí byla zohavena masou vody, bahna a kamení tak, že nebylo možné určit, zda se jedná o muže či ženu. Projděme si hřbitov a památník, podívejte se jak městečko dopadlo.

Na závěr ještě několik skupinových fotografií ze chvil, kdy účastníci mezinárodního setkání plavců a vorařů drželi minutu ticha na paměť obětí.
Autobus se členy výboru i dalšími účastníky se přesunul k pamětnímu longaronskému kostelu v Novém Longarone. Kostel je dílem architekta Giovanni Michelussi.
Večer s výbornou večeří byl v průmyslové zóně v restauraci La Vella. A té jsme využili nejen k jídlu, ale také ke spoustě povídání a setkávání. Kde a kdy se povede, abyste si mohli popovídat s přáteli ze Španělska (i Katalánska), Francie, Itálie, Německa, Rakouska, Slovinska, Polska, ba i z Čech, snad jsem nějakou zemi nezapomněl.
Večer v restauraci La Vella

Večer v restauraci La Vella

Večer v restauraci La Vella

Večer v restauraci La Vella
TŘETÍ DEN SETKÁNÍ V CODISSAGU
Dopoledne jsme vyrazili do Longarone, kde po půl desáté mělo začít řazení průvodu účastníků mezinárodního setkání plavců a vorařů podstatně dřív. Chtěli jsme šikovně zaparkovat a také zajít na italskou kávu. Proto jsme byli ve městě podstatně dřív

Zašli jsme nejdřív do moderního pamětního kostela, s Jirkou v každém kostele, ve kterém jsme, zapalujeme svíčku. Nejinak tomu bylo i v Longarone. Vlevo od vchodu je kaple se sochou Panny Marie umístěné v lodi. Co nám připadalo na soše zvláštní, socha je celá poněkud odřená. Vysvětlení přišlo pro nás v souvisejících prostorách s kostelem na několika historických fotografiích.
Svíčka v pamětním kostele

Socha Panny Marie
Při katastrofě 9. října 1963 byla zničena vesnice Longarone i se svým historickým kostelem. Zmizel celý kostel i se sochou Panny Marie. Nastal zázrak, Panna Marie byla po katastrofě nalezena, přivezena na lodi proti proudu, pak ve slavnostním procesí donesena na místo bývalého Longarone.
Návrat Panny Marie do Longarone

Návrat Panny Marie do Longarone
Po návštěvě kostela byl ještě čas na kávu.
Na kávě
Na náměstíčku proti radnici po půl desáté se scházeli první plavci z různých zemí Evropy, v Itálli skoro nic není v době, která byla předem určena. Nějaké to zpoždění není problémem. Protože byl čas, začalo fotografování jednotlivých spolků na schodech radnice, jiní pózovali, kde se dalo.
Nabateros d´A Gallguera

Zattieri del Brenta

Jirka se schwarzenberskou vlajkou

Francouzští plavci

Hostitelé - plavci od Piavy

Malí plavci od Piavy

Arnaldo Olivier

Plavci od řeky Kinzing
Průvod se vydal hlavní longaronskou ulicí a vracel se k pamětnímu kostelu.
Průvod

Průvod

Průvod

Průvod
Před kostelem nastalo další fotografování.
Čas k fotografování

Čas k fotografování

Čas k fotografování
V jedenáct, překvapivě podle programu, začala plavecká mše svatá. Za mešním stolem stáli praporečníci, protože my byli dva a měli jsme dva prapory, byli jsme mezi nimi. Ostatní seděli v amfiteátru kostela.
Cosseda s benátskou vlajkou při mši

Mše svatá
Po mši jsme se přesunuli do otevřeného amfiteátru na střeše kostela na další společné fotografování.
Fotografování

Fotografování
Na oběd jsme odjeli do restaurace La Vella v průmyslové zóně Longarone. Bylo hodně přípitků, španělští plavci ukazovali, jak se pije z koženého vaku. I Italové to zkoušeli.
Přípitek

Tak pijí Italové

Tak pijí Italové (a Italka)
Večerní program byl opět v restauraci La Vella. Večeře, mimochodem výborná, výměna dárků, předání putovní vlajky Mezinárodní asociace (mimochodem tradice předávání putovní vlajky Asociace začala v roce 2013 v Prachaticích. K vlajce jsme tehdy připevnili stuhy symbolizující všechna dosavadní setkání. Vlajku jsme předali lotyšským následovníkům). Letos předali italští plavci od Piavy vlajku předsedovi korutanského plaveckého spolku Oberdrauer Flösser Wilfriedu Pichlerovi. Krátce po předání jsem se šel s Wilfriedem a s vlajkou vyfotografovat. Samozřejmě, že jsem našel stuhu z roku 2013 s nápisem Schwarzenberský plavební kanál 2013. Za doprovodu místní kapely se pak rozvinula super zábava.
Předání dárku

Předání vlajky

Foto s Wilfriedem a vlajkou
(Aktualizace 13.09.2018, 11:14)
MŠE SVATÁ U ROSENAUEROVY KAPLIČKY
Mše svatá
V sobotu 25. srpna 2018 se u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie nedaleko Jeleních Vrchů slavila plavecká poutní mše svatá.

Mši svatou připravil folklorní soubor Libín-S Prachatice v rámci hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu ve spolupráci s farností Želnava . Celebroval ji P. Karel Falář.
Mše svatá

Mše svatá

Mše svatá

Mše svatá
Rosenauera kaplička stojí v místě křížení Schwarzenberského plavebního kanálu s Jezerním potokem vytékajícím z Plešného jezera. Dříve zde, na hranicích mezi plöckensteinským a hiršperským polesím visel na stromě obraz Panny Marie. K němu se chodili pomodlit i plavci a lesní dělníci. Modlil se tu i zbožný Joseph Rosenauer, stavitel plavebního kanálu a od roku 1791 plavební ředitel.

