Informace z roku 2008
ŽIVÝ BETLÉM V HORNÍ PLANÉ

I letos jsme se v předvečer Štědrého dne vypravili do působiště p. Jána Quirina Barníka, se kterým se pravidelně setkáváme při lesní mši svaté u Rosenauerovy kapličky nedaleko Jeleních Vrchů, na živý betlém.

Desítky hornoplánských občanů sehrály vánoční hru o narození Ježíše Krista.

Vánoční hra v Horní Plané 2008

Vánoční hra v Horní Plané 2008

Vánoční hra v Horní Plané 2008

Vánoční hra v Horní Plané 2008

Vánoční světlo betlémské, které do Horní Plané přivezli od rakouských hranic hornoplánští hasiči, potom rozdávali spolu starosta Jiří Hůlka a páter Jan Quirin Barník.

Betlémské světlo rozdávali Jiří Hůlka a páter Quirin

Betlémské světlo rozdávali Jiří Hůlka a páter Quirin

Betlémské světlo rozdávali Jiří Hůlka a páter Quirin

Kostel Sv. Markéty v Horní Plané

(Vloženo 31.12.2008 11:52)

MANAŽER PROJEKTU JEDNAL V HORNÍCH RAKOUSÍCH

Manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynek Hladík jednal v pondělí 22.12.2008 v hornorakouském Traunkirchen o možné účasti místních zvonkařů na zahájení plavební sezóny 2009 8. a 9. května 2009. Setkal se starostou obce Traunkirchen Ing. Peterem Aschenbrennerem, kterému popsal představu o podílu traunkirchenských na akci. V pátek 08.05.2009 bychom chtěli uskutečnit svátek světel, na kterém by hlavní slovo měli mít hosté z Traunkirchen, v sobotu 09.05.2009 bychom chtěli uskutečnit výstavu svítících čepic. Akce by měla být významnou propagací turistického regionu Traunsee a obce Traunkirchen.

Starosta Aschenbrenner souhlasil a přislíbil podporu. Běh zvonkařů / Glöcklerlauf má každý rok na starosti lyžařský spolek Schiverein Traunkirchen. Záleží na zájmu právě lyžařského spolku, bez něj bude akce neuskutečnitelná.

Hladík jednal i v kanceláři cestovního ruchu v Traunkirchen s panem Höllerem. I on informoval o tom, že Glöcklerlauf v Traunkirchen mají na starosti členové lyžařského spolku.

Hladík ve večerních hodinách odeslal e-mail s pozváním předsedovi Schiverein Traunkirchen Wolfgangu Silmbrothovi. Nepodařilo se zatím s ním navázat telefonické spojení, pan Silmbroth byl večer na jednání představenstva lyžařského spolku, již 05.01.2009 se uskuteční Glöcklerlauf v Traunkirchenu.

(Vloženo 23.12.2008 07:39)

ČESKOBUDĚJOVICKÁ FIRMA PROGES ZNOVU SPONZOREM PROJEKTU SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHHWARZENBERSKÉM PLAVEVBÍM KANÁLU

Českobudějovická firma PROGES s.r.o. se stane i v roce 2008 sponzorem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu formou zadání reklamy na webových stránkách. Smlouvu o reklamě podepsali v pondělí 08.12.2008 Ing. František Dorovín, prokurista firmy, a Ing. Hynek Hladík, předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Firma PROGES s.r.o. zajišťuje již od roku 1992 kompletní projekční a geodetické služby, zabývá se i inženýrskou činností. Dílem projektantů firmy PROGES s.r.o. jsou např. Informační střediko Správy NP a CHKO Šumava ve Stožci, Zámeček Zátoň s.p. Lesy České republiky, Informační středisko a ubytovna Jelení Vrchy (NP a CHKO Šumava), Zahradní centrum Sabina II České Budějovice (Proles a.s.), Lesní správa Srní (NP a CHKO Šumava), Přestavba vývalých kasáren v Kašperských Horách na středisko CHKO Šumava (NP a CHKO Šumava), Střešní nástavba a přístavba objektu jídelny Střední lesnické školy Písek, Strojírenská hala WEHA Pelhřimov, Patrové garáže Plzeň Lochotín, Střešní nástavba Základní školy Máj II v Českých Budějovicích, rekonstrukce silnice v Litvínovicích, Lesní cesta Bahýnka, Rybník Luskovec, Rybník Šalmanovice a řada dalších.

Firma PROGES s.r.o. již řadu let podporuje projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

(Vloženo 09.12.2008 06:52)

PŘÍPRAVA MATERIÁLŮ NA PROPAGACI EXPOZICE EXPO KANÁL

Expozice EXPO KANÁL
V sobotu 15. listopadu 2008 se na Jeleních Vrších sešli po čtyřech a půl letech tvůrci expozice EXPO KANÁL Hynek Hladík, Čestmír Hrbek, Mirka Kunešová a Pavel Štětina, aby jednali o přípravě materiálů na propagaci expozice, které budou spolufinancovány z prostředků Jihočeského kraje. Z jednání se omluvil Zdeněk Přibyl, nemohl přijet, měl rodinné povinnosti, které nelze odložit.

Promítli si DVD z příprav i z otevření expozice v květnu 2004. EXPO KANÁL tehdy vyrostlo v těsné blízkosti plavebního kanálu ve stodole domu č.p. 13, jehož majitelem je Čestmír Hrbek. Expozici tehdy nechala zřídit obec Nová Pec, majitel hradí provozní náklady. Čestmír Hrbek je i průvodcem, jeho výklad nad hlavním exponátem, nad plastickou mapou kraje kolem plavebního kanálu, on říká po vojensky nad plastickým stolem, jsou vskutku "barevné", zajímavé. Povinné vstupné se nevybírá, hosté však hodí často nějaké vstupné dobrovolně, Hrbek z výnosu uhradí část nákladů na elektřinu.

Samozřejmě taková expozice vyžaduje nějakou propagaci. Ta byla dosud vždy aktivita soukromá. V Nové Peci se o existenci expozice EXPO KANÁL v současnosti nedozvíte. Ani nikde jinde. Šipka před expozicí je neumělá, namalovaná v ruce.

Atmosféra na Jeleních Vrších

Změna by měla nastat nyní. Již v Nové Peci i na dalších místech by měly být umístěny informační tabule, které turisty k zajímavé expozici dovedou. Na tabulích by se mělo objevit nové logo expozice případně celého kanálu, i jeho vytvoření je součástí projektu podpořeného Jihočeským krajem. Dále by měly být vyrobeny suvenýry, pohledy a plakát.

Atmosféra na Jeleních Vrších

Další schůzka skupinky, která zajišťuje přípravu materiálů na propagaci expozice EXPO KANÁL se konala v úterý 02.12.2008 na Jeleních Vrších. Na "Vršcích" ležel čerstvý sníh.

Jelení Vrchy 2. prosince 2008
Jelení Vrchy 2. prosince 2008
Postupně se v domě Čestmíra Hrbka sešli Hynek Hladík, Pavel Štětina, Mirka Kunešová a Zdeněk Přibyl, které samozřejmě přivítal pán domu.

Dlouhá diskuze se rozpoutala nad tím, jak by měla vypadat informační tabule.

Hynek navrhoval, aby se vzhledem blížila hnědé dopravní značce "turistický cíl". Proti jeho návrhu Mirka i Pavel navrhovali spíše reklamní tabule, klonili se spíše k zelené barvě. Mirka by měla do příštího setkání připravit konkrétní návrh, měla by do té doby jednat s reklamní agenturou, která tabule nakonec vyrobí. Jaký by mohl být suvenýr od kanálu? Třeba malý plavební hák? Uvidíme! Zdeněk přišel s prvními návrhy na pohledy. I o plakátu máme představu.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo na svém zasedání 16. září 2008 příspěvky na propagaci muzeí, která nejsou zřizována státem či Jihočeským krajem. Schválena byla i žádost Obce Nová Pec na propagaci expozice o Schwarzenberském plavebním kanálu EXPO KANÁL. Jihočeský kraj poskytne příspěvek ve výši 70.000 Kč, vlastní podíl obce bude 30.000 Kč. Realizace může být ukončena nejpozději do 31.03.2009.

Hynek Hladík po dlouhém přemýšlení od další spolupráce na přípravě propagace expozice KANÁL EXPO odstoupil. Sdělil to e-mailem ve středu 03.12.2008 večer svým kolegům.

Třetí schůzka, tentokrát již bez Hynka Hladíka. se bude konat ve čtvrtek 11.12.2008 v Prachaticích. Mělo by na ní být představeno logo expozice KANÁL EXPO, fotografie na pohledy i další kroky na přípravě.

(Aktualizace 09.12.2008 06:52)

NÁVRH DOHODY O SPOLUPRÁCI MEZI FOLKLORNÍM SDRUŽENÍM LIBÍN-S PRACHATICE A SPRÁVOU NÁRODNÍHO PARKU A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŠUMAVA

Hynek Hladík, manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, předal počátkem října 2008 elektronickou poštou zástupci Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava návrh dohody o spolupráci mezi folklorním sdružením Libín-S Prachatice a Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Zatím nedošlo k projednání tohoto návrhu, ani nebyly folklornímu sdružení Libín-S Prachatice doručeny připomínky či jiné návrhy.

NÁVRH:

Dohoda
o partnerství při realizaci projektu
Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2009

I.
Úvod
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava již řadu let spolupracují jako partneři při realizaci hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Oba partneři – Libín-S i Správa – společně prohlašují, že mají zájem projekt, aby projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byl realizován i následujících letech tedy i v roce 2009. Pro zajištění řádné další partnerské spolupráce uzavírají tuto dohodu o partnerství.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v sobě zahrnuje folklorní setkání, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, lidová tržiště, ukázky plavení dříví a tradiční práce v lese a ukázky práce uhlířů. Projekt oživuje významnou technickou památku, kterou Schwarzenberský plavební kanál je, kterou Správa v minulosti na vybraných úsecích rekonstruovala.

II.
Nositel projektu

Nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Nositel projektu je žadatelem o granty, příspěvky a sponzorské dary na realizaci projektu. Nositel projektu financuje část nákladů na realizaci projektu ze získaných grantů, příspěvků a sponzorských darů, případně i z vlastních prostředků. Nositel projektu je žadatelem o granty, příspěvky a sponzorské dary, je zodpovědný za řádné vyúčtování poskytnutých prostředků.

III.
Partneři projektu

Partnerem projektu je vedle folklorního sdružení Libín-S Prachatice a Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava i rakouský Ferienregion Böhmerwald. Partnerství tohoto partnera není předmětem této dohody.
Nositel projektu může přizvat k realizaci projektu i další partnery či spoluorganizátory.
Partneři projektu spolupracují při přípravě akcí projektu již od návrhu termínů jednotlivých akcí. V případě, že poskytovatelé příspěvků, grantů či sponzorských darů vyžadují předložení prohlášení o partnerství ve stádiu žádosti o grant, příspěvek či grant, partneři toto prohlášení zpracují a potvrdí. Partneři spolupracují při realizaci projektu poskytnutím finančního příspěvku, organizační pomoci, pomoci svými pracovníky či členy, či naturálním plněním. Partneři se navzájem informují o vynaložených prostředcích na realizaci projektu.
Partneři projektu stanoví příslušné zodpovědné osoby za přípravu a realizaci jednotlivých akcí projektu. Spojení na tyto osoby sdělí partneři manažerovi projektu.
Partneři projektu vyšlou na jednání organizačního štábu svolaná manažerem projektu příslušné pracovníky pověřené k jednání a k přijetí dohodnutých závazků.

IV.
Manažer projektu

Manažer projektu zodpovídá za přípravu projektu od sledování jednotlivých grantových a příspěvkových programů, přes zajištění zpracování žádostí o granty, příspěvky a sponzorské dary, po jejich včasné podání.
Manažer projektu před začátkem plavební sezóny svolá dle potřeby organizační štáb složený ze zástupců všech partnerů, aby byla dohodnuta organizační příprava celé plavební sezóny.
Manažer projektu svolává organizační štáb svolává dle potřeby i v průběhu realizace projektu, zejména před významnými akcemi (zahájení plavební sezóny, kulturní osa plavební kanál a zakončení plavební sezóny), k účasti zve dle potřeby zástupce těch partnerů, kteří se na příslušné akci podílejí.
Manažer projektu po skončení plavební sezóny svolá organizační štáb k jejímu vyhodnocení. K vyhodnocení jsou přizváni zástupci všech partnerů.
Manažer projektu zajišťuje vydání propagačních materiálů (především plakátů), které jsou dány k dispozici partnerům projektu v potřebném množství. Na propagačních materiálech je třeba zajistit loga všech partnerů projektu.
Manažer projektu zpracovává pozvánky na vybrané akce projektu. Obsah pozvánek je konzultován se zástupci partnerů. Na pozvánkách je třeba zřetelně uvést partnery projektu či konkrétní akce. Distribuce pozvánek je prováděna elektronickou cestou, případně osobně a poštou. Každý z partnerů zajistí rozeslání pozvánek na svoje distribuční seznamy.
Manažer projektu zpracovává pozvánky na jednotlivé akce projektu taktéž formou tiskových zpráv, které jsou rozesílány médiím, informačním střediskům, obecním úřadům a ubytovacím zařízením v regionu. V případě, že se jedná o akce, do kterých je organizačně zapojena Správa, budou tyto před rozesláním konzultovány s vedoucím oddělení marketingu a PR Správy případně s mluvčím Správy. Tiskové zprávy rozešle v tom případě na svůj distribuční seznam i Správa.
Manažer projektu koordinuje s příslušnými zodpovědnými osobami určenými jednotlivými partnery přípravu jednotlivých akcí projektu. Konzultace bude provedena vždy e-mailem s předstihem, krátce před realizací ještě telefonicky.
Manažer projektu zpracovává po skončení jednotlivých akcí tiskové zprávy o průběhu akce. V případě, že se jedná o akce, do kterých je organizačně zapojena Správa, budou tyto před rozesláním konzultovány s vedoucím oddělení marketingu a PR Správy případně s mluvčím Správy. Tiskové zprávy rozešle v tom případě na svůj distribuční seznam i Správa.

V.
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice v rámci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2009 zajistí:
- vystoupení folklorních souborů z české, rakouské a bavorské strany při zahájení plavební sezóny, při akci Kulturní osa plavební kanál a při závěru plavební sezóny
- folklorní výstavu na Jeleních Vrších
- lidové tržiště na Jeleních Vrších při zahájení plavební sezóny a při akci Kulturní osa plavební kanál
- plavebního ředitele pro ukázky plavení dříví u potoka Ježová / Iglbach ve dnech 13.06.2009, 12.07.2009, 05.08.2009, 23.08.2009 a 19.09.2009, na Jeleních Vrších v termínech 09.05.2009, 06.06.2009, 19.07.2009, 09.08.2009 a mezi Světlou vodou a Stockým (Ježovým) potokem v termínu 12.09.2009
- ohlášení stavby a provozu milíře na Jeleních Vrších
- odborný dozor při stavbě a provozu milíře na Jeleních Vrších
- provoz milíře ve spolupráci s obcí Nová Pec, Sboru dobrovolných hasičů Nová Pec a občanů Jeleních Vrchů
- ve spolupráci s Ferienregion Böhmerwald ukázku Jak se v lese dříve pracovalo u potoka Ježová / Iglbach 19.09.2009
- běžnou údržbu Schwarzenberského plavebního kanálu v místě křížení s potokem Ježová / Iglbach
- manipulaci s vodou před ukázkami plavení dříví u potoka Ježová / Iglbach
- ve spolupráci s Ferienregion Böhmerwald ukázky plavení dříví u potoka Ježová / Iglbach 13.06.2009, 12.07.2009, 05.08.2009, 23.08.2009 a 19.09.2009
- ve spolupráci s Ferienregion Böhmerwald kulturní vystoupení při ukázkách plavení dříví u potoka Ježová / Iglbach (mimo 05.08.2009)
- pověřuje Ing. Hynka Hladíka jako kontaktní osobu při jednání s partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a výkonem funkce manažera projektu a plavebního ředitele

VI.
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava v rámci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2009 zajistí:
- manipulaci s vodou před ukázkami plavení dříví na Jeleních Vrších v termínech 09.05.2009, 06.06.2009, 19.07.2009, 09.08.2009 (nasazení hradítek den předem a otevření Jeleního jezírka vždy cca 20 minut před vlastním plavením) a mezi Světlou vodou a Stockým (Ježovým) potokem v termínu 12.09.2009 (nasazení hradítek den předem)
- plavební personál (plavce) při ukázkách plavení dříví na Jeleních Vrších v termínech 09.05.2009, 06.06.2009, 19.07.2009, 09.08.2009 a mezi Světlou vodou a Stockým (Ježovým) potokem v termínu 12.09.2009 v počtu vždy cca 6 – 8 osob
- cca 25 prm suchého jehličnatého palivového dříví v délkách 2 m (nejvhodněji toto dřevo nechat schnout již od podzimu 2008) na stavbu milíře či milířů
- pověřuje ……………………………. Jako kontaktní osobu při jednání s partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu

VII.
Termíny akcí projektu
Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2009
Pro rok 2009 jsou navrženy tyto termíny akcí:
08.05.2009 – pátek – setkání s hornorakouským folklorem při slavnosti světel na Jeleních Vrších (v jednání)
09.05.2009 – sobota – Jelení Vrchy – zahájení plavební sezóny (výstava, folklorní setkání, setkání s pohádkami, plavení dříví, lidové tržiště)
06.06.2009 – sobota – Jelení Vrchy – ukázka plavení
13.06.2009 – sobota – Ježová / Iglbach – ukázka plavení na oslavu 10. výročí jmenování plavebního ředitele
12.07.2009 – neděle – Ježová / Iglbach – ukázka plavení
19.07.2009 – neděle – Jelení Vrchy – ukázka plavení
01.08.2009 až 08.08.2009 – pískovna u Jeleních Vrchů – ukázka práce uhlířů při stavbě, údržbě a otevření milíře na pálení dřevěného uhlí
05.08.2009 – středa – Ježová / Iglbach – ukázka plavení
09.08.2009 – neděle – Jelení Vrchy – „Kulturní osa plavební kanál“ (folklorní setkání, setkání s pohádkami, plavení dříví, lidové tržiště)
23.08.2009 – neděle – Ježová / Iglbach – ukázka plavení
12.09.2009 – sobota – Světlá voda – Stocký (Ježový) potok – ukázka plavení
19.09.2009 – sobota – Ježová / Iglbach – závěr plavební sezóny (folklorní setkání, jak se v lese dřív pracovalo, ukázka plavení dříví)
Do termínového kalendáře bude zařazena ještě dodatečně mše svatá u Rosenauerovy kapličky s srpnu 2009 po projednání s církevními funkcionáři v jižních Čechách a Horních Rakousích.

VIII.
Spory

Vzniknou-li v průběhu přípravy či realizace problémy či spory mezi partnery bude vždy snaha vyřešit je smírně. Okamžitě nebo v co nejkratším čase bude navázáno telefonické spojení mezi kontaktními osobami partnerů, během kterého budou učiněna nejnutnější opatření ke zabránění vzniku hlubších problémů či sporů.
Následně proběhne osobní jednání kontaktních osob, při kterém budou přijata opatření k zamezení možnosti vzniku podobných problémů.

IX.
Platnost dohody

Tato dohoda je platná od data podpisu dohody oběmi stranami do 31.12.2009.

(Aktualizace 24.11.2008 15:54)

SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL - CO DÁL?

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava je v současnosti rozhodujícím majitelem Schwarzenberského plavebního kanálu. V letech 1999 až 2001 provedla Správa rozsáhlou rekonstrukci plavebního kanálu pod Třístoličníkem, Trojmeznou horou, Plechým a Smrčinou.

Zhruba po deseti letech se Správa rozhodla zahájit práce na projektu, který by měl být spolufinancován z prostředků Evropské unie. Ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava František Krejčí jmenoval projektovým manažerem Josefa Štemberka. Ten dal dohromady tým odborníků, kteří se v minulosti či v současnosti plavebním kanálem zabývali či zabývají. Přizván byl i znalec Schwarzenberského plavebního kanálu a manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynek Hladík.

První schůzka přizvaných expertů se konala ve čtvrtek 20.11.2008 v budově Správy NP a CHKO Šumava ve Vimperku. Zúčastnili se jí Josef Štemberk, Hynek Hladík, Jaroslava Martanová a Roman Rose. Mgr. Štemberk přivítal přítomné a informoval o důvodech připravovaného projektu. Schwarzenberský plavební kanál je významnou památkou, která si zaslouží péči. O péči o Schwarzenberský plavební kanál požádal i rakouský partner - Tourismusverband Böhmerwald. Nedaleko od Schwarzenberského plavebního kanálu v Schöneben vyrůstá tzv. Waldkompetenzzentrum, které bude poskytovat nejen zázemí pro lyžařský běžecký areál, ale bude i významným informačním místem. To bude poskytovat informace o Národním parku Šumava. V okolí již dnes stojící hlavní budovy vyroste brzy 22 domů se 44 luxusními byty. Na Šumavu přijde tedy řada nových obyvatel, pro které může být plavební kanál jedním ze zajímavých cílů.

Ing. Rose, vedoucí Územního pracoviště Národního parku Šumava ve Stožci, na jehož území je plavební kanál mezi bavorskou hranicí a hraničním potokem Pestřice, prohlásil, že je především ne rekonstruovat nové úseky, ale především udržovat úseky, které byly zrekonstruovány zhruba před deseti lety. Územní pracoviště provádí drobnou údržbu, např. odstraňování větví a dalších překážek padlých do kanálu atd. Občas ovšem padnou velké kameny z opevnění stěn, někdy mají i velikost 1 x 1,5 m, na takové už dělníci nemají síly, byl by třeba bagr či jiná mechanizace. Rose proto navrhuje, aby NP vytvořil fond na opravu kanálu. Do něj by každoročně přišly nějaké peníze. Kdyby nebylo v roce jej třeba plně vyčerpat, přišly by zdroje do dalšího roku. Jestliže by však měl navrhnout nějaký nový úsek k rekonstrukci, byl by to jistě úsek mezi Jeleními Vrchy a Jezerní cestou, tedy k potoku Hučina. Je to úsek, podél kterého se pohybuje největší množství turistů - k Plešnému jezeru i dál podél kanálu. Bylo by možné přivést vodu od Hučiny k tunelu a na Jelení Vrchy. Bez vody se smyk pod tunelem zanáší.

Hladík potvrdil, že údržba kanálu je velmi důležitá. V roce 2001 zpracoval návrh provozního řádu plavebního kanálu, který obsahoval i pravidla údržby kanálu. Ten však nikdy nebyl schválen. NP vynaložil v letech 1999 až 2001 celkem cca 24 milionů korun na rekonstrukci 13 km kanálu. Pravidelná údržba je bezpodmínečně nutná. Podpořil i rekonstrukci kanálu mezi Hučinou a Jeleními Vrchy. Je však otázkou, zda Hučina má dostatek vody. Dále hovořil o zájmu rakouské strany na rekonstrukci kanálu od Zvonkové k Pestřici. V Sonnenwaldu je totiž jediný úsek plavebního kanálu v Rakousku, který je přístupný po veřejné komunikaci. Pro Rakušany má tedy podobný význam, jako Jelení Vrchy pro nás. Na rekonstrukci na území České republiky by měla navázat rekonstrukce na rakouském území. Správa NP si nechala před časem zpracovat projekt rekonstrukce kanálu mezi Huťským Dvorem a Pestřicí, ten projekt zpracovala ve dvou etapách budějovická firma PROGES.

Martanová informovala, že v roce 1994 zpracovala firma PROGES studii rekonstrukce plavebního kanálu, na ni pak navázala studie proveditelnosti, kterou zhotovila dánská firma KOWI. Obě studie má u sebe.

Všichni přítomní přislíbili, že poskytnou Štemberkovi všechny potřebné materiály, aby mohl pracovat na přípravě podkladů žádosti o evropské dotace.

(Aktualizace 24.11.2008 15:50)

BÖHMERWÄLDER BLÄSER PŘIJEDOU K PLAVEBNÍMU KANÁLU PŘÍŠTÍ ROK ASI ČTYŘIKRÁT

Letos v srpnu přijely k Ježové děti z dechového kvarteta Böhmerwälder Bläser poprvé, aby hudebně dobarvily ukázku plavení dříví. Plavební ředitel Hynek Hladík je pozval hned na nejbližší akci na Jeleních Vrších i na závěr plavební sezóny u Ježové.

Böhmerwälder Bläser
V sobotu 15. listopadu 2008 jednal Hynek Hladík v St. Oswald bei Haslach, tedy nedaleko od plavebního kanálu, s vedoucím této hornorakouské dětské hudební skupiny Geraldem Silberem. Silber Hladíka informoval, že Tourismusverband Böhmerwald pozval Böhmerwälder Bläser na červnovou ukázku plavení dříví u Ježové. Hladík dodal, že folklorní sdružení Libín-S Prachatice bude slavit v příštím roce dvacáté výročí. Proto chtějí mít program projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v roce 2009 bohatší. Chtěli bychom, aby rakouské děti přijely na všechny hlavní akce projektu, tedy na zahájení sezóny 9. května na Jeleních Vrších, na akci Kulturní osa plavební kanál také na Jeleních Vrších 9. srpna a na závěr plavební sezóny u Ježové 19. září. To, co Böhmerwälder Bläser hrají není sice folklor, zato hrají v krojích a navazují na staleté tradice mysliveckého muzicírování, takže zcela jistě setkání s nimi je také setkání s tradicí. Navíc je velmi důležité, aby se do hranice překračujícího projektu zapojovaly děti.

