Starší informace
POZVÁNKA NA DNY VORAŘŮ V KATALÁNSKU
Z katalánské strany Pyrenejí přišla pozvánka na XXXI. dny vorařů v La Pobla de Segur, které se konají od 2. do 5. července 2009. Budou to dny plné folkloru, písniček, muziky, tance, divadla, samozřejmostí bude ukázka vázání vorů, které se pak vydají na cestu v neděli 05.07.2009.
(vloženo 23.06.2009 20:10)
MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ V POLSKÉM ULANÓWĚ
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice je od roku 2006 členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Každé dva roky se
koná mezinárodní setkání plavců a vorařů, každým rokem se schází valná hromada Asociace, které se zúčastňují vždy
dva členové z každého ze členských spolků. Letošní rok je sice rokem, kdy se má konat pouze valná hromada v polském
Ulanówě na východě Polska.
Do 840 km vzdáleného Ulanówa se ve čtvrtek 18. června 2009 odpoledne vydali reprezentovat folklorní sdružení Libín-S
Prachatice a plavce od Schwarzenberského plavebního kanálu plavební ředitel Hynek Hladík a plavec Pavel Štětina. Do
Ulanówa přijeli v pátečních časných ranních hodinách. První útulek nalezli v domě cechmistra ulanówských vorařů
Romana Pokory.
Po krátkém odpočinku se Pavel Štětina vydal se členy plaveckých a vorařských spolků, Hynek Hladík se v divadelním sále ulanówské knihovny zúčastnil valné hromady Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Letošní valná hromada byla volební, staronovým prezidentem se po návrhu Hynka Hladíka stal opět Angel Portet z Katalánska. Českým zástupcem v orgánech Mezinárodní asociace se stal Hynek Hladík, který byl zvolen revizorem. Plavci z Jižních Tyrol v severní Itálii představili návrh na příští mezinárodní setkání v roce 2009 - to se bude konat ve dnech 10.-13. června 2010 v Roverettu na řece Adige. O programu, ale i o městě a turistickém regionu hovořili nejen zástupci italského vorařského spolku, ale i starosta města a představitel místní organizace cestovního ruchu. Dlouho se diskutovalo o přijímání nových členů i o udělování titulu plavecká obec či město. Angel Portet představil projekt knihy o plavbě a vorařství v Evropě.
Po výletu do Leżajsku se všichni vrátili do Ulanówa. Místní představili krátký kulturní pořad, hned poté začalo na školním hřišti plavecké sportovní klání. Byla přichystána celá řada disciplín, třeba odřezávání kuláčků pilou břichatkou, přetahování lanem, pití piva na čas, "plavení" na čas, ale také mletí mouky.
Počasí dovolilo uskutečnit jen první tři.
V řezání byli nejrychlejší Poláci z Ulanówa, nejsilnělnější a s nejlepší taktikou v přetahování byli Němci, láhev piva si nejrychleji lžící otevřel, nalil a vypil Němec, překvapivě jen o několik sekund se za ním umístil Katalánec.
Hustý déšť vyhnal plavce ze hřiště do tělocvičny, ne cvičit, ale k prostřeným stolům. Dva Vltavané "vypudili" místního výčepního a stoupli si k pípě, jedlo se, pilo, hrálo a tancovalo. Vltavané si přivezli svoji dechovku, která nejen doplnila připravený program, ale hodně rozproudila krev účastníků.
Zbyla i spousta času na vzájemné potkávání, povídání, výměnu materiálů.
Pozdní večer byl věnován tradičnímu vzájemnému předávání dárků. Hynek Hladík předal cechmistru Romanu Pokorovi džbán z hrdějovické keramiky. Na oplátku převzal model voru ze řeky San.
V sobotu dopoledne se před ulanówskou školou seřadil průvod plavců, který se pak vydal městečkem na břeh řeky San, kde zástuci 9 přítomných národů vysadili 9 lip.
Na břehu řeky San byl zakotven vor se dvěma rákosovými chýšemi a hořícím ohništěm.
U něj seděla skupinka chlapů od Dunajce, k nim se přidala i skupinka Slovinců, oni o sobě říkají, že jsou Slovenci, že mluví slovensky, polská harmonika, ale písničky zní polsky, slovensky, aragonsky.
Poláci postavili ještě jedno pole voru, celý vor doplnili o nové pole, pak už nastal přesun na vor a na lodě. Těsně před vyplutím začalo pršet. Organizátoři ještě stačili rozdat pláštěnky, vor a lodě se vydaly na zhruba na dva a půl hodiny dlouhou cestu po řece z Bielin do Ulanówa.
Den končil plaveckou slavností na stadionu v Ulanówě. Ve velkém stanu se zpívalo, hrálo, jedlo, povídalo.
Závěrečným bodem programu byla plavecká mše v ulanówském kostele Sv. Jana a Sv. Barbory (Sv. Barbora je patronkou plavců).
Po krátkém odpočinku se Pavel Štětina vydal se členy plaveckých a vorařských spolků, Hynek Hladík se v divadelním sále ulanówské knihovny zúčastnil valné hromady Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Letošní valná hromada byla volební, staronovým prezidentem se po návrhu Hynka Hladíka stal opět Angel Portet z Katalánska. Českým zástupcem v orgánech Mezinárodní asociace se stal Hynek Hladík, který byl zvolen revizorem. Plavci z Jižních Tyrol v severní Itálii představili návrh na příští mezinárodní setkání v roce 2009 - to se bude konat ve dnech 10.-13. června 2010 v Roverettu na řece Adige. O programu, ale i o městě a turistickém regionu hovořili nejen zástupci italského vorařského spolku, ale i starosta města a představitel místní organizace cestovního ruchu. Dlouho se diskutovalo o přijímání nových členů i o udělování titulu plavecká obec či město. Angel Portet představil projekt knihy o plavbě a vorařství v Evropě.
Po výletu do Leżajsku se všichni vrátili do Ulanówa. Místní představili krátký kulturní pořad, hned poté začalo na školním hřišti plavecké sportovní klání. Byla přichystána celá řada disciplín, třeba odřezávání kuláčků pilou břichatkou, přetahování lanem, pití piva na čas, "plavení" na čas, ale také mletí mouky.
Počasí dovolilo uskutečnit jen první tři.
V řezání byli nejrychlejší Poláci z Ulanówa, nejsilnělnější a s nejlepší taktikou v přetahování byli Němci, láhev piva si nejrychleji lžící otevřel, nalil a vypil Němec, překvapivě jen o několik sekund se za ním umístil Katalánec.
Hustý déšť vyhnal plavce ze hřiště do tělocvičny, ne cvičit, ale k prostřeným stolům. Dva Vltavané "vypudili" místního výčepního a stoupli si k pípě, jedlo se, pilo, hrálo a tancovalo. Vltavané si přivezli svoji dechovku, která nejen doplnila připravený program, ale hodně rozproudila krev účastníků.
Zbyla i spousta času na vzájemné potkávání, povídání, výměnu materiálů.
Pozdní večer byl věnován tradičnímu vzájemnému předávání dárků. Hynek Hladík předal cechmistru Romanu Pokorovi džbán z hrdějovické keramiky. Na oplátku převzal model voru ze řeky San.
V sobotu dopoledne se před ulanówskou školou seřadil průvod plavců, který se pak vydal městečkem na břeh řeky San, kde zástuci 9 přítomných národů vysadili 9 lip.
Na břehu řeky San byl zakotven vor se dvěma rákosovými chýšemi a hořícím ohništěm.
U něj seděla skupinka chlapů od Dunajce, k nim se přidala i skupinka Slovinců, oni o sobě říkají, že jsou Slovenci, že mluví slovensky, polská harmonika, ale písničky zní polsky, slovensky, aragonsky.
Poláci postavili ještě jedno pole voru, celý vor doplnili o nové pole, pak už nastal přesun na vor a na lodě. Těsně před vyplutím začalo pršet. Organizátoři ještě stačili rozdat pláštěnky, vor a lodě se vydaly na zhruba na dva a půl hodiny dlouhou cestu po řece z Bielin do Ulanówa.
Den končil plaveckou slavností na stadionu v Ulanówě. Ve velkém stanu se zpívalo, hrálo, jedlo, povídalo.
Závěrečným bodem programu byla plavecká mše v ulanówském kostele Sv. Jana a Sv. Barbory (Sv. Barbora je patronkou plavců).
(Vloženo 23.06.2009 09:32)
PLAVENÍ DŘÍVÍ U PŘÍLEŽITOSTI 10. VÝROČÍ JMENOVÁNÍ PLAVEBNÍHO ŘEDITELE U JEŽOVÉ
V sobotu 13. června 2009 bylo na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach živo.
Již po dvanácté hodině posedávali na lavičkách lidi, většinou Rakušané, ale také Češi. Na české i rakouské straně
hranic brzy po poledni vyrostly stánky, v Čechách se daly koupit párky, klobásy, vepřová kolínka, pivo a limonády, v Rakousku se
prodávaly domácí vdolky a koláče.
Mezi prvními hosty slavnosti byli Hermine Baldassari, která spolu s manželem s Robertem se dlohou dobu zabývali historií i současnosti plavebního kanálu, a Josef Gruber, ředitel hlavní školy v Aigenu.
Na pivo si přišli dva vrchní plavci - Franz Miesbauer a Gustav Autengruber.
Kulturní rámec zajistil smíšený sbor Chorgemeinschaft Aigen-Schlägl.
Slavnost na břehu plavebního kanálu zahájil jednatel rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald Rainhold List. Krátce na to předal slovo předsedovi starostovi hornorakouské šumavské obce Schwarzenberg im Böhmerwald Bernhard Hain. Překvapením pro něj i pro další organizátory byl příchod hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly. Hain, který je i předsedou Tourismusverband Böhmerwald pozdravil všechny příchozí na slavnosti u příležitosti 10. výročí jmenování plavebního ředitele Hynka Hladíka, především jihočeského hejtmana, který si přes svůj zaplněný diář vybral akci uprostřed lesů na Šumavě. Hejtman Zimola při svých pozdravných slovech řekl, že jej zaujalo, že se slaví 10. výročí plavebního ředitele, který má navíc ještě 60. narozeniny.
Jako ocenění dosavadní práce předal Hain spolu s Listem čtyřem vrchním plavcům, kteří nechybí na žádné ukázce plavení, Franzi Miesbauerovi, Gustavu Autengruberovi, Johannu Wimbergerovi a Ewaldu Fuchsovi "šumavskou kisničku".
Hain poděkoval za nasazení plavebnímu řediteli Hladíkovi. I Hladík převzal "šumavskou kisničku".
Poté poděkoval za dlouholetou angažovanost pro Schwarzenberský plavební kanálu Hermině Baldassari, která pak dostala další "šumavskou kisničku".
Plavební ředitel otevřel vlastní plavení přečtením plavebního rozkazu, potom byla polínka vhozena na rakouské straně na hladinu kanálu, aby se vydala na svoji pouť do Čech.
Prní letošní ukázka plavení dříví u hraničního potoka Ježová / Iglbach se konala za účasti zhruba 700 diváků.
Mezi prvními hosty slavnosti byli Hermine Baldassari, která spolu s manželem s Robertem se dlohou dobu zabývali historií i současnosti plavebního kanálu, a Josef Gruber, ředitel hlavní školy v Aigenu.
Na pivo si přišli dva vrchní plavci - Franz Miesbauer a Gustav Autengruber.
Kulturní rámec zajistil smíšený sbor Chorgemeinschaft Aigen-Schlägl.
Slavnost na břehu plavebního kanálu zahájil jednatel rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald Rainhold List. Krátce na to předal slovo předsedovi starostovi hornorakouské šumavské obce Schwarzenberg im Böhmerwald Bernhard Hain. Překvapením pro něj i pro další organizátory byl příchod hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly. Hain, který je i předsedou Tourismusverband Böhmerwald pozdravil všechny příchozí na slavnosti u příležitosti 10. výročí jmenování plavebního ředitele Hynka Hladíka, především jihočeského hejtmana, který si přes svůj zaplněný diář vybral akci uprostřed lesů na Šumavě. Hejtman Zimola při svých pozdravných slovech řekl, že jej zaujalo, že se slaví 10. výročí plavebního ředitele, který má navíc ještě 60. narozeniny.
Jako ocenění dosavadní práce předal Hain spolu s Listem čtyřem vrchním plavcům, kteří nechybí na žádné ukázce plavení, Franzi Miesbauerovi, Gustavu Autengruberovi, Johannu Wimbergerovi a Ewaldu Fuchsovi "šumavskou kisničku".
Hain poděkoval za nasazení plavebnímu řediteli Hladíkovi. I Hladík převzal "šumavskou kisničku".
Poté poděkoval za dlouholetou angažovanost pro Schwarzenberský plavební kanálu Hermině Baldassari, která pak dostala další "šumavskou kisničku".
Plavební ředitel otevřel vlastní plavení přečtením plavebního rozkazu, potom byla polínka vhozena na rakouské straně na hladinu kanálu, aby se vydala na svoji pouť do Čech.
Prní letošní ukázka plavení dříví u hraničního potoka Ježová / Iglbach se konala za účasti zhruba 700 diváků.