Jednou jej při modlitbě napadl pytlák, který se chtěl pomstít nenáviděnému nadlesnímu, když viděl bezbranného klečícího muže v myslivecké uniformě, bodl jej do šíje. Když se zraněný Rosenauer, kterého milovali všichni, co jej znali, otočil, uslyšel výkřik: "Ježíš, Maria, Josef! To je přece Rosenauer!" K jeho nohám se vrhl jemu známý a jinak řádný dělník, který jen občas nedokázal odolat pytláckému pokušení. Prosil jej o smilování a odpuštění. Rosenauer s ohledem na jeho ubohou rodinu se nechal obměkčit a ve svém křesťanském přesvědčení, že za záchranu svého života vděčí modlitbě ke svatému obrázku nechal vystavět prostou malou kapli ze dřeva, která od těch dob sloužila modlitbám tamních lidí i věřících poutníků. V kapli visel votivní obraz se zpodobením celé zmíněné události, jak jej sem dala pořídit rodina plavebního ředitele Josefa Rosenauera, možná i z podnětu tehdy panujícího Josefa knížete ze Schwarzenbergu.

V roce 1818, tedy přesně před 200 lety dřevěnou kapličku nahradila výklenková kaplička z plöckensteinské žuly. Je zachycena na grafice, která je přílohou publikace ředitele panství Český Krumlov a plavebního ředitele Ernesta Mayera o velkém plavebním díle, jakým byl Krumlovsko-vídeňský plavební kanál, v současnosti nazývaný Schwarzenberský, z roku 1830.

Pravděpodobně na přelomu 19. a 20. století byla původní kamenná kaplička obestavěna dřevěnou kapličkou. Podle historického popisu, který v roce 1934 provedl krumlovský malíř Wilhelm Fischer, v ní byl umístěn na plechu malovaný obraz korunování Panny Marie velký 70 x 90 cm. Na něm vpravo byl nad mraky Bůh Otec, na levé straně Bůh syn, nad nimi holubice Ducha Svatého a okolo pět andělů nesoucích kříž, napravo dole anděl s lilií. Na levé straně byl namalován pasáček se sepjatýma rukama a skloněnou hlavou před Pannou Marií.

Při rekonstrukci plavebního kanálu v roce 1999 provádějící firma nabídla, že zhotoví repliku kapličky. Několik trámků s původními nápisy je uložen v Muzeu Josefa Rosenauera a Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách.

Plechový obraz značně korodoval, v roce 1999 byla zřetelná již jen tvář Panny Marie a holubice Ducha Svatého. Obraz se dostal do stavu, že nebylo možné jej zrekonstruovat (obraz snad je uložen na Správě Národního parku Šumava).

V roce 2000 zadal Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu namalování nového obrazu. Objednal jej u akademického malíře Jana Vachudy z Prahy. Umělec byl inspirován jak zbytky původního obrazu, ale i oltářním obrazem z kostela v rodišti Josefa Rosenauera, ve Chvalšinách. Kaplička s novým obrazem korunování Panny Marie byla 20. srpna 2000 vysvěcena. Mši svatou pod širým nebem celebrovali děkan František Honsa z Volar a Dr. Albert-Peter Rethmann z Pasova. Mši byli přítomni i donátor obrazu Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu, hosté a věřící.

V roce 2005 navrhl folklorní soubor Libín-S pořádání plaveckých poutních mší v rámci Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, od té doby se mše u Rosenauerovy kapličky ve spolupráci s farností Želnava konají pravidelně.
Protože dřevěnou kapličku z roku 1999 napadla dřevomorka, proto v roce 2017 jelenovršský spolek Svobodný Hiršperk provedl obnovu kapličky.
(Vloženo 10.09.2018, 22:49)
JELENOVRŠKÉ SLAVNOSTI A
JELENOVRŠKÉ SLAVNOSTI NA ZLATÉ STEZCE
Jelenovršské slavnosti
Za nečekaně obrovského zájmu veřejnosti se v neděli 19.08.2018 konaly Jelenovršské slavnosti. Tentokrát se k folklornímu spolku Libín-S Prachatice, který je nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přidaly i Jihočeská centrála cestovního ruchu a Správa Národního parku Šumava. Auta návštěvníků zaplnila nejen parkoviště pod tunelem na Jeleních Vrších, stála podle místní komunikace i na přilehlých lesních cestách.
Slavnost začala tradičně v romantickém koutku u horního portálu plavebního tunelu setkáním s pohádkami z obou stran Šumavy. Vypravěčkou byla pohádková babička Helena Svobodová z Prachatic, hudební doprovod zajistila kapela Libín-S Prachatice. Na řadu přišly méně známé pohádky ze starého Rakouska, O jehle, hadru a biči, které nalezl ve starých sbírkách známý hornorakouský vypravěč pohádek Helmut Wittmann (ostatně Helmut byl na Jeleních Vrších očekáván, nenadálá letní chřipka mu však nedovolila cestovat tak daleko z domova v hornorakouské Solné komoře v údolí říčky Alm), u Schwarzenberského plavebního kanálu zazněla tradičně pohádka volarského spisovatele Ivo Stehlíka o tom, jak vodníkovi Žbluňkalovi odplavalo prádlo, ta opravdu chybět nikdy nemůže. Na závěr vyprávění sklidila Helena Svobodová mimořádný potlesk, dostala kytičku nejen za krásné vyprávění, ale také ke včerejšímu svátku a kulatým narozeninám. Kytičku doprovodil zpěv diváků "Helena má narozeniny!".
Setkání s pohádkami

Setkání s pohádkami

Setkání s pohádkami

Setkání s pohádkami
Na cestě od horního portálu tunelu k parkovišti, částečně lemované parkujícími auty, byla zastavení na Zlaté stezce připravená Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, na kterých plnili malí i velcí různé úkoly. Na plácku nad parkovištěm nedaleko dolního portálu měl svoje stanoviště kejklíř Vojta.
Organizátoři plánovali průvod účastníků slavnosti z parkoviště k pódiu, ovšem vzhledem k dopravní situaci na Jeleních Vrších od svého záměru upustili.
Pro návštěvníky byl připraven Jihočeskou centrálou cestovního ruchu bohatý doplňkový program,, bylo možná navštívit stánky různých lidových řemeslníků a výrobců jihočeských produktů, ledacos dobrého nabízel i stánek Libín-S Prachatice, malí i velcí si mohli nechat zkrášlit obličej.
Správa Národního parku Šumava "nasadila" své průvodce divočinou, kteří se vypravili se zájemci na okruh v okolí podél Schwarzenberského plavebního kanálu.
Od jedné hodiny pokračoval program na jelenovršském pódiu folklorním vystoupením souboru Libín-S Prachatice. Již tradičně Libín-S začal Bavorovem, následovalo taneční pásmo Plavci. Tanečníci, ale i někteří muzikanti využili umění malířky na obličej. chlapi měli většinou domalované mohutné nakroucené kníry, Jirka byl "zarostlý" hustým černým vousem, děvčata měla namalované lidové ornamenty na tváři.
Setkání s folklorem