Böhmerwälder Bläser
Gerald Silber pozvání folklorního sdružení Libín-S Prachatice přijal. Böhmerwälder Bläser vystoupí v příštím roce u kanálu čtyřikrát.

(Vloženo 15.11.2008 23:39)

NEDALEKO PLAVEBNÍHO KANÁLU VYRŮSTÁ NOVÁ ROZHLEDNA

Nedaleko Schwarzenberského plavebního kanálu na rakouské straně hranic vyrůstá nová rozhledna. Těsně u silnice ze Schöneben k rozhledně Moldaublick se už vysoko nad les zvedla dřevěná 34 metrů vysoká věž rozhledny Alpenblick z jedlového dřeva. Rozhledna je vzdálena zhruba 2,5 km od další šumavské rozhledny - Vltavské vyhlídky, tedy Moldaublick. Z Moldaublicku je vyhlídka do Čech - do údolí Vltavy, z nové rozhledny bude výhled k jihu - do údolí řeky Grosse Mühl, za pěkného jasného počasí ovšem budou krásně vidět Alpy - proto Alpská vyhlídka - Alpenblick.

Rozhledna Alpenblick bude otevřena v dubnu 2009

V současnosti je hotova hrubá stavba, takže při pohledu od Ulrichsbergu svítí do daleka novotou. Nová rozhledna by měla být vybavena nejen schody, ale za příspěvku Evropské unie by měl být postaven i výtah, aby se i méně pohyblivým mohla naskytnout vyhlídka na Dachstein a další hory Alp.

Rozhledna by měla být otevřena příští rok na jaře - v dubnu.

(Vloženo 06.11.2008 21:39)

PLAVEBNÍ KANÁL SE ODĚL DO PODZIMNÍHO

Plavební kanál se oděl do podzimního. Při návštěvě u Ježové jsme našli kanál úplně osamělý, osvícený podzimním sluníčkem.

Plavební kanál u Ježové na počátku listopadu 2008
Pravděpodobně ještě během letošního roku provede s.p. Lesy České republiky opravu dna a stěn kanálu v těsné blízkosti křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach za účelem zajištění těsnosti. Současně by měly zmizet zbytky vantrok u zaústění přívodního příkopu od Ježové do kanálu. Na jaře 2009 by měly následovat údržbové práce v místě rozdělovacího objektu na Ježové. Všechny tyto práce by měly zajistit dostatek vody v kanálu i létě, aby bylo v podstatě bez ohledu na počasí možné kdykoliv provést ukázku plavení dříví.

Plavební kanál u Ježové na počátku listopadu 2008

Plavební kanál u Ježové na počátku listopadu 2008

Na Jeleních Vrších je kanál ještě barevnější.

Plavební kanál na Jeleních Vrších na počátku listopadu 2008

Plavební kanál na Jeleních Vrších na počátku listopadu 2008
Plavební kanál na Jeleních Vrších na počátku listopadu 2008

(Aktualizace 06.11.2008 21:02)

PROJEKT SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU BUDE NA KALENDÁŘI JIHOČESKÉHO KRAJE

Jihočeský kraj dokončuje přípravu nového kalendáře. Na květnovém listu by měl být Schwarzenberský plavební kanál a projekt folklorního sdružení Libín-S Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Pro tento list kalendáře budou pravděpodobně použity fotografie Hynka Hladíka.

Hynek Hladík nabídnul vedoucí oddělení vnějších vztahů a marketingu PhDr. Lence Houskové z odboru kancelář hejtmana celkem 30 fotografií. Některé z nich si můžete prohlédnout:

Plavení dříví u Ježové

Plavec Franz

Böhmerwälder Bläser u Ježové

Plavení dříví na Jeleních Vrších

Plavení dříví na Jeleních Vrších

Rakouští plavci od Ježové na Jeleních Vrších

Vyprávění pohádek na Jeleních Vrších

Kapela Libín-S na Jeleních Vrších

Pavel Sarauer - výrobce šumavských dřevěných holubiček

Konečný výběr bude na krajském úřadě a na grafikovi. Použita bude jedna fotografie jako hlavní a několik fotografií doplňkových.

(Aktualizace 03.11.2008 19:31)

NOVÉ INFORMACE O DÁVNÉ HISTORII KANÁLU A PLAVENÍ

Při přípravě předchozího příspěvku jsme se spojili s paní Marií Mühlböck, která bydlí na zámku Neuhaus jen malý kousek od ústí řeky Grosse Mühl do Dunaje. V době tzv. Vídeňské plavby přicházely k ústí pravidelně skupiny mladých mužů a žen z Čech, především ze Strakonicka, kteří pak velmi tvrdě pracovali při vytahování plaveného dřeva z vody. Tito lidé chodili do kostela do nedalekého Neuhausu. V kostele si často stěžovali na velmi nekvalitní chléb, který dostávali v Untermühl. To je informace, o které ředitel panství Český Krumlov Ernst Mayer, který plavbu řídil, nepsal. V Neuhausu se to však můžete dočíst ještě dnes.

Zajímavé informace s řadou obrázků jsou v knize Chronik von St. Martin im Mühlkreis (Kronika St. Martin im Mühlkreis), tzn. obce, jejíž součástí jsou i Untermühl a Neuhaus. V kapitole o plavení dříví na řece Grosse Mühl a na Schwarzenberském plavebním kanálu se m.j. píše: "Začátky plavení dříví na řece Grosse Mühl sahají do 16. století. Podle zprávy z roku 1588 plavilo dříví na řece Mühl k Dunaji pasovské biskupské panství. Tyto doby připomíná dodnes bývalý "Pasovský příkop" v Untermühl. Od Pasova převzalo práva plavby panství na Neuhausu. V roce 1750 byla podepsána privilegovaná taxa za dřevo plavené k Neuhausu jako stvrzenka. Ještě po roce 1770 bylo 120 kilometrů čtverečných šumavských lesů pod Plechým nevyužíváno. Vlastník, kníže Schwarzenberg, nechal toto území podchytit plavebním kanálem. Ing. Josef Rosenauer (1739-1804) byl pověřen vypracováním projektu plavebního kanálu, který měl překonat vltavsko- dunajské rozvodí, aby bylo možné dopravit obrovská množství dřeva ze Šumavy k Dunaji. Po dlouhých jednáních o plavební privilegia na řece Grosse Mühl s pasovskými a s klášterem Schlaegl obdržel Schwarzenberg 18.6.1790 konečně právo k plavbě. Už v roce 1789 započal Ing. Rosenauer se stavbou kanál. Na stavbě pracovalo až 1200 lidí. 14.4.1791 se plavilo z Růžového Vrchu / Rosenhuegel přes Světlou / Zwettlbach k řece Mühl. 21.4.1791 dorazila první polena ze Šumavy do Vídně. Roku 1793 byl dostavěn kanál až na Jelení Vrchy / Hirschbergen. V Partensteinu byla zachycována polena na hrablovém (rechlovému) mostu a potom byla plavena až k hrablím (rechlím) u ústí řeky Mühl (ke starým hrablím). V Untermühl (Mühlspitz) byla polena vytažena a vyrovnána do hrání, loďaři dopravovali dřevo do Lince a Vídně. Roku 1805 bylo dopraveno do Vídně 80.000 prostorových metrů polen (potřeba města byla tehdy cca 120.000 metrů krychlových).

Plovoucí rechle v Untermühl

Situace pod zámkem Partenstein v Untermühl

Loď typu Siebnerin v Untermühl

V roce 1821 postavili inženýři Falta a Kraus kanál až do revíru Nové Údolí / Neutal na úpatí Třístoličníku. Za tím účalem byl postaven 419 m dlouhý tunel Jelením vrchem / Hirschberge. V roce 1822 vyl kanál dokončen (celková délka vodní cesty dosáhla 90 km). Plavební privilegium platné do roku 1858 bylo prodlouženo do roku 1870. V roce 1860 pracovalo v oblasti Untermmühl cca 150 plavců z Čech. Ti si stěžovali na špatný a tvrdý chléb od pekaře v Untermmühl.

Bývalá česká kuchyně v Untermühl

V roce 1867 byl při ledochodu zničený hrablový most obnoven. V roce 1892 se plavilo naposledy až k Dunaji. Plavební koncese pro plavbu do Haslachu byla udělena jen do roku 1912, později byla prodloužena do roku 1922. V roce 1902 se rozpadly staré hrable v Untermühl, v roce 1928 byl rozmontován hrablový most v Partensteinu. V roce 1964 se stavbou elektrárny zmizely poslední zbytky plavebních zařízení v Untermühl (Česká kuchyně - Böhmkuchl).

Církevní péče o plavce

Protokol kanceláře panství Langhalsen
25. června 1781 (správně má být pravděpodobně 1871, pozn. Hladík)
Mathias Gruber, stár 66 let, rolník na statku Hart, panství Bergham, uvedl do protokolu:
Otázka 9: Jste si vědom, že existuje zřejmé nebezpečí při plavbě dřeva na řece Michl (starý název řeky Mühl), že se často pracuje o nedělích a svátcích, takže plavební personál nemohou přijít na mši svatou do Neuhausu?
Odpověď: Děje velmi často, že lidé musí při plavbě dřeva pracovat o nedělích a o svátcích. Když pokladník neobjedná duchovního z Neuhausu, nikdo nemůže vzhledem ke vzdálenosti vyslechnout mši svatou. Bylo by proto velmi užitečné, kdyby byl přítomen duchovní z Neuhausu.
Podnět: Žádost faráře ze St. Martina (proboštu ze St. Florianu), aby mohl o nedělích a svátcích sloužit za úplatu v Neuhausu mši (24. května 1871)"

"Plavení dříví - nebezpečná práce
Johann Sigl, farář v.v., etnolog t Kleinzell, nar. 25.4.1862 v Ach, okr. Braunau, zemřel 7.12.1944 v Kleinzell, psal etnografické články do Landes- und Volkskunde des Mühlviertels, 13. svazek, 1928, str. 53:
Práce při plavení dříví i při plavení polen zachycených na balvanech byly nebezpečné. Všechny matriky zemřelých na farách podél řeky Mühl obsahují záznamy o nehodách plavební čeládky. Ve zdejší natrice zemřelých např. je:
Matouš Sláma / Mathias Slama, syn ve válce padlého c.k. infanteristy Václava Slámy / Wenzel Slama z Hoštic / Hosticz se při plavební práci ztratil, po osmi týdnech byl nalezen 13. července 1800 u partensteinských hrablí pod plavenými poleny.

Distriktní komisariát Neuhaus, policejní zpráva z června 1820
datum události, 5. června 1820
Joseph Getzendorfer, svobodný, 56 let stár, nádeník, z farnosti Kleinzell, obec Weigelsdorf, dům číslo 16, se utopil při dodatečném splavení uvíznutých polen v řece Grosse Mühl.
Dekret distriktního komisariátu:
Toto tělo bylo nalezeno 4. tohoto měsíce (července) při dodatečném splavení uvíznutých polen ve farním okrese Kleinzell, 5. potom vytaženo...

(Aktualizace 03.11.2008 21:57)

RAKOUSKÝ PROJEKT WEGZEIT PŘIVEDE HOSTY I KE SCHWARZENBERSKÉMU PLAVEBNÍMU KANÁLU

Hornorakouské hlavní město Linec se stane v příštím roce "Evropským hlavním městem kultury - Kulturhauptstadt Europas". Od roku 1985 jmenuje Evropská unie jedno evropské město, od roku 2005 dvě nebo několik měst, evropským hlavním městem kultury. Společně s litevským hlavním městem Vilniusem se bude dělit v roce 2009 o tento titul Linec. Tím se stane Linec hostitelem Evropy a již nyní se těší na tuto roli. S kulturou se potkáme v každém koutě, na každém rohu, na každém konci města a regionu. všude tady budou vítáni hosté. Program Linz09 (Linec09) bude věnován různým tématům: město Linec, jeho historie a budoucnost, stejně jako Evropa a svět.

Linec se vyvíjí do zvláštního modelu moderního evropského města - technologické průmyslové město, kultura a kulturní hospodářství jsou v rovnováze, důraz je věnován na ekologicky orientovanou kvalitu života. V Linci09 bude věnán mimořádný zájem na vzájemnost průmyslu, kultury a přírody. Nejenom v roce 2009, ale i dál se má stát Linec jedním nejzajímavějších měst Rakouska.

Jedním z dílčích projektů Lince09 bude i WEGZEIT / Doba cesty. WEHZEIT se vydá na pěšiny pendlerů (tzn.těch, co docházejí či dojíždějí do práce) a dá kulturu a charakter obyvatel Horních Rakous žijících severně od Dunaje v oblasti zvané Mühlviertel. Bez pendlerů není region snad ani myslitelný, většina obyvatel Mühlviertelu dojíždí do práce do Lince jako zaměstnanci, naopak Linečané se o víkendu vydávají do přírody blízkého rekreačního území města. Tyto přesuny lidí za sebou zanechávají stopy a vytvářejí řadu vztahů. V prostoru těchto pohybů budou organizovány prožitkové cesty z Lince. Autobusy budou cestovat návštěvníci doprovázení kompetentními průvodci na místa minulých i současných kulturních prožitků. Bude tak vytvořen kaleidoskop přírody, mystiky, mýtů a legend, které vytvoří barevný "mühlviertelský koberec", který tyto cesty snů propojí.

Jedna z cest povede v den zahájení plavební sezóny 9. května 2009 i na jihočeskou stranu Šumavy na Jelení Vrchy. Spoluorganizátorem bude rakouský spolek SUNNSEITN. Cestující bude doprovázet průvodkyně Maria Mühlböck. Maria má již svým bydlištěm, bydlí na zámku Neuhaus nedaleko ústí řeky Grosse Mühl, tedy nedaleko od místa, kde bylo vytahováno dříví plavené po Schwarzenberském plavebním kanálu a řece Grosse Mühl před dalším transportem do císařského hlavního města Vídně, dostatečnou "kvalifikaci", aby prováděla turisty k dění na Schwarzenberském plavebním kanálu.

(Vloženo 30.10.2008 10:48)

PLAVEBNÍ ŘEDITEL BYL NA OSLAVĚ ČESKÉHO STÁTNÍHO SVÁTKU V RAKOUSKÉM LINCI

Ve středu 29. října 2008 se večer v sále RaiffeisenForum v Linci konala oslava státního svátku České republiky k 90. výročí vzniku ČSR. Pozvánku na slavnostní chvíle dostal i plavební ředitel Hynek Hladík. Je to ocenění za podíl při realizaci hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Oslavu uspořádal honorární konzul České republiky v Linci a generální ředitel Raiffeisenlandesbank Horní Rakousko Dr. Ludwig Scharinger. Pozvání přijali m.j. velvyslanec České republiky v Rakousku Dr. Jan Koukal, hejtman Jihočeského kraje Dr. Jan Zahradník, první předsedkyně hornorakouského zemského sněmu Angela Ortner a několik stovek hostů z Rakouska a z České republiky, mezi nimi i starostové měst a obcí z rakousko-českého pohraničí. Mezi nimi bylo možno zahlédnout i osobnosti z oblasti kolem Schwarzenberského plavebního kanálu. Poměrně silná přijela delegace z Nové Pece vedená starostkou Věrou Lavičkovou tvořená převážně novopeckými hasiči. Z druhé strany hranic přijel starosta obce a vedoucí obecního úřadu Schwarzenberg am Böhmerwald Hain Bernhard, lesmistr premonstrátského kláštera Schlägl duchovní rada Dipl.-Ing. Johannes Wohlmacher či vládní rada ředitel Richard Brillinger. Slavnostní atmosféru jistě dokreslovaly kroje dam se zlatými čepci z Horních Rakous a z Pasova s kytičkami v rukou i nálada všech hostí.

Slavnost ke státnímu svátku České republiky v Linci

Českou a rakouskou státní hymnu úvodem zahrála vojenská hudba Země Horní Rakousy. Na pódiu během jejich melodií vystoupaly prapory obou států.

Slavnost ke státnímu svátku České republiky v Linci

Poté se slova ujal honorární konzul České republiky v Linci Ludwig Scharinger. Hovořil o historii vzniku Československa, o jeho vztahu k Rakousku.

Slavnost ke státnímu svátku České republiky v Linci

Po honorárním konzulovi přistoupil k mikrofonu velvyslanec České republiky v Rakousku Jan Koukal. Hned v úvodu vzpomněl, že tzv. pražské jaro začalo již v roce 1964 po televizním vystoupení Helmuta Zilka v Československé televizi, kdy poprvé slyšeli pravdu o demokracii v Evropě. Rakousko bylo velmi významné také v roce 1968, kdy po okupaci Československa vojsky Varšavského paktu zahájily nový život právě ve svobodném Rakousku tisícovky Čechů i Slováků. Po nepřipraveném úvodu hovořil velvyslanec Koukal o úloze České republiky v první polovině příštího roku, kdy bude předsedat Evropské unii.

Slavnost ke státnímu svátku České republiky v Linci

Další projevy pronesli hejtman Jan Zahradník a první předsedkyně zemského sněmu Angela Ortner.

Během slavnosti bylo spousta možností i na neoficiální setkání. Poprvé se v Linci setkali starostové sousedních obcí z obou stran Šumavy Věra Lavičková a Hain Bernhard. Při rozhovoru s lesmistrem Wohlmacherem došlo samozřejmě i na kůrovce, na očekávanou účinnost zásahu správy národního parku biologickými preparáty proti kůrovci, ostatně na aplikaci se podíleli i přítomní novopečtí hasiči Wohlmacher byl k účinnosti této metody velmi pesimistický, očekává účinnost 20 - 30 %. Ostatně metoda vychází dle Wohlmachera z "vědeckých" výzkumech provedených na dvou či třech kmenech. Povídalo se i o přípravách lyžařského areálu Hochficht na nastávající zimní sezónu. Ředitel Brillinger se pochlubil, že se dokončují práce na posílení zasněžovacího systému. Trochu zklamáni byli novopečtí hasiči, kteří si mysleli, že se v Linci potkají s hasiči ze sousední obce Klaffer, kteří byli sice pozváni, ale nepřijeli. Plavební ředitel Hynek Hladík pozval honorárního konzula Scharingera ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu.

(Vloženo 30.10.2008 02:04)

ZAHÁJENA PŘÍPRAVA DALŠÍHO ROČNÍKU SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU - BYLY ODESLÁNY PRVNÍ POZVÁNKY

Manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynek Hladík odeslal v rámci přípravy dalšího ročníku první pozvánky folklorním souborům z Horních Rakous a z Aragonska.

Letos na svátek Svatých třech králů byli Helena Svobodová a Hynek Hladík v Solné komoře u jezera Traunsee na slavnosti Běh zvonkařů - Glöcklerlauf. U dálky je vidět, jak se po horských svazích pohybují svítící řádky zvonkařů, zní hlasy zvonců. Bíle odění běžci mají na hlavě "svítící čepice" - "Lichtkappen", obrovské těžké lampiony, na zadku velké kravské zvonce, někteří i několik zvonců, které se při běhu rozeznívají. Tento lidový zvyk bychom chtěli ukázat v poněkud odlišné roční době na Jeleních Vrších.

Běh zvonkařů v Solné komoře 5. ledna 2008

Zvonkaři by měli přijet na Šumavu v pátek 8. května 2009 odpoledne, tedy v předvečer vlastního zahájení plavební sezóny, aby večer proběhl svátek světel. V sobotu 9. května 2009 by měla být zahájena jednodenní výstava "svítících čepic" zvonkařů, která by měla být pozvánkou na Běh zvonkařů v roce 2010.

Další pozvánka odešla do Španělska - folklornímu souboru Biello de Sorbrarbe z Aragonska. Členy tohoto souboru jsou i voraři od řeky Cinca. Jejich vystoupení viděli opět Helena Svobodová a Hynek Hladík na mezinárodním setkání plavců a vorařů. Hynek Hladík v květnu neoficiálně soubor pozval hned po skončení jejich vystoupení v Ainse.

folklorní soubor Biello de Sorbrarbe

vorař z folklorníhp souboru Biello de Sorbrarbe

Aragonští by se měli zúčastnit svátku světel na Jeleních Vrších v předvečer zahájení plavební sezóny, v sobotu odpoledne 9. května 2009 by měli vystoupit na pódiu na Jeleních Vrších. Určitě se najde možnost pro další vystoupení na jihu Čech a v Horních Rakousích.

(Vloženo 27.10.2008 13:59)

DOŠLA POŠTA ZE ŠPANĚLSKA

Od prezidenta Mezinárodní asociace plavců a vorařů Angela Porteta došla obálka s DVD záznamem z květnového mezinárodního setkání plavců a vorařů. Na disku je průřez všemi čtyřmi dny setkání v aragonské Boltani na španělské straně Pyrenejí.

Mezinárodní setkání plavců a vorařů 2008

Mezinárodního setkání se od 15. do 18. května 2008 za folklorní sdružení Libín-S a za plavce od Schwarzenberského plavebního kanálu zúčastnili Helena Svobodová a Hynek Hladík.

(Vloženo 27.10.2008 11:23)

PLAVEBNÍ SEZÓNA BYLA UKONČENA 20. ZÁŘÍ 2008

Poslední akce letošního ročníku projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu se konala v sobotu 20. září 2008.

Závěr plavební sezóny 
- Böhmerwälder Bläser

Závěr plavební sezóny 
- Böhmerwälder Bläser
Ve 12:00 hodin v místě křížení Schwarzenberského plavebního kanálu s hraničním potokem Ježová / Iglbach bylo vedle folklorního souboru Libín-S Prachatice jen šest diváků, kteří přišli na slavnost na závěr plavební sezóny - doplavnou. Za chvilku po poledni přijely děti ze St. Oswaldu bei Haslach - Böhmerwälder Bläser. Potenciální diváky nejspíš odlákal dopolední lehký déšť a hrozná zima - bylo jen asi 6 stupňů. Necelou čtvrt hodiny po poledni dal plavební ředitel Hynek Hladík pokyn "libíňákům" - "Jdeme na to, budete hrát pro šest lidí!" Než se folklorní soubor připravil, muzikanti než naladili, dali vedle potoka na českém břehu se do hry Böhmerwälder Bläser.

Závěr plavební sezóny 
- Libín-S - Bavorov
Závěr plavební sezóny 
- Libín-S - Bavorov
Po několika fanfárách už tu byl folklorní soubor Libín-S Prachatice - muzikanti a tanečníci byli na mostku přes kanál na rakouské straně hranic. Pro "doplavnou" si připravili tance a pásma Bavorov, Hoši a Bába, Doudlebská polka, na závěr první části vystoupení pak přišel na řadu tanec, který sem ke kanálu opravdu patří - Plavci. To už ale kolem stálo snad stopadesát diváků z Rakouska, Čech a Německa.

Závěr plavební sezóny 
- Libín-S - Plavci
Závěr plavební sezóny 
- Libín-S - Plavci
Sotva plavci dotančili, pozvala vedoucí souboru Helena Svobodová na mostek plavebního ředitele Hynka Hladíka. Katka, Honza a Líba předali Hladíkovi plavební věnec, jako symbol vzájemnosti a spolupráce v závěru plavební sezóny. Ten věnec zavěsil na tři plavební háky zabodnuté na mostku.

Závěr plavební sezóny 
- plavební věnec
Závěr plavební sezóny 
- plavební věnec
Vedle znaku České republiky na břehu potoka Ježová byli již nastoupeni trubači na lesní rohy ve fešných hnědých lesnických uniformách Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald, vedle nich Böhmerwälder Bläser. Obě skupiny se střídaly ve fanfárách, když mezi kanálem a potokem zkušení dřevorubci Franz, Gustl a Johann připravovali strom k pokácení.

Závěr plavební sezóny 
- Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald a Böhmerwälder Bläser
Osekali nízko rostlé větve, odstranili z okolí překážky. Franz s Gustlem zaklekli, aby pilou břichatkou řízli vodorovný řez budoucího záseku. Ve chvilce byli hotovi a hned létaly vzduchem sekery, zásek byl hotov. Franz ještě rozkročen zkontroloval směr pádu stromu. Franz s Gustlem znovu zaklekli, aby provedli hlavní řez. Johann zatloukl do řezu dřevěný klín, Franz naposledy zkontroloval směr pádu, posledních několik tahů pilou, která při každém tahu kovově zazněla, strom se zachvěl a již padal právě tam, kam Franz chtěl. Dřevorubci kmen odvětvili odvětvovací sekyrou, odkornili loupákem, začali rozřezávat na špalky. S pilou břichatkou si to vyzkoušeli i někteří diváci.

Závěr plavební sezóny 
- dřevorubci
Závěr plavební sezóny 
- dřevorubci

Ve dvě hodiny přečetl plavební ředitel poslední letošní poslední plavební rozkaz, pak již dá pokyn ke vhození polen na hladinu kanálu, aby se pak vydala přes hranice z Rakouska do Čech. Ještě než polena doplula k mostku před hranicemi, položil Hynek Hladík s jedním z tanečníků Honzou Bártou na hladinu plavební věnec, který symbolicky plul alespoň několik desítek metrů po hladině kanálu.

