Manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynek Hladík jednal v pondělí 22.12.2008 v hornorakouském Traunkirchen o možné účasti místních zvonkařů na zahájení plavební sezóny 2009 8. a 9. května 2009. Setkal se starostou obce Traunkirchen Ing. Peterem Aschenbrennerem, kterému popsal představu o podílu traunkirchenských na akci. V pátek 08.05.2009 bychom chtěli uskutečnit svátek světel, na kterém by hlavní slovo měli mít hosté z Traunkirchen, v sobotu 09.05.2009 bychom chtěli uskutečnit výstavu svítících čepic. Akce by měla být významnou propagací turistického regionu Traunsee a obce Traunkirchen.

Starosta Aschenbrenner souhlasil a přislíbil podporu. Běh zvonkařů / Glöcklerlauf má každý rok na starosti lyžařský spolek Schiverein Traunkirchen. Záleží na zájmu právě lyžařského spolku, bez něj bude akce neuskutečnitelná.

Hladík jednal i v kanceláři cestovního ruchu v Traunkirchen s panem Höllerem. I on informoval o tom, že Glöcklerlauf v Traunkirchen mají na starosti členové lyžařského spolku.

Hladík ve večerních hodinách odeslal e-mail s pozváním předsedovi Schiverein Traunkirchen Wolfgangu Silmbrothovi. Nepodařilo se zatím s ním navázat telefonické spojení, pan Silmbroth byl večer na jednání představenstva lyžařského spolku, již 05.01.2009 se uskuteční Glöcklerlauf v Traunkirchenu.

(Vloženo 23.12.2008 07:39)

Českobudějovická firma PROGES s.r.o. se stane i v roce 2008 sponzorem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu formou zadání reklamy na webových stránkách. Smlouvu o reklamě podepsali v pondělí 08.12.2008 Ing. František Dorovín, prokurista firmy, a Ing. Hynek Hladík, předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Firma PROGES s.r.o. zajišťuje již od roku 1992 kompletní projekční a geodetické služby, zabývá se i inženýrskou činností. Dílem projektantů firmy PROGES s.r.o. jsou např. Informační střediko Správy NP a CHKO Šumava ve Stožci, Zámeček Zátoň s.p. Lesy České republiky, Informační středisko a ubytovna Jelení Vrchy (NP a CHKO Šumava), Zahradní centrum Sabina II České Budějovice (Proles a.s.), Lesní správa Srní (NP a CHKO Šumava), Přestavba vývalých kasáren v Kašperských Horách na středisko CHKO Šumava (NP a CHKO Šumava), Střešní nástavba a přístavba objektu jídelny Střední lesnické školy Písek, Strojírenská hala WEHA Pelhřimov, Patrové garáže Plzeň Lochotín, Střešní nástavba Základní školy Máj II v Českých Budějovicích, rekonstrukce silnice v Litvínovicích, Lesní cesta Bahýnka, Rybník Luskovec, Rybník Šalmanovice a řada dalších.

Firma PROGES s.r.o. již řadu let podporuje projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

(Vloženo 09.12.2008 06:52)

V sobotu 15. listopadu 2008 se na Jeleních Vrších sešli po čtyřech a půl letech tvůrci expozice EXPO KANÁL Hynek Hladík, Čestmír Hrbek, Mirka Kunešová a Pavel Štětina, aby jednali o přípravě materiálů na propagaci expozice, které budou spolufinancovány z prostředků Jihočeského kraje. Z jednání se omluvil Zdeněk Přibyl, nemohl přijet, měl rodinné povinnosti, které nelze odložit.

Promítli si DVD z příprav i z otevření expozice v květnu 2004. EXPO KANÁL tehdy vyrostlo v těsné blízkosti plavebního kanálu ve stodole domu č.p. 13, jehož majitelem je Čestmír Hrbek. Expozici tehdy nechala zřídit obec Nová Pec, majitel hradí provozní náklady. Čestmír Hrbek je i průvodcem, jeho výklad nad hlavním exponátem, nad plastickou mapou kraje kolem plavebního kanálu, on říká po vojensky nad plastickým stolem, jsou vskutku "barevné", zajímavé. Povinné vstupné se nevybírá, hosté však hodí často nějaké vstupné dobrovolně, Hrbek z výnosu uhradí část nákladů na elektřinu.

