Aktuality
ŠŤASTNÉ VÁNOCE A VŠE NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU

PF 2012
Folklorní soubor Libín-S Prachatice - nositel hranice překračujícího projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu - přeje všem přátelům plavebního kanálu, tradic a folkloru šťastné vánoce a vše nejlepší do nového roku 2012.
PF 2012

"Ať žije plavební sezóna!", vzkazuje plavební ředitel Hynek Hladík.
(Vloženo 17.12.2011 22:18)
EVROPSKÁ UNIE PŘISPĚJE NA KANÁL
Evropská unie
V září 2011 byla podána žádost třech partnerů - Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, s.p. Lesy České republiky a rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald o spolufinancování projektu "Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá" / "Schwarzenbergischer Schwemmkanal – das Kulturerbe wird belebt" z prostředků Evropské unie.
Evropská unie
V rámci tohoto přeshraničního projektu vedoucí partner - Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava předpokládá během realizace v letech 2011-2013 náklady v celkové výši 569.782 €, což představuje vedle nákladů na rekonstrukci Schwarzenberského plavebního kanálu v úseku Medvědí potok - Pestřice / Rothbach na česko-rakouských hranicích také vydání společného propagačního materiálu, publikaci knížky Ernsta Mayera z roku 1828 Pokus o popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v Českobudějovickém kraji v Čechách v češtině, která by měla být doplněna popisem současného stavu plavebního kanálu a další náklady na propagaci projektu.

S.p. Lesy České republiky předpokládí celkové náklady 286.490 €. Větší část má být použita na rekonstrukci Schwarzenberského plavebního kanálu v úseku mezi hraničním potokem Ježová / Iglbach a hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch (dnes místo zvané U Korandy), mají být však vynaloženy prostředky na oživení Schwarzenberského plavebního kanálu, vždyť projekt nese název Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá. Tato tzv. měkká část projektu naváže na stávající projekt Šumavský folklorní festival - Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice, doplní jej a rozšíří. Stávající projekt poběží v redukované formě i nadále souběžně s projektem novým.

Rakouský partner nepředpokládá vynakládání finančních prostředků. Velmi úzce však spolupracoval na přípravě projektu, bude se podílet i na řízení realizace. Monitorovací výbor zohlednil podíl rakouského partnera na zřízení cyklostezky, která na rakouském území prochází i podél Schwarzenberského plavebního kanálu, která naváže na cyklostezku podél rekonstruovaného úseku kanálu ve správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Na přelomu listopadu a prosince 2011 zasedal Monitorovací výbor, který m.j. projednal i žádost o spolufinancování projektu "Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá" / "Schwarzenbergischer Schwemmkanal – das Kulturerbe wird belebt". Dle neoficiální informace byl projekt schválen s drobnými výhradami. Bližší informace nejsou v současnosti známy.
(Vloženo 20.12.2011 20:37)
KALENDÁŘ FOLKLORNÍHO SOUBORU LIBÍN-S PRACHATICE

Kalendář 2012 - titulní stránka
Folklorní soubor Libín-S Prachatice i pro rok 2012 připravil svůj nástěnný kalendář, tentokrát ve dvou velikostech A4 a A3. Nabízí jej nejen svým členům, ale i přátelům folklorního souboru, folkloru obecně, ale i Schwarzenberského plavebního kanálu a Šumavy.

Na fotografiích jsou snímky z vystoupení v roce 2011 i montáže fotografií Šumavy a plavebního kanálu se členy souboru.

Na titulní stránce je fotografie Vlaďky a Honzy při vystoupení na Rožmberských slavnostech v Rožmberku nad Vltavu.
LEDEN 2012

Kalendář 2012 - leden 2012

Hanka s Jirkou
ÚNOR 2012

Kalendář 2012 - únor 2012

Vašek
BŘEZEN 2012

Kalendář 2012 - březen 2012

Primáška Helča
DUBEN 2012

Kalendář 2012 - duben 2012

Karel a Standa
KVĚTEN 2012

Kalendář 2012 - květen 2012

Kapela Libín-S při společném muzicírování s muzikanty z Rakouska a Jižní Ameriky na zahájení plavební sezóny 2011.
ČERVEN 2012