Závěr plavební sezóny 
- Hynek s Honzou položili na hladinu plavební věnec
Po skončení plavení odpoledne doznívat v lidovém duchu - hrál, zpíval a tancoval Libín-S.

Závěr plavební sezóny 
- Plavební věnec
Plavební sezóna 2008 skončila.

(Aktualizace 02.10.2008 21:21)

PŘÍŠTÍ ROK BUDE AKCE PRO DĚTI Z HORNÍCH RAKOUS A Z JIHU ČECH

Ve středu 17. září navštívil plavební ředitel Hynek Hladík ředitele hlavní školy v hornorakouském Aigenu Josefa Grubera, se kterým jej již řadu pojí přátelství, které vzniklo u Schwarzenberského plavebního kanálu.

Letos na jaře vznikla myšlenka zopakovat akci z minulého roku nazvanou Škola začíná u kanálu, tentokrát jako akci mezinárodní. Josef Gruber, však již na jaře říkal, že na začátku školního roku se uspořádat něco takového nepovede. Nápad jej však zaujal, proto informoval ředitelku patronátní školy Vodňanská z Prachatic. I té se nápad líbil. Prachatické "Vodňance" se snad podaří získat grant z prostředků Evropské unie, Rakušané snad získají peníze z jiných zdrojů.

Gruber s Hladíkem si měli zcela jistě co povídat.

O co půjde? Někdy v květnu bude připravena mimořádná akce u Schwarzenberského plavebního kanálu - bude nachystána ukázka plavení dříví na Jeleních Vrších, na kterou přijdou plavci z Aigenu, budou se vyprávět pohádky z obou stran Šumavy. Na "Vršky" budou nejspíš pozvány i děti z patronátní školy z Českého Krumlova, možná i z bavorského Neureichenau.

(Aktualizace 17.09.2008 21:03)

POLÍNKA PLAVALA PRO DĚTI Z HORNORAKOUSKÉHO HÖRSCHINGU

Jedním z významných propagátorů Schwarzenberského plavebního kanálu je vrchní plavec Ewald Fuchs z Aigenu. Plavební ředitel Hynek Hladík jej zastihl ve středu 17. září 2008 u plavebního kanálu nedaleko Ježové se zhruba padesátičlennou skupinou dětí z hornorakouského Hörschingu u Lince.

Ewaldovo plavení u Ježové

Ewaldovo plavení u Ježové

Děti přijely k celnické chatě asi kilometr od Ježové vláčkem taženým traktorem z Aigenu. To víte, když takové děti jdou lesem, bylo je slyšet snad na míli daleko. V místě, kde se hraniční potok Ježová / Iglbach kříží s plavebním kanálem, tomu místu se také říká u Dvojitého mostu, se Ewald převlékl z průvodcovského do plaveckého a vyprávěl o plavebním kanálu, práci v lese i plavení.

Ewaldovo plavení u Ježové

Velká radost přišla, když vyzval kluky, aby vhodili dříví. Čím větší polena, tím víc stříkala. To největší vhodil do vody takový cvalík. Plavební ředitel se k němu hned přitočil a řekl mu: "To poleno si potom vytáhneš!" "Já nemám čím," zněla odpověď. "Dostaneš plavební hák, neboj!"

Ewaldovo plavení u Ježové

Protože Ewald otevřel stavidla, voda se dala do pohybu, za chvilku byla přímo na hranicích, cvalík s hákem v ruce se snažil poleno vytáhnout, ale nešlo mu to. Přispěchal tedy kamarád, pokoušeli se ve dvou, ale také ne hned úspěšně. U bidla se vystřídala jen u tohodle polena celá skupinka malých "plavců". Další si střídali bidla o kousek dál, za chvilku byla všechna polena z vody venku.

Děti z Hörschingu se po plavení rozloučily s plavebním ředitelem, paní učitelky dostaly jako suvernýr plakáty projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a vydaly se pěšky přes les na Oberhaag.

(Aktualizace 17.09.2008 20:07)

DALŠÍ REAKCE NA NEUSKUTEČNĚNOU UKÁZKU PLAVENÍ

Zprávu o neuskutečněné akci i o reakci Hynka Hladíka a náměstka ředitele Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Tomáše Fajta přinesl Český rozhlas České Budějovice v pondělí 8. září dopoledne. Zprávu si můžete přečíst na webových stránkách Českého rozhlasu.

Další článek objevil Ing. Roman Rose, vedoucí Územního pracoviště Stožec, na stránkách deníku MF DNES ve středu 10.09.2008. Článek se mu nelíbil, proto absolvoval další vzrušený telefonický rozhovor s Hynkem Hladíkem. Co se v MF DNES psalo?

10.09.2008 - (ČTK) - Jižní Čechy - str. 04
Pořadatel ukázek plavení kritizuje šumavský park
Šumava - Pořadatel ukázek plavení dřeva kritizuje Správu Národního parku Šumava (NPŠ), že nezajistila podmínky pro sobotní termín, takže asi 100 turistů z Čech i zahraničí přišlo na tuto akci nadarmo. „To, že se nemohla konat, je mezinárodní ostuda,“ řekl plavební ředitel Hynek Hladík.
Správa parku však tvrdí, že ji nikdo o zajištění tohoto termínu plavení dřeva nepožádal.
Už 10. letošní ukázka historického plavení dřeva na Schwarzenberském plavebním kanálu byla na uplynulou sobotu plánovaná nedaleko bavorských hranic mezi potoky Světlá voda a Stocký potok. Hladík argumentuje mailem, jímž ve středu poslal vedení národního parku plavební rozkaz. „Žádný takový mail nikomu kompetentnímu nedorazil,“ uvedl David Albrecht z kancelář ředitele, který spor označil za nedorozumění. Problém podle něj vznikl kvůli tomu, že si Hladík už neprověřil, zda jeho mail došel. Termín plavení je sice uvedený v letáku NPŠ shrnujícím akce pro veřejnost, ale to podle Albrechta nedává správě parku odpovědnost organizátora.
Nebyla voda ani dřevo Hladík uvedl, že stejnou formou posílal plavební rozkazy pokaždé a dosud nebyl problém. Tentokrát však těsně před začátkem zjistil, že plavení není připraveno, chybí dřevo, voda v kanále i plavci. Přitom nikdo jiný než územní pracoviště Stožec Správy NPŠ není schopen ani oprávněn manipulovat se stavidly, dodal Hladík. Ukázka plavení dříví byla součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který připravuje folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Tyto akce mají tradici od roku 1999.
Poslední v této sezoně je v plánu 20. září u hraničního potoka Ježová/Iglbach.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

Článek překvapil i Hladíka, našel si jej v archivu deníku MF DNES na internetu. Stejně, jako připadá Rosemu, že se problém zbytečně rozmazává, vždyť ukázky plavení dříví se dělají deset let, žádné problémy nebyly, Hladík si občas sám pletl soboty a neděle, jeho rozkazy byly mnohdy zmatečné, Správa to nikdy neventilovala, Hladík se při prvním problému hned obrací na tisk, Hladíkovi se nelíbí nepravdivé tvrzení vedoucího oddělení marketingu a PR Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Davida Albrechta, že žádný e-mail nebyl na Správu doručen. Ostatně, kdyby to byla pravda, mluvilo by se o tom na jednání mezi Albrechtem a Hladíkem 09.09.2008 dopoledne.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice vidí za užitečnější, než pátrat, kdo problém zavinil, domluvit se na opatřeních, aby k podobnému problému již nikdy nedošlo. Proto je již prakticky dokončen návrh dohody o partnerství. Text však zveřejníme až v okamžiku, kdy pod vzájemně odsouhlasenou dohodou budou podpisy obou českých partnerů projektu.

(Vloženo 11.09.2008 22:39)

POVEDE NEUSKUTEČNĚNÁ UKÁZKA PLAVENÍ K DOHODĚ O BUDOUCÍM PARTNERSTVÍ?

Tisková informace o neuskutečněné ukázce plavení zaujala novináře, kteří začali pátrat, jak k tomu opravdu došlo. První se plavebnímu řediteli ozvala ČTK, potom i Český rozhlas. Samozřejmě novináři si informace ověřovali i na druhé straně, tedy i v kanceláři ředitele Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. David Albrecht, vedoucí oddělení marketingu a PR Správy NP a CHKO Šumava, se v úterý 9. září 2008 dopoledne setkal s plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem.

Jednání zprvu nevypadalo příliš nadějně. Albrecht se domníval, že Hladík měl před sobotní akcí kontaktovat nejlépe telefonicky zástupce Správy NP a CHKO Šumava, aby se ujistil, zda je vše v pořádku, ne pouze odeslat e-mail formou tiskové zprávy. Když už Hladík zjistil, že něco není v pořádku, měl zatelefonovat (on ale není u Rosenauerova pomníku žádný signál mobilních operátorů).

Hladík řekl, že si myslí, že není třeba pátrat, jak došlo k chybě, kdo ji způsobil, ale spíš je třeba se zamyslet, co udělat, aby k podobným chybám již nedošlo. Jsou dva způsoby řešení. Jedním je, toto řešení bychom nechtěli, skončit s akcemi na území národního parku, to by se asi nelíbilo obci Nová Pec, náš projekt je nejvýznamnější akcí Nové Pece, nebo bez pracovníků národního parku. Druhým řešením, kterého bychom chtěli dosáhnout, je uzavřít se Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava dohodu o partnerství při zajištění akcí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Dohoda by měla obsahovat předmět partnerství, mělo by v ní být obsaženo, co která z partnerských stran bude zajišťovat, které osoby budou za splnění jednotlivých částí odpovědné, kontakty, atd.

Albrecht s Hladíkem se shodli na tom, že pro příští rok by bylo vhodné uzavřít dohodu o partnerství. Návrh dohody zpracuje Hladík a zašle ji Albrechtovi. V první polovině října proběhne jednání s ředitelem Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Františkem Krejčím.

(Vloženo 09.09.2008 22:02)

BYLY NAVRŽENY TERMÍNY AKCÍ PROJEKTU SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU V ROCE 2009

Návrh termínů akcí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v roce 2009 je na světě. Stanovit termíny bylo třeba např. i proto, aby mohly České dráhy zapracovat do jízdního řádu i jízdy parních vlaků v rámci Jihočeského léta s párou 2009, tedy i Rosenauerovy jízdy, které v příštím roce přivezou turisty ke kanálu. V roce 2009. Termíny byly konzultovány s Ferionregion Böhmerwald a s Informačním střediskem Národního parku Šumava ve Stožci.

09.05.2009 - sobota - Jelení Vrchy - zahájení plavební sezóny (folklorní setkání, setkání s pohádkami, plavení dříví, lidové tržiště)
06.06.2009 - sobota - Jelení Vrchy - ukázka plavení
13.06.2009 - sobota - Ježová / Iglbach - ukázka plavení na oslavu 10. výročí jmenování plavebního ředitele
12.07.2009 - neděle - Ježová / Iglbach - ukázka plavení
19.07.2009 - neděle - Jelení Vrchy - ukázka plavení
01.08.2009 až 08.08.2009 - pískovna u Jeleních Vrchů - ukázka práce uhlířů při stavbě, údržbě a otevření milíře na pálení dřevěného uhlí
05.08.2009 - středa - Ježová / Iglbach - ukázka plavení
09.08.2009 - neděle - Jelení Vrchy - "Kulturní osa plavební kanál" (folklorní setkání, setkání s pohádkami, plavení dříví, lidové tržiště)
23.08.2009 - neděle - Ježová / Iglbach - ukázka plavení
12.09.2009 - sobota - Světlá voda - Stocký (Ježový) potok - ukázka plavení
19.09.2009 - sobota - Ježová / Iglbach - závěr plavební sezóny (folklorní setkání, jak se v lese dřív pracovalo, ukázka plavení dříví)

Jedná se stále o předběžný návrh, který může být upraven. Doplněn bude termín mše svaté u Rosenauerovy kapličky.

(Vloženo 08.09.2008 21:00)

PLAVENÍ DŘÍVÍ U BAVORSKÝCH HRANIC 6. ZÁŘÍ 2008 NEBYLO - MÍSTO NĚJ POVÍDÁNÍ O HISTORII, SOUČASNOSTI I BUDOUCNOSTI KANÁLU

Schwarzenberský plavební 
kanál na svém začátku

Prázdniny sice skončily, ale letošní hranice překračující projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu ještě ne. První akcí po prázdninách měla být ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu nedaleko bavorských hranic mezi potoky Světlá voda a Stocký potok.

Světlá voda na začátku 
plavebního kanálu

Připravovaná ukázka plavení dříví byla součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Českým partnerem projektu je Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, která zahrnula ukázky plavení i do svého prospektu Akce pro veřejnost. V posledních několika letech zajišťovala Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, na svém území, tedy při ukázkách plavení dříví na Jeleních Vrších a u bavorských hranic, plavce, kterými bývají lesníci a strážci národního parku, zajištění dostatečného množství vody zahrazením stavidel a dřevo na plavení. Stejně tomu tak mělo být i v první zářijovou sobotu. Bohužel nebylo.

Plavební ředitel Hynek Hladík přišel Rosenauerově pomníku na začátku Schwarzenberského plavebního kanálu někdy kolem půl druhé, tedy asi půl hodiny před plánovaným začátkem. Nebyl první, u pomníku již čekala skupina českých cyklistů. Němečtí manželé se ptali: "Bude tady to plavení?" "Ano, začneme tady, vlastní plavení bude ale o několik set metrů dál. Jen musíme počkat na plavce," odpovídal nejprve německy, poté ještě několikrát česky Hladík.

Začátek Schwarzenberského 
plavebního kanálu nedaleko bavorských hranic a Rosenauerův pomník s čekajícími cyklisty

Za chvilku se vydal na obhlídku. Překvapen zjistil, že plavení vůbec není připraveno, že není dřevo, že nejsou osazena hradítka ve stavidlech, nikdo jiný, než Územní pracoviště Stožec Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, není schopen a oprávněn provádět manipulaci se stavidly, není tedy potřebné vody v kanálu, že nedorazili plavci. Něco takového se doposud od roku 2000, od kdy se konají jednou za rok ukázky plavení dříví nedaleko bavorských hranic, nestalo.

Nezbylo, než aby se jménem pořadatelů omluvil. Jako omluvu rozdal několika desítkám čekajících turistů pohledy projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, které původně chtěl prodávat. "Je mi jasné, že jste přijeli třeba i z velké dálky, stejně jsem jel sem na plavení i já. Protože plavení nebude, budu vám alespoň něco povídat o kanálu, případně s vámi projdu alespoň kus podél plavebního kanálu," říkal Hladík. Potom vyprávěl o historii i současnosti plavebního kanálu.

"O dnešním plavení jsem slyšel v rozhlasu," říkal pán z Příbrami, který přišel k Rosenauerovu pomníku s manželkou a se dvěma psi ze Stožce. "Já to četl na internetu," poznamenal jeden z cyklistů.

Celou hodinu u Rosenauerova pomníku poslouchaly možná dvě desítky turistů. Nakonec se nepovídalo pouze o kanálu, ale o všem možném, o dalším plavení, to bude zcela jistě, za čtrnáct dnů, 20. září 2008 u hraničního potoka Ježová / Iglbach, o národním parku, o kůrovci. Jeden z turistů si velmi pečlivě dělal poznámky. "Píši pro Deník," říkal pán, který kdysi vybíral v masivu Třístoličníku a Plechého spolu s pracovníky Vojenských lesů a statků rezonanční dříví pro výrobu klavírů Petrof. Když odcháteli poslední zájemci o plavení, loučili se a děkovali Hladíkovi za angažovaný výklad.

Osvěžení na začátku Schwarzenberského 
plavebního kanálu nedaleko bavorských hranic

Mezi tím se na začátku plavebního kanálu osvěžovali v chladné vodě děti i dospělí cyklisté. Vždyť to osvěžení bylo tak prima, vždyť i tady v horách teploměr vystoupal někam k 27 stupňům. V Budějovicích byl vyrovnán teplotní rekord, bylo tam 31,5 stupňů, nejtepleji na jihu bylo v Husinci, ještě o nějakou desetinku víc.

Světlá voda pod Třístoličníkem

(Aktualizace 10.09.2008 11:40)


SPLOUVÁNÍ VLTAVY NAD LIPNEM (tzn. nedaleko od plavebního kanálu)
Vodní turistika v jedinečném území jako je Národní park Šumava má svá pravidla a zákony. Uchování křehké rovnováhy vodního světa vyžaduje od návštěvníků jejich důsledné dodržování.
- V letošním roce 2008 platí zatím pro splouvání stávající Návštěvní řád.
- V současnosti jsou připravována nová pravidla
- Informace o vodáckých trasách a aktuálním režimu splouvání najdete zde,
režim splouvání pro dnešní den zde.

Výšku hladiny na vodoměru Soumarský Most a upozornění Správy NP a CHKO Šumava najdete zde.

Teplá Vltava
Pravidla chování správného vodáka:
- pluje v proudnici a vyhýbá se mělčinám
- snaží se, aby záběry pádla neničily podvodní rostliny
- lodě plují za sebou, protože proudnice bývá úzká a lodě plující vedle sebe mohou najet na mělčinu
- vystupuje z lodi jen na místech k tomu určených
- vyhýbá se brodění řekou, aby neničil vodní rostliny a živočichy
- splouvá tiše, aby nerušil živočichy v okolí

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava vydala leták Vltavský luh a vodáci, který ve formátu pdf najdete zde.

V případě zájmu o informace týkající se změn v režimu splouvání pošlete svoji e-mailovou adresu na Správu NP a CHKO Šumava.

PŘÍPRAVA ZÁVĚRU PLAVEBNÍ SEZÓNY

Plavební sezóna se blíží pomalu ke svému závěru. Tento týden se v Aigenu konala přípravná schůzka, na které se jednalo o jeho přípravě. Zúčastnili se jí vrchní plavci Ewald Fuchs a Franz Miesbauer, paní Anita Schaubschläger z Ferienregion Böhmerwald a plavební ředitel Hynek Hladík. Připravili program na 20.09.2008.

Zároveň byly na schůzce předběžně projednány termíny ukázek plavení dříví u potoka Ježová / Iglbach v roce 2009:

13.06.2009 - sobota, oslava 10. výročí jmenování Hynka Hladíka plavebním ředitelem a ukázka plavení dříví, začátek ukázky ve 14:00 hodin

19.07.2009 - neděle, ukázka plavení dříví

05.08.2009 - středa, ukázka plavení dříví

19.09.2009 - sobota, závěr plavební sezóny, folklorní setkání, ukázka práce v lese ručním nářadím, ukázka plavení dříví

Zahájení plavební sezóny proběhne pravděpodobně v sobotu 9. května 2009. Akce bude součástí oslav 20. výročí folklorního souboru Libín-S. Dalším možným termínem může být 16.05.2009.

Termíny ukázek plavení dříví na území NP Šumava budou stanoveny ve spolupráci se Správou NP a CHKO Šumava.

(Vloženo 28.08.2008 06:58)

WEBOVÉ STRÁNKY SE TROCHU MĚNÍ

Protože na stránkách o plavebním kanálu, ale i o folklorním sdružení Libín-S, přibývá velké množství informací, především v aktualitách, částečně se ztrácí přehlednost, byly zahájeny práce na jejich postupné úpravě. Levá lišta se rozrůstá o nová tlačítka. V aktualitách o plavebním kanálu zůstanou informace z posledního měsíce, ty starší budou přesouvány průběžně do starších informací. Z aktualit zmizí informace o počasí, ty najdete pod tlačítkem počasí. Podobně v kapitole o Libínu-S je doplněno tlačítko Info pro členy.

(Vloženo 26.08.2008 17:25)

PLAVEBNÍHO ŘEDITELE PŘIJAL RADNÍ JIHOČESKÉHO KRAJE PRO KULTURU FRANTIŠEK ŠTANGL

V pondělní odpoledne 25. srpna 2008 přijal radním Jihočeského kraje pro kulturu František Štangl plavebního ředitele Hynka Hladíka.

Hynek Hladík informoval radního o projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který v sobě spojuje folklor, tradiční šumavská řemesla, ale také vyprávění pohádek z obou stran Šumavy či mši svatou, i ukázky plavení dříví. Projektu se zúčastní zhruba 6000 - 10000 diváků, takže patří mezi významné kulturní události nejen obce Nová Pec, kde se většina akcí koná, ale celé Šumavy a Jihočeského kraje. V příštím roce oslaví nositel projektu - folklorní soubor Libín-S Prachatice svoje dvacáté výročí, takže připravujeme program ještě bohatší, než je dosud. Jako členská organizace Mezinárodní asociace plavců a vorařů jsme letos vyslali delegaci na mezinárodní setkání plavců a vorařů do Španělska. Tam jsme se setkali s aragonským folklorním souborem, který bychom chtěli pozvat na jaře příští rok k nám nejen k plavebnímu kanálu. Pro naše akce bychom chtěli upravit i kulturněji prostředí "amfiteátru" na Jeleních Vrších, aby bylo možné vystoupení alespoň pro soubory, hlavně pro kapely, i za méně příznivého počasí. Příprava projektu není možná bez spolupráce z řadou institucí a spolufinancování z např. z příspěvků a grantů Jihočeského kraje, Evropské unie, v loňském roce bylo jedním ze spoluorganuzátorů Rakouské kulturní fórum v Praze, finančně se tedy mohlo podílet rakouské velvyslanectví, hlavním sponzorem pro loňský i letošní rok je s.p. Lesy České republiky.

František Štangl konstatoval, že sleduje a podporuje realizaci projektu jako člen rady Jihočeského kraje i předseda Euroregionu Silva Nortica. Považuje projekt za velmi významný, který si zaslouží podporu. Bohužel ještě na žádné z akcí projektu ještě nebyl. Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je vhodný z prostředků Evropské unie i Jihočeského kraje. Zcela jistě by bylo vhodné se obrátit na Regionální rozvojovou agenturu Šumava, která vytváří přeshraniční struktury na česko-rakousko-bavorském pomezí na Šumavě, či na Regionální rozvojovou agenturu v Českých Budějovicích, zcela jistě najdete zde pomoc při zpracování projektu. Projekt by měl zahrnout jak investiční část, např. zřízení pódia, tak neinvestiční, např. na nahrání CD a DVD folklorního souboru, ale také na vlastní akce Setkání s tradicí. Odhaduje, že na dva roky by se rozpočet mohl pohybovat kolem milionu korun. Problémem může být předfinancování, protože výplata z prostředků Evropské unie probíhá zpětně po realizaci projektu. Kraj však pomůže poskytnutím grantu či příspěvku. Je třeba si najít vhodného partnera na rakouské i bavorské straně, k tomu vám budou jistě nápomocny regionální rozvojové agentury. Vaše aktivity nabízejí nový produkt cestovního ruchu, Jihočeský kraj vypisuje granty, o které můžete žádat.

Na závěr téměř hodinového setkání Hynek Hladík předal panu radnímu plakáty a pohledy projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a pozval jej na závěr plavební sezóny, který se uskuteční v sobotu 6. září 2008 na česko-rakouských hranicích.

(Vloženo 26.08.2008 07:29)

POSLEDNÍ PRÁZDNINOVÁ UKÁZKA PLAVENÍ BYLA V NEDĚLI 24. SRPNA 2008

Plavební ředitel Hynek Hladík vydal již v polovině srpna devátý letošní plavební rozkaz. Poslední prázdninová ukázka plavení dříví byla u hraničního potoka Ježová / Iglbach v neděli 23. srpna 2008.

Dopolední cesta k Ježové nebyla moc nadějná. Hraniční hřeben Smrčiny, Plechého a Třístoličníku byl v mracích. "Tady na Jeleních Vrších prší, jde to směrem na Lipno. Má cenu, abych jezdil?", telefonoval Miroslav Jirásek, který měl přijet se stánkem s občerstvením, plavebnímu řediteli. "Pojeďte!", zněla odpověď. I nad Lipenským jezerem se válely mraky dost nízko, ale v dálce to vypadalo již lépe. Teď jen, kterým směrem ta mračna jdou?

Mraky nad Lipnem byly nízko

Chvíle napětí zažil Hladík také při příjezdu k plavebnímu kanálu. Bude dost vody? Vždyť ještě ve čtvrtek bylo málo, kdosi si "hrál" a otevřel stavidla na Ježové. Nebudou stavidla znovu otevřena znovu? Nebyla, vody bylo tentokrát dost. Hladík ještě pro jistotu postavil nový stan, aby v případě nepříznivého počasí se měli kam schovat alespoň muzikanti.

Před jednou hodině přijel nejprve Jirásek z Jeleních Vrchů se stánkem s občerstvením, jen o chvilku později pak vrchní plavec Johann s manželkou, která přivezla domácí selské koblihy a také výborný borůvkový koláč. Hned byli i zákazníci z Rakouska i z Čech, pochutnávali si na českém pivu a párcích i na rakouských sladkostech.

Asi o půl druhé začalo hrát a zpívat Duo Bertlwieser z Horních Rakous. Harmonika, písničky o Šumavě, německy. Ve dvě už stál na mostu přes kanál nedaleko hranic Hynek Hladík. "Ještě jeden kousek a začneme!", dal pokyn muzikantům. Poslední byla Šumavo, Šumavo, mohli ji zpívat i Češi, ale nějak je nebylo moc slyšet.