Setkání s folklorem

Setkání s folklorem
V jednom okamžiku ovšem kapelu Libín-S vystřídali husinečtí husmeni, tanečníci měli na hlavách široké klobouky, Karel vypadal se zástěru jako bílý farmář z amerického Jihu. Vedoucí souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová zavzpomínala na účast folklorního souboru na mezinárodním folklorním festivalu International FolkFestt Murfreesboro v americkém státu Tennessee. Přes obrovskou konkurenci, kterou byli například profesionální tanečníci z Portorica, byl soubor mnohokrát při vystoupeních odměněn ovacemi ve stoje. A dnešní vystoupení bylo využito jako vzpomínka na Murfreesboro, první tanec za doprovodu Husmenů. Karel nahradil nepřítomnou manželku (on o ní hovořil jako o kolegyni) tanečnicí černo-rudých šatech z country souboru Vency. Na řadu přišla "hymna" Tennessee Walz, který nastudoval ještě v Americe Libín-S Prachatice jako překvapení organizátorům amerického festivalu.
Setkání s folklorem
Členové Libín-S Prachatice se rádi dělí o své radosti i s diváky při vystoupeních Tentokrát Karel s namalovaným zakrouceným knírem pozval Helenu , aby jí popřál ke kulatým narozeninám a poděkoval za dlouholeté vedení souboru. Mezi tím, co Karel s Helenou stáli s mikrofonem na okraji pódia přivezli Libuška s Vaškem dřevěný vozík vrchovatě naložený kyticí slunečnic a obrovským dřevákem s přáním. A dojatá Helena šla po přání členů do tance.
Přání Heleně

Přání Heleně

Přání Heleně
Helena, již neobtížená kyticí předala pódium členům Senior country clubu Sensen z Prachatic vedeného Zdenou Hrůzovou.
Senior country club Sensen

Vency
Bílo-modré oblečení tanečnic a tanečníků vystřídalo černo-červené, to už byl soubor country tanců Vency také z Prachatic.
Blížila se půl třetí, břehy Schwarzenberského plavebního kanálu u domu čp. 13 byly obklopeny davy diváků. Blížil se totiž čas plavení dříví.
Plavební ředitel Hynek Hladík vyprávěl o historii a i o blízké budoucnosti Schwarzenberského plavebního kanálu. Jeho stavba začala počátkem května 1789 asi 30 km od dnešních Jeleních Vrchů - pod Svatým Tomášem na vltavsko-dunajském rozvodí. Pokračovala poměrně rychle, aby v roce 1793 došla až k Jelenímu potoku na Jeleních Vrších. Zlatá doba kanálu trvala do roku 1891, během ní bylo k Dunaji a do našeho císařského hlavního města Vídně splaveno ze Šumavy téměř osm milionů prostorových metrů dřeva.Kanál v horní části, tedy i na Jeleních Vrších sloužil díky Želnavskému smyku postavenému v posledním desetiletí 19. století až do roku 1961, pak dopravu dřeva nahradila nákladní auta. A když jsme se zmínili o Želnavském smyku, ten čeká v nejbližší době rekonstrukce, kterou bude zajišťovat státní podnik Vojenské lesy a statky. Práce budou dokončeny na jaře roku 2021 velkou ukázkou plavení dříví. Rekonstrukce se dočká i spáditý úsek plavebního kanálu od rozvodí k místu, kde naposledy opouští české území, tyto práce bude mít na starosti státní podnik Lesy České republiky. Rekonstruovány budou i úseky v Rakousku, zpřístupněná bude opět Bavorská niva / Bayrische Au nedaleko od plavebního kanálu, přímo na česko-rakouských hranicích.
Před plavením
Přišel čas na plavební rozkaz, poté již dal plavební ředitel pokyn malým plavcům ke vhození štěpin, velkým plavcům s plavebními háky v modrých plaveckých vestách k otevření stavidel, dřevo se vydalo na svoji pouť dlouhou asi 200 sáhů.
Plavební rozkaz

Setkání s plavením

Setkání s plavením

Setkání s plavením
Krátce potom, co polena odplula, u stodoly čp. 13 hrála kapela Libín-S. Když se diváci vrátil z plavení na pódiu již opět znělo country, vystřídaly se soubory Senior country club Sensen a Vency.
Kapela Libín-S před stodolou
Když od Plešného jezera přijeli lijákem promočení cyklisté padly i první osvěžující kapky na Jeleních Vrších. Kapky deště jsou v letním horku osvěžením pro lidi i pro přírodu, ne však pro techniku zvukaře.
Vency
Kapela Husmeni pak hrála již bez ozvučení.
Protože kapky nepřestávaly, plavební ředitel letošní Jelenovršské slavnosti ukončil, nedostalo se tak na závěrečné programové body folklorního souboru Libín-S.
Po "odpískání" programu a během balení techniky přeháňka ustala, ale už byl prostě konec.
Organizátoři z folklorního spolku Libín-S Prachatice a z Jihočeské centrály cestovního ruchu odhadli, že se letošních Jelenovršských slavností zúčastnilo zhruba 3,5 tisíce diváků.
Jelenovršské slavnosti byly součástí hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož partnery jsou rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a rakouský plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal Böhmerwald. Projekt je spolufinancován s prostředků Fondu malých projektů Rakousko – Česká republika v rámci Programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika, z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a finančního daru obce Nová Pec.
Jelenovršské slavnosti na Zlaté stezce Jihočeské cetrály cestovního ruchu byly součástí projektu Zlatá stezka - síť turistických stezek na "Zelené střeše Evropy" je spolufinancovaný Jihočeským krajem, státním rozpočtem České republiky a Evropskou unií z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) v rámci Evropské územní spolupráce Česká republika - Svobodní stát Bavorsko 2014 - 2020.
(Vloženo 21.08.2018 08:12)
SILNICE KŘIŽUJÍCÍ SCHWARZENBERSKÁ PLAVEBNÍ KANÁL
PŘEDNÍ ZVONKOVÁ - SCHÖNEBEN BUDE NĚKOLIK MĚSÍCŮ UZAVŘENA
Na rakouské straně hranic se již objevily dopravní značky upozorňující, že silnice mezi státními hranicemi a Schöneben bude od 16.08.2018 do 15.11.2018 uzavřena.

