(Vloženo 27.12.2009 17:16)

Páter Ján Quirin Barník, farář z Horní Plané, kterého známe ze mší svatých u Rosenauerovy kapličky na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu, nám poslal v minulých dnech následující e-mail:

Milí priatelia a známi, zdravím Vás zo Šumavy, kde dnes bolo "bielo". Píšem Vám ohľadom tejto veci: 3.11. - ak Pán dá a my dožijeme, poletím do Brazílie. 25 dní by som mal stráviť na jednej misijnej stanici, kde sa uzdravení závisláci starajú o 76 detí (chlapci a dievčatá) z tých najbiednejších rodín. Blíži sa den modlitieb za misie (18.10) - ak by ste podporu misijných diel okrem modlitieb a finančného príspevku v nedeľu chceli podporiť aj deti, ktoré by som rád navštívil osobne v Brazílii, tak sa možte ozvať na tel. 380 738 408, 606 128 993, alebo niečo poslať na moju adresu: P.Q.J.B.O.Praem., Horní nám.1, Horní Planá 382 26. Tak sa teším na Vaše pozitívne ohlasy. A samozrejme myslím v modlitbách.   p.q.

(Vloženo 16.10.2009 23:19)

V sobotu 26. září se z Lince se z podnětu hornorakouského kulturního spolku SUNNSEITN vydaly na cestu Horními Rakousy a jižními Čechami po stopách improvizátora Antona Brucknera čtyři velké autobusy.

Po zahájení v lineckém Brucknerhausu autobusy jely do nedalekého kláštera Wilhering na břehu Dunaje. Další zastávka byla v těsné blízkosti českých hranic ve Windhaagu. Po procházce k hraničnímu můstku přes Malši u Cetvin a prohlídky Brucknerova pokoje. Prvním zastavením v Čechách byly Chvalšiny - rodná obec stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu Josefa Rosenauera. Před muzeem Schwarzenberského plavebního kanálu přivítal ve Chvalšinách více než dvě stovky hostů z Horních Rakous plavební ředitel Hynek Hladík, který je pak provedl hlavní expozicí muzea. Krátce po prohlídce muzea následoval krátký varhanní koncert ve chvalšinském kostele. Autobusy pak pokračovaly dál do Vyššího Brodu, kde čekala účastníky prohlídka kláštera, další varhanní koncert v klášterním kostele.

Spolupráce mezi kulturním spolkem SUNNSEITN a folklorním souborem Libín-S u Schwarzenberského plavebního kanálu trvá již více než deset let.

(Vloženo 27.09.2009 12:22)

Plavební sezóna 2009 skončila, byly však již stanoveny termíny akcí v roce 2010!

ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL – SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU – 2010

22.05.2010, sobota, Jelení Vrchy, zahájení plavební sezóny
12:00 – zahájení folklorním setkáním
13:00 – pohádky z obou stran Šumavy u horního portálu tunelu
14:30 – ukázka plavení dříví
15:00 – pohádky z obou stran Šumavy ve stodole domu č.p. 13 (EXPO KANÁL)
15:30 – závěr slavnosti při folklorním setkání

05.06.2010, sobota, Jelení Vrchy
14:00 – ukázka plavení dříví

12.06.2010, sobota, Ježová / Iglbach (CZ/A)
13:45 – kulturní pořad – Duo Bertlwieser
14:30 – ukázka plavení dříví

11.07.2010, neděle, Jelení Vrchy
14:00 – ukázka plavení dříví

18.07.2010, neděle, Ježová / Iglbach (CZ/A)
13:45 – kulturní pořad – program zatím není zajištěn
14:30 – ukázka plavení dříví

04.08.2010, středa, Ježová / Iglbach (CZ/A)
13:45 – kulturní pořad – Alphornbläsergruppe St. Oswald
14:30 – ukázka plavení dříví

14.08.2010, sobota, Jelení Vrchy – uhliště
08:00 – zahájení stavby milíře na pálení dřevěného uhlí
08:00 – 15:00 – stavba milíře
15:00 – zapálení milíře (hodina zapálení může být posunuta na později v případě, že se nepodaří postavit milíř včas)

15.08.2010, neděle – sobota 21.08.2010, Jelení Vrchy – uhliště
00:00 – 24:00 – údržba milíře

15.08.2010, neděle, Jelení Vrchy
12:00 – folklorní setkání
13:00 – pohádky z obou stran Šumavy u horního portálu tunelu
14:30 – ukázka plavení dříví
15:00 – pohádky z obou stran Šumavy ve stodole domu č.p. 13 (EXPO KANÁL)
15:30 – závěr slavnosti při folklorním setkání

22.08.2010, neděle, Ježová / Iglbach (CZ/A)
13:45 – kulturní pořad – program zatím není zajištěn
14:30 – ukázka plavení dříví

11.09.2010, sobota, Světlá voda – Stocký (Ježový) potok
14:00 – ukázka plavení dříví

18.09.2010, sobota, Ježová / Iglbach (CZ/A)
12:00 – folklorní setkání
13:00 – jak se v lese dříve pracovalo (ukázka práce dřevorubců)
13:30 – Jagdbläsergruppe
14:30 – ukázka plavení dříví
15:00 – doznění plavební sezóny

Do programu ještě bude zařazena mše svatá u Rosenauerovy kapličky (pravděpodobně 21.08.2010).

(Vloženo 24.09.2009 08:48)

Za krásného šumavského počasí pozdního léta se konal závěr plavební sezóny 2009 na Schwarzenberském plavebním kanálu. U hraničního potoka Ježová / Iglbach připravilo folklorní sdružení Libín-S Prachatice, které je nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, malou výstavku fotografií ku příležitosti 20. výročí založení souboru. Protože členové souboru byli téměř těmi prvními, kdo k Ježové přišli, první kroky právě k fotografií. Pro mnohé ze členů byla výstavka, která začínala v Čechách a pokračovala přes státní hranice do Rakouska, malým překvapením.



Katka, která v minulém týdnu oslavila stejné výročí jako folklorní soubor, narodila se před 20 lety, stejně jako vzniknul soubor, se překvapeně dívala na fotografii, na které byla m.j. i se svými rodiči, Jiřkou a Vaškem, i malým bráškou. "Tady jsem já, ukazovala na dívenku!"

Kluci se těšili na pivo, ale nastal velký problém. Majitel stánku přivezl sice několik sudů piva, ale zapomněl na pípu. Vyrazil sice pro ni domů, ale tam a zpět je to skoro hodina. Když přijel s pípou, zjistil, že nejde centrála, bez které toho moc nenačepuje ani s pípou. Problémů bylo během odpoledne ještě víc, pivo začalo téct až skoro na závěr slavnosti.



V poledne nastoupil na mostek přes plavební kanál těsně za hranicemi na rakouském území folklorní soubor Libín-S. V prvním programovém bloku, před očima nějakých třech stovek diváků, přišel mezi dalšími na řadu i Plavecký tanec.





A plavci předali plavebnímu řediteli krásný plavební věnec. Ten na oplátku nabídnul plavcům z folklorního souboru Libín-S Prachatice štamrdle. Neodmítli.



Libíňáky vystřídalo kvarteto malých muzikantů z nedalekého St.Oswaldu - Böhmerwald Bläser, které zahrálo za kanálem a za potokem pro změnu v Čechách.



Když došlo na ukázu "Jak se v lese dříve pracovalo", to Franz, Johann a Ewald, začali kácet strom, napřed nařízli břichatkou spodní řez záseku, potom sekerami vysekali klín, který určil směr pádu stromu, na březích kanálu se tísnilo snad sedm stovek diváků.



Program mezi tím přišli doplnit hráči na lesní rohy Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald.



Plavební ředitel Hynek Hladík dal pokyn k pokácení stromu. Franz a Johann byli u pily, Ewald zatloukal postupně dřevěné klíny. Ozvalo se lehké zapraskání a za potlesku diváků padal strom přesně do míst, která zkušený lesní dělník Franz určil, vlevo od menšího smrku směrem k potoku.



Dva z chlapů začali odvětvovat, třetí se pustil do loupání kmene. Asi se práce zdála příliš lehká, loupák si vzal do ruky jeden z diváků, Ital, a za hlasitého povzbuzování kamarádů z mezinárodní skupinky.

Když přišla řada na manipulaci kmene, odřezávání polen, dali se do práce dva plavci ze saského Muldenbergu, přijela jich celá skupina.



Plavební ředitel přečetl na hranicích již 11. letošní plavební rozkaz. Rozdal plavební háky okolo stojícím plavcům, byli jich tam celé stovky, někteří možná přišli jako diváci, další plavci se vydali ke vhazování polen. Ředitel dal pokyn jedné plavkyni ze Španělska k otevření stavidel.



Honza s Vaškem, když začala voda v kanálu proudit, položili na hladinu plavecký věnec. Vylepšili jej ještě kloboukem a lahvinkou becherovky.





S pomalu plujícím věncem šli Vašek s Honzou i dudačka Milada.





Vašek se trochu zabrzdil s Italkou, nebo to snad byla Portugalka, která jedla broskev, Vašek se rozhodl, že si kousne s ní, prostě trochu pozlobil.



Zatím, co polena plula do Čech, začal znovu Libín-S hrát, zpívat a tancovat na mostku.



Poslední polínka sezóny byla vytažena z kanálu.



"Příští plavební sezóna začne v sobotu 22. května 2010!", oznámil Hladík.

Na můstku došlo k výplatě. Vedoucí souboru Helena vyplatila Vaška bidlem plavebního háku za to, že dnes zlobil. Vidíte, taková je v souboru přísnost.



Johann Peter, starosta z hornorakouského Aigenu - nejbližší vesnice, dnes tu však není jako starosta, ale jako hráč na lesní roh, Hladíkovi navrhnul: "Zahrajeme ještě Halali!" Trubači se seřadili na mostku a zněla lovecká melodie na úplný závěr.



Už to sice vypadalo, že bude úplný konec, zahráli ještě Böhmerwald Bläser.



Závěru plavební sezóny se zúčastnilo více než 700 diváků z České republiky, Rakouska, Německa, Itálie, Francie, Španělska, Portugalska, Brazilie, USA, Kanady, Číny, Thajwanu a Malajsie. Aktivně se do programu zapojilo celkem 39 Čechů a Rakušanů.

Plavební sezóna 2009 skončila.

Během plavební sezóny 2009 se konala 3 folklorní setkání, 2 vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, 11 ukázek plavení dříví na třech různých místech plavebního kanálu, 1 ukázka práce uhlířů, 1 ukázka práce dřevorubců a 1 mše svatá. Na akce projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přišlo asi 9.400 diváků, aktivně se zapojilo 284 účastníků.

Na závěr plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu přijela skupina plavců z téměř 400 km vzdáleného Muldenbergu na saské straně Krušných hor.

Muldenberský systém plavebních příkopů patřil k plavbě saských kurfiřtů po řece Weißelster, která byla zřízena na pokyn kurfiřta Augusta I. v letech 1579 a 1632. Z neprostupných lesů na hřebeni Krušných hor, kde nebyly žádné cesty, se dalo dřevo dopravovat po vodě až do prostoru Halle - Lipsko. Velmi přísně organizovaná plavba provozovaná saskými kurfiřty přinášela více než 280 let zisky saským kurfiřtům. Hlavními odběrateli byly především saliny (solivary) a četná města.

Vogtlandský plavecký spolek / Vogtländischer Flößerverein Muldenberg předvádí při ukázkách různé činnosti při plavení na části Dolního plavebního příkopu, který byl upraven pro ukázky plavení dříví v roce 1992.







V roce 2010 se bude v Muldenbergu konat 3. muldenberská plavecká slavnost 13.-15. května. Ukázka plavení proběhne každý den konání slavnosti vždy ve 13:30 a 15:30 hod.

(Aktualizace 21.09.2009 15:17)

Plavební ředitel Hynek Hladík se čtyři dny před závěrem plavební sezóny vydal ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu v místě křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach na kontrolu. Svítilo krásně sluníčko, které se blýskalo v kanálu. Bohužel ale vody bylo málo, opět někdo otevřel stavidla u Ježové, na štěstí hradítka nebyla daleko. Takže chvíle práce a voda snad začala pomaloučku stoupat.





Trochu překvapením byl stav plavebního kanálu, hlavně ale mostu u Liščího křížku / Fuchsenkreuz asi 200 m od Ježové, na rakouském území.





Most zřejmě nepřežil pohyb lesnického traktoru přibližujícího dříví. Most před asi 12 lety postavili studenti lesnické fakulty z Prahy, když během prázdninové praxe po prvním ročníku prováděli rekonstrukcí plavebního kanálu na obou stranách hraničního potoka Ježová / Iglbach - v České republice a v Rakousku. Jak to vypadalo při prvním běhu prázdninové práce budoucích krajinných inženýrů z lesnické fakulty vypovídají dva obrázky, na prvním je student Jan Marek spolu s Milanem Pokrývkou, na druhém je studentka Hanka Skalová.

(Vloženo 16.09.2009 21:04)

Plavební háky byly připraveny v sobotu v poledne na Jeleních Vrších, aby je plavec Pavel Štětina dovezl na místo plavení nedaleko bavorských hranic k potoku Světlá voda.



Krátce před druhou hodinou odpoledne byla v okolí Rosenauerova pomníku na břehu potoka Světlá nedaleko bavorských hranic zhruba stovka Čechů a Bavorů. Všichni přišli na předposlední letošní ukázku plavení dříví.

Plavební ředitel Hynek Hladík všechny přivítal na břehu plavebního kanálu u Světlé vody. "Nevím, jestli Vás vítám na začátku nebo na konci plavebního kanálu. Podle směru proudění vody je to začátek, stavba tady v blízkosti hranic s Bavorskem skončila." Potom Hladík vyprávěl o historii plavebního kanálu, povídal i o jeho staviteli Josefu Rosenauerovi. "Ve dvacátých letech minulého století tu postavili pomník Josefu Rosenauerovi, myslím, že by bylo dobré, kdybychom Rosenauerovi poděkovali malou kytičkou, všimněte si, má modrou a bílou stuhu, to jsou schwarzenberské barvy, ve schwarzenberských službách strávil Rosenauer celý svůj život!"



Na památku duchaplného zakladatele Schwarzenberského kanálu Josefa Rosenauera, knížecího schwarzenberského inženýra a plavebního ředitele.



Hladík potom přečetl plavební rozkaz:



"Plavební rozkaz č.10/2009 k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 12. září 2009 nedaleko bavorských hranic..

Plavbu nařizuji provést od od potoka Světlá voda směrem ke Stockému (Ježovému) potoku. Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel"

"Jsem překvapen, že vás, plavci přišlo tolik, vidím ale, že nemáte plavební nářadí. Já mám sebou ale nějaké plavební háky, tak si je mezi sebe rozdělte! Pojďte, musíme jít do práce! Rychle, rychle!!!"



A všichni se vydali asi 200 metrů po proudu plavebního kanálu, kde bylo připraveno dříví na plavení. "Tak vhazujte dříví, nebojte, bude to trochu stříkat!" A všichni se snažili, někteří hlavně proto, aby při vhazování řádně postříkali plavebního ředitele. Byli úspěšní, nejen, že naházeli dřevo do kanálu, ale také pořádně zmáčeli Hladíka i objektiv jeho fotoaparátu. Některé obrázky jsou proto právě díky kapkám na "skle" poněkud neodstré.



Dva plavci zvedli plavci Pavel Štětina st. a Pavel Štětina ml. stavidla a polena se vydala na cestu směrem ke Stockému (Ježovému) potoku.



Pohyb polen zastavil až padlý strom do kanálu, polena šla z kanálu ven, plavení skončilo. Ale ještě dost dlouho potom si diváci, plavci a organizátoři povídali. Někteří si sebou přinesli výstřižky z novin českých i německých se články o plavebním kanálu i o Rosenauerovi. "Děkuji Vám, že jste přišli, příští týden je závěr plavební sezóny u hraničního potoka Ježová / Iglbach asi 43 km odtud. Přijďte se podívat! Když vám to nevyjde teď, přijďte příští rok, začínáme 22. května 2010 na Jeleních Vrších", končil Hladík.

(aktualizace 13.09.2009 11:37)

O Schwarzenberském plavebním kanálu se psalo v novinách nejen v Deníku, ale i v sesterských bavorských novinách Passauer Neue Presse (PNP je vlastníkem skupiny Vltava-Labe-Pres, která je vydavatelem Deníku). Prachatický deník 11. září 2009 zveřejnil na straně 11 tento článek s titulkem: TĚŽAŘI POŠKODILI PAMÁTNÝ KANÁL?



MALÉR? Část Schwarzenberského plavebního kanálu utrpěla škody při lesních pracích, sdělil čtenářů pasovský deník PNP. Horšímu prý možná zabránil dr. Christian Hörburger. Na procházce zjistil na asi pěti místech mezi Rosenauerovým pomníkem a Jeleními Vrchy, že lesní dělníci "neopatrně shazují stromy do kanálu a poškozují jej mechanizací". "Prosím, zabraňte tomu ničení," napsal bavorský občan podle PNP na více odpovědných míst v Čechách. Promptní odpověď dostal z Národního parku Šumava, kde podle pasovského deníku za informaci výslovně poděkovali, "Vaše zjištění z terénu bylo neprodleně předáno příslušnému pracovníkovi, aby podnikl kroky k zabránění dalším škodám pracovníky sjednaných firem," parafrázuje PNP z e-mailu oznamovateli.

Již v pátek 11. září ráno informoval o článku v Deníku plavebního ředitele Hynka Hladíka jeden ze sponzorů projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, v rámci kterého se bude konat v sobotu 12. září předposlední letošní ukázka plavení dříví, shodou okolností právě ve zmiňovaném úseku. "Já o poškození kanálu vím, zjistil jsem ho včera při pochůzce před plavením," odpověděl Hladík, "jedna fotografie visí na našich internetových stránkách. Bohužel je to na části úseku, kde jsme měli v sobotu plavit."





"V pátek večer mi telefonoval jeden pán z Bavorska, který článek v Passauer Neue Presse četl, ptal se na zítřejší ukázku plavení dříví. V bavorských novinách byl nejen kritický článek o stavu plavebního kanálu nad mezi bavorskou hranicí a Jeleními Vrchy, ale také pozvánka na plavení. Ubezpečil jsem jej, že ukázka plavení nad Novým Údolím bude, ve srovnání s ukázkami na Jeleních Vrších či u hraničního potoka Ježová na česko-rakouských hranicích bude jistě daleko komornější, bude jistě prostor si o plavebním kanálu a o Šumavě vyprávět," dodal ještě plavební ředitel.

Při ukázce plavení dříví se nám podařilo získat článek v Passauer Neue Presse z 11.09.2009 (tedy ze stejného data, jako je článek v Deníku)-



Ničení plavebního kanálu - zákrok turisty

Od Christopha Seidla

Šumava. Schwarzenberský plavební kanál je významné historické stavební dílo. Přesto nyní došlo při provádění lesnických prací zjevně ke vzniku škod - nejhoršímu měl zabránit Dr. Christian Hoerburger z Jandelsbrunnu, který při výletu na problém upozornil.
"K měmu zděšení jsem viděl, jak lesní dělníci bezohledně hází kmeny do kanálu a svými stroji jej poškozují. Dochází k tomu asi na pěti místech mezi Rosenauerovým pomníkem a Jeleními Vrchy. Prosím, zabraňte tomu ničení", psal angažovaný občan z Jandelsbrunnu na různá odpovědná místa v České republice, mezi jiným na Ministerstvo životního prostředí.
Odpověď přišla promptně z kanceláře ředitele národního parku, který za oznámení výslovně poděkoval. "Vaše zjištění v terénu bylo bezprostředně předáno příslušnému vedoucímu lesního managementu národního parku, aby prosadil potřebné kroky k zabránění dalších škod u pověřených a nasazených soukromých firem", stálo v e-mailu.
Schwarzenberský plavební kanálu je označován za mistrovské inženýrsko-technické díli a byl oslavován v 19. století jako "osmý div světa". Zřídil jej knížecí schwarzenberský inženýr Joseph Rosenauer (1735-1804). Stavební dílo, které překonává rozvodí mezi Vltavou a Dunajem - tím mezi Severním a Černým mořem - sloužil k dopravě dřeva ze Šumavy, která tehdy patřila knížecímu domu Schwarzenbergů.
První stavební úsek byl proveden mezi lety 1789 a 1791, když skončilo privilegium na plavení dříví biskupství pasovského. Od řeky Große Mühl vzhůru až k rozvodí byly nákladně regulovány přirozené toky. Navazující kanál procházel s minimálním stoupáním na svazích Šumavy a končil na Jeleních Vrších.
Od konce kanálu na rakouské straně se dříví plavilo po řece Große Mühl a k ústí do Dunaje. Zde bylo zachyceno na hrablech a bylo překládáno na lodě, aby pak bylo dopravováno do Vídně a - vzhledem k nízkým dopravním nákladům prodáváno s vysokým ziskem jako palivové dříví. Schwarzenberským plavebním kanálem bylo dopraveno asi osm milionů prostorových metrů palivového dřeva. Původně byl kanál dlouhý 29,3 kilometrů, později byl prodloužen na 39,9 kilometrů.

Zítra ukázka plavení

Kdo chce zažít, jak se dostane půl sáhu palivového dřeva na vodu, má o zítřejší sobotě příležitost: od Rosenauerova pomníku nad Novým Údolím se koná ukázka plavení od 14 hodin.

Když už jsme u Nového kanálu, podívejme se kolem sebe. Třeba tohle jsou zbytky tzv. ponorných či vzdouvacích stavidel.



Křížek v revíru Hutschenbach s obrazem Sv. Huberta:







Zajímavá je i skalní skupina zvaná Gabrielstein. V době stavby kanálu skupinu nazvali dělníci podle Gabriela, mohutného chlapa s pomalými pohyby.