Duo Bertlwieser

Na březích kanálu se tísnilo snad pět set diváků. Hladík nejprve povídal o historii i současnosti plavebního kanálu. "Dnešní ukázka plavení dříví je součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který připravilo folklorní sdružení Libín-S Prachatice spolu s Tourismusverband Böhmerwald." Potom přečetl svůj plavební rozkaz. Zaznělo v něm mimo jiné:

"...Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím..." Když dočetl, obrátil se k přítomným a řekl: "Tak vrchní plavce Franze, Johanna, Gustla a Ewalda znám, ale vás ostatní ne. Warum bist du, Maedchen, ohne Schwemmhacke gekommen? (Proč jsi přišla, děvče, bez plavebního háku?)", obrátil se na starší dámu z Rakouska. Odpovědi se nedočkal. Stejně se zeptal, jenom česky, i jedné české paní, ta odpověděla: "Já jsem se přišla jenom podívat!"

"Tak plavci, jdeme na to, jděte nejdřív vhazovat dříví. Vhazovat budeme v Rakousku!"

Za chvilku už s velkým stříkáním padala polena na hladinu. Vhazovali je nejen ti plavci ve starobylých oděvech, ale také kluci a holky i dospělí.

Hladík mezi tím otevřel stavidlo, voda se dala do pohybu. Za nedlouho už polena připlula k hranicím. "Tady u Ježové je jediné místo, kde se vyváží surové dříví z Rakouska do Čech."

Plavení u Ježové

Po zhruba šesti stech metrech se dříví začalo vytahovat z vody, plavebních háků se po delším otálení chopili i diváci.

Plavení u Ježové

Plavení u Ježové

"Příští plavení dříví tady u Ježové bude v sobotu 20. září, bude to na závěr plavební sezóny, bude se hrát, zpívat, tancovat i plavit. Začínáme ve 12:00 hodin", řekl na konec Hladík.

Plavci si po plavení dali ještě pivko i štamprdličku. "Na další plavení!"

Plavci si dali ještě pivko

Vrchní plavec Johann

Vrchní plavec Gustl

Vrchní plavec Franz

Vrchní plavec Ewald

(Vloženo 24.08.2008 20:35)

"PLAVECKÁ" MŠE SVATÁ BYLA NAKONEC VE STODOLE DOMU Č.P. 13 NA JELENÍCH VRŠÍCH

Na pozvánce stálo, že v sobotu 23. srpna 2008 ve 14:00 se bude slavit Mše svatá u Rosenauerovy kapličky. Když jsme jeli na mši z Prachatic, ve Volarech nepršelo, ale lilo, někde za Chlumem už nepršelo. Také na Jeleních Vrších bylo docela hezky. Čekal tam již páter Kazimierz z hornorakouského Klafferu, vesnice na druhé straně hranic, za kopcem proti Nové Peci.

Pozvánka na Mši svatou u Rosenauerovy kapličky

Za chvilku přišel lijavec i na Jelení Vrchy. Začaly tedy přípravy "katastrofické" varianty, zhruba o půl druhé bylo rozhodnuto o přesunutí Mše svaté od Rosenauerovy kapličky do stodoly domu č.p. 13.

V čele dlouhé kolony aut, převážně se slovenskými registračními značkami přijel páter Ján Quirin Barník z Horní Plané. Lavice jsou již nanoseny ve stodole, je připraven oltářní stůl. Quirin se pozdravil s Čestmírem Hrbkem, majitelem stodoly, který poznamenal, že je pro něj ctí, jestliže mše bude sloužena u něj v domě. "To tu ještě nebylo!" Quirin s Kazimierzem se radí, protože vypadá, že kromě kněze nepřišel ani nepřijel nikdo z Rakouska či Německa. Kazimierz se ještě zeptal, po společné fotografii se loučí.

Kazimierz a Quirin

Mši tedy celebruje P. Mgr. Ján Quirin Barník, Opream, z Horní Plané (CZ).

P. Quirin

Krátce před druhou hodinou přestává pršet, za chvilku vysvitne dokonce sluníčko. Mše svatá začala, ne však u Rosenauerovy kapličky s obrazem Na nebe vzetí Panny Marie, ale přímo na Jeleních Vrších.

V kázání P. Quirin vyprávěl legendu o Josefu Rosenauerovi, který v místě křížení s Jezerním potokem nevěděl, jak dál. Zjevila se mu Panna Maria, která mu ukázala cestu dál. I my se často dostáváme do situací, ve kterých si neumíme poradit, nevíme, jak dál. Víra nám cestu ukáže.

Svaté přijímání

Když mše končila, opět mrholilo. P. Quirin požádal po mši Hynka Hladíka, plavebního ředitele, zda by neřekl něco o plavebním kanálu. Dospělí napjatě poslouchali, děti se trochu nudily. Ožily až když Hladík domluvil, to pak rozblikaly žárovky na plastické mapě.

Po mši

(aktualizace 23.08.2008 21:11)

UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ MŮŽE BÝT OHROŽENA

Ve čtvrtek 21.08.2008 se náhodou u Schwarzenberského plavebního kanálu u Ježové potkali plavební ředitel Hynek Hladík a vrchní plavec Gustl Autengruber. Oba přišli k Ježové s obavou, jak vypadá Schwarzenberský plavební kanál tři dny před ukázkou plavení. Bohužel oba zjistili, že v kanálu je opět málo vody, protože kdosi neznámý otevřel stavidla u Ježové. Stavidla opět zavřel, ale velkými netěsnostmi odtékalo velké množství vody, které pak v kanálu chybí. Při stavu vody, který ve čtvrtek byl, by nebylo plavení možné.

Gustl

Proto se Hynek vlezl do chladné vody kanálu, Gustl rýpal drny na zatěsnění a společnými silami zatěsnili netěsnosti jak na stavidlech u Ježové, tak na vzdouvacích stavidlech. Jestliže nenastanou nepředpokládané skutečnosti, plavit se bude.

Žádáme však touto cestou turisty, pěší i cyklisty, kteří ke Schwarzenberskému kanálu u Ježové přijedou, aby žádným způsobem nemanipulovali se stavidly! V případě většího úniku vody by plavení nebylo možné!!!

Plavební kanál u Ježové 21.08.2008

(Vloženo 22.08.2008 06:52)

PŘÁNÍ VŠEHO DOBRÉHO OD SENÁTORA SCHWARZENBERGA

Pozvání na sobotní lesní Mši svatou 23. srpna 2008 bylo doručeno i ministrovi zahraniční věcí a senátorovi Karlovi Schwarzenbergovi. Ve čtvrtek 21. srpna ráno došel na naši adresu e-mail s přáním všeho dobrého a omluvou, že se z časových důvodů nemůže zúčastnit.

Mše svatá 20.08.2000

Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu daroval v roce 2000 do Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie nový obraz, který namaloval ni pražský malíř Jan Vachuda. 20. srpna 2000 se potom Karel Schwarzenberg zúčastnil Mše svaté u Rosenauerovy kapličky, při které byl obraz požehnán a kaple vysvěcena.

(Vloženo 21.08.2008 06:53)

PLAVEBNÍ ŘEDITEL POZVAL JIHOČESKÉHO HEJTMANA JANA ZAHRADNÍKA

Plavební ředitel navštívil 20. srpna 2008 jihočeského hejtmana Jana Zahradníka, aby jej pozval na závěr plavební sezóny ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Poslední letošní plavení dříví se bude konat v sobotu 20. září 2008. Součástí programu závěru plavební sezóny 2008 bude folklorní setkání přímo na česko-rakouských hranicích u potoka Ježová, jistě přijede prachatický soubor Libín-S, pozváno je dětské dechové kvarteto Schwarzenberger Bläser. Rakouský Tourismusverband Böhmerwald pozval skupinu trubačů na lesní rohy Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald. Během odpoledne proběhne i ukázka práce v lese ručním nářadím, návštěvníci uvidí, jak se dřív kácelo dříví sekerou a pilou břichatkou, jak se odvětvovalo sekerou, odkorňovalo loupákem. Každý si bude moci vyzkoušet řezat polena břichatkou. Proběhne i jedenáctá letošní ukázka plavení dříví.

(Vloženo 20.08.2008 14:53)

MILÍŘ U JELENÍCH VRCHŮ DOHASL

Novopečtí hasiči a chlapi z Jeleních Vrchů postavili v sobotu 9.srpna 2008 na uhlišti v bývalé pískovně u Jeleních Vrchů. Před stavbou byl ještě jednou urovnán terén, který ve čtvrtek upravil bagr firmy Meliorace České Budějovice spol. s r.o., potom se vytýčil vlastní milíř. V jeho středu nejprve postavili "krále" ze třech tyčí, prostor mezi nimi vyplnili suchým chvojím.

Nejprve byl postaven tzv. král - 09.08.2008 10:08

Když byl "král" hotov, začali stavět vlastní milíř - rovnat dříví. K dispozici jsme měli zhruba 10 prostorových metrů smrkového dřeva. Dříví se skládalo na husto s co nejmenšími mezerami. Dříví se skládalo silnějším koncem dolů, vzniknul tak správný sklon milíře umožňující pokrytí "krytem".

Potom se ukládalo dřevo - 09.08.2008 11:49
Nejprve se vyskládala první vrstva, pak druhá, následně třetí. Nejvyšší vrstva je "čepec". Až byl milíř vyskládán, byl přikryt "krytem", aby se zamezil přístup vzduchu, který jsme dělali z drnů a hlíny. Ve tři hodiny odpoledne zapálil milíř Hynek Hladík, plavební ředitel. Zapalovalo se ze spoda, zápalným kanálkem. Oheň krále zažehnul dřevo, Aby milíř nezhasl, ponechali jsme dole otvory na přívod vzduchu bez pokrývky, i na "čepci", které byly později zakryty. Nejprve vyhořel král, potom, materiál na úpatí středu. Oheň postupoval nahoru, shořel "čepec", odtud se oheň rozšířil v obráceném kuželu. Aby se mohl postup kontrolovat a zároveň regulovat přístup vzduchu, byly propíchnuty otvory ke dřevu - "dýmníky".

Hlavní osobou zodpovědnou za stavbu a zapálení milíře byl plavební ředitel Hynek Hladík, za údržbu milíře a požární bezpečnost byl odpovědný velitel novopeckých hasičů Pavel Martinák.

Hynek Hladík zapaluje milíř na Jeleních Vrších - 09.08.2008 16:15

Milíř na Jeleních Vrších - 09.08.2008 16:28
Den po zapálení, tedy v neděli 10. srpna 2008, byly s milířem problémy, dokonce dvakrát zhasnul, či tomu bylo blízko, když šli okolo turisté okolo při plavení dříví, milíř pěkně dýmal, jako ten v pohádce.

Milíř na Jeleních Vrších v neděli 10.8.2008 14:29

11. srpna odpoledne však milíř zjevně fungoval tak, jak měl, jemně dýmal, v místech výdechů kouře vystupuje na povrch dehet. Hasiči, kteří o milíř nepřetržitě pečovali, zjevně měli o milíř zájem. Nastudovali si na internetu informace o pálení dřevěného uhlí.

Milíř na Jeleních Vrších 11.8.2008 15:24

Milíř na Jeleních Vrších 11.8.2008 15:27
V úterý odpoledne milíř podle předpokladu hasičů - uhlířů částečně propadnul, bylo nutné doplnit pokryv mokrou zeminou. V místě výdechů kouře stále vystupoval na povrch dehet.

Milíř na Jeleních Vrších 12.8.2008 16:16

Milíř na Jeleních Vrších 12.8.2008 16:18
Ve čtvrtek rozhodnul Hladík, že vzhledem ke stavu milíře bude posunut původní termín otevření z pátečního odpoledne na sobotní dopoledne.

V sobotu krátce po desáté milíř za asistence hasičů otevřel, hned na to začalo jeho rozebírání. Do tři čtvrtě na jednu bylo vytěženo celkem 383 kg dřevěného uhlí, které zaplnily dva přívěsné vozíky. Ve zbytku milíře zůstalo jistě ještě několik desítek kilo uhlí. Hladík však dal pokyn hasičům, aby zbytky milíře dohasili. Jelenohorští a novopečtí teď mají možnost si nějaké to dřevěné uhlí ve zbytcích milíře nakopat.

Příprava mincíře na vážení uhlí, 16.8.2008

Milíř je otevřen, 16.8.2008

Celkem bylo naváženo 383 kg dřevěného uhlí, 16.8.2008

Poslední uhlí je sebráno, 16.8.2008
Na přípravě a financování ukázky práce uhlířů se větší měrou poděla obec Nová Pec.

Dříví nám poskytnul ENERGOFOREST s.r.o. Na budoucí uhliště býlo přivezeno ve středu 30.07.2008. Dvou a čtyřmetrová polena byla rozřezána na zhruba šedesáticentimetrové kusy.

Milíř bude velmi pravděpodobně i příští rok tak, aby byl otevřen před akcí Kulturní osa plavební kanál. Vyrobené dřevěné uhlí z Jeleních Vrchů si pak budou moci u uhlířů koupit návštěvníci nedělního programu.

(aktualizace 16.08.2008 19:41)

KULTURNÍ OSA PLAVEBNÍ KANÁL NA JELENÍCH VRŠÍCH 10. SRPNA 2008

Před polednem 10. srpna 2008 na lavicích u pódia na Jeleních Vrších už seděli první diváci. Členové folklorního sdružení Libín-S Prachatice už skoro hodinu posedávali na lavicích na trávníku pod domem č.p. 13, muzikanti ladili v domě. Tedy skoro všichni, Honza dorazil na kole a v kroji.

Honza přijel na kole

Plavební ředitel a manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynek Hladík vyhlížel malé Rakušany, kteří hráli u plavebního kanálu u Ježové ve středu. Nemohl se dočkat. Těsně před polednem byli členové skupiny Schwarzenberger Bläser tady. Libínská kapela byla sice již v poledne připravena na pódiu, ale první přišli na řadu Rakušané.

Schwarzenberger Bläser
Za chvilku už nastoupil na pódium Libín-S. První tanec, k mikrofonu přišla Helena, aby uvedla další, ale to už byli u ní Jirka a Vašek. Jirka prohlásil: "Hynek nám řekl, že Ti máme popřát k narozeninám!" Kytky, dárky, přesně tak, jak to Helena nechtěla, chtěla svoje narozeniny tajit, slavení, se kterým stejně počítala nechat na soukromí souboru, ne oslavovat na veřejnosti.

Jirka s Vaškem Helenu překvapili blahopřáním
Chlapi na pódiu zůstali, následovaly mužské tance Hoši a Bába.

"Když jste si to vymysleli, tak to taky vypijete!", podala tanečníkům Helena obří číši, kterou před chvílí dostala, naplněnou becherovkou, před tím, než uvedla Dřeváčky.

 Když jste si to vymysleli, tak to taky vypijete!, řekla Helena
A číše putovala od tanečníka k tanečníkovi, na muzikanty taky došlo.

Číše putovala od tanečníka k tanečníkovi, na muzikanty taky došlo
Program pokračoval tanci Dřeváčky,

Dřeváčky
Plavci,

Plavci
Koně.

Koně
První blok skončil Doudlebskou, na pódium přišli i diváci.

Doudlebskou si zatancoval i vypravěč Helmut Wittmann
"Libíňáky" na chvíli vystřídali opět děti ze Schwarzenbergu.

Schwarzenberger Bläser
U horního portálu tunelu za chvilku zněly pohádky z obou stran Šumavy v podání Heleny Svobodové a Helmuta Wittmanna. Na řadu přišly tentokrát pohádky O hadru, jehle a biči, Hrnečku vař a O vodníkovi Žbluňkalovi ze Schwarzenberského kanálu.

Pohádky u tunelu
Stalo se již zvykem, že Helmut se zastaví cestou ze Solné komory na Jelení Vrchy ve vesnici, kde stále ještě mají hrneček, co vaří tu kaši z pohádky, a trochu kaše přiveze, aby si na ní mohli pochutnat i diváci.

Kaše z pohádky
Po druhé hodině odpoledne začala pod myslivnou na Jeleních Vrších ukázka plavení dříví.

Ukázka plavení dříví

Když šli plavci i diváci podél kanálu vedle plujících klád a polen, viděli i kouřící milíř, který byl zapálen v sobotu.

Ukázka plavení dříví
Na závěr si dali plavci štamprdličku z placatice.

Štamprdlička na závěr plavení
Ve stodole zněly již další pohádky z obou stran Šumavy za doprovodu kapely Libín-S.

Pohádky ve stodole
Po jejich skončení zněly již písničky Libínu-S, tancovalo se.

Libín-S Prachatice

Jedno z pásem folklorního souboru Libín-S se jmenuje Dozvuky. Ty sice dnes na pódiu nebyly, dozvuky celého odpoledne nebyly již pro veřejnost, hrálo se, zpívalo, pilo, jedlo a povídalo ve sklepě domu pana Hrbka.

Dozvuky

Dozvuky

(vloženo 11.08.2008 07:20)

POLENA PLULA U JEŽOVÉ I PŘI NÍZKÉM STAVU VODY

Na středu 6. srpna 2008 byla naplánována další ukázka plavení dříví u Ježové. Když plavební ředitel Hynek Hladík přišel o den dřív na poslední kontrolu kanálu před plavení, zjistil, že zámek na stavidlech je utržený a že v kanálu není voda. Uvedl vše do pořádku, zatěsnil všechny netěsnosti, které našel. "To jsem zvědavý, jak to plavení zítra dopadne," říkal si, když od Ježové odjížděl.

Na místě byl znovu již o desáté. Na případné dokončení potřebných prací, další těsnění, měl čtyři hodiny. Voda sice stoupla, ale bylo jí zhruba o dvacet centimetrů méně než normálně. Bylo třeba dalších drnů, mechu a rašeliny na těsnění netěsností ve stavidlech, ve zdech kanálu, voda však stoupla jen o několik málo centimetrů.

Před plavením u Ježové
Přes hranice u Ježové přejely občas skupinky cyklistů, někteří ani nepřibrzdili, občas se ozvalo: "Tak jsme zase doma!," když skupina Čechů přijela z Rakouska.

Před plavením u Ježové
Před dvanáctou hodinou byly nachystány již plavební háky na mostě. První nedočkavci, kteří přišli na plavení se s nimi fotografovali, Hladík zapůjčil jako dekoraci svůj ředitelský klobouk. Další cyklisté, když viděli, že bude plavení, volali: "Kdyby tu bylo pivo, tak bychom zůstali! Jedeme dál!"

Před plavením u Ježové
Před jednou pivo dorazilo, byla plznička od čepu, limonády, klobásy.

Krátce po druhé hodině přišli poslední lidé od celnické chaty, kam je dovezl "Bummelzug" - vláček tažený traktorem - z Aigenu, Hynek Hladík přivítal německy a česky zhruba tisícovku příchozích: "Vážení přátelé, milí plavci!" Povídal pak o historii kanálu i o projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Když zahlédnul, že na rakouské straně děti v krojích, ptal se Anity Schauschläger z Tourismusverband Böhmerwald: "Ona je připravena nějaká kultura?" Odpověď zněla: "Nevím!" Kdo jiný by to ale měl vědět, rakouská organizace cestovního ruchu z nedalekého Aigenu zajišťuje u Ježové doprovodný program. Hladík ještě řekl, že dnešní ukázka plavení bude trochu jiná než obvykle, protože máme mimořádně málo vody, někdo vypustil před plavením kanál. To už vedle něj byli nastoupeni čtyři malí rakouští muzikanti v krojích připraveni zahrát.

Malí muzikanti
Zahráli ještě před plavebním rozkazem, znovu po něm.

Malí muzikanti
Plavení bylo opravdu jiné. Polínka bylo třeba uvést do pohybu popoháněním plavebními háky, nebylo možné zprvu otevřít stavidla, aby byla polena nesena proudící vodou, to by dřevo uvízlo na mělké vodě.

Plavců se tísnila na břehu kanálu asi tisícovka, byli bez plavebního nářadí
Po třech stovkách metrů již na českém území se polena vytahovala. Jako vždy se této práce s plavci Gustlem, Johannem a Franzem ujali i diváci, tentokrát pracovala i žena, ale to bývalo dříve úplně obvyklé.

Do vytahování dřeva se dala i mladá žena z Čech
Po plavení šli plavci s Anity Schauschläger ke stánku na pivo a na klobásu. Anita šla s plavebním hákem, Hynek Hladík k tomu poznamenal: "Anito, taky bys mohla plavit!" Anita na to neřekla ani ano, ani ne. Třeba někdy v budoucnosti bude taky k plaveckém.

Po plavení u Ježové
U Ježové zněl velký lesní xylofon.

U Ježové zněl velký lesní xylofon
(vloženo 07.08.2008 08:01)

BUDOU NOVÉ PROPAGAČNÍ MATERIÁLY EXPOZICE EXPO KANÁL NA JELENÍCH VRŠÍCH?

Jihočeský kraj vyhlásil příspěvkový program na podporu propagace muzeí, termín odevzdání žádostí je v úterý 29.07.2008 ve 14:00.

O příspěvek se bude ucházet i obec Nová Pec, která před několika lety zřídila ve stodole domu č.p. 13 na Jeleních Vrších, který patří Ing. Čestmíru Hrbkovi, malou expozici o Schwarzenberském plavebním kanál.

Žádost zpracovává zastupitel obce Nová Pec Pavel Štětina. Z příspěvku vy mohl být financován nový plakát expozice, skládačka o expozici a plavebním kanálu a dění kolem něj i pohledová vstupenka do expozice.

Na ilustračním obrázku je Ing. Čestmír Hrbek v expozici při poutavém vyprávění o plavebním kanálu

Expozice KANÁL EXPO
(vloženo 27.07.2008 09:04)

U SCHWARZENBERSKÉMU KANÁLU BYLI MLADÍ LIDÉ Z MEZINÁRODNÍHO TÁBORA V BLATNÉ

V Blatné se v minulých probíhal mezinárodní tábor mládeže z družebních měst z francouzského Sargé-les-Le-Mans a německého města Vacha. Spolu s nimi strávilo část prázdnin i osm českých dětí. Program tábora byl zaměřen na ochranu životního prostředí. Jedním z bodů programu v závěru jejich pobytu byla ukázka plavení dříví na Schwarzenberského plavebního kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach. Ve čtvrtek 24. července před jedenáctou hodinu přijel velký autobus do rakouského Oberhaagu. Tady přímo na hlavním evropském rozvodí přivítal plavební ředitel Hynek Hladík skupinu, která přijela se zpožděním z Blatné. "Chtěl bych Vás přivítat u nás na Šumavě, přímo na jedné z nejvýznamnějších hranic v Evropě. Tu hranici nevytvořili lidé, vytvořila ji přírody, jsme na hlavním evropském rozvodí. Směrem k jihu teče všechna voda k Dunaji a jím do Černého moře, na druhou stranu teče voda do Vltavy, resp. Labe a jím pak do Černého moře," francouzsky, německy a česky pozdravil Hladík.

Skupina se vydala po značené turistické stezce k Ježové, zhruba 2,5 km.

U Ježové čekala na plavení zhruba stovka diváků z České republiky, Německa a Rakouska. Byli trpěliví, poslední ze skupiny z Blatné přišla zhruba s půlhodinovým zpožděním.

Po trojjazyčném úvodu přečetl Hladík svůj šestý letošní plavební rozkaz, česky a německy, zazněl však v překladu i ve francouzštině:

Plavební rozkaz č.05/2008 k provedení mimořádné ukázkové plavby dříví
Nařizuji tímto provést mimořádnou ukázkovou plavbu dříví na zahájení plavební sezóny v neděli dne 13. července 2008 v oblasti křížení s potokem Ježová.
Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 112 (na českém území). Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o jedenácté hodině před polednem.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Hynek Hladík, plavební ředitel

Hladík se obrátil k přítomným: "Jsem překvapen, že Vás plavců přišlo tolik. Znám plavce Ewalda a Johanna, ti mají plavební nářadí dle mého rozkazu, ale hodně Vás přišlo bez plavebních háků, vidím, že poprvé přišli plavci až z Francie. Ještě tady dva háky mám, tady máš," a předal bidlo s hákem jednomu z Francouzů, Antoinovi, další dostal jeden z Čechů. "Tak běžte vhazovat dříví!"

Český a francouzský plavec
Polena padla na hladinu kanálu na rakouském území. Plavební ředitel za pomoci dvou německých klučinů, kteří se šli podívat na plavení, otevřel stavidla a polena za chvilku plula ke hranicím.

Malí pomocníci z Německa

Po několika stovkách metrů v Čechách plavci polena vytáhli z vody.

Polena jsou již v Čechách
Mladé ochránce životního prostředí z Čech, Francie a Německa čekala ještě prohlídka elektrárny pod hrází Lipenské přehrady.

(aktualizace 26.07.2008 23:46)

PROBĚHLA KONTROLA ČERPÁNÍ PŘÍSPĚVKU JIHOČESKÉHO KRAJE

V úterý 22. července 2008 proběhla kontrola čerpání finančních prostředků z příspěvku Jihočeského kraje na projekt folklorního sdružení Libín-S Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavením kanálu 2007. KOntrolu provedly Bc. Jitka Stiborová z odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, a Magdalena Alešová z ekonomického odboru krajského úřadu Jihočeského kraje. Folklorní soubor Libín-S zastupoval Ing. Hynek Hladík, manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Jihočeský kraj

Hynek Hladík doložil všechny potřebné doklady, takže nebyly zjištěny žádné závady.