Samozřejmě taková expozice vyžaduje nějakou propagaci. Ta byla dosud vždy aktivita soukromá. V Nové Peci se o existenci expozice EXPO KANÁL v současnosti nedozvíte. Ani nikde jinde. Šipka před expozicí je neumělá, namalovaná v ruce.



Změna by měla nastat nyní. Již v Nové Peci i na dalších místech by měly být umístěny informační tabule, které turisty k zajímavé expozici dovedou. Na tabulích by se mělo objevit nové logo expozice případně celého kanálu, i jeho vytvoření je součástí projektu podpořeného Jihočeským krajem. Dále by měly být vyrobeny suvenýry, pohledy a plakát.

Další schůzka skupinky, která zajišťuje přípravu materiálů na propagaci expozice EXPO KANÁL se konala v úterý 02.12.2008 na Jeleních Vrších. Na "Vršcích" ležel čerstvý sníh.



Postupně se v domě Čestmíra Hrbka sešli Hynek Hladík, Pavel Štětina, Mirka Kunešová a Zdeněk Přibyl, které samozřejmě přivítal pán domu.

Dlouhá diskuze se rozpoutala nad tím, jak by měla vypadat informační tabule.

Hynek navrhoval, aby se vzhledem blížila hnědé dopravní značce "turistický cíl". Proti jeho návrhu Mirka i Pavel navrhovali spíše reklamní tabule, klonili se spíše k zelené barvě. Mirka by měla do příštího setkání připravit konkrétní návrh, měla by do té doby jednat s reklamní agenturou, která tabule nakonec vyrobí. Jaký by mohl být suvenýr od kanálu? Třeba malý plavební hák? Uvidíme! Zdeněk přišel s prvními návrhy na pohledy. I o plakátu máme představu.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo na svém zasedání 16. září 2008 příspěvky na propagaci muzeí, která nejsou zřizována státem či Jihočeským krajem. Schválena byla i žádost Obce Nová Pec na propagaci expozice o Schwarzenberském plavebním kanálu EXPO KANÁL. Jihočeský kraj poskytne příspěvek ve výši 70.000 Kč, vlastní podíl obce bude 30.000 Kč. Realizace může být ukončena nejpozději do 31.03.2009.

Hynek Hladík po dlouhém přemýšlení od další spolupráce na přípravě propagace expozice KANÁL EXPO odstoupil. Sdělil to e-mailem ve středu 03.12.2008 večer svým kolegům.

Třetí schůzka, tentokrát již bez Hynka Hladíka. se bude konat ve čtvrtek 11.12.2008 v Prachaticích. Mělo by na ní být představeno logo expozice KANÁL EXPO, fotografie na pohledy i další kroky na přípravě.

(Aktualizace 09.12.2008 06:52)

Hynek Hladík, manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, předal počátkem října 2008 elektronickou poštou zástupci Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava návrh dohody o spolupráci mezi folklorním sdružením Libín-S Prachatice a Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Zatím nedošlo k projednání tohoto návrhu, ani nebyly folklornímu sdružení Libín-S Prachatice doručeny připomínky či jiné návrhy.

NÁVRH:

Dohoda
o partnerství při realizaci projektu
Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2009
I.
Úvod
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava již řadu let spolupracují jako partneři při realizaci hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Oba partneři – Libín-S i Správa – společně prohlašují, že mají zájem projekt, aby projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byl realizován i následujících letech tedy i v roce 2009. Pro zajištění řádné další partnerské spolupráce uzavírají tuto dohodu o partnerství.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v sobě zahrnuje folklorní setkání, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, lidová tržiště, ukázky plavení dříví a tradiční práce v lese a ukázky práce uhlířů. Projekt oživuje významnou technickou památku, kterou Schwarzenberský plavební kanál je, kterou Správa v minulosti na vybraných úsecích rekonstruovala.

II.
Nositel projektu
Nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Nositel projektu je žadatelem o granty, příspěvky a sponzorské dary na realizaci projektu. Nositel projektu financuje část nákladů na realizaci projektu ze získaných grantů, příspěvků a sponzorských darů, případně i z vlastních prostředků. Nositel projektu je žadatelem o granty, příspěvky a sponzorské dary, je zodpovědný za řádné vyúčtování poskytnutých prostředků.