Podobnou informaci o uzavírce jihočeského úseku silnice mezi Přední Zvonkovou a státními hranicemi přinesla 07.08.2018 Jihočeská televize.

Na české straně mezi Novou Pecí a státními hranicemi bude na větší části silnice rozšířena či přeložena do nové trasy, bude to mezi Novou Pecí a Schwarzenberským plavebním kanálem v Zadní Zvonkové, protože od Schwarzenberského plavebního kanálu po státní hranice po silnici probíhají hranice Národního parku Šumavy, v tomto úseku nebude možné silnic rozšířit, budou však vybudovány výhybny.

Práce probíhají již v současnosti, z větší části je již vybudováno několik betonových mostků, na hranicích prachatického a krumlovského okresu se staví přeložka, i na ní budou mostky.

V budoucnosti bude přeložena i silnice v průtahu Nové Pece, od mostu v Nové Peci bude se jezdit přímo přes železniční přejezd, za pilou uhne nová trasa přes manipulační sklad Národního parku Šumava na křižovatku "U retort" (Nové Chalupy, Na Palírně), kde se napojí na stávající trasu směrem na Bližší Lhotu a Přední Zvonkovou.
Bližší informace o uzavírce na české straně je na
www.prachatickonews.cz
.
Pěší nebo cyklisté budou moci i nadále projíždět přes státní hranice po modré turistické značce či cyklotrasách 1033A a EV13. Bude třeba dávat pozor při křížení se silnicí Přední Zvonková - Schöneben.
(Aktualizace 10.08.2018 13:12)
POUTNÍ MŠE SVATÁ U ROSENAUEROVY KAPLIČKY
Mše svatá
Římsko-katolická farnost Želnava a folklorní soubor Libín-S Prachatice si dovolují Vás pozvat na poutní mši svatou k Rosenauerově kapličce korunování Panny Marie u Jeleních Vrchů, která se bude slavit v sobotu 25. srpna 2018 od 14:00 hod. Mši bude celebrovat P. Karel Falář.
(Vloženo 08.08.2018 21:27)
JELENOVRŠKÉ SLAVNOSTI NA ZLATÉ STEZCE
Jelenovršské slavnosti - plakát
19. srpna 2018 vyvrcholí letošní plavebn0í sezóna programem, na který spojí svoje síly folklorní soubor Libín-S Prachatice spolu s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu.
Libín-S Prachatice, Tourismusvebrband Böhmerwald, Jihočeská centrále cestovního ruchu si dovolují Vás pozvat v neděli 19.08.2018 na Jelení Vrchy na Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu - Jelenovršské slavnosti na Zlaté stezce. Letos se k našemu programu přidá Jihočeská centrála cestovního ruchu svým projektem Zlatá stezka, takže naše Jelenovršské slavnosti se stanou Jelenovršskými slavnostmi na Zlaté stezce:

- vyprávění pohádek z obou stran Šumavy (začneme v 11:11 hod. u horního portálu plavebního tunelu zahájením slavností)
- průvod od parkoviště na křižovatku na Jeleních Vrších a k pódiu (12:50 – 13:00)
- folklorní vystoupení (Libín-S Prachatice) na pódiu, vzpomínka na mezinárodní folklorní festival FolkFest v americkém státu Tennessee (13:00 – 13:20)
- vystoupení country skupin Senior country club Sensen, Husmeni, Vency, na pódiu (13:25 – 14:45)
- ukázka plavení dříví na Jeleních Vrších (14:45 – 15:15)
- vystoupení kapely Libín-S Prachatice před stodolou čp. 13 – KANÁL EXPO (14:50 -15:15)
- vystoupení country skupin Senior country club Sensen, Husmeni, Vency, na pódiu (15:20 -16:20)
- folklorní vystoupení (Libín-S Prachatice) na pódiu (16:20 – 16:40)
- závěr slavnosti
Program bude rozšířen o:
- Zlatá stezka za pokladem pro malé i velké- soutěže, hry, tvoření, kvízy
- seznámení s projektem Zlatá stezka
- prezentace turistických oblastí
- komentované doprovody s průvodci divočinou
- ukázky řemesel
- prodejní stánky s místními certifikovanými výrobky
- kejklíř Vojta
- malování na obličej.
Pozvánka na Jelení Vrchy
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován z prostředků Evropské unie, z Fondu malých projektů INTERREG Rakousko - Česká republika 2014-2020, z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a příspěvku obce Nová Pec.
(Upraveno 08.08.2018 21:07)
5. UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ - SCHROLLENBACH
Pozvánka ke Schrollenbachu
5. ukázka plavení dřeva na Schwarzenberském plavebním kanálu v 21. novodobé plavební sezóna se uskutečnila ve středu 1. srpna 2018 v místě křížení s potokem Schrollenbach. Přestože místo konání bylo na rakouském území, vzhledem ke vzdálenosti ke břehu Lipenské přehrady je nejblíže oproti ostatním plavebním lokalitám (vzdušnou čarou je to málo přes 3 km).
Již krátce po 13 hodině přicházeli či přijížděli první plavci či diváci, přestože program měl začít o půl druhé.
Když nadešel čas začátku, nebyli sice ještě muzikanti, ale plavební ředitel Hynek Hladík přivítal příchozí jménem organizátorů - jihočeského folklorního souboru Libín-S Prachatice, který je nositelem přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, a jejich rakouských partnerů - organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plaveckého spolku Kulturerbe - Schwarzenbergischer Schwemmkanal.
Pokračoval vyprávěním o historii, současnosti a budoucnosti Schwarzenberského plavebního kanálu, jehož stavba začala před více než 229 lety v místě, kde kanál překonává hlavní evropské rozvodí v bývalém revíru Svatý Tomáš, aby umožnil plavení palivového dřeva z části schwarzenberského panství Český Krumlov pro císařské hlavní město Vídeň. Ostatně to byl důvod, proč se tehdy kanál nazýval Krumlovsko- vídeňský či Vídeňský. Dnes nese jméno po tehdejších majitelích panství - Schwarzenberský.
Alphornbläser Böhmerwald
Krátce po půl druhé dorazili muzikanti se svými neskladnými dřevěnými hudebními nástroji, které nejsou úplně typické pro Šumavu, pak se střídaly alpské rohy s trubkami a německo-českým výkladem.
Plavení dříví
O minulosti plavebního kanálu už toho bylo řečeno dost. Co čeká Schwarzenberský plavební kanál v blízké budoucnosti?
Státní podniky Vojenské lesy a statky ČR a Lesy České republiky spolu s rakouskou organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald na přelomu let 2018-2019 začnou společně realizovat projekt "Kulturní a přírodní dědictví Schwarzenberský plavební kanál - Bavorská niva" v celkové hodnotě cca 3,5 milionu euro, tedy cca 88 milionů korun, spolufinancovaný z evropského fondu pro regionální rozvoj INTERREG V-A Rakousko – Česká republika. Finančně nejnáročnější částí bude část Vojenských lesů a statků ČR - rekonstrukce Želnavského smyku, Lesy České republiky budou rekonstruovat Schwarzenberský plavební kanál mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) a místem, ve kterém kanál opouští naposledy území České republiky. Třetí z partnerů bude nejen zpřístupňovat Bavorskou slať / Bayrische Au, ale také rekonstruovat a opravovat vybrané úseky plavebního kanálu na rakouském území, mj. i u křížení s potokem. Schrollenbach.
Při povídání a muzice se přiblížilo půl třetí, plavci byli již připraveni ke vhazování.
Plavení dříví
Musel však zaznít z úst plavebního ředitele již letošní pátý plavební rozkaz:
"Plavební rozkaz č.5/2018
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví ve středu dne 1. srpna 2018 v oblasti křížení s potokem Schrollenbach.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 98 ke stavidlu na potoce Schrollenbach. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům."
Některé plavce plavební ředitel dobře zná - vrchní Ewalda, Franze a Johanna i plavce Eberharda. Už před plavením představil plavebnímu řediteli tři plavce, kteří na plavení přišli až z dalekého Berlína. Hladík věděl o tom, že v minulosti chodily na vytahování dřeva z vody u ústí řeky Große Mühl z jihočeského Prácheňska, ale Berlín, ten je podstatně dál.Jeho reakce tedy byla? "Tam musí být ale pořádná nouze o práci, když přišli až z Berlína!"
Na obou březích plavebního kanálu se tísnily ale desítky, možná stovka, diváků, nebo snad jsou to také plavci?
"V celé Evropské unii je zakázána dětská práce. U nás u Schwarzenberského plavebního kanálu je dětská práce dovolena, co víc, u nás je práce dětí žádoucí!".
Kluci, co na plavení nejsou poprvé, už měli v ruce polena a byli připraveni ke vhazování dřeva, ani nečekali na výzvu plavebního ředitele.
"Ono to bude stříkat, ale dnes je teplo, dnes bude taková sprcha příjemná, postříkat můžete každého, ale pozor, mne ne, já jsem plavební ředitel!"
Plavení dříví
A s mohutným stříkáním padala polena na hladinu, lidi, co seděli na lavici hned na břehu, před kapkami utekli. Proč? Vždyť je teploučko, tady v lese je příjemných 24 stupňů.
Po několika minutách byla polena v cíli. Práce se ujali zkušení plavci s plavebními háky.
Po plavení
5. letošní ukázka plavení dříví skončila. Na místě ještě zůstali plavci a muzikanti při společném posezení.
Další akce na Schwarzenberském plavebním kanálu se bude konat v neděli 19. srpna 2018 na Jeleních Vrších. Setkáte se s pohádkami z obou stran Šumavy, s jihočeským folklorem, poprvé i s country tanci (PT country, Husmeni, Vency), i s plavením dříví. Budete se moci vypravit s dětmi po Zlaté stezce za pokladem pro malé a velké - soutěže, hry, tvoření, kvizy. Najdete tu stánky řemeslníků, stánky s místními certifikovanými výrobky. Děti si budou moci nechat malovat na obličej, setkat se s Kejklířem Vojtou.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován z prostředků Evropské unie, z Fondu malých projektů INTERREG Rakousko - Česká republika 2014-2020, z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a příspěvku obce Nová Pec.
Akce 19.08.2018 bude pořádána ve spolupráci s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu v rámci projektu Zlatá stezka - síť turistických cest na "Zelené střeše Evropy", který je spolufinancován Jihočeským krajem, státním rozpočtem ČR a Evropskou unií z Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci evropské územní spolupráce Česká republiky - Svobodný stát Bavorsko 2014-2020.
(Vloženo 02.08.2018 19:47)
TŘETÍ HIRŠPERSKÉ SLAVNOSTI
V letošním roce se v sobotu 21. července na Jeleních Vrších již po třetí setkaly dva projekty: hranice překračující Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu zapsaného spolku Libín-S Prachatice a Hiršperské slavnosti zapsaného Spolku Svobodný Hiršperk.
Hiršperské slavnosti
Hostem Spolku Svobodný Hiršperk byla již po třetí Pošumavská dudácká muzika. Součástí programu byla přednáška o staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu Josephu Rosenauerovi.
Slavnost začala v pravé poledne.
Plavení dříví
Ve dvě hodiny odpoledne proběhla čtvrtá letošní ukázka plavení dříví v rámci hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberského plavebního kanálu, jehož nositelem je Libín-S Prachatice. Vzhledem k tomu, že stále platíl zákaz vstupu z Jeleních Vrchů podél Schwarzenberského plavebního kanálu k Rosenauerově kapličce, byla i tato ukázka plavení dříví, podobně jako letošní dvě předchozí, podstatně kratší, než v minulých letech. Dříví se vhazovalo před stodolou domu č.p. 13.
Plavení dříví
Plavené dřevo se vytahovalo po několika stovkách metrů v blízkosti uhliště na Jeleních Vrších.
Program Hiršperských slavností pokračoval v 15 hodin u Rosenauerovy kapličky požehnáním P. Karla Faláře Rosenauerově kapličce a účastníků. Vždyť žulová výklenková kaplička umístěná v Rosenauerově kapličce Korunování Panny Marie dostala svoji podobu právě před dvěma sty lety v roce 1818.
Poté pokračovala další přednáška Vladimíra Koubka v expozici EXPO KANÁL.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován z Fondu malých projektů INTERREG Rakousko - Česká republika 2014 - 2020, je podpořen grantem Jihočeského kraje, příspěvkem města Prachatice a obce Nová Pec.
(Vloženo 01.08.2018 11:12)
TŘETÍ LETOŠNÍ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ BYLA NA JELENÍCH VRŠÍCH
Po Schwarzenberském plavebním kanálu na Jeleních Vrších v sobotu 16. června 2018 plula opět polena při třetí ukázce 21. novodobé plavební sezóny.
Stavbu Krumlovsko-vídeňského plavebního kanálu, jak byl tehdy Schwarzenberský kanál navrhl neúspěšně svým nadřízeným již v roce 1775 schwarzenberský inženýr Joseph Rosenauer. Plavební kanál měl sloužit plavení dříví ze severních úbočí Šumavy na povodí Vltavy od Třístoličníku, Plechého, Smrčiny, rakouských hor Bärenstein a Sulzberg k hlavnímu evropskému rozvodí pod Svatým Tomášem, dále již na povodí Dunaje k řece Große Mühl a po ní až k Dunaji.
O rok později Rosenauer předložil svůj návrh přímo knížeti Schwarzenbergovi, i tentokrát byl ovšem neúspěšný, přestože navrhl, že během prvního roku bude financovat na svoje náklady, za pomoci příbuzných.
Čas na stavbu přišel až v roce 1789. Nejprve postavil zkušební úsek 994 sáhů dlouhý, ještě před příchodem císařsko-královské dvorské komise. Komisaři tak viděli, že voda teče přes rozvodí, proto vydala doporučení k vydání povolení, ale navíc zavázalo panství hornorakouského premonstrátského kláštera, přes které kanál musel projít, aby umožnil jeho stavbu na svém území. Ještě v roce 1789 došel plavební kanál až k potoku Rasovka nad Novou Pecí, do roku 1793 došla stavba až na Jelení Vrchy. Otevřela se tak dostatečná plocha lesů, dlouho pak nebylo třeba stavět dál. Rokem 1793 začala téměř stoletá zlatá doba vídeňské plavby, která skončila v roce 1891.
Již po smrti Josepha Rosenauera byl plavební kanál dostavěn až k bavorským hranicím, jak Rosenauer předpokládal, jen byla jím navržená trasa byla podstatně zkrácena výstavbou plavebního tunelu.
Další úpravy umožnily plavit dříví také směrem k Vltavě, kanál byl v horní části přestavěn na plavení dlouhého dřeva. Plavba na kanálu skončila v roce 1961, vodu jako dopravní prostředek nahradily traktory a nákladní auta.
Nová doba plavebního kanálu začala postupnými opravami a rekonstrukcemi v osmdesátých letech. Rekonstrukce v oblasti hraničního potoka Ježová / Iglbach umožnila v roce 1998 provádět ukázky plavení dříví. Později se připojily i úseky na Jeleních Vrších. u bavorských hranic, mezi Zvonkovou a rakouským Sonnenwaldem a u rakouského potoku Schrollenbach.
Téměř před dvaceti lety přejal iniciativu folklorní soubor Libín-S Prachatice, který přišel s hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který v sobě zahrnuje setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s folklorem, setkání s plavením dříví, setkání s modlitbou.
16. června bylo na pořadu pouze setkání s plavením dříví.
Plavení na Jeleních Vrších
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován z prostředků Fondu malých projektů Rakousko - Česká republika 2014-2020 Evropské unie, příspěvků Jihočeského kraje a Města Prachatice.
Partnery projektu jsou rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwwald a rakouský plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal Böhmerwald.
(Vloženo 01.08.2018 08:45)
DRUHÁ LETOŠNÍ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ BYLA U POTOKU SCHROLLENBACH
21. novodobá plavební sezóna pokračovala 10. června 2018 druhou ukázkou plavení dříví, tentokrát na rakouském území u potoku Schrollenbach, jen necelých 1,7 km vzdušnou čarou od česko-rakouských hranic.
O půl druhé přivítal první turisty, zatím většinou Rakušany jménem folklorního souboru Libín-S Prachatice, rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plaveckého spolku Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal Böhmerwald, třech partnerů spolupracujících na realizaci hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, plavební ředitel Hynek Hladík. Vyprávěl potom o historii plavebního kanálu,který se zapsal hluboko do historie jihovýchodní části Šumavy. Jako téměř neuvěřitelné připadá, že během téměř sta let jeho zlatých časů po něm bylo splaveno skoro osm milionů prostorových metrů palivového dřeva ze Šumavy pro císařské hlavní město.
Na pravém břehu plavebního kanálu spustila čtveřice muzikantů z nedalekého Aigenu-Schläglu. Nejen dřevo, ale i muzika překračovala hranice dvou sousedních zemí - Čech a Horních Rakous.
Plavení u Schrollenbachu
Před půl třetí přišel čas na plavební rozkaz:

"Plavební rozkaz č.2/2018 k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 10. června 2018 v oblasti křížení s potokem Schrollenbach.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 98 ke stavidlu na potoce Schrollenbach. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům."
Plavení u Schrollenbachu
Plavební ředitel vyzval především děti, aby se daly do vhazování připravených štěpin dřeva. Jak dřevo dopadalo na hladinu, voda stříkala do širokého okolí, na břehu u kanálové cesty vznikl širší polokruh. Malí plavci povzbuzováni plavebním ředitelem házeli štěpiny tak, aby to co nejvíc cákalo, kapky zkropili dost diváků. Ale v parném letním dni byla každá kapka osvěžením.
Plavení u Schrollenbachu
Štěpiny se vydaly ke stavidlu na potoku Schrollenbach. Nastala ta nejtěžší práce, vytahování dřeva. V době, kdy se plavilo dřevo pro Vídeň, bylo třeba jej vytáhnout před ústím řeky Große Mühl do Dunaje. Na to bylo třeba zhruba 300 až 350 dělníků, v okolí nebylo dost volného personálu, proto přicházely pravidelně celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech - z Prácheňského kraje. Pracovalo se od pěti ráno do sedmi večer, s pouhou hodinovou přestávkou na oběd.
Plavení u Schrollenbachu
U Schrollenbachu plulo po hladině jen půl sáhu dřeva. Plavební ředitel ukázal jak na to: "Musíš to poleno silně napíchnout, stejně jako harpunou, a pak ho vytáhni! Jen nesmíš nikoho zranit!" A už to šlo.
Když už všechna polena byla na suchu, hráli opět muzikanti, na řadu přišly šumavské melodie, které se odedávna hrály na obou stranách Šumavy.
Příští ukázka plavení dříví bude již v sobotu 16.06.2018 na Jeleních Vrších.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byl podpořen z Fondu malých projektů Rakousko - Česká republika 2014-2020 evropské unie, granty Jihočeského kraje a Města Prachatice.
(Vloženo 01.08.2018 07:46)
21. NOVODOBÁ PLAVEBNÍ SEZÓNA BYLA ZAHÁJENA
V roce 1997 po rekonstrukci Schwarzenberského plavebního kanálu v oblasti česko-rakouských hranic u potoka Ježová a údržbě doprovodné komunikace podél něj byl v pozdním jaru tehdy ještě mimořádně otevřen hraniční přechod Ježová – Iglbach. A pokaždé plula po hladině polínka a štěpiny z Rakouska do Čech, tak bylo po 36 letech obnoveno plavení dříví na plavebním kanálu, jehož stavba byla zahájena v roce 1789. Tehdy, protože umožňoval plavení dříví ze schwarzenberského krumlovského panství pro císařské hlavní město Vídeň, byl nazýván Krumlovsko-vídeňský plavební kanál.
19. května 2018 byla na Jeleních Vrších zahájena 21. novodobá plavební sezóna na plavebním kanálu.