Tunel, ten zná snad každý, kdo byl na Jeleních Vrších:

Závěr plavební sezóny bude v sobotu 19. září 2009 zhruba 42 kilometrů od Stockého (Ježového) potoka - u potoka Ježová / Iglbach na česko-rakouských hranicích, od kterého teče voda plavebním kanálem přes hlavní evropské rozvodí k potoku Světlá / Zwettlbach.

(aktualizace 13.09.2009 22:22)

Projekt folklorního sdružení Libín-S Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu se v soutěži České centrály cestovního ruchu Kudy z nudy zařadil mezi nejlepší turistické nabídky v České republice. Informace o projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu bude zařazena do připravované knihy s tipy na výlety a dovolenou v České republice v edici Kam. Kniha ponese název Kam na výlety - Kudy z nudy. Vyjde nákladem 2000 výtisků. Na knižní pulty se dostane v listopadu 2009.

(vloženo 07.09.2009 16:21)

Již jen několik dní zbývá do závěru plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice již zhruba 10 let připravuje pravidelně přeshraniční projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Letos jej organizátoři povýšili na Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Před více než dvěma sty lety, kdy se plavilo ze Šumavy palivové dříví přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní až k ústí do Dunaje. Tady u Untermühl bylo třeba dřevo vytáhnout před další dopravou na lodích do císařského hlavního města Vídně. K vytahování bylo třeba zhruba 300 – 350 dělníků. Tolik volných lidí však v okolí nebylo, proto pravidelně přicházely skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech, aby velmi tvrdě pracovaly od pěti ráno do sedmi večer. Měli pouze jednu hodinu na oběd. Ředitel českokrumlovského schwarzenberského panství předpokládal, že večer padnou unaveni na lože. Oni ale večer Češi vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, začalo se hrát, zpívat a tancovat. Nad ztemnělým táborem osvětleným pouze táborovými ohni se ozývaly české lidové písničky. Určitě vedle písniček a tancování se určitě vyprávěly historky a pohádky. Ředitel panství tanec nepokládal tanec za nejlepší způsob k odpočinutí unavených údů. Ale Češi stáli v pět hodin ráno opět u vykládacích kanálů a nebyly na nich zřejmé stopy po dlouhém večeru a krátké noci. Podle kroniky hornorakouské obce St. Martin in Mühlkres, kam Untermühl patří, měli tenkrát české skupiny problém s duchovní péčí, měli problém se dostat na mši svatou.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice svým projektem opět přivedlo k plavebnímu kanálu lidové písničky, lidový tanec, ale i lidové pohádky, pohádky z obou stran Šumavy. Samozřejmě, plaví se i dříví. U Schwarzenberského plavebního kanálu se jednou za rok setkávají na mši svaté věřící z Čech, Rakouska a Německa, ale i hosté od jinud. Do začátku září 2009, tedy ještě před skončením plavební sezóny, se na akce Projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přišlo podívat cca 8.600 diváků, do realizace se zapojilo 242 aktivních účastníků z jižních Čech, Horních Rakous, Bavorska a Slovenska.

V roce 2009 byl oceněn projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu portálem České centrály cestovního ruchu Kudy z nudy zvláštní cenou poroty.

19. září 2009 bude ukončena plavební sezóna slavností na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu v místě křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach.

(vloženo 06.09.2009 23:56)

Poté, co bývalý premiér kritizoval stav Šumavy po vyhlídkovém letu helikoptérou, přijal společné pozvání ředitele Národního parku a ministra životního prostředí k pohledu zdola. Několikaset členná výprava, tvořená bývalými expremiéry, ministry i současnými zástupci senátu a parlamentu, doplněná o desítky odborníků z obou táborů sporu i o veřejnost, se tak v sobotu ráno vypravila z Jeleních vrchů k Plešnému jezeru. Živá diskuze, která trvala jak po celou dobu dvanáctikilometrové trasy i na více než hodinu a půl trvající tiskovce, však s postojem ani jedné ze stran nepohnula. Nesporným úspěchem však bezesporu je, že až na malé výjimky z řad ekologických aktivistů se vedla ve velice slušném a korektním prostředí.





Pramen: http://prachaticky.denik.cz

Miloš Zeman se vypravil na túru na šumavské Plešné jezero. Chtěl se osobně přesvědčit o řádění kůrovce v tamních lesích. Výlet ho utvrdil v tom, že je situace na Šumavě mnohem horší, než si myslel S vycházkou však byl expremiér spokojen. Společně s ředitelem parku Františkem Krejčím ocenili, že i přes odlišné názory, jsou obě skupiny schopny vést dialog. Dnešní výlet se totiž změnil v čtyřhodinové diskusní fórum zastánců a odpůrců těžby.



Expremiér spolu s dalšími lidmi vyrazil na pěší výstup na Plešné jezero z Jeleních Vrchů nedaleko Nové Pece u Lipenského jezera. Túra byla dlouhá sedm kilometrů.

Do cíle dorazil před dvanáctou. Cestou se několikrát zastavil a díval se, jak je les poničený. Chvíli po něm dorazil k jezeru i ředitel národního parku František Krejčí a nabídl Zemanovi, že ho provede právě tou částí šumavského parku, kterou viděl z vrtulníku tak zdevastovanou.

Expremiér však řekl, že chce vidět Kamenné moře. Jeden z přítomných vědců, Jaroslav Vrba z přírodovědecké fakulty, však poznamenal, že zde roste kosodřevina a že tam Zeman neuvidí omlazující se les.

Zeman se nakonec nechal Krejčím přesvědčit, že Kamenné moře není vhodný příklad. Proto se vydali nad Plešné jezero. Už u první tabule se však neshodli.

Ředitel parku přesvědčoval Zemana, že teď vcházejí do parku, který je ukázkou, jak si les sám pomáhá. Zeman kontroval slovy, že jestli je toto ekologické, tak on nemá ekology rád. "Mně se ten les vůbec nelíbí," zhodnotil porost expremiér.

Oba pak pokračovali v diskusi ještě několik desítek metrů. Pak se však obrátili na cestu zpět na Jelení Vrchy. Jasné je, že se neshodli na tom zásadním - jestli je les mrtvý, nebo živý. Přesto ředitel Krejčí vyhověl Zemanově žádosti, aby ho na zpáteční cestě doprovodil a podal mu výklad.

Zeman a Krejčí se neshodli ani na číslech. Kůrovcová kalamita podle znalců napáchala na Šumavě dvaatřicetimiliardovou škodu, řekl novinářům Miloš Zeman. Číslo je prý podložené znaleckým posudkem.

Podle ředitele národního parku Krejčího je to nesmysl. "Na 20 procentech národního parku se nezasahuje proti kůrovci, na zbytku se zasahuje," vysvětlil Krejčí. Dodal, že nyní se v parku těží rychleji než po ničivém orkánu Kyrill a kůrovec je díky chladnému počasí na ústupu.

Na místo také dorazil vrchní lesmistr rakouského kláštera Schlägel Johannes Wohlmacher. Řekl, že kůrovec nezná hranice. Kvůli tomu ho mají na sto hektarech lesa a budou muset zasahovat. Les kláštera sousedí s Národním parkem Šumava zasaženým kůrovcem.

Zemana na Plešné jezero pozvalo vedení Šumavského národního parku. Organizátoři chtěli, aby se osobně přesvědčil, jestli je les živý, nebo mrtvý.

Dříve se již totiž na Šumavu podíval - z vrtulníku - a prohlásil, že zásah je nutný. Vedení parku ho však upozornilo, že tehdy neviděl nové stromky, které pod uschlými vyrůstají a starají se tak o přirozenou obnovu lesa.

Kromě Zemana šli k jezeru i bývalí ministři František Benda nebo Jan Fencl čI vědci z Jihočeské univerzity.

Ti právě u Plešného jezera studují již dvacet let přirozenou obnovu lesa. Vědci se dívají na volání jihočeského hejtmana Jana Zimoly po vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavě jako na předvolební gesto. Není náhoda, že se téma kůrovce stává v tuto dobu předmětem zájmu.

Pramen: http://zpravy.idnes.cz

Výlet Miloše Zemana za kůrovcem na Šumavu byl 5. září 2009 navečer ve zpravodajství České televize.

Ředitel Národního parku Šumava František Krejčí vyzval v tisku Miloše Zemana a další občany, kteří chtějí "prozřít a na vlastní oči a z blízka se přesvědčit jak je to - se zelenou Šumavou opravdu." k veřejné diskusi. Miloš Zeman nabídku přijal a panu řediteli sdělil, že je k diskusi připraven v sobotu 5.září ve 12 hodin u Plešného jezera. Současně vyzval k účasti ministra životního prostředí Ladislava Miku. Miloš Zeman s přáteli zahájí pěší výstup v 9:30 z parkoviště na Jeleních vrších nad Novou Pecí, kam je povoleno dojet osobními automobily nebo autobusy. Diskusi mohou být přítomni všichni občané, kterým není osud Šumavy lhostejný. Tisková konference proběhne v 17 hodin v Muzeu "U Hrbků" (ve stodole domu č.p. 13 na Jeleních Vrších v expozici EXPO KANÁL).

Pramen: www.pratelemilosezemana.cz

Miloš Zeman napsal ministru životního prostředí Ladislavu Mikovi a řediteli Národního parku Šumava dopis, který naleznete zde.

Na tento dopis odpověděl ministr Miko otevřeným dopisem.

(aktualizace 06.09.2009 00:01)

Plavební sezóna 2010 na Schwarzenberském plavebním kanálu bude zahájena na Jeleních Vrších v sobotu 22. května 2010. I v nastávajícím roce pozvou organizátoři nejdříve na pódium folklorní soubory, jistě to bude folklorní soubor Libín-S Prachatice, nositel projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, přijedou i folklorní soubory a lidoví umělci z Rakouska, jednáme o účasti bavorského souboru, pozveme i soubor z Aragonska (Španělsko). Na řadu přijdou pohádky z obou stran Šumavy, vyprávět se bude poprvé u horního portálu tunelu, podruhé po plavení ve stodole domu č.p. 13 (EXPO KANÁL). Samozřejmě při zahájení plavební sezóny se bude i plavit dříví. Doznění jarního odpoledne bude opět na pódiu ve znamení lidové muziky, tance a zpěvu.

(vloženo 04.09.2009 17:29)

2. července 2009 schválila dozorčí rada s.p. Lesy České republiky, poskytnutí daru folklornímu sdružení Libín-S Prachatice ve výši 20.000 Kč na projekt "Folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu". Dar bude poskytnut v souladu s usnesením vlády České republiky pro poskytování sponzorských darů v oblasti kultury. Poskytnutí daru s.p. Lesy ČR doporučil první náměstek ministra kultury František Mikeš. 2. září 2009 podepsal smlouvu předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a manažer projektu Hynek Hladík a doručil ji na Krajské ředitelství LČR v Českých Budějovicích.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje rozhodlo svým usnesením ze dne 23. června 2009 m.j. i o poskytnutí grantu Jihočeského kraje na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu ve výši 50.000 Kč. Ze strany folklorního sdružení Libín-S smlouvu o poskytnutí grantu 2. září 2009 podepsal předseda sdružení a manažer projektu Hynek Hladík. Podepsanou smlouvu předal na krajském úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích.

(vloženo 03.09.2009 17:42)

Expertní posouzení vybraných porostů druhých zón Národního parku Šumava přineslo šokující závěry. Na Šumavě propukla pandemie kůrovce. Kraje Jihočeský a Plzeňský proto žádají vypracování krizového plánu péče v Národním parku Šumava. Vznik expertní skupiny v červnu tohoto roku inicioval hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola a hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová.

Vědomi si kritické situace s možnými fatálními důsledky pro celý širší region, žádají představitelé Jihočeského a Plzeňského kraje i odborníci okamžité ustavení krizové pracovní komise, sestavené ze zástupců Národního parku Šumava, odborných expertů delegovaných oběma kraji a zástupců obcí na území Národního parku Šumava. Komise by měla vypracovat závazný krizový plán péče v Národním parku Šumava.

"V případě, že ve velmi krátkém časovém úseku nedojde k ustavené této krizové pracovní komise, že Ministerstvo životního prostředí neprojeví vůli s námi jednat a opravdu kritickou situaci řešit, jsem připraven podle krizového zákona vyhlásit na území Šumavy stav nebezpečí. Mám připraveno rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí a záleží nyní na ministerstvu a Správě parku, zda budu nucen použít okamžitá opatření a tuto situaci tak řešit velmi radikálně," uvedl na mimořádné tiskové konferenci hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.

Skupina expertů v červenci posuzovala vybrané zóny v Národním parku Šumava. Zvláště ty, kde se v roce 2008 a dříve uplatnil bezzásahový režim zejména vůči kůrovci. Dvanáctičlenná nezávislá expertní skupina byla složená z představitelů výzkumu, správy a majitelů lesů, odborníků z Jihočeského i Plzeňského kraje a pracovala za účasti pracovníků Správy NP Šumava. Skupina provedla v červenci 2009 několikadenní terénní šetření zejména v bezzásahových a navazujících územích II.zón.



Ze závěrečné zprávy expertní skupiny vzešly alarmující údaje. Ty včera na tiskové konferenci přiblížil člen expertní skupiny Josef Vovesný, poradce Sdružení obecních a soukromých lesů ČR. „Opatření, která se připouštějí v bezzásahových částech parku, jsou nedostatečná a neúčinná. Uplatňují se tam metody, které mají výzkumný charakter. Žádali jsme o praktické výsledky, ale v současné době nejsou k dispozici. Řada opatření má často propagační charakter. Stávající systém péče prosazovaný vedením Národního parku Šumava a podporovaný ministerstvem životního prostředí a ekologickými hnutími, vede k fatální devastaci Šumavy s nedozírnými následky," uvedl člen expertní skupiny Josef Vovesný.

Šíření kůrovce je způsobeno zejména masivním rozšiřováním bezzásahového území od roku 2006. Pravidelní návštěvníci mají možnost sledovat rychlý proces změny zelené Šumavy v hnědou jen z některých vrcholů zejména v oblasti pramene Vltavy. Dynamika nárůstu napadení kůrovcem je obrovská a aktuální stav nelze charakterizovat jinak než jako kůrovcovou pandemii. Rozsah postižení je takový, že na mnoha místech kde se zasahuje, nelze už proces rozpadu aktuálně zastavit, ale jen za cenu rozsáhlých holin tlumit. Pokračující plošný rozpad porostů vlivem kůrovců determinuje další vývoj na staletí a zcela mění krajinný ráz oblasti.

Včerejší tiskové konference se zúčastnil také ministr životního prostřední Ladislav Miko. „Ministr Miko na tiskovou konferenci zván nebyl. To že se jí dobrovolně v neděli zúčastnil, dost jasně naznačuje, že situace v Národním parku Šumava je kritická a je nutné ji začít řešit," poznamenal na adresu ministra hejtman Zimola.

zdroj www.kraj-jihocesky.cz

Vyjádřit svým podpisem protest proti rozšiřující se kůrovcové kalamitě na Šumavě mohou nejen Jihočeši, ale všichni návštěvníci tradiční mezinárodní výstavy Země živitelka. Na stánku Jihočeského kraje v pavilonu F3 budou po celou dobu konání výstavy připravena Petice pro zdravou Šumavu s konkrétními a věcnými apely na Vládu a Parlament České republiky a podpisovými archy. Text petice bude umístěn na stránkách Jihočeského kraje, kde se zájemci mohou s jejich plným zněním seznámit. „Podpisem pod Petici pro zdravou Šumavu se lidé mohou připojit ke znepokojení nad vymíráním šumavských lesů a pasivním přístupem, který prosazuje Ministerstvo životního prostředí ČR a správa Národního parku Šumava. Chceme si přece zachovat jedinečnou přírodu, která je pro náš region významným potenciálem," komentoval veřejnou výzvu hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.

zdroj www.kraj-jihocesky.cz

Na Šumavě je kůrovcová pandemie. Říká to hejtman Jiří Zimola a několik expertů. Ministr životního prostředí Ladislav Miko to označil za politické tvrzení

Šumava - Na Šumavě již vypukla kůrovcová pandemie a situace vyžaduje krizový plán. Takový scénář včera předložil hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola na mimořádné tiskové konferenci.

„Na Šumavě je za pět minut dvanáct. Vedení národního parku má však zřejmě stále zimní čas. Zvažuji, že kvůli kůrovci vyhlásím stav nebezpečí,“ řekl Zimola.

Vycházel z výsledků dvanáctičlenné skupiny expertů ze správy a majitelů lesů a odborníků z Jihočeského a Plzeňského kraje. Ta v červenci několik dní zkoumala území národního parku.

Ve výsledné zprávě mimo jiné uvedla, že stávající bezzásahový systém péče prosazovaný vedením parku a podporovaný ministerstvem životního prostředí vede k fatální devastaci Šumavy. Její následky jsou prý nedozírné.

Podle ředitele Národního parku Šumava Františka Krejčího je však situace vyhrocená.

„Většina bodů, které skupina ve zprávě vyžaduje, se už v praxi plní. Krizový plán jsme navíc připravili hned po Kyrillu v roce 2007. Musím se teď domluvit s ministrem životního prostředí a svými nadřízenými, jak zareagujeme,“ sdělil Krejčí. Dodal, že s některými názory ve studii však souhlasí.

Kraj chce nyní přimět ministerstvo životního prostředí, aby co nejdříve odsouhlasilo ustavení expertní skupiny. Ta by měla vypracovat krizový plán péče v šumavském národním parku.

„Pokud bude ministerstvo odmítat snahy o komunikaci, vyhlásím stav nebezpečí. To by znamenalo, že bych mohl nařizovat těžby a odtěžení kůrovcem napadených stromů,“ uvedl Zimola.

Současný ministr životního prostředí Ladislav Miko však záměr jihočeského hejtmana označil za politické tvrzení, které ho má přitlačit k vstřícnému kroku ohledně ustavení krizové pracovní skupiny.

„Neslyšel jsem na tiskové konferenci nic, kvůli čemu bych začal uvažovat o nějaké mimořádné situaci. Kůrovcová kalamita se na Šumavě rozvíjí podle očekávání. Park proti kůrovci tam, kde zasahovat má, intenzivně zasahuje,“ naznačil Miko.

Miko spolu s Krejčím navíc míní, že použití slova pandemie je nešťastné. „Pandemie přece znamená rozšíření onemocnění po celém světě,“ říkají shodně.

Expertní posouzení vybraných prostor ve druhých zónách parku Šumava zadali v červnu hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola a hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová. Podle odborníků je šíření kůrovce způsobeno nejen jako důsledek větrného polomu Kyrill z ledna 2007, ale zejména masivním rozšiřováním bezzásahového území od roku 2006.

„Opatření proti kůrovci povolené a prováděné v bezzásahových územích jsou neúčinná,“ naznačil Josef Vovesný, člen dvanáctičlenné komise a poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů České republiky.

„Neslyšel jsem na konferenci nic, kvůli čemu bych začal uvažovat o nějaké mimořádné situaci.“ Ladislav Miko, ministr živ. prostředí.

Podle Vovesného se řada opatření proti kůrovci v parku dělá podél cest, tudíž mají často propagační charakter. dovážení lapáků na skládky do těchto prostorů je prý plýtváním finančními prostředky.

Expertiza také tvrdí, že rozsah postižení je již takový, že namnoha místech nelze tento proces aktuálně zastavit, ale jen za cenu rozsáhlých holin tlumit.

„Informace podávané veřejnosti vedením Národního parku Šumava nevystihují již dlouhou dobu skutečnou situaci, nebo jsou dokonce s ní v zásadním rozporu,“ dodal Vovesný.

Jestli ministerstvo životního prostředí přijme výzvu jihočeského hejtmana, se rozhodne zřejmě zítra. Ministr Miko totiž svolává v Praze tiskovou konferenci k aktuální situaci na Šumavě.

Vedení parku je již několik let toho názoru, že uschlý les je zdrojem nového života a v nejcennějších partiích není potřeba napadené stromy kácet. Naproti tomu většina politiků tvrdí přesný opak.

***

„Na Šumavě je za pět minut dvanáct. Vedení národního parku má však zřejmě stále zimní čas.“ Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje.

zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES - jižní Čechy

Správa Národního parku a CHKO Šumava spolu s Ministerstvem životního prostředí dnes (25.08.2009) informovaly na tiskové konferenci o aktuální situaci a populaci kůrovce v horských smrčinách v NP Šumava. „Samozřejmě víme, že na Šumavě kůrovec je. Ale z předložených dat i jeho průběžného detailního sledování jasně vyplývá, že se vše vyvíjí přesně tak, jak ministerstvo i správa národního parku očekávaly. Kůrovec je plně pod kontrolou a zasahujeme proti němu přesně podle plánu a zásad diferencovaného managementu. Žádné ohrožení nehrozí,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko.

„Nedělní vyjádření hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly nemohu proto bohužel vnímat jinak, než jako předvolební rétoriku, která má nejprve vyděsit voliče údajnou hrozící katastrofou a následně je nalákat na iluzi rychlého řešení,“ dodává ministr Miko. „Pokud by se realizovala představa hejtmana Zimoly a do nejvyšších partií Šumavy vjela těžká těžařská technika, znamenalo by to zásadní ohrožení tamních ekosystémů a v důsledku i ohrožení samotné existence národního parku. Je na čase to otevřeně pojmenovat,“ konstatuje Ladislav Miko.

„Mám zato, že Šumavě a ochraně tamní přírody škodí především podobné vyhrocování a politizace debaty, která by měla být spíše věcnou a odbornou diskusí,“ říká Ladislav Miko. „Věcnou debatu nabízím krajům i obcím trvale a nadále o ní stojím. O zřízení jakési krizové komise ale opravdu neuvažuji,“ dodává Miko.