(aktualizace 15.06.2009 07:16)
PLAVEBNÍ KANÁL U JEŽOVÉ JE PŘIPRAVEN NA PLAVENÍ
Práce na zatěsnění koryta plavebního kanálu v těsné blízkosti propustu Ježové byly dokončeny, plavební kanál je
již znovu na vodě připravený na ukázku plavení dříví v sobotu 13. června 2009. Ti, kteří ke kanálu u Ježové přicházejí
častěji, poznají, že byly odstraněny vantroky na přítoku od nápájecího příkopu, jinak na první pohled nejsou zřejmé
žádné změny. Jen vody snad bude nadále dost.
(aktualizace 12.06.2009 07:01)
MILÍŘ BUDE HOŘET NEJEN NA JELENÍCH VRŠÍCH U NOVÉ PECE, ALE I V PECI POD ČERCHOVEM
Nejen na Jeleních Vrších u Nové Pece, ale i v Peci pod Čerchovem zapálí milíř na pálení dřevěného uhlí.
Obec Pec pod Čerchovem zve na Dřevorubecké slavnosti ve dnech 28.06.2009 - 06.07.2009, při kterých bude postaven a zapálen milíř.
Nebylo by asi na škodu, kdyby se zástupci SDH z Nové Pece spolu s Hynkem Hladíkem vydali do Pece pod Čerchovem na dokončení stavby milíře a jeho zapálení 03.07.2009, případně i na dokončení výpalu a na postupné rozebírání milíře a "těžbu" vypáleného dřevěného uhlí. Mohlo by to být i pro obec Nová Pec důvodem k navázání kontaktů s Pecí pod Čerchovem.
Obec Pec pod Čerchovem zve na Dřevorubecké slavnosti ve dnech 28.06.2009 - 06.07.2009, při kterých bude postaven a zapálen milíř.
Nebylo by asi na škodu, kdyby se zástupci SDH z Nové Pece spolu s Hynkem Hladíkem vydali do Pece pod Čerchovem na dokončení stavby milíře a jeho zapálení 03.07.2009, případně i na dokončení výpalu a na postupné rozebírání milíře a "těžbu" vypáleného dřevěného uhlí. Mohlo by to být i pro obec Nová Pec důvodem k navázání kontaktů s Pecí pod Čerchovem.
(vloženo 11.06.2009 23:28)
PLAVEBNÍHO ŘEDITELE PŘIJAL HEJTMAN JIHOČESKÉHO KRAJE MGR. JIŘÍ ZIMOLA
10. června 2009 přijal plavebního ředitele Hynka Hladíka hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Hladík jej informoval
o aktivitách folklorního sdružení Libín-S Prachatice a o hranice překračujícím projektu Setkání s tradicí na
Schwarzenberském plavebním kanálu. Během posledních deseti let akce na Schwarzenberském plavebním kanálu přilákaly
na Šumavu již zhruba 60 - 100 tisíc návštěvníků, projekt tedy patří mezi velmi významné aktivity spojující v sobě
setkání folklorních souborů, ukázky plavení dříví, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy a řadu dalších.
Hejtman Zimola přislíbil, že jestliže mu to čas dovolí, navštíví v blízké době některou z akcí na kanále.
Hladík předal hejtmanovi drobné suvenýry od kanálu - pohledy folklorního sdružení Libín-S Prachatice a projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu i nově vydaný prospekt obce Nová Pec.
Hejtman Zimola přislíbil, že jestliže mu to čas dovolí, navštíví v blízké době některou z akcí na kanále.
Hladík předal hejtmanovi drobné suvenýry od kanálu - pohledy folklorního sdružení Libín-S Prachatice a projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu i nově vydaný prospekt obce Nová Pec.
(vloženo 10.06.2009 17:01)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL BUDE V BAVORSKÉM ROZHLASU
9. června 2009 natáčel svůj cestovatelský pořad Thomas Grasberger pro Bavorský rozhlas. Celý den je podél plavebního
kanálu provázel plavební ředitel Hynek Hladík. Svoji cestu podél Schwarzenberského plavebního kanálu začali na Jeleních
Vrších v expozici EXPO KANÁL, poté byli u horního portálu tunelu. Grasberger natočil řadu informací o historii i
současnosti plavebního kanálu, ale také několik rozhovorů s českými, rakouskými i německými turisty.
Společná cesta pokračovala k hraničnímu potoku Ježová / Iglbach. Plavební kanál je v současnosti bez vody, protože firma MELIORACE ČESKÉ BUDĚJOVICE spol. s r.o. provádí opravu těsnosti kanálu.
I u Ježové se Grasberger vyptával pěších turistů i cyklistů na jejich dojmy z putování ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Náhodně zastavil i bývalého československého ministra obrany a pozdějšího velvyslance České republiky, původně ovšem novináře, ale také umývače oken a přítele Karla Jana knížete Schwarzenberga Luboše Dobrovského s manželkou, t.č. turistu na Šumavě.
Program o Schwarzenberském plavebním kanálu se dostane do vysílání stanice BR2 Bavorského rozhlasu někdy na podzim tohoto roku.
Společná cesta pokračovala k hraničnímu potoku Ježová / Iglbach. Plavební kanál je v současnosti bez vody, protože firma MELIORACE ČESKÉ BUDĚJOVICE spol. s r.o. provádí opravu těsnosti kanálu.
I u Ježové se Grasberger vyptával pěších turistů i cyklistů na jejich dojmy z putování ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Náhodně zastavil i bývalého československého ministra obrany a pozdějšího velvyslance České republiky, původně ovšem novináře, ale také umývače oken a přítele Karla Jana knížete Schwarzenberga Luboše Dobrovského s manželkou, t.č. turistu na Šumavě.
Program o Schwarzenberském plavebním kanálu se dostane do vysílání stanice BR2 Bavorského rozhlasu někdy na podzim tohoto roku.
(vloženo 10.06.2009 06:47)
POZVÁNÍ NA OSLAVU NEJEN 10. VÝROČÍ JMENOVÁNÍ PLAVEBNÍHO ŘEDITELE
12. června 1999 jmenoval tehdejší předseda rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverbändegemeinschaft
Böhmerwald Karl W. Schiffner Hynka Hladíka u příležitosti jeho 50. narozenin plavebním ředitelem. Jmenovací dekret
podepsala později též jeho Jasnost Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu.
O deset let později, přesněji 13. června 2009, se tato událost bude slavit u Schwarzenberského plavebního kanálu v místě křížení s potokem Ježová. Setkají se zde nejen pozvaní přátelé a známí plavebního ředitele Hynka Hladíka, ale také ti, kteří mají rádi Šumavu a Schwarzenberský plavební kanál. Přijďte i Vy!
Z nedalekého rakouského městyse Aigen / Mkr. přijede pěvecké sdružení Aigen - Schlägl / Chorgemeinschaft Aigen-Schlägl, který hudebně zarámuje dění u Schwarzenberského plavebního kanálu. O půl třetí odpoledne proběhne letošní první ukázka plavení dříví u hraničního potoka Ježová (bude to ale celkem čtvrtá letošní ukázka plavení na Schwarzenberském plavebním kanálu).
Plavební ředitel již připravil tento plavební rozkaz:
Plavební rozkaz č.4/2009 k provedení ukázkové plavby dříví
Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 13. června 2009 v oblasti křížení s potokem Ježová.
Plavbu nařizuji provést od od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 112 (na českém území). Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Hynek Hladík, plavební ředitel
V sobotu odpoledne budou u potoka Ježová stánky s občerstvením z české i rakouské strany.
Ke Schwarzenberskému kanálu u potoka Ježová je možné se nejlépe přes rakouské území z obce Aigen / Mkr. Autem se dostanete do Oberhaagu vysoko nad Aigenem, kde u hotelu Haagerhof zaparkujete. Dále je třeba jít pěšky cca 2,5 km po značené cestě lesem. Bude však zajištěna doprava vláčkem taženým traktorem (Bummelzug), který odjíždí ve 12:45 hod. z náměstí v Aigenu. Vláček Vás doveze přes Oberhaag po Krumlovské silnici, dále po tzv. Kanálové silnici až k bývalé celnické chatě vzdálené pouhý kilometr od Ježové. Ti, co jedou autem mohou použít i přívoz Dolní Vltavice - Kyselov, v Kyselově přejet na rakouské území a zaparkovat buď v místě křížení s Kanálovou cestou (3,5 km od Ježové) nebo na okraji lesa v Oberhaagu (2,5 km pěšky k Ježové). Cyklisté to mají jednodušší, ti mohou jet podél kanálu z české či rakouské strany bez omezení
O deset let později, přesněji 13. června 2009, se tato událost bude slavit u Schwarzenberského plavebního kanálu v místě křížení s potokem Ježová. Setkají se zde nejen pozvaní přátelé a známí plavebního ředitele Hynka Hladíka, ale také ti, kteří mají rádi Šumavu a Schwarzenberský plavební kanál. Přijďte i Vy!
Z nedalekého rakouského městyse Aigen / Mkr. přijede pěvecké sdružení Aigen - Schlägl / Chorgemeinschaft Aigen-Schlägl, který hudebně zarámuje dění u Schwarzenberského plavebního kanálu. O půl třetí odpoledne proběhne letošní první ukázka plavení dříví u hraničního potoka Ježová (bude to ale celkem čtvrtá letošní ukázka plavení na Schwarzenberském plavebním kanálu).
Plavební ředitel již připravil tento plavební rozkaz:
Plavební rozkaz č.4/2009 k provedení ukázkové plavby dříví
Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 13. června 2009 v oblasti křížení s potokem Ježová.
Plavbu nařizuji provést od od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 112 (na českém území). Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Hynek Hladík, plavební ředitel
V sobotu odpoledne budou u potoka Ježová stánky s občerstvením z české i rakouské strany.
Ke Schwarzenberskému kanálu u potoka Ježová je možné se nejlépe přes rakouské území z obce Aigen / Mkr. Autem se dostanete do Oberhaagu vysoko nad Aigenem, kde u hotelu Haagerhof zaparkujete. Dále je třeba jít pěšky cca 2,5 km po značené cestě lesem. Bude však zajištěna doprava vláčkem taženým traktorem (Bummelzug), který odjíždí ve 12:45 hod. z náměstí v Aigenu. Vláček Vás doveze přes Oberhaag po Krumlovské silnici, dále po tzv. Kanálové silnici až k bývalé celnické chatě vzdálené pouhý kilometr od Ježové. Ti, co jedou autem mohou použít i přívoz Dolní Vltavice - Kyselov, v Kyselově přejet na rakouské území a zaparkovat buď v místě křížení s Kanálovou cestou (3,5 km od Ježové) nebo na okraji lesa v Oberhaagu (2,5 km pěšky k Ježové). Cyklisté to mají jednodušší, ti mohou jet podél kanálu z české či rakouské strany bez omezení
(vloženo 08.06.2009 08:09)
NA JELENÍCH VRŠÍCH ZNOVU PLULO 06.06.2009 DŘEVO PLAVEBNÍM KANÁLEM
Tento týden již podruhé plulo na Jeleních Vrších dřevo plavebním kanálem. Po projektu rakouských a českých škol
z Aigenu, Lince, Prachatic a Českého Krumlova, při kterém ve čtvrtek se nejen plavilo dříví, ale i vyprávěly pohádky
z obou stran Šumavy, proběhla v sobotu 6. června 2009 další letošní pravidelná ukázka plavení dříví, která byla
součástí Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Na Jeleních Vrších, které jsou teď krásné rozkvetlými janovci sklánějícími se nad plavební kanál pluly klády a polena od lesovny k potoku Hučice.
Plavební rozkaz, který připravil plavební ředitel Hynek Hladík přečetl v češtině Čestmír Hrbek a německy Pavel Štětina:
Plavební rozkaz č.3/2009 k provedení ukázkové plavby dříví
Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 6. června 2009 na Jeleních Vrších.
Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Hynek Hladík, plavební ředitel
Ukázka plavení dříví na Jeleních Vrších se konala přesně týden před oslavou 10. výročí jmenování plavebního ředitele. Byla však svým způsobem zvláštní, protože poporvé za novodobou historii plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu chyběl plavební ředitel - jako předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice byl v sobotu s folklorním souborem na 17. dolnorakouském festivalu lidové hudby aufOHRchen v dolnorakouském Pöggstallu.
O vedení další letošní ukázky plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu požádal Hynek Hladík Pavla Štětinu ze stožeckého Územního pracoviště Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a Čestmíra Hrbka z Jeleních Vrchů. Dalšími plavci byli lesníci a strážci z Národního parku Šumava ze Stožce.
Plavební ředitel alespoň tímto způsobem děkuje všem plavcům a především Pavlu Štětinovi a Čestmíru Hrbkovi.
Na Jeleních Vrších, které jsou teď krásné rozkvetlými janovci sklánějícími se nad plavební kanál pluly klády a polena od lesovny k potoku Hučice.
Plavební rozkaz, který připravil plavební ředitel Hynek Hladík přečetl v češtině Čestmír Hrbek a německy Pavel Štětina:
Plavební rozkaz č.3/2009 k provedení ukázkové plavby dříví
Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 6. června 2009 na Jeleních Vrších.
Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Hynek Hladík, plavební ředitel
Ukázka plavení dříví na Jeleních Vrších se konala přesně týden před oslavou 10. výročí jmenování plavebního ředitele. Byla však svým způsobem zvláštní, protože poporvé za novodobou historii plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu chyběl plavební ředitel - jako předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice byl v sobotu s folklorním souborem na 17. dolnorakouském festivalu lidové hudby aufOHRchen v dolnorakouském Pöggstallu.
