INFORMACE Z ROKU 2010
VÁNOČNÍ A NOVOROČNÍ PŘÁNÍ

Členové folklorního sdružení Libín-S přejí všem lidem dobré vůle, hlavně přátelům lidových melodií, lidových písniček a lidového tance, přátelů Šumavy a Schwarzenberského plavebního kanálu šťastné vánoce a vše nejlepší do nového roku 2011.

PF 2011
(Vloženo 19.12.2010 13:38)
JÁN QUIRIN BARNÍK ODJÍŽDÍ DO BRAZILIE

Po řadu let jsme se setkávali alespoň jednou za rok při lesní mši svaté u Rosenauerovy kapličky na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu s páterem Jánem Quirinem Barníkem. Letos v srpnu to bylo naposledy. Krátce poté byl páter Quirin povolán opatem Strahovského kláštera do kláštera v Milevsku, v jehož okolí nyní vykonává duchovní službu.
Před několika dny jsme od něj dostali e-mail:

Milí priatelia a známí,
mám pre Vás túto informáciu: Ak Pán dá a my dožijeme tak 12.1.2011 poletím na ročný misijný pobyt do Brazílie v rámci komunity Cenacolo. Prosím o modlitbové sprevádzanie počas celého roka. Ak by ste mali záujem podporiť misie v Brazílii aj finančne, svoj dar môžete zaslať na bežný účet č.3022010473/5500. Prajem Vám a od Pána vyprosujem požehnaný advent a milostiplné Vianočné sviatky!
Samozrejme, tiež na Vás budem spomínať...
P.Quirín
P. Ján Quirin Barník požehnání obrazu Sv. Huberta 09.07.2006

P. Ján Quirin Barník při mši 18.08.2007
(Vloženo 27.12.2010 21:47)
ŽÁDOST O DOTACI JIHOČESKÉHO KRAJE

Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík v úterý 14. prosince 2010 ve večerních hodinách odeslal nejprve elektronickou cestou žádost o dotaci Jihočeského kraje v oblasti kultury na projekt Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2011. Ve středu během dopoledne bude žádost včetně povinných příloh předána v písemné formě na podatelnu krajského úřadu Jihočeského kraje.
(Vloženo 14.12.2010 21:49)
I PLAVEBNÍ KANÁL PŘIKRYL SNÍH

Pravděpodobně poslední letošní kontrolu Schwarzenberského plavebního kanálu mezi rozvodím na Růžovém Vrchu a hraničním potokem Ježová / Iglbach provedl v pondělí 6. prosince 2010 plavební ředitel Hynek Hladík. Stejně jako celé Čechy pokryla i plavební kanál sněhová peřina.

Svatý Hubert na Růžovém Vrchu

Od odbočení Markschlagské cesty bylo třeba prošlápnout si cestu. Podél kanálu vedla pouze stopa jednoho běžkaře, jinak pouze neporušený sníh.

Zasněžená Kanálová cesta

Po zhruba 1,8 km tu už jsou objekty v blízkosti hraničního potoka Ježová / Iglbach.

Plavební kanál u Ježové

Plavební kanál u Ježové

Plavební kanál u Ježové

Poprvé by měla u hraničního potoka Ježová / Iglbach plout polena při ukázce plavení dříví v roce 2011 4. června.
(Vloženo 06.12.2010 21:24)
SETKÁNÍ S NOVÝM STAROSTOU OBCE NOVÁ PEC

V pondělí 22. listopadu 2011 plavební ředitel a předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík navštívil na obecním úřadě v Nové Peci nového starostu obce Petra Sedláčka.

Pavel Sedláček zná projekt folklorního sdružení Libín-S Prachatice, vždyť se jako pracovník Územního pracoviště Stožec se sídlem v Nové Peci Národního parku Šumava často zúčastňoval ukázek plavení dříví jako plavec. Na níže uvedeném obrázku je zcela vpravo

Plavec Pavel Sedláček je zcela vpravo

Hynek Hladík představil projekt Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2011, který se bude realizovat především na území obce Nová Pec. Projekt je hlavní akcí obce Nová Pec. Příští plavební sezóna začne v sobotu 21. května 2011. Při zahájení počítáme s tím, že starosta obce Nová Pec zaplatí nájemné za skulturu Strážce rakouskému sdružení SUNNSEITN. Tímto nájemným bude i v roce 2011 parohový knoflík. Folklorní sdružení Libín-S Prachatice očekává, že obec Nová Pec přispěje finančně na realizaci projektu. I v roce 2011 počítáme s milířem na Jeleních Vrších.

V roce 2013 bude folklorní sdružení Libín-S Prachatice hostitelem mezinárodního setkání plavců a vorařů. Toto setkání se jistě z části uskuteční na Jeleních Vrších. Setkání jistě napomůže další propagaci obce Nová Pec. Mezinárodní asociace plavců a vorařů nabídne prostřednictvím folklorního sdružení Libín-S Prachatice obci Nová Pec udělení titulu Plavecká obec. Program mezinárodního setkání bude upřesněn v nejbližších týdnech.

Setkání plavebního ředitele se starostou obce Nová Pec Pavlem Sedláčkem bylo prvním z jednání se starosty obcí v oblasti Schwarzenberského plavebního kanálu i s novým starostou Prachatic.
(Vloženo 24.11.2010 21:59)
PŘÍSPĚVEK NADACE ČEZ

Ve středu 24. listopadu 2011 podal předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík žádost o nadační příspěvek Nadace ČEZ na realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2011.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice požádalo o příspěvek ve výši 200.000 Kč.

Správní rada Nadace ČEZ bude rozhodovat o projektech počátkem roku 2011. Informace o termínu zasedání bude aktuálně zveřejněna na webových stránkách Nadace ČEZ. O výsledku grantového řízení budou všichni žadatelé vyrozuměni do 60 dnů od zasedání Správní rady Nadace ČEZ.
(Vloženo 24.11.2010 21:57)
OHLÉDNUTÍ ZA PLAVEBNÍ SEZÓNOU 2010

Plavební sezóna skončila sice již v polovině září 2010, je však příležitost ohlédnout se za ní.

Plavební ředitel Hynek Hladík ze svých poznámek a z dalších zdrojů vyhodnotil plavební sezónu. Celkem se během ní konalo jedenáct ukázek plavení dříví, z toho deset jich bylo připraveno pro veřejnost, jedna byla připravena pro děti z Prahy, proběhla tři folklorní setkání, dvakrát se vyprávěly pohádky z obou stran Šumavy, nedaleko Jeleních Vrchů hořel jeden týden milíř na pálení dřevěného uhlí, byla připravena ukázka práce dřevorubců, u plavebního kanálu se sešli věřící na mši svatou.

Celkem na akce projektu Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přišlo podívat 9864 diváků, aktivně se zapojilo 280 účastníků.
(Vloženo 04.10.2010 12:33)
SKONČILA PLAVEBNÍ SEZÓNA 2010

AŤ ŽIJE NOVÁ!

V sobotu 18. září 2010 skončila u hraničního potoka Ježová / Iglbach již 12. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Pozvánka

Krátce po poledni vtančil na taneční parket na mostku přes Schwarzenberský plavební kanál těsně vedle státních hranic mezi Rakouskem a Českou republikou svým úvodním tancem Bavorov folklorní soubor Libín-S Prachatice.

Bavorov

Lidové melodie, písničky a tanec patří k plavení a k plavebnímu kanálu, přestože to na první okamžik nevypadá.

Před dvěma sty lety, kdy se plavilo palivové dříví ze severních úbočí Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň, nejprve po Schwarzenberském plavebním kanálu, potom po řece Große Mühl k ústí do Dunaje, bylo na vytahování dřeva z vody třeba 300 - 350 dělníků. Tolik volných lidí v té době v okolí obce Untermühl nebylo. Proto pravidelně chodily na práci při vytahování plaveného dříví skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech, z Prácheňského kraje. Jihočeši měli velmi těžkou práci, pracovali od pěti ráno do sedmi hodin večer s hodinovou polední přestávkou. Ředitel panství Český Krumlov očekával, že večer padnou plavci unaveni na lože. K jeho překvapení vytáhli několikrát za týden z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy a nad ztemněným táborem se ozývaly české písničky, melodie, dokonce se i tancovalo. A přitom tanec není tím nejlepším způsobem k odpočenutí unavených údů. Přesto Češi stáli v pět ráno u vykládacích kanálů a znovu těžce pracovali.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice přišlo zhruba před deseti lety s hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který přerostl postupně v Šumavský folklorní festival s podtitulem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Festival v sobě spojuje folklorní setkání, ukázky plavení dříví, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, ukázku práce uhlířů, ukázku práce dřevorubců i mši svatou na břehu plavebního kanálu. Součástí je i slavnost ukončení plavební sezóny.
Přestože k ústí řeky Große Mühl chodily pracovat i ženské, přece jen plavení dříví bylo prací především prací pro chlapy. Proto i dalšími tanci folklorního souboru Libín-S byli Hoši a Bába, prostě tance pro chlapy.

Bába

Říkali jsme, že si Jihočeši nosili sebou do Horních Rakous i v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy. Libíňáci si sebou přivezli dudačku Miladu. Milada jezdí se souborem Libín-S často, jen letos byla třeba i na oslavách milénia Zlaté stezky v bavorském Waldkirchenu, na mezinárodních festivalech ve Strážnici a ve Strakonicích i na zahájení plavební sezóny na Jeleních Vrších. Libíňáci i diváci si s Miladou zazpívali.

Písnička s dudačkou Miladou


Kubík fotografuje

"Dobrý den! To jsem já, Kubík. Můj děda je s tím ředitelským kloboukem, moje babička Helenka má na starost ty tanečníky. Děda mi i dneska půjčil fotoaparát."

Děda s babičkou povídají

"Kdo by toho dědu fotografoval jiný než já. Na tom prvním obrázku jsou sice děda s babičkou, ale vidět je jen děda. Babička je tady, vidíte!? Ona si asi myslí, že se mi obrázek nepovede!"

Babička
Na pivo si přišel dřevorubec Franz.

Dřevorubec Franz

Na rameni má pilu břichatku, ještě je vidět odvětvovací sekeru. Za chvíli si bude připravovat strom k pokácení.
Helena připoměla, že se soubor rád podělí s ostatními o své radosti. Takovou radostí pro nás byly narozeniny nejmladší členky souboru - Katky. Katka studuje v Praze architekturu, má spoustu studijních povinností i teď o víkendu, přesto přijela dnes dopoledne za souborem, aby mohla vystoupit u Ježové. Proto dalším bodem bylo kolečko pro Katku. První se ke Katce přitočil Karel a k překvapení všech ji vzal do náruče a v náručí s Katkou tancoval polku.

První kolečko s Katkou

S Katkou si zatancoval i její taťka Vašek, Jirka a Honza, do kolečka šli i diváci.

Katka s Vaškem
Martin je tanec, který vychází z masopustních tanců z Kaplicka.

Martin
Franz už se připravuje u vybraného stromu. Ještě je třeba přebrousit sekeru.

Franz
Na můstku přes plavební kanál, který se stal pro dnešní den pódiem, přichází na řadu další dělení o radost. Při tom prvním šlo o narozeniny nejmladší členky souboru, při tom druhém o narozeniny kapelníka Františka, který je naopak členem nejstarším. Kytička v košíku, který mu Jirka předal, byla trochu zvláštní, vřes, bylinky, ale také hrozny vína, myslivecká klobása a další dobroty.

František bude mít brzy narozeniny
V kytce byla i myslivecká klobása. Po blahopřání Františkovi přišla na řadu Myslivecká polka. Do ní se zapojili i diváci, Češky a Holanďanka, Rakušané.

Myslivecká polka

Podle programu měli soubor Libín-S vystřídat hornisté z Ulrichsbergu. Nejsou tady, proto Libíňáci přicházejí s tanečním pásmem, které sem ke kanálu patří - Plavci. Nejprve na pódium přicházejí chlapi, po nich i děvčata.

Plavci

Chlapi tancují s plavebními háky, přichází na řadu hra s šátky či klobouky.

Á, támhle jdou hornisté.

Hornisté z Ulrichsbergu

Přichází kolečko, ve kterém Helča a Vlaďka sedí na plavebních hácích. Jedno kolečko, druhé. Vlaďka, vlastně vůbec nikdo ani netuší, co se stane za chvilečku. Tady se ještě Vlaďka usmívá.

Plavci

Ještě půl kolečka, kolečko, najednou se ozvalo podivné zapraskání a Vlaďka padá. Bidlo plavebního háku se zlomilo, Vlaďka to měla jen tak, aby nespadla do vody kanálu.

Plavci
Na břehu kanálu na české straně hranic se rozestavili trubači na lovecké rohy z Ulrichsbergu, nasazují na první znělku.

Hornisté z Ulrichsbergu
Za chvilku již Franz s Johannem nasazují pilu břichatku do řezu. Franz, v lese pracuje jako dřevorubec 55 let, samozřejmě kdysi kácel pouze břichatkou, motorové pily tehdy ještě nebyly.

Franz s Johannem při práci

Na břehu plavebního kanálu se tísní zhruba pět stovek diváků. Takovéto divadlo ještě nikdy neviděli a už nikdy asi nebudou mít možnost vidět. Jen pan Sebera z Vodňanska, ten v lese strávil také desítky let. Franz zvolil směr pádu přes mokřinu a potok do Rakouska. Ještě pár tahů pilou, Ewald zatlouká do řezu dřevěný klín a ve chvilce strom padá přesně tam, kam určil Franz.

Franz s Johannem při práci

Přichází na řadu odvětvovací sekery, loupák.
Už dvakrát se dělil soubor Libín-S o radost. Přichází i třetí příležitost. Plavební ředitel říká, že má to štěstí, že dnes k plavebnímu kanálu přišly dvě dámy, které mají tolik společného s plavebním kanálem či děním u něj. "První je vlastně matka plavebního kanálu. Se svým manželem Robertem dlouho studovala v archivech vše o plavebním kanálu, podíleli se na vedení rekonstrukce kanálu na objektech v Rakousku, když bylo třeba, přispěli významně svými financemi. Paní Hermine Baldassari."

Hermine Baldassari

"Druhou dámou je autorka choreografie nejen tanečního pásma plavci a vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová." Hynek odkudsi vylovil kytici a i Helena dostává jednu stejně jako Hermine.
Folklorní soubor Libín-S vystupuje u plavebního kanálu již více než deset let, poprvé však u hraničního potoka Ježová / Iglbach představil svoje další velmi úspěšné pásmo - Koně.

Koně

Kůň přitančil i ke Kubíkovi.

Kůň s Kubíkem

Kubík zašeptal dědovi: "Dědo, já bych se chtěl svést na koni!" "Teď to ale nejde! Za chvíli!" Kubík byl jediný z dětí, který kousek na koni jel. Vždyť jeho děda je plavebním ředitelem, tak aby ho neposlechnul libínský kůň!
Blížila se půl třetí, hodina plavení. Na pódium předstoupil před plavebního ředitele Honza s plavebním věncem doprovázený Vlaďkou a Katkou.

Trojice s plavebním věncem

Celý soubor zazpíval Aby nás pánbu miloval... a Dej nám pánbu zdraví v tom šumavskym kraji...

Dlouhý Rakušan, když slyšel tyhle melodie to nezvládnul, do očí se mu nahrnuly slzy, snad jakási vzpomínka z dětství.

Plavební ředitel s díky převzal plavební věnec, ukázal je kolem dokola všem divákům a plavcům. Nalil sklenky všech tanečníků, muzikantů a plavců.

Přípitek

"Ať žije plavení! Es lebe die Schwemme!"
Teď už nastal čas na plavení. Plavební ředitel přečetl svůj jedenáctý letošní plavební rozkaz. V češtině a v němčině. Stálo v něm mimo jiné:

"Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím."

Lidí tady bylo spousta, ale jen málo jich mělo plavební háky. To byli vlastně jen ti známí plavci, se kterými se plavební ředitel potkává často.

"Ty, plavkyně," obrátil se plavební ředitel na paní s holčičkou v náručí vedle něj, "proč ty nemáš plavební hák?" "Že jsi to nevěděla, vždyť to bylo i v novinách, ty nečteš noviny!?" Ani Rakušan opodán neměl hák, zato měl nějakou hloupou výmluvu.

"Tak vy plavci, kteří nemáte plavební háky, půjdete vhazovat dříví. Dříví se bude vhazovat v Rakousku. Tak do práce, rychle, rychle! In die Arbeit!", vydával pokyny plavební ředitel.

Kubík taky poslechnul, házel polena, která snad byla větší než on sám. Málem letěl i s poleny.

Reinhold List, jednatel organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald, dostal od plavebního ředitele pokyn, aby otevřel stavidla.

Otevírají se stavidla

Voda začala téct, polena se vydala na pouť z Rakouska do Čech. Když už se polena blížila k mostku u hranic, Honza s Vaškem opatrně spustili na hladinu plavební věnec, aby plul před prvními poleny.

Honza s Vaškem

Plující věnec doprovází Honza a Milada s dudami.

Plující věnec

Plavební věnec byl vytažen u stavidel na českém území. Kubík to všechno pozoroval z mostku. "Támhle to poleno jsem hodil do vody já!"

Kubík pozoruje věnec a polena

Plavci šli podél kanálu s háky v rukou či na ramenou. Ten Kubíkův byl trochu dlouhý.

Plavec Kubík

Asi tři sta metrů od hranic putují polínka z vody. Vytahují je nejen plavci Franz a Johann, ale i dvě české plavkyně.

Plavkyně
Zatím co polena plula do Čech, na hranicích už znovu zněly lidové melodie, znovu se tancovalo. Slavnost ukončení plavební sezóny doznívala.
Kubík měl slíbeno, že bude moci krmit jeleny v obůrce u Haagerhofu. Měl pro ně jablka. Přišly nejen laně, ale i jeden z jelenů.