III.
Partneři projektu
Partnerem projektu je vedle folklorního sdružení Libín-S Prachatice a Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava i rakouský Ferienregion Böhmerwald. Partnerství tohoto partnera není předmětem této dohody.
Nositel projektu může přizvat k realizaci projektu i další partnery či spoluorganizátory.
Partneři projektu spolupracují při přípravě akcí projektu již od návrhu termínů jednotlivých akcí. V případě, že poskytovatelé příspěvků, grantů či sponzorských darů vyžadují předložení prohlášení o partnerství ve stádiu žádosti o grant, příspěvek či grant, partneři toto prohlášení zpracují a potvrdí. Partneři spolupracují při realizaci projektu poskytnutím finančního příspěvku, organizační pomoci, pomoci svými pracovníky či členy, či naturálním plněním. Partneři se navzájem informují o vynaložených prostředcích na realizaci projektu.
Partneři projektu stanoví příslušné zodpovědné osoby za přípravu a realizaci jednotlivých akcí projektu. Spojení na tyto osoby sdělí partneři manažerovi projektu.
Partneři projektu vyšlou na jednání organizačního štábu svolaná manažerem projektu příslušné pracovníky pověřené k jednání a k přijetí dohodnutých závazků.

IV.
Manažer projektu
Manažer projektu zodpovídá za přípravu projektu od sledování jednotlivých grantových a příspěvkových programů, přes zajištění zpracování žádostí o granty, příspěvky a sponzorské dary, po jejich včasné podání.
Manažer projektu před začátkem plavební sezóny svolá dle potřeby organizační štáb složený ze zástupců všech partnerů, aby byla dohodnuta organizační příprava celé plavební sezóny.
Manažer projektu svolává organizační štáb svolává dle potřeby i v průběhu realizace projektu, zejména před významnými akcemi (zahájení plavební sezóny, kulturní osa plavební kanál a zakončení plavební sezóny), k účasti zve dle potřeby zástupce těch partnerů, kteří se na příslušné akci podílejí.
Manažer projektu po skončení plavební sezóny svolá organizační štáb k jejímu vyhodnocení. K vyhodnocení jsou přizváni zástupci všech partnerů.
Manažer projektu zajišťuje vydání propagačních materiálů (především plakátů), které jsou dány k dispozici partnerům projektu v potřebném množství. Na propagačních materiálech je třeba zajistit loga všech partnerů projektu.
Manažer projektu zpracovává pozvánky na vybrané akce projektu. Obsah pozvánek je konzultován se zástupci partnerů. Na pozvánkách je třeba zřetelně uvést partnery projektu či konkrétní akce. Distribuce pozvánek je prováděna elektronickou cestou, případně osobně a poštou. Každý z partnerů zajistí rozeslání pozvánek na svoje distribuční seznamy.
Manažer projektu zpracovává pozvánky na jednotlivé akce projektu taktéž formou tiskových zpráv, které jsou rozesílány médiím, informačním střediskům, obecním úřadům a ubytovacím zařízením v regionu. V případě, že se jedná o akce, do kterých je organizačně zapojena Správa, budou tyto před rozesláním konzultovány s vedoucím oddělení marketingu a PR Správy případně s mluvčím Správy. Tiskové zprávy rozešle v tom případě na svůj distribuční seznam i Správa.
Manažer projektu koordinuje s příslušnými zodpovědnými osobami určenými jednotlivými partnery přípravu jednotlivých akcí projektu. Konzultace bude provedena vždy e-mailem s předstihem, krátce před realizací ještě telefonicky.
Manažer projektu zpracovává po skončení jednotlivých akcí tiskové zprávy o průběhu akce. V případě, že se jedná o akce, do kterých je organizačně zapojena Správa, budou tyto před rozesláním konzultovány s vedoucím oddělení marketingu a PR Správy případně s mluvčím Správy. Tiskové zprávy rozešle v tom případě na svůj distribuční seznam i Správa.