Zástupce folklorního sdružení Libín-S ukázal oběma dámám při kontrole místa, kde projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu probíhá - u potoka Ježová / Iglbach i na Jeleních Vrších.

(vloženo 23.07.2008 20:59)

NA JELENÍCH VRŠÍCH PLULY ZNOVU KLÁDY A POLENA

Klády a polena pluly znovu na Jeleních Vrších. V neděli kolem jedné nastal na Jeleních Vrších větší pohyb. Mnozí z příchozích se doptávali domorodců, kde se bude plavit dříví.

Na Jeleních Vrších bylo 20.07.2008 živo
Plavební ředitel Hynek Hladík mnohokrát opakoval: "Plavení dříví začne na okraji lesa pod lesovnou ve dvě hodiny. Beze mne se nezačne, přijdu tam včas." Ve tři čtvrtě na dvě začala stoupat hladina vody v kanálu před domem č.p. 13, nedlouho po tom začala prudce proudit směrem k Rosenauerově kapličce, k potoku Hučice.

Těsně před druhou se na březích plavebního kanálu shromáždily davy, mladí, starší, děti, byla jich snad tisícovka. "Stavba Schwarzenberského plavebního kanálu byla zahájena 4. května roku 1789 ve zhruba 30 km vzdálené bývalé osadě Růžový Vrch (Rosenhügel) pod Svatým Tomášem. Na Jelení Vrchy došel kanál v roce 1793. Ještě v tom roce bylo splaveno palivové dříví z Jeleních Vrchů přes Růžový Vrch, kde překonalo hlavní evropské rozvodí, k řece Grosse Mühl a po ní až k Dunaji. Po tomto evropském veletoku bylo dříví dopravováno do metropole monarchie na lodích či vorech. Během sta let "zlatého věku" plavebního kanálu (1793 - 1892) bylo dopraveno ze Šumavy do Vídně téměř 8 milionů prostorových metrů dřeva. Tohle obrovské množství znamená plné budějovické náměstí do výšky sedmi Černých věží, tedy do výšky zhruba pět set metrů. V polovině dvacátých let devatenáctého století byl kanál prodloužen až k bavorským hranicím, při tom byl postaven i více než 400 m dlouhý plavební tunel u Jeleních Vrchů. V osmdesátých letech předminulého století byl kanál ve své horní části upraven pro dopravu dlouhého dříví, byl postaven i tak zvaný Želnavský smyk, který spojil kanál s Vltavou a umožnil plavení dříví k nově postavené železniční trati z Českých Budějovic. Plavení palivového dříví pro Vídeň bylo ukončeno v roce 1892, provoz plavebního kanálu byl ukončen v roce 1964", přednášel Hladík shromážděným.

Hned potom přečetl plavební rozkaz, česky, hned pak německy (zahlédnul mezi přítomnými manžele Gläserovy z rakouského Ulrichsbergu):

"Plavební rozkaz č.05/2008 k provedení ukázkové plavby

dříví Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 20. července 2008 na Jeleních Vrších..

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel"

Plavební ředitel dodal: "Tak plavební personále, jdeme do práce, začněte vhazovat nejdřív dlouhé dříví, potom polena." U klád a polen však nebyl žádný muž v zeleném s plavebním hákem v ruce. Ti nejblíž se začali rozhlížet, kdeže jsou ti plavci. "Moc se nerozhlížejte, začněte vhazovat, to platí na vás! Nejste tady na koukání, ale na práci!", vyzval přítomné Hladík.

Začalo vhazování dřeva
První klády s velkým šplouchnutím padly na hladinu kanálu. Jednu z nich pomáhal házet i pan Gläser z Ulrichsbergu.

Viděli jste někdy pracovat Rakušana?, vtipkoval plavební ředitel
To byla voda na mlýn pro Hladíka: "Viděli jste někdy pracovat Rakušana?", rýpavě se zeptal.

Za malou chvilku bylo štěstí, že plavení nebyl přítomen žádný inspektor z Inspekce bezpečnosti práce či nějaký člen spolku na ochranu dětí. Určitě mnohý z přítomných viděl, jak malé děti dřou na plavební ředitelství a vhazují polena, která jsou snad stejně velká jako ty děti! Ostatně zde je fotografický důkaz:

Pracovaly i děti

Chvilku potom se vydala klády a polena na svoji půl druhého kilometru dlouhou pouť.

Když nedaleko Hučice připluly první klády, byli již zde připraveni muži s plavebními háky, aby je vytáhli z vody.

Plavení končí
Další ukázka plavení dříví skončila, poděkováním plavcům byl mohutný potlesk.

Ukázka plavení dříví byla součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenbeském plavebním kanálu, jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Spoluorganizátorem projektu je Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, plavebním personálem byli dnes lesníci a strážci z Územního pracoviště Stožec, z rakouské strany Tourismusverband Böhmerwald, hlavním sponzorem je s.p. Lesy České republiky.

Příští ukázka plavení dříví bude ve čtvrtek 24.07.2008 od 11:00 hod. u hraničního potoka Ježová / Iglbach (to bude mimořádná ukázka pro mezinárodní tábor v Blatné), další 06.08.2008 od 14:00 hod. také u Ježové / Iglbach, 10.08.2008 bude od 12:00 hod. folklorní setkání na Jeleních Vrších, potom se budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy, bude se i plavit dříví.

(vloženo 20.07.2008 21:17)

PLAVEBNÍM KANÁLEM PLULA O PRÁZDNINÁCH POPRVÉ POLENA

Regionální předpověď počasí nebyla ještě dopoledne pro nedělní odpoledne optimistická, zataženo, déšť. Hraniční hřeben Třístoličníku, Plechého, Smrčiny, ale i Sulzbergu a Bärensteinu byl schován v mracích. Před polednem však ještě stále nepršelo.

Vody v kanále u Ježové je na plavení dost
Plavební kanál u Ježové byl naplněn vodou, včerejší práce plavebního ředitele na zatěsnění stavidel byla úspěšná, od včerejška přibylo jistě téměř 40 cm vody.

Vody v kanále u Ježové je na plavení dost
Krátce před polednem přišli první turisté, kteří se vyptávali, kde a kdy bude to plavení. Když zjistili, že mají ještě dvě hodiny čas, vydali se do Bavorské slati v ústí potoka Ježové do jezera Lipenské přehrady.

Z plavců dorazil první Ewald. Říkal: "Dnes asi moc lidí nebude, Bummelzug (vláček tažený traktorem) nepřijede, přihlásilo se málo lidí." Kolem jedné opravdu bylo u Ježové jen několik desítek pěších turistů či cyklistů, většina z nich mluvila česky.

Čekání na plavení
Chvilku potom se v chatce na břehu kanálu usadila parta muzikantů z Musikkapelle Aigen - Schlägl, začali hrát ještě před čtvrt na dvě. To už ale na obou stranách státních hranic byla jistě stovka posluchačů, po první skladbě byl aplaus, stejně jako po dalších až do dvou.

Musikkapelle Aigen - Schlägl
Ve dvě hodiny, kdy plavební ředitel Hynek Hladík začal česky a německy povídat o historii a současnosti Schwarzenberského plavebního kanálu tísnilo se na březích kanálu snad šest stovek diváků. Následoval plavební rozkaz, letos již čtvrtý:

Plavební rozkaz č.04/2008 k provedení ukázkové plavby dříví Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví na zahájení plavební sezóny v neděli dne 13. července 2008 v oblasti křížení s potokem Ježová.
Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 112 (na českém území). Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Hynek Hladík, plavební ředitel

"Začneme vhazovat dříví, jak bylo v rozkaze", dal Hladík pokyn plavcům. On se ale vydal na druhou stranu, do Čech, aby otevřel stavidla. Počkal, aby plavci stačili naházet polena do vody. Na malého Matýska, klučíka tak dvouletého, trochu neposedného, dávala pozor maminka. Hladík zatočil klikou, voda se rozeběhla směrem k rozvodí na Růžovém Vrchu. "Stačil bys běžet s vodou," zeptal se Hladík Matýska, který řekl jen: "Mm", a zakroutil při tom hlavou. Na cestu k hranicím se vydala polena, která Gustl, Franz, Ewald a Johann, vrchní plavci z Aigenu a okolí, před chvílí vhodili do vody.

Polínka se blíží k hranicím
"Snad jenom tady můžete vidět export surového dříví z Rakouska do Čech", poznamenal Hladík, když polena vplula do Čech.

Plavení u Ježové

Plavení dříví u Ježové

Po zhruba čtyřech stech metrech za hranicemi "šla" polena ven z vody. Do vytahování se zapojili i diváci.

Plavení dříví u Ježové

Také malý Matýsek dostal do ruky plavební hák, ale jen aby se vyfotografoval s taťkou.

Plavení dříví u Ježové

Ukázka plavení dříví je součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzeneberském plavebním kanálu, který je spolufinancován z grantu a příspěvku Jihočeského kraje. Hlavním sponzorem je s.p. Lesy České republiky. Spoluorganizátory projektu jsou Rakouské kulturní fórum v Praze, obec Nová Pec a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Partnerem projektu je rakouský Tourismusverband Böhmerwald. Další partneři a sponzoři jsou uvedeni na www.schw-kan.com a na plakátech.

(vloženo 13.07.2008 20:26)


V KANÁLU U JEŽOVÉ BYLO MÁLO VODY

V posledních dnech bylo v plavebním kanálu u Ježové tak málo vody, že by nebyla možná nedělní ukázka plavení dříví. Nepomohl ani silný déšť v pátek večer. Ztráty převyšovaly přítok od Ježové.

V kanálu je málo vody

V sobotu odpoledne bylo možné potkat u Ježové plavebního ředitele Hynka Hladíka v pracovním s rýčem v ruce. Bylo nutné provést zatěsnění na rozdělovacím objektu na hraničním potoce Ježová / Iglbach, na stavidlech, ale i v opevnění koryta kanálu. Po dvou hodinách práce voda začala velmi pomaloučku stoupat. Do zítřejšího odpoledne je třeba, aby přibylo zhruba 30 cm vody. To představuje minimálně 200 kubíků.

Provedená opatření by měla být dostatečná, aby ukázka plavení dříví v neděli 13. července proběhla úspěšně.

(vloženo 12.07.2008 21:36)

OSLI U PLAVEBNÍHO KANÁLU

Ne, není to narážka na nepříliš inteligentní návštěvníky Schwarzenberského plavebního kanálu. Na expedici podél plavebního kanálu se vydaly dva potahy tažené oslíky. Každý z potahů vezl dva cestující, jeden pár byl z Lince, druhý ze Zwettlu.

Osli u kanálu
V sobotu 12. července 2008 ve 14:51 překročil první z potahů české hranice na hraničním přechodu Ježová / Iglbach. "Dnes jedeme podél kanálu jen do St. Oswaldu, chceme během třech dnů projet celý kanál", odpovídal pán vedoucí tento potah na dotaz plavebního ředitele Hynka Hladíka. Hladík dodal: "Přijeďte zítra, to by byla atrakce!" Za prvním vozíkem šel ještě nezapřažený oslík.

Osli u kanálu
Za moment tu byl i druhý potah. Na rozdíl od toho prvního měl "registrační značku" UU ESEL 1 (UU je označení okresu Uhrfahr-Umgebung, Esel je česky osel).

Osli u kanálu
Když projížděl druhý vozík kolem auta plavebního ředitele, ukázala se pověstná tvrdohlavost oslů. Nejprve osli odmítli pokračovat, paní, která byla spolujezdkyní, chtěla provést oslíky kolem auta, oni se rozhodli projít okolo auta terénem, což se nelíbilo posádce vozíku. Pán sesednul z kozlíku, vedl osly, paní hlídala vozík, aby nepoškodil auto, ruku k dílu přiložil k usměrnění vozíku i Hladík. Ke škodám nedošlo, vozíky pokračovaly na rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch a dál na St. Oswald bei Haslach.

(vloženo 12.07.2008 20:52)

CHYBY V LETÁKU NP ŠUMAVA

Správa Národního parku vydala leták se seznamem akcí pro veřejnost. Informuje v něm, jako spoluorganizátor projektu, o akcích projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Bohužel s velkým množstvím chyb. Především mylně uvádí termíny plavení dříví na Jeleních Vrších a u Ježové, k chybám došlo při grafické úpravě letáku.

Omlouváme se za vydavatele, kterým není folklorní sdružení Libín-S Prachatice, jako nositel projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Správné termíny a místa konání jsou uvedeny na těchto webových stránkách.

Nejbližší ukázka plavení dříví bude 13.07.2008 u potoka Ježová / Iglbach, na Jeleních Vrších se bude plavit o týden později, tedy 20.07.2008.

DVA POSLEDNÍ VORY

Právě vyšel Vyšebrodký zpravodaj se 115. historickým hlasatelem. Je v něm i zajímavý článek o posledních vorech na Vltavě od Františka Schustera, který zde zveřejňujeme:

V roce 1966, ještě před Velikonocemi, přijel k Josefovi Sýpalovi redaktor Hadrávek z Českých Budějovic a Přemek Podlaha od Československého filmu z Prahy, že by chtěli udělat „nějaký malý vorek na Vltavě a kousek jej splout po proudu. Josef Sýpal doporučil mladšího bratra Bohouše. Jak mi vyprávěl Bohuslav Sýpal, „Na Bílou sobotu jsem šel na houžve a vořiny.“ Byl jsem utahaný jako kůň, když jsem před tím marodil tři měsíce. Náš pan doktor mi řekl, jestli za ním přijdu až ten vor odplavu do ordinace, že mne vyhodí zavřenými dveřmi. Po Velikonocích přijel nejmladší bráška Tomáš, syn Josef, Franta se také uvolnil ze zaměstnání a přijel také bratr Václav.“

Vory ve Vyšším Brodě
„Jó to byly časy! Dělali jsme třicet rázů do roka, tedy plaveb do Prahy. Museli jsme tu svoji řeku dobře znát, plavili jsme se někdy i v noci, to jsme jezdili podle toho, jak šla voda na vesla, a hlavně po čuchu. Plavci, to byla elita. Měli své zastávky, své hospody i děvčata na obou březích. To se tradovalo, jakou že máme zdravou krev.“ Tak v roce 1966 vzpomínali bratři Sýpalové pro tehdy populární týdeník Mladý svět. Vzpomínali opět na voru, při plavbě, o kterou je požádala Československá televize. I Já jsem v té době také prožíval svůj mladý svět a byl jsem u toho. Neplul jsem, ale pomáhal jsem na „vazišti“ dělat prameny i jiné „hrubší práce“ kladačkou, přikládal na oheň, když se dělaly houžve.“ Práce s houžvemi jim trvala týden a když voraři sestavili tabule od předáku, dali vejpunu a připevnili firmu, tak jsem zažil i já první záběr veslem, kde místo vesla byla láhev rumu. Pro ty, co pluli, to byla plavba na voru po dlouhé přestávce. Vždyť naposledy pluly vory z Vyššího Brodu v roce 1944.

Vory ve Vyšším Brodě
Když již vše bylo hotové, jen to spustit a plout, tak se u Volar strhla obrovská bouřka a průtrž mračen. Bylo dojednáno, že 19. dubna (1966) ráno vor vypluje. Lipno vodu nebylo schopno zadržet a ve Vyšším Brodě bylo ve Vltavě 120 cm nad normálem a tak se plulo až 20. dubna 1966. Bohouš s Tomášem byli na předáku, starý Pepa na ohništi na voru vařil grog, Franta byl u slabejch, Václav byl uprostřed pramínku a Ludva na zadáku. Do Rožmberka připluli přesně za hodinu, v půl jedenácté dopoledne a tam voraři spolu s filmaři a námi mladými zašli na dvě hodiny „na svačinku.“ U Kyselky stihl voraře liják a tak voraři, a všichni muži, byli jako hastrmani a děvčata od filmu jako vodní víly. Tehdy, 20. dubna 1966, se asi zrodil název hospůdky „U hastrmana“ Sýpalů ve Vyšším Brodě. Jelo se v lijáku dál až do Branné, odkud se všichni vrátili auty do Vyššího Brodu, do hotelu Vzlet (nyní Panský dům) a zde to „pořádně oslavili. Bohuslav Sýpal vzpomínal, že „druhý den jsme byli chraplaví tak, že mně nikdo nerozuměl ani slovo, ani moje manželka. Bratr Ludvík nesměl doma před ženou vybalit ani jeden obrázek z té plavby.“

Vory ve Vyšším Brodě
Filmová plavba dopadla dobře i když plavci si posteskli, že „ta děvčata chyběla.“ Byla to deštěm, který na plavcích nenechal ani nitku suchou. Projeli bezpečně všemi šlajsnami a po 22 km dlouhé plavbě na Vltavě přistáli v Zátoni. Staří voraři prokázali, že své zapomenuté řemeslo ještě nezapomněli. Když po plavbě v Zátoni měli svůj poslední záběr lahví rumu, tak jeden z nich řekl: „Klucí, já omládl o 22 let.“ a druhý mu odpověděl „jen se nevytahuj, vždyť to bylo jen 22 kilometrů“ a ten první odpověděl „ale po 22 letech.“

Vory ve Vyšším Brodě
V uchovaných vzpomínkách vyšebrodských vorařů, které mám doma ve svém archivu, je i o modelu voru z roku 1964, který dělal Bohumil Sypal v seniorátu kláštera Vyšší Brod tři čtvrtě roku a potom byl model odvezen do muzea v zámku Ohrada na Hluboké. „Tam jsme ho vynesli do prvého poschodí, jednu noc jsme tam přespali a slavně to dokončili. Taková pocta se nestala žádnému plavci, aby přespal v knížecích postelích na zámku. Ještě mne pan inženýr Landa řádně pohostil a nechal mi poslat složenkou za ten pramínek hotově.“ Tam na Ohradě asi vznikla i myšlenka , že by bylo možno udělat skutečný pramen v délce 120 metrů.“Pan Landa začal jezdit po ministerstvu a úřadech až dostal povolení takový pramen nechat udělat a ministerstvo to zaplatí. Při tom se jednalo s režisérem Zdeňkem Podskalským a kameramanem Františkem Procházkou. Měl to být jeden z dílů populárního Matesa.

Vory ve Vyšším Brodě
Již v zimě 1971 začaly Státní lesy Vyšší Brod navážet 130 plnometrů kulatiny na „vorařskou louku“ na levý břeh pod dnešní hospůdku U hastrmana. Dávno již vorařská louka neexistuje, dnes je zde řada rodinných domků. Dříví se kácelo v polesí Svatý Tomáš, samé vyzrálé dřevo, které se přímo v lese loupalo. Bohouš, Tomáš a synovec Franta dělali houžve. Nejdříve je nasekali, pak natočili a spolu s vořinami, sochory a tyčkami je na vorařské louce složili do pyramidy. Shánění a přemlouvání starých vorařů nebylo jednoduché. Manželky si stále ještě pamatovaly konec plavby filmového voru z roku 1966. Po velkých přípravách se konečně 6. července 1971 všichni sešli u Sýpalů na Hrudkově hned vedle vorařské louky. Hrázdný Milan Klápa na Lipně pustil vodu na vorařský normál a voda byla v sedm hodin ráno pod klášterem Vyšší Brod.

Vory ve Vyšším Brodě
První větší překážka byla na jezu papírny Větřní, kde vor zůstal viset, a když propluli šlajsnou tak „předák vůbec nechtěl jít z vody. I když jsme měli vysokou stoličku, tak jsme si namočili zadnice.“Slunce pražilo, ale přes Český Krumlov propluli dobře, až ve stráních u Přísečné zůstali viset uprostřed řeky. „Kdyby Jarda Srnec jen trochu dával pozor, nebyl by se utrhl zadák a mohli jsme dojet do Rájova, jak jsme měli naplánováno. Po delším radění jsme pramen uvázali a šli jsme krutou cestou lesem těsně nad vodou ve tmě do Rájova, kam jsme došli až v deset hodin večer. V hospodě bylo lidí hodně, na zdi napsaný plakát Vítáme plavce a my si neměli ani kam sednout.“ Tak na svou poslední, „televizní plavbu vorů“ z Vyššího Brodu vzpomínal pan Bohuslav Sýpal.

Vory ve Vyšším Brodě
©FrantišekSchusser

Fotografie v textu jsou ilustrační z archivů www.lipno-online.cz a Hynka Hladíka

Celý Vyšebrodský zpravodaj najdete zde.

(vloženo 06.07.2008 09:47)


MELIORACE ČESKÉ BUDĚJOVICE BUDOU SPONZOREM PROJEKTU

V sobotu 05.07.2008 jednal manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynek Hladík v Radošovicích se společníkem firmy Meliorace České Budějovice spol. s r.o. Ing. Jiří Borovkou.

Hlavním předmětem činnosti společnosti Meliorace České Budějovice spol. s r.o. autorizované stavitelství v oboru vodohospodářských staveb, projekční činnostm koncesovaná nákladní automobilová doprava, inženýrská činnost ve stavebnictví, stavební poradenství, opravy a údržba stavebních strojů, školení a výuka obsluh stavebních strojů a pronájem stavební a zemní techniky.

Meliorace České Budějovice


Smlouva mezi folklorním sdružením Libín-S Prachatice a společností Meliorace České Budějovice s.r.o. bude podepsána v nejbližších dnech.

(aktualizace 06.07.2008 06:55)


NOVÝM SPONZOREM BUDE ENERGOFOREST s.r.o.

Manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v pátek 13.06.2008 jednal v Českém Krumlově s ředitelem ENERGOFOREST s.r.o. Ing. Zdeňkem Cábou. O setkání požádal Ing. Cába.

Hlavním předmětem činnosti společnosti ENERGOFOREST s.r.o. je komplexní zpracování biomasy pro energetické účely, která zahrnuje proces výroby, zpracování, dopravy a realizace u odběratelů. Při své činnosti využívá jak interních, tak externích specialistů, vědeckých a výzkumných pracovišť a renomovaných poradenských firem. Spolupracuje s celou řadou finálních odběratelů a vlastníků lesů. Společnost Energoforest s.r.o. je členem řady sdružení a asociací, které se zabývají jak dílčími procesy, tak komplexní problematikou využití biomasy. Společnost zprostředkovává služby, nákup a prodej různých komodit ve vztahu k lesnímu hospodářství. Firma nabízí také odborné poradenské služby v oblasti životního prostředí, zejména ochrany vod a ochrany přírody a krajiny.

"Protože Schwarzenberský plavební kanál sloužil v minulosti k dopravě energetického (palivového) dřeva ze Šumavy do hlavního města monarchie do Vídně, má svým způsobem k plavebnímu kanálu firma ENERGOFOREST s.r.o. blízko. Navíc působíme v kraji, kde se Schwarzenberský plavební kanál nachází," řekl v úvodu jednání Cába. Hladík k tomu dodal, že firma sídlí v těsné blízkosti bývalého českokrumlovského hřbitova, kde byl pohřben stavitel plavebního kanálu Josef Rosenauer.

"ENERGOFOREST s.r.o. by rád přispěl na realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu."

Energoforest


Po delší diskuzi došlo k dohodě, že ENERGOFOREST s.r.o. dodá 10 prostorových metrů palivového dříví na stavbu milíře na pálení dřevěného uhlí. Milíř by měl být postaven v bývalé pískovně nedaleko Jeleních Vrchů 9. srpna 2008, ve stejný den by měl být zapálen. K otevření milíře by mělo dojít 15.08.2008 (termín by mohl být mírně posunut podle stavu milíře). Folklorní sdružení Libín-S umožní umístění reklamních tabulí a reklamních prostředků v blízkosti milíře.

Smlouva mezi folklorním sdružením Libín-S Prachatice a ENERGOFOREST s.r.o. byla ze strany folklorního sdružení podepsána 05.07.2008 a byla zaslána k podpisu druhé straně.

(aktualizace 05.07.2008 23:02)


JIHOČESKÉ LÉTO S PÁROU - JÍZDNÍ ŘÁD VLAKŮ K PLAVEBNÍMU KANÁLU

České dráhy vydaly tiskem leták Jihočeské léto s párou 2008. Během Jihočeského léta s párou povezou parní vláčky i ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. 20.07.2008, 10.08.2008 a 30.08.2008 pojede parní vlak "Josef Rosenauer" Povltavskou jízdu na trase Stožec - Nové Údolí - Stožec - Volary - Volary - Nová Pec. Jako doprovodný program je prohlídka Schwarzenberského plavebního kanálu (20.07.2008 plavení dříví, 10.08.2008 folklorní setkání, pohádky z obou stran Šumavy, lidové tržiště, pálení dřevěného uhlí, plavení dříví - v těchto termínech je propojení projektů Jihočeské léto s párou a Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu).

Jízdní řád Povltavské jízdy "Josef Rosenauer" (jede 20.07.2008, 10.08.2008 a 30.08.2008)

09:41 Stožec
10:20 Nové Údolí 17:06
10:31 Stožec 16:56
10:57 Volary 16:35
11:14 Volary 16:12
12:04 Nová Pec 15:13

Leták najdete zde. Leták obsahuje informace i o dalších jízdách.