„Úvahy o vyhlášení stavu nebezpečí, když hrozí stromům v lese jejich přirozený nepřítel, kterým je kůrovec, jsou nesmyslné. Pak by museli stav nebezpečí vyhlásit prakticky všichni hejtmani v České republice, protože kůrovcová kalamita je realitou celé střední Evropy a tedy i hospodářských lesů v celé naší zemi,“ říká ministr Miko.

Je faktem, že kůrovcová kalamita v ČR je dosud nejhorší v celé sledované historii (posledních 50 let). V roce 2008 stoupl objem kůrovcem napadených stromů na rekordních 2,5 milionu m3. Kůrovec v NP Šumava ale tvoří pouze necelé jedno procento jeho výskytu v ČR, napadené stromy v bezzásahových zónách necelou polovinu procenta. Naproti tomu více než 99 % kůrovcové kalamity se odehrává v hospodářských lesích. Například lesy v Moravskoslezském kraji tvoří 30 % kůrovcové kalamity, kalamitu řeší i lesníci v hospodářských lesích v Královéhradeckém a Jihočeském kraji, na Vysočině a dalších regionech. Kůrovec se přitom evidentně nešíří z národního parku do hospodářských lesů, protože ve vyšších polohách jeho rojení nastává přibližně o měsíc později, což vyplývá i z dokumentace České inspekce životního prostředí z letošního roku. Většina kůrovcem napadených hospodářských lesů je kromě toho od národního parku poměrně vzdálená.

Ministr Miko rovněž komentoval v neděli publikovanou zprávu 12členného týmu lesníků, zpracovanou pro Jihočeský a Plzeňský kraj. „Poměrně citlivě jsem vnímal, že hejtman prezentoval výsledky práce oné skupiny dříve, než je poskytl Ministerstvu životního prostředí a Správě NP Šumava, které přitom mají péči o lesy v národním parku na starosti. Správa NP vycházela autorům zprávy po celou dobu jejich práce vstříc a přesto nikdo z jejích zástupců, ani ze zástupců MŽP nebyl na prezentaci výsledků ani pozván,“ říká ministr Miko a dodává: „Je zarážející, že mezi autory zprávy o lesích v národním parku (tedy nikoli hospodářských lesích) jsou samí lesníci, ale žádný přírodovědec. Z odborného hlediska jde tedy o velmi jednostranný pohled. Kromě toho mě velice mrzí, že v týmu nebyl žádný zástupce MŽP ani Správy NP Šumava,“ uzavírá ministr životního prostředí.

Jak vyplývá z údajů Správy NP Šumava, správcům se podařilo poměrně přesně odhadnout množství napadených stromů v loňském roce. V roce 2008 došlo k napadení cca 240 tis. m3 smrků, z tohoto množství bylo zhruba 120 tis. m3 zpracováno a cca 120 tis. m3 zůstalo bez zpracování v území se samovolným vývojem.

V letošním roce je odhadovaný vývoj následující: zhruba 130 tis. m3 napadených stromů ke zpracování (k tomu je nutno připočítat lapáky) a asi 100 tis. m3 v územích bez zásahu proti kůrovcům. Celkové předpokládané množství kůrovcem napadených smrků je tedy zhruba stejné, jako bylo loni.

Odhady na letošek (druhý rok po orkánu Kyrill) jsou poměrně vysoké, nejedná se však o údaje historicky nejvyšší. Nejvyšší zpracované množství kůrovcem napadené hmoty bylo zaznamenáno v roce 1996 – 187 tis. m3. Ve stejném roce byl zaznamenán nárůst kůrovcových souší na výši téměř 130 tis. m3. Historicky nejvyšší nárůst objemu kůrovcových souší byl pak zaznamenán v roce následujícím – 1997, a to ve výši cca 165 tis. m3.

Zatímco na 20% parku byl les včetně polomů ponechán přirozenému vývoji – jedná se většinou o přirozené smrčiny, na 80% území se proti kůrovci intenzivně zasahuje. Těží se zde napadené stromy, jsou nasazeny lapače a provádí se poloprovozní výzkum aplikací přirozeného nepřítele kůrovce - houby Beauveria bassiana.

Na významné části území ponechané samovolnému vývoji se rychle dostavuje masivně vznik nového lesa. Sčítání jedinců mladých smrků proběhlo na největším a nejstarším bezzásahovém území již v roce 1998 a již tehdy bylo zřejmé, že není třeba mít obavy o budoucnost horských smrčin. Opakované měření v roce 2008 na této ploše a další měření provedené po celém území bezzásahových horských smrčin potvrdily stejnou věc. Přírodní horské smrčiny se obnovují s dostatečnou intenzitou.

Pramen: www.env.cz

Problematiky kůrovce se týká částečně i náš článek aktualizovaný 30.06.2009.

(aktualizace 25.08.2009 22:25)

Poslední prázdninová ukázka plavení dříví byla připravena na neděli 23. srpna 2009 u hraničního potoka Ježová / Iglbach.

Po zkušenostech z minulé ukázky u Ježové počátkem srpna, kdy vandalové před plavením vypustili vodu z kanálu, rozházeli hradítka a zničili zámek, přijel plavební ředitel Hynek Hladík k plavebnímu kanálu u Ježové s dost velkým předstihem, někdy před jedenáctou hodinou, aby zkontroloval stav. Vody v kanálu bylo dost, stánek s pivem a klobásami byl již připraven, zámek na stavidle u můstku byl v pořádku. Kolem kanálu u Ježové byl jinak klid, jen tu a tam projeli cyklisté, někteří se zastavili na klobásu či na pivo. Se stánkem uprostřed lesa nejspíš při plánování cesty nepočítali.





Po jedné přijeli první diváci na plavení, ve tři čtvrtě na dvě k Ježové plavci Ewald a Franz, byla tu i Anita Schaubschläger z organizace cestovního ruchu Tourismusregion Böhmerwald. Plavec Johann ještě pomáhal své ženě při instalaci stánku s domácími koblihami, výborným rybízovým koláčem a kávou. Vždyť i bummelzug - vláček tažený traktorem plný turistů dorazil z Aigenu. Oba břehy kanálu se zaplnily.





S kytarou a harmonikou zahrálo a zazpívalo Duo Betlwieser z Horních Rakous, zněly písničky z rakouské strany Šumavy. Mezi písničkami vyprávěl Hynek Hladík o historii a současnosti plavebního kanálu.



Při jedné z písniček se rozvlněla hladina plavebního kanálu velkým šplouchnutím. To jedna malá divačka spadla do kanálu. Hladík to za chvilku komentoval: "Před chvilkou spadla jedna malá slečna do kanálu, já to však nestačil vyfotografovat, prosím, vyzkoušejte to ještě zopakovat, já to nestačil vyfotografovat!" Výzva k pádu do kanálu však neměla žádnou odezvu, už se to nikomu nepovedla. Jen na rakouské straně hranic jednomu z děvčat, která seděla na kládě položené přes kanál, spadla teniska do vody. Bota se krásně houpala na hladině, Hladík rychle vypomohl. když půjčil rychle mamince plavební hák, aby botu vytáhla.



Krátce po půl třetí přečetl konečně plavební ředitel devátý letošní plavební rozkaz. Hned po té se rozhlédnul po davu, hledal očima své plavce a prohlásil: "Myslel jsem, že vás, plavci, přijde dost, ale že vás bude tolik, to jsem netušil, my tu máme připraveno ale jen pět plavebních háků, po jednom si vezme Ewald, Franz a Johann, tady tenhle si vezme tohle děvče a ukázal na jednu z přihlížejících dam: "Proč jsi přišla bez nářadí?", ptal se. "Jsem tu poprvé," odpověděla paní a poslušně si vzala hák (který ale, když se plavební ředitel nedíval, předala hned manželovi). Hladík vzal další volný hák a rozhlížel se po Češích. Jedna paní se dobrovolně o hák přihlásila. "Tak si hák vezmi, řeknu ti, co máš dělat!"

Nedaleko od sáhového kamene 110 se začalo vhazovat dříví. Hladík dával pozor, aby házeli hlavně ti plavci, kteří přišli bez plavebního nářadí.



Za chvilku už byl plavební ředitel zase v Čechách u stavidel. Tam byla dvě česká děvčata s tatínkem. "Tak, plavkyně," obrátil se na mladší dívku budeš pracovat, otevřeš stavidla!"..."Že nechceš, to mne nezajímá, to víš, jsem tu plavební ředitel, musíš mne poslouchat!" A za chvilku již za vydatné pomoci tatínka točila klikou stavidel, voda pod stavidly se zakalila a začala prudce téct.



Po zhruba sedmi stech metrech, již v Čechách bylo třeba dřavo vytáhnout. Ewaldovi šla tato nejtěžší práce skvěle.



Příští ukázka plavení dříví u Ježové proběhne 19. září 2009, začínáme ve 12 hodin folklorním setkáním, pokračujeme ukázkou Jak se v lese dříve pracovalo, potom bude plavení, program uzavře opět folklor.

(vloženo 23.08.2009 22:35)

Sobotní dopoledne 22. srpna 2009 na Jeleních Vrších bylo uplakané. Příhodnější by bylo říci, že na Jeleních Vrších celé dopoledne pršelo, občas také lilo. Proto rozhodl před jednou hodinou odpoledne, ještě před příjezdem kněží Jána Quirína Barníka a Kazimierze Marchaje, o přesunutí konání mše od Rosenauerovy kaple do stodoly domu č.p. 13 na Jeleních Vrších.



Hustý déšť občas přešel do mžení, ale po chvilce už zase pořádně pršelo.

Na Jelení Vrchy přijeli nejen hudebníci, ale i oba kněží Ján Qurín Barník z Horní Plané i Kazimierz Marchaj z hornorakouského Klafferu.



Přijela i skupina poutníků z různých koutů Slovenska i z Čech.

Vzhledem k tomu, že na Jelení Vrchy nepřijeli věřící z Rakouska či z Německa, rozhodli se kněží, že mše bude celebrována pouze v češtině.



Kázání pátera Quirína bylo spíš vyprávěním o setkáních s různými lidmi při výkonu kněžského poslání. Třeba s dívkou ze čtvrté třídy, která po výtce a dotazu, proč se chová tak, jak se chová, prohlásila: "Pane faráři, já už jiná nebudu!" Nebo s dámou asi devádesetiletou, která na nočním stolku měla učebnici italštiny. "Vy se učíte italsky, proč?" "Pane faráři, Bůh ví, kdy se italština bude hodit!" Desetiletá dívka vzdává jakoukoliv změnu na svém chování, devadesátiletá dáma cítí potřebu se dále vzdělávat, zlepšovat se.



"Stejně jistě chtěl i stavitel plavebního kanálu Josef Rosenauerovy stále lepším, proto postavil takové dílo, jakým kanál je, které lze považovat skoro za zázrak."

Zastavení při mši svaté na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu bylo pro přítomné věřící ze Slovenska již třetím mariánským na pouti v Čechách - byli na Svaté Hoře, na Klokotech, nyní připutovali na Jelení Vrchy.

Po mši vyzval páter Quirín plavebního ředitele Hynka Hladíka, aby něco řekl o plavebním kanálu. "Místo konání mše svaté nebylo náhodné. Původně se měla slavit u Rosenauerovy kapličky nedaleko odtud, jen to počasí nám pozměnilo naše plány. Tam před více než dvěma sty lety visel na stromě svatý obrázek. U něj se modlíval i stavitel plavebního kanálu Josef Rosenauer. Bylo to v době, kdy zuřila skutečná válka mezi pytláky, hlavně bavorskými, a schwarzenberskými myslivci. Oběti i zranění byli na obou stranách. Jednou, když se Rosenauer modlil u obrázku Panny Marie, zahlédl jeden z pytláků klečícího muže v lesnické uniformě. Měl nevyřízené účty s jedním z myslivců, vypadal úplně stejně, jako ten u obrázku. Vzal nůž a bodnul. Nebyl to ale myslivec, byl to plavební ředitel Rosenauer. ... Jedna z legend, možná to je historická skutečnost říká, že poté, co pytláka - vraha chytili se velkomyslný Rosenauer přimlouval za svého vraha. ... Před chvílí jsme se modlili, m.j. zaznělo ...odpust nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům ... Naplňme i my slova modlitby, ukažme naši velkomyslnost a odpustme."

(aktualizace 23.08.2009 08:52)

Ukázka plavení dříví 9. srpna 2009 na Jeleních Vrších byl poslední letošní ukázkou na Jeleních Vrších, na které se jako plavci podíleli lesníci a strážci z Územního pracoviště Stožec se sídlem v Nové Peci.

Chtěl bych při této příležitosti, jako plavební ředitel, poděkovat všem těmto lesníkům a strážcům za jejich práci. Věřím, že i v příštím roce 2010 se budeme setkávat při ukázkách plavení na Schwarzenberském plavebním kanálu na území Národního parku Šumava.

(vloženo 13.08.2009 22:26)

9. srpna 2009 se na Jeleních Vrších konala tradiční akce "Kulturní osa - plavební kanál", jejíž součástí bylo i letos folklorní setkání, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, ukázka plavení dříví i malé folklorní tržiště. Lidé si mohli koupit také pravé jelenovršské dřevěné uhlí čerstvě vypálené v 2. jelenovršském milíři. Na folklorní setkání přijel folklorní soubor Libín-S Prachatice a dětské dechové kvarteto Böhmerwald Bläser z Horních Rakous.

V pravé poledne se na Jeleních Vrších ozvalo trobení. To vypravěč pohádek Helmut Wittmann pozval diváky troubením na kravský roh k pódiu. Krátce poté spustila kapela folklorního souboru Libín-S, na parket vtančili tanečníci s "Bavorovem". Na lavicích v hledišti seděla na začátku snad stovka diváků, muzika však přitahovala postupně další a další. Pěkně svítilo sluníčko, to také dodávalo dobrou náladu.



Mezi diváky byl samozřejmě i Helmut Wittmann, který k dění u plavebního kanálu patří jistě asi deset let.



Chlapi ze souboru Libín-S ukázali, že umí tancovat i sami, zazpívali si písničku "Hoši", zatancovali "Bábu".



Už se ženskými potom tancovali "Dřeváčky", "Martina", potom přišla řada i na "Plavce" tanec s plavebními háky a s klobouky. Takový tanec má pouze folklorní soubor Libín-S, vždyť právě Libín-S je nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, Libín-S je členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Honza plavně vskočil z hlediště na parket, přidal se k ostatním chlapům, všichni se navzájem pozdravili smeknutím klobuků.



Vašek si vybral malou Rakušanku, aby si s ní zatancoval tanec s klubouky.



Najednou se setmělo, nad lesy se objevily černé mraky, dokonce padly první velké kapky. Libín-S se rychle rozloučil s diváky v prvním bloku tancem "V Prachaticích".

Velké kapky přiměly plavebního ředitele Hynka Hladíka k rozhodnutí o změně místa vyprávění pohádek. U horního portálu tunelu je sice krásné a romantické místečko, kde pohádky v posledních létech znějí, ale není se tam kde schovat před deštěm. Proto zaznělo rozhodnutí: "Pohádky se budou vyprávět ve stodole!". Tím bylo myšlena stodola domu č.p. 13, kde je umístěna expozice o Schwarzenberském plavebním kanálu.

Před stodolou poprvé zahráli poprvé malí hosté z Horních Rakous - Böhmerwald Bläser.



Ještě dávno před tím, než začal přesun do stodoly, zastavila Helenu Svobodovou jedna paní mluvící německy a ptala se jí, jestli bude ta pohádka o té staré bábě. Helena s Hynkem se na sebe nechápavě podívali, paní v pantonimě udělala čmuchající babku. "Jo, tu o zvláštním zvířeti, ta nevím, ta asi nebude!", zněla odpověď. "Tak bude jiná, už se těšíme!"

Na obloze už zase svítilo sluničko, nejde však měnit rozhodnutí každou chvíli. Bude se holt vyprávět ve stodole. Tam zazněly pohádky z obou stran Šumavy v podání vypravěčů Heleny Svobodové z Prachatic a Helmuta Wittmanna ze Solné komory. Jako první byla velmi zvláštní Prolhaná pohádka. Diváci se ale té divné pohádce vůbec nedivili, naopak, jak malí, tak velcí se dobře bavili.



Pohádka o Lesní víle je česká klasika, ale u kanálu ji Helena s Helmutem už dlouho nevyprávěli. Skoro na konci pohádky Bětuška celá zvědavá nakoukla do mošínky, ta jí připadala moc lehká. I Helena s Helmutem mošničku trošinky, jen opravdu malinko, nahlédli, přestože lesní žínka nabádala, aby se podívala až doma. Helena vytáhla z mošničky jen březové listí, toho je tu všude spousty. Jaké překvapení, když doma po otevření mošničky bylo v ní zlato. A o to se Helena s dětmi podělila.

"Letos měl Helmut padesáté narozeniny, my to ještě neoslavili!", známila Helena všem. Helmut slyšel svoje jméno, stále však netušil, o co běží, nerozumí česky skoro ani slovo. Hynek tedy překládal. "U nás v Čechách vítáme chlebem a solí, tak i Ty, Helmute, k narozeninám dostaneš chléb," a podávala mu nazdobený bochníček chleba, navíc naplněný klobáskami a zeleninou. A navíc ještě Helmut dostal malého vodníka Žbluňkala z plavebního kanálu a ještě místo dortu 50 českých koláčků.



Hádejte, jaká pohádka následovala?! Nevíte? No přeci O vodníkovi Žbluňkalovi, jak mu uplavalo prádlo!

Jen chvilku potom, co skončily pohádky, začalo plavení. Plavební ředitel přivítal všechny přítomné, potom vyprávěl o historii i současnosti plavebního kanálu. "Přišli jsme na ukázku plavení dříví. To je součástí hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jeho nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Před dvěma sty lety, když se plavilo dříví ze Šumavy pro Vídeň, bylo třeba jej před ústím řeky Große Mühl do Dunaje bylo třeba vytáhnout plavené dříví z vody. Na to bylo třeba 300 - 350 dělníků. Tolik volných lidí ovšem v okolí nebylo, proto chodili pravidelně party z jižních Čech. Plavci velmi tvrdě pracovali od pěti ráno do sedmi večer. Pan ředitel panství předpokládal, že padnou po práci na lože. Byly to ale Češi, navíc smíšené skupiny mladých mužů a žen. Ti večer vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy a pak se hrálo, zpívalo a tancovalo. Na této informaci ze článku ředitele Ernsta Mayera folklorní sdružení Libín-S Prachatice připravilo svůj projekt." Potom Hladík přečetl plavební rozkaz a dal pokyn plavcům ke vhazování dřeva. Plavci se stali vlastně velká řada těch, kteří když přišli, mysleli si, že jsou diváci. Klády vhazovali dospělí, polena malí za pomoci velkých.





Klády a polena se vydala na svoji cestu.

Na okraji lesa vyhrávali zase Böhmerwald Bläser.



Dřevo se vydalo na cestu k potoku Hučice vzdálenému 1,5 kilometru.



Nastaly okamžiky vytahování dříví z vody. Dřeva není tolik, aby jej musely vytahovat tři stovky dělníků, stačila čtveřice lesníků a strážců z Územního pracoviště Stožec se sídlem v Nové Peci.



Ti z diváků, kteří vydrželi u plavení trochu déle, nestihli již začátek druhé dávky pohádek ve stodole. Helena s Helmutem začali pohádkou Iva Stehlíka O ohnivém mužíčkami. Po ní přišla světová premiéra, pohádka, kterou pro společné vyprávění napsala Helena Svobodová - o tom, jak šel Franta Hošek z plavení. Představte si, Franta při cestě z plavení domů do Strakonic spadnul do vlčí jámy. Nakonec všechno dobře dopadlo, spolu se svými zachránci - hajným Tomšíkem s pomocníkem Vaškem dorazil konečně domů ke své Marjánce a dětem. Ta jim nalila bramboračku, domácí chléb a studené podmáslí. Helena s Helmutem tam s nimi taky byli, trochu podmáslí dostali a přivezli je sebou na Jelení Vrchy, aby se podělili se všemi, kdo mají na podmáslí chuť.



Poslední pohádka byla o Uhlíři a lesním mužíkovi. "Víte, jak vypadá práce uhlíře? Ještě včera na Jeleních Vrších hořel milíř. Pro každého z Vás mám kousek dřevěného uhlí z jelenovršského milíře", říkal po skončení plavební ředitel.

Po pohádkách přišlo druhé folklorní vystoupení. Hrál, zpíval a tancoval folklorní soubor Libín-S Prachatice. Prvním tanečním pásmem byl "Jarmark".



Kam si myslíte, že se jde z jarmarku, tedy z výročního trhu? No přece do hospody! Další pásmo bylo "Hospoda".



Protože bylo jiné obecenstvo, než při zahajovacím vystoupení, znovu se ukázali "Plavci".





Program Kulturní osa - plavební kanál pokračoval oblíbeným a atraktivním pásmem "Koně".



Nedělní odpoledne na Jeleních Vrších plné setkávání s tradicemi, folkloru, pohádek, lidových řemesel a plavení na kanálu skončilo rozlučkovým tancem folklorního souboru Libín-S "V Prachaticích".

Jednotlivých programů odpoledne se zúčastnilo cca 2000 diváků.

Nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je folklorní sdružení Libín-S Prachatice, partnery jsou Tourismusregion Böhmerwald, Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a obec Nová Pec. Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován Jihočeským krajem, obcí Nová Pec a městem Prachatice. Hlavním sponzorem je s.p. Lesy České republiky.

(aktualizace 10.08.2009 21:57)

V sobotu 01.08.2009 se na uhlišti nedaleko Jeleních Vrchů na Šumavě rozhořel milíř na pálení dřevěného uhlí. Ráno zahájili jeho stavbu hasiči z Nové Pece a další dobrovolníci. Spotřebovali zhruba patnáct prostorových metrů suchého dřeva.