Kalendář 2012 - červen 2012

Líba se Standou na vystoupení při oslavě 15. výročí folklorního souboru Soumrak.
ČERVENEC 2012

Kalendář 2012 - červenec 2012

Vašek, Jirka a Standa při vystoupení na Hudebním festivalu Pod lípou v Jámě.
SRPEN 2012

Kalendář 2012 - srpen 2012

Helena a Helmut při vyprávění pohádek v srpnu 2011.
ZÁŘÍ 2012

Kalendář 2012 - září 2012

Hanka s Jirkou při závěru plavební sezóny v září 2011.
ŘÍJEN 2012

Kalendář 2012 - říjen 2012

Standa a kůň.
LISTOPAD 2012

Kalendář 2012 - listopad 2012

Kapela Libín-S na Vítkově Hrádku - Stáňa a Helča, "král český", v pozadí Honza a Petr
Prosinec 2012

Kalendář 2012 - prosinec 2012

Helena s Hynkem
Cena kalendáře A3 499 Kč, při odběru 2 a více kalendářů sleva, sleva pro členy folklorního souboru Libín-S.

Cena kalendáře A4 399 Kč, při odběru 2 a více kalendářů sleva, sleva pro členy folklorního souboru Libín-S.

Objednávku na kalendář můžete zaslat i e-mailem.
(Vloženo 18.12.2011 21:06)
RENO ŠUMAVA JE SPONZOREM

RENO ŠUMAVA
Společnost RENO ŠUMAVA se stala novým sponzorem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Smlouvu o reklamě mezi RENO ŠUMAVA a.s. Vlachovo Březí a folklorním sdružením Libín-S Prachatice podepsali předseda představenstva a ředitel firmy Ing. Václav Princ a předseda folklorního sdružení Ing. Hynek Hladík.
(Vloženo 01.11.2011 21:05)
Z ČESKOKRUMLOVSKÉHO ARCHIVU

Archiv Český Krumlov

Spolu s památkáři z Národního památkového ústavu jsme navštívili pracoviště Státního oblastního archivu na českokrumlovském zámku. Národní památkový ústav provádí zpracování návrhu k vyhlášení Schwarzenberského plavebního kanálu národní kulturní památkou. Součástí návrhu budou i kopie historické stavební dokumentace, ale i mnoha dalších dokumentů.

V archivu mají m.j. uloženou dokumentaci se situací, příčnými a podélnými profily a výkresy vybraných objektů z osmdesátých let devatenáctého století. Zpracování kopií této dokumetace dá hodně práce, zajímavé jsou historické pohledy, třeba ten adresovaný princezně Terezii ze Schwarzenbergu na Svatý Tomáš ze 7. srpna 1888, nebo Langweilovy grafiky.

Pohlednice adresovaná princezně Terezii

Grafiky se Schwarzenberským plavebním kanálem mají v archivu tři. Na prvním z nich je zachyceno první plavení plavebním tunelem na Jeleních Vrších.

Pohled na podzemní kanál

V levém rohu stojí obklopeny služebnictvem čtyři osoby - v tmavě modrém fraku je Jeho Jasnost kníže Josef ze Schwarzenbergu, vedle něj dvorní rada Feldeck, spolu se dvěmi významnými úředníky - ředitelem panství Český Krumlov Ernestem Mayerem a lesmistrem Wlczkem.

Kníže Josef, dvorní rada Feldeck, ředitel Mayer a lesmistr Wlczek

Druhá grafika má zajímavý nadpis - Obšťastňující návštěva při stavbě kanálu.

Obšťastňující návštěva při stavbě kanálu

Kníže s doprovodem právě projíždí kolem skalní skupiny Gabrielstein. Podél kanálu jsou jednoduché chatrče, před nimi kouří ohně. V popředí stojí trojice mužů s ručními pilami, kteří se dívají na hosty na koních.

Obšťastňující návštěva při stavbě kanálu

Při stavbě plavebního kanálu se musely kácet stromy, proto pily většině lidí nepřipadají zvláštní. Kníže nechal dovést na stavbu pily, které byly tehdy výkřikem techniky. Do té doby se totiž v lese pracovalo pouze se sekyrami. Obrázek mužů s pilami patří nejspíš k prvním zobrazením pil na Šumavě.