V.
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice v rámci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2009 zajistí:
- vystoupení folklorních souborů z české, rakouské a bavorské strany při zahájení plavební sezóny, při akci Kulturní osa plavební kanál a při závěru plavební sezóny
- folklorní výstavu na Jeleních Vrších
- lidové tržiště na Jeleních Vrších při zahájení plavební sezóny a při akci Kulturní osa plavební kanál
- plavebního ředitele pro ukázky plavení dříví u potoka Ježová / Iglbach ve dnech 13.06.2009, 12.07.2009, 05.08.2009, 23.08.2009 a 19.09.2009, na Jeleních Vrších v termínech 09.05.2009, 06.06.2009, 19.07.2009, 09.08.2009 a mezi Světlou vodou a Stockým (Ježovým) potokem v termínu 12.09.2009
- ohlášení stavby a provozu milíře na Jeleních Vrších
- odborný dozor při stavbě a provozu milíře na Jeleních Vrších
- provoz milíře ve spolupráci s obcí Nová Pec, Sboru dobrovolných hasičů Nová Pec a občanů Jeleních Vrchů
- ve spolupráci s Ferienregion Böhmerwald ukázku Jak se v lese dříve pracovalo u potoka Ježová / Iglbach 19.09.2009
- běžnou údržbu Schwarzenberského plavebního kanálu v místě křížení s potokem Ježová / Iglbach
- manipulaci s vodou před ukázkami plavení dříví u potoka Ježová / Iglbach
- ve spolupráci s Ferienregion Böhmerwald ukázky plavení dříví u potoka Ježová / Iglbach 13.06.2009, 12.07.2009, 05.08.2009, 23.08.2009 a 19.09.2009
- ve spolupráci s Ferienregion Böhmerwald kulturní vystoupení při ukázkách plavení dříví u potoka Ježová / Iglbach (mimo 05.08.2009)
- pověřuje Ing. Hynka Hladíka jako kontaktní osobu při jednání s partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a výkonem funkce manažera projektu a plavebního ředitele

VI.
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava v rámci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2009 zajistí:
- manipulaci s vodou před ukázkami plavení dříví na Jeleních Vrších v termínech 09.05.2009, 06.06.2009, 19.07.2009, 09.08.2009 (nasazení hradítek den předem a otevření Jeleního jezírka vždy cca 20 minut před vlastním plavením) a mezi Světlou vodou a Stockým (Ježovým) potokem v termínu 12.09.2009 (nasazení hradítek den předem)
- plavební personál (plavce) při ukázkách plavení dříví na Jeleních Vrších v termínech 09.05.2009, 06.06.2009, 19.07.2009, 09.08.2009 a mezi Světlou vodou a Stockým (Ježovým) potokem v termínu 12.09.2009 v počtu vždy cca 6 – 8 osob
- cca 25 prm suchého jehličnatého palivového dříví v délkách 2 m (nejvhodněji toto dřevo nechat schnout již od podzimu 2008) na stavbu milíře či milířů
- pověřuje ……………………………. Jako kontaktní osobu při jednání s partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu

VII.
Termíny akcí projektu
Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2009
Pro rok 2009 jsou navrženy tyto termíny akcí:
08.05.2009 – pátek – setkání s hornorakouským folklorem při slavnosti světel na Jeleních Vrších (v jednání)
09.05.2009 – sobota – Jelení Vrchy – zahájení plavební sezóny (výstava, folklorní setkání, setkání s pohádkami, plavení dříví, lidové tržiště)
06.06.2009 – sobota – Jelení Vrchy – ukázka plavení
13.06.2009 – sobota – Ježová / Iglbach – ukázka plavení na oslavu 10. výročí jmenování plavebního ředitele
12.07.2009 – neděle – Ježová / Iglbach – ukázka plavení
19.07.2009 – neděle – Jelení Vrchy – ukázka plavení
01.08.2009 až 08.08.2009 – pískovna u Jeleních Vrchů – ukázka práce uhlířů při stavbě, údržbě a otevření milíře na pálení dřevěného uhlí
05.08.2009 – středa – Ježová / Iglbach – ukázka plavení
09.08.2009 – neděle – Jelení Vrchy – „Kulturní osa plavební kanál“ (folklorní setkání, setkání s pohádkami, plavení dříví, lidové tržiště)
23.08.2009 – neděle – Ježová / Iglbach – ukázka plavení
12.09.2009 – sobota – Světlá voda – Stocký (Ježový) potok – ukázka plavení
19.09.2009 – sobota – Ježová / Iglbach – závěr plavební sezóny (folklorní setkání, jak se v lese dřív pracovalo, ukázka plavení dříví)
Do termínového kalendáře bude zařazena ještě dodatečně mše svatá u Rosenauerovy kapličky s srpnu 2009 po projednání s církevními funkcionáři v jižních Čechách a Horních Rakousích.