Nejprve postavili ze smrkových tyčí „krále“. Ten se stal osou milíře. Prostor mezi tyčemi krále byl vyplněn suchým smrkovým klestím, aby se oheň v milíři potom mohl rozhořet.



Pak přišla řada na „podlahu“, správně by se mělo říkat "most", která v sobě obsahovala i zapalovací kanál. Na podlahu pak „uhlíři“ začali skládat smrková polena a štěpiny těsně ke „králi“.



Bylo třeba vyplnit každou mezeru, každý volný prostor. Nejprve se naskládalo první patro, na něm druhé, úplný vrchol milíře vytvořil „čepec“. Stavba tohoto "polotovaru" trvala do oběda.





Odpoledne obložili "uhlíři" milíř smrkovým chvojím, na chvojí se naskládaly drny, celý milíř byl na závěr zatěsněn hlínou.







Stavba milíře skončila odpoledne. Pak nastala chvíle čekání, než přijede starostka Věra Lávičková, aby spolu s plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem milíř zapálili. Již během stavby se přišly na milíř podívat desítky turistů. Přijel i pozorovatel z bavorského Hinterschmiedingu (jméno obce by se dalo přeložit jako Zadní Kovářov), kde příští rok v rámci oslav 1000 let Zlaté stezky uspořádají kovářskou slavnost.

vlastní zapálení nešlo tak jednoduše, jak si organizátoři představovali. Zapálené chvojí přivázané na dlouhé tyči bylo třeba zasunout zapalovacím kanálem v milíři až do středu ke "králi". Starostka Lávičková zapálila chvojí poprvé, Hladík vsunoval tyč s hořícím chvojím do středu milíře, oheň však zhasnul.





Ani druhý pokus nebyl úspěšný, sice trochu kouře vystoupalo nad milíř, ale "král" se nerozhořel.



Až třetí pokus byl úspěšný.



Hladík zahlédnul zapalovacím kanálem v samém středu milíře plamen.



Krátce na to začal stoupat hustý bílý dům stále ještě nezakrytým "králem".



Za chvilku začal na několika místech stoupat dým i pláště v horní části téměř 3 metry vysokého milíře o průměru více než 4,5 metru. Plavební ředitel dal pokyn k uzavření horního otvoru, "uhlíři" navíc okamžitě začali utěsňovat místa větších úniků kouře.



Při rozhořívání milíře byl přívod vzduchu regulován propíchnutím otvorů v plášti, tzv. dýmníků. Potom již bude milíř hořet bez přívodu vzduchu. Uvnitř se vyvine vysoká teplota, zhruba 1100 stupňů. Pod vlivem vysoké teploty nedojde ke shoření dřeva, ale k jeho zuhelnatění.

Velkým problémem při hospodaření v „kanálových lesích“ bylo množství odpadového dříví (16 % vytěženého dřeva), které nebylo možné plavit na větší vzdálenosti, nebo by se taková doprava ani nevyplatila. Odpad se často pálil na pasekách. To však hrozilo nebezpečím vzniku lesních požárů. Ernst Mayer, ředitel krumlovského panství, vyřešil v roce 1808 tento problém v revíru Křišťanov založením sklárny, která dřevo potřebovala na výrobu potaše i pro topení v huti. Podobná cesta byla zvolena i na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu, v místě křížení s Medvědím potokem, u kterého vznikla v roce 1822 významná skelná huť, zpracovávající ročně 1.500 až 2.000 sáhů (5.115 - 6.820 prostorových metrů) odpadů plavebního dřeva. Byla založena na tak šťastném místě, že materiál ze všech těžebních míst mohl být dopravován až k tavícím pecím po kanálu.

Od zapálení milíře uplynuly již více než dva dny. Po zapálení nejdřív hořel "král" od spodu nahoru, potom pálení uhlí postupovalo od shora dolů. Z milíře lehce stoupá kouř, okolo výdechů vystupuje dehet, třetí den je zřetelné, že pálení postoupilo již do dolní třetiny.



U milíře se trvale střídají uhlíři - novopečtí hasiči. V pondělí odpoledne jsme u milíře zastihli Františka Judla staršího se dvěmi vnoučaty. Když se někde otevřel další výdech, všichni tři - i ta malá uhlířka - jej zahazovali blátem a hlínou.





V novinách Prachatický deník vyšel článek o jelenovršském milíři. Na titulní stránce pondělního čísla i uvnitř listu je fotografie, která způsobila mezi hasiči, kteří milíř postavili, docela rozhořčení. Oni totiž na milíři pracovali asi sedm hodin, na chvilku přišli tři lesníci z Územního pracoviště Stožec se sídlem v Nové Peci a právě lesníci se dostali právě na fotografii v novinách.

Během noci z pondělí na úterý velmi silně pršelo, déšť pokračoval větší část dne v úterý (jen od půlnoci z pondělí na úterý do úterních 18:00 hodin spadlo 18,4 mm). Na hoření milíře však déšť neměl žádný vliv. Milíř se začíná propadat zejména ze strany, kde byl zapálen.



Uplakané počasí samozřejmě způsobilo, že na milíř se nepřišlo zase moc zvědavců. Nějací se ale našli, někteří na kolech, jiní pěšky. "To krásně voní!," zvolala jedna paní u kouřícího milíře. Ti, co přišli v pozdním odpoledni, měli štěstí, u milíře byl plavební ředitel Hynek Hladík, který několikrát za sebou vyprávěl o stavbě milíře, o řediteli krumlovského panství Ernstovi Mayerovi, ale i o Josefu Rosenauerovi, staviteli plavebního kanálu, o plavení. Samozřejmě nikdy nezapomněl turisty pozvat na zítřejší (05.08.2009), ale i nedělní (09.08.2009) ukázku plavení dříví. Zítra poplují polena u potoka Ježová / Iglbach, v neděli na Jeleních Vrších. Hladíkovo vyprávění doplnilo jistě informace z tabulí o uhlířích, milířích a pálení uhlí, které zapůjčilo regionální pracoviště Národního zemědělského muzea v zámku Ohrada.



V šest hodin odpoledne se vystřídaly služby u milíře. Pavla Martiňáka, který je velitelem novopeckých hasičů, se synem a Martina Judla vystřídali David Hošek s manželkou a Aleš Pastyřík.

Ve středu pozdě odpoledne moc dýmu z milíře nevystupovalo. Na vrcholu byla navršena celá kopice hlíny. Plavební ředitel při kontrole milíře otevřel nejdřív nové dýmníky v dolní části milíře. Potom při silnějším poklepu na vrcholu milíře došlo k propadnutí části horní části, při tom se objevila rozsáhlá dutina. Hlína, kterou je milíř pokryt, se spekla a drží tak téměř původní formu. Do dutiny bylo vhozeno několik polen, spečená hlína byla sklepána na vložená polena, navíc byla naházena další hlína, aby došlo ke znovuzatěsnění milíře.



Turisté přicházejí k milíři, fotografují se u něj. Takže krásné rodinné foto:

Ve čtvrtek na uhlišti provedl kontrolu jeden ze strážců ochrany přírody Správy národního parku. Zjistil, že na uhlišti jsou vozidla, která nemají povolení k vjezdu dle zákona 114/91 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Ve skutečnosti vozidla, která na uhlišti patřila pouze hasičům Sboru dobrovolných hasičů v Nové Peci ve službě, kteří ošetřují milíř a dozírají na něj, aby nevzniklo požární nebezpečí.

Strážce si asi neuvědomil, že dle § 16 odst. 1 písm. d) smí vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody mj. vozidla potřebná pro požární ochranu. O tom, která vozidla jsou potřebná pro požární ochranu, nemůže rozhodovat strážce ochrany přírody, ale velitel, kterým je mezi hasiči z Nové Pece Pavel Martiňák.



V pátek pozdě odpoledne u milíře sloužila trojice novopeckých hasiček a hasičů - Štěpánka Judlová, Marta Šišuláková a Jan Staněk spolu s dětmi, i ty děti jsou hasiči z hasičského kroužku - Tomášem Judlem, Markétou Staňkovou, Denisem a Kristynou Staňkovými a s Anetkou Judlovou.

Milíř, který hořel od soboty 1. srpna 2009, byl otevřen. O jeho stavbu se postarali členové Sboru dobrovolných hasičů v Nové Peci, kteří se celý týden o milíř potom pečovali, ostatně jsme o tom na této stránce informovali. K otevření milíře pozvali hasiči hosty - svoje kolegy z druhé strany Šumavy - z hornorakouského Klafferu.



Po desáté hodině přivítal plavební ředitel novopecké hasiče i hosty, rakouské hasiče a několik turistů. Během týdne se milíř stal atrakcí, vždyť práce uhlířů nepatří dnes k běžným řemeslům a milíř znají lidé snad jen z pohádek. "Milíř je součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Projekt v sobě zahrnuje 3 folklorní setkání, 2 vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, cca 10 ukázek plavení, 1 mši svatou u Rosenauerovy kapličky, ukázka "Jak se v lese dříve pracovalo" a od loňského roku i ukázku práce uhlířů. V loňském roce jsme vytěžili z milíře 383 kg uhlí, uvidíme, kolik uhlí to bude letos." Poté plavební ředitel vyhlásil soutěž, během které odhadnou přítomní, kolik vytěžíme dnes dřevěného uhlí. "Loni to bylo 383 kg!", dodal. Své typy dali nejen čeští a rakouští hasiči, ale i přítomní turisté. Odhady se pohybovaly od 300 kg (takový typ dal m.j. i plavební ředitel, přestože doufal, že uhlí bude víc), nejvíce odhadl hasič z Klafferu Hans.

Šest minut před půl jedenáctou dal plavební ředitel pokyn k otevření milíře. Milíř byl nejprve krátce intenzivně ochlazován, pak přišlo první kopnutí, za chvíli potom je všude spousta kouře.



Zatímco čeští hasiči pracovali v hustém kouři otevřeného milíře, Rakušané si zašli do auta pro soudek klášterního schlägelského piva, kráčeli s ním za zvuků harmoniky.



Klafferští hasiči hasili žízeň, ti čeští měli zákaz během práce pít pivo, vydal ho velitel Pavel Martiňák, jsou přece hasiči při zásahu. Při muzice, za zvuků harmoniky, práce docela ubývala.



Vytěžené dřevěné uhlí Pavel váží, Štěpánka vede pečlivě evidenci. Po nějaké době podávají hlášení: "Máme 110 kilo!", volá Štěpánka.



"306 kilo!", zaznělo, milíř je stále ještě hodně velký. Hynek dodává: "Tak jsem prohrál!" (Vždyť on odhadnul, že bude 300 kg).

"620 kilo!", hlásí Štěpánka mezihodnotu.



Nikdo ale nečekal, že se vykope celkem 864 kg. Plavební ředitel další těžení zastavil, od teď si může natěžit každý kolik chce ze zbytků.

Hynek oficiálně vyhlašuje výsledky. V loňském roce jsme vytěžili z poměrně menšího milíře 383 kg, letos více jak dvakrát více. Nejvíce se svým odhadem přihlížil hornorakouský Hans, spletl se jen o 189 kg. Hynek mu za výsledek, který se blížil z ostatních odhadů nejvíc skutečnosti, předal láhev moravského vína. natěžit každý kolik chce ze zbytků.

Novopečtí hasiči ve zbytku milíře nasbírali ještě několik tašek uhlí, dostali je jako dárek a suvenýr hornorakouští hosté.



"Tím, že jsme již podruhé postavili milíř, jsme snad zahájili tradici podílu novopeckých hasičů na stavbě milíře. Tím, že přijeli hasiči z Klafferu snad bude započata tradice spolupráce českých a rakouských hasičů nejen na milíři", prohlásil na úplný závěr Hladík.

V neděli 09.08.2009 se bude konat na Jeleních Vrších v rámci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu akce Kulturní osa plavební kanál. Jeho součástí bude folklorní setkání, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy i ukázka plavení dříví. Návštěvníkům se bude nabízet i Jelenohorské dřevěné uhlí, právě to uhlí, které hasiči vybrali v sobotu z milíře.

Milíř na Jeleních Vrších je součástí hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jeho nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice, jedním z partnerů je obec Nová Pec. Dřevo na milíř poskytla Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován Jihočeským krajem, obcí Nová Pec a městem Prachatice. Hlavním sponzorem je s.p. Lesy České republiky. Sponzorem milíře pro roky 2008-2009 je ENERGOFOREST.

(aktualizace 09.08.2009 00:17)

V posledních letech plují polénka či klády Schwarzenberským plavebním kanálem vždy o víkendu - mimo prázdniny v sobotu, o prázdninách v neděli. Ale během plavební sezóny se každoročně plaví u hraničního potoka jednou uprostřed pracovního týdne - v první srpnovou středu, letos to bylo 5. srpna.

Když plavební ředitel přijížděl podél kanálu k Ježové, říkal si v duchu: "Včera vydatně pršelo, budeme mít hodně vody". Postupně uzavíral vzdouvací stavidla od sáhového kamene 112 směrem k Ježové. Již jen malý kousek od státních hranic potkal malou skupinku turistů z Rakouského alpského svazu z Rohrbachu. Hlasitě se zdravil s Ludwigem Kniewasserem z Ulrichsbergu. Před mnoha lety spolupracovali Hladík s Kniewasserem při tvorbě a umístění informačních tabulí podél kanálu.

Když dorazili již téměř k Ježové, bylo to asi o půl jedné, tedy dvě hodiny před plánovaným zahájení ukázky plavení, zjistili, že v kanále není žádná voda. Byla by sice dobrá fotografie na těchto stránkách, ale důležitější než fotografovat bylo něco dělat. Bez vody nebude plavení. Byla totiž otevřena stavidla u Ježové.

Nejhorší bylo, že nikde nebyla hradící prkénka. Ludwig s přáteli vyrazili po Ježové, za chvíli nesli první prkénko, bylo asi 100 metrů daleko. Další bylo nalezeno v propustu od stavidel. I třetí se kdesi našlo.

Hladík skočil do vody, zatěsnil skuliny, kterými odtékala v této chvíli množství v tento okamžik tak vzácné vody, rašeliníkem a mechem. Voda začala poměrně rychle stoupat. Voda je totiž vzdouvána zamčenými vzdouvacími stavidly, která otevřením pošlou vodu kanálem směrem k rozvodí a dál potom do Dunaje, někdo však otevřel stavidla u Ježové, kterými se vypouští voda do potoka Ježová, aby po několika kilometrech dotekla do Vltavy.

"Kolik je hodin?", ptal se Hladík. "Bude jedna!", zněla odpověď. "Tak máme ještě asi hodinu a půl, trošku to před plavením natáhnu, snad zatím přibude tolik vody, abychom mohli plavit."

Okolo kanálu již čekalo několik desítek turistů, kteří čekali na plavení, čekání si zkracovali pitím piva, pojídáním párků a klobás. Češi i Rakušané.

Najednou se skupina z Rakouského alpského svazu seřadila, ze skupiny se stal pěvecký sbor. Zazněla plavecká píseň, tak nějak mimo program a nad plán organizátorů.





Z české strany přijela podél kanálu dvě auta. Je nutné připomenout, že v těchto místech je Kanálová cesta vyhražena pěším a cyklistům, maximálně sem přijede revírník nebo plavební ředitel. Od aut přicházeji jacísi muži v hornorakouských krojích s čímsi dlouhým. Že by to byli další plavci s plavebními háky. Ne, to nejsou plavební háky, jsou to alpské rohy.





Kulturní doprovod totiž dnes zajišťuje rakouský partner projektu - Tourismusregion Böhmerwald. Pět mužů v bílých košilích, kožených kalhotách, bílých podkolenkách s nezbytnými klobouky s mohutnými kamzičími štětkami na hlavách má již připraveny svoje jistě dva a půl metrů dlouhé nástroje - alpské rohy - a lesem se do dálky rozléhá první melodie.



Slova se ujímá Anita Schaubschäger z Tourismusregion Böhmerwald. Přivítala trubače, plavce Franze, Johanna a Ewalda, plavebního ředitele Hynka Hladíka i všechny příchozí. Hladík potom vyprávěl o historii a současnosti plavebního kanálu. Pozoroval při tom hodinky i nyní již jen pomalu stoupající hladinu vody v kanálu.







Dává však i prostor trubačům. Voda pomalu stoupá, ale opravdu jen pomalu.



Po půl druhé však již konečně Hladík oznamuje: "Jsem tady plavebním ředitelem, dal jsem si právo připravovat plavební rozkaz. Ten Vám teď přečtu." A zazněl rozkaz v češtině a v němčině. "Dříví budeme vhazovat v Rakousku, tak tam všichni běžte. Nejste tady na koukání, ale na práci, když nemáte nářadí, tak běžte alespoň vhazovat!" Přesto jedna Češka dostala plavební hák: "No nekoukej, budeš pracovat s hákem!", oznámil jí plavební ředitel.

Sám šel otevřít vzdouvací stavidla. Asi čtyřletým dvojčatům Matějovi a Vojtovi řekl: "Budete mi pomáhat, že jo!?" A kluci přitakali. Našel správný klíč, ovšem: "To je zrada, někdo nám nacpal do zámku sirky!" (Takže nejen otevřená stavidla a kanál bez vody, i takhle si pohráli vandalové, byli důkladní.) Češi i Rakušané, co byli okolo se pokoušeli vytáhnout sirku ze zámku. Marně. Našla se ale cesta, jak stavidla otevřít. Voda začala proudit kanálem.

Polena se proto vydala na cestu k rakousko-českým hranicím. Spolu s poleny šel první Franz, na nohou dřeváky, ve starých kalhotách, s vybledlou modrou zástěrou, ve vestičce, na hlavě starý klobouk a v ústech fajku - její kouř odháněl protivné komáry.



Cože to má vzadu za pasem? No přece měchuřinu s tabákem!



Asi čtyři sta metrů od hranic na českém území se polena vytahují. Plavební háky dostali i někteří s diváků. Jak na to? "To musíš napichovat jako harpunou!" Jenže trefit se, to není jen tak jednoduché, když rána není na střed, poleno se ve vodě jen roztočí. "Musíš bodnout silou, jinak těžké poleno nevytáhneš!"





Když už všechna polena byla z vody venku a srovnaná pěkně v hráni, poděkoval plavební ředitel všem plavcům, ale i divákům. "Příště poplují klády a polena v neděli 9. srpna na Jeleních Vrších. Začínáme ve 12 hodin folklorním setkáním, v jednu se budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy, ve dvě budeme plavit, asi ve tři budou další pohádky, pak už se bude jen hrát a zpívat. A kdo neviděl ještě, jak se pálí dřevěné uhlí, může přijít až do soboty na Jelení Vrchy, hoří tam milíř! Přijďte se podívat!"

Ve stánku u Ježové nezbylo na plavce ani na plavebního ředitele ani pivo, ani párky, pět stovek diváků všechno vykoupilo.

(vloženo 06.08.2009 07:06)

Archeopark a Setkání s tradicí bylo nominováno mezi deset nejzajímavějších za lokalitu Šumava. Archeopark nakonec získal druhé místo za Offparkem Sušice a před Muzeem techniky a řemesel v Kolověči na Domažlicku. Setkání s tradicí získalo jednu ze čtyř udělených zvláštních cen poroty.

Archeologický park Na Jánu v Netolicích obnovuje pozvolna přemyslovské správní hradiště, které tu stávalo ve středověku. Zatím je hotová věž z palisádou, která vznikla původními postupy a kopiemi původních nástrojů. Více o archeoparku najdete na www.archeopark-netolice.cz.

Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je projekt folklórního sdružení Libín-S v jehož čele stojí plavební ředitel kanálu Hynek Hladík. Projekt zahrnuje zejména ukázky plavení a folklórní programy u kanálu. Více o kanálu, plavení a Libínu-S najdete na www.schw-kan.com.

Na nominace mezi deset nejzajímavějších za Šumavu z Prachaticka dosáhlo ještě Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích na Velkém náměstí a také Lanový park Libín.



Text Tomáše Přibyla převzat z www.prachatickonews.cz.

Absolutní vítězové Cen Kudy z nudy: znojemské podzemí a muzeum Techmania

(Praha, 17. 6. 2009) Nejlepší turistickou nabídkou v Česku se mohou pochlubit ve Znojmě a v Plzni. Prohlídky tajuplného znojemského podzemí zvítězily v kategorii Ceny portálu Kudy z nudy, zatímco nové interaktivní muzeum Techmania science center v Plzni si odneslo Cenu turistických regionů. Na slavnostní ceremonii v pražském Top Hotelu byli vyhlášeni také vítězové v jednotlivých podkategoriích (od adrenalinu až po zimní sporty) a regionech. Soutěž uspořádala agentura CzechTourism pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Asociace krajů ČR.

„První ročník soutěže ukázal, že čeští cestovatelé dokáží dobře rozpoznat a ocenit kvalitní podnikatelskou nabídku,“ řekl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška při gratulaci vítězům. Právě 6,5 tisíce tipů veřejnosti totiž posuzovala odborná porota při hledání těch nejlepších v kategorii Ceny portálu Kudy z nudy. Jen verdikt odborníků naproti tomu určil jedničku mezi nominovanými v turistických regionech. „Obě vítězné nabídky naplno využívají hravosti a zvídavosti návštěvníků, kteří se tady rozhodně nemusí bát zaprášených exemplářů nebo nezáživných výkladů,“ vysvětlil verdikt poroty ministr.

Absolutní vítězové shodně získají od agentury CzechTourism 100 tisíc korun na propagaci své aktivity a také exkluzivní publicitu včetně prezentace na akcích agentury (např. na festivalu TOURFILM v Karlových Varech) nebo natočení spotu.