Kubík s jelenem

Tanečníci folklorního souboru se večer sešli v Prachaticích na zahradě u Jany znovu. Posezení nazvali "dopitná". Peklo se maso, pilo se pivo. Plavební sezóna skončila.

Večerní posezení

Plavební sezóna sice teprve skončila, ale již jsou navrženy termíny akcí Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v roce 2011.

21. května 2011 - Jelení Vrchy - zahájení plavební sezóny (folklorní setkání, pohádky z obou stran Šumavy, ukázka plavení dříví)
4. června 2011 - Jelení Vrchy - ukázka plavení dříví
11. června 2011 - Ježová / Iglbach - ukázka plavení dříví
10. července 2011 - Jelení Vrchy - ukázka plavení dříví
17. července 2011 - Ježová / Iglbach - ukázka plavení dříví
3. srpna 2011 - Ježová / Iglbach - ukázka plavení dříví
13. - 20. srpna 2011 - Jelení Vrchy (uhliště) - ukázka práce uhlířů
14. srpna 2011 - Jelení Vrchy - Kulturní osa-plavební kanál (folklorní setkání, pohádky z obou stran Šumavy, ukázka plavení dříví)
20. srpna 2011 - Jelení Vrchy (Rosenauerova kaplička) - mše svatá
21. srpna 2011 - Ježová / Iglbach - ukázka plavení dříví
10. září 2011 - Světlá voda - ukázka plavení dříví
17. září 2011 - Ježová / Iglbach - závěr plavební sezóny (jihočeský a hornorakouský folklor, ukázka práce dřevorubců, ukázka plavení dříví)
Zatím se jedná o předběžné termíny, které mohou být z organizačních či finančních důvodů změněny!
(Vloženo 19.09.2010 19:14)
POSTAVÍ UHLÍŘI Z NOVÉ PECE MILÍŘ VE FINSTERAU?

Z bavorského Muzea v přírodě ve Finsterau přišel dotaz, zda bychom nebyli schopni (myšleno uhlíři z Nové Pece, tedy hasiči z SDH Nová Pec) postavit v červnu příštího roku milíř a vypálit dřevěné uhlí.

Bavorská pojišťovací komora (Bayerischen Versicherungskammer) přišla s návrhem uspořádat ve skanzenu několika denní akci s etnograficko-folkloristickým programem. Jako možná náplň byl navržen milíř zarámovaný jihočeským folklorem v podání folklorního souboru Libín-S Prachatice.

Plavební ředitel Hynek Hladík, na kterého se obrátil pan Philipp Herzog z Muzea v přírodě ve Finsterau, o zájmu bavorských kolegů informoval starostu novopeckých hasičů Radka Jůdla, který věc dále projedná v SDH Nová Pec.
(Vloženo 15.09.2010 21:12)
OD BAVORSKÝCH HRANIC PLULA KANÁLEM POLENA

Na sobotu 11. září 2010 dvě hodiny odpoledne byla naplánována předposlední letošní ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Když byl plavební ředitel Hynek Hladík někde u Stožce, to bylo někdy o půl jedné, zazvonil mu telefon.

"Dobrý den! My chceme jít na plavení dříví, bude to?"

"Ano, samozřejmě!", zněla krátká odpověď plavebního ředitele.

"My už jsme tady, bylo napsáno, že sraz bude u Rosenauerova pomníku. Ono se někam půjde? My bychom šli napřed!"

"Počkejte, za chvíli tam přijedu, pak si budeme povídat o všem možném." (On totiž hned Hladík nepoznamenal, že jeho žena o něm říká, že když čtvrt hodiny nemluví o kanálu, tak je nemocný. Takže, když řekl, že si budeme povídat o všem možném, myslel tím Schwarzenberský plavební kanál.)
U cesty pod Schwarzenberským plavebním kanálem seděla na kládách v řádce vedle sebe snad třicítka turistů z Prachaticka a čekala na plavebního ředitele. A skutečně se povídalo o všem možném o Schwarzenberském plavebním kanálu a jeho staviteli Josefu Rosenauerovi, o historii kanálu, o současnosti. Také o přeshraničním projektu folklorního sdružení Libín-S Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který v sobě spojuje nejen folklor, ale i vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, ukázky plavení dříví, ukázky lidových řemesel, ukázky práce uhlířů a dřevorubců i mši svatou na břehu kanálu.

V autě stojícím vedle hrálo rádio, za chvilku byla jedna a byly zprávy.
Ministr životního prostředí Pavel Drobil je dnes na Šumavě. Osobně se chce přímo na místě seznámit s tím, jak to v lesích na jihu republiky vypadá. Jak přiznal v ranním rozhovoru pro Radiožurnál, naposledy viděl šumavské hvozdy jako malé dítě. Vyslechne si také argumenty vedení národního parku a zástupců kraje a obcí v letitém sporu o to, zda se v národním parku mají stromy napadené kůrovcem kácet, nebo ne.

Ministr Drobil se v obci Strážný nejprve sejde se starosty obcí a zástupci Plzeňského a Jihočeského kraje. Odpoledne bude jednat s vedením Národního parku Šumava. „My vítáme snahu pana ministra seznámit se s problémy přímo na místě, seznámit se s argumenty všech zainteresovaných stran a potom tyto argumenty vyhodnotit,“ uvedl na Rádiu Česko jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Zároveň zdůraznil, že spory, které se na Šumavě vedou, se netýkají pouze kůrovce, ale také zonace, přípravy plánu péče na příští období i rozvojových plánů obcí. „A týkají se možná i nerespektování zákonů, kvůli kterému podal Jihočeský kraj ústavní žalobu na Národní park Šumava,“ dodal s tím, že věří, že se tato témata podaří s ministrem Drobilem probrat při jeho nynější návštěvě.

Zdroj www.rozhlas.cz
Ono to sice nevypadá, že by téma návštěvy ministra měla něco společného se Schwarzenberským plavebním kanálem, ale má. Starostové mají zavést ministra na Třístoličník, takže nelze vyloučit, že kolona ministerských a krajských úředníků, starostů a Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti profrčí právě tudy okolo. Hned tedy bylo další téma na povídání, i když stále bylo otevřeno to o plavebním kanálu. Pan plavební ředitel mohl dnes dokázat své nepřítomné ženě i všem přítomným, že je zcela zdráv, povídá jen a jen o kanálu.
Těsně před druhou se zhruba stovka posluchačů přesouvá o několik desítek metrů k Rosenauerovu pomníku. Vždyť stavitel plavebních kanálů na Šumavě - Schwarzenberského a Vchynicko-tetovského - Ing. Josef Rosenauer byl dávným Hladíkovým předchůdcem.

Kytička pro Rosenauera

Proto byla položena k pamětní desce zakladateli plavebního kanálu U pomníku byl výklad podstatně kratší, zato v češtině a v němčině. Na závěr přišel plavební rozkaz:
Plavební rozkaz č.10/2010 k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví

v sobotu dne 11. září 2010 nedaleko bavorských hranic.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 1 po Stocký (Ježový) potok. Splaveno bude zhruba čtvrt sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni u Rosenauerova pomníku.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel
"A ty, plavče", obrátil se na pána stojícího po jeho levici, "proč sis sebou nevzal plavební hák, stálo to přece v mém rozkaze?!"

Pán převapeně začal cosi koktat. Pohotovější byl Němec, kterému položil stejnou otázku, jenom německy:

"Já ho mám támhle!", a ukázal na připravené háky.

"To jsou tvoje háky? Ne! To jsou moje háky, ale já vám je půjčím, plavci! Tak do práce! In die Arbeit! Rozeberte si háky! I ženské mohou pracovat, vždycky při plavení pracovaly!"

Plavení u bavorských hranic

Stohlavá skupina plavců, někteří s plavebními háky v rukou, se přesouvá na povel plavebního ředitele k sáhovému kameni číslo jedna.

"Tady se bude vhazovat. Ne, abyste mne postříkali."

Plavení u bavorských hranic

A plavci podle pokynů vhazují připravená polena. Voda při tom stříká, ba i na plavebního ředitele. Vedle něj stojí dvě děvčata s fotoaparáty, ty chytily vody plnou dávku.

Plavení u bavorských hranic

"Co děláš?!", ozvala se jedna z nich na plavce z prachatické skupiny.

"To je jenom čistá voda!"

"No jo, ale co fotoaparát?!", pokračuje diskuze přes kanál.

Polena se vydávají na svoji cestu kanálem. Hned za chvíli se ovšem vzpříčila.

Plavení u bavorských hranic

"Tak plavci, co děláte, od čeho tady jste!?", volal na ně plavební ředitel.

Vrchní plavec Pavel Štětina ukazuje, jak na to, plavci už to pak zvládají dobře.

Přicházíme k místu, kde se bude dřevo vytahovat. Štětina ukazuje, jak nabodnout plovoucí štěpinu plavebním hákem a jak ji vytáhnout z vody ven.

Plavení u bavorských hranic

Ukázka plavení pomalu končí, část plavců odkládá plavební háky ve spěchu:

"Ujel by nám vlak! Ahoj!", a pospíchají do Nového Údolí.

Plavební ředitel poděkoval plavcům i divákům za to, že přišli a pozval je na závěr plavební sezóny.

"Bude to přesně za týden, 18. září, začínáme v pravé poledne, jenom o jednačtyřicet kilometrů dál, na česko-rakouských hranicích u potoka Ježová / Iglbach. Bude tam jihočeský folklor, uslyšíte rakouské trubače na lesní rohy, uvidíte, jak se v lese dříve pracovalo i plavení dříví. Na shledanou u kanálu!"
Plavebnímu řediteli ještě zbývalo po plavení uklidit, udělat si nějakou fotku. Víte třeba, jak vypadá kanál pod vodou? Takhle:

Pod hladinou plavebního kanálu

U Rosenauerova pomníku sedí u stolku dvě děvčata.

"Pojďte si vzít chleba, když jste nám tak hezky povídal!" A teď už si dál povídali opravdu o všem možném, nejen o plavebním kanálu.
(Vloženo 12.09.2010 07:05)
BUDE PLAVECKÉ ŘEMESLO ZAPSÁNO DO SEZNAMU UNESCO?

Na valné hromadě Mezinárodní asociace plavců a vorařů v severoitalském Roveretu v červnu 2010 informoval prezident Asociace Angel Portet znovu o záměru uvést vorařství a plavectví do seznamu světového nemateriálního dědictví UNESCO.

V minulých dnech jednal Angel Portet s prezidentem Centra UNESCO v Barceloně.

Oba prezidenti se shodli, že v poslední době se podmínky změnily a záměr zapsat toto řemeslo do seznamu UNESCO je nejblíže za posledních deset let. Ještě větší naděje zápisu by byla, kdyby návrh přišel z více zemí. Barcelonský výbor UNESCO bude nápomocný při zpracování žádostí v dalších zemích.

Členy Mezinárodní asociace plavců a vorařů je 37 plaveckých a vorařských spolků z jedenácti zemí.
(Vloženo 08.09.2010 21:51)
NOVÝM SPONZOREM JE STRABAG

Novým sponzorem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu se stala stavební firma STRABAG a.s.

STRABAG

Společnost STRABAG a.s. se sídlem v Praze je předním českým poskytovatelem služeb v oblastech dopravního, pozemního a inženýrského stavitelství. Ve spojení s koncernem STRABAG SE, který má dnes přibližně 75.500 zaměstnanců a dosahuje ročních výkonů okolo 13 mld. euro, pokrývá STRABAG a.s. svojí činností celé území České republiky. Při své činnosti spolupracuje s dalšími koncernovými společnostmi, podnikajícími na českém území. Disponuje také sítí obaloven (provozovaných pod značkou BOHEMIA ASFALT) a kamenolomů (provozovaných firmou KAMENOLOMY ČR s.r.o.).
(Vloženo 08.09.2010 17:41)
ZEMŘEL BOHUMIL HAVLÍČEK

V pondělí 23. srpna 2010 podlehnul dlouhé těžké nemoci bývalý starosta obce Chvalšiny Bohumil Havlíček. Poslední rozloučení s ním se konalo 26. srpna 2010.

Bohumil Havlíček

Bohumil Havlíček se jako starosta Chvalšin osobně dohlížel na dokončení budovy muzea Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách a vysoce angažovaně se podílel na zajištění realizace výstavních prostor muzea.
(Vloženo 30.08.2010 17:36)
UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ U JEŽOVÉ

V neděli 22. srpna 2010 přišli ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu v místě křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach plavci z nedalekého Aigenu i necelá tisícovka diváků z Čech, Rakouska a Bavorska. Část z nich se posílila řady plavců.

Plavci Johann a Anita

Aby práce šla lépe od ruky, přišli k Ježové i muzikanti Wilfried a jeho skupina z Hintenbergu.

Wilfried a jeho skupina

O půl třetí přečetl plavební ředitel svůj plavební rozkaz, vydal další pokyny k plavení. Rozdal plavcům, které určil z řad diváků, plavební háky, dalším nařídil, aby šli vhazovat dříví. Děti nebyly práce ušetřeny, právě jim rozkázal, aby vhazovaly. Sám se vydal do Čech, aby na signál plavkyně Anity, že je dřevo vhozeno, odemknul stavidla. Jejich vlastní otevření nařídil muži, který nejspíš ve snaze se vyhnout práci stál opodál.

Otevření stavidel

Polena se vydala na svoji pouť z Rakouska do Čech. Plavené dřevo doprovázeli určení plavci.

Vytahování dřeva v Čechách

Na vytahování dřeva se podíleli mladí i starší, děti i dospělí, zkušení i nezkušení.
(Vloženo 29.08.2010 09:57)
MŠE SVATÁ U ROSENAUEROVY KAPLIČKY

V sobotu 21. srpna 2010 odpoledne se u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie slavila poutní mše u příležitosti mariánského svátku. Mši sloužil páter Ján Quirín Barník.

Mše svatá u Rosenauerovy kapličky

Mše svatá u Rosenauerovy kapličky se konala deset let po jejím znovu vysvěcení 20. srpna 2000.

Před deseti lety nahradil zkorodovaný obraz Korunování Panny Marie nový obraz, který na objednávku Karla Jana knížete ze Schwarzenbergu namaloval Jan Vachuda z Prahy. Z původního obrazu byl v té době čitelný pouze obraz Panny Marie a Duch Svatý. Mši celebrované v češtině a v němčině, při které byla kaple požehnána, byl přítomen i donátor nového obrazu.

Mše svatá u Rosenauerovy kapličky

V místě, kde stojí dnes Rosenauerova kaplička u křížení Schwarzenberského plavebního kanálu s Jezerním potokem, visel prý kdysi svatý obrázek. Pobožný stavitel plavebního kanálu se u něj často modlil na kolenou. Bylo to v době, kdy zuřila válka mezi bavorskými pytláky a schwarzenberskými myslivci. Jeden z pytláků neměl vyřízené účty s místním myslivcem. Když viděl klečícího muže v lesnické uniformě klečícího pod svatým obrázkem, myslil, že to je právě on, využil bezbrannosti modlícího se muže, vzal dýku a bodnul. Nebyl to myslivec, byl to Rosenauer. Ten pokus o vraždu přežil. Ukázala se velkomyslnost geniálního muže, který místo, aby svědčil proti svému vrahovi, žádal pro něho milost.

Existuje ještě podobná legenda. Rosenauer dostavěl plavební kanál od rozvodí u Růžového Vrchu a dospěl až sem k Jezernímu potoku. Nevěděl, kudy se stavbou pokračovat. Modlil se proto a v modlitbě mu Panna Marie ukázala další směr stavby, která pak brzy dospěla až na Jelení Vrchy.

Buďme všichni tak velkorysí, jako byl Rosenauer, a odpusťme našim viníkům.

Mše svatá u Rosenauerovy kapličky

Na poutní mši svatou přišlo zhruba pět desítek věřících ze Slovenska, Čech a Německa.

Na závěr lesní mše svaté sdělil páter Quirín, že koncem srpna bude povolán do milevského premonstrátského kláštera, kde bude vykonávat duchovní službu v okolních farnostech.
(Vloženo 29.08.2010 09:20)
MILÍŘ NA JELENÍCH VRŠÍCH DOHOŘEL

Od soboty 14. srpna 2010 hořel na uhlišti v bývalé pískovně milíř na pálení dřevěného uhlí.

Milíř dohořel

Celou dobu se o něj nepřetržitě starali novopečtí dobrovolní hasiči. O týden později, v sobotu 21. srpna, přišel o deváté dopoledne pokyn k ochlazování milíře, kolem desáté k jeho otevření. Padaly sázky, kolik bude z milíře vytěženo uhlí.

Milíř dohořel

Práce uhlířů byla jistě špinavá a taky dost zapáchající. Uhlíři se museli ponořit do hustého kouře. Bylo to nejen v pohádkách, ale i letošního milíře na Jeleních Vrších.

Milíř dohořel

Již po několika kopnutích krumpáčem se začaly objevovat první kusy uhlí. V dolní části milíře se objevovala nezuhelnatělá polena, bylo jich poměrně dost, nejspíš to způsobilo pomalejší uhelnatění ne zcela suchého dřeva. Když byl milíř otevřen zhruba z poloviny, bylo jasné, že uhlí bude méně než loni, kdy se podařilo vypálit 864 kg.

Milíř dohořel

K milíři se přicházely podívat celé skupiny turistů, stejně, jako tomu bylo během celého týdne, kupodivu i v dešti. Většina z nich znala uhlíře pouze z pohádky o pyšné princezně.

V poledne bylo hotovo. Podle pečlivě vedené evidence bylo vytěženo z milíře 357,5 kg dřevěného uhlí. Je to méně než v minulých dvou letech.
Asi o půl druhé na Jelení Vrchy přijelo další hasičské auto - ve předu s velkým nápisem FEUERWEHR - dorazili hasiči ze sousední vesnice Klaffer, od Nové Pece Klaffer odděluje hřeben Šumavy. Sousedé nepřijeli na práci, ale na akci partnerských českých hasičů z Nové Pece, práce s milířem a dřevěným uhlím už byla hotová.