O vedení další letošní ukázky plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu požádal Hynek Hladík Pavla Štětinu ze stožeckého Územního pracoviště Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a Čestmíra Hrbka z Jeleních Vrchů. Dalšími plavci byli lesníci a strážci z Národního parku Šumava ze Stožce.
Plavební ředitel alespoň tímto způsobem děkuje všem plavcům a především Pavlu Štětinovi a Čestmíru Hrbkovi.
(vloženo 07.06.2009 22:17)
SPOLEČNĚ KE SCHWARZENBERSKÉMU PLAVEBNÍMU KANÁLU
Ve čtvrtek 4. června 2009 se na Jeleních Vrších sešly děti ze základních škol v Českém Krumlově a ve Vodňanské ulici
v Prachaticích, z hlavní školy v hornorakouském Aigenu a z výukové školy Vysoké školy pedagogické v Linci, aby se
vydaly ke Schwarzenberskému plavebním kanálu. Akce rozšířila přeshraniční projekt folklorního sdružení Libín-S
Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Děti z Českého Krumlova i Prachatic byly na místě srazu na parkovišti na Jeleních Vrších s velkým předstihem, jako poslední přijel rakouský autobus. Hned potom se osm desítek kluků a holek a jejich učitelé vydaly k hornímu portálu plavebního tunelu, kde Helena Svobodová z Prachatic a Elfride Söllner- Babes z Aigenu vyprávěly dvě pohádky z obou stran Šumavy - O uhlíři a lesním mužíkovi a Hrnečku, vař!
Překvapením pro obě vypravěčky byla Lucka z Prachatic, ta si připravila krátkou pohádku v němčině.
Po přestávce na svačinu, krátce po půl dvanácté, se plavilo na Jeleních Vrších dříví. Před tím rozdal plavební ředitel Hynek Hladík plavební háky, Muselo samozřejmě zbýt na tři vrchní plavce z Aigenu - Ewalda, Franze a Johanna, které je možné vidět na ukázkách plavení u hraničního potoka Ježová / Iglbach, dost háků bylo i pro mladé plavce z Aigenu, Lince, Českého Krumlova a Prachatic. Před každým plavením plavební ředitel čte rozkaz. Tady byla ale spousta šikovných holek a kluků z Čech i z Rakouska. Hladík si vybral dva. Nejdřív se obrátil na opodál stojícího malého Rakušana, asi tak šesťáka, zeptal se jej: "Chodíš už do školy?" "Ja", odpověděl krátce. "Umíš číst?" "Ja!" "Tak tady máš plavební rozkaz, hlasitě jej přečti!" A školák přečetl Hladíkův rozkaz. Vedle stála Lucka, ta, co vyprávěla u tunelu pohádku, i ona dostala k přečtení plavební rozkaz.
Pak už dal plavební ředitel pokyn a mladí plavci naházeli připravená polena na hladinu plavebního kanálu, která pak plula zhruba na vzdálenost 200 sáhů.
Po dvou stech sázích nařídil plavební ředitel vytáhnout polena. Pracovali mladí plavci, přece není možné, aby tu nejtěžší práci prováděli staří vrchní plavci.
Po plavení se děti vydaly podél plavebního kanálu k Rosenauerově kapličce na břehu plavebního kanálu a Jezerního potoka.
Po návratu na Jelení Vrchy si ještě děti prohlédly expozici o Schwarzenberském plavebním kanálu - EXPO KANÁL, provedl je plavební ředitel Hynek Hladík.
Pak už byl čas na loučení. Josef Gruber, ředitel hlavní školy v Aigenu, poděkoval všem, kdo projekt spolufinancovaný Evrospkou unií za pomoci freistadtské kanceláře EUREGIO, připravili.
V předpovědi počasí bylo, že ve čtvrtek bude oblačno a docela zima. Předopvěď se vydařila, občas vykouklo sluníčko, dost často byla obloha zamračeno, chvílemi foukal opravdu studený vítr.
Děti z Českého Krumlova i Prachatic byly na místě srazu na parkovišti na Jeleních Vrších s velkým předstihem, jako poslední přijel rakouský autobus. Hned potom se osm desítek kluků a holek a jejich učitelé vydaly k hornímu portálu plavebního tunelu, kde Helena Svobodová z Prachatic a Elfride Söllner- Babes z Aigenu vyprávěly dvě pohádky z obou stran Šumavy - O uhlíři a lesním mužíkovi a Hrnečku, vař!
Překvapením pro obě vypravěčky byla Lucka z Prachatic, ta si připravila krátkou pohádku v němčině.
Po přestávce na svačinu, krátce po půl dvanácté, se plavilo na Jeleních Vrších dříví. Před tím rozdal plavební ředitel Hynek Hladík plavební háky, Muselo samozřejmě zbýt na tři vrchní plavce z Aigenu - Ewalda, Franze a Johanna, které je možné vidět na ukázkách plavení u hraničního potoka Ježová / Iglbach, dost háků bylo i pro mladé plavce z Aigenu, Lince, Českého Krumlova a Prachatic. Před každým plavením plavební ředitel čte rozkaz. Tady byla ale spousta šikovných holek a kluků z Čech i z Rakouska. Hladík si vybral dva. Nejdřív se obrátil na opodál stojícího malého Rakušana, asi tak šesťáka, zeptal se jej: "Chodíš už do školy?" "Ja", odpověděl krátce. "Umíš číst?" "Ja!" "Tak tady máš plavební rozkaz, hlasitě jej přečti!" A školák přečetl Hladíkův rozkaz. Vedle stála Lucka, ta, co vyprávěla u tunelu pohádku, i ona dostala k přečtení plavební rozkaz.
Pak už dal plavební ředitel pokyn a mladí plavci naházeli připravená polena na hladinu plavebního kanálu, která pak plula zhruba na vzdálenost 200 sáhů.
Po dvou stech sázích nařídil plavební ředitel vytáhnout polena. Pracovali mladí plavci, přece není možné, aby tu nejtěžší práci prováděli staří vrchní plavci.
Po plavení se děti vydaly podél plavebního kanálu k Rosenauerově kapličce na břehu plavebního kanálu a Jezerního potoka.
Po návratu na Jelení Vrchy si ještě děti prohlédly expozici o Schwarzenberském plavebním kanálu - EXPO KANÁL, provedl je plavební ředitel Hynek Hladík.
Pak už byl čas na loučení. Josef Gruber, ředitel hlavní školy v Aigenu, poděkoval všem, kdo projekt spolufinancovaný Evrospkou unií za pomoci freistadtské kanceláře EUREGIO, připravili.
V předpovědi počasí bylo, že ve čtvrtek bude oblačno a docela zima. Předopvěď se vydařila, občas vykouklo sluníčko, dost často byla obloha zamračeno, chvílemi foukal opravdu studený vítr.
(vloženo 03.06.2009 21:38)
POZVÁNKA NA UKÁZKU PLAVBY VORŮ NA ŘECE ISERE VE FRANCII
Od vorařského spolku Les radeliers de la Durance z francouzského Grenoblu přišla pozvánka na vázání vorů na řece
Isere a na ukázku plavení vorů od mostu Batie v Saint-Ismier do Sassenage a na vorařskou slavnost v Ovalie.
Vory se budou vázat v Saint-Ismier od středy 10.06.2009 do soboty 13.06.2009. V neděli 14.06.2009 budou vory odplouvat v 09:00 hodin, do Sassenage by měly připlout ve 13:30 hod.
Ukázkou plavby vorů si chtějí organizátoři připomenout význam dopravy po řece Isere až do konce 19. století. Nezůstane ale jen u plavby vorů, již od 2. června se koná v knihovně v Gleres výstava o řece Isere, výstava končí v sobotu 13. června. Konají se i přednášky a další akce.
I na Schwarzenberském plavebním kanálu se bude něco dít, v sobotu 13.06.2009 se bude u Ježové slavit nejen 10. výročí jmenování plavebního ředitele.
Vory se budou vázat v Saint-Ismier od středy 10.06.2009 do soboty 13.06.2009. V neděli 14.06.2009 budou vory odplouvat v 09:00 hodin, do Sassenage by měly připlout ve 13:30 hod.
Ukázkou plavby vorů si chtějí organizátoři připomenout význam dopravy po řece Isere až do konce 19. století. Nezůstane ale jen u plavby vorů, již od 2. června se koná v knihovně v Gleres výstava o řece Isere, výstava končí v sobotu 13. června. Konají se i přednášky a další akce.
I na Schwarzenberském plavebním kanálu se bude něco dít, v sobotu 13.06.2009 se bude u Ježové slavit nejen 10. výročí jmenování plavebního ředitele.
(aktualizace 03.06.2009 21:17)
PROGRAMY PRO VEŘEJNOST SPRÁVY NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA - DĚNÍ KOLEM PLAVEBNÍCH KANÁLŮ
PROGRAMY PRO VEŘEJNOST SPRÁVY NÁRODNÍHO PARKU A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŠUMAVA - DĚNÍ KOLEM PLAVEBNÍCH KANÁLŮ
4. 7. sobota 10.00 - 12.00
Rechle u Modravy
Vázání vorů
Vyzkoušejte si stará řemesla při vázání vorů.
Přednášející: Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009
4. 7. sobota 12.00 - 14.00
Rechle u Modravy
Plavba po Vchynicko – Tetovském kanále
Ukázka plavení dřeva a vorů po kanále.
Přednášející: Jan Chudý, Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009, 731 530 317
29. 7. středa 10.30 - 14.30
Nová Pec - Láz, parkoviště u bývalé LS Plešný
Za historií kanálu
Schwarzenberský plavební kanál se stal nedílnou součástí šumavské přírody. Při doprovodu se můžete dozvědět více o jeho vzniku, funkci a osudu.
Přednášející:Veronika Hričovská
Koordinátor: IS Stožec
Tel.: 388 335 014
Délka trasy 8 km do Jeleních Vrchů. Minimální počet účastníků 5. V případě nepříznivého počasí se akce nekoná.
1. 8. sobota 10.00 - 12.00
Rechle u Modravy
Vázání vorů
Vyzkoušejte si stará řemesla při vázání vorů.
Přednášející: Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009
1. 8. sobota 12.00 - 14.00
Rechle u Modravy
Plavba po Vchynicko – Tetovském kanále
Ukázka plavení dřeva a vorů po kanále.
Přednášející: Jan Chudý, Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009, 731 530 317
20. 8. čtvrtek 10.30 - 14.30
Nová Pec - Láz, parkoviště u bývalé LS Plešný
Za historií kanálu
Schwarzenberský plavební kanál se stal nedílnou součástí šumavské přírody. Při doprovodu se můžete dozvědět více o jeho vzniku, funkci a osudu.
Přednášející:Veronika Hričovská
Koordinátor: IS Stožec
Tel.: 388 335 014
Délka trasy 8 km do Jeleních Vrchů. Minimální počet účastníků 5. V případě nepříznivého počasí se akce nekoná.
29. 8. sobota 10.00 - 12.00
Rechle u Modravy
Vázání vorů
Vyzkoušejte si stará řemesla při vázání vorů.
Přednášející: Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009
29. 8. sobota 12.00 - 14.00
Rechle u Modravy
Plavba po Vchynicko – Tetovském kanále
Ukázka plavení dřeva a vorů po kanále.
Přednášející: Jan Chudý, Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009, 731 530 317
4. 7. sobota 10.00 - 12.00
Rechle u Modravy
Vázání vorů
Vyzkoušejte si stará řemesla při vázání vorů.
Přednášející: Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009
4. 7. sobota 12.00 - 14.00
Rechle u Modravy
Plavba po Vchynicko – Tetovském kanále
Ukázka plavení dřeva a vorů po kanále.
Přednášející: Jan Chudý, Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009, 731 530 317
29. 7. středa 10.30 - 14.30
Nová Pec - Láz, parkoviště u bývalé LS Plešný
Za historií kanálu
Schwarzenberský plavební kanál se stal nedílnou součástí šumavské přírody. Při doprovodu se můžete dozvědět více o jeho vzniku, funkci a osudu.
Přednášející:Veronika Hričovská
Koordinátor: IS Stožec
Tel.: 388 335 014
Délka trasy 8 km do Jeleních Vrchů. Minimální počet účastníků 5. V případě nepříznivého počasí se akce nekoná.
1. 8. sobota 10.00 - 12.00
Rechle u Modravy
Vázání vorů
Vyzkoušejte si stará řemesla při vázání vorů.
Přednášející: Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009
1. 8. sobota 12.00 - 14.00
Rechle u Modravy
Plavba po Vchynicko – Tetovském kanále
Ukázka plavení dřeva a vorů po kanále.
Přednášející: Jan Chudý, Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009, 731 530 317
20. 8. čtvrtek 10.30 - 14.30
Nová Pec - Láz, parkoviště u bývalé LS Plešný
Za historií kanálu
Schwarzenberský plavební kanál se stal nedílnou součástí šumavské přírody. Při doprovodu se můžete dozvědět více o jeho vzniku, funkci a osudu.
Přednášející:Veronika Hričovská
Koordinátor: IS Stožec
Tel.: 388 335 014
Délka trasy 8 km do Jeleních Vrchů. Minimální počet účastníků 5. V případě nepříznivého počasí se akce nekoná.
29. 8. sobota 10.00 - 12.00
Rechle u Modravy
Vázání vorů
Vyzkoušejte si stará řemesla při vázání vorů.
Přednášející: Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009
29. 8. sobota 12.00 - 14.00
Rechle u Modravy
Plavba po Vchynicko – Tetovském kanále
Ukázka plavení dřeva a vorů po kanále.