Naprázdno nevyjdou ani vítězové jednotlivých podkategorií. „Nabídneme jim PR propagaci v zahraničí a tuzemsku, zahrnující mj. uveřejnění spotů a článků na stránkách Toulavé kamery. Příští rok pak v rámci akce To nejlepší z Kudy z nudy představíme oceněné nabídky odborníkům,“ dodává Pavel Kosař, který je pověřen řízením agentury CzechTourism. Všech 290 nominovaných subjektů v obou hlavních kategoriích se následně objeví v knize Kudy z nudy 2009. Multimediální DVD s obdobným zaměřením už dostali také všichni účastníci Fóra cestovního ruchu, v jehož rámci vyhlášení cen proběhlo.

O soutěži Ceny Kudy z nudy 2009

Soutěž odstartovala 1. března a do 30. dubna o nominacích rozhodovali návštěvníci portálu www.kudyznudy.cz a zástupci krajů a turistických regionů. Své favority hledali ve 14 podkategoriích (adrenalinové aktivity, zimní sporty nebo výlety za poznáním či zábavou) a v 15 turistických regionech. Odborná porota pak z 290 nominací vybrala tři nejlepší v každé podkategorii. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo 17. 6. 2009.

Soutěž byla vyhlášena ve dvou kategoriích:

- Ceny portálu www.kudyznudy.cz (s podkategoriemi: adrenalin, koupání a vodní sporty, cykloturistika, fitness a sport, golf, gurmánská turistika, jezdectví a pobyty na farmě, lázeňská turistika a wellness, organizovaná turistika, pěší turistika, vodní turistika, za poznáním, za zábavou, zimní sporty). Jednotlivé nabídky nominovala veřejnost, pořadí stanovila porota. Absolutním vítězem kategorie je Tajemné znojemské podzemí. Z dalších šumavských nabídek se na prvním místě v subkategorii "koupání a vodní sporty" umístil Aquapark a Wellness & Spa Hotelu Frymburk.

- Ceny turistických regionů (nominace krajů a organizací cestovního ruchu, konečné pořadí určila odborná porota). Absolutním vítězem kategorie je Techmania science center v Plzni. V turistickém regionu Šumava se umístily tyto nabídky:
1. Offpark Sušice - první volnočasové outdoorové centrum na Šumavě
2. Archeopark Netolice
3. Koloveč - muzeum techniky a řemesel i tradiční lidová keramika
Zvláštní cena poroty: Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu

Text upraven podle www.kudyznudy.cz.

(aktualizace 29.07.2009 08:28)

Pozvánku na akci v neděli 9. srpna 2009 na Jeleních Vrších bude vysílat v rámci svého programu plného pohádek "Bei uns dahoam" v sobotu 1. srpna 2009 stanice Radio Oberösterreich na frekvenci 95,2 Mhz od 20:04 a ve čtvrtek 7. srpna 2009 stanice Radio Salzburg na frenkvencích 94,8, 96,6 a 97,2 Mhz. Vysílání jde poslouchat i na internetu na(lineckém rádiu a na solnohradském rádiu). Jako hosty na nátáčení 28. srpna si pozval moderátor pořadu Helmut Wittmann Helenu Svobodovou a Hynka Hladíka. Hynek představil pořad u Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších v neděli 9. srpna 2009 - bude se zpívat, hrát a tancovat, přichystány jsou pohádky z obou stran Šumavy i plavení dřeva. Helena Svobodová spolu s Helmutem Wittmannem potom vyprávěli česky a německy pohádku O zvláštním zvířeti.





Po skončení natáčení velký kus času věnovali Helena a Helmut přípravě zcela nové pohádky, která zazní v premiéře právě v neděli 9. srpna na Jeleních Vrších. Trochu napovíme, bude to pohádka o tom, co se stalo, když šel plavec Franta Hošek z plavení domů.

(vloženo 29.07.2009 00:36)

V úterý 28. července přivezli do prostoru uhliště na Jeleních Vrchů dříví na stavbu milíře. Zhruba 15 - 18 prostorových metrů dřeva dodalo Územní pracoviště Stožec Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Stavba milíře začne v sobotu 1. srpna 2009. Hlavní silou při stavbě i při péči o milíř během celého týdne hoření budou členové Sboru dobrovolných hasičů z Nové Pece, přivítáni však budou i další dobrovolníci.

(vloženo 29.07.2009 00:07)

V neděli 19. července po poledni visely nad Jeleními Vrchy šedo-černé mraky. Chvílemi drobně mrholilo. Ve dvě hodiny se má plavit. "Kam dnes poplují polínka?," ptal se v duchu sám sebe plavební ředitel Hynek Hladík. Hned si hned odpovídal: "Uvidíme podle počasí!"

Vody v plavebním kanálu bylo dost, přesto Čestmír Hrbek přidal do hradítek u svého domu č.p. 13 ještě jedno prkýnko.





Po jedné hodině se první turisté doptávali, kde bude to plavení.

Ve dvě to začalo. Hladík přivítal diváky na březích plavebního kanálu, potom přítomní vyslechli informaci o historii a současnosti plavebního kanálu. Nadešel čas na plavební rozkaz:

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 19. července 2009 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude druhé hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

"V plavebním rozkazu stálo, že máte přijít s potřebným nářadím, plavební háky má ale jen pár z vás. My máme několik háků v zásobě! Ty, dlouháne, vezmi si hák, je támhle zapíchnutý," obrátil se plavební ředitel na jednoho nápadně dlouhého turistu a ukázal na háky zabodnuté do dřevěného mostu. "Und du, Knabe / A ty, chlapče," pokračoval tentokrát na postaršího Němce, "nimm auch eine Hacke und gehe in die Arbeit / vezmi si hák a běž do práce!" Rozdal pak zbývající plavební háky. "Na koho nezbylo, nebojte, práce na vás bude! Nejste tady na koukání, ale na práci! Tak makejte, honem, honem! A vy dva, bude se vhazovat dřevo!



Když už byly vhozené klády, přišla řada na palivové dříví. "U nás mohou pracovat i děti, jinak to zakazuje zákoník práce!" Děti potom za pomoci maminek a tatínků začaly vhazovat polena. Chvilku potom už klády a polena pluly směrem k Hučici, tak to bylo přece v rozkaze.

Černé mraky kamsi odletěly, vykouklo sluníčko. Na vytahování dříví u Hučice přišla celá parta plavců s háky. Nakonec se nikomu nic nestalo, dřevo bylo v cíli cesty.



Příští ukázky plavení budou 5. srpna u potoka Ježová / Iglbach a 9. srpna na Jeleních Vrších.

(vloženo 19.07.2009 19:06)

Plavební ředitel Hynek Hladík podepsal na obecním úřadu v Nové Peci podepsal spolu se starostkou obce Věrou Lávičkovou dohodu o příspěvku na projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Obec Nová Pec přispěje na realizaci projektu celkem 30.000 Kč.

Hladík podepsal i smlouvu o účinkování při realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu se Sdružením dobrovolných hasičů v Nové Peci. Hasiči budou zajišťovat stavbu, údržbu a rozebrání milíře na Jeleních Vrších.

(vloženo 19.07.2009 19:06)

Na závěr plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu se chystá třinácti členná skupina členů Vogtländischer Flößerverein Muldenberg ze Saska.

Vogtländischer Flößerverein Muldenberg je členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Při vstupu folklorního sdružení Libín-S Prachatice do Asociace byl právě Vogtländischer Flößerverein Muldenberg ručitelem za Libín-S. Již před lety byl předseda Bernd Kramer na jedné z ukázek plavení dříví na Schwarzenberském plaveníbním kanálu.



Vogtländischer Flößerverein Muldenberg se již po léta pěstuje zvyky při plavení polenového dřeva ve Vogtlandsku. Ukazují, jak se plavilo před 300 lety palivové dříví do Lipska a Halle. Dvakrát do roka se na plaveckém place v Muldenbergu koná oblíbené divadlo. Od roku 2008 zahajuje sezónu plavecká slavnost. Ukázky plavení dříví jsou zarámovány trhem lidových řemesel a hudební zábavou. V hotelu "Flößerstube", který provozuje předseda muldenberského plaveckého spolku Bernd Kramer (domluvíte se v něm i česky, Berndova manželka je Češka) je hodně připomínek starých plaveckých časů.

(vloženo 15.07.2009 21:59)

První letošní prázdninová ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu byla u hraničního potoka Ježová / Iglbach. Folklorní sdružení Libín-S Prachatice, které je nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, spolu s rakouskými partnery ji připravilo na neděli 12. července 2009.


Ještě před polednem byl u Ježové klid, jen les tiše šuměl, potok bublal, smrčiny se zrcadlily na hladině kanálu. Jen občas projel okolo cyklista, který si snad ani nevšimnul, že právě přejel přes státní hranice.

Za nedlouho vyrostl na rakouském břehu Ježové stánek s domácími koblihami s rozinkami, zavonělo to kávou. Krapfen, jak se po rakousky říká koblihám usmažila paní Wimberger, manželka vrchního plavce Johanna. No, není to zrovna obvyklá strava pro plavce a dřevorubce, ti si spíš dávali tlustý chleba se sádlem. Ač ještě před chvílí u Ježové nikdo nebyl, postávali již lidé ve frontě na sladké dobroty.

Přišel i vrchní plavec Franz, zapálil si fajfku. Ne, nejde o propagaci tabáku, ale tabákový dým odpuzuje obtížný hmyz, komáry a muchničky, proto chodili staří dřevorubci a plavci s dýmkou. Franz má na nohou dřeváky. Zdají se Vám dřeváky jako nepohodlné a možná i nebezpečné obutí. Ale pro plavce to bývala v podstatě bezpečnostní obuv. Když plavili dlouhé dříví, pobíhali po skládkách v dřevákách. Občas se klády na skládce z ničeho nic daly do pohybu. Když mezi kládami zůstala noha v dřeváku, stačilo většinou jen vyklouznout z boty, která držela mezi kládami. Jó, kdybyste měli kožené boty, tak to by dopadlo daleko hůř.



Z Aigenu přijel mužský pěvecký sbor Berger Sängerrunde, který zpíval na břehu kanálu písně o Šumavě.



Zpěváky vystřídal občas plavební ředitel Hynek Hladík, který vyprávěl o historii plavebního kanálu. "Kolik byste řekli, že proplulo dřeva určeného pro císařské hlavní město Vídeň za dobu "zlatých časů plavení" tímto zhruba dva metry širokým kanálem?"



"Bylo to nepředstavitelných téměř osm milionů prostorových metrů dřeva. Že nevíte, kolik to může být? Byli jste někdy v Budějovicích? Znáte tedy budějovické náměstí, nedaleko stojí Černá věž. Představte si tedy budějovické náměstí zaplněné palivovým dřevem. Do výšky jedné Černé věže...dvou Černých věží...třech...čtyřech...pěti...šesti...do výšky sedmi Černých věží, tedy do výšky téměř pěti set metrů. Tolik dřeva proplulo plavebním kanálem ze Šumavy pro Vídeň."

Plavební ředitel přečetl o půl třetí plavební rozkaz. Stálo v něm mimo jiné:

"...Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím..."

Když dočetl plavební rozkaz, rozhlídnul se po dvou stovkách přítomných a dodal. "Dva plavce znám, tedy vrchní plavce, Franze a Johanna, ti mají plavební háky, ale co vy ostatní, vy jste bez nářadí!" Měl ještě dva plavební háky volné, jeden dostal jeden z Rakušanů, druhý zase Češka (ta se ovšem rychle háku zbavila a dala jej manželovi). "No, jdeme vhazovat dříví do Rakous, pojďte, pojďte, nejste tady na koukání, ale na práci!"

Dvě stě metrů v Rakousku, tedy asi 100 sáhů, bylo připravené dřevo na plavení. Do práce se dali nejen plavci, ale i děti, ještě že nebyli na místě zástupci úřadu bezpečnosti práce, dřív bylo ale normální, že při plavení pracovali nejen muži, ale i ženy a děti.



Plavební ředitel potom otevřel stavidla v Čechách. Tedy pan plavební ředitel přece tady není na práci, ale na její rozdělování. Práci s klikou, poměrně jí šlo točit dost z těžka, dostal hoch z Rakous, no měl s tím docela co dělat. Ještě že mu pomohla jedna dívka.



Polena se dala do pohybu, plula z Rakouska do Čech.



Nedaleko od sáhového kamene 112, již na českém území, bylo třeba polena vytáhnout.



Příští ukázka plavení dříví bude za týden, v neděli 19. července 2009 na Jeleních Vrších.

(vloženo 13.07.2009 17:33)

Zastupitelstvo Jihočeského kraje rozhodlo o grantu folklornímu sdružení Libín-S Prachatice na realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu ve výši 50 tisíc korun.

O grant Jihočeského kraje z grantového programu Podpora živé kultury bylo podáno celkem 146 žádostí v celkové částce 16 550 637,30 Kč. Celkem bude vydáno v 1. výzvě tohoto grantového programu 4 790 000 Kč.

(aktualizace 30.06.2009 22:27)

V pondělí 22.06.2009 navštívili jižní část Šumavu členové Výboru pro rozvoj Jihočeského kraje. Nejprve za doprovodu pracovníků Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Ing. Kahudy a Ing. Černého navštívili Plešné jezero a Kalamitní svážnici.

U Plešného jezera jim byl vysvětlen přístup Správy NP k přirozenému vývoji horských smrkových porostů a s tím související často diskutované kůrovcové kalamitě. Hosté byli ubezpečeni, že ve vztahu k sousedním majetkům rakouského kláštera Schlaegl byla učiněna opatření, která vyhoví jak zájmům ochrany přírody, tak zájmům majitele lesů navazujících na "bezzásahové" části I. a II. zón NP.







Stejnému tématu se věnovali i na Kalamitní svážnici mezi Plešným jezerem a Třístoličníkem.

Dalším bodem programu byl Schwarzenberský plavební kanál na Jeleních Vrších, kde navštívili expozici KANÁL EXPO. Plavební ředitel Hynek Hladík hosty seznámil s historií i současností plavebního kanálu, hovořil i o hranice překračujícím projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Starosta města Horní Planá představil nad plastickou mapou hraničních hor projekt lyžařského areálu na severním svahu Smrčiny / Hochfichtu.







Autobus se členy výboru přejel přes hraniční přechod Zvonková do Rakouska. V lyžařském areálu Hochficht je přivítali opat premonstrátského kláštera Schlaegl Martin Felhofer, vládní rada Richard Brillinger, jednatel společnosti Bergbahnen Hochficht, která provozuje lyžařský areál,lesmistr klášterních lesů Johannes Wohlmacher a hajný Reinhard Fischer.

Nejprve Richard Brillinger a opat Martin představili lyžařský areál, potom český autobus vyjel po cestách lesy kláštera Schlaegl téměř na vrchol Plechého do nadmořské výšky 1367 m.

Z vrcholu se ukázal daleký výhled na rakousko-bavorské pomezí z obrovské holiny na rakouské straně nejvyšší hory české a rakouské Šumavy. Lesmistr Johannes hovořil o problémech, které způsobil masový rozvoj kůrovce na území Národního parku Šumava. Klášter byl, přestože se ve zdejších lesních porostech hospodařilo v posledních 50 letech přírodě blízkým způsobem, donucen vykácet 100 hektarů lesa při likvidaci kůrovcové kalamity, aby nebyly ohroženy navazující lesní porosty na rakouské straně. Klášter je povinen hospodařit v souladu s rakouským lesním zákonem, který m.j. ukládá bojovat proti lesním škůdcům a neohrožovat lesy sousedních majitelů. To samé očekává od svých českých sousedů. Klášteru vzniká ročně škoda zhruba 2 miliony euro. Národní park Šumava nezpracovává kůrovcovou kalamitu podél státních hranic. V českém tisku byly zveřejněny informace, že došlo k dohodě mezi Správou NPŠ a klášterem, dle které mohou čeští "ochránci přírody" ponechat nezpracovanou kůrovcovou kalamitu až ke státním hranicím. Tyto informace jsou ovšem nepravdivé. Národní park ani česká strana neplní nic z toho, co bylo v minulosti dohodnuto.

Cestou zpět do Nové Pece se členové výboru zastavili ještě jednou na břehu plavebního kanálu u Klápy, kde by, v případě, že bude schválena lanovka na Hraničník / Reischelberg, měla být postavena dolní stanice.

Poznatky z exkurze na Šumavu, získané nejen na české, ale i na rakouské straně hranic, by měly napomoci členům výboru pro rozvoj Jihočeského kraje kvalifikovaně rozhodovat v kauzách týkajících se jižní části Šumavy.





Autorem všech fotografií je Luděk Jánoš.

Tento článek byl nabídnut ke zveřejnění v internetovém deníku www.prachatickonews.cz, který jsme citovali. Šéfredaktor Tomáš Přibyl nám na nabídku odpověděl:

"Dobrý den,
děkuji za umístění odkazu na Vaše stránky. Článek o Výboru pro rozvoj na Šumavě zřejmě s díky nevyužijeme. A to především proto, že otázka zasahování proti kůrovci v NP Šumava a otázka bezzásahového režimu, je pro naše čtenáře značně nepřehledná a odborná a zprávy na toto téma mají malou sledovanost.

Nejde o to, že by nás nebo naše čtenáře to téma nezajímalo, ale ta kvalita té debaty kolem toho, je někdy tak strašná, že to lidi spíše odrazuje od jejího sledování. Zjednodušeně řečeno - málokoho z nezúčastněných místních lidí ještě baví sledovat patnáct let trvající mediální přestřelku, ve které zaznívají naprosto protichůdné informace. Proto se tomuto tématu příliš nevěnujeme, ale sledujeme ho. Díky za pochopení.

Srdečně zdraví Tomáš Přibyl - šéfredaktor"

Na tento e-mail jsem zareagoval:

"Myslím si, že je velkou škodou, že sdělovací prostředky, včetně Vašeho internetového deníku, rády přebírají demagogické informace tzv. ochránců přírody, nejsou však ochotny informovat o exkurzi významného výboru zastupitelstva Jihočeského kraje. Holt, že nefunguje cenzura. Funguje! Vy jste toho důkazem! Nejste ochotni zveřejnit informaci o tom, že se na Šumavě výbor pro rozvoj Jihočeského kraje seznámil se situací z obou stran státních hranic, abyste si to náhodou nerozházeli s „ochránci přírody“, kteří způsobují svým sousedům škody ve výši 2 miliony euro ročně. Kdyby došlo k odškodnění, šel by tento drobný peníz z kapsy nás, pravděpodobně příliš bohatých občanů Evropské unie žijících tady v české kotlině."

Nepovažoval jsem za potřebné tuto reakci zveřejnit, ovšem Tomáš Přibyl mne o to požádal. Na rozdíl od www.prachatickonews.cz my cenzurou netrpíme a informujeme pokud možno objektivně o dění kolem plavebního kanálu.

Hynek Hladík

(aktualizace 30.06.2009 07:25)

Zastupitelstvo obce Nová Pec na svém posledním zasedání rozhodlo o příspěvku folklornímu sdružení Libín-S Prachatice na realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Celková výše bude 30 tisíc korun. Vedle toho přispěje na organizaci milíře na Jeleních Vrších, kterým budou i v letošním roce především novopečtí hasiči.

(vloženo 27.06.2009 22:48)

Archeopark a Setkání s tradicí bylo nominováno mezi deset nejzajímavějších za lokalitu Šumava. Archeopark nakonec získal druhé místo za Offparkem Sušice a před Muzeem techniky a řemesel v Kolověči na Domažlicku. Setkání s tradicí získalo jednu ze čtyř udělených zvláštních cen poroty.

Archeologický park Na Jánu v Netolicích obnovuje pozvolna přemyslovské správní hradiště, které tu stávalo ve středověku. Zatím je hotová věž z palisádou, která vznikla původními postupy a kopiemi původních nástrojů. Více o archeoparku najdete na www.archeopark-netolice.cz.

Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je projekt folklórního sdružení Libín-S v jehož čele stojí plavební ředitel kanálu Hynek Hladík. Projekt zahrnuje zejména ukázky plavení a folklórní programy u kanálu. Více o kanálu, plavení a Libínu-S najdete na www.schw-kan.com.

Na nominace mezi deset nejzajímavějších za Šumavu z Prachaticka dosáhlo ještě Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích na Velkém náměstí a také Lanový park Libín.



Text Tomáše Přibyla převzat z www.prachatickonews.cz.

Absolutní vítězové Cen Kudy z nudy: znojemské podzemí a muzeum Techmania

(Praha, 17. 6. 2009) Nejlepší turistickou nabídkou v Česku se mohou pochlubit ve Znojmě a v Plzni. Prohlídky tajuplného znojemského podzemí zvítězily v kategorii Ceny portálu Kudy z nudy, zatímco nové interaktivní muzeum Techmania science center v Plzni si odneslo Cenu turistických regionů. Na slavnostní ceremonii v pražském Top Hotelu byli vyhlášeni také vítězové v jednotlivých podkategoriích (od adrenalinu až po zimní sporty) a regionech. Soutěž uspořádala agentura CzechTourism pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Asociace krajů ČR.

„První ročník soutěže ukázal, že čeští cestovatelé dokáží dobře rozpoznat a ocenit kvalitní podnikatelskou nabídku,“ řekl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška při gratulaci vítězům. Právě 6,5 tisíce tipů veřejnosti totiž posuzovala odborná porota při hledání těch nejlepších v kategorii Ceny portálu Kudy z nudy. Jen verdikt odborníků naproti tomu určil jedničku mezi nominovanými v turistických regionech. „Obě vítězné nabídky naplno využívají hravosti a zvídavosti návštěvníků, kteří se tady rozhodně nemusí bát zaprášených exemplářů nebo nezáživných výkladů,“ vysvětlil verdikt poroty ministr.