VIII.
Spory
Vzniknou-li v průběhu přípravy či realizace problémy či spory mezi partnery bude vždy snaha vyřešit je smírně. Okamžitě nebo v co nejkratším čase bude navázáno telefonické spojení mezi kontaktními osobami partnerů, během kterého budou učiněna nejnutnější opatření ke zabránění vzniku hlubších problémů či sporů.
Následně proběhne osobní jednání kontaktních osob, při kterém budou přijata opatření k zamezení možnosti vzniku podobných problémů.

IX.
Platnost dohody
Tato dohoda je platná od data podpisu dohody oběmi stranami do 31.12.2009.

(Aktualizace 24.11.2008 15:54)

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava je v současnosti rozhodujícím majitelem Schwarzenberského plavebního kanálu. V letech 1999 až 2001 provedla Správa rozsáhlou rekonstrukci plavebního kanálu pod Třístoličníkem, Trojmeznou horou, Plechým a Smrčinou.

Zhruba po deseti letech se Správa rozhodla zahájit práce na projektu, který by měl být spolufinancován z prostředků Evropské unie. Ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava František Krejčí jmenoval projektovým manažerem Josefa Štemberka. Ten dal dohromady tým odborníků, kteří se v minulosti či v současnosti plavebním kanálem zabývali či zabývají. Přizván byl i znalec Schwarzenberského plavebního kanálu a manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynek Hladík.

První schůzka přizvaných expertů se konala ve čtvrtek 20.11.2008 v budově Správy NP a CHKO Šumava ve Vimperku. Zúčastnili se jí Josef Štemberk, Hynek Hladík, Jaroslava Martanová a Roman Rose. Mgr. Štemberk přivítal přítomné a informoval o důvodech připravovaného projektu. Schwarzenberský plavební kanál je významnou památkou, která si zaslouží péči. O péči o Schwarzenberský plavební kanál požádal i rakouský partner - Tourismusverband Böhmerwald. Nedaleko od Schwarzenberského plavebního kanálu v Schöneben vyrůstá tzv. Waldkompetenzzentrum, které bude poskytovat nejen zázemí pro lyžařský běžecký areál, ale bude i významným informačním místem. To bude poskytovat informace o Národním parku Šumava. V okolí již dnes stojící hlavní budovy vyroste brzy 22 domů se 44 luxusními byty. Na Šumavu přijde tedy řada nových obyvatel, pro které může být plavební kanál jedním ze zajímavých cílů.

Ing. Rose, vedoucí Územního pracoviště Národního parku Šumava ve Stožci, na jehož území je plavební kanál mezi bavorskou hranicí a hraničním potokem Pestřice, prohlásil, že je především ne rekonstruovat nové úseky, ale především udržovat úseky, které byly zrekonstruovány zhruba před deseti lety. Územní pracoviště provádí drobnou údržbu, např. odstraňování větví a dalších překážek padlých do kanálu atd. Občas ovšem padnou velké kameny z opevnění stěn, někdy mají i velikost 1 x 1,5 m, na takové už dělníci nemají síly, byl by třeba bagr či jiná mechanizace. Rose proto navrhuje, aby NP vytvořil fond na opravu kanálu. Do něj by každoročně přišly nějaké peníze. Kdyby nebylo v roce jej třeba plně vyčerpat, přišly by zdroje do dalšího roku. Jestliže by však měl navrhnout nějaký nový úsek k rekonstrukci, byl by to jistě úsek mezi Jeleními Vrchy a Jezerní cestou, tedy k potoku Hučina. Je to úsek, podél kterého se pohybuje největší množství turistů - k Plešnému jezeru i dál podél kanálu. Bylo by možné přivést vodu od Hučiny k tunelu a na Jelení Vrchy. Bez vody se smyk pod tunelem zanáší.