Ceník jízdného:
Základní jízdné: jednosměrně 180 Kč, zpáteční 300 Kč, úsekově (mezi dvěma stanicemi) 60 Kč; děti od 6 do 15 let: 50 % sleva, ZTP, ZTP/P: 75 %
Rezervace místa: Barový vůz 60 Kč, osobní vůz 30 Kč
Předprodej a rezervace míst: CK SBTtravel České Budějovice, tel. 380427421, 775110424

Jihočeské léto s párou

Poznámka: Povltavská jízda "Josef Rosenauer" ve dnech 20.07.2008 a 10.08.2008 navazuje na akce projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu (viz termíny). 30.08.2008 se žádná akce projektu Setkání s tradicí na Schwarzenbeském plavebním kanálu nekoná.

(aktualizace 05.07.2008 18:36)
O SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL SE ZAJÍMAJÍ CESTOVNÍ KANCELÁŘE

Incomingové cestovní kanceláře (kanceláře zabývající se "dovozem" zahraničních turistů do České republiky) se snaží rozšířit nabídku pobytů cizinců v České republice. Pravděpodobně jako první by mohla nabízet Schwarzenberský plavební kanál cestovní kancelář Prague international. V druhé polovině července by měli na Šumavu přijet manažeři, na podzim pak větší skupina pracovníků.

(vloženo 30.06.2008 22:27)

KE SCHWARZENBERSKÉMU PLAVEBNÍMU KANÁLU PŘIJEDOU STUDENTI HISTORIE ZE SOLNOHRADU

Na podzim se chystají do Čech a česko-rakouského pomezí studenti historie ze Solnohradské univerzity (Univesität Salzburg, Rakousko). Na programu budou i technické památky, např. zbytky Zlaté stezky, koněspřežní dráha a Schwarzenberský plavební kanál.

Na 2. listopad se chystá velká ukázka plavení v oblasti potoka Ježová / Iglbach, která bude součástí výuky.

(vloženo 30.06.2008 22:27)

SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL V ČASOPISU KOKTEJL

Ve speciálu časopisu KOKTEJL LÉTO V ČR vyšel článek autorů Zdeňka a Tomáše Přibylových Muži s bidly o Schwarzenberském plavebním kanálu. "Ve dřevácích a s dlouhými bidly zakončenými dřevěnými háky vytahují statní muži prkna z úzkých stavidel. Osvobozená voda se valí vpřed a je jí tolik, že překonává i hlavní evropské rozvodí mezi Vltavou a Dunajem", to jsou slova podtitulu. Dočtete se o historii plavebního kanálu i o současném projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, v článku najdete TIP KOKTEJLU na ukázku pálení dřevěného uhlí, ale i informace o Plešném jezeře či o Josefu Rosenauerovi.

Článek upozorňuje i na naše stránky www.schw-kan.com.

Ve speciálu KOKTEJL LÉTO V ČR najdete i další články o Šumavě z pera stejných autorů, doplněných vždy fotografiemi - Sůl, sklo a kolibříci o Vimperku, Za skřítkem Peklíkem o Netolicích, Tajemství druidů? o Obřím hradu u Nicova či Domy s volskou krví o Volarech.

KOKTEJL ČERVEN 2008
(vloženo 26.06.2008 18:41)
NA NÁVŠTĚVĚ NA SLOVENSKU

Plavební ředitel Hynek Hladík při své cestě do Zvolena jednal 23. června s hlavním inženýrem Městských lesů Banská Bystrica Ing. Eduardem Apfelem, který se v minulých měsících velmi významně podílel na rekonstrukci vodního koryta Rakytovo v Harmanecké dolině a byl i důležitým organizátorem dvou letošních ukázek plavení dříví.

Jihotyrolští lesníci

2450 metrů dlouhé koryto začíná v nadmořské 700 m, ústí do Čierného potoka ve výšce 532 m n.m. Rovnané dříví (metrová polena) byla v minulosti dopravena do blízkosti koryta suchými smyky, později bylo dřevo přibližováno koňmi. Vodní koryto bylo v provozu do sedmdesátých let minulého století.

Jihotyrolští lesníci

Ing. Apfel říká: "Aktivita, o ktorej tiež uvažujeme, je takzvané malé a veľké plavenie dreva. Malé plavenie dreva by vyzeralo asi takto: v avízovaný čas by sme splavili pár polien a turisti by si to mohli tiež sami vyskúšať. Veľké plavenie dreva by sa robilo tak štyrikrát do roka. Splavilo by sa viac dreva – 10 až 15 metrov. Lesníci by boli štýlovo oblečení... Uvažujeme aj o spolupráci s cestovnými kanceláriami.“

V letošním roce se konaly dvě ukázky plavení dříví. Poprvé letěla polena vodním korytem 25. dubna, tehdy 52 plavců, převážně lesníků z Městských lesů Banská Bystrica, ale také ze Státních lesů, se ujalo funkce plavců. Splaveno bylo před očima nejméně 200 diváků 45 prostorových metrů dřeva. Dodruhé se plavilo v rámci oslav křtu znaku obce Dolný Harmanec v sobotu 31. května 2008. Na vzdálenost cca 1600 metrů bylo splaveno během zhruba 2 hodin 21 prostorových metrů. Na plavení se podílelo asi 40 dobrovolníků.

Ing. Apfel však konstatoval, že není příliš pravděpodobné, že by se kolem vodního koryta Rakytovo vytvořil spolek plavců. který by se mohl v budoucnosti stát členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Požádal však o zaslání stanov Asociace.

V odpoledních hodinách v pondělí 23.06.2008 navštívil Hynek Hladík spolu se Zdeňkem Přibylem, novinářem z internetového deníku www.prachatickonews.cz, v doprovodu Ing. Jaroslava Bacúra z Městských lesů Banská Bystrica Harmaneckou dolinu jejíž součástí je i romantická dolina Rakytovo nedaleko Dolního Harmance s vodním korytem.

(vloženo 26.06.2008 21:25)

JIHOTYROLŠTÍ LESNÍCI BYLI I U SCHWARZENBERSKÉHO PLAVEBNÍHO KANÁLU

Na závěr pobytu u s.p. Lesy České republiky v jižních Čechách přijeli v sobotu 21. června 2008 lesníci z JIžního Tyrolska i ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Sobotní program byl věnován Lesní správě Vyšší Brod LČR, kde je provázel lesní správce Jan Märtl. Po obědě je převzal Hynek Hladík ze Správy toků - oblast povodí Vltavy, jinak plavební ředitel.

Jihotyrolští lesníci

O půl třetí se konala mimořádná ukázka plavení dříví. K potoku Ježová přišli plavci z rakouského Aigenu, kteří splavili zhruba půl sáhu palivového dřeva. Po plavení chtěli jet již Tyroláci domů, z plánované půlhodinky byla skoro hodina, po plavení poseděli ještě s plavci Gustlem a Franzem, ale také s Janem Zasadilem, lesním správcem Lesní správy LČR Hluboká nad Vltavou a Hynkem Hladíkem v hotelu Haagerhof. Někdy po půl páté se mikrobus s italskou poznávací značkou vydal na zhruba 500 km dlouhou cestu do oblasti Bozen / Bolzano.

S.p. Lesy České republiky bude v letošním roce hlavním sponzorem hranice překračujícího projektu folklorního sdružení Libín-S Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

(vloženo 21.06.2008 22:39)

POLÍNKA PLULA KANÁLEM U JEŽOVÉ

V sobotu 14. června 2008 se konala již třetí letošní ukázka plavení dříví. Přesto to byla letošní premiéra. Plavilo se totiž bude letos poprvé v blízkosti hraničního potoka Ježová / Iglbach.

Zhruba před deseti lety, v červnu 1998 byly otevřeny dva hraniční přechody v blízkosti Schwarzenberského plavebního kanálu, jedním z nich byl právě přechod pro pěší a cyklisty Ježová / Iglbach. Při té příležitosti nejen hrála obecní dechovka ze St. Oswaldu bei Haslach na tehdy novém přechodu Koranda / St. Oswald, ale také se plavilo u Ježové, potom ještě několikrát během roku. Proto je letošní plavební sezóna již desátá jubilejní. Následující snímek je z června 1998.

Plavení u Ježové v roce 1998
Po jedenácté hodině to vypadalo, že snad nikdo nepřijde. Skupinka cyklistů z Čech svačila u nového stolu s lavicí na rozšířené ploše v těsné blízkosti hraničního potoka Ježová (sezení, Rakušané říkají Jausenstation, na rozšířené ploše nechala zřídit Správa toků - oblast povodí Vltavy Benešov s.p. Lesy České republiky v rámci Programu 2000).

Nový prostor u Ježové
Kolem poledního projely přes hraniční přechod dvě české cyklistky. Za malinkou chvilku, snad do pěti minut, se jedna z nich vrátila, prosila o pomoc. Její kolegyně při sestupování z kola nešťastně šlápla a zlomila si nohu. "Můžete nějak pomoct?" Problém byl ovšem v tom, že mezi Ježovou a Růžovým Vrchem není signál mobilních operátorů, Mirek Jirásek z Jeleních Vrchů, který zajišťoval občertvení na akci, nastartoval auto, přisedl k němu Hynek Hladík, jelo se hledat místo, ze kterého je možné spojit se s nouzovým číslem záchranné služby. Kvalitní signál je až asi kilometr za Růžovým Vrchem směrem k Lipenské přehradě. Dispečerka v Českých Budějovicích se nejprve ptala, jestli by na místě mohl přistát vrtulník, to by opravdu nemohl, za chvilku volala zpět, spojila řidiče sanitky, která již čekala na přívoz, který byl schodou okolností na frýdavské straně. Bylo třeba přesně popsat místo, kde leží zraněná. Zhruba za čtvrt hodiny již byl žlutý mercedes na úzké cestě podél kanálu a nakládal ji. Paní ještě říkala, že má na večer lístky do Českého Krumlova (na točně se dává Robin Hood). Ještě bylo třeba se otočit. Velmi dobře se hodila nově rozšířená plocha. Sestřička říkala, že jedou dnes do nemocnice do Krumlova po třetí, ale takové dobrodružné putování za zraněnou bylo dnes poprvé.

Pěvecký sbor z Aigenu

Když sanitka otáčela těsně před hranicemi, u chatky Roberta Baldassariho zpíval již smíšený pěvecký sbor z nedalekého Aigenu.

Pěvecký sbor z Aigenu

Po první písničce přivítal jednatel Tourismusverband Böhmerwald Reihold List plavebního ředitele Hynka Hladíka, pěvecký sbor i všechny přítomné. Připomněl, že právě dnes začínáme desátou plavební sezónu v oblasti potoka Ježová. Z pěveckého sboru se ozvalo: "My zase začínáme být aktivní po desetileté pauze!"

Gustl je často fotografován
Okolo druhé hodiny Hynek Hladík vyprávěl o historii kanálu, vyprávění bylo doplněno přestávkami se zpěvem pěveckého sboru sboru. Na závěr svého povídání dodal: "Moje milá žena říká, že když nemluvím čtvrt hodiny o plavebním kanálu, jsem nemocen. Teď jsem vyprávěl o kanálu asi čtvrt hodiny, musím skončit. Právě před deseti lety a dvěma dny jsem byl jmenován plavebním ředitelem. Jako plavební ředitel připravuji před každým plavením plavební rozkaz, ten Vám teď přečtu:


Plavební rozkaz č.3/2008 k provedení ukázkové plavby dříví


Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 14. června 2008 v oblasti křížení s potokem Ježová.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 112 (na českém území). Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům."


Po těch slovech zazněl smích. "Nevím, čemu se smějete, to je vážná věc, práce plavců byla vždy těžká a nebezpečná!", odpověděl na smích Hladík. Hned dodal: "Jsem překvapen kolik vás sem dnes přišlo plavců. čtyři znám, to nejsou obyčejní plavci, to jsou vrchní plavci - Johann, Franz, Gustl a Ewald. Ti mají potřebné nářadí, ale vy ostatní, vy jste přišli bez něj." Obrátil se na paní česky: "A Ty, děvče, proč Ty nemáš plavební hák? Víš, já tady ještě jeden mám, tady ho máš, běž pracovat s ostatními!" (Nebylo to děvče ve věku, kdy se ještě dívkám tyká, ale dospělá ženská. On je ale plavební ředitel, určitě si to může dovolit. Diváků přišly více než čtyři stovky, převážně Rakušanů.)

Johann
"Tak plavci běžte vhazovat, jak jsem řekl, začínáme v Rakousku, plavit budeme půl sáhu palivového dřeva!"

Franz

Po zhruba čtyřech stech sázích, již v Čechách, nedaleko sáhového kamene 112 bylo dřevo vytaženo. Do vytahování se zapojili i diváci, kteří si vyzkoušeli, jak těžká je práce plavce. "Děkuji plavcům za jejich práci i vám divákům, že jste přišli. Příští plavení bude opět tady u Ježové 13. července. Začneme opět kulturou, bude hrát kapela obcí Aigen a Schlägl ve 13:15, vlastní plavení začne ve dvě. Tak nashledanou na plavení!"

Vytahování dříví
Po plavení se plavci zastavili u stánku Mirka Jiráska z Jeleních Vrchů, dali si plzničku, klobásku či párek, plavební ředitel se dal vyhecovat a zaplatil rundu.

Plavební ředitel zaplatil na závěr jednu rundu
Za hodinku seděli plavci, ale také zpěváci, na klášterním pivě či na sklence vína v nedalekém hotelu Haagerhof.


OMLUVA. Omlouváme se všem divákům, kteří přišli 14.06.2008 na plavení dříví na Jelení Vrchy. Leták Správy NP a CHKO Šumava zveřejnil chybné údaje, o kterých jsme se dozvěděli až těsně před plavením. Nebylo možné učinit organizační kroky, aby byla ve stejném termínu plavení u Ježové dle plánu a na Jeleních Vrších dle údajů NP a CHKO Šumava. Tento omyl nezpůsobil nositel projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu - folklorní sdružení Libín-S. Přestože jste tentokrát plavení neviděli, věříme, že jste nezanevřeli na akce na plavebním kanálu.


(aktualizováno 14.06.2008 22:20)


HISTORICKÉ FOTOGRAFIE PLAVEBNÍHO KANÁLU V MUSEU FOTOATELIÉR SEIDEL

Pátráte po starých fotografiích, či po historii jejich vzniku? Navštivte Museum Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově. Hned u pokladny budete mít možnost zakoupit nově vydané historické pohlednice z dědictví vynikajících fotografů Šumavy - Josefa a Františka Seidelových.

Seidelův dům byl otevřen 6. června 2008 jako muzeum. Budete si moci projít jak kancelář, kde se přijímaly či vydávaly objednávky, ale také soukromé pokoje Seidelových zařízených originálním nábytkem z poloviny 20. let minulého století, laboratoř, fotokomoru, kde se fotografie zvětšovaly, provoněnou fotochemikáliemi v miskách, v prvním patře pak vlastní fotoateliér, čekárnu. Při návštěvě Musea fotoateliér Seidel uvidíte krátký videofilm o rodu Seidelových. Dostanete se do atmosféry dvacátých a třicátých let minulého století. Informace najdete zde.

Pohled ateliérem přes krumlovské střechy na kostel Sv. Víta:

Fotoatelier Seidel
Fotoaparát je připraven:

Fotoatelier Seidel

Jeden ze Seidelových snímků Schwarzenberského plavebního kanálu (vhazování dříví na začátku plavebního kanálu u Světlé vody):

Fotoatelier Seidel

Museum Fotoateliér Seidel je otevřeno denně od 09:00 do 18:00 hodin. Skupinové prohlídky začínají vždy v celou hodinu a poslední vychází v 17:00 hodin. Cena vstupného je 130,- Kč. U pokladny si můžete zakoupit originální Seidelovy pohledy a fotografie (některé zarámované) a další drobné suvenýry připomínající atmosféru fotoateliéru z počátku 20. století. Další informace naleznete zde.

V době naší návštěvy v Museu fotoateliér Seidel právě natáčel štáb České televize reportáž, která byla odvysílána 29.06.2008 v nedělním programu Toulavá kamera.

(aktualizace 04.07.2008 06:42)

AKCE NA PLAVEBNÍCH KANÁLECH NA STRÁNKÁCH NP ŠUMAVA

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava informuje o dění na plavebních kanálech (Schwarzenberský a Vchynicko-tetovský) na svých propagačních materiálech a na svých webových stránkách.

Infomace o akcích projektu Setkání s tradicí najdete zde. V letáku jsou ovšem chyby, příkladem může být ukázka plavení dříví 14.06.2008, kterou zpracovatel letáku umístil na Jelení Vrchy, přestože se plavit bude u Ježové. "Děkujeme" Správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava za zmatečné informace.


Vyjímáme akce týkající se plavení a plavebních kanálů:


05.07.2008 10:30 - 14:30 Nová Pec - Láz (parkoviště u bývalé LS Plešný).
Za historií kanálu. Schwarzenberský plavební kanálse stal nedílnou součástí šumavské přírody. Při doprovodu se můžete dozvědět více o jeho vzniku, funkci a osudu.
Koordinátor: V. Hričovská, tel. 388335014
Délka trasy 8 km do Jeleních Vrchů. Za nepříznivého počasí se akce nekoná. Min. počet účastníků 5 osob.


12.07.2008 10:00 - 11:00 Rechle u Antýglu
Vázání vorů
Vyzkoušejte si stará řemesla při vázání vorů
Přednášející: K.Ešner
Koordinátor: IS Rokyta, tel. 376599009


12.07.2008 12:00 - 14:00 Rechle u Antýglu
Plavba po Vchynicko-tetovském kanále.
Koordinátor: J.Chudý, tel. 731530317


14.08.2008 10:30 - 14:30 Nová Pec - Láz (parkoviště u bývalé LS Plešný).
Za historií kanálu. Schwarzenberský plavební kanálse stal nedílnou součástí šumavské přírody. Při doprovodu se můžete dozvědět více o jeho vzniku, funkci a osudu.
Koordinátor: V. Hričovská, tel. 388335014
Délka trasy 8 km do Jeleních Vrchů. Za nepříznivého počasí se akce nekoná. Min. počet účastníků 10 osob.


16.08.2008 10:00 - 11:00 Rechle u Antýglu
Vázání vorů
Vyzkoušejte si stará řemesla při vázání vorů
Přednášející: K.Ešner
Koordinátor: IS Rokyta, tel. 376599009


12.07.2008 12:00 - 14:00 Rechle u Antýglu
Plavba po Vchynicko-tetovském kanále.
Přednáší: J.Chudý, K.Ešner
Koordinátor: IS Rokyta, tel. 376599009


06.09.2008 13:30 - 15:30 Nová Pec - Láz (parkoviště u bývalé LS Plešný).
Za historií kanálu. Schwarzenberský plavební kanálse stal nedílnou součástí šumavské přírody. Při doprovodu se můžete dozvědět více o jeho vzniku, funkci a osudu.
Koordinátor: V. Hričovská, tel. 388335014
Délka trasy 8 km do Jeleních Vrchů. Za nepříznivého počasí se akce nekoná. Min. počet účastníků 10 osob.

POZOR! Termín koliduje s termínem plavení na Schwarzenberském plavebním kanálu mezi potoky Světlá voda a Stocký potok, jediného plavení nedaleko bavorských hranic! Bohužel, obě akce zajišťují personálně dvě organizační jednotky Správy NP a CHKO Šumava sídlící ve Stožci: Informační středisko Stožec, které zajišťuje procházku od bývalé lesní správy Plešný v Nové Peci na Jelení Vrchy, a Územní pracoviště Stožec, které zajišťuje plavce na plavení.
KLÁDY A POLENA PLULY NA JELENÍCH VRŠÍCH 7. ČERVNA

Když jsem v sobotu 7. června před dvanáctou dojížděl na Jelení Vrchy, vypadalo to špatně. Ze sluníčka jsem se blížil průtrži mračen. Vrchol Plechého schovaný v mracích, z dálky viditelné provazce deště. Na Jeleních Vrších ale bylo již po dešti, příjemná atmosféra, plná vůní okolního lesa. Zpoza mraků se vynořilo sluníčko, které příjemně hřálo.

Podél Schwarzenberského plavebního kanálu projížděly desítky cyklistů. S plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem se dal do řeči jeden pán z Německa. "Naše rodina pochází odsud, z Jeleních Vrchů, dům však již nestojí. Sestra se tu narodila, já už ne, narodil jsem se u Plzně."

Před druhou hodinou se pod myslivnou na břehu plavebního kanálu sešly zhruba čtyři stovky diváků, byla slyšet němčina, ale také angličtina, to své francouzské kamarádce tlumočila skupinka mladých lidí, velká většína přijela z Čech.

Plavení na Jeleních Vrších

Když Hynek Hladík hovořil o historii plavebního kanálu, obloha zešedla, kdesi zazněl hrom. Ještě plavební rozkaz, pak se diváci vžili do role plavců a začali vhazovat připravené klády a polena. Voda se dřevem se rozeběhla po otevření stavidel, dříví se vydalo na půldruhého kilometru dlouhou pouť.

Plavení na Jeleních Vrších

Plavení na Jeleních Vrších
Nejtěžší práce byla vždy při vytahování dříví. Před dvěma sty lety, kdy se plavilo palivové dříví po kanálu a po řece Große Mühl, u ústí do Dunaje vytahovalo dříví 300 - 350 dělníků z jižních Čech. Ti tehdy pracovali od pěti ráno do sedmi večer, měli jen hodinovou přestávku na oběd. Dnes ale plavce čekalo jen několik klád a pár desítek polen. K práci se přihlásila i mladá maminka malého Vojtíška. Protože dříví připlouvalo pomalu v dostatečných rozestupech vše šlo úplně hladce. Sluníčko opět krásně svítilo.

Plavení na Jeleních Vrších

Plavení na Jeleních Vrších

Plavení na Jeleních Vrších

Nedlouho po plavení Ing. Čestmír Hrbek vyprávěl o historii plavebního kanálu v expozici o plavebním kanálu. Hosté KANÁL EXPA pozorně poslouchali, když se nejprve rozšumněl déšť, později začaly padat kroupy.

V expozici KANÁL EXPO

Protože najednou všichni měli spoustu času, padaly dotazy nejen na pana Hrbka, ale i na Hladíka.

Kroupy

Kroupy
Ukázka plavení dříví se konala v rámci přeshraničního projektu folklorního sdružení Libín-S Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Rolí plavců se ujali lesníci a strážci Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava z Územního pracoviště Stožec a někteří z diváků.

Příští ukázka plavení dříví bude přesně za týden, 14.06.2008, u potoka Ježová. Kulturní program začne ve 13:15, vlastní plavení ve 14:00 hod. (vloženo 07.06.2008 20:20)


MIMOŘÁDNÁ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ U JEŹOVÉ 6. ČERVNA 2008

Po třetí hodině odpoledne vysupěl vláček dvou vagonků tažených traktorem (zvaný Bummelzug) z Aigenu do prudkého stoupání na Oberhaag. Tam přiskočil plavební ředitel Hynek Hladík a vláček pokračoval po Krumlovské silnici k plavebnímu kanálu. Konečná je u Celnické chaty, dál k potoku Ježová je třeba dojít jeden a půl kilometru pěšky.

Jedním z cílů podnikového výletu firmy z okresu Schärding (A) byl i Schwarzenberský plavební kanál.

Průvodcem hostů z oblasti Innkreis byl osobně plavební ředitel. Když všichni dorazili k hraničnímu potoku Ježová / Iglbach Hladík nejprve vyprávěl něco z historie plavebního kanálu. "Přišli jsme sem hlavně proto, abychom si udělali ukázku plavení dříví. Připravil jsem pro vás plavební háky i dříví. No, nestyďte se, pojďte si pro to nářadí, pro všechny nemám, ale nějak to uděláme. Můžeme naházet do kanálu třeba tohle silné palivové dříví, v kanálu už je jedna kláda, tudy se plavilo hlavně palivové dříví, ale hlavně v závěru zhruba stovky let provozu pro Vádeň se plavily třeba chmelové tyč, dnes tu mame jen kus kulatiny. Uděláme si veselé plavení, pozor, voda stříká, když se do ní hodí těžké poleno!" Ve chvilce byla na hladině silná polena, která rozřezali loni v září dřevorubci, ale také jedna kláda. Vydala se přes státní hranice do Čech. Nejtěžší práce byla vždy při vytahování dříví.

Plavci ze Schärdingu
Parta to byla veselá, zpívající. Šéf skupiny vytáhl odkudsi papíry s texty, rozdal je a Šumavou zněla písnička o Šumavě, samozřejmě v němčině.