Program nazvaný Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jako připomenutí práce a života jihočeských plavců u ústí řeky Große Mühl do Dunaje, kam připlouvalo plavené dříví připravil Libín-S Prachatice, z.s. K vytahování dřeva z řeky a jeho přípravy na další dopravu do Vídně bylo třeba 300 až 350 plavců. Těžce pracovali od pěti ráno do sedmi večer s hodinovou přestávkou na oběd. Večer k překvapení plavebního ředitele vytáhli mladí muži a ženy z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, hrálo se, zpívalo a tancovalo, noc byla krátká. Přesto v pět ráno stáli plavci z Čech u vykládacích kanálů, aniž na nich byla vidět únava.

Součástí projektu jsou setkání s folklorem, setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s plavením dříví, s lidovými řemesly.
Zahájení
V 11 hodin 11 minut v lese nad horním portálem plavebního tunelu rozezněly znělky v podání trubačů ze Základní umělecké školy v Prachaticích. Potom již plavební ředitel Hynek Hladík zahájil slavnost zahájení plavební sezóny. Slovo pak převzala pohádková babička Helena Svobodová, která vyprávěla pohádky z obou stran Šumavy. Již tradičně zazněla pohádka volarského spisovatele Ivo Stehlíka Jak vodníkovi Žbluňkalovi uplavalo prádlo.
Pohádky z obou stran Šumavy
Možná, že se odpoledne někteří posluchače vypravili do některé z jelenovršských hospůdek, aby se přesvědčili, zda tam mají stále ještě louži po pohádkové Žbluňkalovy návštěvě.
Ve 12 hodin 12 minut se vydal průvod účastníků setkání s folklorem z jihu Čech a z Horních Rakous od dolního portálu plavebního tunelu na nedalekou křižovatku na Jeleních Vrších. Samozřejmě, že se cestou hrálo a zpívalo. Na křižovatce se střídaly kapely folklorního souboru Libín-S Prachatice, dětského folklorního souboru Jitřenka a rakouská skupina Wiadawö vedená Gotthardem Wagnerem.
Průvod účastníků

Libín-S Prachatice

Wiadawö

Padlo tu jméno Gottharda Wagnera, který stejně jako Libín-S Prachatice byl u kulturního oživení obnovované památky na obou stranách hranice. Přišel tehdy s projektem Kulturní osa plavební kanál, během kterého „vyrostlo“ podél plavebního kanálu či v jeho okolí šest moderních skulptur. Jednou z nich je i Strážce mladého prachatického sochaře Davida Svobody v místě odbočení Želnavského smyku ze Schwarzenberského plavebního kanálu. Stojí na pozemku obce Nová Pec na náklad kulturní iniciativy Sunnseitn Gottharda Wagnera. Na základě dohody platí obec Nová Pec roční nájemné ve výši jednoho parohového knoflíku. Gotthard Wagner do loňského roku nasbíral již šestnáct různých knoflíků. Starosta Nové Pece Jakub Koželuh si připravil jako letošní nájemné krabičku tvaru, který připomínal Wagnerovi krabičku od náramkových hodinek, takže odhadl, že letos místo knoflíku dostane zlaté hodinky. Nebyly to ale hodinky, ale sada osmi menších knoflíků. Wagner odmítl starostův návrh, že by letošní nájemné jako záloha na osm let.
Nájemné
Na pódiu se potom vystřídaly Libín-S Prachatice, který připravil i světovou premiéru tanečního pásma Plavecký den, Wiadawö a krumlovská Jitřenka.
Libín-S Prachatice

Libín-S Prachatice

Jitřenka

Krátce po půl třetí již plavebním kanálem několik desítek metrů od pódia prudce proudila zkalená voda. Blížilo se setkání s prvním letošním plavením dříví. Na vhazování dříví se podílely především děti, děti si vyzkoušely za pomoci zkušených plavců či rodičů i dříví vytahovat.