I třetí obrázek je zajímavý. Podívejte se na detail v levém rohu. Jednoduchá chatrč, v ní dělník, kterému žena právě přinesla oběd. Ernst Mayer, který rozmlouval na prvním z obrázků s knížetem Josefem, zveřejnil v roce 1828 rozsáhlý článek "Pokus o popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v českobudějovickém kraji v Čechách". V něm mimo jiné píše:

Stavba kanálu u potoka Hučice

"Začíná se stavbou se stavbou lesní boudy na přidělené pasece, ve které tráví sváteční hodiny a noci na loži z mechu a sušeného kapradí. Když není paseka příliš daleko od domova, může se každý den či obden dostat domů. Pak jej jeho žena zásobí nevařenými knedlíky, kusem uzeného masa, bramborami, sýrem, trochou sádla a solí, což si uloží ve své lesní boudě, dokud jej žaludek nepobídne k tomu, aby se vycvičil v kuchařském umění. Dva staré hrnce a plechová lžíce, to je celý jeho domácnost. Plochá štěpina z poraženého kmene je mu stolem. Zatím co v jednom hrnci vaří brambory, ve druhém se dodělávají knedlíky s uzeným masem, pracuje dál, jen na chvilku se vzdá pár minut, aby s nejlepší dřevěnou třískou zamíchal obsah hrnců. Nu, hlad jej volá k tabuli, kterou je mu po celou dobu prací 2 ? stopy vysoký odřezek nejbližšího kmene. Pozdní večeře se skládá ze stejných chodů. Potom padá na lůžko trochu vyvýšené nad zem, dokud jej časný východ slunce probudil k nové píli.

Když zůstává celý týden v lese bez návratu domů, musí si samozřejmě zásobit spižírnu bohatěji. Jestliže vzdálenost domů není větší než půl hodiny, tak mu nosí žena nebo děti odpovídající porci na oběd a večeři vařenou z domova."

Až budou zpracovány kopie z dokumentace, podělíme se s vámi!
(Vloženo 25.10.2011 22:35)
TROBADA INTERNACIONAL 2012 - POBLA DE SEGUR

DIADA DELS RAIERS

Z katalánké Pobla de Segur přišel od Kultuního sdružení vorařů od Noguera Pallaresa (Associació Cultural dels Raiers de la Noguera Pallaresa) e-mail oznamující, že ve dnech 28. června až 1. července 2012 budou pořádat mezinárodní setkání plavců a vorařů.
(Vloženo 08.10.2011 07:58)
PAMÁTKOVÝ ÚSTAV DOKUMENTUJE PLAVEBNÍ KANÁL

20. května 2011 jsme informovali na našich stránkách o práci pracovníků Národního památkového ústavu z Českých Budějovic na dokumentaci Schwarzenberského plavebního kanálu. Tato dokumentace umožní doplnit na seznam nemovitých kulturních památek doposud nezapsané části plavebního kanálu a zpracování návrhu na prohlášení Schwarzenberského plavebního kanálu za národní kulturní památku (nejvyšší stupeň památkové ochrany).
Na konci září a počátkem října 2011 práce pokračovaly. Plavební ředitel Hynek Hladík se pochůzky pracovníků NPÚ zúčastnil 30. září a 5. října, tedy v době, kdy památkáři dokumentovali plavební kanál mezi Huťským potokem a Pestřicí a mezi potokem Ježová a historickým hraničním kamenem ve spáditém úseku.
Úsek Schwarzenberského plavebního kanálu mezi Medvědím potokem a hraničním potokem Pestřice / Rothbach se v blízké době pravděpodobně změní - v případě, že bude schváleno spolufinancování z prostředků Evropské unie, bude provádět Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Památkáři vyfotografovali a přesně změřili i překladový kámen, který leží na zahradě penzionu Vila Marie v Zadní Zvonkové. Překladový kámen původně byl u propustu na křižovatce v Zadní Zvonkové. Majitelé penzionu jej před lety zachránili před možnou "ztrátou", kámen v té době totiž ležel na dně plavebního kanálu, a jsou připraveni jej poskytnout k umístění na původním místě.