Přednášející: Jan Chudý, Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009, 731 530 317
Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu
9. 5. sobota 12.00
Jelení Vrchy
Zahájení plavební sezony
Folklorní setkání. Vyprávění pohádek z obou stran Šumavy ve 13.00., Ukázka plavení dříví ve 14.00.
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S Prachatice, Správa NP a CHKO Šumava
Koordinátor:Hynek Hladík, Roman Rose
Tel.: 602 272 442
6. 6., sobota, 19. 7. neděle 14.00
Jelení Vrchy
Ukázka plavení dříví
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S Prachatice a Správa NP a CHKO Šumava
Koordinátor:Hynek Hladík, Roman Rose
Tel.: 602 272 442
13. 6., sobota, 12. 7, neděle, 5. 8., středa, 23. 8. neděle, 13.45
potok Ježová/Iglbach
Ukázka plavení dříví s kulturním programem
Začátek vždy ve 13.45. Ukázka plavení dříví ve 14.30.
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S a TV Böhmerwald
Koordinátor:Hynek Hladík
Tel.: 602 272 442
1. 8. sobota 10.00 - 8. 8. sobota
Uhliště v pískovně u Jeleních Vrchů
Setkání s prací uhlířů
Zahájení stavby milíře v 10.00. Zapálení milíře ve 14.30. Otevření milíře 8. 8. v 10.00.
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín - S Prachatice a SDH Nová Pec
Koordinátor:Hynek Hladík
Tel.: 602 272 442
9. 8. neděle 12.00
Jelení Vrchy
Folklorní setkání
Vyprávění pohádek z obou stran Šumavy ve 13.00. Ukázka plavení dříví ve 14.00.
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S Prachatice, Správa NP a CHKO Šumava
Koordinátor:Hynek Hladík, Roman Rose
Tel.: 602 272 442
22. 8. sobota 14.00
Jelení Vrchy
Mše Svatá u Rosenauerovy kapličky
Zajišťují: folklorní sdružení Libín – S Prachatice, farnost Želnava, farnost Klaffer am Hochficht
Koordinátor:Hynek Hladík, Ján Quirín Barník, Opraem G. R. Mag. Theol. Mag. math. Kazimierz Marchaj
Tel.: 602 272 442, 606 128 993, +43 72886517
12. 9. sobota 14.00
Světlá voda (nedaleko bavorských hranic)
Ukázka plavení dříví
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S Prachatice
Koordinátor:Hynek Hladík
Tel.: 602 272 442
19. 9. sobota 12.00
potok Ježová/Iglbach
Zakončení plavební sezony, folklorní setkání
Ukázka práce v lese - Jak se v lese dříve pracovalo od 13.00. Kulturní program od 13.15. Ukázka plavení dříví od 14.00. Folklorní setkání od 14.30.
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S Prachatice, TV Böhmerwald
Koordinátor:Hynek Hladík
Tel.: 602 272 442
Informace:Plavební ředitel Hynek Hladík
Tel.:602 272 442, e-mail:hladik.hynek@iol.cz, www.schw-kan.com
(vloženo 30.05.2009 22:06)
NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU U JEŽOVÉ SE BUDE PRACOVAT
Na Schwarzenberském plavebním kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach se bude po několika letech opět pracovat.
V úterý 26.05. 2009 proběhla pochůzka zástupce pravděpodobného dodavatele - Meliorace České Budějovice a správce
úseku kanálu - s.p. Lesy České republiky.
Během prací by mělo být opraveno těsnění kanálu v blízkosti křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach, bude upraven rozdělovací objekt na Ježové, budou odstraněny již shnilá vantroky, které působí problémy při ukázkách plavení dříví, a pracovat se bude ještě na dalších drobnostech kolem kanálu.
Práce by měly být provedeny v první polovině června tak, aby první ukázka plavení dříví 13. června 2009 proběhla již "v novém".
Během stavebních prací bude kanál u Ježové bez vody.
Během prací by mělo být opraveno těsnění kanálu v blízkosti křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach, bude upraven rozdělovací objekt na Ježové, budou odstraněny již shnilá vantroky, které působí problémy při ukázkách plavení dříví, a pracovat se bude ještě na dalších drobnostech kolem kanálu.
Práce by měly být provedeny v první polovině června tak, aby první ukázka plavení dříví 13. června 2009 proběhla již "v novém".
Během stavebních prací bude kanál u Ježové bez vody.
(vloženo 26.05.2009 10:14)
ČASOPIS BLAU-WEISSE BLAETTER PÍŠE O SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
Schwarzenberský podnikový časopis BLAU-WEISSE BLAETTER ve svém čísle 2008/2009 zveřejnil na svých stránkách rozsáhlý
článek Dr. Raimunda Paleczeka z Mnichova Pioniere der Technik in Europa / Pionýři techniky v Evropě o dvou mužích,
kteří se významně zapsali do historie Schwarzenberského plavebního kanálu - Johannu Nepomuku Krausovi a Josefu
Wolfgangu Faltovi.
Johann Nepomuk Kraus se narodil 8. května 1758 v bavorovské myslivně Útěšov. Studoval nejprve na krumlovském latinském Jezuitském gymnáziu. Po škole absolvoval pravděpodobně praxi u Schwarzenbergů. v letech 1777 a 1778 studoval na Inženýrské škole v Praze geodézii u slavného profesora Dr. Franze Antona Hergeta. 21. června 1781 nastoupil do schwarzenberských služeb jako inženýr. Následovaly měřičské práce na panstvích Postoloprty, Nový Hrádek u Loun v letech 1782 - 1784, potom v následujícím roce pracoval na panstvích Ostrov, Toužim a Údrč, Mšec a Orlík, v letech 1786 - 1788 i na štýrském schwarzenberském panství Murau. Přes tři roky pracoval pod vedením Ing. Josefa Rosenauera při nivelování prvního stavebního úseku plavebního kanálu. Následovalo šest let prací na zaměřování nájemných pozemků na celém panství Český Krumlov. V květnu až říjnu roku 1792 cestoval Kraus s Josefem Rosenauerem lesy panství Zdíkov patřící svobodnému pánu Janu Malovcovi z Malovic, ze kterých bylo dodáváno plavební dřevo pro pražský trh. Po půlroční práci ve schwarzenberské kanceláři byl poslán Kraus do Kestřan na panství Protivín, kde dva roky řídil stavbu plavebních zařízení až do jejich dokončení v dubnu 1801. Dalším úkolem bylo zaměřit hranice rozsáhlých schwarzenberských lesů. Ještě s Rosenauerem navrhnul horní trasu plavebního kanálu dnes nazývaného Schwarzenberský. Navržená trasa obcházela 19 km dlouhým obloukem vrchy Perník, Hvozd a Jelenská hora, aby překonali sedlo u Jeleních Vrchů. Po smrti Rosenauera v roce 1804 byly úkoly, které do své smrti plnil, rozděleny. Na Krause nezbylo tolik, kolik si asi myslel. Hospodářským ředitelem panství Český Krumlov byl jmenován Ernst Mayer, byla mu ponechána i funkce plavebního ředitele, senior-inženýr Kraus se stal vedoucím geometrem, inženýr Schimauschek převzal vedení stavby kanálu. Když se ve počátkem 19. století rozvažovalo, zda se bude stavět tunel na Jeleních Vrších, nebo se bude stavět dlouhá trasa podle původního Rosenauerova návrhu, Kraus a Schimauschek se přikláněli spíše k dlouhé trase, Mayer i kníže upřednostňovali sice levnější, ale technicky mnohem náročnější, variantu tunelu. Schimauschek přišel ještě s kompromisním návrhem vybudovat sedlem u Jeleních Vrchů kanál otevřeným zářezem, který nějakou dobu podporoval i kníže. Poslední rozhodnutí udělal ředitel Mayer, rozhodnul o stavbě tunelu, kníže návrh odsouhlasil. Kraus se se stavbou tunelu nesmířil, v době stavby, kterou řídili Mayer a hlavně inženýr Falta, do štoly nevstoupil. V souvislosti s "tunelovou" diskuzí začala Krausova "hvězda" klesat. Johann Kraus zemřel v době aktivní služby 23. srpna 1823 ve svém bytě na krumlovském zámku.
Josef Wolfgang Falta se narodil 31. října 1786 v Českém Krumlově. V letech 1798 - 1802 všechny čtyři třídy hlavní školy v rodném Českém Krumlově. Po jejím skončení nastoupil od Nového roku 1803 do schwarzenberských služeb jako inženýr-praktikant na lovčím úřadě v Českém Krumlově. Jeho první kroky ve službě vedl ještě starý Rosenauer, ale jeho opravdovým učitelem byl Johann Kraus. Mladého praktikanta zasvěcoval do zeměměřiství a mapování. 1. října 1815 povýšil na inženýra-adjunkta. Celou dobu od roku 1803 do 1820/21 pracoval se stejně starým spolužákem Josefem Langweilem. V dubnu 1813 dostal Falta nejdříve úkol provádět zaměření na panství Vimperk, o dva měsíce později byl znovu v Českém Krumlově, aby začal dlouholetá měření na krumlovském panství, jako podklad pro ganerální mapu. Josef Falta se zapsal do historie dvěma díly: projektem a provedením stavby plavebního tunelu na Jeleních Vrších (1821 - 1823) a kolorovanou generální mapou krumlovského panství v roce 1828. V roce 1819 převzal Falta vedení tzv. Pražské plavby z lesů prášilského panství se sídlem úřadu v Kestřanech (panství Protivín), kde pobýval na jaře a v létě. Na podzim cestoval s knížetem do Vídně, kde připravoval studie pro litografii pro zhotovení generální mapy panství Český Krumlov. V únoru 1820 poslal kníže Mayera a Krause na dvouměsíční studijní cestu na zemědělskou akademii do uherského Magyaróváru, aby si prohloubili teoretické znalosti pro stavbu vodních vedení. Protože se Kraus postavil proti stavbě plavebního tunelu, pověřil ředitel Mayer mladého Faltu přípravou projektu a posléze i stavbou. S ní se začalo 4. září 1821. Následující den navštívil stavbu osobně kníže. Nejdříve se začalo hloubením dvou šachet, jedna hluboká 13, druhá 15 metrů, potom se začalo se stavbou vlastního tunelu ze šesti stran - z obou konců a v každé šachtě do dvou stran. Nakonec byl postaven tunel 419 m dlouhý, 2,53 m vysoký a 2,84 m široký. Při stavbě bylo spotřebováno m.j. 3920 kg černého střelného prachu. Falta zaměstnal od jara 1821 200 nájemných dělníků na stavbu 11,3 km plavebního kanálu severně od tunelu. Úsek byl dokončen v létě 1822, zatímco práce na tunelu pokračovaly do prosince 1823. V květnu 1824 plula poprvé tunelem polena. Plavbě byli přítomni Josef kníže ze Schwarzenbergu, schwarzenberský dvorní rada von Feldegg a krumlovský lesmistr Wlczek. Ing. Lagweil zachytil tuto událost na své kolorované kresbě (my máme výřez této grafiky na plakátu projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, pozn. Hynek Hladík).
V roce 1828 mohl Falta dokončit generální mapu krumlovského panství. V dalších letech se Falta zabýval nivelováním celé řady rybníků, nadále byl ale zodpovědný za pražskou plavbu. V roce 1834 měl ale Falta neshody s dvorním radou Karlem Firbasem, který měl na starosti vrchní vedení schwarzenberské plavby v Čechách. Falta přišel o pražskou plavbu, později byl ale pověřen vídeňskou plavbou, kterou řídil 13 let až do své smrti. Falta zemřel v Krumlově 21. prosince 1847 po 45 letech věrných služeb. O dva dny později byl pohřben na krumlovském městském hřbitově.
Dr. Raimund Paleczek byl generálním sekretářem Ackermann Gemeinde v Mnichově.