Milíř dohořel

Problémem v kontaktu hasičů z obou stran Smrčiny - z Nové Pece na severu a Klaffer na jihu - jsou dva rozdílné jazyky. Proto i při přátelském posezení českých a rakouských hasičů na uhlišti u Jeleních Vrchů kolovaly tabulky s důležitými termíny pro kontakty hasičů - vlastně takový malý ilustrovaný slovníček. Protože se hasiči potkali u milíře bylo tam i toto slovo - milíř, výslovnost: miliersch = meiler, výslovnost: majler. Čeští i rakouští hasiči dostali takový malý testík ze znalosti slovíček z onoho slovníku, přišlo na řadu česko-rakouské pexeso.

Milíř dohořel

V grilu, který si klafferští hasiči přivezli sebou praskala hořící buková polínka, když se to otevřelo, voněla pečínka. Hrála harmonika, některé písničky mají stejnou melodii, svoje slova mají Češi, ale i Rakušané, jde zpívat společně. Čepovalo se pivo z jediného rakouského klášterního pivovaru, bylo i pivo české, nakonec nebylo třeba žádných tlumočníků. Společné posezení trvalo do hodně pozdního večera.
(Aktualizace 22.08.2010 22:26)
MILÍŘ NA JELENÍCH VRŠÍCH MÁ ZA SEBOU PŮL ŽIVOTA

V úterý 17. srpna 2010 měl za sebou milíř polovinu života. Od čtvrt na dvě v noci pršelo, chvílemi hodně, chvílemi míň. Déšť ale nemohl uhasit milíř, který se na Jeleních Vrších rozhořel v sobotu odpoledne. Již od začátku o něj pečují hasiči ze Sboru dobrovolných hasičů z Nové Pece. Při odpolední kontrole milíře plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem stoupal z horní části milíře světlý dým "vonící" po dehtu. Milíř byl jistě o půl metru nižší než při zapálení.

Milíř 4. den

Otevření milíře se předpokládá v sobotu 21.08.2010 dopoledne.
(Vloženo 17.08.2010 19:18)
KULTURNÍ OSA PLAVEBNÍ KANÁL

Před více než deseti lety, před koncem minulého tisíciletí, přišel Gotthard Wagner z rakouské organizace pro kulturní rozvoj SUNSEITN s přeshraničním projektem, který nazval Kulturachse Schwemmkanal - Kulturní osa plavební kanál. Cílem projektu bylo vytvořit podél Schwarzenberského plavebního kanálu osu kulturních akcí na obou stranách státních hranic. Podél plavebního kanálu, či v jeho blízkosti vyrostly skulptury, které vytvořili rakouští a čeští umělci, např. Gideon Koval Connect It, David Svoboda Strážce, Gabi Beger Wasserscheide / Rozvodí a řada dalších. U plavebního kanálu se hrálo, zpívalo, tancovalo, zněl tu český i rakouský folklor, jazz, zpívala tu operní zpěvačka, sbíječku do ruky vzal český přednosta okresního úřadu z Českého Krumlova František Mikeš i jeho rakouská partnerka Wilbirg Mitterlehner - okresní hejtmanka z Rorbachu, aby společně dokončili v Čechách dílo rakouské sochařky Gabi Berger.

Pozvání na účast v projektu dostal i folklorní soubor Libín-S Prachatice. Libíňáci si občas vzpomenou na přípravy jedné akce v bývalé osadě Růžový Vrch, kdy proti sobě měli stříkat vysokými oblouky čeští a rakouští hasiči, aby se vytvořila duha. Pod obloukem duhy a hlavně vody měl podle představ Gottharda Wagnera hrát a zpívat folklorní soubor Libín-S. "Gottharde, to nepůjde, přece není možné, aby se pod vodním obloukem tancovalo a hlavně hrálo. To by snad tanečníci a tanečnice museli tancovat v plavkách!" "Jo, to by bylo ono, Libín-S bude tancovat v plavkách!", zareagoval Gotthard. Tenhle bláznivý nápad se podařilo zažehnat, tancovalo se mimo oblouky proudů vody, ono by hlavně nešlo hrát, copak jste viděli mokré housle, jak se na ně hraje?

Po skončení projektu organizace SUNNSEITN přišlo se Setkáním s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Akce Kulturní osa plavební kanál byla do projektu prachatických zahrnuta, s Gotthardem Wagnerem se alespoň jednou do roka Libín-S potkává u plavebního kanálu. Libín-S dal akci Kulturní osa plavební kanál srpnový termín. Letos se konala 15. srpna.
Předpověď počasí na neděli 15. srpna 2010 nebyla optimistická: "V neděli bude zataženo, déšť nebo dešťové přeháňky od západu, převážně v Čechách." Na Jeleních Vrších není možné přejít kamsi pod střechu. Při odjezdu souboru Libín-S z Prachatic jemně pršelo. "Asi přijedeme zpět dost brzy, bude asi pršet, prohlásil plavební ředitel Hynek Hladík při odjezdu z domova.

Jak se prachatičtí blížili k hraničnímu hřebeni, ukázala se modrá obloha, občas připlula veliká kulisa vysokého mraku. Udělalo se nádherně teploučko, spíš skoro moc.
Na Jeleních Vrších moc lidí nebylo, lidé dali asi na "rosničkáře", kterým rosnička asi lezla v láhvi špatným směrem, když předpovídali.

Krátce po dvanácté dostal Helmut Wittmann pokyn, aby zatroubením na kravský roh svolal diváky a posluchače na setkání s folklorem. Na pódiu na Jeleních Vrších byl připraven folklorní soubor Libín-S Prachatice. Ještě jedno zatroubení na pódiu...

Helmut

... a Libín-S se roztančil s úvodním tancem Bavorov.

Bavorov

Nad Jeleními Vrchy je modrá obloha, sluníčko pálí, řada diváků vyhledává místečko ve stínu.

Na pódium přicházejí jenom tanečníci - chlapi, aby zazpívali písničku Hoši a zatancovali Starou bábu. "Stará bába jede...", zní v písničce.

Hoši

Po další písničce oznamuje Helena Svobodová, že "...naši členové umějí tancovat v obyčejných botách, ale i ve dřevákách. A to vám teď ukážeme. Helena ještě stála u mikrofonu, když se u ní ocitnul Vašek Tomášek s nůší na zádech a ukazoval jí, že šlápne na nohu.

A tancovalo se, tancovalo, občas se přidali i diváci, jako třeba při Doudlebské polce.

Doudlebská

Nemohlo chybět ani pásmo Plavci, vždyť plavení se blížilo.

Plavci

Najednou už byla skoro jedna a v jednu mělo začít vyprávění pohádek.
Plavební ředitel naložil basu, sednul do auta a byl u horního portálu tunelu z účinkujících první. Na místě už seděla skupinka, děti i dospělí, někteří již čekali na pohádky, jiní, když slyšeli, co se chystá zůstali. Plavební ředitel jim povídal o obou vypravěčích, o Heleně a Helmutovi. "Rozumíš německy?", ptal se jednoho z kluků. "Ne!", zněla stručná odpověď. "Ale uvidíš, že Helmutovi budeš rozumět, on ani německy nemluví, on vypráví hornorakousky!"

Prvmí z vypravěčů přišel Helmut. Krátké kožené kalhoty, na kšandách přišpendlené rajče, klobouk, výrazný knír a v očích úsměv. To je Helmut. Na krku měl pověšený jakýsi kožený pytlík. Helmut si sednul na zídku Z pytlíku na krku vytáhl cosi a začal hrát. Na maultrommel.

Helmut hraje na maultrommel

"Víte, já ani nevím, jak se to jmenuje česky, německy se tomu říká Maultrommel. A to když přeložíme, Maul, to je je pusam nebo spíš huba, Trommel je buben. Takže bubínek na pusu, třeba," vysvětloval Hynek Hladík.

Už tu byla pohádková babička Helena, taky muzikantí souboru Libín-S, Helmut vystřídal hudební nástroje a zatroubil na kravský roh. To znamenalo, právě začínáme.

Ještě než zazněly pohádky, zahrála kapela Libín-S, hrála dětské písničky, děti si zanotovaly spolu, alespoň některé

Kapela Libín-S u tunelu

"Vor langer, langer, Zeit, war es gestern, war es heut´...", začal potom s první pohádkou Helmut prní pohádku.

O hadru, jehle a biči

Byla to pohádka sice ze Šumavy, ale tady docela neznámá, O hadru, jehle a biči." Ve vyprávění se střídal s s babičkou Helenou. Vypravěče vystřídala znovu kapela, děti si šly s pohledy pro podpisy obou vypravěčů. "Tak co, rozuměl jso Helmutovi?", ptal se Hynek stejného kluka, který mu před čtvrt hodinou říkal, že německy neumí. A on jen kývnul. Všichni, děti i dospělí, se dobře bavili, očividně rozuměli nejen Heleně, ale i Helmutovi. Rozuměla i paní z amerického Utahu, přestože už neumí ani německy ani česky.

"Teď vám budeme vyprávět pohádku, kterou znáte všichni!", uváděla Helena. Helmut jen dodal kostrbatou češtinou: "Chrnečku, vaš!". Přeložme Helmutovu češtinu do češtiny: Hrnečku, vař!" ... Když už pohádka dospěla do konce, který znají snad všechny české děti, Helmut z košíku vyndaval litinový hrnec. Helena k tomu dodala: "Helmut tamtudy také jel, kaše bylo hodně, tak vám taky trochu vzal." Oba už měli nachystané lžíce, které nabídli dětem a ty ochutnávali. A ta kaše byla opravdu moc dobrá, sladká, byla prostě jako mandle! Já taky trochu ochutnal.

Děti ochutnaly kaši z pohádky

Po dalších písničkách přišla poslední pohádka před plavením - byla to pohádka právě odsud od plavebního kanálu O vodníkovi Žbluňkalovi, jak mu odplavalo prádlo.

Zatím co Helena s Helmutem vyprávěli, zazvonil Hynkovi v kapse telefon. Volal vrchní plavec Pavel Štětina: "Kde jsi, je tu spousta lidí, jsou nedočkaví. Kdy přijdeš?" "Začneme, až skončí pohádky, o půl třetí!", zněla odpověď.
Pod lesovnou na Jeleních Vrších už se tísnilo hodně lidí. Plavební ředitel Hynek Hladík nejdřív krátce povídal o historii plavebního kanálu, pak již přečetl plavební rozkaz. Ti plavci, kteří přišli bez plavebního nářadí, začali vhazovat připravené dříví. Na vhazovaní se podílely hlavně děti, obzvlášť když Hynek Hladík prohlásil, že v Čechách platí sice zákaz dětské práce, ale u plavebního kanálu děti pracovat mohou. Pak již se vydalo dříví na svoji pouť k potoku Hučice.

Plavci usměrňovali plavebními háky plující dřevo, otvírali stavidla, diváci koukali, fotografovali a ptali se. Jeden pán říkal plavebnímu řediteli: "U nás máme taky takový plavební kanál." "Odkud jste?", ptal se plavební ředitel. "Z Krušných hor, ze Saska, ten kanál je u Muldenbergu." "Samozřejmě, že znám Muldenberský Flössergraben. Loni u nás na plavení byli plavci z Muldenbergu, letos jsme se s nimi potkali na mezinárodním setkání plavců a vorařů v italském Roveretu."

A už jsme byli v závěru dnešní ukázky plavení. "Určitě jste poslouchali můj plavební rozkaz. Obzvlášť teď při vytahování dříví platí, že je třeba dbát na dodržování bezpečnostních pokynů, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům. Proto udělejte místo, plavci nemohou vědět, kam vytažené poleno poletí!", zněl pokyn plavebního ředitele. Plavci vytahovali klády a polena z kanálu. Tím skončila letošní plavební sezóna na Jeleních Vrších. Plavební ředitel poděkoval plavcům i divákům.
Když se diváci vraceli z plavení, před stodolou, ve které je expozice EXPO KANÁL hrála kapela Libín-S. Bylo to pozvání na druhé vyprávění pohádek.

Muzika zve na pohádky

Jako první zazněla pohádka opět pohádka ze Šumavy, taková trochu zvláštní a neznámá - O zvláštním zvířeti. Druhá pohádka byla ze sbírky Dřevorubecké pohádky od Ivo Stehlíka, O Ohniváčovi. Jako poslední zazněla pohádka O lesní žínce. I na závěr této pohádky ze Šumavy, která už byla zapomenuta a znovu ji objevil Jungbauer z Pasova a Helmut ji zase našel v jeho sbírce pohádek, měli Helena i Helmut něco dobrého pro děti - Helena pravé zlato z čokolády, tedy z čokoládových mincí, Helmut zase koblihy. Mezi pohádkami opět hrála libínská kapela.

Pohádky ve stodole

Zatím co vypravěči pohádek vyprávěli, muzika jim k tomu hrála, plavební ředitel vedl plavení, tanečníci souboru Libín-S si užívali sluníčka, odpočívali.

Odpočinek

Závěr odpoledne patřil folkloru. V amfiteátru seděla už jen hrstka lidí. Na pódium vtančil kůň.

Kůň

Kůň tancoval nejen na pódiu, ale zaběhl mezi diváky, pozdravil se i s Helmutem.

Kůň s Helmutem

Úplný závěr akce Kulturní osa plavební kanál patřil rozlučkovému tanci V Prachaticích.
Již druhý den žil svým životem milíř. Když šli plavci a diváci při plavení podél plavebního kanálu, viděli lehce dýmající milíř, okolo něj novopecké hasiče v roli uhlířů. Později odpoledne, když bylo přivedeno do milíře více vzduchu, z něj začal vystupovat hustý kouř.
(Vloženo 18.08.2010 09:11)
NA JELENÍCH VRŠÍCH HOŘÍ MILÍŘ

Na programu Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2010 byla ukázka práce uhlířů. Dlouho však nebylo jasné, zda se podaří postavit postavit milíř. Plavebnímu řediteli se totiž nedařilo sehnat potřebné dřevo. Nakonec všechno dobře dopadlo. V pátek 13. srpna 2010 přijel nejprve na Jelení Vrchy kolový bagr firmy Hájek stavby s.r.o., aby připravil uhliště. V místě loňského milíře byly stále jeho stopy, ze zbytků stále koukala ohořelá polena. Bylo také potřeba natěžit drny na obložení milíře. Odpoledne pak přijel kamion Zdeňka Kašpara, který přivezl více než 10 prostorových metrů palivového dřeva. Když v podvečer volali novináři, mohl jim plavební ředitel Hynek Hladík potvrdit: "Milíř bude!" Stejná informace šla i k dobrovolným hasičům z Nové Pece.
V roce 2008 byl postaven na uhlišti v bývalé pískovně u Jeleních Vrchů v rámci projektu folklorního sdružení Libín-S Prachatice první jelenovršský milíř. Milíř byl postaven ve spolupráci se Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a s obcí Nová Pec. Hlavní podíl na stavbě a udržování milíře převzali novopečtí hasiči ze Sboru dobrovolných hasičů Nová Pec. 1. jelenovršský milíř byl zapálen 9. srpna 2008, hořel do 16. srpna. Bylo z něj vytěženo 383 kg kvalitního dřevěného uhlí. 2. Jelenovršský milíř se rozhořel 1. srpna 2009, hořel opět jeden týden, bylo vyrobeno celkem rekordních 864 kg dřevěného uhlí. Potřetí se staví jelenovršský milíř 14. srpna 2010, otevírat se bude v sobotu 21. srpna 2010.
(Aktualizace 21.08.2010 23:38)
POLENA PLULA OPĚT Z RAKOUSKA DO ČECH

Od května do září připravuje folklorní sdružení Libín-S Prachatice se svými partnery ukázky plavení dříví v rámci svého projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu vždy o víkendu. Již řadu let ovšem je výjimkou první srpnová středa. Letos to vyšlo na středu 4. srpna, kdy plula polena po hladině plavebního kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach.
Počasí vyšlo, svítilo sluníčko, které se občas schovalo za mráček. Vody v kanálu bylo vrchovatě, o dostatek vody se postaral úterní večerní liják. I když bylo namále, protože včera ráno zjistil vrchní plavec Ewald, že kdosi zkoušel, jestli voda teče, otevřel stavidla u Ježové a světe div se, voda opravdu tekla. Onen neznámý všechnu vodu z kanálu vypustil do potoka Ježová. Takže Ewald zase nastavěl hradící prkýnka mezi kamenné stojáky stavidel, zaklínil je, aby se neuvolnila, a naštěstí už do středečního odpoledne nepřišel žádný podobný zvědavec.

Plavební kanál u Ježové

Kolem jedné hodiny už byli na místě všichni plavci, Franz, Johann, Helga, Eberhard, Anita i Ewald.

Plavci

Manželka vrchního plavce Johanna, paní Wimberger, postavila stánek s domácími koblihami. Prodávat už bylo komu, okolo kanálu posedávalo několik stovek čekajících turistů. Nebylo ale pivo, nebyly klobásy... Několik telefonátů: "Jedete? Kde jste?" Nakonec všechno dobře dopadlo, na úzké pravobřežní silničce došlo k dopravní nehodě, tak se muselo čekat, pivo bylo se zpožděním.

Alphornbläser

Po cestě od Růžového Vrchu kráčí již skupinka chlapů, podle oblečení zjevně Rakušanů, každý nese cosi dlouhého. To jsou přece muzikanti Alphornbläsergruppe St.Oswald, hráči na alpské rohy. Však už se po nich poptávali jak Češi, tak Rakušané.

Alphornbläser

Brzy se již lesem rozeznívaly tóny alpských rohů, hudebních nástrojů dlouhých jistě dva a půl metru.