Vzhledem k omezením pohybu po komunikaci podél Schwarzenberského plavebního kanálu mezi Jeleními Vrchy a Rosenauerovou kapličkou bylo oproti uplynulým letům jiné, plavilo se přímo od expozice KANÁL EXPO, dřevo se vytahovalo již na okraji lesa pod lesovnou.
Plavení dřeva

Plavení dřeva
Po plavení pomalu doznívala slavnost zahájení 21. novodobé plavební sezóny. Na pódiu se střídaly jihočeské folklorní soubory Libín-S Prachatice a Jitřenka Český Krumlov.
Jitřenka

Libín-S Prachatice
Během zbytku 21. plavební sezóny se uskuteční ještě:
- 10.06.2018 – setkání s plavením dříví a s hornorakouským folklorem u potoku Schrollenbach (na rakouském území, nedaleko hraničního přechodu Kyselov – Diendorf)
- 16.06.2018 – setkání s plavením dříví na Jeleních Vrších
- 21.07.2018 – setkání s plavením dříví a s programem spolku Svobodný Hiršperk v rámci 3. hiršperských slavností na Jeleních Vrších
- 01.08.2018 - setkání s plavením dříví a s hornorakouským folklorem u potoku Schrollenbach (na rakouském území, nedaleko hraničního přechodu Kyselov – Diendorf)
- 19.08.2018 – setkání s folklorem a s plavením dříví v rámci Jelenovršských slavností na Jeleních Vrších
- 25.08.2018 – setkání s modlitbou při poutní mši svaté k Rosenauerově kapličce
- 08.09.2018 – setkání s plavením dříví nedaleko bavorských hranic
- 15.09.2018 – setkání s folklorem a s plavením dříví u hraničního potoku Ježová / Iglbach
(Vloženo 01.08.2018, 06:59)
PLAVEBNÍ ŘEDITEL HYNEK HLADÍK JEDNAL S ŘEDITELEM NPŠ PAVLEM HUBENÝM
Ve čtvrtek 14.04.2018 přijal na Správě Národního parku Šumava plavební ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený plavebního ředitele, předsedu zapsaného spolku Libín-S Prachatice a manažera projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynka Hladíka.
O jednání požádal Hynek Hladík poté, co se dozvěděl o připravovaném uzavření doprovodné cesty podél Schwarzenberského plavebního kanálu mezi Jeleními Vrchy a Rosenauerovou kapličkou (viz níže).
Pavel Hubený a Hynek Hladík se vzájemně informovali o postupu prací při zpracování polomů podél plavebního kanálu a o stavu plavebního kanálu. Ředitel NPŠ poznamenal, že Správa NPŠ bude po skončení prací provádět opravu provozem poškozených cest i Schwarzenberského plavebního kanálu, má na to zajištěné finanční prostředky.
Hynek Hladík upozornil, že 19.05.2018 bude zahájena 21. novodobá plavební sezóna, součástí bude i ukázka plavení dříví. Pokládá za nutné učinit dohodu, kam až bude plavení možné.
Pavel Hubený konstatoval, že Správa má zájem na konání ukázky plavení dříví. Do počátku příštího týdne bude dohodnuto, kam až ukázka bude možná.
(Vloženo, 12.04.2018, 15:25)
PRVNÍ LETOŠNÍ JEDNÁNÍ O REALIZACI PROJEKTU
SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
Jen několik dní po podpisu smlouvy o spolufinancování se na půdě rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald setkali její jednatel Reinhold List a předseda Libín-S Prachatice Hynek Hladík.

Hynek Hladík informoval o tom, že Regionální monitorovací výbor schválil na svém zasedání 31.10.2017 ve Skřemelici / Schremsu spolufinancování z Fondu malých projektů Rakousko - Česká republika projekt Libín-S Prachatice, z.s., Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu bez připomínek. Partnery projektu jsou Tourismusverband Böhmerwald a spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald. V zápisu z jednání je uvedeno, že bude provedena kontrola na místě. Tourismusverband Böhmerwald je dle dohody spolufinacujícím partnerem.
Jednání v Aigenu
FOND MALÝCH PROJEKTŮ RAKOUSKO - ČESKÁ REPUBLIKA PODPOŘÍ PROJEKT
SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
Po celý rok 2018 se budeme setkávat na akcích projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu s logy Evropské unie a Interreg Rakousko - Česká republika Evropského fondu pro regionální rozvod. Partnery projektu jsou rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald.
INTERREG

Evropská unie
Píše se o tom v rozhodnutí Regionálního monitorovacího výboru Fondu malých projektů Rakousko - Česká republika 2014 - 2020 vydaného na jeho zasedání 31.10.2017 v dolnorakouské Skřemelici / Schremsu. RMV rozhodl o příspěvku z EFRR ve výši 14.290,68 EUR. RMV zároveň rozhodl, že při realizaci projektu dojde ke kontrole na místě.

Vedle našeho projektu bylo schváleno dalších 31 projektů českých i rakouských žadatelů.
Smlouvu o financování malého projektu v rámci projektu Fond malých projektů, program Interreg V-A Rakousko - Česká republika podepsal za sdružení Jihočeská Silva Nortica 30.11.2017 jeho předseda Ing. František Štangl, za Libín-S Prachatice 13.01.2018 předseda Ing. Hynek Hladík.
(Vloženo 07.01.2017 12:53)
PF 2018
PF 2018
Vážení přátelé, přeji Vám i Vašim blízkým šťastné vánoce a vše nejlepší do nového roku 2018.

Hynek Hladík
plavební ředitel
(Vloženo 20.12.2017 20:35)
Design © VOJTa Herout, 2003-2018, Hynek Hladík 2003-2018