Hladík potvrdil, že údržba kanálu je velmi důležitá. V roce 2001 zpracoval návrh provozního řádu plavebního kanálu, který obsahoval i pravidla údržby kanálu. Ten však nikdy nebyl schválen. NP vynaložil v letech 1999 až 2001 celkem cca 24 milionů korun na rekonstrukci 13 km kanálu. Pravidelná údržba je bezpodmínečně nutná. Podpořil i rekonstrukci kanálu mezi Hučinou a Jeleními Vrchy. Je však otázkou, zda Hučina má dostatek vody. Dále hovořil o zájmu rakouské strany na rekonstrukci kanálu od Zvonkové k Pestřici. V Sonnenwaldu je totiž jediný úsek plavebního kanálu v Rakousku, který je přístupný po veřejné komunikaci. Pro Rakušany má tedy podobný význam, jako Jelení Vrchy pro nás. Na rekonstrukci na území České republiky by měla navázat rekonstrukce na rakouském území. Správa NP si nechala před časem zpracovat projekt rekonstrukce kanálu mezi Huťským Dvorem a Pestřicí, ten projekt zpracovala ve dvou etapách budějovická firma PROGES.

Martanová informovala, že v roce 1994 zpracovala firma PROGES studii rekonstrukce plavebního kanálu, na ni pak navázala studie proveditelnosti, kterou zhotovila dánská firma KOWI. Obě studie má u sebe.

Všichni přítomní přislíbili, že poskytnou Štemberkovi všechny potřebné materiály, aby mohl pracovat na přípravě podkladů žádosti o evropské dotace.

(Aktualizace 24.11.2008 15:50)

Letos v srpnu přijely k Ježové děti z dechového kvarteta Böhmerwälder Bläser poprvé, aby hudebně dobarvily ukázku plavení dříví. Plavební ředitel Hynek Hladík je pozval hned na nejbližší akci na Jeleních Vrších i na závěr plavební sezóny u Ježové.


V sobotu 15. listopadu 2008 jednal Hynek Hladík v St. Oswald bei Haslach, tedy nedaleko od plavebního kanálu, s vedoucím této hornorakouské dětské hudební skupiny Geraldem Silberem. Silber Hladíka informoval, že Tourismusverband Böhmerwald pozval Böhmerwälder Bläser na červnovou ukázku plavení dříví u Ježové. Hladík dodal, že folklorní sdružení Libín-S Prachatice bude slavit v příštím roce dvacáté výročí. Proto chtějí mít program projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v roce 2009 bohatší. Chtěli bychom, aby rakouské děti přijely na všechny hlavní akce projektu, tedy na zahájení sezóny 9. května na Jeleních Vrších, na akci Kulturní osa plavební kanál také na Jeleních Vrších 9. srpna a na závěr plavební sezóny u Ježové 19. září. To, co Böhmerwälder Bläser hrají není sice folklor, zato hrají v krojích a navazují na staleté tradice mysliveckého muzicírování, takže zcela jistě setkání s nimi je také setkání s tradicí. Navíc je velmi důležité, aby se do hranice překračujícího projektu zapojovaly děti.


Gerald Silber pozvání folklorního sdružení Libín-S Prachatice přijal. Böhmerwälder Bläser vystoupí v příštím roce u kanálu čtyřikrát.

(Vloženo 15.11.2008 23:39)

Nedaleko Schwarzenberského plavebního kanálu na rakouské straně hranic vyrůstá nová rozhledna. Těsně u silnice ze Schöneben k rozhledně Moldaublick se už vysoko nad les zvedla dřevěná 34 metrů vysoká věž rozhledny Alpenblick z jedlového dřeva. Rozhledna je vzdálena zhruba 2,5 km od další šumavské rozhledny - Vltavské vyhlídky, tedy Moldaublick. Z Moldaublicku je vyhlídka do Čech - do údolí Vltavy, z nové rozhledny bude výhled k jihu - do údolí řeky Grosse Mühl, za pěkného jasného počasí ovšem budou krásně vidět Alpy - proto Alpská vyhlídka - Alpenblick.



V současnosti je hotova hrubá stavba, takže při pohledu od Ulrichsbergu svítí do daleka novotou. Nová rozhledna by měla být vybavena nejen schody, ale za příspěvku Evropské unie by měl být postaven i výtah, aby se i méně pohyblivým mohla naskytnout vyhlídka na Dachstein a další hory Alp.