Po prvních uvítacích melodiích se ujali slova Reinhold List, jednatel organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald, a plavební ředitel Hynek Hladík. Reinhold List přivítal plavce, turisty, kteří přijeli z Rakouska, Německa i ze světa i sousedy z České republiky. Mezi diváky byl i jeden turista z rakouské obce Feldkirchen, který sem k Ježové na ukázku plavení dřeva přišel již po třicáté. Pro něj nachystali rakouští kolegové malý suvenýr.

Diváci

Pak již se střídala muzika a slovo. Hráli Alphornbläser, česky a německy povídal o historii kanálu Hynek Hladík. Muzikanti měli chvílemi v rukou dva nástroje, alpský roh a trubku, které bystře střídali.

Alphornbläser

"Vy jste ale přišli hlavně proto, abyste se pobavili, na to nám tu hraje muzika, a taky na plavení dříví. Já jsem byl před jedenácti lety jmenován plavebním ředitelem. Jako plavební ředitel jsem si dal právo připravovat na každé plavení plavební rozkaz. I na dnešek jsem jej připravil, teď vás s ním seznámím." A hned potom jej Hladík přečetl.
Plavební rozkaz č.7/2010 k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví ve středu dne 4. srpna 2010 v oblasti křížení s potokem Ježová.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 112 (na českém území). Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude ve půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Hned však pokračoval: "Milí plavci, musím se přiznat, že jsem nečekal, že vás přijde tolik. Několik plavců znám: Franze, Johanna, Helgu, Eberharda, Anitu, všimněte si, ta nemá plavební hák, ale terčový signál, a Ewalda. Vás je ale tolik, že pro všechny nemám nářadí. Jo, že jste si mysleli, že jste přišli jako diváci?! Tak to jste na omylu, jste tady na práci. Tak si rozdělte plavební háky, ti co na ně nezbude, půjdou vhazovat dříví tamhle do Rakouska! Tak do práce, jdeme na to! Že jste děti? To není problém, u nás pracují i děti!" Tak začalo plavení.

Za chvíli byla všechna připravená polena ve vodě, Anita dala signál ke stavidlům, která plavební ředitel odemknul, dal pokyn opodál stojícímu klukovi, co na tom, že mluví německy, ten začal točit klikou a voda začala proudit k rozvodí.

Otevření stavidel

Polena se vydala na svoji pouť ke hranicím. Muzika hrála. Když proplula polena pod mostkem u hranic, zdála se plavebnímu řediteli melodie poněkud smutná. Samozřejmě, že to nenechal bez komentáře.

Polena jsou na hranicích

"Jenom tady, u Ježové, se exportuje surové dříví z Rakouska do Čech, jinak je to vždycky obráceně. A slyšíte, když Rakušané vidí, že dřevo opouští jejich území, začnou hrát smutnou melodii."

Zhruba čtyři sta metrů za hranicemi, zhruba u sáhového kamene 112, jak znělo v plavebním rozkazu, se začalo dříví vytahovat z vody. Tuhle nejtěžší práci na celém plavení dělali nejen zkušení plavci, ale i ti, kteří sem původně přišli jako diváci. Ano, ba dokonce děti mezi nimi byly, české, rakouské a saské (jedna z malých plavkyň byla z vesničky Krippen, která je součástí města Bad Schandau na německé straně Česko-saského Švýcarska).

Vytahování dříví

Plavení bylo na konci. Ještě se vyfotografovat s plavci. "Můžeme?", ptali se někteří a hned se rovnali vedle plavců před objektiv. I my jsme u toho byli.

Fotografie s plavci

U hranic se pořád hrálo. Pěkně české pivečko k tomu a ani noty k tomu hraní nejsou potřeba.
Další akce projektu folklorního sdružení Libín-S Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu bude od neděle za týden, 15. srpna, na Jeleních Vrších. Ve dvanáct hodin začne setkání s folklorem, v jednu hodinu se budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy, ve dvě se bude plavit. Nedaleko plavebního kanálu bude již druhý den hořet milíř na pálení dřevěného uhlí, podobný tomu z pohádky. Milíř se začne stavět v sobotu 14. srpna ráno, odpoledne se bude zapalovat, hořet bude až do soboty 21. srpna. 21. srpna bude od dvou odpoledne další akce projektu - mše svatá u Rosenauerovy kapličky. 22. srpna bude poslední prázdninové plavení opět u potoka Ježová / Iglbach.
(Vloženo 04.08.2010 22:10)
EXKURZE AKADEMIE PRO PŘÍRODNÍ A PRŮMYSLOVOU KULTURU U PLAVEBNÍHO KANÁLU

Koncem května 2010 se v bavorském Neunburg vorm Wald konalo kolokvium Akademie pro přírodní a průmyslovou kulturu Bavorsko-Čechy na téma svážení a plavení dřeva, plavební kanály a lesní železnice. Jeden z příspěvků přednesl i plavební ředitel Hynek Hladík, jak jinak - o Schwarzenberském plavebním kanálu.
Poslední červencový den 2010 přijely na exkurzi ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na Jelení Vrchy čtyři desítky členů Akademie. Průvodcem jim byl Hynek Hladík.

"Nejlépe je začít v expozici o plavebním kanálu EXPO KANÁL," řekl Hladík, když německý autobus přijížděl na parkoviště na Jeleních Vrších u dolního portálu tunelu. Nad plastickou mapou se vrátil hluboko do historie Šumavy, kdy vlastník panství kníže Schwarzenberg neměl z rozsáhlých lesů prakticky žádný užitek. Josef Rosenauer navrhnul postavit plavební kanál ze sedla v osadě Růžový Vrch pod Svatým Tomášem. Jeho nápad nebyl přijat. Ani při druhém pokusu, kdy nabídnul, že začne stavět na své náklady, výnosy by pak dalších pět let měly připadnou jemu. Samozřejmě, že kníže na takovou nabídku přistoupit ani nemohl. Představte si, že by poddanný dostával výnosy, které by mohly být knížecí, do vlastní kapsy! To opravdu nejde! To raději nic. Stavba kanálu se otevřela až v roce 1789, kdy mohl Rosenauer knížeti 28. dubna napsat m.j.:

„Protože již roztál sníh v revíru Svatý Tomáš, kde se navrhuje zahájit práce v délce 994 sáhů ještě před příchodem c.k. dvorní komise, odjedu tam 29. tohoto měsíce, abych provedl nivelování a zahájil 4. května s 80 lidmi práce.“

Hladík ukázal při svém výkladu na plastické mapě i linii trasy, kterou Rosenauer navrhoval v budoucnosti vést kanál z Jeleních Vrchů až k bavorské hranici. Jeho následovníci po zkušenostech z provozu tzv. Starého kanálu zkrátili při dalším pokračování stavby trasu kanálu o cca 19 km, když vynechali dlouhý oblouk kolem vrchů Perník, Jelenská hora a dalších, a postavili podzemní kanál, dnes říkáme plavební tunel.

Po historickém úvodu přešli účastníci od EXPO KANÁL k dolnímu portálu tunelu a poté i k hornímu.

Exkurze u tunelu

Během cesty zpět na Jelení Vrchy byl čas na povídání. "Moje studentka připravuje v rámci vědecké seminární práce na gymnáziu v Řezně zvukového průvodce pro cyklisty podél Schwarzenberského plavebního kanálu. Neměla by to tak být práce, která zapadne kdesi v knihovně nebo snad do sběru. Cyklista bude mít audioprůvodce nahraného v empétrojce a u významných bodů si vyslechne zajímavosti o historii, o stavbě kanálu, o okolí i o vlivu kanálu. Nebude tak muset hledat někde v mapách a knížkách, ale za jízdy se dozví mnoho zajímavostí."

Hynek Hladík se rozpomně na e-mail Sigried Ottosen, studentky řezenského gymnázia Alberta Magnuse, které posílal před časem seznam doporučené literatury. "To je opravdu něco mimořádného, myslel jsem, že jde o běžnou seminární práci, která když dobře, tak skončí v knihovně," dodal. Pan profesor z gymnázia z Řezna ještě doplnil, že třeba se jednou tento audioprůvodce dočká i českého překladu.

Ostatně, když jsme čekali v bufetu U Jirásků na Jeleních Vrších na svůj borůvkový koláč, pan profesor si objednával česky. "Studoval jsem češtinu v intenzívním kurzu v roce, tuším, 1999, ale hodně jsem toho zapomněl."

U kávy či u piva byl čas i na další rozhovory. Zajímavé bylo setkání s bývalým ředitelem územní správy lesů Dolního Bavorska a Horní Falce Dr. Antonem Schmidtem o lesích na Šumavě a v Bavorském lese, který dával Šumavě, tak trpící kůrovcovou kalamitou v národních parcích, naději. Šumava bude opět zelená.
(Vloženo 01.08.2010 06:47)
POLENA PLULA Z RAKOUSKA DO ČECH

V neděli 18. července 2010 po poledni bylo u Schwarzenberského plavebního kanálu v místě křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach živo. Před druhou hodinou odpoledne už se hrálo, z Rakouska přišla pětice muzikantů, kteří si říkají No Hoiz, čepovalo se české pivo, zavoněly klobásky, i ty se prodávaly na české straně, bylo i sladké, čerstvě usmažené domácí koblihy.
Před půl třetí už přicházejí plavci - zkušení vrchní plavci Ewald, Johann a Franz a dva nováčci Eberhardt a Helga. Úplně bych zapomněl, s terčovým signálem ještě Anita. Všichni ve starém pracovním oblečení, úplně stejně, jako chodívali oblečení plavci, když se ještě plavilo palivové dříví ze severních úbočí Šumavy přes hlavní evopské rozvodí v osadě Růžový Vrch / Rosenhügel pro naše císařské hlavní město Vídeň.

Franz a Anita

Schwarzenberský plavební kanál přinášel odjakživa živobytí lidem na Šumavě, pracantů bylo třeba hodně. Na plavení dříví přišlo zhruba pět stovek lidí. Někteří se přišli podívat a až na místě zjistili, že sem k Ježové přišli pracovat. 18. července jsme dali práci hned deseti lidem.
Konečně přišel čas na plavení. Plavci dostali pokyn na vhození polen. Vhazovalo se na rakouském území. Pak již Anita dala pokyn Ewaldovi, aby otevřel stavidla, a za chvíli již proplula polena přes rakousko-české hranice. Ostatně, viděli jste, že by se surové dříví exportovalo z Rakouska do Čech? Že ne, že ty náklaďáky s kládami jezdí z Čech do Rakouska?! Vidíte, u nás na Schwarzenberském plavebním kanálu opravdu polena plují z Rakouska. I když byla za nedlouho vytažena z vody, české pivo stále ještě bylo na čepu, hladoví si pochutnávali na klobáskách.

Vytahování dřeva

Na pivečku

(Vloženo 27.07.2010 21:38)
PŘÍPRAVY NA PLAVENÍ U POTOKA JEŽOVÁ

Plavební ředitel vydal sice 12. července 2010 svůj plavební rozkaz. To však ještě neznamená, že plavení proběhne. 13. července totiž přišla z Aigenu tato zpráva:

"Včera u mne byl Ewald a oznámil mi, že v kanále není skoro žádná voda (jen asi 10 cm). Někde se to musí vsakovat.

Anita Schaubschläger"

Nebyla to tedy dobrá zpráva.
K plavebnímu kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach se dostal Hynek Hladík až 15. července. Nebyl v ředitelském, ale v pracovním, v autě měl samozřejmě i nářadí.

Situace byla horší, než popisoval Ewald Anitě. V kanálu prakticky nebyla žádná voda, malinký pramének přitékal z Rakouska, stejně velký nebo ještě menší z náhonu od Ježové. Oba dva se ztracely v jednom místě mezi prkny opevnění dna.

Kanál bez vody

Plavebnímu řediteli bylo hned jasné, že problém je v náhonu od potoka Ježová. Plavební kanál sice křižuje celkem 21 potoků, ale na rakouském území jsou obnoveny pouze čtyři objekty na kanálu, kanál zde není mnohdy ani zřetelný v terénu. Z Rakouska tedy kanálem k Ježové přitéká opravdu jen malinký pramínek vody. Ukázky plavení a vlastně i obraz plavebního kanálu je závislý na přívodu vody z potoka náhonem, který tu před 222 lety nechal postavit Josef Rosenauer.

Voda do náhonu však vůbec nenatékala, ztrácela se podzemními cestami a všechna odtékala do potoka.

Svoje uplatnění našel hlavně rýč a ruce. Bylo třeba natěžit drny a jimi potom více než sto metrů od kanálu zatěsnit vodní cesty pod povrchem, aby větší část vody z potoka mohla být odvedena do náhonu. Za dvě hodiny začala voda opět proudit náhonem. Za nedlouho se v plavebním kanálu u Ježové opět zaleskla vodní hladina.

Kanál opět na vodě

Když k plavebnímu kanálu přišla skupinka dětí z Lince, vypadal už kanál skoro jako obvykle.
Nebylo však jisté, jestli do druhého dne vystoupá voda v kanálu dostatečně vysoko. Proto tu byl v pátek 16. července odpoledne plavební ředitel znovu, tentokrát ještě s dělníkem firmy Meliorace České Budějovice, spol. s r.o., jejíž majitel Jiří Borovka je velký přítel kanálu. Vezli si sebou opět lopatu, krumpáč, rýč, motorovou pilu a pro jistotu i technickou textilii k zatěsnění podzemních cest vody.

Vody bylo v kanálu překvapivě dost. Cyklisté, kteří na lavičkách u Ježové byli možná překvapeni radostným výkřikem plavebního ředitele. Oba muži, dělník i plavební ředitel tak jenom odstranili překážky z náhonu, připravili plavební háky a navezli dřevo na plavení.

Kanál je připraven

Plavební kanál u hraničního potoka Ježová / Iglbach je připraven na nedělní plavení. Polena poplavou kanálem z Rakouska do Čech v neděli o půl třetí.
(Vloženo 17.07.2010 08:24)
V NEDĚLI POPLAVOU POLENA Z RAKOUSKA DO ČECH

Již tuto neděli 18. července 2010 poplují polena přes rakousko-české hranice u hraničního potoka Ježová / Iglbach. Plavební ředitel Hynek Hladík vydal 12. července svůj již šestý plavební rozkaz:
Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví
v neděli dne 18. července 2010 v oblasti křížení s potokem Ježová.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 112 (na českém území). Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva..

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude ve půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

V Prachaticích 12.07.2010
Ukázku plavení dříví bude v nepřítomnosti plavebního ředitele řídit Anita Schaubschläger z Aigenu.

Se svými plavebními háky o půl třetí přijdou k Ježové / Iglbachu vrchní plavci Ewald, Johann und Franz a dva noví plavci, z toho jedna žena, Eberhard a Helga. Znamení k zahájení plavby terčovým signálem bude dávat pověřená vedoucí plavby Anita.

Plavci

Aby plavcům a případným divákům nebylo smutno, bude jim již od tři čtvrtě na dvě vyhrávat hornorakouská hudební skupina "No hoiz".
Na ukázku plavení dříví u Ježové můžete přijít pěšky či přijet na kole. Pro pěší je nejlépe vydat se o hostince Haagerhof nad Aigenem, k Ježové je to zhruba 2,5 km lesem, nebo z křižovatky U Korandy v bývalé osadě Růžový Vrch se dostanete k Ježové podél plavebního kanálu po necelých dvou kilometrech. V druhém případě musíte však počítat s velmi špatným stavem příjezdových cest (ať již z Pasečné, nebo od přívozu Dolní Vltavice - Kyselov. Můžete však použít i vláček "Bummelzug" z Aigenu z náměstí k celnické chatě u Schwarzenberského plavebního kanálu vzdálené pouhých 1,1 km od místa plavení. Cestu vláčkem je třeba si zajistit v kanceláři Tourismusverband Boehmerwald +43 7281 2006511, nebo e-mailem: schaubschlaeger@boehmerwald.at či info@boehmerwald.at. Odjezd vláčku ve 12:45 hod.
(Vloženo 15.07.2010 22:13)
PLAVENÍ DŘÍVÍ NA JELENÍCH VRŠÍCH 11.07.2010

Neděle 11. července 2010 přinesla nad Jeleními Vrchy modrou oblohu. Čestmír Hrbek, majitel domu č.p. 13, se po poledni podíval na teploměr za oknem a oznámil: "Třicet ve stínu!" "A představ si," poznamenal plavební ředitel Hynek Hladík, "dnes ráno byly v Nové Peci jen necelé čtyři stupně!"

Okolo podél plavebního kanálu jezdily desítky cyklistů, někteří zdravili: "Dobrý den!", jiní zase: "Grüss Gott!", Čechů bylo o něco málo víc než Rakušanů či Němců. "Jak mohou jezdit v tak velkém horku!", poznamenal Hrbek. Někteří z turistů se zastavili ve znovu otevřené expozici EXPO KANÁL.

Po jedné hodině vynosil plavební ředitel Hladík plavební háky, které měly lákat okolo projíždějící na ukázku plavení, která měla začít ve dvě. Jen několik málo z cyklistů ptalo: "Kde bude to plavení?" "Moc lidí asi dnes nepřijde, je moc velké horko!", poznamenal Hladík.

V plavebním kanálu na Jeleních Vrších moc vody neteklo, tak málo vody by polena jistě neuneslo.

Po půl druhé najednou přicházely skupinky turistů, kteří čekali na plavení. Po tři čtvrtě pozval plavební ředitel oblečený v černém mysliveckém saku, v kožených zelených kalhotách s koženými holinkami na nohou, zeleným kloboukem na hlavě, postávající na okraj lesa, kde už to ve dvě začne. Ve stínu lesa se tak sešlo jistě zhruba pět set diváků.

"Vždyť ta voda skoro neteče!", ozval se jeden z kluků na břehu plavebního kanálu. "To ti chlapi s těmi bidly budou házet dříví do vody?", ptal se další. "Ne, dříví budete vhazovat vy, plavci, proč si myslíš, že jste sem přišli?", odpovídal dotazem plavební ředitel. "Dívat se!" "Ale kdepak, přišli jste sem pracovat, ty to ještě nevíš!", poznamenal Hladík. "A až naházíte dříví do vody, podělíte se o plavební zbývající plavební háky!", dodal ještě.