Absolutní vítězové shodně získají od agentury CzechTourism 100 tisíc korun na propagaci své aktivity a také exkluzivní publicitu včetně prezentace na akcích agentury (např. na festivalu TOURFILM v Karlových Varech) nebo natočení spotu.

Naprázdno nevyjdou ani vítězové jednotlivých podkategorií. „Nabídneme jim PR propagaci v zahraničí a tuzemsku, zahrnující mj. uveřejnění spotů a článků na stránkách Toulavé kamery. Příští rok pak v rámci akce To nejlepší z Kudy z nudy představíme oceněné nabídky odborníkům,“ dodává Pavel Kosař, který je pověřen řízením agentury CzechTourism. Všech 290 nominovaných subjektů v obou hlavních kategoriích se následně objeví v knize Kudy z nudy 2009. Multimediální DVD s obdobným zaměřením už dostali také všichni účastníci Fóra cestovního ruchu, v jehož rámci vyhlášení cen proběhlo.

O soutěži Ceny Kudy z nudy 2009

Soutěž odstartovala 1. března a do 30. dubna o nominacích rozhodovali návštěvníci portálu www.kudyznudy.cz a zástupci krajů a turistických regionů. Své favority hledali ve 14 podkategoriích (adrenalinové aktivity, zimní sporty nebo výlety za poznáním či zábavou) a v 15 turistických regionech. Odborná porota pak z 290 nominací vybrala tři nejlepší v každé podkategorii. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo 17. 6. 2009.

Soutěž byla vyhlášena ve dvou kategoriích:

- Ceny portálu www.kudyznudy.cz (s podkategoriemi: adrenalin, koupání a vodní sporty, cykloturistika, fitness a sport, golf, gurmánská turistika, jezdectví a pobyty na farmě, lázeňská turistika a wellness, organizovaná turistika, pěší turistika, vodní turistika, za poznáním, za zábavou, zimní sporty). Jednotlivé nabídky nominovala veřejnost, pořadí stanovila porota. Absolutním vítězem kategorie je Tajemné znojemské podzemí. Z dalších šumavských nabídek se na prvním místě v subkategorii "koupání a vodní sporty" umístil Aquapark a Wellness & Spa Hotelu Frymburk.

- Ceny turistických regionů (nominace krajů a organizací cestovního ruchu, konečné pořadí určila odborná porota). Absolutním vítězem kategorie je Techmania science center v Plzni. V turistickém regionu Šumava se umístily tyto nabídky:
1. Offpark Sušice - první volnočasové outdoorové centrum na Šumavě
2. Archeopark Netolice
3. Koloveč - muzeum techniky a řemesel i tradiční lidová keramika
Zvláštní cena poroty: Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu

Text upraven podle www.kudyznudy.cz.

(aktualizace 26.06.2009 21:06)

Z katalánské strany Pyrenejí přišla pozvánka na XXXI. dny vorařů v La Pobla de Segur, které se konají od 2. do 5. července 2009. Budou to dny plné folkloru, písniček, muziky, tance, divadla, samozřejmostí bude ukázka vázání vorů, které se pak vydají na cestu v neděli 05.07.2009.

(vloženo 23.06.2009 20:10)

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice je od roku 2006 členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Každé dva roky se koná mezinárodní setkání plavců a vorařů, každým rokem se schází valná hromada Asociace, které se zúčastňují vždy dva členové z každého ze členských spolků. Letošní rok je sice rokem, kdy se má konat pouze valná hromada v polském Ulanówě na východě Polska.

Do 840 km vzdáleného Ulanówa se ve čtvrtek 18. června 2009 odpoledne vydali reprezentovat folklorní sdružení Libín-S Prachatice a plavce od Schwarzenberského plavebního kanálu plavební ředitel Hynek Hladík a plavec Pavel Štětina. Do Ulanówa přijeli v pátečních časných ranních hodinách. První útulek nalezli v domě cechmistra ulanówských vorařů Romana Pokory.



Po krátkém odpočinku se Pavel Štětina vydal se členy plaveckých a vorařských spolků, Hynek Hladík se v divadelním sále ulanówské knihovny zúčastnil valné hromady Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Letošní valná hromada byla volební, staronovým prezidentem se po návrhu Hynka Hladíka stal opět Angel Portet z Katalánska. Českým zástupcem v orgánech Mezinárodní asociace se stal Hynek Hladík, který byl zvolen revizorem. Plavci z Jižních Tyrol v severní Itálii představili návrh na příští mezinárodní setkání v roce 2009 - to se bude konat ve dnech 10.-13. června 2010 v Roverettu na řece Adige. O programu, ale i o městě a turistickém regionu hovořili nejen zástupci italského vorařského spolku, ale i starosta města a představitel místní organizace cestovního ruchu. Dlouho se diskutovalo o přijímání nových členů i o udělování titulu plavecká obec či město. Angel Portet představil projekt knihy o plavbě a vorařství v Evropě.





Po výletu do Leżajsku se všichni vrátili do Ulanówa. Místní představili krátký kulturní pořad, hned poté začalo na školním hřišti plavecké sportovní klání. Byla přichystána celá řada disciplín, třeba odřezávání kuláčků pilou břichatkou, přetahování lanem, pití piva na čas, "plavení" na čas, ale také mletí mouky.



Počasí dovolilo uskutečnit jen první tři.





V řezání byli nejrychlejší Poláci z Ulanówa, nejsilnělnější a s nejlepší taktikou v přetahování byli Němci, láhev piva si nejrychleji lžící otevřel, nalil a vypil Němec, překvapivě jen o několik sekund se za ním umístil Katalánec.



Hustý déšť vyhnal plavce ze hřiště do tělocvičny, ne cvičit, ale k prostřeným stolům. Dva Vltavané "vypudili" místního výčepního a stoupli si k pípě, jedlo se, pilo, hrálo a tancovalo. Vltavané si přivezli svoji dechovku, která nejen doplnila připravený program, ale hodně rozproudila krev účastníků.





Zbyla i spousta času na vzájemné potkávání, povídání, výměnu materiálů.



Pozdní večer byl věnován tradičnímu vzájemnému předávání dárků. Hynek Hladík předal cechmistru Romanu Pokorovi džbán z hrdějovické keramiky. Na oplátku převzal model voru ze řeky San.







V sobotu dopoledne se před ulanówskou školou seřadil průvod plavců, který se pak vydal městečkem na břeh řeky San, kde zástuci 9 přítomných národů vysadili 9 lip.









Na břehu řeky San byl zakotven vor se dvěma rákosovými chýšemi a hořícím ohništěm.





U něj seděla skupinka chlapů od Dunajce, k nim se přidala i skupinka Slovinců, oni o sobě říkají, že jsou Slovenci, že mluví slovensky, polská harmonika, ale písničky zní polsky, slovensky, aragonsky.



Poláci postavili ještě jedno pole voru, celý vor doplnili o nové pole, pak už nastal přesun na vor a na lodě. Těsně před vyplutím začalo pršet. Organizátoři ještě stačili rozdat pláštěnky, vor a lodě se vydaly na zhruba na dva a půl hodiny dlouhou cestu po řece z Bielin do Ulanówa.









Den končil plaveckou slavností na stadionu v Ulanówě. Ve velkém stanu se zpívalo, hrálo, jedlo, povídalo.





Závěrečným bodem programu byla plavecká mše v ulanówském kostele Sv. Jana a Sv. Barbory (Sv. Barbora je patronkou plavců).

(Vloženo 23.06.2009 09:32)

V sobotu 13. června 2009 bylo na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach živo. Již po dvanácté hodině posedávali na lavičkách lidi, většinou Rakušané, ale také Češi. Na české i rakouské straně hranic brzy po poledni vyrostly stánky, v Čechách se daly koupit párky, klobásy, vepřová kolínka, pivo a limonády, v Rakousku se prodávaly domácí vdolky a koláče.



Mezi prvními hosty slavnosti byli Hermine Baldassari, která spolu s manželem s Robertem se dlohou dobu zabývali historií i současnosti plavebního kanálu, a Josef Gruber, ředitel hlavní školy v Aigenu.



Na pivo si přišli dva vrchní plavci - Franz Miesbauer a Gustav Autengruber.



Kulturní rámec zajistil smíšený sbor Chorgemeinschaft Aigen-Schlägl.



Slavnost na břehu plavebního kanálu zahájil jednatel rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald Rainhold List. Krátce na to předal slovo předsedovi starostovi hornorakouské šumavské obce Schwarzenberg im Böhmerwald Bernhard Hain. Překvapením pro něj i pro další organizátory byl příchod hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly. Hain, který je i předsedou Tourismusverband Böhmerwald pozdravil všechny příchozí na slavnosti u příležitosti 10. výročí jmenování plavebního ředitele Hynka Hladíka, především jihočeského hejtmana, který si přes svůj zaplněný diář vybral akci uprostřed lesů na Šumavě. Hejtman Zimola při svých pozdravných slovech řekl, že jej zaujalo, že se slaví 10. výročí plavebního ředitele, který má navíc ještě 60. narozeniny.





Jako ocenění dosavadní práce předal Hain spolu s Listem čtyřem vrchním plavcům, kteří nechybí na žádné ukázce plavení, Franzi Miesbauerovi, Gustavu Autengruberovi, Johannu Wimbergerovi a Ewaldu Fuchsovi "šumavskou kisničku".



Hain poděkoval za nasazení plavebnímu řediteli Hladíkovi. I Hladík převzal "šumavskou kisničku".

Poté poděkoval za dlouholetou angažovanost pro Schwarzenberský plavební kanálu Hermině Baldassari, která pak dostala další "šumavskou kisničku".



Plavební ředitel otevřel vlastní plavení přečtením plavebního rozkazu, potom byla polínka vhozena na rakouské straně na hladinu kanálu, aby se vydala na svoji pouť do Čech.











Prní letošní ukázka plavení dříví u hraničního potoka Ježová / Iglbach se konala za účasti zhruba 700 diváků.

(aktualizace 15.06.2009 07:16)

Práce na zatěsnění koryta plavebního kanálu v těsné blízkosti propustu Ježové byly dokončeny, plavební kanál je již znovu na vodě připravený na ukázku plavení dříví v sobotu 13. června 2009. Ti, kteří ke kanálu u Ježové přicházejí častěji, poznají, že byly odstraněny vantroky na přítoku od nápájecího příkopu, jinak na první pohled nejsou zřejmé žádné změny. Jen vody snad bude nadále dost.

(aktualizace 12.06.2009 07:01)

Nejen na Jeleních Vrších u Nové Pece, ale i v Peci pod Čerchovem zapálí milíř na pálení dřevěného uhlí.

Obec Pec pod Čerchovem zve na Dřevorubecké slavnosti ve dnech 28.06.2009 - 06.07.2009, při kterých bude postaven a zapálen milíř.



Nebylo by asi na škodu, kdyby se zástupci SDH z Nové Pece spolu s Hynkem Hladíkem vydali do Pece pod Čerchovem na dokončení stavby milíře a jeho zapálení 03.07.2009, případně i na dokončení výpalu a na postupné rozebírání milíře a "těžbu" vypáleného dřevěného uhlí. Mohlo by to být i pro obec Nová Pec důvodem k navázání kontaktů s Pecí pod Čerchovem.

(vloženo 11.06.2009 23:28)

10. června 2009 přijal plavebního ředitele Hynka Hladíka hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Hladík jej informoval o aktivitách folklorního sdružení Libín-S Prachatice a o hranice překračujícím projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Během posledních deseti let akce na Schwarzenberském plavebním kanálu přilákaly na Šumavu již zhruba 60 - 100 tisíc návštěvníků, projekt tedy patří mezi velmi významné aktivity spojující v sobě setkání folklorních souborů, ukázky plavení dříví, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy a řadu dalších.

Hejtman Zimola přislíbil, že jestliže mu to čas dovolí, navštíví v blízké době některou z akcí na kanále.

Hladík předal hejtmanovi drobné suvenýry od kanálu - pohledy folklorního sdružení Libín-S Prachatice a projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu i nově vydaný prospekt obce Nová Pec.

(vloženo 10.06.2009 17:01)

9. června 2009 natáčel svůj cestovatelský pořad Thomas Grasberger pro Bavorský rozhlas. Celý den je podél plavebního kanálu provázel plavební ředitel Hynek Hladík. Svoji cestu podél Schwarzenberského plavebního kanálu začali na Jeleních Vrších v expozici EXPO KANÁL, poté byli u horního portálu tunelu. Grasberger natočil řadu informací o historii i současnosti plavebního kanálu, ale také několik rozhovorů s českými, rakouskými i německými turisty.

Společná cesta pokračovala k hraničnímu potoku Ježová / Iglbach. Plavební kanál je v současnosti bez vody, protože firma MELIORACE ČESKÉ BUDĚJOVICE spol. s r.o. provádí opravu těsnosti kanálu.

I u Ježové se Grasberger vyptával pěších turistů i cyklistů na jejich dojmy z putování ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Náhodně zastavil i bývalého československého ministra obrany a pozdějšího velvyslance České republiky, původně ovšem novináře, ale také umývače oken a přítele Karla Jana knížete Schwarzenberga Luboše Dobrovského s manželkou, t.č. turistu na Šumavě.

Program o Schwarzenberském plavebním kanálu se dostane do vysílání stanice BR2 Bavorského rozhlasu někdy na podzim tohoto roku.

(vloženo 10.06.2009 06:47)

12. června 1999 jmenoval tehdejší předseda rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverbändegemeinschaft Böhmerwald Karl W. Schiffner Hynka Hladíka u příležitosti jeho 50. narozenin plavebním ředitelem. Jmenovací dekret podepsala později též jeho Jasnost Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu.



O deset let později, přesněji 13. června 2009, se tato událost bude slavit u Schwarzenberského plavebního kanálu v místě křížení s potokem Ježová. Setkají se zde nejen pozvaní přátelé a známí plavebního ředitele Hynka Hladíka, ale také ti, kteří mají rádi Šumavu a Schwarzenberský plavební kanál. Přijďte i Vy!



Z nedalekého rakouského městyse Aigen / Mkr. přijede pěvecké sdružení Aigen - Schlägl / Chorgemeinschaft Aigen-Schlägl, který hudebně zarámuje dění u Schwarzenberského plavebního kanálu. O půl třetí odpoledne proběhne letošní první ukázka plavení dříví u hraničního potoka Ježová (bude to ale celkem čtvrtá letošní ukázka plavení na Schwarzenberském plavebním kanálu).

Plavební ředitel již připravil tento plavební rozkaz:

Plavební rozkaz č.4/2009 k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 13. června 2009 v oblasti křížení s potokem Ježová.

Plavbu nařizuji provést od od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 112 (na českém území). Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

V sobotu odpoledne budou u potoka Ježová stánky s občerstvením z české i rakouské strany.

Ke Schwarzenberskému kanálu u potoka Ježová je možné se nejlépe přes rakouské území z obce Aigen / Mkr. Autem se dostanete do Oberhaagu vysoko nad Aigenem, kde u hotelu Haagerhof zaparkujete. Dále je třeba jít pěšky cca 2,5 km po značené cestě lesem. Bude však zajištěna doprava vláčkem taženým traktorem (Bummelzug), který odjíždí ve 12:45 hod. z náměstí v Aigenu. Vláček Vás doveze přes Oberhaag po Krumlovské silnici, dále po tzv. Kanálové silnici až k bývalé celnické chatě vzdálené pouhý kilometr od Ježové. Ti, co jedou autem mohou použít i přívoz Dolní Vltavice - Kyselov, v Kyselově přejet na rakouské území a zaparkovat buď v místě křížení s Kanálovou cestou (3,5 km od Ježové) nebo na okraji lesa v Oberhaagu (2,5 km pěšky k Ježové). Cyklisté to mají jednodušší, ti mohou jet podél kanálu z české či rakouské strany bez omezení

(vloženo 08.06.2009 08:09)

Tento týden již podruhé plulo na Jeleních Vrších dřevo plavebním kanálem. Po projektu rakouských a českých škol z Aigenu, Lince, Prachatic a Českého Krumlova, při kterém ve čtvrtek se nejen plavilo dříví, ale i vyprávěly pohádky z obou stran Šumavy, proběhla v sobotu 6. června 2009 další letošní pravidelná ukázka plavení dříví, která byla součástí Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.



Na Jeleních Vrších, které jsou teď krásné rozkvetlými janovci sklánějícími se nad plavební kanál pluly klády a polena od lesovny k potoku Hučice.



Plavební rozkaz, který připravil plavební ředitel Hynek Hladík přečetl v češtině Čestmír Hrbek a německy Pavel Štětina:

Plavební rozkaz č.3/2009 k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 6. června 2009 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel



Ukázka plavení dříví na Jeleních Vrších se konala přesně týden před oslavou 10. výročí jmenování plavebního ředitele. Byla však svým způsobem zvláštní, protože poporvé za novodobou historii plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu chyběl plavební ředitel - jako předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice byl v sobotu s folklorním souborem na 17. dolnorakouském festivalu lidové hudby aufOHRchen v dolnorakouském Pöggstallu.



O vedení další letošní ukázky plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu požádal Hynek Hladík Pavla Štětinu ze stožeckého Územního pracoviště Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a Čestmíra Hrbka z Jeleních Vrchů. Dalšími plavci byli lesníci a strážci z Národního parku Šumava ze Stožce.



Plavební ředitel alespoň tímto způsobem děkuje všem plavcům a především Pavlu Štětinovi a Čestmíru Hrbkovi.

(vloženo 07.06.2009 22:17)

Ve čtvrtek 4. června 2009 se na Jeleních Vrších sešly děti ze základních škol v Českém Krumlově a ve Vodňanské ulici v Prachaticích, z hlavní školy v hornorakouském Aigenu a z výukové školy Vysoké školy pedagogické v Linci, aby se vydaly ke Schwarzenberskému plavebním kanálu. Akce rozšířila přeshraniční projekt folklorního sdružení Libín-S Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Děti z Českého Krumlova i Prachatic byly na místě srazu na parkovišti na Jeleních Vrších s velkým předstihem, jako poslední přijel rakouský autobus. Hned potom se osm desítek kluků a holek a jejich učitelé vydaly k hornímu portálu plavebního tunelu, kde Helena Svobodová z Prachatic a Elfride Söllner- Babes z Aigenu vyprávěly dvě pohádky z obou stran Šumavy - O uhlíři a lesním mužíkovi a Hrnečku, vař!





Překvapením pro obě vypravěčky byla Lucka z Prachatic, ta si připravila krátkou pohádku v němčině.





Po přestávce na svačinu, krátce po půl dvanácté, se plavilo na Jeleních Vrších dříví. Před tím rozdal plavební ředitel Hynek Hladík plavební háky, Muselo samozřejmě zbýt na tři vrchní plavce z Aigenu - Ewalda, Franze a Johanna, které je možné vidět na ukázkách plavení u hraničního potoka Ježová / Iglbach, dost háků bylo i pro mladé plavce z Aigenu, Lince, Českého Krumlova a Prachatic. Před každým plavením plavební ředitel čte rozkaz. Tady byla ale spousta šikovných holek a kluků z Čech i z Rakouska. Hladík si vybral dva. Nejdřív se obrátil na opodál stojícího malého Rakušana, asi tak šesťáka, zeptal se jej: "Chodíš už do školy?" "Ja", odpověděl krátce. "Umíš číst?" "Ja!" "Tak tady máš plavební rozkaz, hlasitě jej přečti!" A školák přečetl Hladíkův rozkaz. Vedle stála Lucka, ta, co vyprávěla u tunelu pohádku, i ona dostala k přečtení plavební rozkaz.







Pak už dal plavební ředitel pokyn a mladí plavci naházeli připravená polena na hladinu plavebního kanálu, která pak plula zhruba na vzdálenost 200 sáhů.







Po dvou stech sázích nařídil plavební ředitel vytáhnout polena. Pracovali mladí plavci, přece není možné, aby tu nejtěžší práci prováděli staří vrchní plavci.





Po plavení se děti vydaly podél plavebního kanálu k Rosenauerově kapličce na břehu plavebního kanálu a Jezerního potoka.



Po návratu na Jelení Vrchy si ještě děti prohlédly expozici o Schwarzenberském plavebním kanálu - EXPO KANÁL, provedl je plavební ředitel Hynek Hladík.



Pak už byl čas na loučení. Josef Gruber, ředitel hlavní školy v Aigenu, poděkoval všem, kdo projekt spolufinancovaný Evrospkou unií za pomoci freistadtské kanceláře EUREGIO, připravili.





V předpovědi počasí bylo, že ve čtvrtek bude oblačno a docela zima. Předopvěď se vydařila, občas vykouklo sluníčko, dost často byla obloha zamračeno, chvílemi foukal opravdu studený vítr.

(vloženo 03.06.2009 21:38)

Od vorařského spolku Les radeliers de la Durance z francouzského Grenoblu přišla pozvánka na vázání vorů na řece Isere a na ukázku plavení vorů od mostu Batie v Saint-Ismier do Sassenage a na vorařskou slavnost v Ovalie.




Vory se budou vázat v Saint-Ismier od středy 10.06.2009 do soboty 13.06.2009. V neděli 14.06.2009 budou vory odplouvat v 09:00 hodin, do Sassenage by měly připlout ve 13:30 hod.

Ukázkou plavby vorů si chtějí organizátoři připomenout význam dopravy po řece Isere až do konce 19. století. Nezůstane ale jen u plavby vorů, již od 2. června se koná v knihovně v Gleres výstava o řece Isere, výstava končí v sobotu 13. června. Konají se i přednášky a další akce.

I na Schwarzenberském plavebním kanálu se bude něco dít, v sobotu 13.06.2009 se bude u Ježové slavit nejen 10. výročí jmenování plavebního ředitele.