Johann Nepomuk Kraus se narodil 8. května 1758 v bavorovské myslivně Útěšov. Studoval nejprve na krumlovském latinském Jezuitském gymnáziu. Po škole absolvoval pravděpodobně praxi u Schwarzenbergů. v letech 1777 a 1778 studoval na Inženýrské škole v Praze geodézii u slavného profesora Dr. Franze Antona Hergeta. 21. června 1781 nastoupil do schwarzenberských služeb jako inženýr. Následovaly měřičské práce na panstvích Postoloprty, Nový Hrádek u Loun v letech 1782 - 1784, potom v následujícím roce pracoval na panstvích Ostrov, Toužim a Údrč, Mšec a Orlík, v letech 1786 - 1788 i na štýrském schwarzenberském panství Murau. Přes tři roky pracoval pod vedením Ing. Josefa Rosenauera při nivelování prvního stavebního úseku plavebního kanálu. Následovalo šest let prací na zaměřování nájemných pozemků na celém panství Český Krumlov. V květnu až říjnu roku 1792 cestoval Kraus s Josefem Rosenauerem lesy panství Zdíkov patřící svobodnému pánu Janu Malovcovi z Malovic, ze kterých bylo dodáváno plavební dřevo pro pražský trh. Po půlroční práci ve schwarzenberské kanceláři byl poslán Kraus do Kestřan na panství Protivín, kde dva roky řídil stavbu plavebních zařízení až do jejich dokončení v dubnu 1801. Dalším úkolem bylo zaměřit hranice rozsáhlých schwarzenberských lesů. Ještě s Rosenauerem navrhnul horní trasu plavebního kanálu dnes nazývaného Schwarzenberský. Navržená trasa obcházela 19 km dlouhým obloukem vrchy Perník, Hvozd a Jelenská hora, aby překonali sedlo u Jeleních Vrchů. Po smrti Rosenauera v roce 1804 byly úkoly, které do své smrti plnil, rozděleny. Na Krause nezbylo tolik, kolik si asi myslel. Hospodářským ředitelem panství Český Krumlov byl jmenován Ernst Mayer, byla mu ponechána i funkce plavebního ředitele, senior-inženýr Kraus se stal vedoucím geometrem, inženýr Schimauschek převzal vedení stavby kanálu. Když se ve počátkem 19. století rozvažovalo, zda se bude stavět tunel na Jeleních Vrších, nebo se bude stavět dlouhá trasa podle původního Rosenauerova návrhu, Kraus a Schimauschek se přikláněli spíše k dlouhé trase, Mayer i kníže upřednostňovali sice levnější, ale technicky mnohem náročnější, variantu tunelu. Schimauschek přišel ještě s kompromisním návrhem vybudovat sedlem u Jeleních Vrchů kanál otevřeným zářezem, který nějakou dobu podporoval i kníže. Poslední rozhodnutí udělal ředitel Mayer, rozhodnul o stavbě tunelu, kníže návrh odsouhlasil. Kraus se se stavbou tunelu nesmířil, v době stavby, kterou řídili Mayer a hlavně inženýr Falta, do štoly nevstoupil. V souvislosti s "tunelovou" diskuzí začala Krausova "hvězda" klesat. Johann Kraus zemřel v době aktivní služby 23. srpna 1823 ve svém bytě na krumlovském zámku.
Josef Wolfgang Falta se narodil 31. října 1786 v Českém Krumlově. V letech 1798 - 1802 všechny čtyři třídy hlavní školy v rodném Českém Krumlově. Po jejím skončení nastoupil od Nového roku 1803 do schwarzenberských služeb jako inženýr-praktikant na lovčím úřadě v Českém Krumlově. Jeho první kroky ve službě vedl ještě starý Rosenauer, ale jeho opravdovým učitelem byl Johann Kraus. Mladého praktikanta zasvěcoval do zeměměřiství a mapování. 1. října 1815 povýšil na inženýra-adjunkta. Celou dobu od roku 1803 do 1820/21 pracoval se stejně starým spolužákem Josefem Langweilem. V dubnu 1813 dostal Falta nejdříve úkol provádět zaměření na panství Vimperk, o dva měsíce později byl znovu v Českém Krumlově, aby začal dlouholetá měření na krumlovském panství, jako podklad pro ganerální mapu. Josef Falta se zapsal do historie dvěma díly: projektem a provedením stavby plavebního tunelu na Jeleních Vrších (1821 - 1823) a kolorovanou generální mapou krumlovského panství v roce 1828. V roce 1819 převzal Falta vedení tzv. Pražské plavby z lesů prášilského panství se sídlem úřadu v Kestřanech (panství Protivín), kde pobýval na jaře a v létě. Na podzim cestoval s knížetem do Vídně, kde připravoval studie pro litografii pro zhotovení generální mapy panství Český Krumlov. V únoru 1820 poslal kníže Mayera a Krause na dvouměsíční studijní cestu na zemědělskou akademii do uherského Magyaróváru, aby si prohloubili teoretické znalosti pro stavbu vodních vedení. Protože se Kraus postavil proti stavbě plavebního tunelu, pověřil ředitel Mayer mladého Faltu přípravou projektu a posléze i stavbou. S ní se začalo 4. září 1821. Následující den navštívil stavbu osobně kníže. Nejdříve se začalo hloubením dvou šachet, jedna hluboká 13, druhá 15 metrů, potom se začalo se stavbou vlastního tunelu ze šesti stran - z obou konců a v každé šachtě do dvou stran. Nakonec byl postaven tunel 419 m dlouhý, 2,53 m vysoký a 2,84 m široký. Při stavbě bylo spotřebováno m.j. 3920 kg černého střelného prachu. Falta zaměstnal od jara 1821 200 nájemných dělníků na stavbu 11,3 km plavebního kanálu severně od tunelu. Úsek byl dokončen v létě 1822, zatímco práce na tunelu pokračovaly do prosince 1823. V květnu 1824 plula poprvé tunelem polena. Plavbě byli přítomni Josef kníže ze Schwarzenbergu, schwarzenberský dvorní rada von Feldegg a krumlovský lesmistr Wlczek. Ing. Lagweil zachytil tuto událost na své kolorované kresbě (my máme výřez této grafiky na plakátu projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, pozn. Hynek Hladík).
V roce 1828 mohl Falta dokončit generální mapu krumlovského panství. V dalších letech se Falta zabýval nivelováním celé řady rybníků, nadále byl ale zodpovědný za pražskou plavbu. V roce 1834 měl ale Falta neshody s dvorním radou Karlem Firbasem, který měl na starosti vrchní vedení schwarzenberské plavby v Čechách. Falta přišel o pražskou plavbu, později byl ale pověřen vídeňskou plavbou, kterou řídil 13 let až do své smrti. Falta zemřel v Krumlově 21. prosince 1847 po 45 letech věrných služeb. O dva dny později byl pohřben na krumlovském městském hřbitově.
Dr. Raimund Paleczek byl generálním sekretářem Ackermann Gemeinde v Mnichově.
(aktualizace 25.05.2009 14:03)
HO-RUK
O tom, že začala plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu byly informovány všechny plavecké spolky
Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Ze Slovinska přišlo přání od Franja Naroločnika z Ljubna ob Savinji k zahájení
sezóny, aby naše aktivity přinášely hodně radosti. Franjo poslal i plavecký pozdrav HO-RUK!
(vloženo 14.05.2009 22:12)
ZKOUŠKA VYPRAVĚČEK
Ve čtvrtek 14. května 2009 se spolu poprvé setkaly dvě vypravěčky - Helena Svobodová z Prachatic a Elfride Söllner-
Babes z Aigenu. Nejprve spolu s Josefem Gruberem a Hynkem Hladíkem vypily kávu, pak začaly zkoušet společné vyprávění
pohádek. Na ostro se znovu potkají před stovkou dětí z Aigenu, Českého Krumlova a Prachatic při společném putování
ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu ve čtvrtek 4. června 2009 na Jeleních Vrších.
Nový programový bod projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu začne 04.06.2009 v 09:00 příjezdem autobusů s českými a rakouskými dětmi. Po přivítání se děti projdou lesem k hornímu portálu tunelu na vyprávění pohádek, po následné svačině se bude konat ukázka plavení dříví s plavci od Ježové.
Nový programový bod projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu začne 04.06.2009 v 09:00 příjezdem autobusů s českými a rakouskými dětmi. Po přivítání se děti projdou lesem k hornímu portálu tunelu na vyprávění pohádek, po následné svačině se bude konat ukázka plavení dříví s plavci od Ježové.
(vloženo 14.05.2009 14:59)
NOVÉ TURISTICKÉ ATRAKCE NEDALEKO KANÁLU NA RAKOUSKÉ STRANĚ
Mnozí z českých turistů, kteří přijeli přes Zvonkovou a Schoeneben na rakouskou stranu, byli překvapeni mohutnou
stavbou Centra lesních kompetencí / Waldkompetenzzemtrum v první rakouské vesničce, která značně zasáhla do jejího
vzhledu. Původně měla být nejen zázemím pro zimní středisko běžeckých sportů, ale také pro rekreační vesnici. 22
plánovaných domečků vzhledem ke své ceně nenalezlo ovšem kupce, proto údajně k jejich výstavbě nedojde a uvažuje se
o stavbě hotelu.
Na okraji lesa v těsné blízkosti plánovaného rekreačního areálu však vyrostlo nové lanové centrum, v němž se na lanech budou moci podívat zájemci vysoko nad zem, často až do korun stromů.
Nedaleko Schoeneben vyrostla i další atrakce - již druhá rozhledna. My jsme o ní informovali na našich stránkách 6. listopadu. Nyní je již otevřena pro veřejnost. Na jižním svahu Sulzbergu na hřebenu Šumavy v nadmořské výšce zhruba 1000 m byla postavena 33 metrů vysoká dřevěná věž rozhledny Alpská vyhlídka / Alpenblick. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 27 metrů se naskýtá krásný kruhový výhled k jihu do údolí řeky Große Mühl, na masiv Šumavy až daleko do Bavorska. Při jasném počasí se otevře pohled na hřebeny Alp s dominujícím Dachsteinem.
Ve spojení s nedalekou 40 let starou rozhlednou Vltavská vyhlídka / Moldaublick nabízí nyní obě rozhledny na Šumavě jedinečné rozhledy v Trojmezí na horizonty, které namají hranic.
Na okraji lesa v těsné blízkosti plánovaného rekreačního areálu však vyrostlo nové lanové centrum, v němž se na lanech budou moci podívat zájemci vysoko nad zem, často až do korun stromů.
Nedaleko Schoeneben vyrostla i další atrakce - již druhá rozhledna. My jsme o ní informovali na našich stránkách 6. listopadu. Nyní je již otevřena pro veřejnost. Na jižním svahu Sulzbergu na hřebenu Šumavy v nadmořské výšce zhruba 1000 m byla postavena 33 metrů vysoká dřevěná věž rozhledny Alpská vyhlídka / Alpenblick. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 27 metrů se naskýtá krásný kruhový výhled k jihu do údolí řeky Große Mühl, na masiv Šumavy až daleko do Bavorska. Při jasném počasí se otevře pohled na hřebeny Alp s dominujícím Dachsteinem.
Ve spojení s nedalekou 40 let starou rozhlednou Vltavská vyhlídka / Moldaublick nabízí nyní obě rozhledny na Šumavě jedinečné rozhledy v Trojmezí na horizonty, které namají hranic.
(vloženo 14.05.2009 07:48)
PLAVEBNÍ SEZÓNA 2009 BYLA ZAHÁJENA
Malá šumavská vesnička Jelení Vrchy ožila v sobotu 9. května 2009 Šumavským folklorním festivalu Setkání s tradicí
na Schwarzenberském plavebním kanálu 2009. Byla jím zahájena již jedenáctá novodobá plavební sezóna na plavebním
kanálu, který kdysi umožňoval plavení palivového dřeva do císařského hlavního města Vídeň.
Schwarzenberský kanál měl před několika dny "narozeniny", jeho stavba byla zahájena 4. května roku 1789, takže si připomínáme 220. výročí. Přesně o 45 let později, 4. května roku 1824 proplula polena poprvé tehdy nově postaveným plavebním tunelem na Jeleních Vrších, další důvod k oslavě, je to již 185 let.
Nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je již řadu let folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Libín-S také slaví, folklorní soubor vzniknul na přelomu let 1988 a 1989, takže je mu 20 let.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byl podpořen několikrát z prostředků Evropské unie. 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, tedy před pěti lety, proto byla letošní oslava zahájení plavební sezóny i Dnem Evropy u Schwarzenberského plavebního kanálu.
Parkoviště na Jeleních Vrších u dolního portálu tunelu "praskalo ve švech", spousta lidí přijela na kole.
Program před dvanáctou hodinou zahájila zatroubení z kravského rohu, pak již začalo folklorní setkání za účasti folklorního souboru Libín-S Prachatice, dětského kvarteta Boehmerwald Blaeser a Urfahrener Aufgeiger. Tyto tři soubory se střídaly na pódiu na Jeleních Vrších.
O jedné hodině odpoledne u horního portálu tunelu Helena Svobodová z Prachatic a Helmut Wittmann z Gruenau im Almtal vyprávěli pohádky z obou stran Šumavy.
O půl třetí plavební ředitel Hynek Hladík pod lesovnou na Jeleních Vrších povídal o historii plavebního kanálu, když ve kanálem valila kalná voda, přečel svůj první letošní plavební rozkaz, aby pak polena a klády se mohly vydat na svoji premiérovou půl druhého kilometru dlouhou pouť kanálem.
Jak se diváci vraceli z plavení, mohli si poslechnout vyprávění Heleny a Helmuta ještě jednou, měli připraveny další pohádky, tentokrát ve stodole domu č.p. 13 - v expozici EXPO KANÁL. Ti, kteří však vytrvali na plavení až do vytažení posledních polen z kanálu se již nedostalo.
Doznění dnešní slavnosti bylo opět ve znamení folkloru na jelenohorském pódiu.
Bůh nám přál, kvetoucí Jelení Vrchy přivítaly slavnost sluníčkem.
Pěkného počasí využilo více než dvanáct set diváků z České republiky, Rakouska, Německa, Polska a Slovenska. Ti se vystřídali na jednotlivých programových bodech Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu - zhruba 200 jich přišlo na zahajovací folklorní setkání, 150 bylo na vyprávění pohádek u tunelu, 800 na ukázce plavení dříví, 50 na druhém vyprávění ve stodole, asi 50 lidí bylo na doznění slavnosti. Aktivně se do realizace zapojilo 53 členů folklorních souborů z jižních Čech a Horních Rakous, plavců, vypravěčů a dalších.
Fotografie ze zahájení plavební sezóny najdete zde, další fotografie z folklorního setkání zde, z vyprávění pohádek zde a z plavení zde.
Schwarzenberský kanál měl před několika dny "narozeniny", jeho stavba byla zahájena 4. května roku 1789, takže si připomínáme 220. výročí. Přesně o 45 let později, 4. května roku 1824 proplula polena poprvé tehdy nově postaveným plavebním tunelem na Jeleních Vrších, další důvod k oslavě, je to již 185 let.
Nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je již řadu let folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Libín-S také slaví, folklorní soubor vzniknul na přelomu let 1988 a 1989, takže je mu 20 let.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byl podpořen několikrát z prostředků Evropské unie. 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, tedy před pěti lety, proto byla letošní oslava zahájení plavební sezóny i Dnem Evropy u Schwarzenberského plavebního kanálu.
Parkoviště na Jeleních Vrších u dolního portálu tunelu "praskalo ve švech", spousta lidí přijela na kole.
Program před dvanáctou hodinou zahájila zatroubení z kravského rohu, pak již začalo folklorní setkání za účasti folklorního souboru Libín-S Prachatice, dětského kvarteta Boehmerwald Blaeser a Urfahrener Aufgeiger. Tyto tři soubory se střídaly na pódiu na Jeleních Vrších.
O jedné hodině odpoledne u horního portálu tunelu Helena Svobodová z Prachatic a Helmut Wittmann z Gruenau im Almtal vyprávěli pohádky z obou stran Šumavy.
O půl třetí plavební ředitel Hynek Hladík pod lesovnou na Jeleních Vrších povídal o historii plavebního kanálu, když ve kanálem valila kalná voda, přečel svůj první letošní plavební rozkaz, aby pak polena a klády se mohly vydat na svoji premiérovou půl druhého kilometru dlouhou pouť kanálem.
Jak se diváci vraceli z plavení, mohli si poslechnout vyprávění Heleny a Helmuta ještě jednou, měli připraveny další pohádky, tentokrát ve stodole domu č.p. 13 - v expozici EXPO KANÁL. Ti, kteří však vytrvali na plavení až do vytažení posledních polen z kanálu se již nedostalo.
Doznění dnešní slavnosti bylo opět ve znamení folkloru na jelenohorském pódiu.
Bůh nám přál, kvetoucí Jelení Vrchy přivítaly slavnost sluníčkem.
Pěkného počasí využilo více než dvanáct set diváků z České republiky, Rakouska, Německa, Polska a Slovenska. Ti se vystřídali na jednotlivých programových bodech Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu - zhruba 200 jich přišlo na zahajovací folklorní setkání, 150 bylo na vyprávění pohádek u tunelu, 800 na ukázce plavení dříví, 50 na druhém vyprávění ve stodole, asi 50 lidí bylo na doznění slavnosti. Aktivně se do realizace zapojilo 53 členů folklorních souborů z jižních Čech a Horních Rakous, plavců, vypravěčů a dalších.
Fotografie ze zahájení plavební sezóny najdete zde, další fotografie z folklorního setkání zde, z vyprávění pohádek zde a z plavení zde.
(aktualizace 10.05.2009 22:30)
DĚTI Z JIŽNÍCH ČECH A HORNÍCH RAKOUS PŘIJEDOU KE KANÁLU
Děti ze základních škol v Prachaticích a Českém Krumlově spolu s dětmi z hlavních škol z hornorakouského Aigenu a
z Lince přijedou 4. června 2009 ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na program Společně ke kanálu.
Ve čtvrtek 7. května 2009 se na tom domluvili ředitelé a učitelé na společném jednání v Sonnenwaldu nedaleko rakousko-českých hranic. Pozvání na setkání přijali zástupci škol v Prachaticích, bavorských Breitenbergu a Hauzenbergu a z hostitelské školy v Aigenu i plavební ředitel Hynek Hladík.
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice tak rozšíří svůj projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu o další programový den. V 9:00 hodin přivítá Hynek Hladík rakouské a české děti na Jeleních Vrších, v expozici EXPO KANÁL jim bude vyprávět o plavebním kanálu. Potom všichni přejdou k hornímu portálu plavebního tunelu na vyprávění pohádek z obou stran Šumavy tentokrát v podání dvou vypravěček - Heleny Svobodové z Prachatic a Elfride Söllner- Babes z Aigenu. Na závěr dopoledního programu plavci z Aigenu na Jeleních Vrších ukážou, jak to vypadalo, když se kdysi plavilo kanálem dřevo ze Šumavy pro Vídeň.
V Sonnenwaldu se však diskutovalo i o dalších bodech spolupráce jihočeských, bavorských a hornorakouských škol, především o připravovaném společném sportovním dni v Aigenu.
Na závěr pozval ředitel aigenské hlavní školy Josef Gruber hosty na malé občerstvení v hostinci U modrého jelena v Sonnenwaldu.
Ve čtvrtek 7. května 2009 se na tom domluvili ředitelé a učitelé na společném jednání v Sonnenwaldu nedaleko rakousko-českých hranic. Pozvání na setkání přijali zástupci škol v Prachaticích, bavorských Breitenbergu a Hauzenbergu a z hostitelské školy v Aigenu i plavební ředitel Hynek Hladík.
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice tak rozšíří svůj projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu o další programový den. V 9:00 hodin přivítá Hynek Hladík rakouské a české děti na Jeleních Vrších, v expozici EXPO KANÁL jim bude vyprávět o plavebním kanálu. Potom všichni přejdou k hornímu portálu plavebního tunelu na vyprávění pohádek z obou stran Šumavy tentokrát v podání dvou vypravěček - Heleny Svobodové z Prachatic a Elfride Söllner- Babes z Aigenu. Na závěr dopoledního programu plavci z Aigenu na Jeleních Vrších ukážou, jak to vypadalo, když se kdysi plavilo kanálem dřevo ze Šumavy pro Vídeň.
V Sonnenwaldu se však diskutovalo i o dalších bodech spolupráce jihočeských, bavorských a hornorakouských škol, především o připravovaném společném sportovním dni v Aigenu.
Na závěr pozval ředitel aigenské hlavní školy Josef Gruber hosty na malé občerstvení v hostinci U modrého jelena v Sonnenwaldu.
(vloženo 08.05.2009 07:43)
POZVÁNKA NA ZAHÁJENÍ PLAVEBNÍ SEZÓNY BYLA NA SOLNOHRADSKÉM RÁDIU
Pozvánku na zahájení plavební sezóny jste si mohli poslechnout ve čtvrtek 7. května mezi 20 a 21 hodinou na
solnohradském rádiu v programu plném pohádek a ság rakouského vypravěče pohádek
Helmuta Wittmanna "Bei uns dahoam
/ U nás doma". Jedná se většinou o místní (rozuměj rakouské) lidové pohádky z Alp, ale podle jednotlivých
tematických okruhů i z různých koutů světa. Ve čtvrtek byla slyšet i čeština, ve vysílání bylo být jedno
ze společných vyprávění Heleny Svobodové a Helmuta Wittmanna.
Stejný program odvysílal již v sobotu 2. května 2009 linecký rozhlas.
Stejný program odvysílal již v sobotu 2. května 2009 linecký rozhlas.
(aktualizace 08.05.2009 07:17)
JARO NA JELENÍCH VRŠÍCH
Na Jeleních Vrších je jaro, kvetou třešně, kvetou i na místech, kde dřív stály domy. Kvetou nejen třešně, dominantní
jsou celé palety zelené, do dálky svítí bílé kvetoucí stromy.
Plavební sezóna začne již za několik málo dní - v sobotu 9. května 2009 ve 12:00 hodin!
Plavební sezóna začne již za několik málo dní - v sobotu 9. května 2009 ve 12:00 hodin!
(vloženo 05.05.2009 22:11)
NOVÉ POHLEDY SCHWARZENBERSKÉHO PLAVEBNÍHO KANÁLU
Obec Nová Pec vydala za finanční podpory Jihočeského kraje dva pohledy s tematikou Schwarzenberského plavebního
kanálu. Na prvním z nich jsou záběry z expozice EXPO KANÁL a snímky z dění kolem kanálu - folklorní soubor Libín-S
Prachatice při folklorním setkání a ukázka plavení dříví. Na druhém pohledu je reprofotografie výřezu Langweilovy
grafiky ze ctihodné návštěvy knížete Schwarzenberga na plavebním kanálu při prvním plavení dříví plavebním tunelem
4. května 1824. Autorem obou pohledů je Zdeněk Přibyl.
(vloženo 04.05.2009 16:01)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL MÁ NAROZENINY
V pondělí 4. května má Schwarzenberský plavební kanál narozeniny - Josef Rosenauer zahájil 4. května před 220
lety, ještě před příchodem císařsko-královské dvorské komise, s osmdesáti dělníky v bývalé osadě Růžový Vrch v
revíru Svatý Tomáš stavbu 994 sáhů dlouhého "zkušebního" úseku, který měl převést vodu z prvního potoka na povodí
Vltavy - z potoka Ježová, dnes se německy jmenuje Iglbach, tehdy se mu říkalo Nickelbach, přes hlavní evropské
rozvodí do povodí Dunaje. Když komise přišla, voda tekla již přes "kopec" od Ježové k potoku Světlá na jižní straně
Šumavy.
4. květen je zapsán do historie plavebního kanálu ještě jednou. 4. května roku 1824 poprvé polena proplula plavebním tunelem na Jeleních Vrších. Přijel se podívat osobně i kníže Schwarzenberg.
4. květen je zapsán do historie plavebního kanálu ještě jednou. 4. května roku 1824 poprvé polena proplula plavebním tunelem na Jeleních Vrších. Přijel se podívat osobně i kníže Schwarzenberg.
(aktualizace 04.05.2009 15:40)
NA KALENDÁŘI JIHOČESKÉHO KRAJE JE V KVĚTNU SNAD NEJKRÁSNĚJŠÍ STRÁNKA
Kdo obrátil nástěnný kalendář Jihočeského kraje na květnovou stránku, uviděl na prvního máje snad tu nejkrásnější
stránku - stránku se Schwarzenberským plavebním kanálem a s obrázky dění Setkání s tradicí na Schwarzenberském
plavebním kanálu. Hlavním obrázkem je snímek od Jezerního smyku, vedlejší snímky jsou s vrchním plavcem Gustlem
u potoka Ježová, s lidovými řemeslníky při zahájení plavební sezóny a s muzikantem Pavlem Jordákem z kapely
folklorního souboru Libín-S u horního portálu tunelu.
Plavební sezóna začíná již za týden, v sobotu 9. května 2009!
Plavební sezóna začíná již za týden, v sobotu 9. května 2009!
(aktualizace 04.05.2009 15:36)
POZVÁNÍ NA ZAHÁJENÍ PLAVEBNÍ SEZÓNY 2009
Již jen čtrnáct dní zbývá do zahájení plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu. V sobotu 9. května 2009 ve dvanáct hodin zazní na Jeleních Vrších u Nové Peci fanfára, která otevře nejen plavební sezónu, ale také Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu i Den Evropy na Šumavě. Den bude v režii především folklorního sdružení Libín-S Prachatice, ale na jeho organizaci se podílí i Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, obec Nová Pec, rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a rakouský spolek SUNNSEITN.
Na programu bude nejen setkání s folklorem, ale také setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, s lidovými řemesly a se starobylým šumavským povoláním plavců. Vždyť právě na Jeleních Vrších se poprvé plavilo dříví v roce 1793, aby palivo ze Šumavy zahřála vídeňská kamna. Počátek května se zapsal do historie Šumavy hned několikrát, například 4. května 1789 začala na hlavním evropském rozvodí v revíru Svatý Tomáš stavba kanálu, o 35 let později, rovněž 4. května, ale roku 1824, za přítomnosti Jeho Jasnosti knížete ze Schwarzenberg poprvé plula polena tehdy nově postaveným tunelem na Jeleních vrších.
K plavebnímu kanálu zamíří i účastníci dalšího přeshraničního projektu Wegzeit. WEHZEIT se vydá na pěšiny pendlerů (tzn.těch, co docházejí či dojíždějí do práce) a dá kulturu a charakter obyvatel Horních Rakous žijících severně od Dunaje v oblasti zvané Mühlviertel. Bez pendlerů není region snad ani myslitelný, většina obyvatel Mühlviertelu dojíždí do práce do Lince jako zaměstnanci, naopak Linečané se o víkendu vydávají do přírody blízkého rekreačního území města. Tyto přesuny lidí za sebou zanechávají stopy a vytvářejí řadu vztahů. V prostoru těchto pohybů budou organizovány prožitkové cesty z Lince. Autobusy budou cestovat návštěvníci doprovázení kompetentními průvodci na místa minulých i současných kulturních prožitků. Bude tak vytvořen kaleidoskop přírody, mystiky, mýtů a legend, které vytvoří barevný "mühlviertelský koberec", který tyto cesty snů propojí. Jedna z cest povede v den zahájení plavební sezóny 9. května 2009 i na jihočeskou stranu Šumavy na Jelení Vrchy. Spoluorganizátorem bude rakouský spolek SUNNSEITN. Cestující bude doprovázet průvodkyně Maria Mühlböck. Maria má již svým bydlištěm, bydlí na zámku Neuhaus nedaleko ústí řeky Grosse Mühl, tedy nedaleko od místa, kde bylo vytahováno dříví plavené po Schwarzenberském plavebním kanálu a řece Grosse Mühl před dalším transportem do císařského hlavního města Vídně, dostatečnou "kvalifikaci", aby prováděla turisty k dění na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Krátce po dvanácté hodině, po zahájení Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, dojde k dalšímu slavnostnímu okamžiku – starostka obce Nová Pec Věra Lávičková předá zástupci spolku SUNNSEITN, který nad Novou Pecí na břehu plavebního kanálu, v místě odbočení Želnavského smyku, nechal vztyčit před několika lety skulpturu Strážce – Wächter - z dílny prachatického sochaře Davida Svobody, roční smluvní nájemné – je jím každoročně parohový knoflík.