Byly dvě hodiny, když plavební ředitel začal povídat o plavebním kanálu, který byl postaven před více než dvěma sty lety, aby umožnil plavení dříví ze severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Grosse Mühl a po ní k Dunaji. Po Dunaji se pak dřevo dopravovalo do našeho císařského hlavního města. "Víš, jak se naše císařské hlavní město jmenovalo?", zeptal se nejblíž stojícího kluka. Ten nejprve řekl: "Praha!", babička ale zezadu napovídala, tak se hned opravil: "Vídeň!"

"Sind da auch Leute, die nur deutsch verstehen?", zeptal se, když bylo skoro jasné, že nikdo neodpoví kladně na otázku, jestli je tu někdo, kdo rozumí jen německy. Najednou se ale zvedlo několik rukou a tak bylo třeba vést výklad ještě německy.

Najednou se přivalila kalná voda. Diváci nevěli, že zhruba před půl hodinou byla otevřena stavidla plavební nádrže Jelení jezírko, voda má zhruba dvacet až třicet minut, aby dotekla sem, na Jelení Vrchy. Vody už bylo na plavení dost.

Plavební ředitel tedy ještě přečetl svůj letošní pátý rozkaz a dal pokyn ke vhazování dřeva. Toho se ujmuli kluci, kteří ještě před několika minutami mysleli, že se přijeli jen dívat.

Vhazování dřeva

Přišel další pokyn, zazněla píšťalka a plavci z Územního pracoviště Stožec Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava otevřeli první stavidla. Dřevo se vydalo na svoji zhruba jeden a půl kilometru dlouhou pouť k potoku Hučice.

Dřevo se vydalo na svoji pouť po hladině

"Plavební kanál se stavěl na dopravu palivového dřeva pro Vídeň, později byl upraven i pro plavbu dlouhého dříví, klády mohly být dlouhé až 27 metrů. Protože byl vybudován spojovací smyk od kanálu k prodloužené železnici z Budějovic do Nové Pece, bylo možné dříví vytěžené na Šumavě plavit k dráze a potom po kolejích dopravovat třeba jako stěžňové dříví do loděnic v Hamburku!"

Dříví usměrňovali malí plavci

Plavené dříví usměrňovali malí plavci s plavebními háky, mezi nimi i jeden z pět set kilometrů vzdáleného Braunschweigu. Konečně dospělo dřevo do svého cíle. Plavci vytáhli klády a polena z vody, odměnou jim byl potlesk diváků.

"Ukázky plavení dříví jsou součástí projektu folklorního sdružení Libín-S Prachatice nazvaného Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Partnery projektu jsou i Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouský Tourismusverband Böhmerwald. V rámci něj se setkávají folklorní soubory z jižních Čech, Horních a Dolních Rakous a z Bavorska, vyprávějí se pohádky z obou stran Šumavy, ale také se postaví milíř na pálení dřevěného uhlí, sejdou se věřící z Čech, Rakouska a Bavorska na mši svaté u plavebního kanálu", vyprávěl Hynek Hladík při cestě zpět na Jelení Vrchy česky a německy.
Další ukázka plavení dříví proběhne za týden, v neděli 18. července 2010, u hraničního potoka Ježová / Iglbach. Doprovodný program začne ve 13:45 hod., vlastní plavení ve 14:30 hod. Můžete použít i vláček "Bummelzug" z Aigenu z náměstí k celnické chatě u Schwarzenberského plavebního kanálu vzdálené pouhých 1,1 km od místa plavení. Cestu vláčkem je třeba si zajistit v kanceláři Tourismusverband Boehmerwald +43 7281 2006511, nebo e-mailem: schaubschlaeger@boehmerwald.at či info@boehmerwald.at. Odjezd vláčku ve 12:45 hod.
(Vloženo 11.07.2010 21:58)
SPOLEČNĚ KE KANÁLU

V úterý 15. června 2010 dopoledne na Jelení Vrchy přijely dva autobusy s dětmi, jeden s rakouskou a druhý s českou poznávací značkou. Pro děti ze základní školy Vodňanská v Prachaticích a z hlavní školy v hornorakouském Aigenu byl připraven program Společně ke kanálu.

U dolního portálu tunelu přivítali společně české a rakouské děti plavební ředitel Hynek Hladík a ředitel aigenské školy Josef Gruber. "Děvčata a kluci, chtěl bych vás jménem s.p. Lesy České republiky i obou škol pozdravit tady na české straně Šumavy. Jsme tu u Schwarzenberského plavebního kanálu, kde kdysi tvrdě pracovali plavci, ale večer si jistě vyprávěli různé historky, možná pohádky. I my budeme poslouchat pohádky z obou stran Šumavy. Po polední přestávce si ukážeme, jak se plavilo na Schwarzenberském plavebním kanálu dříví. Pojďte, půjdeme nad tunelem k hornímu portálu tunelu," začal Hladík. Cestou pak vyprávěl o lese, ukazoval malé stromečky v náletu, povídal o plavebním tunelu.

U horního portálu tunelu je romantické místečko, trochu stranou od ruchu. Děti se rozesadily na lavicích, na kládě. Ředitel Gruber představil Helenu Svobodovou z Prachatic a Elfriede Söllner-Babes z Aigenu - dvě vypravěčky pohádek z obou stran Šumavy.

Vyprávění pohádek z obou stran Šumavy

"Vor langer, langer Zeit, war es gestern, war es heute...", ujmula se slova Elfriede a začala vyprávět pohádku O sladké kaši. "Před dávnými, dávnými časy, bylo to včera, bylo to dneska, v jedné vsi žila chudá vdova a ta měla dceru. Bydlely ve staré chalupě s doškovou roztrhanou střechou...," navázala Helena. Česky se jmenuje stejná pohádka Hrnečku, vař. Pohádka zazněla často v česko-německém dialogu.

Vyprávění pohádek z obou stran Šumavy

"Další pohádku od nás ze Šumavy nalezl rakouský sběratel a vypravěč pohádek Helmut Wittmann," uvedla historku O uhlíři a lesním mužíkovi Helena. "...na Šumavě žili mnozí uhlíři. Z dříví stromů pálili dřevěné uhlí. Byla to těžká, namáhavá a špinavá práce. A přes spoustu práce byl život uhlířů plný nouze a bídy."

"Mám pro vás úkol," navázal po doznění pohádek Hynek Hladík. "Plavební kanál byl postaven, aby se po něm plavilo palivové dříví ze Šumavy pro naše tehdejší císařské hlavní město. ... Později byl upraven i pro plavení dlouhého dříví, bylo možné plavit i kmeny 23 metrů dlouhé, musely se zmírnit oblouky, aby klády mohly proplout. Proto došlo i ke zkrácení tunelu. Původně byl tunel dlouhý 419 metrů, dnes je vidět i mimo tunel chodníček, který vedl podle kanálu v tunelu, jde najít i zbytek původního portálu. Najděte ten chodník, změřte jej třeba odkrokováním a řekněte mi, jak je kanál dlouhý dnes." Nastal pohyb mezi dětmi, děti hledaly, Češi i Rakušané. Za chvíli děti hlásily svoje výsledky. "445 metrů!" "To přece není možné, tunel nebyl prodloužen, ale zkrácen." Za chvíli se hlásili současně čtyři čeští kluci: "389!" "Vy jste to někde přečetli, nebo spočítali, to je dobrý výsledek!"

Během polední přestávky přijeli na Jelení Vrchy tři vrchní plavci z Aigenu: Franz, Johann a Ewald.

"Plavci jdeme na to, vezměte si plavební háky, které jsem pro vás připravil, rozdělte je mezi sebe Češi i Rakušané, práce se najde ale i na ostatní," volal plavební ředitel na děti, "tři háky tu nechte pro tři vrchní plavce!"

Poté přečetl svůj čtvrtý letošní plavební rozkaz. "Plavci, napřed začněte vhazovat to dlouhé dříví!" A nejprve silnější "chlapi", no "chlapi", spíš kluci, vždy ve dvojicích se vrhli ke kládám. Vhazování začalo.

Vhazování dřeva

"A teď ještě polena!"

Vhazování dřeva

Klády a polena pluly zhruba půl kilometru. Děti s plavebními háky šly po cestě a sledovaly plovoucí dřevo, když se dřevo vzpříčilo, odstraňovaly zátarasy. Staří chlapi, vrchní plavci Franz, Johann a Ewald z Aigenu, radili, občas pomohli.

"Chytni tu první kládu, přitáhni ji, aby byla napříč přes kanál a drž ji," volal ředitel, "tady budeme vytahovat dříví!"

Vytahování dřeva

"Vezmi ten hák a jako harpunou tref silně poleno! Pořádně! Počkej, já ti to ukážu!" A ředitel zapíchnul hák do polena a vytánul je z vody.

Na parkovišti ukončil ředitel školy v Aigenu Josef Gruber společnou akci, na kterou přijelo 47 dětí z jižních Čech a z Horních Rakous. Projekt byl spolufinancován z fondů Evproské unie pro územní spolupráci.
(Vloženo 16.06.2010 17:09)
U JEŽOVÉ PLULA POLENA LETOS POPRVÉ 12. ČERVNA

Termíny plavení dříví na letošní rok byly stanoveny na podzim minulého roku, tedy i termín prvního letošního plavení u hraničního potoka Ježová / Iglbach 12. června 2010. Když pak byl v zimě stanoven termín mezinárodního setkání plavců a vorařů, na které se chystala i skupinka z Prachatic. Setkání se od přijetí folklorního sdružení Libín-S Prachatice vždy zúčastňuje plavební ředitel Hynek Hladík, který tak reprezentuje plavce od Schwarzenberského plavebního kanálu a členy Libínu-S Prachatice, přestože doposud chyběl na plavení v posledních letech jen jednou. Už proto bylo jasné, že ukázka plavení bude 12. června trochu jiné.  

Novinky přichystali i partneři folklorního sdružení Libín-S Prachatice z hornorakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald.

Při ukázkách plavení u Ježové snad největším problémem je nedostatek vody. Ta totiž nepřitéká plavebním kanálem z Rakouska, ale přiváděcím příkopem z hraničního potoka Ježová / Iglbach. Aby bylo možné plavit dříví z Rakouska, je třeba vzdout vodu stavidly na českém území. Dřevo se vhazuje v blízkosti sáhového kamene 110 na rakouském údolí. Když je ve vodě, je třeba otevřít stavidla v Čechách, aby proudící voda přinesla plavené dříví přes státní hranice a potom dál v Čechách směrem k hlavnímu evropskému rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch. Stavidla je možné otevřít až když je všechno připravené dřevo ve vodě. Od stavidel k místu vhazování vidět není, navíc signál mobilních telefonů u Ježové není. Ostatně mobily nebyly ani před dvěma sty lety, kdy se plavilo dříví ze Šumavy do císařského hlavního města Vídně. Přesto všechno klapalo. Plavci totiž měli na významných místech terčové signály.

Právě signály byly onou hlavní novinkou. Ovládaly je dvě dělnice, každá s jedním terčovým signálem.

Již více než hodinu před plavením u Ježové navozovalo dobrou náladu Duo Bertlweiser.

Duo Bertlweiser

Duo Bertlweiser

Pak už tady byli plavci, oblečení po staru, v pracovním, s modrou zástěrou starou vestou, dřeváky, případně kožené pracovní boty na nohou. Dokonce dvě ženy přišly na plavení, obě se šátky na hlavách.

Slova se ujal ramenatý Franz, zkušený vrchní plavec.

Plavci

Ostatně vedle Franze na obrázku vidíte terčový signál, o kterém jsme mluvili.

Pak už začalo plavení, na které se přišla podívat asi stovka diváků.

Plavení dříví

Ukázky plavení na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou součástí projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2010. Jeho nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice.  Partnery projektu jsou sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald, kulturní spolek SUNNSEITN, obec Nová Pec a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
(Vloženo 17.06.2010 06:39)
ZÁSTUPCI LIBÍNU-S BYLI V SEVERNÍ ITÁLII

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice je od roku 2006 členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Jednou z nejvýznamnějších aktivit Asociace jsou mezinárodní setkání plavců. Jde o příležitost se setkat, vyměnit zkušenosti a navázat přátelské vztahy mezi různými členy Asociace.

Od roku 1986 do roku 1998 se mezinárodní setkání konala každým rokem. V roce 1998 se přešlo k pořádání mezinárodních setkání jednou za dva roky, aby byla umožněna velká účast členů. V rocích, kdy nejsou organizována mezinárodní setkání, se koná vždy valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů, které se zúčastňují dva zástupci jednotlivých členských spolků (pravidelně se i v lichých letech přijíždějí do místa konání valné hromady i další členové spolků, je pro ně organizován program podobně jako při mezinárodních setkáních, bylo tomu tak např. i v polském Ulanówě v roce 2009).



Plakát mezinárodního setkání plavců a vorařů v Roveretu

V letošním roce se mezinárodní setkání plavců a vorařů konalo v severoitalském městě Rovereto na břehu řeky Adige. Ráno 10. června 2010 se na zhruba 700 km dlouhou cestu na jih vydali Hynek Hladík a Helena Svobodová, aby reprezentovali folklorní sdružení Libín-S Prachatice a plavce od Schwarzenberského plavebního kanálu.

Prvním cílem cesty byla palírna Disteileria Marzadro, kde v moderním prostředí vestibulu proběhlo přivítání a akreditace jihočeských delegátů.

Disteileria Marzadro

Libíňákům byla přidělena jako asistentka Beatrice Festini (hovořila vedle italštiny velmi dobře německy, francouzsky, anglicky, španělsky a portugalsky), která je dovedla k hotelu Castel Beseno ve 13 km vzdáleném Besenellu. Z terasy pokoje se otevřelo nádherné panorama.

Castel Beseno

Večer se konala večeře na přivítanou v restauraci “Manifattura Tabacchi” v Roveretu.

Večeře na přivítanou

Prachatičtí seděli u českého stolu spolu se členy Vltavanských spolků Čechy. Přišel čas na úvodní slovo předsedy Asociace vorařů z řeky Adige Lucio Dama.

Přivítání Lucia Damy

Přestože jednotlivé delegace dostaly místa u označených stolů, došlo samozřejmě k prvním posezení plavců z různých zemí a spolků, třeba na následující fotografii jsou tři kamarádi - Němec, Polka a Čech.

Přivítání Lucia Damy



V pátek dopoledne se sešli zástupci členských spolků Mezinárodní asociace plavců a vorařů v Městském muzeu / Museo civico v Roveretu na valné hromadě Asociace.

Libín-S zastupoval jeho předseda a plavební ředitel Hynek Hladík. Druhá členka delegace - Helena Svobodová - se vydala na výlet spolu s Poláky, jeli k nedalekému jezeru Garda / Lago di Garda.

Valná hromada, které předsedal prezident Asociace Angel Portet, vzala na vědomí zprávu o činnosti od minulého zasedání v polském Ulanówě, schválila zprávu o hospodaření a o revizi (tu přednesl Hynek Hladík, revizor Asociace).

Zasedání valné hromady

Prezident Angel Portet informoval o postupu přípravy knihy o vorařských a plaveckých tradicích ve světě, kterou připravuje ve spolupráci s mezinárodním kolektivem spolupracovníků. Doposud ovšem chybí informace z východní Evropy. Valná hromada přijala nového člena - stalo se jím město bavorské město Wolfratshausen, které leží na soutoku řek Isar a Loisach na historické obchodní cestě, která vedla z jihu Alp do Mnichova a dále na sever. Město, které se již dnes pyšní svými mnoha set let starými vorařskými tradicemi získalo zároveň titul Mezinárodní vorařské město. O stejný titul požádalo i slovinské město Ljubno ob Savinji.

Zasedání valné hromady

Při jednání bylo určeno místo konání příští valné hromady. Protože se o pořadatelství v roce 2011 žádný spolek neprojevil zájem, bylo dohodnuto, že zástupce členských spolků přijme Německé muzeum lodní plavby v Bremenhavenu, jeho ředitel Hans-Walter Keweloh je viceprezidentem Asociace.

Příští mezinárodní setkání plavců a vorařů se bude konat v katalánském La Pobla de Segur v roce 2012. Svoje představy o setkání představili členové Kulturního sdružení vorařů na Noguera Pallaresa.

Zasedání valné hromady

Kam se sjedou plavci a voraři v roce 2013? Na Šumavu! Pořadatelem setkání na Šumavě bude folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Hynek Hladík nastínil program připravovaného setkání. Hosté by se měli zúčastnit především ukázek plavení dříví na Jeleních Vrších i na česko-rakouských hranicích, bude však připravena i dalších zajímavostí.

Před polednem se Helena Svobodová opět připojila k účastníkům valné hromady, kteří pak odjeli na pravý břeh řeky Adige do statku a vinařství de Tarczal.

statek a vinařství de Tarczal

Po obědě v místní restauraci Cantina de Tarczal přišla návštěva sklepů a konečně společné fotografování na nádvoří statku.

statek a vinařství de Tarczal

statek a vinařství de Tarczal

Od statku nebylo daleko k palírně Disteileria Marzadro, kam delegáti valné hromady nejeli tentokrát již k registraci, ale k exkurzi.

statek a vinařství de Tarczal

Slavnostní večeře byla v Manifattura Tabacchi. Součástí večerního programu bylo vzájemné předání dárků. Na folklorní sdružení Libín-S přišel čas poměrně brzy, delegace členských spolků přicházely na pódium k vedení místní Asociace vorařů od Adige podle anglické abecedy podle jednotlivých zemí, takže Česká republika šla na řadu hned po Rakousku. Jako první ovšem byli voraři z Korutan od horní Drávy - OBERDRAUTALER FLÖßER kráčeli sálem, vlajkonoš nesl prapor spolku, za ním čtyři muži nesli na ramenou bednu, která silně tvarem a velikostí připomínala rakev. V rakvi ovšem nebyl nebožtík, ale velký model voru.