(aktualizace 03.06.2009 21:17)

PROGRAMY PRO VEŘEJNOST SPRÁVY NÁRODNÍHO PARKU A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŠUMAVA - DĚNÍ KOLEM PLAVEBNÍCH KANÁLŮ



4. 7. sobota 10.00 - 12.00
Rechle u Modravy
Vázání vorů
Vyzkoušejte si stará řemesla při vázání vorů.
Přednášející: Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009


4. 7. sobota 12.00 - 14.00
Rechle u Modravy
Plavba po Vchynicko – Tetovském kanále
Ukázka plavení dřeva a vorů po kanále.
Přednášející: Jan Chudý, Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009, 731 530 317


29. 7. středa 10.30 - 14.30
Nová Pec - Láz, parkoviště u bývalé LS Plešný
Za historií kanálu
Schwarzenberský plavební kanál se stal nedílnou součástí šumavské přírody. Při doprovodu se můžete dozvědět více o jeho vzniku, funkci a osudu.
Přednášející:Veronika Hričovská
Koordinátor: IS Stožec
Tel.: 388 335 014
Délka trasy 8 km do Jeleních Vrchů. Minimální počet účastníků 5. V případě nepříznivého počasí se akce nekoná.

1. 8. sobota 10.00 - 12.00
Rechle u Modravy
Vázání vorů
Vyzkoušejte si stará řemesla při vázání vorů.
Přednášející: Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009


1. 8. sobota 12.00 - 14.00
Rechle u Modravy
Plavba po Vchynicko – Tetovském kanále
Ukázka plavení dřeva a vorů po kanále.
Přednášející: Jan Chudý, Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009, 731 530 317


20. 8. čtvrtek 10.30 - 14.30
Nová Pec - Láz, parkoviště u bývalé LS Plešný
Za historií kanálu
Schwarzenberský plavební kanál se stal nedílnou součástí šumavské přírody. Při doprovodu se můžete dozvědět více o jeho vzniku, funkci a osudu.
Přednášející:Veronika Hričovská
Koordinátor: IS Stožec
Tel.: 388 335 014
Délka trasy 8 km do Jeleních Vrchů. Minimální počet účastníků 5. V případě nepříznivého počasí se akce nekoná.


29. 8. sobota 10.00 - 12.00
Rechle u Modravy
Vázání vorů
Vyzkoušejte si stará řemesla při vázání vorů.
Přednášející: Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009


29. 8. sobota 12.00 - 14.00
Rechle u Modravy
Plavba po Vchynicko – Tetovském kanále
Ukázka plavení dřeva a vorů po kanále.
Přednášející: Jan Chudý, Karel Ešner
Koordinátor: IS Rokyta
Tel.: 376 599 009, 731 530 317

Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu

9. 5. sobota 12.00
Jelení Vrchy
Zahájení plavební sezony
Folklorní setkání. Vyprávění pohádek z obou stran Šumavy ve 13.00., Ukázka plavení dříví ve 14.00.
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S Prachatice, Správa NP a CHKO Šumava
Koordinátor:Hynek Hladík, Roman Rose
Tel.: 602 272 442


6. 6., sobota, 19. 7. neděle 14.00
Jelení Vrchy
Ukázka plavení dříví
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S Prachatice a Správa NP a CHKO Šumava
Koordinátor:Hynek Hladík, Roman Rose
Tel.: 602 272 442

13. 6., sobota, 12. 7, neděle, 5. 8., středa, 23. 8. neděle, 13.45
potok Ježová/Iglbach
Ukázka plavení dříví s kulturním programem
Začátek vždy ve 13.45. Ukázka plavení dříví ve 14.30.
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S a TV Böhmerwald
Koordinátor:Hynek Hladík
Tel.: 602 272 442

1. 8. sobota 10.00 - 8. 8. sobota
Uhliště v pískovně u Jeleních Vrchů
Setkání s prací uhlířů
Zahájení stavby milíře v 10.00. Zapálení milíře ve 14.30. Otevření milíře 8. 8. v 10.00.
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín - S Prachatice a SDH Nová Pec
Koordinátor:Hynek Hladík
Tel.: 602 272 442

9. 8. neděle 12.00
Jelení Vrchy
Folklorní setkání
Vyprávění pohádek z obou stran Šumavy ve 13.00. Ukázka plavení dříví ve 14.00.
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S Prachatice, Správa NP a CHKO Šumava
Koordinátor:Hynek Hladík, Roman Rose
Tel.: 602 272 442

22. 8. sobota 14.00
Jelení Vrchy
Mše Svatá u Rosenauerovy kapličky
Zajišťují: folklorní sdružení Libín – S Prachatice, farnost Želnava, farnost Klaffer am Hochficht
Koordinátor:Hynek Hladík, Ján Quirín Barník, Opraem G. R. Mag. Theol. Mag. math. Kazimierz Marchaj
Tel.: 602 272 442, 606 128 993, +43 72886517

12. 9. sobota 14.00
Světlá voda (nedaleko bavorských hranic)
Ukázka plavení dříví
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S Prachatice
Koordinátor:Hynek Hladík
Tel.: 602 272 442

19. 9. sobota 12.00
potok Ježová/Iglbach
Zakončení plavební sezony, folklorní setkání
Ukázka práce v lese - Jak se v lese dříve pracovalo od 13.00. Kulturní program od 13.15. Ukázka plavení dříví od 14.00. Folklorní setkání od 14.30.
Zajišťuje: folklorní sdružení Libín – S Prachatice, TV Böhmerwald
Koordinátor:Hynek Hladík
Tel.: 602 272 442

Informace:Plavební ředitel Hynek Hladík
Tel.:602 272 442, e-mail:hladik.hynek@iol.cz, www.schw-kan.com

(vloženo 30.05.2009 22:06)

Na Schwarzenberském plavebním kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach se bude po několika letech opět pracovat. V úterý 26.05. 2009 proběhla pochůzka zástupce pravděpodobného dodavatele - Meliorace České Budějovice a správce úseku kanálu - s.p. Lesy České republiky.


Během prací by mělo být opraveno těsnění kanálu v blízkosti křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach, bude upraven rozdělovací objekt na Ježové, budou odstraněny již shnilá vantroky, které působí problémy při ukázkách plavení dříví, a pracovat se bude ještě na dalších drobnostech kolem kanálu.


Práce by měly být provedeny v první polovině června tak, aby první ukázka plavení dříví 13. června 2009 proběhla již "v novém".


Během stavebních prací bude kanál u Ježové bez vody.

(vloženo 26.05.2009 10:14)

Schwarzenberský podnikový časopis BLAU-WEISSE BLAETTER ve svém čísle 2008/2009 zveřejnil na svých stránkách rozsáhlý článek Dr. Raimunda Paleczeka z Mnichova Pioniere der Technik in Europa / Pionýři techniky v Evropě o dvou mužích, kteří se významně zapsali do historie Schwarzenberského plavebního kanálu - Johannu Nepomuku Krausovi a Josefu Wolfgangu Faltovi.



Johann Nepomuk Kraus se narodil 8. května 1758 v bavorovské myslivně Útěšov. Studoval nejprve na krumlovském latinském Jezuitském gymnáziu. Po škole absolvoval pravděpodobně praxi u Schwarzenbergů. v letech 1777 a 1778 studoval na Inženýrské škole v Praze geodézii u slavného profesora Dr. Franze Antona Hergeta. 21. června 1781 nastoupil do schwarzenberských služeb jako inženýr. Následovaly měřičské práce na panstvích Postoloprty, Nový Hrádek u Loun v letech 1782 - 1784, potom v následujícím roce pracoval na panstvích Ostrov, Toužim a Údrč, Mšec a Orlík, v letech 1786 - 1788 i na štýrském schwarzenberském panství Murau. Přes tři roky pracoval pod vedením Ing. Josefa Rosenauera při nivelování prvního stavebního úseku plavebního kanálu. Následovalo šest let prací na zaměřování nájemných pozemků na celém panství Český Krumlov. V květnu až říjnu roku 1792 cestoval Kraus s Josefem Rosenauerem lesy panství Zdíkov patřící svobodnému pánu Janu Malovcovi z Malovic, ze kterých bylo dodáváno plavební dřevo pro pražský trh. Po půlroční práci ve schwarzenberské kanceláři byl poslán Kraus do Kestřan na panství Protivín, kde dva roky řídil stavbu plavebních zařízení až do jejich dokončení v dubnu 1801. Dalším úkolem bylo zaměřit hranice rozsáhlých schwarzenberských lesů. Ještě s Rosenauerem navrhnul horní trasu plavebního kanálu dnes nazývaného Schwarzenberský. Navržená trasa obcházela 19 km dlouhým obloukem vrchy Perník, Hvozd a Jelenská hora, aby překonali sedlo u Jeleních Vrchů. Po smrti Rosenauera v roce 1804 byly úkoly, které do své smrti plnil, rozděleny. Na Krause nezbylo tolik, kolik si asi myslel. Hospodářským ředitelem panství Český Krumlov byl jmenován Ernst Mayer, byla mu ponechána i funkce plavebního ředitele, senior-inženýr Kraus se stal vedoucím geometrem, inženýr Schimauschek převzal vedení stavby kanálu. Když se ve počátkem 19. století rozvažovalo, zda se bude stavět tunel na Jeleních Vrších, nebo se bude stavět dlouhá trasa podle původního Rosenauerova návrhu, Kraus a Schimauschek se přikláněli spíše k dlouhé trase, Mayer i kníže upřednostňovali sice levnější, ale technicky mnohem náročnější, variantu tunelu. Schimauschek přišel ještě s kompromisním návrhem vybudovat sedlem u Jeleních Vrchů kanál otevřeným zářezem, který nějakou dobu podporoval i kníže. Poslední rozhodnutí udělal ředitel Mayer, rozhodnul o stavbě tunelu, kníže návrh odsouhlasil. Kraus se se stavbou tunelu nesmířil, v době stavby, kterou řídili Mayer a hlavně inženýr Falta, do štoly nevstoupil. V souvislosti s "tunelovou" diskuzí začala Krausova "hvězda" klesat. Johann Kraus zemřel v době aktivní služby 23. srpna 1823 ve svém bytě na krumlovském zámku.



Josef Wolfgang Falta se narodil 31. října 1786 v Českém Krumlově. V letech 1798 - 1802 všechny čtyři třídy hlavní školy v rodném Českém Krumlově. Po jejím skončení nastoupil od Nového roku 1803 do schwarzenberských služeb jako inženýr-praktikant na lovčím úřadě v Českém Krumlově. Jeho první kroky ve službě vedl ještě starý Rosenauer, ale jeho opravdovým učitelem byl Johann Kraus. Mladého praktikanta zasvěcoval do zeměměřiství a mapování. 1. října 1815 povýšil na inženýra-adjunkta. Celou dobu od roku 1803 do 1820/21 pracoval se stejně starým spolužákem Josefem Langweilem. V dubnu 1813 dostal Falta nejdříve úkol provádět zaměření na panství Vimperk, o dva měsíce později byl znovu v Českém Krumlově, aby začal dlouholetá měření na krumlovském panství, jako podklad pro ganerální mapu. Josef Falta se zapsal do historie dvěma díly: projektem a provedením stavby plavebního tunelu na Jeleních Vrších (1821 - 1823) a kolorovanou generální mapou krumlovského panství v roce 1828. V roce 1819 převzal Falta vedení tzv. Pražské plavby z lesů prášilského panství se sídlem úřadu v Kestřanech (panství Protivín), kde pobýval na jaře a v létě. Na podzim cestoval s knížetem do Vídně, kde připravoval studie pro litografii pro zhotovení generální mapy panství Český Krumlov. V únoru 1820 poslal kníže Mayera a Krause na dvouměsíční studijní cestu na zemědělskou akademii do uherského Magyaróváru, aby si prohloubili teoretické znalosti pro stavbu vodních vedení. Protože se Kraus postavil proti stavbě plavebního tunelu, pověřil ředitel Mayer mladého Faltu přípravou projektu a posléze i stavbou. S ní se začalo 4. září 1821. Následující den navštívil stavbu osobně kníže. Nejdříve se začalo hloubením dvou šachet, jedna hluboká 13, druhá 15 metrů, potom se začalo se stavbou vlastního tunelu ze šesti stran - z obou konců a v každé šachtě do dvou stran. Nakonec byl postaven tunel 419 m dlouhý, 2,53 m vysoký a 2,84 m široký. Při stavbě bylo spotřebováno m.j. 3920 kg černého střelného prachu. Falta zaměstnal od jara 1821 200 nájemných dělníků na stavbu 11,3 km plavebního kanálu severně od tunelu. Úsek byl dokončen v létě 1822, zatímco práce na tunelu pokračovaly do prosince 1823. V květnu 1824 plula poprvé tunelem polena. Plavbě byli přítomni Josef kníže ze Schwarzenbergu, schwarzenberský dvorní rada von Feldegg a krumlovský lesmistr Wlczek. Ing. Lagweil zachytil tuto událost na své kolorované kresbě (my máme výřez této grafiky na plakátu projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, pozn. Hynek Hladík).



V roce 1828 mohl Falta dokončit generální mapu krumlovského panství. V dalších letech se Falta zabýval nivelováním celé řady rybníků, nadále byl ale zodpovědný za pražskou plavbu. V roce 1834 měl ale Falta neshody s dvorním radou Karlem Firbasem, který měl na starosti vrchní vedení schwarzenberské plavby v Čechách. Falta přišel o pražskou plavbu, později byl ale pověřen vídeňskou plavbou, kterou řídil 13 let až do své smrti. Falta zemřel v Krumlově 21. prosince 1847 po 45 letech věrných služeb. O dva dny později byl pohřben na krumlovském městském hřbitově.





Dr. Raimund Paleczek byl generálním sekretářem Ackermann Gemeinde v Mnichově.

(aktualizace 25.05.2009 14:03)

O tom, že začala plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu byly informovány všechny plavecké spolky Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Ze Slovinska přišlo přání od Franja Naroločnika z Ljubna ob Savinji k zahájení sezóny, aby naše aktivity přinášely hodně radosti. Franjo poslal i plavecký pozdrav HO-RUK!

(vloženo 14.05.2009 22:12)

Ve čtvrtek 14. května 2009 se spolu poprvé setkaly dvě vypravěčky - Helena Svobodová z Prachatic a Elfride Söllner- Babes z Aigenu. Nejprve spolu s Josefem Gruberem a Hynkem Hladíkem vypily kávu, pak začaly zkoušet společné vyprávění pohádek. Na ostro se znovu potkají před stovkou dětí z Aigenu, Českého Krumlova a Prachatic při společném putování ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu ve čtvrtek 4. června 2009 na Jeleních Vrších.



Nový programový bod projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu začne 04.06.2009 v 09:00 příjezdem autobusů s českými a rakouskými dětmi. Po přivítání se děti projdou lesem k hornímu portálu tunelu na vyprávění pohádek, po následné svačině se bude konat ukázka plavení dříví s plavci od Ježové.

(vloženo 14.05.2009 14:59)

Mnozí z českých turistů, kteří přijeli přes Zvonkovou a Schoeneben na rakouskou stranu, byli překvapeni mohutnou stavbou Centra lesních kompetencí / Waldkompetenzzemtrum v první rakouské vesničce, která značně zasáhla do jejího vzhledu. Původně měla být nejen zázemím pro zimní středisko běžeckých sportů, ale také pro rekreační vesnici. 22 plánovaných domečků vzhledem ke své ceně nenalezlo ovšem kupce, proto údajně k jejich výstavbě nedojde a uvažuje se o stavbě hotelu.

Na okraji lesa v těsné blízkosti plánovaného rekreačního areálu však vyrostlo nové lanové centrum, v němž se na lanech budou moci podívat zájemci vysoko nad zem, často až do korun stromů.



Nedaleko Schoeneben vyrostla i další atrakce - již druhá rozhledna. My jsme o ní informovali na našich stránkách 6. listopadu. Nyní je již otevřena pro veřejnost. Na jižním svahu Sulzbergu na hřebenu Šumavy v nadmořské výšce zhruba 1000 m byla postavena 33 metrů vysoká dřevěná věž rozhledny Alpská vyhlídka / Alpenblick. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 27 metrů se naskýtá krásný kruhový výhled k jihu do údolí řeky Große Mühl, na masiv Šumavy až daleko do Bavorska. Při jasném počasí se otevře pohled na hřebeny Alp s dominujícím Dachsteinem.



Ve spojení s nedalekou 40 let starou rozhlednou Vltavská vyhlídka / Moldaublick nabízí nyní obě rozhledny na Šumavě jedinečné rozhledy v Trojmezí na horizonty, které namají hranic.

(vloženo 14.05.2009 07:48)

Malá šumavská vesnička Jelení Vrchy ožila v sobotu 9. května 2009 Šumavským folklorním festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2009. Byla jím zahájena již jedenáctá novodobá plavební sezóna na plavebním kanálu, který kdysi umožňoval plavení palivového dřeva do císařského hlavního města Vídeň.

Schwarzenberský kanál měl před několika dny "narozeniny", jeho stavba byla zahájena 4. května roku 1789, takže si připomínáme 220. výročí. Přesně o 45 let později, 4. května roku 1824 proplula polena poprvé tehdy nově postaveným plavebním tunelem na Jeleních Vrších, další důvod k oslavě, je to již 185 let.

Nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je již řadu let folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Libín-S také slaví, folklorní soubor vzniknul na přelomu let 1988 a 1989, takže je mu 20 let.

Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byl podpořen několikrát z prostředků Evropské unie. 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, tedy před pěti lety, proto byla letošní oslava zahájení plavební sezóny i Dnem Evropy u Schwarzenberského plavebního kanálu.

Parkoviště na Jeleních Vrších u dolního portálu tunelu "praskalo ve švech", spousta lidí přijela na kole.

Program před dvanáctou hodinou zahájila zatroubení z kravského rohu, pak již začalo folklorní setkání za účasti folklorního souboru Libín-S Prachatice, dětského kvarteta Boehmerwald Blaeser a Urfahrener Aufgeiger. Tyto tři soubory se střídaly na pódiu na Jeleních Vrších.







O jedné hodině odpoledne u horního portálu tunelu Helena Svobodová z Prachatic a Helmut Wittmann z Gruenau im Almtal vyprávěli pohádky z obou stran Šumavy.





O půl třetí plavební ředitel Hynek Hladík pod lesovnou na Jeleních Vrších povídal o historii plavebního kanálu, když ve kanálem valila kalná voda, přečel svůj první letošní plavební rozkaz, aby pak polena a klády se mohly vydat na svoji premiérovou půl druhého kilometru dlouhou pouť kanálem.







Jak se diváci vraceli z plavení, mohli si poslechnout vyprávění Heleny a Helmuta ještě jednou, měli připraveny další pohádky, tentokrát ve stodole domu č.p. 13 - v expozici EXPO KANÁL. Ti, kteří však vytrvali na plavení až do vytažení posledních polen z kanálu se již nedostalo.



Doznění dnešní slavnosti bylo opět ve znamení folkloru na jelenohorském pódiu.





Bůh nám přál, kvetoucí Jelení Vrchy přivítaly slavnost sluníčkem.



Pěkného počasí využilo více než dvanáct set diváků z České republiky, Rakouska, Německa, Polska a Slovenska. Ti se vystřídali na jednotlivých programových bodech Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu - zhruba 200 jich přišlo na zahajovací folklorní setkání, 150 bylo na vyprávění pohádek u tunelu, 800 na ukázce plavení dříví, 50 na druhém vyprávění ve stodole, asi 50 lidí bylo na doznění slavnosti. Aktivně se do realizace zapojilo 53 členů folklorních souborů z jižních Čech a Horních Rakous, plavců, vypravěčů a dalších.

Fotografie ze zahájení plavební sezóny najdete zde, další fotografie z folklorního setkání zde, z vyprávění pohádek zde a z plavení zde.

(aktualizace 10.05.2009 22:30)

Děti ze základních škol v Prachaticích a Českém Krumlově spolu s dětmi z hlavních škol z hornorakouského Aigenu a z Lince přijedou 4. června 2009 ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na program Společně ke kanálu.

Ve čtvrtek 7. května 2009 se na tom domluvili ředitelé a učitelé na společném jednání v Sonnenwaldu nedaleko rakousko-českých hranic. Pozvání na setkání přijali zástupci škol v Prachaticích, bavorských Breitenbergu a Hauzenbergu a z hostitelské školy v Aigenu i plavební ředitel Hynek Hladík.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice tak rozšíří svůj projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu o další programový den. V 9:00 hodin přivítá Hynek Hladík rakouské a české děti na Jeleních Vrších, v expozici EXPO KANÁL jim bude vyprávět o plavebním kanálu. Potom všichni přejdou k hornímu portálu plavebního tunelu na vyprávění pohádek z obou stran Šumavy tentokrát v podání dvou vypravěček - Heleny Svobodové z Prachatic a Elfride Söllner- Babes z Aigenu. Na závěr dopoledního programu plavci z Aigenu na Jeleních Vrších ukážou, jak to vypadalo, když se kdysi plavilo kanálem dřevo ze Šumavy pro Vídeň.

V Sonnenwaldu se však diskutovalo i o dalších bodech spolupráce jihočeských, bavorských a hornorakouských škol, především o připravovaném společném sportovním dni v Aigenu.



Na závěr pozval ředitel aigenské hlavní školy Josef Gruber hosty na malé občerstvení v hostinci U modrého jelena v Sonnenwaldu.

(vloženo 08.05.2009 07:43)

Pozvánku na zahájení plavební sezóny jste si mohli poslechnout ve čtvrtek 7. května mezi 20 a 21 hodinou na solnohradském rádiu v programu plném pohádek a ság rakouského vypravěče pohádek Helmuta Wittmanna "Bei uns dahoam / U nás doma". Jedná se většinou o místní (rozuměj rakouské) lidové pohádky z Alp, ale podle jednotlivých tematických okruhů i z různých koutů světa. Ve čtvrtek byla slyšet i čeština, ve vysílání bylo být jedno ze společných vyprávění Heleny Svobodové a Helmuta Wittmanna.