Rozhledna by měla být otevřena příští rok na jaře - v dubnu.

(Vloženo 06.11.2008 21:39)

Plavební kanál se oděl do podzimního. Při návštěvě u Ježové jsme našli kanál úplně osamělý, osvícený podzimním sluníčkem.


Pravděpodobně ještě během letošního roku provede s.p. Lesy České republiky opravu dna a stěn kanálu v těsné blízkosti křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach za účelem zajištění těsnosti. Současně by měly zmizet zbytky vantrok u zaústění přívodního příkopu od Ježové do kanálu. Na jaře 2009 by měly následovat údržbové práce v místě rozdělovacího objektu na Ježové. Všechny tyto práce by měly zajistit dostatek vody v kanálu i létě, aby bylo v podstatě bez ohledu na počasí možné kdykoliv provést ukázku plavení dříví.





Na Jeleních Vrších je kanál ještě barevnější.






(Aktualizace 06.11.2008 21:02)

Jihočeský kraj dokončuje přípravu nového kalendáře. Na květnovém listu by měl být Schwarzenberský plavební kanál a projekt folklorního sdružení Libín-S Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Pro tento list kalendáře budou pravděpodobně použity fotografie Hynka Hladíka.

Hynek Hladík nabídnul vedoucí oddělení vnějších vztahů a marketingu PhDr. Lence Houskové z odboru kancelář hejtmana celkem 30 fotografií. Některé z nich si můžete prohlédnout:



















Konečný výběr bude na krajském úřadě a na grafikovi. Použita bude jedna fotografie jako hlavní a několik fotografií doplňkových.

(Aktualizace 03.11.2008 19:31)

Při přípravě předchozího příspěvku jsme se spojili s paní Marií Mühlböck, která bydlí na zámku Neuhaus jen malý kousek od ústí řeky Grosse Mühl do Dunaje. V době tzv. Vídeňské plavby přicházely k ústí pravidelně skupiny mladých mužů a žen z Čech, především ze Strakonicka, kteří pak velmi tvrdě pracovali při vytahování plaveného dřeva z vody. Tito lidé chodili do kostela do nedalekého Neuhausu. V kostele si často stěžovali na velmi nekvalitní chléb, který dostávali v Untermühl. To je informace, o které ředitel panství Český Krumlov Ernst Mayer, který plavbu řídil, nepsal. V Neuhausu se to však můžete dočíst ještě dnes.

Zajímavé informace s řadou obrázků jsou v knize Chronik von St. Martin im Mühlkreis (Kronika St. Martin im Mühlkreis), tzn. obce, jejíž součástí jsou i Untermühl a Neuhaus. V kapitole o plavení dříví na řece Grosse Mühl a na Schwarzenberském plavebním kanálu se m.j. píše: "Začátky plavení dříví na řece Grosse Mühl sahají do 16. století. Podle zprávy z roku 1588 plavilo dříví na řece Mühl k Dunaji pasovské biskupské panství. Tyto doby připomíná dodnes bývalý "Pasovský příkop" v Untermühl. Od Pasova převzalo práva plavby panství na Neuhausu. V roce 1750 byla podepsána privilegovaná taxa za dřevo plavené k Neuhausu jako stvrzenka. Ještě po roce 1770 bylo 120 kilometrů čtverečných šumavských lesů pod Plechým nevyužíváno. Vlastník, kníže Schwarzenberg, nechal toto území podchytit plavebním kanálem. Ing. Josef Rosenauer (1739-1804) byl pověřen vypracováním projektu plavebního kanálu, který měl překonat vltavsko- dunajské rozvodí, aby bylo možné dopravit obrovská množství dřeva ze Šumavy k Dunaji. Po dlouhých jednáních o plavební privilegia na řece Grosse Mühl s pasovskými a s klášterem Schlaegl obdržel Schwarzenberg 18.6.1790 konečně právo k plavbě. Už v roce 1789 započal Ing. Rosenauer se stavbou kanál. Na stavbě pracovalo až 1200 lidí. 14.4.1791 se plavilo z Růžového Vrchu / Rosenhuegel přes Světlou / Zwettlbach k řece Mühl. 21.4.1791 dorazila první polena ze Šumavy do Vídně. Roku 1793 byl dostavěn kanál až na Jelení Vrchy / Hirschbergen. V Partensteinu byla zachycována polena na hrablovém (rechlovému) mostu a potom byla plavena až k hrablím (rechlím) u ústí řeky Mühl (ke starým hrablím). V Untermühl (Mühlspitz) byla polena vytažena a vyrovnána do hrání, loďaři dopravovali dřevo do Lince a Vídně. Roku 1805 bylo dopraveno do Vídně 80.000 prostorových metrů polen (potřeba města byla tehdy cca 120.000 metrů krychlových).