Plavci od horní Drávy

Hynek Hladík, který šel na pódium po OBERDRAUTALER FLÖßER, předal Luciu Damovi džbán s logem folklorního sdružení Libín-S a s plavebním hákem. Při předávání poznamenal: "Od horní Drávy přijela velká parta, my jsme přijeli jen jako dvoučlenná skupiba, proto i náš dar není tak velký." Od organizátorů dostal, stejně jako zástupci dalších plaveckých a vorařských spolků, maketu voru a knížku.


Po sobotní snídani odjela kolona autobusů s účastníky mezinárodního setkání do asi 20 km vzdáleného San Michele all´Adige. Libíňáci zvolili dopravu vlastním autem, aby byli trochu méně závislí na programu setkání.

San Michele na levém břehu dominuje bývalý klášter s kostelem s návštěvou zasvěceným Sv. Michalovi. V klášteře je umístěno Muzeuum zvyků a obyčejů trentinského obyvatelstva, Zemědělský institut se svými historickými vinnými sklepy.

Klášter v San Michele all´Adige

Jednotlivé delegace si prohlédli postupně kostel, muzeum i vinné sklepy. Během prohlídky několkrát narazili na jméno zakladatele Zemědělského institutu v současné podobě profesora Šebesty. Hlavně ten háček nad "S" uprostřed italštiny zaujal. V kostele vystřídala účastníky setkání svatba.

Svatba v kostele San Michele all´Adige

Zajímavé bylo etnografické muzeum s exponáty ze všech oborů života lidí v Trentinu - řemesla a povolání, bydlení, kroje.

Etnografické muzeum v San Michele all´Adige

Voraři se zastavili nad modelem voru.

Etnografické muzeum v San Michele all´Adige

Když odcházeli Poláci z Ulanówa z návrší kláštera, vyšli z kostela svatebčané, novomanželé měli jistě ze setkání s muži v modrých sakách jistě velké ozvláštnění přesně naplánovaného obřadu, došlo k blahopřání i na polskou písničku.

Svatba v San Michele all´Adige

Uličkami San Michele all´Adige a přes most se přesunuli účastníci setkání na protilehlý břeh, kde u řeky proběhnout oběd v přírodě a vorařská slavnost s odplutím prvních vorů.

Oběd na břehu řeky

Krátce po začátku se spustil déšť, prachatičtí využili výhody vlastního auta a část odpoledne strávili v Roveretu.

Rovereto

V podvečer se konal průvod plavců a vorařů od Manifattura Tabacchi na náměstí Filzi ve čtvrti Sacco na břehu řeky Adige.

Plavci a voraři

Plavci a voraři

Plavci a voraři

V pozdním odpoledni připluly vory.

Vory připluly do Rovereta


Hlavním bodem posledního dne byla ceremonie u Zvonu míru na Colle di Miravalle v Roveretu. Zvon míru zde byl umístěn na památku bojovníků a především obětí všech válek. Právě tady v jižním Tyrolsku probíhaly během 1. světové války úporné boje v horách se spoustou mrtvých.

Areál Zvonu míru

Na Colle di Miravalle vystoupily i mažoretky za doprovodu městské kapely.

Areál Zvonu míru

Konaly se závěrečné oficiální projevy rozloučení, zazněly hymny všech států, ze kterých přijeli účastníci setkání. "Kde domov můj" zazněl hned jako druhá hymna, první byla rakouská, poslední italská.

Polská hymna

Když se hrála španělská hymna, Katalánci se stáli zády ke zvonu. Oni španělskou hymnu za svoji nepovažují, katalánská se nehrála. Katalánci požádali, aby po zaznění italské hymny mohli zazpívat svoji, katalánskou, hymnu.

Areál Zvonu míru

Nastaly poslední okamžiky fotografování u zvonu, potom nad údolím Adige z vrchu Colle di Miravalle nad Roveretem znělo sto úderů Zvonu míru, které působivě uzavřelo XVII. mezinárodní setkání plavců a vorařů v Roveretu.

Údery Zvonu míru

Areál Zvonu míru

XVII. mezinárodní setkání plavců a vorařů skončilo.

Transparent

(Vloženo 19.06.2010 07:35)
NA JELENÍCH VRŠÍCH PLULO KANÁLEM DŘEVO JIŽ PO DRUHÉ

V sobotu 5. června se na Jelení Vrchy za krásného skoro letního počasí přišlo podívat na ukázku plavení dříví zhruba 150 turistů. Plavci ze Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava předvedli historické šumavské řemeslo pod velením vrchního plavce Pavla Štětiny.
(Vloženo 06.06.2010 19:18)
KOLOKVIUM AKADEMIE PRO PŘÍRODNÍ A PRŮMYSLOVOU KULTURU

Neunburg vorm Wald

V sobotu 29.05.2010 se v bavorském Neunburg vorm Wald konalo 3. kolokvium Akademie pro přírodní a průmyslovou kulturu Bavorsko - Čechy. Kolokvium se zabývalo problematikou svážení a plavení dřeva, plavebními kanály a lesními železnicemi. Na titulní straně pozvánky byl horní portál tunelu Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších.

Zámek v Neunburg vorm Wald

Mezi pozvanými byl plavební ředitel Hynek Hladík. Jeho přednáška Schwarzenberský plavební kanál na Šumavě byla zařazena hned jako první. Nejprve se věnoval historii, poté informoval o projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. V závěru provedl přítomné na fotografiích podél plavebního kanálu od ústí řeky Große Mühl do Dunaje přes spáditý úsek a hlavní evropské rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch, Jelení Vrchy až k bavorské hranici.

Schwarzenberský plavební kanál
Po něm hovořil bývalý ředitel územní správy lesů Dolního Bavorska a Horní Falce Dr. Anton Schmidt na téma Plavení dřeva a voroplavba v Bavorském lese.

Dr. Anton Schmidt

Dr. Schmidt se nejprve vysvětlil pojmy: Trift - což je volná plavba polen či klád a Flösserei - voroplavba. Voroplavba nebyla možná na všech řekách Bavorského lesa. Zvláštností zde byla plavba vorů z prken.

Hlavní pozornost věnoval Dr. Schmidt plavbě po Řezné a jejích přítocích. Plavení dříví zde probíhalo prokazatelně od 14. století. První zpráva o voroplavbě z Bavorského lesa je z roku 1344 z Kötztingu. Plavilo se především stavební dřevo a řezivo po Bílé Řezné a Řezné až po Řezno a Straubing. V 15. století se plavilo i dlouhé dřevo. Nejvýznamnější byla plavba dřeva na krovy řezenského dómu v roce 1459. V 17. století bylo plavení dříví na 30 let přerušeno (1636-1667), aby se uchránila perlorodka říční. V roce 1773 začaly významné plavby palivového dříví pro Řezno, plavilo město, stát i soukromní podnikatelé. Bavorský král Ludvík I. v roce 1845 se pokusil splavnit Řeznou pro lodě, což se nepodařilo. Proto byla do roku 1849 Řezná upravena pro voroplavbu a volnou plávku od Zwieselu, později bylo zřízeno ze státních prostředků 20 stavidel ke zlepšení voroplavby a volné plávky výřezů kulatiny. Plavbu na Řezné upravil první plavební řád z roku 1856. Stavba železnice v roce 1877 až do Zwieselu znamenala ukončení plavba vorů z řeziva.

V roce 1925 ukončila s konečnou platností stavba přehrady s elektrárnou pod Viechtachem a v roce 1950 stavba přehrady v Regenu. Stavba lesních cest a doprava dříví nákladními auty a stoupající mzdové náklady znamenaly konec 600 let dlouhé historie plavby dřeva na Řezné.
Ing. Jiří Běl přednášel o Vchynicko-tetovském plavebním kanálu mezi Modravou a Srním, který vyprojektoval Ing. Josef Rosenauer.

Ing. Jiří Běl

V odpoledním bloku hovořil PhDr. Stanislav Bucharovič z Karlovarského muzea na téma Blatenský příkop v Krušných horách. 12 km dlouhý příkop, který přiváděl vodu pro důlní zařízení, rýžoviště, stoupy i pro hašení požárů, byl postaven pro Blatenskou důlní společnost v letech 1540-1544. Pro důlní účely přestal sloužit v polovině 19. století.

PhDr. Stanislav Bucharovič

Ing. Pavel Suček přednášel o vodním příkopu Flossgrabenu / Stoce jako nejvýznamnějším vodní díle Slavkovského (Císařského) lesa. Slavkovský dříve zvaný Císařský les byl významným cínovým revírem, těžil se zde po staletí cín a stříbro. Pro zásobování důlní činnosti vodou byl již ve 14. století postaven první vodní příkop. V letech 1530-1536 byl postaven 24 km dlouhý Flossgraben.

Flossgraben v Kladské

Sloužil podobně jako Blatenský příkop pro důlní zařízení, rýžoviště, stoupy i pro hašení požárů v Horním Slavkově a dalších místech na trase. Díky Flossgrabenu mohlo vzniknout několik dalších důlních lokalit.
Program uzavřela přednáška bývalého vrchního ředitele lesní správy (okres Cham) Siegfrieda Kutschera Svážení dřeva na saních a železniční trať Rachel - Lusen (Roklan - Luzný) v Bavorském lese.

Siegfried Kutscher

Nejprve hovořil o historii lesní železnice Spiegelau pod svahy Roklanu a Luzného. K jejímu vzniku mohlo dojít až po dokončení veřejné železnice. V roce 1900 byl postaven 2 km dlouhý zkušební úsek lesní úzkokolejky s rozchodem 650 mm. Materiál pro stavbu lesní železnice byl nakoupen opotřebovaný z jiných již nepotřebných lesních železnic v Bavorsku. V roce 1909 byl dokončen úsek Spiegelau - Sagwassersäge, tedy zhruba do oblasti dnešního informačního centra NP Bavorský les v Domě Dr. Eisenmanna. Později na ploše asi 20 km čtverečných vyrostlo 110 km úzkokolejné trati. Svůj vrchol zažila v letech 1925-1930 při zpracování polomu. Hlavní trať byla ze Spiegelau do Mauthu, druhý úsek byl na západním svahu Roklanu v území lesního úřadu Klingenbrunn, třetí jižně od Roklanu na lesním úřadě St.Oswald, poslední pak v údolí potoka Reschbach do Finsterau v oblasti lesního úřadu Mauth - západ. Při výstavbě železnice pracovalo až 600 dělníků, provoz zajišťovalo 83 stálých pracovníků. V roce 1957 padlo rozhodnutí, že provoz lesní železnice bude ukončen v roce 1960. Poslední jízda se konala 11. května 1960. Železnici nahradily lesní silnice a doprava dříví nákladními auty.
Akademie pro přírodu a průmyslovou kulturu Východní Bavorsko - Čechy je inovativní vzdělávací institucí. Jejím cílem je dosáhnout propojení významných geotopů, biotopů a památek z dějin techniky a hospodářských dějin a seznámit s nimi veřejnost.

Akademie
- podporuje vědu a výzkum, vzdělávání a odbornou výchovu
- zkoumá možnosti zahraniční spolupráce a zjišťuje zvláštnosti jednotlivých regionů
- propojuje vzdělávací centra a různé instituce v Bavorsku a Čechách. Zahrnuje spolupráci s Národním parkem Bavorský les a Národním parkem Šumava stejně jako spolupráci s Univerzitou Regensburg a Západočeskou univerzitou v Plzni v oblasti vědy.
(Vloženo 30.05.2010 10:38)
PLAVEBNÍ SEZÓNA 2010 BYLA ZAHÁJENA



Pozvánka na zahájení plavební sezóny

Předpověď počasí děsila pořadatele Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2010 z folklorního sdružení Libín-S Prachatice. Na sobotní odpoledne 22. května 2010 byly regionální předpovědi pro jižní Čechy, či pro obce na rakouské straně Šumavy značně pesimistické - ve znamení mraků a deště. Někde se psalo o zatažené obloze a dešti, jinde o zatažené obloze a mrholení. Místní z Jeleních Vrchů uklidňovali - "Bude hezky, vždycky na zahájení plavební sezóny bylo hezky". Před polednem bylo na Jeleních Vrších skoro zataženo až zataženo, ale nepršelo. "Snad to vyjde, mokrá varianta není připravena," doufal Hynek Hladík, plavební ředitel a předseda folklorního sdružení Libín-S.

V pravé poledne zazněly první melodie, na pódium amfiteátru na Jeleních Vrších vtančil soubor Libín-S Prachatice. Bylo zamračeno, chvilkami jen oblačno. Prvním pásmem byl Jarmark. Mezi několika desítkami diváky, z počátku jich opravdu nebylo moc, hodně lidí se nechalo ovlivnit "rosničkáři" z televizí a internetu a raději zůstali doma, seděli Marianne a Franz Geretschlägerovi z nedalekého Ulrichsbergu. Franz byl dlouhou dobu vedoucím folklorního souboru Volkstanzgruppe Ulrichsberg, kontakty mezi prachatickým a ulrichsberským souborem byly navázány ještě před listopadem 1989, mezi členy souborů vznikly často přátelské vztahy, jako právě mezi Mariannou, Franzem a Hynkem. "Tenhle tanec je nový, viď?", ptala se Marianne. "Jarmark patří mezi těmi novými tanci mezi ty starší, to víš, za těch dvacet let se repertoár souboru úplně změnil," odpověděl Hynek.

Jarmark

"Po Jarmarku by měla následovat Hospoda, z trhu se šlo vždycky právě do hospody," komentoval dál Hynek. "Choreografii všech nových tanců, to jsou dnes skoro všechny, udělala Helena", pokračoval. "Kluci tancují s novými džbány."

Hospoda

Helena Svobodová, vedoucí souboru, o ní Marianne s Hynkem před chvílí mluvila, která vystoupení Libínu-S uváděla, o krátké přestávce před dalším tancem oznámila, že v květnu má několik členů souboru narozeniny, právě dnes slaví Vašek. "Tak, děvčata, vezměte Vaška do kola. - Vašku, sundej si tu nůši, ať můžeš tancovat!" Vašek odpověděl: "Já budu tancovat s nůší, hned pak budou Dřeváky." První vyvedla kolem Vaška s nůší na zádech Helena Seberová.

Vaškův narozeninový tanec

Po pásmu Dřeváky přišli na řadu chlapi, aby zazpívali píseň Hoši a zatancovali tanec Bába.

Následovalo taneční pásmo, Plavci, nejnovější tanec souboru, tanec, které bylo připraveno před dvěma lety právě sem, na Jelení Vrchy, ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Honza, který seděl mezi diváky si posadil na hlavu klobouk a plavně skočil za pomoci plavebního háku na pódium.

Plavci

Plavební hák je v tomto pásmu, připomínajícím večerní zábavu plavců po celodenní těžké práci, tanečním nářadím, vlastně částečně i hudebním nářadím. Ostatně právě část tanečního pásma předvedou "libíňáci" jako součást spojených folklorních souborů z bývalého Prácheňského kraje koncem června na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici.

Na konec prvního bloku folklorního souboru Libín-S byla ohlášena Myslivecká polka. Do kola šla řada diváků.

Plavci

Na parket přišel i řidič autobusu, který se souborem přijel, skoro všichni mu říkají "Čáryfuk", i když jeho příjmení je úplně normální.

Během prvního bloku souboru Libín-S přišla k Hynkovi mladá slečna, asi pětiletá, pozdravila. Čekala okamžitý rozzářený obličej, který honem nepřicházel. Na pomoc přišel její dědeček, vysvětlil, že je to ta holčička z loňska. Tu již Hynkovi došlo, právě před rokem při vystoupení fotografoval malou holčičku, které půjčil klobouk. Ona si to dobře pamatovala a nejspíš to vzala jako vážnou známost. "Tvoje fotografie visí na internetu," upamatoval si Nikolku Hynek.

Nikolka loni

Součástí slavnosti zahájení plavební sezóny je již řadu let veřejná platba za pronájem skulptury prachatického sochaře Davida Svobody Strážce. Jejím majitelem je rakouské kulturní sdružení SUNNSEITN, jehož "duší" je Gotthard Wagner. Obec za skulpturu platí každoročně jeden parohový knoflík. Plavební ředitel Hynek Hladík pozval proto starostku obce Nová Pec Věru Lávičkovou a Gottharda Wagnera. Platba proběhla rychle, na řadu přišlo fotografování a polibek.

Platba za nájem

Parohový knoflík

Poté nastoupili na pódium hosté Gottharda Wagnera - dudák Rudi Lughofer z Kremsmünsteru a dva muzikanti z polských Beskyd s houslemi a dudami.
U horního portálu tunelu vyprávěla od jedné hodiny Helena Svobodová pohádky z obou stran Šumavy. První přišla na řadu poněkud zvláštní pohádka ze starého Rakouska O podivném zvířeti, hudební doprovod zajišťovala Milada Bejčková se svými dudami.

Pohádka o podivném zvířeti

I vyprávění pohádek jistě patřilo v minulosti k plavebnímu kanálu. O večerech se u kanálu nejen zpívalo, hrálo a tancovalo, jistě se i vyprávěly různé historky a pohádky.

Další přišla na řadu pohádka O lesní víle. Lesní víla nakouzlila malé pasačce do taštičky zlato. Protože byla zvědavá a podívala se do mošničky dřív než doma, část zlatých mincí se změnila na březové listí, část zůstala nezměněna. A Helena se s pasačkou potkala, pár mincí dostala a při dnešním vyprávění se o "zlato" podělila.

Zlaté mince byly rozděleny mezi děti

Jako poslední vyprávěla Helena pohádku, která ke kanálu opravdu patří, byla o tom, Jak vodníku Žbluňkalovi uplavalo prádlo (ve Schwarzenberském plavebním kanálu).
Když šli lidé z vyprávění pohádek od romantického horního portálu tunelu, bylo parkoviště na Jeleních Vrších plné. Možná pomohlo počasí, které bylo lepší než v předpovědi, dokonce občas vykukovalo i sluníčko, možná byli diváci zvědaví právě na plavení, které mělo začít o půl třetí.