Stejný program odvysílal již v sobotu 2. května 2009 linecký rozhlas.

(aktualizace 08.05.2009 07:17)

Na Jeleních Vrších je jaro, kvetou třešně, kvetou i na místech, kde dřív stály domy. Kvetou nejen třešně, dominantní jsou celé palety zelené, do dálky svítí bílé kvetoucí stromy.









Plavební sezóna začne již za několik málo dní - v sobotu 9. května 2009 ve 12:00 hodin!

(vloženo 05.05.2009 22:11)

Obec Nová Pec vydala za finanční podpory Jihočeského kraje dva pohledy s tematikou Schwarzenberského plavebního kanálu. Na prvním z nich jsou záběry z expozice EXPO KANÁL a snímky z dění kolem kanálu - folklorní soubor Libín-S Prachatice při folklorním setkání a ukázka plavení dříví. Na druhém pohledu je reprofotografie výřezu Langweilovy grafiky ze ctihodné návštěvy knížete Schwarzenberga na plavebním kanálu při prvním plavení dříví plavebním tunelem 4. května 1824. Autorem obou pohledů je Zdeněk Přibyl.

(vloženo 04.05.2009 16:01)

V pondělí 4. května má Schwarzenberský plavební kanál narozeniny - Josef Rosenauer zahájil 4. května před 220 lety, ještě před příchodem císařsko-královské dvorské komise, s osmdesáti dělníky v bývalé osadě Růžový Vrch v revíru Svatý Tomáš stavbu 994 sáhů dlouhého "zkušebního" úseku, který měl převést vodu z prvního potoka na povodí Vltavy - z potoka Ježová, dnes se německy jmenuje Iglbach, tehdy se mu říkalo Nickelbach, přes hlavní evropské rozvodí do povodí Dunaje. Když komise přišla, voda tekla již přes "kopec" od Ježové k potoku Světlá na jižní straně Šumavy.

4. květen je zapsán do historie plavebního kanálu ještě jednou. 4. května roku 1824 poprvé polena proplula plavebním tunelem na Jeleních Vrších. Přijel se podívat osobně i kníže Schwarzenberg.

(aktualizace 04.05.2009 15:40)

Kdo obrátil nástěnný kalendář Jihočeského kraje na květnovou stránku, uviděl na prvního máje snad tu nejkrásnější stránku - stránku se Schwarzenberským plavebním kanálem a s obrázky dění Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Hlavním obrázkem je snímek od Jezerního smyku, vedlejší snímky jsou s vrchním plavcem Gustlem u potoka Ježová, s lidovými řemeslníky při zahájení plavební sezóny a s muzikantem Pavlem Jordákem z kapely folklorního souboru Libín-S u horního portálu tunelu.



Plavební sezóna začíná již za týden, v sobotu 9. května 2009!

(aktualizace 04.05.2009 15:36)

Již jen čtrnáct dní zbývá do zahájení plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu. V sobotu 9. května 2009 ve dvanáct hodin zazní na Jeleních Vrších u Nové Peci fanfára, která otevře nejen plavební sezónu, ale také Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu i Den Evropy na Šumavě. Den bude v režii především folklorního sdružení Libín-S Prachatice, ale na jeho organizaci se podílí i Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, obec Nová Pec, rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a rakouský spolek SUNNSEITN.

Na programu bude nejen setkání s folklorem, ale také setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, s lidovými řemesly a se starobylým šumavským povoláním plavců. Vždyť právě na Jeleních Vrších se poprvé plavilo dříví v roce 1793, aby palivo ze Šumavy zahřála vídeňská kamna. Počátek května se zapsal do historie Šumavy hned několikrát, například 4. května 1789 začala na hlavním evropském rozvodí v revíru Svatý Tomáš stavba kanálu, o 35 let později, rovněž 4. května, ale roku 1824, za přítomnosti Jeho Jasnosti knížete ze Schwarzenberg poprvé plula polena tehdy nově postaveným tunelem na Jeleních vrších.

K plavebnímu kanálu zamíří i účastníci dalšího přeshraničního projektu Wegzeit. WEHZEIT se vydá na pěšiny pendlerů (tzn.těch, co docházejí či dojíždějí do práce) a dá kulturu a charakter obyvatel Horních Rakous žijících severně od Dunaje v oblasti zvané Mühlviertel. Bez pendlerů není region snad ani myslitelný, většina obyvatel Mühlviertelu dojíždí do práce do Lince jako zaměstnanci, naopak Linečané se o víkendu vydávají do přírody blízkého rekreačního území města. Tyto přesuny lidí za sebou zanechávají stopy a vytvářejí řadu vztahů. V prostoru těchto pohybů budou organizovány prožitkové cesty z Lince. Autobusy budou cestovat návštěvníci doprovázení kompetentními průvodci na místa minulých i současných kulturních prožitků. Bude tak vytvořen kaleidoskop přírody, mystiky, mýtů a legend, které vytvoří barevný "mühlviertelský koberec", který tyto cesty snů propojí. Jedna z cest povede v den zahájení plavební sezóny 9. května 2009 i na jihočeskou stranu Šumavy na Jelení Vrchy. Spoluorganizátorem bude rakouský spolek SUNNSEITN. Cestující bude doprovázet průvodkyně Maria Mühlböck. Maria má již svým bydlištěm, bydlí na zámku Neuhaus nedaleko ústí řeky Grosse Mühl, tedy nedaleko od místa, kde bylo vytahováno dříví plavené po Schwarzenberském plavebním kanálu a řece Grosse Mühl před dalším transportem do císařského hlavního města Vídně, dostatečnou "kvalifikaci", aby prováděla turisty k dění na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Krátce po dvanácté hodině, po zahájení Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, dojde k dalšímu slavnostnímu okamžiku – starostka obce Nová Pec Věra Lávičková předá zástupci spolku SUNNSEITN, který nad Novou Pecí na břehu plavebního kanálu, v místě odbočení Želnavského smyku, nechal vztyčit před několika lety skulpturu Strážce – Wächter - z dílny prachatického sochaře Davida Svobody, roční smluvní nájemné – je jím každoročně parohový knoflík.

Pak už se bude hrát a tancovat, zazní jihočeské melodie, přidají se ale také Rakušané.

V jednu hodinu po poledni v romantickém místě u horního portálu plavebního tunelu na Jeleních Vrších malí i velcí posluchači budou vtaženi do dvojjazyčného vyprávění pohádek z obou stran Šumavy. Z Prachatic přijede vypravěčka Helena Svobodová, o hodně dál bude muset jet „skřítek ze Solné komory“ – Helmut Wittmann, nositel Zlatého prstenu nejlepšího vypravěče pohádek v německém jazykovém prostoru. Jaké pohádky zazní, to se nechte překvapit. Určitě však opět malí i velcí uslyší pohádku o vodníkovi Žbluňkalovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu.

Aby i ti, kdož budou poslouchat u tunelu pohádky byli včas u plavení, posunou organizátoři plánovaný začátek ukázky plavení dříví na půl třetí. Pak již plavební ředitel Hynek Hladík přečte svůj první plavební rozkaz v roce 2009, aby se klády a polena vydaly na svoji první letošní cestu po vodě.

Až se budou návštěvníci vracet z plavení, budou Helena s Helmutem vyprávět další pohádky, tentokrát ve stodole domu č.p. 13 – v expozici KANÁL EXPO.

Na závěr prvního dne plavební sezóny se bude opět hrát, zpívat a tancovat, stejně jako před dvěma sty lety.

(vloženo 25.04.2009 23:29)

Jihočeský kraj vyhlásil v druhé polovině března 2009 grantový program na podporu živé kultury. Cílem grantového programu Podpora živé kultury je podpora rozvoje všech kulturních žánrů: hudby, tance, divadla, folklóru, filmu (např. filmové festivaly), fotografie, řemeslných a výtvarných dílen a ostatních témat souvisejících s živou kulturou. Důraz bude kladen především na projekty, jejichž cílem je rozšíření a zkvalitnění kulturní nabídky v jihočeském regionu.

Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a plavební ředitel zpracoval žádost o grant na projekt Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a odevzdal ji v poslední den přijímání žádostí v podatelně krajského úřadu Jihočeského kraje. Za Libín-S Prachatice požádal o 200 tisíc korun.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje na svém zasedání 23. června 2009 schválí návrhy na udělení grantů a rozdělí celkem 4 miliony korun. Bude mezi úspěšnými i folklorní sdružení Libín-S Prachatice?

(vloženo 23.04.2009 21:15)

Dolní Sasko ve Spolkové republice Německo a Českou republiku spojuje voda - i voda ze Šumavy teče nejprve Vltavou a potom Labem až k Severnímu moři v Dolním Sasku. Projekt "Voda" spojil partnerské školy prachatické základní školy ve Vodňské ulici a reálné školy Wernera von Siemens v dolnosaském Gehrenu nedaleko Hannoveru. V dubnu 2009 přijely děti z Gehrenu do Prachatic, aby poznaly své české kamarády a seznámili se s okolím města pod horou Libín.

V úterý 21. dubna české a dolnosaské děti se se svými učitelkami vydaly za vodou. Jedním z cílů byl i Schwarzenberský plavební kanál nedaleko jedné z nejvýznamnějších přirozených hranic v Evropě - jen několik kilometrů od hlavního evropského rozvodí probíhajícího po hřebeni Šumavu.

Na programu byla prohlídka Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších, návštěva Lipenské přehrady i některých měst, hradů a zámků na toku Vltavy - Rožmberka a Českého Krumlova.



Nejen u plavebního kanálu děti doprovázel Hynek Hladík. Vyprávěl jim spoustu zajímavostí o přírodě, o historii a současnosti kraje podél Vltavy, i o cestách vody ze Šumavy do Dolního Saska.

(vloženo 22.04.2009 12:56)

V neděli 19. dubna přijel na Jelení Vrchy autobus se skupinou studentů historie ze Solnohradské univerzity (Universität Salzburg) a jejich učiteli, mezi kterými byla i Dr. Dr. Agáta Dinzl-Rybářová.

Studenti navštívili během týdne historické objekty na obou stranách česko-rakouských hranic. Na Jeleních Vrších je doprovázel plavební ředitel Hynek Hladík.

Jeden ze studentů přednesl v expozici EXPO KANÁL nad plastickou mapou svůj referát o historii a významu Schwarzenberského plavebního kanálu. Jeho slova doplnil jeden z učitelů, vysvětlil rozdíly mezi německými slovy schwemmen - plavit (rovnané dřevo), triften - plavit (dlouhé dřevo) a flössen - plavit ve vorech. Pak už měl prostor Hynek Hladík. Zmínil se o článku ředitele českokrumlovského panství a plavebního ředitele Ernesta Mayera z roku 1828. Mayer v něm píše m.j. o provozu na plavebním kanálu, o potřebě personálu, o pracech v ústí řeky Große Mühl. Tam bylo potřeba 300 až 350 lidí, tolik jich ovšem v okolí nebylo, proto chodili pravidelně k Dunaji skupiny dělníků z Čech, především ze Strakonicka. Byly to smíšené skupiny mladých mužů a žen, které čekala především tvrdá práce od pěti ráno do sedmi do večera. Večer, po práci, ředitel Mayer předpokládal, že dělníci "padnou" unaveni na lože. Ve skutečnosti nad ztemnělým táborem v Horních Rakousích pravidelně zněly melodie českých lidových písniček, hrálo se, zpívalo a tancovalo, přestože pan ředitel Mayer nepokládal tanec za nejlepší způsob k odpočinutí unavených údů. V pět hodin zase Češi stáli s plavebními háky u vykládacích kanálů, aniž na nich byla cítit krátká noc. Tuto myšlenku uchopili před léty členové folklorního souboru Libín-S Prachatice a přišli s projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který v sobě spojuje folklor, ukázky lidových řemesel a povolání, mezi nimi i řemesla plavců, dřevorubců či uhlířů, ale také pohádky z obou stran Šumavy či dvojjazyčnou mši svatou. Letošní plavební sezóna začíná již 9. května.

Studenti si prohlédli kus kanálu, viděli oba dva portály tunelu, u spodního se na závěr vyfotografovali.

(aktualizace 19.04.2009 23:34)

Mestské lesy s.r.o. Banská Bystrica pokračujú v tradícii plavenia dreva v jedinečnom drevenom vodnom žľabe Rakytovo pri obci Dolný Harmanec. Týmto si Vás dovoľujeme pozvať na toto plavenie, ktoré sa uskutoční dňa 24.4.2009. Budeme radi ak sa zúčastníte a prispejete k úspešnému priebehu tejto akcie.

(aktualizace 04.04.2009 06:23)

Hynek Hladík spolu s Helenou Svobodovou stále ještě nevzdali možnou slavnost světel na Jeleních Vrších v předvečer zahájení plavební sezóny 8. května 2009. V první dubnový den jednali se zástupkyní Traunsee Touristik, která ještě jednou projedná možnou účast "zvonkařů" z Breitensee na jižním konci jezera Traunsee. Snad toto jednání klapne.

(aktualizace 03.04.2009 15:04)

Na zahájení plavební sezóny 9. května 2009 na Jeleních Vrších nakonec aragonská folklorní skupina Biello Sobrarbe ze španělské strany Pyrenejí nepřijede. Ve svém e-mailu to napsal Enrique Pueyo, koordinátor folklorní skupiny.



S folklorní skupinou Biello Sobrarbe se setkali Helena Svobodová a Hynek Hladík loni v květnu na mezinárodním setkání plavců a vorařů ve starobylém aragonském městečku Ainsa nad řekou Cinca. Mezi členy folklorní skupiny Biello Sobrarbe jsou voraři z řeky Cinca.

(aktualizace 03.04.2009 12:06)

Město Prachatice vyhlásilo podmínky poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města na rok 2009 a výzvu k předkládání žádostí o finanční pomoc na realizaci projektů, na základě usnesení Rady města Prachatice č. 1134/2009, ze dne 2.února 2009.

Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík předložil v úterý 17. února 2009 žádost o grant města na projekt Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v částce 30.000 Kč. Celkové odhadované náklady na realizaci projektu v roce 2009 jsou rekordních 858.024 Kč, z toho se předpokládá 491.324 Kč na lidské zdroje (honoráře plavců, řemeslníků, individuálních účastníků folklorních setkání, dřevorubců, uhlířů, vypravěčů pohádek, vše včetně srážkové daně, dále na občerstvení a stravování, ubytování účastníků, cestovní výlohy a ostatní), 30.000 Kč na nákup materiálu (dříví na milíř) a souvisejícího vybavení, 334.700 Kč na ostatní náklady na kulturní vystoupení (doprava souborů, nájem mobilních toalet, náklady na vystoupení hostujících souborů, odměna pro uhlíře).

Město Prachatice přispělo na realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu (který má návštěvnost blížící se návštěvnosti nejvýznamnější prachatické akce Zlatá solná stezka) částkou 1.300 Kč, což představuje něco málo více než 1,5 promile projektovaných nákladů.

(aktualizace 03.04.2009 11:52)

Na světě jsou nové propagační materiály expozice EXPO KANÁL na Jeleních Vrších. Jejich tvorbu a výrobu podpořil Jihočeský kraj. Nejprve byl vydán nový plakát projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a expozice EXPO KANÁL. Zadala je obec Nová Pec v tiskárně Josef Posekaný v Českých Budějovicích.



Plakáty budou sloužit k propagaci akcí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu i expozice EXPO KANÁL na Jeleních Vrších.

Po plakátu přišly na svět i další předměty: Informační tabule, leták a propagační tužky.

Informační tabule bude umístěna na přístupových místech k expozici.



Tabuli vyrobilo Studio DUHA spol. s r.o. Prachatice.

Leták je již k dispozici v expozici EXPO KANÁL na Jeleních Vrších a na obecním úřadě v Nové Peci.




Byly vyrobeny i obří tužky dlouhé 23 cm s logem expozice.



Tužky byly vyrobeny ve firmě Schwan Stabilo v Českém Krumlově.

(aktualizace 03.04.2009 11:46)

Na Schwarzenberský plavební kanál padla velká sněhová peřina. Zakryla kanál, doprovodnou cestu. Jen občas protnula netknutý sníh stopa zvěře.



Sněhu je asi po kolena. Až nedaleko Ježové vede podél kanálu stopa lyžařů, kteří dnes běželi od Haagerhofu směrem do Bavorské slati.



V Čechách je sníh netknutý.







Na chatě Roberta Baldassariho stále visí plavecký věnec, který tu pověsili členové folklorního souboru Libín-S Prachatice na závěr plavební sezóny 20.09.2008. Nová plavební sezóna začne za necelé tři měsíce - 9. května 2009 na Jeleních Vrších, u Ježové poplují polínka poprvé 13. června 2009, kdy si připomeneme 10. výročí jmenování Hynka Hladíka plavebním ředitelem.



Zatím co cesta pěšky od Krumlovské silnice k Celnické chatě dva a půl kilometru dlouhá trvala necelou půl hodinku, poslední kilometr k Ježové hlubokým sněhem trval dalších 30 minut.

Poznámka: U Ježové jsem zjistil, že mezi celnickou chatou a Ježovou jsem ztratil telefon. Kdyby se nekomu podařilo jej úplně náhodou najít, dejte, prosím, vědět. Hynek Hladík

(vloženo 08.02.2009 18:09)

První únorovou neděli se manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynek Hladík vydal odpoledne na Jelení Vrchy.



Plavební kanál na "Vrškách" se oděl do zimního. Na lukách leželo asi 30 cm sněhu, v lesích ovšem daleko méně, snad jen 5 cm.



Vydal se k Rosenauerově kapličce. Kaplička je utopena v zimním tichu, Jezerní potok utišil mráz, pod vantroky jsou mohutné sloupy rampouchů.



V kapličce několik nových obrázků dokazuje, že kaplička žije svým životem.


Podvečer se sešli u Čestmíra Hrbka dva uhlíři - Václav Kabíček a Hynek Hladík, aby se s domácím pánem podívali na filmy o 1. ašském milíři a o milíři, který pomohli v Itálii postavit dva uhlíři z bavorského Selbu. Filmy jsou jistě inspirací pro 2. jelenohorský milíř. Je zajímavé, že v okamžiku zapálení připomíná milíř zapalovaný ze shora, který sebští stavěli, znak obce Nová Pec.

(vloženo 02.02.2009 21:25)

Poslední lednový den odeslal manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynek Hladík vyúčtování grantu Jihočeského kraje, příspěvku Jihočeského kraje a sponzorského daru s.p. Lesy České republiky.

Celkem v roce 2008 bylo vynaloženo na realizaci projektu 337.780,40 Kč, z toho nejvíce bylo vyúčtováno ze sponzorského daru s.p. Lesy České republiky, celkem 100.000 Kč, dále 50.000 Kč z grantu Jihočeského kraje, 30.000 Kč z příspěvku Jihočeského kraje, obec Nová Pec 21.000 Kč. Dále přispěly i partneské firmy Meliorace České Budějovice, spol. s r.o., Jaroslav Pokrývka z Benešova nad Černou a PROGES s.r.o. České Budějovice.

Největší část spolkly náklady na lidské zdroje(honoráře, odměny, cestovní výlohy) - 286.885,20 Kč, 50.895,20 Kč stály ostatní náklady a služby (doprava, ozvučení, vystoupení hornorakouské kapely i odměna Sboru dobrovolných hasičů za podíl na ukázce práce uhlířů).

Dosud není jasné, jak dopadne vyúčtování příspěvku Ministerstva kultury na řemesla prostřednictvím obce Nová Pec.

(vloženo 31.01.2009 12:26)

V loňském roce se nám poprvé podařilo postavit milíř na pálení dřevěného uhlí na Jeleních Vrších. Tím nám, jsou myšleni novopečtí dobrovolní hasiči, občané Jeleních Vrchů i folklorní sdružení Libín-S Prachatice, které je nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který zastřešoval i milíř.

Při přípravě jelenovršského milíře jsme se snažili získat maximální množství informací, vždyť žádný z nás, kteří jsme milíř v srpnu 2008 stavěli, milíř nikdy před tím nestavěl.

Na úplném západě republiky - v Aši - postavili milíř v roce 2007. V minulých dnech jsme prostřednictvím Ing. Hany Schejbalové z muzea na zámku Ohrada dostali poštu od Dušana Cardy ze Smrčinského spolku. Vedle knížky o Aši to bylo několik cédéček o milířích a pálení dřevěného uhlí. Na více než třičtvrtěhodinovém filmu je celý ašský milíř v roce 2007, od přípravy prostoru, přes přípravu dřeva, klestu, po jeho stavbu, zapálení, údržbu i rozebrání. Na dalším CD jsou fotografie ze stejné akce, na dalších jsou z uhlířské slavnosti v Německu v roce 1999 či milíře v Itálii.











Všechny materiály jistě poskytneme hasičům z Nové Pece i jelenovršským občanům, aby byly inspirací pro jelenovršský milíř v roce 2009.

(vloženo 23.01.2009 23:24)

Expozice o Schwarzenberském plavebním kanálu na Jeleních Vrších ve stodolu domu č.p. 13 EXPO KANÁL má svoje nové logo.



Autorkou loga je Mirka Kunešová.

Logo vzniklo v rámci projektu obce Nová Pec financovaného z grantu Jihočeského kraje v rámci příspěvkového programu na podporu propagace muzeí, která nejsou zřizována státem či Jihočeským krajem. V rámci tohoto programu jsou ještě vydány plakát, pohlednice, propagační letáky a byly vyrobeny propagační tužky.

(vloženo 02.01.2009 22:44)

Vše nejlepší do nového roku 2009 přeje

Hynek Hladík, předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a plavební ředitel