V roce 1821 postavili inženýři Falta a Kraus kanál až do revíru Nové Údolí / Neutal na úpatí Třístoličníku. Za tím účalem byl postaven 419 m dlouhý tunel Jelením vrchem / Hirschberge. V roce 1822 vyl kanál dokončen (celková délka vodní cesty dosáhla 90 km). Plavební privilegium platné do roku 1858 bylo prodlouženo do roku 1870. V roce 1860 pracovalo v oblasti Untermmühl cca 150 plavců z Čech. Ti si stěžovali na špatný a tvrdý chléb od pekaře v Untermmühl.



V roce 1867 byl při ledochodu zničený hrablový most obnoven. V roce 1892 se plavilo naposledy až k Dunaji. Plavební koncese pro plavbu do Haslachu byla udělena jen do roku 1912, později byla prodloužena do roku 1922. V roce 1902 se rozpadly staré hrable v Untermühl, v roce 1928 byl rozmontován hrablový most v Partensteinu. V roce 1964 se stavbou elektrárny zmizely poslední zbytky plavebních zařízení v Untermühl (Česká kuchyně - Böhmkuchl).

Církevní péče o plavce

Protokol kanceláře panství Langhalsen
25. června 1781 (správně má být pravděpodobně 1871, pozn. Hladík)
Mathias Gruber, stár 66 let, rolník na statku Hart, panství Bergham, uvedl do protokolu:
Otázka 9: Jste si vědom, že existuje zřejmé nebezpečí při plavbě dřeva na řece Michl (starý název řeky Mühl), že se často pracuje o nedělích a svátcích, takže plavební personál nemohou přijít na mši svatou do Neuhausu?
Odpověď: Děje velmi často, že lidé musí při plavbě dřeva pracovat o nedělích a o svátcích. Když pokladník neobjedná duchovního z Neuhausu, nikdo nemůže vzhledem ke vzdálenosti vyslechnout mši svatou. Bylo by proto velmi užitečné, kdyby byl přítomen duchovní z Neuhausu.
Podnět: Žádost faráře ze St. Martina (proboštu ze St. Florianu), aby mohl o nedělích a svátcích sloužit za úplatu v Neuhausu mši (24. května 1871)"

"Plavení dříví - nebezpečná práce
Johann Sigl, farář v.v., etnolog t Kleinzell, nar. 25.4.1862 v Ach, okr. Braunau, zemřel 7.12.1944 v Kleinzell, psal etnografické články do Landes- und Volkskunde des Mühlviertels, 13. svazek, 1928, str. 53:
Práce při plavení dříví i při plavení polen zachycených na balvanech byly nebezpečné. Všechny matriky zemřelých na farách podél řeky Mühl obsahují záznamy o nehodách plavební čeládky. Ve zdejší natrice zemřelých např. je:
Matouš Sláma / Mathias Slama, syn ve válce padlého c.k. infanteristy Václava Slámy / Wenzel Slama z Hoštic / Hosticz se při plavební práci ztratil, po osmi týdnech byl nalezen 13. července 1800 u partensteinských hrablí pod plavenými poleny.

Distriktní komisariát Neuhaus, policejní zpráva z června 1820
datum události, 5. června 1820
Joseph Getzendorfer, svobodný, 56 let stár, nádeník, z farnosti Kleinzell, obec Weigelsdorf, dům číslo 16, se utopil při dodatečném splavení uvíznutých polen v řece Grosse Mühl.
Dekret distriktního komisariátu:
Toto tělo bylo nalezeno 4. tohoto měsíce (července) při dodatečném splavení uvíznutých polen ve farním okrese Kleinzell, 5. potom vytaženo...

(Aktualizace 03.11.2008 21:57)