Pak už se bude hrát a tancovat, zazní jihočeské melodie, přidají se ale také Rakušané.
V jednu hodinu po poledni v romantickém místě u horního portálu plavebního tunelu na Jeleních Vrších malí i velcí posluchači budou vtaženi do dvojjazyčného vyprávění pohádek z obou stran Šumavy. Z Prachatic přijede vypravěčka Helena Svobodová, o hodně dál bude muset jet „skřítek ze Solné komory“ – Helmut Wittmann, nositel Zlatého prstenu nejlepšího vypravěče pohádek v německém jazykovém prostoru. Jaké pohádky zazní, to se nechte překvapit. Určitě však opět malí i velcí uslyší pohádku o vodníkovi Žbluňkalovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu.
Aby i ti, kdož budou poslouchat u tunelu pohádky byli včas u plavení, posunou organizátoři plánovaný začátek ukázky plavení dříví na půl třetí. Pak již plavební ředitel Hynek Hladík přečte svůj první plavební rozkaz v roce 2009, aby se klády a polena vydaly na svoji první letošní cestu po vodě.
Až se budou návštěvníci vracet z plavení, budou Helena s Helmutem vyprávět další pohádky, tentokrát ve stodole domu č.p. 13 – v expozici KANÁL EXPO.
Na závěr prvního dne plavební sezóny se bude opět hrát, zpívat a tancovat, stejně jako před dvěma sty lety.
(vloženo 25.04.2009 23:29)
JIHOČESKÝ KRAJ PODPOŘÍ ŽIVOU KULTURU. PODPOŘÍ TAKÉ AKCE U SCHWARZENBERSKÉHO KANÁLU?
Jihočeský kraj vyhlásil v druhé polovině března 2009 grantový program na podporu živé kultury. Cílem grantového programu Podpora živé kultury je podpora rozvoje všech kulturních žánrů: hudby, tance, divadla, folklóru, filmu (např. filmové festivaly), fotografie, řemeslných a výtvarných dílen a ostatních témat souvisejících s živou kulturou. Důraz bude kladen především na projekty, jejichž cílem je rozšíření a zkvalitnění kulturní nabídky v jihočeském regionu.
Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a plavební ředitel zpracoval žádost o grant na projekt Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a odevzdal ji v poslední den přijímání žádostí v podatelně krajského úřadu Jihočeského kraje. Za Libín-S Prachatice požádal o 200 tisíc korun.
Zastupitelstvo Jihočeského kraje na svém zasedání 23. června 2009 schválí návrhy na udělení grantů a rozdělí celkem 4 miliony korun. Bude mezi úspěšnými i folklorní sdružení Libín-S Prachatice?
(vloženo 23.04.2009 21:15)
DĚTI Z PRACHATIC A DOLNOSASKÉHO GEHRDENU SPOJUJE VODA
Dolní Sasko ve Spolkové republice Německo a Českou republiku spojuje voda - i voda ze Šumavy teče nejprve Vltavou a
potom Labem až k Severnímu moři v Dolním Sasku. Projekt "Voda" spojil partnerské školy prachatické základní školy
ve Vodňské ulici a reálné školy Wernera von Siemens v dolnosaském Gehrenu nedaleko Hannoveru. V dubnu 2009
přijely děti z Gehrenu do Prachatic, aby poznaly své české kamarády a seznámili se s okolím města pod horou
Libín.
V úterý 21. dubna české a dolnosaské děti se se svými učitelkami vydaly za vodou. Jedním z cílů byl i Schwarzenberský plavební kanál nedaleko jedné z nejvýznamnějších přirozených hranic v Evropě - jen několik kilometrů od hlavního evropského rozvodí probíhajícího po hřebeni Šumavu.
Na programu byla prohlídka Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších, návštěva Lipenské přehrady i některých měst, hradů a zámků na toku Vltavy - Rožmberka a Českého Krumlova.
Nejen u plavebního kanálu děti doprovázel Hynek Hladík. Vyprávěl jim spoustu zajímavostí o přírodě, o historii a současnosti kraje podél Vltavy, i o cestách vody ze Šumavy do Dolního Saska.
V úterý 21. dubna české a dolnosaské děti se se svými učitelkami vydaly za vodou. Jedním z cílů byl i Schwarzenberský plavební kanál nedaleko jedné z nejvýznamnějších přirozených hranic v Evropě - jen několik kilometrů od hlavního evropského rozvodí probíhajícího po hřebeni Šumavu.
Na programu byla prohlídka Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších, návštěva Lipenské přehrady i některých měst, hradů a zámků na toku Vltavy - Rožmberka a Českého Krumlova.
Nejen u plavebního kanálu děti doprovázel Hynek Hladík. Vyprávěl jim spoustu zajímavostí o přírodě, o historii a současnosti kraje podél Vltavy, i o cestách vody ze Šumavy do Dolního Saska.
(vloženo 22.04.2009 12:56)
U PLAVEBNÍHO KANÁLU BYLI STUDENTI ZE SOLNOHRADSKÉ UNIVERZITY
V neděli 19. dubna přijel na Jelení Vrchy autobus se skupinou studentů historie ze Solnohradské univerzity
(Universität Salzburg) a jejich učiteli, mezi kterými byla i Dr. Dr. Agáta Dinzl-Rybářová.
Studenti navštívili během týdne historické objekty na obou stranách česko-rakouských hranic. Na Jeleních Vrších je doprovázel plavební ředitel Hynek Hladík.
Jeden ze studentů přednesl v expozici EXPO KANÁL nad plastickou mapou svůj referát o historii a významu Schwarzenberského plavebního kanálu. Jeho slova doplnil jeden z učitelů, vysvětlil rozdíly mezi německými slovy schwemmen - plavit (rovnané dřevo), triften - plavit (dlouhé dřevo) a flössen - plavit ve vorech. Pak už měl prostor Hynek Hladík. Zmínil se o článku ředitele českokrumlovského panství a plavebního ředitele Ernesta Mayera z roku 1828. Mayer v něm píše m.j. o provozu na plavebním kanálu, o potřebě personálu, o pracech v ústí řeky Große Mühl. Tam bylo potřeba 300 až 350 lidí, tolik jich ovšem v okolí nebylo, proto chodili pravidelně k Dunaji skupiny dělníků z Čech, především ze Strakonicka. Byly to smíšené skupiny mladých mužů a žen, které čekala především tvrdá práce od pěti ráno do sedmi do večera. Večer, po práci, ředitel Mayer předpokládal, že dělníci "padnou" unaveni na lože. Ve skutečnosti nad ztemnělým táborem v Horních Rakousích pravidelně zněly melodie českých lidových písniček, hrálo se, zpívalo a tancovalo, přestože pan ředitel Mayer nepokládal tanec za nejlepší způsob k odpočinutí unavených údů. V pět hodin zase Češi stáli s plavebními háky u vykládacích kanálů, aniž na nich byla cítit krátká noc. Tuto myšlenku uchopili před léty členové folklorního souboru Libín-S Prachatice a přišli s projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který v sobě spojuje folklor, ukázky lidových řemesel a povolání, mezi nimi i řemesla plavců, dřevorubců či uhlířů, ale také pohádky z obou stran Šumavy či dvojjazyčnou mši svatou. Letošní plavební sezóna začíná již 9. května.
Studenti si prohlédli kus kanálu, viděli oba dva portály tunelu, u spodního se na závěr vyfotografovali.
Studenti navštívili během týdne historické objekty na obou stranách česko-rakouských hranic. Na Jeleních Vrších je doprovázel plavební ředitel Hynek Hladík.
Jeden ze studentů přednesl v expozici EXPO KANÁL nad plastickou mapou svůj referát o historii a významu Schwarzenberského plavebního kanálu. Jeho slova doplnil jeden z učitelů, vysvětlil rozdíly mezi německými slovy schwemmen - plavit (rovnané dřevo), triften - plavit (dlouhé dřevo) a flössen - plavit ve vorech. Pak už měl prostor Hynek Hladík. Zmínil se o článku ředitele českokrumlovského panství a plavebního ředitele Ernesta Mayera z roku 1828. Mayer v něm píše m.j. o provozu na plavebním kanálu, o potřebě personálu, o pracech v ústí řeky Große Mühl. Tam bylo potřeba 300 až 350 lidí, tolik jich ovšem v okolí nebylo, proto chodili pravidelně k Dunaji skupiny dělníků z Čech, především ze Strakonicka. Byly to smíšené skupiny mladých mužů a žen, které čekala především tvrdá práce od pěti ráno do sedmi do večera. Večer, po práci, ředitel Mayer předpokládal, že dělníci "padnou" unaveni na lože. Ve skutečnosti nad ztemnělým táborem v Horních Rakousích pravidelně zněly melodie českých lidových písniček, hrálo se, zpívalo a tancovalo, přestože pan ředitel Mayer nepokládal tanec za nejlepší způsob k odpočinutí unavených údů. V pět hodin zase Češi stáli s plavebními háky u vykládacích kanálů, aniž na nich byla cítit krátká noc. Tuto myšlenku uchopili před léty členové folklorního souboru Libín-S Prachatice a přišli s projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který v sobě spojuje folklor, ukázky lidových řemesel a povolání, mezi nimi i řemesla plavců, dřevorubců či uhlířů, ale také pohádky z obou stran Šumavy či dvojjazyčnou mši svatou. Letošní plavební sezóna začíná již 9. května.
Studenti si prohlédli kus kanálu, viděli oba dva portály tunelu, u spodního se na závěr vyfotografovali.
(aktualizace 19.04.2009 23:34)
PLAVENÍ DŘEVA UNIKÁTNÍM VODNÍM ŽLABEM V DOLINĚ RAKYTOVO U HARMANCE (SLOVENSKO)
Mestské lesy s.r.o. Banská Bystrica pokračujú v tradícii plavenia dreva v jedinečnom drevenom vodnom žľabe Rakytovo
pri obci Dolný Harmanec. Týmto si Vás dovoľujeme pozvať na toto plavenie, ktoré sa uskutoční dňa 24.4.2009. Budeme
radi ak sa zúčastníte a prispejete k úspešnému priebehu tejto akcie.
(aktualizace 04.04.2009 06:23)
SLAVNOST SVĚTEL NA JELENÍCH VRŠÍCH JSME ZATÍM STÁLE NEVZDALI
Hynek Hladík spolu s Helenou Svobodovou stále ještě nevzdali možnou slavnost světel na Jeleních Vrších v předvečer
zahájení plavební sezóny 8. května 2009. V první dubnový den jednali se zástupkyní Traunsee Touristik, která ještě
jednou projedná možnou účast "zvonkařů" z Breitensee na jižním konci jezera Traunsee. Snad toto jednání klapne.
(aktualizace 03.04.2009 15:04)
NA ZAHÁJENÍ PLAVEBNÍ SEZÓNY ARAGONSKÁ FOLKLORNÍ SKUPINA BIELLO SOBRARBE NAKONEC NEPŘIJEDE
Na zahájení plavební sezóny 9. května 2009 na Jeleních Vrších nakonec aragonská folklorní skupina Biello
Sobrarbe ze španělské strany Pyrenejí nepřijede. Ve svém e-mailu to napsal Enrique Pueyo, koordinátor folklorní skupiny.
S folklorní skupinou Biello Sobrarbe se setkali Helena Svobodová a Hynek Hladík loni v květnu na mezinárodním setkání plavců a vorařů ve starobylém aragonském městečku Ainsa nad řekou Cinca. Mezi členy folklorní skupiny Biello Sobrarbe jsou voraři z řeky Cinca.
S folklorní skupinou Biello Sobrarbe se setkali Helena Svobodová a Hynek Hladík loni v květnu na mezinárodním setkání plavců a vorařů ve starobylém aragonském městečku Ainsa nad řekou Cinca. Mezi členy folklorní skupiny Biello Sobrarbe jsou voraři z řeky Cinca.
(aktualizace 03.04.2009 12:06)
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ LIBÍN-S PRACHATICE ZÍSKALO GRANT MĚSTA PRACHATICE
Město Prachatice vyhlásilo podmínky poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města na rok 2009 a výzvu k
předkládání žádostí o finanční pomoc na realizaci projektů, na základě usnesení Rady města Prachatice č. 1134/2009,
ze dne 2.února 2009.
Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík předložil v úterý 17. února 2009 žádost o grant města na projekt Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v částce 30.000 Kč. Celkové odhadované náklady na realizaci projektu v roce 2009 jsou rekordních 858.024 Kč, z toho se předpokládá 491.324 Kč na lidské zdroje (honoráře plavců, řemeslníků, individuálních účastníků folklorních setkání, dřevorubců, uhlířů, vypravěčů pohádek, vše včetně srážkové daně, dále na občerstvení a stravování, ubytování účastníků, cestovní výlohy a ostatní), 30.000 Kč na nákup materiálu (dříví na milíř) a souvisejícího vybavení, 334.700 Kč na ostatní náklady na kulturní vystoupení (doprava souborů, nájem mobilních toalet, náklady na vystoupení hostujících souborů, odměna pro uhlíře).