Hynka uviděl vnouček Kubík, ale také Nikolka, ten je vzal oba za ruku: "Pojďte, za chvíli bude plavení, budete mi pomáhat." Kubík dostal ředitelskou píšťalku. Tu se Nikolka zarazila, že musí jít za babičkou. Za chvíli byla zpátky držela v ruce píšťalku ve tvaru ptáčka. Oba si stoupli vedle plavebního ředitele na svah nad plavební kanál. Chvíli ještě čekali, až nastane ohlášený čas, plavební ředitel řekl dětem: "Pískněte!" Oba dva, Nikolka i Kubík, měli již připravené píšťalky a zapískali. To byl signál, že plavení začíná. Plavební ředitel přečetl plavební rozkaz v češtině. "Pískněte!" Opět zapískání. Následoval plavební rozkaz v němčině. "Pískněte!" Zase zapískání. Jistě si dovedete představit důležitost malých pomocníků, vždy se něco povídalo nebo dělo právě na jejich pokyn.

Plavební ředitel se dvěmi pomocníky - Nikolkou a Kubíkem

"Jsem rád plavci, že vás přišlo tolik, nemáme tady ovšem pro každého plavební hák, práce se ale jistě najde, budete vhazovat dříví, napřed půjde dlouhé dřevo." A dva silní muži se hned ujali úkolu.

"Víte co," sklonil se Hynek k dětem vedle sebe, "běžte dolů za babičkami, budete taky házet dříví!"

"Teď přijde na řadu krátké dříví, vhazovat mohou i děti. U nás smějí pracovat i děti, zákoník práce to sice zakazuje, ale u nás to možné je." Za pomoci tatínků a maminek, dědečků a babiček malé děti vhazovaly na hladinu kanálu polena a štěpiny, které byly mnohdy pomalu větší než ony. I Kubík a Nikolkou házeli.

Vhazování dřeva

Když bylo dřevo ve vodě, dostali pokyn plavci s plavebními háky u stavidel, stavidla byla otevřena a dřevo se vydalo na svoji půl druhého kilometru dlouhou pouť.

Vytahování dřeva

Nedaleko potoka Hučice bylo plavené dřevo vytaženo. Už prořídlé řady diváků, ne všichni došli až na konec pouti dřeva, se vydaly zpět na Jelení Vrchy. I Kubík. Děda mu půjčil svůj ředitelský klobouk a Kubík důležitě kráčel.

Kubík

Cestou ovšem našel hradítko, které odplavalo od domu pana Hrbka. Přece ho nenechá na místě, odnese ho kam patři.

Kubík nese ztracené hradítko

Zatím co končilo plavení dříví, před stodolou domu č.p. 13 hrála kapela Libín-S a vítala diváky opět na Jeleních Vrších. Po chvíli se muzikanti, tanečníci i diváci přesunuli k pódiu.

Otevírací den plavební sezóny a Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu uzavíral opět folklor.

Poslední blok otevřel tanec Bavorov, následovalo pásmo Dozvuky. Právě Dozvuky propojovaly první a druhý blok, vždy po skončení výročního trhu - jarmarku se šlo do hospody a občas byly po devíti měsících nějaké ty dozvuky

Folklorní soubor Libín-S čerpá zdroje ze života, z vesnice. A právě na vesnici patři humorné pásmo Slepice, při kterém se vždy dobře baví nejen diváci, ale i tanečníci.

Svůj čas našla i hostující dudačka Milada Bejčková.

Zastavil mne rakouský dudák Rudi Lughofer: "Pojď se podívat na tyhle dudy! Jsou starší než tvůj kanál. Kdy ho postavili?" "Stavba začala v roce 1789," zněla odpověď. "Vidíš, ty dudy jsou z doby mezi roky 1760 až 1790. Nejspíš je to česká práce z oblasti Vitorazka. Koupil jsem je po částech na bleším trhu ve Welsu. V měchu měly hnízdo myši, ty horny jsem koupil extra, původní majitel nevěděl, k čemu sloužily, myslel, že to bylo na pití. Provedli jsme renovaci, dudy zase hrají." Chlubil se Rudi.

Rudi se svými dudami

Detail dud z 18. století

Tanec Martin vychází z masopustních tanců z Kaplicka.

Na vesnici, ať už na pole či do lesa odjakživa patřil kůň. Kůň folklorního souboru Libín-S Prachatice tancuje, tancuje nejen na pódiu, pohybuje se mezi diváky, tu se nechá pohladit, do jiného drcne. Nikolka s Kubíkem ožívají, vybíhají za koněm.

Rudi si notuje s muzikanty a tanečníky, potichu zpívá česky o koních i když česky jinak moc neumí. Rudi patří mezi Rakušany, kteří vrátili do rakouského folkloru dudy, tedy nástroj, který tam byl po dvě století prakticky zapomenutý.

Folklorní setkání se blíží ke konci. Ještě Doudlebská polka, "libíňáci" přivedli do tance i diváky, potom již jen V Prachaticích na rozloučenou.

Doudlebská polka s Rudim a s Helenou

Doudlebská polka - zatancovala si i Kubíkova mamka Markéta

Celé odpoledne, kterým byla zahájena 12. novodobá plavební sezóna i Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu skončil. Zavítalo na něj 820 diváků z České republiky, Rakouska, Německa, Slovenska a USA. Aktivně se zapojilo 30 účastníků z České republiky, Rakouska a Polska.
(Aktualizace 23.05.2010 13:23)
UKÁZKA PLAVENÍ S LČR NA JELENÍCH VRŠÍCH PRO DĚTI Z PRAHY

Nad hřebenem Šumavy se válely husté mraky, hustě pršelo. Tak vypadalo úterní dopoledne 18. května. Čtvrťáci ze školy v Praze 6, kteří již deset dní strávili ve škole v přírodě ve Stožci se těšili na ukázku plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu. Na Jeleních Vrších, uprostřed Národního parku Šumava, ji pro ně nachystal správce toků s.p. Lesy České republiky Hynek Hladík ze Správy toků - oblast povodí Vltavy. Děti však musely jet napřed vláčkem ze Stožce do Nové Pece a potom osm kilometrů pěšky na Jelení Vrchy.

"Nezrušíme to? Tady hustě prší!", telefonoval Hladík učiteli Janu Bartůškovi. "My jsme připraveni vyrazit, ve Stožci se chvíli prší, chvíli ne," zněla odpověď. "Rozhodneme to v Nové Peci, až vystoupíme z vlaku!" Po jedenácté další telefonát: "Vyrážíme z Nové Pece, děti se těší!" Na Jeleních Vrších v té době hustě pršelo.

Po jedné hodině je skupinka asi dvaceti dětí v plášťěnkách se svými dvěma učiteli na Jeleních Vrších. Už neprší.

Hynek Hladík přivítal děti na Jeleních Vrších. Pozval je nejprve do expozice EXPO KANÁL, kterou před sedmi lety zřídila obec Nová Pec ve stodole domu č.p. 13 patřím Čestmíru Hrbkovi. Nad plastickou mapou vyprávěl Hladík o Šumavě, o rozsáhlých pralesích, které tady před dvěma sty lety rostly. "Lesy v okolí na české straně Šumavy patřily knížeti Schwarzenbergovi. Ten jich sice měl ohromné množství, ale neměl z nich téměř žádný užitek. Jeho zaměstnanec Josef Rosenauer přišel v sedmdesátých letech 18. století s návrhem vystavět plavební kanál, která by umožnil prodávat šumavské palivové dříví na vídeňských trzích, kde jeho ceny byly dvakrát tak vyšší než v Praze. Kanál nakonec dosáhnul délky 52 km, spojil povodí Vltavy s povodím Dunaje. ... Dříví bylo potřeba nejdřív porazit, odvětvit, rozřezat a rozštípat na polena, v zimě na saních svést k plavebnímu kanálu a poté je bylo možné plavit. Jsem rád, že ke kanálu přišli plavci až z Prahy, počkejte, připravím vám nářadí."

Před stodolu potom vynosil plavební háky na dlouhých bidlech, skoro na každého vyšel jeden.

"Ty háky jsou pro nás moc velké!", ozvalo se od některého z dětí.

"Ale nejsou, uvidíte!", uklidnil je Hladík. "Je někdo, na koho nevyšel plavební hák?"

Přihlásilo se několik "plavců".

"No naprázdno tu nebudete, budete vhazovat dříví, to je těžká práce, pozor, ta voda asi bude stříkat. Tak do toho!"

Jak polena dopadala na hladinu kanálu, opravdu to docela dost stříkalo.

Vhazování polen

Polena se vydala na svoji pouť k okraji lesa pod myslivnou. S nimi šli malí "plavci", plavebními háky usměrňovali jejich plavbu.

Plavení dříví v rozkvetlých Jeleních Vrších

"Tak tady budeme vytahovat dříví!" Hladík ukázal, jak zabodnout hák do polena, jak je vytáhnout z vody. "To byla vždy ta nejtěžší práce."

Vytahování polen

"Když se plavilo dříví pro Vídeň, dříví se vytahovalo u ústí do Dunaje. Chodily tam pravidelně party mladých chlapů a ženských z Čech, pracovalo se od pěti ráno do sedmi večer."

Vytahování polen

Nad Jeleními Vrchy na chvíli vykouklo sluníčko, když se děti vydaly pěšky do Stožce, měly před sebou ještě asi 12 kilometrů.
Státní podnik Lesy České republiky je správcem Schwarzenberského plavebního kanálu v bývalém scharzenberském revíru Svatý Tomáš, dnes na území Lesní správy Vyšší Brod, mezi potokem Ježová / Iglbach na česko-rakouských hranicích přes hlavní evropské rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch, spáditý úsek kanálu pod rakouskou osadou Morau až k místu, kde kanál opouští české území u Unterurasch. Správu plavebního kanálu zajišťuje Správa toků - oblast povodí Vltavy. Lesy České republiky připravují rekonstrukci plavebního kanálu v jeho prvním stavebním úseku - mezi rozvodím a hraničním potokem Ježová / Iglbach.

Lesy České republiky
(Vloženo 18.05.2010 17:25)
PŘÍSPĚVEK Z EVROPSKÝCH FONDŮ NA KANÁL ZAMÍTNUT

13.05.2010 obdrželo folklorní sdružení Libín-S Prachatice rozhodnutí Regionálního monitorovacího výboru Fondu malých projektů jižní Čechy - Horní Rakousko, kterým oznamuje, že na zasedání dne 29.04.2010 výbor rozhodl o zamítnutí příspěvku z Fondu malých projektů jižní Čechy - Horní Rakousko na projekt Šumavský folklorní festival - Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2010.

Tento projekt nesplňuje požadavky na přidělení příspěvku z FMP z těchto důvodů:
- vysoké rozpočtové náklady překračují v řadě položek (mzda a cestovné plavebního ředitele, honoráře folklorních souborů, doprava autobusem, pronájem pódia) možnosti fondu. Vzhledem k omezené alokaci fondu nebyl projekt schválen k podpoře v tomto kole FMP.
- schváleno rozhodnutí RMV žádost vyřadit, přepracovat a podat znovu ještě v roce 2010.

Při další přípravě žádosti RMV doporučuje konzultovat s Administrátorem FMP, kterým je Jihočeská Silva Nortica, Jindřichův Hradec, nebo RRA Šumava, o.p.s. Stachy.

Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
Samozřejmě, že rozhodnutí je pro folklorní sdružení Libín-S Prachatice nepříjemným překvapením obdrženým krátce před zahájení plavební sezóny. Výbor doporučil konzultovat projekt u administrátora FMP nebo RRA Šumava. Před tím, než předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice podal 19.03.2010 žádost o příspěvek z FMP, byl ji dvakrát konzultovat u RRA Šumava. Rozpočet projekt byl sestaven v souladu s požadavky, konzultace proběhly bez připomínek.

Přes dílčí neúspěch v žádosti o příspěvek plavební sezóna začne dle plánu. Šetřit se ale bude. V nejbližším termínu podáme novou žádost.
(Vloženo 13.05.2010 20:01)
NĚKTERÉ MOSTY PŘES PLAVEBNÍ KANÁL JSOU POŠKOZENY

Několik objektů mostů na Schwarzenberském plavebním kanálu je vážně poškozeno. Patří mezi ně např. most přes kanál nedaleko potoka Ježová / Iglbach (na rakouském území), téměř zničen je most u Liščího křížku / Fuchsenkreuz (na rakouském území) a přes potok Pestřice / Rothbach na česko-rakouských hranicích mezi Zvonkovou a Sonnenwaldem.

Tourismusverband Böhmerwald nechá v nejbližší době opravit mosty u potoka Ježová / Iglbach a přes potok Pestřice / Rothbach.

U potoku Pestřice / Rothbach je stav tak špatný, že zde bude umístěna tabule s tímto textem:

POZOR !!!
Most je poškozen
Vstup na vlastní nebezpečí!

V O R S I C H T  ! ! !
Brücke kaputt
Betreten auf eigene Gefahr !

Přes most na potoce Pestřice / Rothbach je vedena česká modrá turistická stezka podél plavebního kanálu. Je možné vyhnout se tomuto úseku, pakliže od Zvonkové půjdete k hraničnímu přechodu Zvonková / Schöneben, za přechodem půjdete po asfaltové silničce, která odbočuje vlevo do Sonnenwaldu. Tato trasa je ovšem o 1,925 m delší (místo 1,467 km je dlouhá 3,392 km).
(Vloženo 01.05.2010 22:19)
ŽÁDOST O SPONZORSKÝ DAR LČR BYLA ODEVZDÁNA



Žádost o sponzorský dar LČR

Až do konce dubna 2010 mohly být podávány na Krajské ředitelství s.p. Lesy České republiky žádosti o sponzorský dar na projekty v oblasti kultury, v oblasti školství, vědy a péče o mládež, v oblasti zdravotnictví, v oblasti ochrany životního prostředí a v oblasti charitativní, humanitární a sociální.

Mezi zhruba dvanácti projekty, které převzal zástupce ředitele Krajského ředitelství LČR Ing. Kamil Bjaček, byl i projekt folklorního sdružení Libín-S Prachatice Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2010.
(Vloženo 08.04.2010 20:53)
NÁMĚSTEK MINISTRA KULTURY PODPOŘIL PROJEKT

1. náměstek ministra kultury České republiky Ing. Stanislav Karabec, Ph.D., odeslal generálnímu řediteli s.p. Lesy České republiky Ing. Svatopluku Sýkorovi dopis, ve kterém doporučuje poskytnutí sponzorského daru folklornímu sdružení Libín-S Prachatice na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

"Uvedený projekt v sobě zahrnuje folklorní setkání souborů z České republiky, Rakouska a Bavorska, setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s lidovými řemesly, ukázky plavení dřeva, ukázky práce dřevorubců a uhlířů a setkání s modlitbou při mši svaté u Rosenauerově kapličky na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu. Jedná se o významnou kulturně společenskou akci, která oživuje kulturní dědictví Šumavy a uchovává tradici folkloru."
(Vloženo 08.04.2010 20:53)
PLAVENIE DREVA V DREVENOM VODNOM ŽLABE RAKYTOVO NA SLOVENSKU

Srdečne  vás pozývame na plavenie dreva v drevenom vodnom žľabe Rakytovo pri Dolnom Harmanci. Plavenie spája prácu so spoločenským stretnutím priateľov lesa.

Poprosím Vás o informáciu o vašej účasti pre zabezpečenie dostatočného počtu pracovného náradia " háčikov", ako aj občerstvenia pre plaviteľov.

Plavenie sa uskutočňuje v dvoch termínoch, kedy prvý 23.4.2010 je skôr zameraný na odbornú verejnosť s väčším pracovným zaťažením - predpoklad splavenia 15 až 20 prm dreva a druhý termín 8.5.2010 je pre verejnosť s ukážkou plavenia 2 prm dreva.

Všetky akcie sa konajú v rámci lesníckych dní.

Apfel

Vodný žlab Rakytovo
Vodní koryto Rakytovo rekonstruovaly Mestské lesy Banská Bystrica, poté bylo vyhlášeno v roce 2000 národní kulturní památkou. Při ukázkách plavení na vodním korytě Rakytovo nejde o pouhou ukázku, jakési "hraní na plavení", jako je tomu při akcích na Schwarzenberském plavebním kanálu, ale o skutečnou dopravu dřeva z jinak zcela nepřístupného horského údolí, proto i množství splaveného dřeva při ukázce jsou neporovnatelná.

Plavci od Schwarzenberského plavebního kanálu přejí plavcům na vodním korytě Rakytovo hodně úspěchů!

Kdo chce vidět něco opravdu mimořádného, vydejte se 23. dubna 2010 nebo 8. května 2010 na střední Slovensko a přidejte ruku k dílu! Stojí to za to!
(Vloženo 06.04.2010 11:17)
RODÍ SE NOVÝ FILM O SCHWARZENBERSKÉM KANÁLU

Již druhým rokem probíhají práce na přípravě filmu o Schwarzenberském plavebním kanálu. Na vlastní náklad jej produkují manželé Pavla a Martin Čtvrtníčkovi z německé firmy SymaxArt. Loni natáčeli u Schwarzenberského plavebního kanálu na podzim, v předjaří zachytili jeho zimní aspekt, počátkem dubna 2010 jsme se s nimi potkali v pobočce Státního oblastního archivu na českokrumlovském zámku.

Natáčení v archivu není vůbec jednoduchou záležitostí, je třeba předem získat úřední povolení ředitele archivu, prostudovat předem velké množství materiálů, aby věděli, o co mají v archivu zájem. A že v krumlovském archivu mají opravdu poklady, které se týkají plavebního kanálu, to jistě věříte.

Nade dveřmi kanceláře archivářů visí obvykle obraz Josepha Rosenauera, plavebního ředitele a stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu.