Plavci ze Schärdingu si zazpívali
(vloženo 07.06.2008 07:20)


Chcete ukázku plavení dříví pro sebe či vaši společnost? Objednejte si ji přímo u plavebního ředitele Hynka Hladíka
malá ukázka plavení dříví,
velká ukázka plavení dříví.
Můžete volat +420 602272442, nebo poslat e-mail
Plavební ředitel
HLAVNÍM SPONZOREM PROJEKTU SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
BUDE I LETOS S.P. LESY ČESKÉ REPUBLIKY

Z Krajského ředitelství s.p. Lesy České republiky došel dnes dopis tohoto znění:

Děkujeme Vám za přízeň, kterou jste nám projevili svou žádostí o sponzorský dar na projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském kanálu 2008.
S potěšením Vám oznamujeme, že dne 22. 5. 2008 při zasedání dozorčí rady LČR, s.p. byl Váš projekt podpořen ve výši 100.000 Kč.
K podpisu darovací smlouvy a poskytnutí sponzorského daru je ovšem nutné doložit doporučení ministerstva kultury podle usnesení vlády ČR č. 534 ze dne 14. dubna 1999.
Věřím, že náš sponzorský dar bude pro Vás významným příspěvkem a pomůže Vám překonat nejrůznější obtíže spojené s výkonem Vaší prospěšné činnosti.
S úctou
Ing. Radek Pomije, pověřený funkcí ředitele KŘ České Budějovice

S.p. Lesy České republiky se tak stává i v letošním roce hlavním sponzorem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Lesy České republiky
(vloženo 06.06.2008)
PROJEKT SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU PODPOŘÍ GRANTEM JIHOČESKÝ KRAJ

Jihočeský kraj
Zastupitelstvo Jihočeského kraje rozhodlo na svém zasedání 15.04.2008 o přidělení grantu ve výši 50.000 Kč z grantového programu Podpora živé kultury.

Celkem byl krajský úřad Jihočeského kraje přijal v tomto grantovém programu 172 žádostí o granty ve výši 22.137.602 Kč. Celkem bylo na granty rozděleno 5.000.000 Kč pro 81 žadatelů.

Vedle grantu získalo folklorní sdružení Libín-S Prachatice na projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2008 i příspěvek Jihočeského kraje ve výši 30.000 Kč.
(vloženo 05.06.2008 00:06)
S.P. LESY ČESKÉ REPUBLIKY UPRAVUJE OKOLÍ KŘÍŽENÍ PLAVEBNÍHO KANÁLU
S HRANIČNÍM POTOKEM JEŽOVÁ

Úpravy u Ježové, stav 04.06.2008
Lesy České republiky, s.p., Správa toků - oblast povodí Vltavy Benešov, která je správcem Schwarzenberského plavebního kanálu na území lesní správy Vyšší Brod, tedy pod Svatým Tomášem, provádí v současné době úpravu okolí křížení plavebního kanálu s hraničním potokem Ježová. V prostoru mezi kanálem již byla nově upravena plocha mezi kanálem a Ježovou o výměře několika desítek metrů čtverečných. Na ní bude pravděpodobně v sobotu 7. června osazena dřevěná horská lavice se stolem, která nahradí stávající nevyhovující sezení. Úprava je pořízena v rámci Programu 2000 s.p. Lesy České republiky.

Na horním panoramatickém obrázku to vypadá, jako by kanál vedl dokola, ale ne, vlevo přichází z Rakouska, vpravo mizí v Čechách. Na dolním obrázku je pohled z Čech směrem ke státním hranicím, vpravo je vidět nově upravená plocha.

Úpravy u Ježové, stav 04.06.2008
Již nejbližší ukázka plavení dříví u potoka Ježová v sobotu 14. června 2008 bude zasazena v novém prostředí.

Přijďte se podívat ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu u potoka Ježová v den zahájení plavební sezóny na česko-rakouských hranicích.

Ukázka plavení u Ježové bude však v novém nejen díky stavebním úpravám okolí, ale také vyšší angažovaností rakouského partnera projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Tourismusverband Böhmerwald. Již od počátku novodobého plavení na česko-rakouských hranicích přichází na plavení rakouští plavci z nedalekého Aigenu. Nově budou Rakušané zajišťovat kulturní program při většině ukázek u Ježové - poprvé to bude právě o druhé červnové sobotě. Již ve čtvrt na dvě vystoupí pěvkyně a pěvci z Horních Rakous. Program pro další termíny najdete mezi TERMÍNY
(vloženo 03.06.2008 19:36)
DELEGACE FOLKLORNÍHO SDRUŽENÍ LIBÍN-S BYLA NA MEZINÁRODNÍM SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ



vory na řece Cinka v Aragonsku

Ve aragonské obci Boltaňa na španělské straně Pyrenejí se od čtvrtka 15. do neděle 18. května konalo mezinárodní setkání plavců a vorařů. Pořádal je Spolek vorařů z oblasti Sobrarbe. Za folklorní sdružení Libín-S Prachatice se jej zúčastnili Helena Svobodová a Hynek Hladík.
O den dříve je na barcelonském letišti vyzvedli po příletu z Vídně zástupci aragonského vorařského spolku z oblasti Sobrarbe, aby je dovezli do malého hotýlku na okraji katalánské metropole. Zbyl tak čas na odpolední prohlídku města. V hotelu již byly skupinky vorařů z Itálie a z Německa, s nimi pak ve čtvrtek odpoledne odjeli "libíňáci" autobusem do zhruba 300 km vzdálené Boltani. Pod okny hotelu Monasterio de Boltaňa hučela divoká horská říčka, která přiváděla vodu ze stále ještě zasněžených vrcholů Pyrenejí. Na přivítanou vystoupila mužská folklorní skupina Paloteao z Boltani.

Folklorní skupina Paloteao

Při slavnostní večeři si jihočeská dvojice přisedla ke stolu společně s polskou skupinou, nebylo třeba tlumočníků, čeština a polština jsou opravdu blízké jazyky.
V pátek ráno pršelo, to jistě řadu účastníků odradilo od nabídnutého programu - pro odvážné byla nabídnuta jízda na raftu po řece Cinca, pro méně odvážné měl být mimořádným zážitkem návštěva horské soutěsky v národním parku Ordesa y Monte perdido. Tak Helena a Monika (manželka Akadiusze Drulise z Polska) si šly užít holetového welnesu s výhledem na hory a řeku (a na déšť, který se chvílemi měnil na lijavec).

valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů

Hynek Hladík, Arkadiusz Drulis a dalších zhruba pět desítek zástupců 27 přítomých spolků z celé Evropy se zúčastnili v budově obecního úřadu v Boltaně valné hromady Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Libín-S je členem této mezinárodní asociace od roku 2006.
Odpoledne byl na pořadu oběd v horské vesnici Laspuňa. Krásný výhled byl důvodem k fotografování.

Němečtí voraři v Laspuně

Večerní program se odehrával ve vesnici Escalona. Jeho bylo i tradiční předávání dárků - prachatičtí přivezli svým hostitelům džbán z hrdějovické keramiky, obrazovou knihu o jihočeském kraji a řadu propagačních materiálů o jižních Čechách (poskytl je Krajský úřad Jihočeského kraje).

Dárky z jižních Čech pořadatelům

Program končil dlouho po půlnoci, takže sobotní ranní vstávání bylo opravdu velmi těžké. Hlavním bodem dopoledního programu byla plavba vorů, zde zvaných "nabatas" po řece Cinca od mostu pod vesnici Laspuňa do 11 km vzdáleného městečka Ainsa. "Nabatas" jsou vory složené vždy ze dvou polí, svázané bez použití hřebíků houžvemi.

vory na řece Cinka

Na vory se vedle místních aragonských vorařů nalodili i voraři z dalších zemí. Na cestu měli na každém voru koženou nádobu s červeným vínem i velkou porci sušené šunky. Na konzumaci však po odplutí nebylo moc času. Cinca je divoká horská řeka, která sebou nese velké množství štěrku, který se místy usazuje, vytváří ostrovy, větší kameny v korytě peřeje, koryto se stále mění, takže ani dobrá znalost řeky neznamená, že se dá jet na slepo.

vorař na řece Cinka

Však také některé z vorů měly cestou problémy, několik jich uvízlo na mělčině u ostrova pod mostem v Ainse

vor uvízlý na mělčině řeky Cinka

Když všech sedm vorů dorazilo do Ainsy, začal průvod účastníků od řeky Cinca na překrásné historické náměstí městečka Ainsa vysoko nad řekou. V průvodu šly jednotlivé plavecké spolky, jejichž členové byli většinou oblečení do národních krojů či tradičních plaveckých oděvů. Do průvodu se seřadily zhruba tři stovky plavců a vorařů z Aragonska, Baskicka, České republiky (vedle dvojice z folklorního sdružení Libín-S i tři desítky Vltavanů ze spolků Davle, Praha, Purkarec a Štěchovice), Finska, Francie, Katalánska, Německa, Polska, Rakouska a Slovinska.

Prezident Asociace Angel Portet, zcela vpravo, s italskou skupinou

Libíňáci s prezidentem Angelem Portetem

Finská skupinka

Baskové

Baskové

Nad Ainsou kroužili orli.

Orli

Po obědě v Ainsa začalo folklorní vystoupení. První přišla na řadu folklorní skupina Biello de Sobrarbe, muže bylo možné dopoledne vidět na vorech. Skupina dostala neoficiální a neformální pozvání ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na jaře příštího roku.

Biello de Sobrarbe

Další nastoupili na palubovku haly členové skupiny La Val d´Hecho. Kroje napovídaly, že skupina je z bohatšího kraje, než ta první.

La Val d´Hecho

Pro řadu účastníků byla folklorní vystoupení posledním bodem programu setkání. Řada odlétala z Barcelony či Zarragozy, takže přišli o večerní program v Laspuni.

Helena s Hynkem ještě několik dní pobyli v Barceloně, aby ve středu ráno odletěli zpět do Vídně.

Příští rok se bude konat pouze valná hromada, jejíž konání připravují polští voraři. V roce 2013 by se měla konat valná hromada na Šumavě, přípravy již zahájilo folklorní sdružení Libín-S.
(vloženo 22.05.2008, 23:31)

JUBILEJNÍ DESÁTÁ NOVODOBÁ PLAVEBNÍ SEZÓNA NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU BYLA ZAHÁJENA



Zahájení plavební sezóny 2008

V sobotu 10. května 2008 bylo dopoledne nebe nad Jeleními Vrchy na Šumavě skoro vymetena. Nejen počasí, ale také prodloužený víkend přilákaly na Šumavu tisíce cyklistů, pěších turistů. Nemálo se rozhodlo jet právě na Šumavu na zahájení plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu, které připravily folklorní sdružení Libín-S Prachatice spolu s rakouským Tourismusverband Böhmerwald, Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, obcí Nová Pec a Rakouským kulturním fórem v Praze.
Na úzké silničce z Nové Pece panoval již od dopoledne nezvyklý ruch, přijížděly desítky, možná stovky aut, ale také mnoho set cyklistů. Parkoviště u tunelu na Jeleních Vrších se kolem poledního zcela zaplnilo, auta byla odstavována podél silnice na Jeleních Vrších, později i u chaty Střední lesnické školy v Písku.

Zahájení plavební sezóny 2008

Šmolkově modré nebe, zářící sluníčko. U domu č.p. 13 na Jeleních Vrších plápolaly ve větru tři vlajky, Českou Vlajku a vlajku Evropské unie zná každý, ale co ta třetí, se čtyřmi modrými a čtyřmi bílými vodorovnými pruhy. Někdo řekl, to je bavorská vlajka, jiný hádal řeckou, další řekli, že netuší. Modro bílá vlajka je vlajkou schwarzenberskou. Předkové současného českého ministra zahraničí Karla Jana Schwarzenberga postavili na Šumavě plavební kanál, který se tak hluboko zapsal do historie života lidí a vůbec krajiny na česko-rakousko-bavorském trojmezí.

Zahájení plavební sezóny 2008

Krátce před polednem, s lehkým zpožděním otevřely melodie folklorního souboru Libín-S a přivítací projevy vedoucí folklorního souboru Libín-S Heleny Svobodové a plavebního ředitele Hynka Hladíka. Protože letošní plavební sezóna je již desátá v novodobé historii plavebního kanálu, došlo již na začátku i na slova díků těm, kteří se zasloužili za oživené tradice na Schwarzenberském plavebním kanálu.Starostka Věra Lavičková předala předsedovi rakouského spolku SUNNSEITN Gotthardovi Wagnerovi v souladu se smlouvou o pronájmu skulptury Davida Svobody Strážce / Waechter roční nájemné ve výši jednoho parohového knoflíku.

Předání nájemného

Potom již prohlásil plavební ředitel Hynek Hladík slavnost začátku plavební sezóny za zahájenou.
Na pódim nastoupili nejprve muzikanti a tanečníci folklorního souboru Libín-S Prachatice. V pásmu písní a tanců došlo i na Plavecký tanec s plavebními háky. Před jednou hodinou je vystřídala skupina Uhrfahrener Aufgeiger z Horních Rakous vedený Gotthardem Wagnerem.

Folklorní soubor Libín-S

Zhruba v okamžicích, kdy začínali hrát Rakušané, zazněla u horního portálu tunelu první pohádka v podání Heleny Svobodové z Prachatic a Helmuta Wittmanna ze Solné komory.

Pohádky z obou stran Šumavy

O druhé hodině po poledni přečetl plavební ředitel Hynek Hladík svůj první letošní plavební rozkaz, pak již plavci, kterých přišlo nepočítaně, většinou však bez plavebního nářadí, vhodili na hladinu plavebního kanálu první klády, po nich i polena. Začala tak první ukázka plavení dříví desáté novodobé plavební sezóny.

První plavení plavební sezóny 2008

Když se vraceli plavci i divíci od potoka Hučice, vyprávěly se další pohádky, tentokrát ve stodole domu č.p. 13. Především menší děti seděly a napjatě poslouchaly. Jedna z pohádek byla opravdu známá - Hrnečku vař, i Helmut, který česky neumí, ale název pohádky řekne i česky. A jak Helmut cestoval takový kus cesty až ze Solné komory, jel přes vesnici, kde teklo tolik kaše, z okna domečku, na silnici, sedláci, když jeli z pole domů, museli se tou kaší prokousat, tak nabral taky trochu kaše pro děti na Jeleních Vrších, aby mohli tu dobrou kaši ochutnat. Ta byla, jako mandle!

Pohádky z obou stran Šumavy

Závěr odpoledne byl opět s lidovou muzikou, nejdřív si spolu zahráli kapela Libín-S spolu s rakouskými muzikanty, potom hrál, zpíval a tancoval soubor Libín-S.

Češi a Rakušané hráli společně

Folklorní soubor Libín-S

Desátá novodobá plavební sezóna začala!

Další informace i s krátkým videem z předání nájemného, z vyprávění pohádek a z plavení najdete zde.
(vloženo 22.05.2008, 21:53)

ZAHÁJENÍ JUBILEJNÍ DESÁTÉ NOVODOBÉ PLAVEBNÍ SEZÓNY NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU SE BLÍŽÍ



Pozvánka 10.05.2008

TISKOVÁ ZPRÁVA
Již jen týden zbývá do zahájení jubilejní desáté novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu na ¨ Šumavě.
Stavbu Schwarzenberského plavebního kanálu zahájil 4. května 1789 Ing. Josef Rosenauer. Kanál měl umožnit plavit dříví z rozsáhlých pralesů na severních úbočích Šumavy pod Třístoličníkem, Plechým, Smrčinou, Sulzbergem a Bärensteinem přes hlavní evropské rozvodí v revíru Svatý Tomáš k řece Große Mühl a po ní k Dunaji, dále na lodích či vorech do Vídně. Kanál byl dostavěn v roce 1824 až k bavorské hranici, čímž dosáhl celkovou délku cca 52 km. Během 100 let „zlatého času“ plavení bylo dopraveno ze Šumavy do císařského hlavního města Vídně téměř 8 milionů prostorových metrů palivového dříví (což představuje českobudějovické náměstí zaplněné dřívím do výšky sedmi Černých věží, tedy cca do 500 m).
V ústí řeky Große Mühl do Dunaje bylo třeba plavené dříví vytáhnout z vody a připravit jej na dopravu na člunech či vorech do Vídně. Na to bylo potřeba cca 300 a 350 dělníků. Protože v okolí nebylo dost volných lidí, přicházely pravidelně skupiny mladých mužů a žen z Čech, aby velmi tvrdě pracovali. Ředitel panství Český Krumlov Ernst Mayer, který práce řídil, byl překvapen, když po celodenní těžké práci plavci vytáhli ze zavazadel housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, aby hráli, zpívali a tancovali, místo, aby znaveni padli večer na lože. Tanec přece není tím nejlepším odpočinutím pro unavené údy.
Projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu se oživují tradiční šumavská řemesla plavce, dřevorubce a dalších, u plavebního kanálu zní opět lidové písničky. Nositelem projektu je folklorní sdružení Libín-S Prachatice, hlavním spoluorganizátorem je Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava spolu s obcí Nová Pec, rakouským Tourismusverband Böhmerwald a Rakouským kulturním fórem v Praze a celou řadou partnerů. Hlavním sponzorem je s.p. Lesy České republiky.
Při zahájení 10. novodobé plavební sezóny v sobotu 10. května 2008 na Jeleních Vrších (obec Nová Pec) je připraven tento program:

10.05.2008 – sobota

Jelení Vrchy (CZ) amfiteátr
11:45 hod. - zahájení, předání nájemného za skulpturu Strážce / Wächter starostkou obce Nová Pec zástupci jejího majitele – předsedovi sdružení Sunnseitn
12:00 hod. - slavnostní fanfára
- setkání s folklorem
- tržiště lidových řemesel

Jelení Vrchy (CZ) horní portál plavebního tunelu
13:00 - 13:45 hod. - setkání s tradicí s pohádkami z obou stran Šumavy vypráví Helena Svobodová a Helmut Wittmann
13:45 hod. - odchod s dudačkou na plavení

Jelení Vrchy (CZ) pod myslivnou
14:00 hod. - setkání s tradicí při ukázce plavení dříví od myslivny k potoku Hučice

Jelení Vrchy (CZ) stodola domu č.p. 13 - EXPO KANÁL
14:45 hod. - kapela Libín-S Prachatice hraje před stodolou
15:00 - 15:30 hod. - setkání s tradicí s pohádkami z obou stran Šumavy vypráví Helena Svobodová a Helmut Wittmann

Jelení Vrchy (CZ) amfiteátr
15:40 - 16:45 hod. - setkání s tradicí s folklorem z jižních Čech, Dolních a Horních Rakous i Bavorska.
16:45 hod. - zakončení slavnosti

Tuto tiskovou informaci obdržely dnes média, nejen jihočeská, a ubytovací zařízení a informační centra v okolí Schwarzenberského plavebního kanálu na území České republiky.
(vloženo 02.05.2008 22:19)

PLAVECKÁ AKTUALITA ZE SLOVENSKA

Plavenie dreva v jedinečnom drevenom vodnom žľabe Rakytovo (SK)




Vodné koryto Rakytovo

Neďaleko obce Dolný Harmanec je malebná dolina Rakytovo, ktorá ukrýva jedinečnú lesnú stavbu svojho druhu v Európe. Drevený vodný žľab na splavovanie dreva pochádza pravdepodobne ešte z 19. storočia. Od roku 2000, po jeho miernej rekonštrukcii, je národnou kultúrnou pamiatkou. Až tento rok sa však môžeme pozrieť na jeho úplne novú tvár, pretože má za sebou kompletnú rekonštrukciu.
„Na začiatku bola myšlienka, neskôr sa podarilo získať aj peniaze na jej realizáciu. Hlavná iniciatíva vzišla z Mesta Banská Bystrica, ktoré opravilo túto unikátnu stavbu vďaka finančnej podpore z fondov Európskej únie. Mesto Banská Bystrica v rámci projektu Rozvoja turistickej infraštruktúry mesta plánuje aj ďalšie zlepšenia tejto lokality,“ hovorí Eduard Apfel z Mestských lesov.
„Vybuduje niekoľko náučných chodníkov a jeden bude aj v doline Rakytovo pri vodnom žľabe. Bude tam tabuľa informujúca o Národnom parku Veľká Fatra, v ktorom dolina leží. Je tam mokraď, kde žijú tri druhy mlokov, máme tam aj prameň, ktorý sme už upravili, takže návštevníci tam nájdu rôzne informácie a môžu sa priamo v lone prírody vzdelávať. Je tam aj chodník, ktorý spája vodný žľab s parkoviskom pod Harmaneckou jaskyňou a pri ňom sú zaujímavé vodné kaskády, ktoré tiež stojí za to vidieť,“ vymenúva lesník E. Apfel.
Lesníci sa stále zamýšľajú, ako by túto lokalitu ešte viac zatraktívnili. Počas júla a augusta v čase od 9,00 hod do 17,00 hod cez víkendy bude v doline pracovník, ktorý poskytne turistom informácie, taktiež budú mať k dispozícii informačné letáky. „Aktivita, o ktorej tiež uvažujeme, je takzvané malé a veľké plavenie dreva. Malé plavenie dreva by vyzeralo asi takto: v avízovaný čas by sme splavili pár polien a turisti by si to mohli tiež sami vyskúšať. Veľké plavenie dreva by sa robilo tak štyrikrát do roka. Splavilo by sa viac dreva – 10 až 15 metrov. Lesníci by boli štýlovo oblečení... Uvažujeme aj o spolupráci s cestovnými kanceláriami.“ Keďže ide o jediný drevený vodný žľab v Európe, dá sa predpokladať, že bude ťahákom nielen pre ľudí z okolia Banskej Bystrice a celého Slovenska, ale aj Európy. „Jedinečnosť tohto žľabu som si overil u riaditeľa Schwarzenberského kanála pána Hladíka z Českej republiky, ktorý kontaktoval prezidenta Medzinárodnej asociácie plaviteľov a pltníkov Európy pána Angela Portera z Katalánska. A ten potvrdil, že takýto drevený vodný žľab nikde inde v Európe neexistuje,“ zdôraznil Apfel.
A ako sa do doliny Rakytovo dostanete? Stačí nasadnúť do auta alebo autobusu, odviesť sa do dediny Dolný Harmanec a tam už veľmi ľahko nájdete odbočku smerom na Rakytovo. Parkovať autom môžete pred polesím Mestkých lesov s.r.o. Banská Bystrica. Je to tiež veľmi dobre označené, takže nemôžete zablúdiť. Po pár krokoch sa ocitnete v nádhernej doline, odkiaľ sa po niekoľkých minútach chôdze dostanete až k Harmaneckej jaskyni. Ak by ste mali chuť na náročnejšiu turistiku, vyberte sa Bystrickou dolinou smerom k hotelu Kráľova studňa a odtiaľ je už len kúsok na Krížnu.
Mestské lesy s.r.o. Banská Bystrica zrealizovali dňa 25.4.2008 veľké plavenie dreva v jedinečnom drevenom vodnom žľabe Rakytovo. Plavenia sa aktívne zúčastnilo 52 plaviteľov , objem splaveného dreva 45 prm ihličnatého dreva. Časť dreva sa splavilo až zo vzdialenosti 2450 m. Celkovo odhadovaný počet návštevníkov min.200. Počasie slnečné.
Dňa 31.5.2008 (sobota) sa bude realizovať ďaľšie plavenie dreva. Bude zrealizované k príležitosti krstu erbu obce Dolný Harmanec. Mestské lesy s.r.o. hľadajú záujemcov o toto plavenie, ktorí sú ochotní sa ho aktívne a bezplatne zúčastniť. Potrebný počet aspoň 40 ľudí. Občerstvenie zabezpečí obec Dolný Harmanec. Predpokladaný čas zrazu okolo 8,00 - 9,00 hod bude upresnený. Kontakt E.Apfel, Mestské lesy Banská Bystrica, s.r.o.

Informace a fotografie z webových stránek Městských lesů Banská Bystrica.
(vloženo 02.05.2008 21:31)

WIRSTSCHAFTSCOCTAIL


Přestože pozvánka byla v češtině, v jejím záhlaví bylo podivné německé slovo Wirtschaftscoctail - Hospodářský koktejl. Pozvánka do hotelu Zvon v Českých Budějovicích byla i v poště plavebního ředitele Hynka Hladíka. Koktejl pořádalo velvyslanectví Rakouské republiky v pondělí 21. dubna 2008. Mezi kapitány rakouského i jihočeského průmyslu a finančnictví byl pozván i hejtman Jihočeského kraje. Hladík byl asi jediným zástupcem kulturní instutuce. Koktejl byl příležitostí k řadě rozhovorů a setkání. Plavební ředitel využil příležitosti a předal pozvánky na blížící se zahájení 10. jubilejní plavební sezóny nové starostce obce Nová Pec Věře Lávičkové a její zástupkyní Mileně Fudyové, senátorovi a starostovi města Hluboká nad Vltavou Tomáši Jirsovi, řediteli lyžařského areálu Hochficht Richardovi Brillingerovi, hejtmanovi Jihočeského kraje Janu Zahradníkovi a řadě dalších zástupců politiky a hospodářství jižních Čech a Horních Rakous. Hejtman Zahradník řekl, že si termín 10. května poznamenal do diáře, jestli to jen trochu vyjde, na Jelení Vrchy přijede. Slíbila to řada dalších osobností. Otázkou je, zda se Hladíkovi při koktejlu podařilo získat přísliby finančních prostředků na organizaci letošního projektu. (vloženo 22.04.2008 06:40)
POZVÁNKA NA ZAHÁJENÍ 10. NOVODOBÉ PLAVEBNÍ SEZÓNY



Pozvánka 10.05.2008

(vloženo 19.04.2008 09:00)

PŘEDJAŘÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU U JEŽOVÉ



Ač kalendář ukazuje stále ještě zimu, u Schwarzenberského plavebního kanálu u hraničního potoka Ježová je předjaří. Sníh z Doprovodné (Kanálové) cesty mezi Růžovým Vrchem (U Korandy) a Ježovou již prakticky zmizel. Kanálem v tomto úseku proudí prudce voda, kdybychom chtěli dělat ukázku plavení dříví dnes, nebyla by nutná manipulace se stavidly, voda však je pouze velmi málo vzdutá zpětně do Rakouska. S příchodem astronomického jara ale lze očekávat, že zima bude ještě bojovat o svoji vládu.