Město Prachatice přispělo na realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu (který má návštěvnost blížící se návštěvnosti nejvýznamnější prachatické akce Zlatá solná stezka) částkou 1.300 Kč, což představuje něco málo více než 1,5 promile projektovaných nákladů.
Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík předložil v úterý 17. února 2009 žádost o grant města na projekt Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v částce 30.000 Kč. Celkové odhadované náklady na realizaci projektu v roce 2009 jsou rekordních 858.024 Kč, z toho se předpokládá 491.324 Kč na lidské zdroje (honoráře plavců, řemeslníků, individuálních účastníků folklorních setkání, dřevorubců, uhlířů, vypravěčů pohádek, vše včetně srážkové daně, dále na občerstvení a stravování, ubytování účastníků, cestovní výlohy a ostatní), 30.000 Kč na nákup materiálu (dříví na milíř) a souvisejícího vybavení, 334.700 Kč na ostatní náklady na kulturní vystoupení (doprava souborů, nájem mobilních toalet, náklady na vystoupení hostujících souborů, odměna pro uhlíře).
Město Prachatice přispělo na realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu (který má návštěvnost blížící se návštěvnosti nejvýznamnější prachatické akce Zlatá solná stezka) částkou 1.300 Kč, což představuje něco málo více než 1,5 promile projektovaných nákladů.
(aktualizace 03.04.2009 11:52)
NOVÉ PROPAGAČNÍ MATERIÁLY EXPO KANÁL
Na světě jsou nové propagační materiály expozice EXPO KANÁL na Jeleních Vrších. Jejich tvorbu a výrobu podpořil
Jihočeský kraj.
Nejprve byl vydán nový plakát projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a expozice EXPO KANÁL.
Zadala je obec Nová Pec v tiskárně Josef Posekaný
v Českých Budějovicích.
Plakáty budou sloužit k propagaci akcí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu i expozice EXPO KANÁL na Jeleních Vrších.
Po plakátu přišly na svět i další předměty: Informační tabule, leták a propagační tužky.
Informační tabule bude umístěna na přístupových místech k expozici.
Tabuli vyrobilo Studio DUHA spol. s r.o. Prachatice.
Leták je již k dispozici v expozici EXPO KANÁL na Jeleních Vrších a na obecním úřadě v Nové Peci.
Byly vyrobeny i obří tužky dlouhé 23 cm s logem expozice.
Tužky byly vyrobeny ve firmě Schwan Stabilo v Českém Krumlově.
Plakáty budou sloužit k propagaci akcí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu i expozice EXPO KANÁL na Jeleních Vrších.
Po plakátu přišly na svět i další předměty: Informační tabule, leták a propagační tužky.
Informační tabule bude umístěna na přístupových místech k expozici.
Tabuli vyrobilo Studio DUHA spol. s r.o. Prachatice.
Leták je již k dispozici v expozici EXPO KANÁL na Jeleních Vrších a na obecním úřadě v Nové Peci.
Byly vyrobeny i obří tužky dlouhé 23 cm s logem expozice.
Tužky byly vyrobeny ve firmě Schwan Stabilo v Českém Krumlově.
(aktualizace 03.04.2009 11:46)
ÚNOROVÁ ZIMA U PLAVEBNÍHO KANÁLU U POTOKA JEŽOVÁ / IGLBACH
Na Schwarzenberský plavební kanál padla velká sněhová peřina. Zakryla kanál, doprovodnou cestu. Jen občas protnula
netknutý sníh stopa zvěře.
Sněhu je asi po kolena. Až nedaleko Ježové vede podél kanálu stopa lyžařů, kteří dnes běželi od Haagerhofu směrem do Bavorské slati.
V Čechách je sníh netknutý.
Na chatě Roberta Baldassariho stále visí plavecký věnec, který tu pověsili členové folklorního souboru Libín-S Prachatice na závěr plavební sezóny 20.09.2008. Nová plavební sezóna začne za necelé tři měsíce - 9. května 2009 na Jeleních Vrších, u Ježové poplují polínka poprvé 13. června 2009, kdy si připomeneme 10. výročí jmenování Hynka Hladíka plavebním ředitelem.
Zatím co cesta pěšky od Krumlovské silnice k Celnické chatě dva a půl kilometru dlouhá trvala necelou půl hodinku, poslední kilometr k Ježové hlubokým sněhem trval dalších 30 minut.
Sněhu je asi po kolena. Až nedaleko Ježové vede podél kanálu stopa lyžařů, kteří dnes běželi od Haagerhofu směrem do Bavorské slati.
V Čechách je sníh netknutý.
Na chatě Roberta Baldassariho stále visí plavecký věnec, který tu pověsili členové folklorního souboru Libín-S Prachatice na závěr plavební sezóny 20.09.2008. Nová plavební sezóna začne za necelé tři měsíce - 9. května 2009 na Jeleních Vrších, u Ježové poplují polínka poprvé 13. června 2009, kdy si připomeneme 10. výročí jmenování Hynka Hladíka plavebním ředitelem.
Zatím co cesta pěšky od Krumlovské silnice k Celnické chatě dva a půl kilometru dlouhá trvala necelou půl hodinku, poslední kilometr k Ježové hlubokým sněhem trval dalších 30 minut.
Poznámka: U Ježové jsem zjistil, že mezi celnickou chatou a Ježovou jsem ztratil telefon. Kdyby se nekomu podařilo
jej úplně náhodou najít, dejte, prosím, vědět.
Hynek Hladík
(vloženo 08.02.2009 18:09)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL SE ODĚL DO ZIMNÍHO
První únorovou neděli se manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynek Hladík
vydal odpoledne na Jelení Vrchy.
Plavební kanál na "Vrškách" se oděl do zimního. Na lukách leželo asi 30 cm sněhu, v lesích ovšem daleko méně, snad jen 5 cm.
Vydal se k Rosenauerově kapličce. Kaplička je utopena v zimním tichu, Jezerní potok utišil mráz, pod vantroky jsou mohutné sloupy rampouchů.
V kapličce několik nových obrázků dokazuje, že kaplička žije svým životem.
Podvečer se sešli u Čestmíra Hrbka dva uhlíři - Václav Kabíček a Hynek Hladík, aby se s domácím pánem podívali na filmy o 1. ašském milíři a o milíři, který pomohli v Itálii postavit dva uhlíři z bavorského Selbu. Filmy jsou jistě inspirací pro 2. jelenohorský milíř. Je zajímavé, že v okamžiku zapálení připomíná milíř zapalovaný ze shora, který sebští stavěli, znak obce Nová Pec.
Plavební kanál na "Vrškách" se oděl do zimního. Na lukách leželo asi 30 cm sněhu, v lesích ovšem daleko méně, snad jen 5 cm.
Vydal se k Rosenauerově kapličce. Kaplička je utopena v zimním tichu, Jezerní potok utišil mráz, pod vantroky jsou mohutné sloupy rampouchů.
V kapličce několik nových obrázků dokazuje, že kaplička žije svým životem.
Podvečer se sešli u Čestmíra Hrbka dva uhlíři - Václav Kabíček a Hynek Hladík, aby se s domácím pánem podívali na filmy o 1. ašském milíři a o milíři, který pomohli v Itálii postavit dva uhlíři z bavorského Selbu. Filmy jsou jistě inspirací pro 2. jelenohorský milíř. Je zajímavé, že v okamžiku zapálení připomíná milíř zapalovaný ze shora, který sebští stavěli, znak obce Nová Pec.
(vloženo 02.02.2009 21:25)
PROJEKT SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU BYL VYÚČTOVÁN
Poslední lednový den odeslal manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynek Hladík
vyúčtování grantu Jihočeského kraje, příspěvku Jihočeského kraje a sponzorského daru s.p. Lesy České republiky.
Celkem v roce 2008 bylo vynaloženo na realizaci projektu 337.780,40 Kč, z toho nejvíce bylo vyúčtováno ze sponzorského daru s.p. Lesy České republiky, celkem 100.000 Kč, dále 50.000 Kč z grantu Jihočeského kraje, 30.000 Kč z příspěvku Jihočeského kraje, obec Nová Pec 21.000 Kč. Dále přispěly i partneské firmy Meliorace České Budějovice, spol. s r.o., Jaroslav Pokrývka z Benešova nad Černou a PROGES s.r.o. České Budějovice.
Největší část spolkly náklady na lidské zdroje(honoráře, odměny, cestovní výlohy) - 286.885,20 Kč, 50.895,20 Kč stály ostatní náklady a služby (doprava, ozvučení, vystoupení hornorakouské kapely i odměna Sboru dobrovolných hasičů za podíl na ukázce práce uhlířů).
Dosud není jasné, jak dopadne vyúčtování příspěvku Ministerstva kultury na řemesla prostřednictvím obce Nová Pec.
Celkem v roce 2008 bylo vynaloženo na realizaci projektu 337.780,40 Kč, z toho nejvíce bylo vyúčtováno ze sponzorského daru s.p. Lesy České republiky, celkem 100.000 Kč, dále 50.000 Kč z grantu Jihočeského kraje, 30.000 Kč z příspěvku Jihočeského kraje, obec Nová Pec 21.000 Kč. Dále přispěly i partneské firmy Meliorace České Budějovice, spol. s r.o., Jaroslav Pokrývka z Benešova nad Černou a PROGES s.r.o. České Budějovice.
Největší část spolkly náklady na lidské zdroje(honoráře, odměny, cestovní výlohy) - 286.885,20 Kč, 50.895,20 Kč stály ostatní náklady a služby (doprava, ozvučení, vystoupení hornorakouské kapely i odměna Sboru dobrovolných hasičů za podíl na ukázce práce uhlířů).
Dosud není jasné, jak dopadne vyúčtování příspěvku Ministerstva kultury na řemesla prostřednictvím obce Nová Pec.
(vloženo 31.01.2009 12:26)
PŘIŠLA POŠTA Z AŠE
V loňském roce se nám poprvé podařilo postavit milíř na pálení dřevěného uhlí na Jeleních Vrších. Tím nám, jsou
myšleni novopečtí dobrovolní hasiči, občané Jeleních Vrchů i folklorní sdružení Libín-S Prachatice, které je
nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který zastřešoval i milíř.
Při přípravě jelenovršského milíře jsme se snažili získat maximální množství informací, vždyť žádný z nás, kteří jsme milíř v srpnu 2008 stavěli, milíř nikdy před tím nestavěl.
Na úplném západě republiky - v Aši - postavili milíř v roce 2007. V minulých dnech jsme prostřednictvím Ing. Hany Schejbalové z muzea na zámku Ohrada dostali poštu od Dušana Cardy ze Smrčinského spolku. Vedle knížky o Aši to bylo několik cédéček o milířích a pálení dřevěného uhlí. Na více než třičtvrtěhodinovém filmu je celý ašský milíř v roce 2007, od přípravy prostoru, přes přípravu dřeva, klestu, po jeho stavbu, zapálení, údržbu i rozebrání. Na dalším CD jsou fotografie ze stejné akce, na dalších jsou z uhlířské slavnosti v Německu v roce 1999 či milíře v Itálii.
Všechny materiály jistě poskytneme hasičům z Nové Pece i jelenovršským občanům, aby byly inspirací pro jelenovršský milíř v roce 2009.
Při přípravě jelenovršského milíře jsme se snažili získat maximální množství informací, vždyť žádný z nás, kteří jsme milíř v srpnu 2008 stavěli, milíř nikdy před tím nestavěl.
Na úplném západě republiky - v Aši - postavili milíř v roce 2007. V minulých dnech jsme prostřednictvím Ing. Hany Schejbalové z muzea na zámku Ohrada dostali poštu od Dušana Cardy ze Smrčinského spolku. Vedle knížky o Aši to bylo několik cédéček o milířích a pálení dřevěného uhlí. Na více než třičtvrtěhodinovém filmu je celý ašský milíř v roce 2007, od přípravy prostoru, přes přípravu dřeva, klestu, po jeho stavbu, zapálení, údržbu i rozebrání. Na dalším CD jsou fotografie ze stejné akce, na dalších jsou z uhlířské slavnosti v Německu v roce 1999 či milíře v Itálii.
Všechny materiály jistě poskytneme hasičům z Nové Pece i jelenovršským občanům, aby byly inspirací pro jelenovršský milíř v roce 2009.
(vloženo 23.01.2009 23:24)
KANÁL EXPO MÁ NOVÉ LOGO
Expozice o Schwarzenberském plavebním kanálu na Jeleních Vrších ve stodolu domu č.p. 13 EXPO KANÁL má svoje nové
logo.
Autorkou loga je Mirka Kunešová.
Logo vzniklo v rámci projektu obce Nová Pec financovaného z grantu Jihočeského kraje v rámci příspěvkového programu na podporu propagace muzeí, která nejsou zřizována státem či Jihočeským krajem. V rámci tohoto programu jsou ještě vydány plakát, pohlednice, propagační letáky a byly vyrobeny propagační tužky.
Autorkou loga je Mirka Kunešová.
Logo vzniklo v rámci projektu obce Nová Pec financovaného z grantu Jihočeského kraje v rámci příspěvkového programu na podporu propagace muzeí, která nejsou zřizována státem či Jihočeským krajem. V rámci tohoto programu jsou ještě vydány plakát, pohlednice, propagační letáky a byly vyrobeny propagační tužky.
(vloženo 02.01.2009 22:44)
PF 2009
Vše nejlepší do nového roku 2009 přeje
Hynek Hladík, předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a plavební ředitel
Design © VOJTa Herout, 2003-2009, Hynek Hladík 2008-2009