Portrét Josepha Rosenauera - výřez

Film o plavebním kanálu by se jistě neobešel bez Rosenauerova portrétu. Dost možná, že právě Rosenauer se stane průvodcem filmem.

V krumlovském archivu mají tři krásné kolorované Langweilovy rytiny. Na jedné z nich je zachycena "obšťastňující návštěva při stavbě kanálu v roce 1821". Knížecí průvod na obrázku projíždí okolo zajímavé skalní skupiny Gabrielstein, kterou i dnes najdete mezi Jeleními Vrchy a bavorskou hranicí. Langweil na něm zachytil vedle krajiny a knížecí skupiny i velmi zajímavé detaily. Všimněte si třeba skupiny třech mužů, jeden z nich se opírá o pilu. Jen asi málo kdo si uvědomí, že pila byla v té době moderním nástrojem, do té doby se při těžbě dřeva používaly pouze sekery.

Langweilova rytina - detail

Mimořádným zážitkem pro Martina Čtvrtníčka muselo být jistě listování privilegiem císaře Leopolda II., které umožnilo plavení dříví plavebním kanálem a po řece Große Mühl k Dunaji, když si připravoval stránku k natáčení.

Martin a Pavla Čtvrtníčkovi při práci

Paní Anna Kubíkova, vedoucí pracoviště Státního oblastního archivu v Českém Krumlově, ještě otevřela dřevěné pouzdro císařské pečetě privilegia.

Anna Kubíková otevírá pouzdro císařské pečeti

Císařská pečeť Leopolda II.

Příště se budeme mít možnost setkat filmaři ze SymaxArt při zahájení plavební sezóny 22. května 2010 na Jeleních Vrších.
(Vloženo 02.04.2010 21:42)
LIBÍN-S PODAL ŽÁDOST O DOTACI Z FONDŮ EU

19. března 2010 uplynula ve 14:00 hodin lhůta k podání žádostí o dotaci EU z Fondu malých projektů Jižní Čechy / Dolní Rakousy / Horní Rakousy. Jedním ze žadatelů z Prachaticka, kteří v pátek předali svoji žádost v kanceláři Regionální rozvojové agentury Šumava, bylo i folklorní sdružení Libín-S Prachatice se svým projektem Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2010.

Předáním žádosti byla završena mnoha měsíční práce českých a rakouských partnerů. 9. března 2010 byla podepsána žádost o dotaci předsedy folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynkem Hladíkem a Tourismusverband Böhmerwald Benhardem Hainem. K žádosti přibyly i požadované přílohy, ve čtvrtek 18. března 2010 se konala poslední krátká konzultace a v pátek dopoledne byla žádost odevzdána.

Celkové plánované náklady předkládaného projektu mají dosáhnout 24.830 EUR, z toho 3.773 EUR by měly být personální výdaje a věcné a externí výdaje 21.057 EUR. 20.000 EUR (80,55 % celkových nákladů) by měla být dotace Evropské unie, 4.830 EUR by měl být vlastní příspěvek žadatele. Vlastní podíl by měl být pokryt u projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2010 z příspěvku Jihočeského kraje, Města Prachatice, očekávaného příspěvku obce Nová Pec či očekávaného daru s.p. Lesy České republiky, případně dalších partnerů či sponzorů.
(Aktualizace 19.03.2010 16:34)
NA JELENÍCH VRŠÍCH BYLA POČÁTKEM BŘEZNA JEŠTĚ ZIMA

Přestože se blíží první jarní den, u Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších se stále drží zima, alespoň tomu tak bylo při naší poslední návštěvě 9. března 2010. Sluníčko vybarvovalo zimu do krásných zimních barev, spousty tónů bílé, modré, ale i tmavě zelené zářily přírodou.

Zima na Jeleních Vrších

Můžeme se však těšit, do zahájení plavební sezóny zbývá již jen něco přes dva měsíce.
(Vloženo 15.03.2010 06:35)
BYLA PODEPSÁNA ŽÁDOST O DOTACI EU

Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice, který je nositelem hranice překračujícího projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2010, dovezl v úterý 9. března 2010 k podpisu návrh žádosti o dotaci z Fondu malých projektů Jižní Čechy - Dolní Rakousko - Dolní Rakousko spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj Společně dosáhneme více představiteli hornorakouského partnera - Tourismusverband Böhmerwald Benhardovi Hainovi.

Hladík seznámi předsedu Tourismusverband Böhmerwald, který je zároveň starostou obce Schwarzenberg am Böhmerwald, s obsahem projektu i žádosti.

Příprava letošního ročníku projektu začala již loni v září, kdy byly společně stanoveny termíny jednotlivých akcí. Konala se četná osobní jednání v kanceláři Tourismusverband Böhmerwald v Aigenu, po linkách proběhly desítky e-mailů, četné telefonáty. Součástí přípravy bude i propagace v médiích a na internetu.

I vlastní organizace projektu bude společná. Český partner bude plně zajišťovat akce na Jeleních Vrších, rakouský partner se bude podílet na zajištění účasti rakouských folklorních souborů. Rakouský partner bude zajišťovat převážnou část akcí u hraničního potoka Ježová / Iglbach. Celý projekt bude řídit český manažer, ten se zúčastní osobně převážné většiny všech akcí. Bude jím plavební ředitel Hynek Hladík. Zastupovat jej bude Reinhold List z Tourismusverband Böhmerwald.

I financování projektu bude společné. Rakouský partner nebude podávat vlastní žádost o dotaci Evropské unie, bude hradit veškeré náklady z vlastních prostředků.

Na závěr setkání představitelů partnerských ogranizací Hain a Hladík podepsali žádost o dotaci, která bude podána nejpozději do pátku příští týden.

Jednání ve Schwarzenbergu
(Aktualizace 14.03.2010 20:40)
MĚSTO PRACHATICE POSKYTLO PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT

Město Prachatice poskytlo příspěvek folklornímu sdružení Libín-S Prachatice na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2010. O přidělení příspěvku rozhodla rada města Prachatice 08.02.2010 svým usnesení č. 1942/2010.

Z příspěvku města Prachatice bude hradit folklorní sdružení Libín-S Prachatice náklady na dopravu českých folklorních souborů.

Město Prachatice
(Aktualizace 13.02.2010 15:03)
INFORMACE O SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU DOŠLY Z FRANCIE

Až z Francie přišel příspěvek k historii Schwarzenberského plavebního kanálu. Poslal nám jej Robert Francioli Bratrstva vorařů od řeky Loue Sv. Mikuláše / Confrérie St. Nicolas de la Loue, které je stejně jako folklorní sdružení Libín-S Prachatice členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. V roce 1928 se na pozvání československých lesníků z generálního ředitelství Státních lesů Republiky Československé a Sdružení soukromých vlastníků lesů Republiky Československé zúčastnila skupina Společnosti lesnické regionu Franche-Comté a východních provincií odborné exkurze do československých lesů. Zpráva o exkurzi byla zveřejněna ve čtvrtletníku Bulletin trimestriel Společnosti lesnické číslo 7 v září 1928.

Francouzští lesníci se setkali v sobotu 26. května 1928 o půlnoci na strassbourském nádraží. Zástupce cestovní kanceláře Čedok, která organizačně zajišťovala cestu a pobyt, rozdal jízdenky na vlak do Prahy přes Wurtenberg, Norimberk a Cheb.

Na pražském nádraží je 27. května v 19:00 hodin očekávala malá skupinka těch, kteří přijeli či přiletěli do Prahy individuálně. Zástupce Čedoku ubytoval francouzské hosty v hotelu Paříž.

Lesnický program začal v pondělí 28. května. Do salonu hotelu Paříž přišli zástupci Sdružení soukromých vlastníků lesů hrabě Kisnký, hrabě Kolovrat a pan Slavík, ministerstvo zemědělství zastoupili Dr. Karel Kvapil a Ing. Gruenwald. Po setkání delegace francouzských lesníků navštívila velvyslanectví Francouzské republiky v Bouqoyském paláci, odpoledne bylo věnováno prohlídce města.

V úterý 29. května nasedli francouzští lesníci opět do vlaku, tentokrát do Českých Budějovic. Dva autobusy je odvezli z Budějovic k loveckému zámku Ohrada, jehož vlastníkem byl princ Schwarzenberg. Ve velkém sále byli přijati princem Schwarzenbergem a jeho starší dcerou, princovým doprovodem byla skupina lesníků v uniformách. Loveckým zámkem provedli poté hosty Dr. Duschek a lesní inženýr Zumr z Českého Krumlova. Po obědě na hlubockém zámku si prohlédli zámecký park i rybářské hospodářství. Navečer odjeli autobusem do Vimperka.

Šumavskými lesy v panství Vimperk doprovázeli ve středu 30. května francouzské hosty vimperský lesní inspektor Slavinger a Dr. Duschek. Cílem byl nejprve revír Kubova Huť, potom Boubínský prales a porosty ve vltavském údolí.

Ve čtvrtek 31. května navštívili nejprve sklárnu v Lenoře, která vyráběla proslulé české sklo, potom odjeli na pilu do Stožce, kde je očekával Ing. Meinhart, ředitel Schwarzenberského lesního ředitelství v Horní Plané. Po exkurzi na pile a vynikajícím obědě (v menu byli pstruzi ze Studené Vltavy, srnčí filety na ovoci, vynikající československá bílá i červená vína) následovala exkurze lesními porosty na svazích Třístoličníku a Plechého.

Hlavním cílem byl Schwarzenberský kanál, který byl postaven na dopravu dřeva plavením. "Jeho stavbu zahájil v roce 1789 inženýr Rosenhauer (správně má být Rosenauer). Kanál je zásobován vodu ze dvou umělých jezer umístěných v nejvyšších partiích Plechého a dvacítkou malých potůčků vytékajících z hor. Jeho délka je 52 kilometrů, ke zkrácení o 17 kilometrů byl postaven tunel dlouhý 420 metrů. Kanál sloužil k dopravě dřeva svahem až k Rosenhuegelu / Růžový Vrch a dále až do údolí Dunaje, aby byl plaven až do Vídně. V době nedostatku dřeva bylo plaveno dřevo po Vltavě z panství Vimperk až k Želnavě, dále bylo na povozech dopravováno po Plavební cestě ke kanálu. Od roku 1869 se změnily ekonomické podmínky, doprava dřeva do Prahy a do Saska se stala výhodnější, než do údolí Dunaje. Kanál byl prodloužen od místa křížení s Plavební cestou až do Želnavy, kam se plaví dříví i dnes. Stanice v Želnavě byla nejzajímavější. Každým rokem je sem dopravováno více než 43.000 metrů krychlových dřeva. Francouzští hosté viděli připlouvat kmeny poměrně velkou rychlostí. Kmeny mají délku 19,5 metru, aby lehce propluly oblouky kanálu. Po jejich připlutí jsou kmeny vytahovány jeřábem na skládku dloubou 150 metrů, širokou 84 metrů a vysokou maximálně 8 metrů. Obsluhu jeřábu, který má kapacitu 600 metrů kubických za den při 8 hodinách provozu, zajišťuje 11 mužů. Jeřáb nahradil 270 dělníků, kteří by byli potřeba na ruční práci. Ze Želnavy je dřevo expedováno částečně po železnici, částečně ve vorech po Vltavě a Labi až do Saska."
(Aktualizace 14.03.2010 20:39)
PŘIHLÁŠKA NA MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ JE ODESLÁNA

Zattieri dell´Adige di Sacco

Poslední lednový den byla do severoitalského Rovereta odeslána předběžná přihláška na mezinárodní setkání plavců a vorařů.

Protože o účast na mezinárodním setkání neprojevil zájem žádný další ze členů folklorního sdružení Libín-S Prachatice ani plavců, zúčastní se pouze dvoučlenná delegace ve složení:
- Hynek Hladík
- Helena Svobodová

V případě, že někdo projeví dodatečný zájem, přihláška bude rozšířena.
(Vloženo 31.01.2010 15:33)


MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ 2010 BUDE V ITALSKÉM ROVERETU

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice je od roku 2006 členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Jednou z nejvýznamnějších aktivit Asociace jsou mezinárodní setkání plavců. Jde o příležitost se setkat, vyměnit zkušenosti a navázat přátelské vztahy mezi různými členy Asociace.

Od roku 1986 do roku 1998 se mezinárodní setkání konala každým rokem. V roce 1998 se přešlo k pořádání mezinárodních setkání jednou za dva roky, aby byla umožněna velká účast členů. V rocích, kdy nejsou organizována mezinárodní setkání, se koná vždy valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů, které se zúčastňují dva zástupci jednotlivých členských spolků (pravidelně se i v lichých letech přijíždějí do místa konání valné hromady i další členové spolků, je pro ně organizován program podobně jako při mezinárodních setkáních, bylo tomu tak např. i v polském Ulanówě v roce 2009).

Mezinárodní setkání plavců a vorařů se bude konat od čtvrtka 10. do neděle 13. června 2010 v Roveretu nedaleko známého jezera Garda.

10. června 2010, čtvrtek

pozdní odpoledne, od 17:30 hod.
- přijetí plaveckých delegací z celé Evropy
- akreditace a distribuce materiálů pro valnou hromadu, ubytování

20:00 hod. - večeře na přivítanou v restauraci “Manifattura Tabacchi”
- ubytování v hotelu

23:30 hod. - návrat do hotelu

11. června 2010, pátek

dopoledne 09:00 - 12:30 hod.
- jednání valné hromady Mezinárodní asociace plavců a vorařů v Městském muzeu
- ostatní účastníci budou z logistických důvodů rozděleni do dvou skupin, bude pro ně připraven tento program:
o skupina A - prohlídka historického jádra města Roveretto s prohlídka Muzea moderního a současného umění (MART) nebo Domu umění Furnato Depero nebo Válečného muzea
o skupina B - návštěva hradu Beseno a blízké údolí řeky Adige

13:00 - 14:00 - společný oběd (skupiny A a B i účastníci valné hromady) v městské čtvrti Sacco blízko řeky Adige

odpoledne 14:30 - 17:30 hod.
o skupina A - návštěva hradu Beseno a blízké údolí řeky Adige
o skupina B - prohlídka historického jádra města Roveretto s prohlídka Muzea moderního a současného umění (MART) nebo Domu umění Furnato Depero nebo Válečného muzea

pozdní odpoledne 18:00 - 19:30 hod.
- návrat do Rovereta, volný program na nákupy a prohlídku města

20:00 hod. - večeře v “Manifattura Tabacchi”

23:30 hod. - návrat do hotelu

12. června 2010, sobota

dopoledne 08:30 - 12:30 hod.
08:30 hod. - odjezd z Rovereta do San Michele all´Adige. Dopoledne ve městě San Michele all´Adige s návštěvou Muzeua zvyků a obyčejů trentinského obyvatelstva nebo Historických vinných sklepů Zemědělského institutu v San Michele all´Adige nebo prohlídka města s kostelem zasvěceným Sv. Michalovi

13:00 - 15:00 hod. oběd blízko řeky Agige

odpoledne 15:30 - 19:00 hod.
15:30 hod. - odjezd ze San Michele do Rovereta
16:30 hod. - příjezd do “Manifattura Tabacchi”, kde se účastníci připraví na oficiální průvod ulicemi městské čtvrti Sacco
17:30 hod. - oficiální průvod se všemi delegacemi ulicí Filzi
18:30 hod. - plavecké soutěže u řeky Adige

20:30 hod. - slavnostní večeře v “Manifattura Tabacchi” se slavnostními projevy a předáváním dárků

23:30 hod. - ohňostroj u řeky Adige

01:00 hod. - návrat do hotelu

13. června 2010, neděle

09:30 hod. - ekumenická ceremonie u Zvonu míru na Colle di Miravalle v Roveretu
12:30 hod. - oběd na rozloučenou

Mezinárodního setkání plavců a vorařů v italském Roveretu se zúčastní i zástupci folklorního sdružení Libín-S Prachatice, v případě zájmu plavců ze Schwarzenberského plavebního kanálu i oni.

Cena na účastníka je 350 EUR (cena zahrnuje ubytování, stravování vč. nápojů a všechny připravené aktivity, cena nezahrnuje dopravu, pojištění, další případné poplatky). Vzdálenost Prachatice - Rovereto přes Mnichov a Brennerský průsmyk 618 km, 6:30 hodin čisté jízdy, přes Salzburg a Brennerský průsmyk 585 km, 6:45 hod. čisté jízdy)

Žádáme všechny zájemce o účast na mezinárodním setkání plavců a vorařů o zprávu do 20.01.2010, abychom organizítorům mohli včas zaslat předběžnou přihlášku.
Malebné město Rovereto, kterému dominuje impozantní hrad Veneto (ve kterém sídlí historické Válečné muzeum), leží jen několik kilometrů od jezera Garda.

Rovereto je známé v celém světě Zvonem míru, který na vršku Miravelle každý večer zní stokrát na paměť všech padlých ve veškerých válkách. Slavné Muzeum moderního a současného umění MART, které navrhnul architekt Mario Botta, je místem stálých a mimořádných výstav.

V celém historickém jádru města je stále zřejmé, že zde bylo sídlo Benátské republiky. Od náměstí Piazza Rosmini, srdce moderního města Rovereto, vede k severu Corso Bettini: zde se nacházejí nejkrásnější paláce města z 18. století. Mezi nimi stojí divadlo Zandonai, nejstarší divadlo v regionu, založené před více než 200 lety. Rovereto je známé dvěmi mezinárodními kulturními událostmi: "Oriente - Occidente" - taneční a divadelní festival a "Mezinárodní Mozartovský festival v Roveretu", který je věnován hudbě slavného skladatele ze Solnohradu (Mozart se zastavil ve městě a měl zde první koncert v Itálii).

Další informace o Roveretu najdete na www.visitrovereto.it.
(Aktualizace 31.12.2009 17:08)
Design © VOJTa Herout, 2003-2011, Hynek Hladík 2003-2011