Zmizely již sloupky bránící vjezdu na Kanálovou cestu nedaleko Růžového Vrchu, brzy zmizí i ten přímo na hranicích.

Plavební sezóna u hraničního potoka Ježová / Iglbach začne 14.06.2008 ve 14:00 hodin (na Jeleních Vrších začínáme 10.05.2008 ve 12:00 hodin).

Plavební kanál u Ježové 17.03.2008

(vloženo 17.03.2008 18:50)

ZÁKAZ VSTUPU NA STIFTEROVU VYHLÍDKU A KE STIFTEROVU POMNÍKU


Zpravodaj meteorologické stanice Nová Pec přinesl 19.02.2008 informaci o pádu části skalního masivu ve stěně nad Plešným jezerem, konkrétně pod Stifterovým památníkem (1311m.n.m.). Někdy na přelomu roku došlo k uvolnění části skalního převisu a jeho pádu takřka na úroveň Plešného jezera. Přibližný pád 200metrů výškových!!! Podívejte se na www.novapec.cz, fotografie najdete ve zpravodaji (na levé liště).

Stiterův pomník 
nad Plešným jezerem na pohledu Josefa Seidela

Městský úřad Prachatice, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán státní správy lesního hospodářství vydal dne 26.02.2008 rozhodnutí o dočasném vyloučení vstupu do lesa na parcele č. 720/3 v k.ú. Nová Pec - oblast Stifterovy vyhlídky vč. Stifterova pomníku a celý přiléhající skalní masiv. Oblast je na jihovýchodní straně od žluté turistické stezky a začíná hned na pravé straně stezky ve směru od státní hranice, resp. na levé straně ve směru od Plešného jezera (stezka již není v oblasti zákazu) na období od 26. února 2008 do 25. května 2008. Porušení tohoto zákazu lze postihnout jako přestupek podle § 53 odst. 1 písm. h) lesního zákona č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. ...

Pohled od Stiterova pomníku 
na Plešné jezero na pohlednici Josefa Seidela

Důvodem zákazu je celková nestabilita skalního masivu, jehož část se nedávno zřítila, při čemž do zpracování posudku statika není přesně znám rozsah a pravděpodobnost, v jaké by mohlo dojít k dalším zřícením. Proto je ohroženo především zdraví a život osob, které by vstupovaly do oblasti, která je navržena k zákazu. ... V místě budou kromě vyvěšené vyhlášky umístěny i zákazové cedule vlastníka (rozuměj Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava). ...

Rozhodnutí je podepsáno Alenou Velekovou, referentem odboru životního prostředí

Poznámka: v tomto přepisu části rozhodnutí bylo opraveno několik gramatických chyb. Je zvláštní, že toto rozhodnutí není podepsáno vedoucí odboru životního prostředí MVDr. Marií Peřinkovou, ani jejím zástupcem, či alespoň vedoucím oddělení ekologie krajiny Ing. Jaroslavem Lafatou, v zastoupení vedoucí odboru.

Zákaz vstupu na Stifterovu vyhlídku byl prodloužen do 25.08.2008. Vyhlídková trasa od Plešného jezera ke Stifterovu pomníku a na Plechý je otevřena.

Nelze vyloučit, že po skončení tohoto zákazu vstupu na Stifterovu vyhlídku a ke Stifterovu pomníku přijde trvalý zákaz vycházející ze zákazu vstupu do prvních zón národního parku podle zákona o ochraně přírody a krajiny č.114/1991 Sb. Potom budeme již jen vzpomínat, jaký to byl kdysi krásný výhled od Stifterova pomníku. Ještě, že to je zachyceno na historických fotografiích! -hh-

(aktualizace 11.06.2008 08:47)

FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ LIBÍN-S SE UCHÁZÍ O GRANT JIHOČESKÉHO KRAJE



Jihočeský kraj

Jihočeský kraj vyhlásil grantový program "Podpora živé kultury" pro rok 2008. Termín odevzdání žádostí o grant byl v pátek 22.02.2008 ve 12:00 hod. Jen několik málo minut před uplynutím termínu odevzdal manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu žádost folklorního sdružení na realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2008. Oproti žádostem o příspěvek byly náklady na projekt upřesněny. V letošním roce by měly dosáhnout až 578.846,50 Kč, z toho:
- na honoráře a odměny plavců, řemeslníků, herců, účastníků folklorních setkání (individuálních), dřevorubců a uhlířů 107.500 Kč
- na honoráře a odměny organizačního a podpůrného personálu (webmastera, plavebního ředitele, fotoreportéra, videoreportéra a účetní 80.000 Kč
- na cestovní výlohy (při prezentaci projektu na valné hromadě Mezinárodní asociace plavců a vorařů) 8000 Kč
- na účastnický poplatek na valné hromadě Mezinárodní asociace plavců a vorařů 16.646,50 Kč
- na nákup dříví na milíř 10.000 Kč
- na informační a propagační materiály (pohledy, plakáty, drobné jihočeské suvenýry) 31.000 Kč
- na ostatní náklady na kulturní vystoupení (doprava folklorních souborů z Dolních a Horních Rakous, doprava zvonkařů z Gmundenu, doprava českých souborů, nájem mobilních toalet, ozvučení, na vystoupení folklorních souborů 303.700 Kč
- na nákup drobného kancelářského materiálu 1.000 Kč
- na ostatní náklady související s provozem kanceláře 1.000 Kč
Z této částky požádalo folklorní sdružení Libín-S o 200.000 Kč, tzn. cca o 35 % celkových nákladů

Dle zcela neoficiálních a důvěrných informací uspělo folklorní sdružení Libín-S Prachatice s jednou ze dvou žádostí o příspěvek.

(aktualizace 22.02.2008 18:55)

TROCHU JINÝ POHLED Z OKNA



Když jsem vkládal na internet článek o Plešném jezeře, zaklepala no okno necelý metr přede mnou křídla ptáka. Zase holub, k těm moc sympatií nemám, kouknu, on to není holub, vidím zahnutý zobák. Načervenalá poštolka. Chvíli něco švitořila, já stačil jednou zamířit fotoaparát skrz záclonu, a pak se zvedla a odletěla. Víc než měsíc dávám na stránky vždy ráno pohled z okna. Tenhle není z rána, ale v podvečer, je prostě jiná. Vím, že není dobře ostrá, stejně se podívejte na kousek přírody za oknem v osmém patře paneláku.

Poštolka za oknem paneláku 22.02.2008 17:23

(vloženo 22.02.2008 18:17)
PLEŠNÉ JEZERO BYLO V TELEVIZI



Možná jste nestihli v České televizi 11.01.2008 krátkou reportáž České televize o životním prostředí Zelené srdce Evropy: Plešné jezero. Podívejte se právě teď, jen se nelekněte reklamy na začátku!

Kdo nebyl u Plešného jezera delší dobu, bude nejspíš zděšen odumřelými vysokohorskými smrky ve stěně Plešného jezera, které jsou devastačními následky nečinnosti a opatření na ochranu lesního škůdce kůrovce smrkového, Ips typographus (L.), tzv. "ochránců přírody" ze Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Vysokohorský ekotyp šumavského smrku se vyvinul za tisíce let v drsných podmínkách vrcholových partií Šumavy. Jsou pro něj typické m.j. šikmo nasazené krátké větve, které umožňují snadné sklouznutí sněhu v zimě, to je obrana proti sněhovým polomům. Vysokohorský ekotyp smrku patřil stejně jako vodní rostlinka šídlatka ostnovýtrusná, Isoëtes echinospora, mezi to nejcennější na Šumavě.

Však také na závěr reportáže běží titulek: "Také dnes zmizel ze Země jeden rostlinný nebo živočišný druh." Díky "péči" tzv. "ochránců přírody" mizí na Šumavě vysokohorský ekotyp smrku.

Samozřejmě je možné tlumočit obraz odumírajících dospělých porostů vysokohorského ekoptypu smrku, pod nimi je mnohdy opravdu již zajištěný nálet pravděpodobně původního ekotypu smrku, jako nádhernou ukázku přirozených procesů v horském lese, která by nebyla možná bez existence Národního parku Šumava.

Každý může posoudit, myslet si své, či vyjádřit svůj názor, někdo z laického hlediska, jiný z hlediska odborníka - lesníka (kterému nejde jen vždy vytěžit zralé dřevo, jak mu to často vkládají do úst tzv. "ochránci přírody", kteří mají za sebou často úspěšnou kariéru agronoma socialistického zemědělského velkopodniku, ale o les jako takový, příkladem může být třeba lesmistr Josef John, který navrhnul majiteli lesů v roce 1858 vyloučit z těžby na několik desetiletí porosty na jižním svahu Boubína, dnes národní přírodní rezervace Boubínský prales), další z hlediska odborníka na výskyt datlíka tříprstého, ještě další z pohledu odborníka - ekologa, nebo snad z hlediska tzv. "ochránce přírody", kterému vlastně o přírodu ani tak moc nejde, protože tomu vůbec nerozumí, jen vykuleně kouká, co se to děje.

Plešné jezero s odumřelými porosty vysokohorského ekotypu smrku - 2007

V době stavby Schwarzenberského plavebního kanálu využil Josef Rosenauer Plešné jezero jako hlavní zásobárnu vody pro plavení dříví. Zatěsnil přirozenou morénu jezera, postavil na ní zhruba 2,5 m vysokou hráz, do které osadil stavidla. Z Plešného jezera tak mohlo regulovaně odtéci 177 tisíc kubíků vody. Hladina vody kolísala podle množství vypouštěné vody až o ony 2,5 m.

V roce 1933 bylo Plešné jezero, Jezerní stěna a vrcholové partie od Plechého k Třístoličníku vyhlášeno za přírodní rezervaci (ke kolísání vody pro plavení docházelo však nadále), po vyhlášení Národního parku Šumava se rezervace stala první zónou národního parku.

Další informace o Plešném jezeru najdete např. na stránkách NP Šumava.
nadmořská výška: 1090 m
plocha jezera: 7,5 ha
objem vody: 0,62 mil. m3
max. hloubka: 18 m
plocha povodí: 67 ha

(aktualizace 24.02.2008 08:33)
Z KALENDÁŘE MEZINÁRODNÍ ASOCIACE PLAVCŮ A VORAŘŮ



V kalendáři akcí Mezinárodní asociace plavců a vorařů pro rok 2008 jsou v současnosti tyto akce: - 03.05.2008 - Den plavců - Dia de la almandia/almandiaren eguna, Burgui, Valle del Roncal, Navarra/Nafarroa, Španělsko
- 15.-18.05.2008 - XVI. mezinárodní setkání plavců a vorařů, Zinca/Cinca, Laspuňa - Huesca, Aragonsko, Španělsko
- 16.05.2008 - Valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů, Zinca/Cinca, Laspuňa - Huesca, Aragonsko, Španělsko
- 04.-06.06.2008 - XXX. dny vorařů - XXX Diada dels Raiers, Noguera Pallaresa, La Pobla de Segur, El Pont de Claverol, Katalánsko
- v nejbližších dnech do kalendáře přibudou i akce na Schwarzenberském plavebním kanálu (vloženo 11.02.2008 08:37)
MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ 2013 NA ŠUMAVĚ MÁ SVOJE WEBOVÉ STRÁNKY



Mezinárodní asociace plavců a vorařů

Jak jsme již dříve informovali, připravované mezinárodní setkání plavců a vorařů v roce 2013 na Šumavě, jehož organizátorem bude folklorní sdružení Libín-S, má svoje webové stránky. K dosavadní české mutaci přibyly i mutace německá, francouzská (nejspíš s hodně chybami), jako další přibyly i mutace katalánská a španělská. O překlad z francouzštiny do katalánštiny a do španělštiny se postaral prezident Mezinárodní asociace plavců a vorařů Angel Portet. V současnosti se v Anglii překládají stránky ještě do angličtiny, nakonec by mělo dojít i na italštinu. Stránky by v budoucnosti měly být ve všech oficiálních jazycích Mezinárodní asociace plavců a vorařů a v češtině. (aktualizace 06.02.2008 09:28)
DOPIS OD LUCKY A LUKÁŠE ZE SULEJOVIC




Dnes ráno, když jsem odjížděl do práce jsem vyndal ze schránky tlustou obálku. "Kdo zase co chce", pomyslel jsem si a zvědavě ji roztrhnul. Přede mnou byla dívčinka hrající na flétničku na břehu jezera, "asi Plešného", řekl jsem si, a otočil jsem titulní stranu dopisu s fotkou, abych se dozvěděl víc. Rychle jsem četl dětské písmo:
Sulejovice 28.1.2008
"Vážený pane Hladíku, nevíme, jestli si na nás pamatujete, setkali jsme se v červnu minulého roku na Jeleních vrších na ukázkách plavení dřeva. Dostali jsme od vás omalovánky a pohledy, za které děkujeme a písničku z omalovánky posílám na cédéčku."
Dále už je písmo maminky: "(Zároveň jsme Vám slíbili, že Vám pošleme písničku z omalovánky.) K písničce posíláme ještě fotky z našich dovolených ve Vašich krásných jižních Čechách.... Srdečně zdraví Šárka, Martin, LUKI (Lukáš) a Lucka Šafránkovi"
Ty omalovánky z jižních Čech "Špásky dětské chásky" nakreslil Miloš Nesvadba, vydalo je Jihočeské folklorní sdružení, jehož členem je nositel projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu - folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Proto "Špásky dětské chásky" byly u plavebního kanálu.
Od rána jsem se těšil na podvečer, až budu moci vložit cédéčko do počítače, prohlédnout si fotky mě tak milých míst, ať to bylo Plešné jezero, Schwarzenberský plavební kanál, ale také Svatý Tomáš, pohled z rozhledny na Moldaublicku, obrázky z Frymburka, z Horní Plané, z Nového Údolí, Prachatic a řadu dalších (ty fotky najdete, když kliknete na obrázek s dopisem). Děkuji Tobě, Lucinko, ještě Ti napíši dopis, i Tobě, Luki, děkuji Vám, Šárko a Martine. Zdravím Vás na sever Čech a pevně věřím, že se zase někde uvidíme. Nejlépe třeba 10. května, nebo 10. srpna, to se bude na Jeleních Vrších nejen plavit, ale také zpívat a tancovat, budou se dokonce vyprávět pohádky z obou stran Šumavy.
Přijďte ale i Vy ostatní, kterým jsem ten dopis přečetl!
Hynek Hladík, 29.01.2008
SPOLEČNĚ NA PLAVENÍ - ENSEMBLE FLOTTER LE BOIS - GEMEINSAM ZUR SCHWEMME


Tak ve třech jazycích nazval plavební ředitel Hynek Hladík akci, kterou si objednal Městský úřad v Blatné pro děti z mezinárodního dětského tábora v Blatné. Do Blatné na něj přijede asi 45 dětí z České republiky, Francie a Německa, proto jsou tyto tři řeči na místě. Velká ukázka plavení dříví se koná 24. července 2008, přesný čas bude ještě upřesněn.
(aktualizace 18.01.2008 00:46)

VÝSTAVA O ŠUMAVĚ JE V MNICHOVĚ


Výstava Šumava - život se dřevem v Mnichově

Ve dnech od 15. ledna do 29. února 2008 se v Sudetoněmeckém domě v Mnichově (spolková země Bavorsko, Německo) uskuteční výstava pod názvem „ŠUMAVA – život se dřevem“ („Der Böhmerwald – Ein leben mit Holz“). Výstava vznikla na základě úspěšného výstavního projektu „Šumava – tajemství, nostalgie, příběhy“, který v roce 2007 připravilo pro své návštěvníky Národní zemědělské muzeum Praha (projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byl doprovodnou akcí výstavy). Je to vůbec poprvé, kdy se původní autorský projekt NZM Praha představí v zahraničí.
Autorský projekt jihočeské pobočky Národního zemědělského muzea Praha - Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství na Loveckém zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou, představuje užší výběr původního projektu v Praze. Přibližuje přírodu, historii i život lidí svérázného horského regionu na česko - německém pomezí převážně na konci devatenáctého a v začátcích dvacátého století.
Výstava využívá sbírkové předměty, exponáty a původní fotografie z vlastních sbírek a také sbírkové předměty a fotografie zapůjčené Muzeem Šumavy v Sušici, Muzeem při Správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava ve Vimperku a Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích. Řadu velmi kvalitních historických fotografií poskytly pro tuto výstavu také Fotoateliér Seidl z Českého Krumlova, Nakladatelství Baset a další instituce.
Na přípravě výstavy v Mnichově, nad níž převzali patronát ministr zemědělství České republiky Petr Gandalovič a zemský ministr zemědělství a lesního hospodářství Bavorska Josef Miller, se osobně podíleli i pracovníci jihočeské pobočky Národního zemědělského muzea Praha - Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství na zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou.
Spolupořadateli výstavy jsou Sudetendeutsche Stiftung, Sudetendeutsches Archiv, Deutscher Böhmerwaldbund, Společnost Adalberta Stiftera, České centrum v Mnichově, Česko - německý fond budoucnosti a Národní zemědělské muzeum Praha.
Výstava bude otevřena denně od pondělí do pátku, vždy od 10 do 19 hodin. Pro skupiny je doporučena předchozí telefonická objednávka - tel. 0049-89-4800030.
Vernisáž výstavy se konala v mnichovském Sudetoněmeckém domě (Hochstrasse 8, 81669 München, SRN) v pondělí 14.ledna 2008 za účasti představitelů spolkové země Bavorsko, zástupců pořadatelských institucí a generálního ředitele Národního zemědělského muzea Praha Přemysla Reibla.
(vloženo 16.01.2008 15:09)
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ LIBÍN-S SE UCHÁZÍ O PŘÍSPĚVEK JIHOČESKÉHO KRAJE



Jihočeský kraj

Jihočeský kraj vyhlásil příspěvkový program podpory kultury pro rok 2008. Folklorní sdružení Libín-S Prachatice podalo dne 15.01.2008 dvě žádosti o příspěvek na dva projekty - na Setkání s folklorní tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, celkové předpokládané náklady na projekt jsou 398.594 Kč, z toho Libín-S žádá o 69,71 %, tj. o 277.864 Kč, a na Setkání s tradicí řemesel na Schwarzenberském plavebním kanálu 2008, na který jsou předpokládané náklady 49.500 Kč, z toho žádáme o 69,70 %, tj. o 34.500 Kč. Oba projekty jsou dílčími projekty projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.
(aktualizace 16.01.2008 09:19)


ČESKÁ REPUBLIKA JE SOUČÁSTÍ SCHENGENSKÉHO PROSTORU!

21. prosince 2007 se stala součástí do Schengenského prostoru i Česká republika. Rozhodnutí o tom přijali ministři vnitra zastoupení v Radě evropy 6. prosince 2007.
Zmizely tím prakticky hranice mezi státy Evropské unie. Znamená i změny na státních hranicích v blízkosti Schwarzenberského plavebního kanálu. Zmizela i závora nedaleko hraničního přechodu Pestřice / Sonnenwald na doprovodné cestě mezi Zvonkovou a Sonnenwaldem, závora na tzv. Krumlovské silnici / Krumauer Str. u Kyselova, na hraničním přechodu I/10 na Rakouské cestě v sedle mezi Plechým a Smrčinou.

V říjnu 1989 vystoupil na semináři ke 200. výročí zahájení stavby Schwarzenberského plavebního kanálu Dipl.-Ing. Robert Baldassari s informací o Schwarzenberském plavebním kanálu v Rakousku. V závěru přednesl myšlenku, kterou v té době řada lidí považovala za úplnou utopii - aby podél plavebního kanálu vedla bez ohledu na průběh státních hranic turistická stezka. Bylo to v době, kdy kanál ve čtyřech místech křižovaly "dráty", čili "železná opona".

Od roku 1998 mohou turisté překračovat státní hranice na hraničních přechodech Ježová / Iglbach a Koranda / St. Oswaldu nebo v těsné blízkosti plavebního kanálu. Tyto hraniční přechody doplnily již existující přechody nedaleko kanálu Stožec / Haidmühle (CZ/D), Nová Pec - Říjiště / Holzschlag (CZ/A), Plechý / Plöckenstein a Zvonková / Schöneben (CZ/A). Později přes hraniční přechod Zvonková / Schöneben (CZ/A) začala jezdit auta a autobusy. Od roku 2006 se přidal i zatím poslední přechod Pestřice / Sonnenwald.

Vstupem do Schengenského prostoru se myšlenka Roberta Baldassariho z října 1989 naplnila úplně, na hranicích již nejsou žádné překážky.

Kyselov-Diendorf

Znamená to i možnost překračovat státní hranice i po Krumlovské silnici / Krumauer Strasse na trase Kyselov / Diendorf (průjezdné i pro auta, v pátek 04.01.2008 byla silnice z obou státních území prohrnutá, není však příliš možností, kam pokračovat od hranic směrem do České republiky, na křižovatce Kyselov je ve směru na Zvonkovou zákaz vjezdu, přímo je silnička k přívozu Kyselov - Dolní Vltavice, vpravo po pravobřežní silnici na cca 1 km vzdálenou křižovatku, zde pak po špatných silničkách dále do bývalé osady Růžový Vrch, potom přes bývalé osady Otov, Jasánky a Rychnůvek do Pasečné. Probíhá jednání o převodu lesní cesty Pravobřežka do Frýdavy na veřejnou komunikaci - zatím je zde však zákaz vjezdu! V neděli doplníme fotografie z Kyselova).

Na druhé straně není možné překračovat státní hranice libovolně na území Národního parku Šumava. Na základě § 16 odst. 2 písm. b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je na území 1. zóny národního parku vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků. Vzhledem k tomu, že v hřebenové části mezi Třístoličníkem a Smrčinou jsou převážně první zóny, je možné překračovat státní hranice pouze na místech, kde jsou značené turistické cesty. Podobně tomu je i s vjezdem automobilů. Uzavřena tak i nadále zůstává silnice Stožec - Nové Údolí - Haidmühle. Tento zákaz platí na základě § 16 odst. 1 písm. d zákona o ochraně přírody a krajiny.

O případných dalších změnách vás budeme informovat (aktualizace 05.01.2008 07:10)
JE ČAS HODNOCENÍ

Plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu skončila, proto je teď trochu času k hodnocení. V průběhu roku jsme odhadovali počty diváků, teď tedy můžeme říct, že celkem na 11 ukázek plavení dříví, 3 folklorní setkání, na 2 vyprávění pohádek i na mši svatou přišlo zhruba 8590 diváků. Na akce u plavebního kanálu přijížděli nejen občané České republiky, Rakouské republiky, ale také návštěvníci z Německa, Slovenska, Nizozemska a jistě řady dalších zemí. Nejvíce jich bylo pravděpodobně na začátku plavební sezóny, kdy se dle našich odhadů u jednotlivých programů vystřídalo cca 1650 diváků. Nejméně přišlo lidí na ukázku plavení dříví 15. září k bavorským hranicím, tam jich bylo jen zhruba 50 (tady asi negativně zapůsobila média, např. deník MF DNES zveřejnil několik velmi zmatených informací, ti kteří přišli z české strany, přišli jen na základě šeptandy, slovem předávaných informací). Aktivně se zapojilo do organizace zhruba 265 účastníků - organizátorů, plavců, tanečníků, zpěváků, muzikantů, lidových řemeslníků, ale také dvou kněží.

Setkání s tradicí

O jednotlivých akcích projektu, ale i o dalších aktivitách folklorního sdružení Libín-S, informoval plavební ředitel média v tiskových zprávách. Celkem jich rozeslal jen v češtině 42. Poděkování si zaslouží paní Hana Wernerová z Valašska, která dává informace na webové stránky Folklorního sdružení ČR. Jen na těchto stránkách si otevřelo informace o dění na Schwarzenberském plavebním kanálu do 20.11.2007 celkem 17714 čtenářů.
Náklady na projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu dosáhly před zaplacením daní (tedy skutečné náklady budou o něco vyšší) 244.708 Kč vč. DPH, z toho osobní náklady (lidské zdroje) 149.452,97 Kč, cestování (náklady na dopravu souborů autobusy) 42.658 Kč, místní náklady na projekt (spotřební materiál, ostatní služby) 1508 Kč, ostatní náklady a služby (nájem mobilních WC, honoráře souborů, ozvučení, půjčovné krojů) 51.089 Kč. Dalších 32000 Kč vynaložil navíc jeden ze spoluorganizátorů - Rakouské kulturní fórum v Praze, přímo vyplácel náklady i druhý ze spoluorganizátorů - Tourismusverband Böhmerwald, ten vyplatil odměnu rakouským plavcům u Ježové, dřevorubcům i trumpetistům. Prostředky vynaložila i obec Nová Pec, vyplatila např. část odměny řemeslníkům (aktualizace 04.01.2008 07:08)


Design © VOJTa Herout, 2003-2009, Hynek Hladík 2008-2009