Zajímavým objektem, který není součástí plavebního kanálu, ale stojí v jeho těsné blízkosti, je sloup božích muk z roku 1740 vedle křížení kanálu se silnicí ze Zvonkové ke hranicím. Ani on neuniknul pozornosti památkářů.

Boží muka na Zvonkové

Teď jsme na česko-rakouských hranicích u potoka Pestřice / Rothbach.

První stavidla na Pestřici

První stavidla na Pestřici

Jsou zde za sebou dvoje stavidla. Ta první jsou v Čechách, bylo jimi možné odpustit spodní vodu i s usazeným pískem, bahnem a dalšími plaveninami. Druhá, ta nejsou na obrázku, jsou v profilu státních hranic, umožňují odpouštět horní vodu, což je třeba zejména při povodňových stavech.
Obrázky od hraničního potoka Ježová / Iglbach jsme už zveřejnili mnohokrát, naposledy při závěru plavební sezóny.

První stavidla na Pestřici
Málo známý, ale za to nejkrásnější, je tzv. spáditý úsek pod rakouskou osadou Morau. Dostanete se k němu třeba pěšky nebo na kole od bývalé osady Růžový Vrch, z místa, které je dnes označené U Korandy, po modré turistické značce. Od hraničního přechodu vás značka dovede do St. Oswald bei Haslach. V St. Oswaldu se dejte vlevo po polní cestě až k lesu, stále po české modré značce, čeká vás prudké klesání ke kanálu. Když půjdete podél něj proti vodě, dovede vás značka zpět na hraniční přechod. Poznámka: Nezkoušejte jet ze St. Oswaldu ke kanálu, cesta k tomu opravdu není.

I památkáři z Budějovic se vydali do spáditého úseku. Historický hraniční kámen pochází z roku 1788, byl na tomto místě o rok dřív, než Rosenauer začal stavět plavební kanál.

Historický hraniční kámen

Rosenauer, který byl královským i knížecím zeměměřičem, se podílel na vytýčení zemských hranic mezi rakouskými zeměmi Čechy a Horní Rakousy. Hranice zde vytyčil tak, aby celý budoucí plavební kanál ve spáditém úseku ležel celý na české straně na pozemcích spravovaných knížaty ze Schwarzenbergu.

Nedaleko hraničního znaku II/11 přitéká z leva potok Světlá.

Přítok potoka Světlá

Asi tak o dvě stě metrů výše je v levém břehu kanálu tento otvor - natékala jím voda pro zavlažování luk, které byly nad bývalou osadou Muckenschlag v Čechách.

Odbočení na zavlažování luk

Plavební kanál ve spáditém úseku vede trvale vodu, která jakoby skákala po kaskádách ve dně. Dno je zde opevněno kamennou dlažbou vyskládanou do dřevěného roštu. Právě příčné trámy ve dně působí dojmem oněch kaskád.

Plavební kanál ve spáditém úseku

Kousek nad odbočením cesty do rakouské osady Morau stojí vedle plavebního kanálu skalka, pod ní padá voda prudkým spádem. Do roku 1956 byl kousek od této skalky na levém břehu velký dům č.p. 1 s hamrem, který byl v české části osady Morau. Nad skalkou odbočoval na levé straně náhon na hamr, dnes zaslepený.

Plavební kanál ve spáditém úseku

Již jen malý kousek nad skalkou se lomí státní hranice doleva, plavební kanál přitéká z českého území.
Dokumentace, kterou pracovníci Národního památkového ústavu pořídili na přelomu září a října i v dobnu, bude jedním z podkladů pro vyhlášení Schwarzenberského plavebního kanálu (na českém území) za národní kulturní památku. Nebo, třeba někdy v budoucnosti, dojde k zapsání do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO?
(Vloženo 07.10.2011 21:38)
NA YouToube JSOU ZÁBĚRY ZE ZÁVĚRU PLAVEBNÍ SEZÓNY

Na slavnosti ukončení plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu byl kameraman a režisér Ivo Brabec. Krátký filmový šot najdete na YouToube.
(Vloženo 20.09.2011 19:22)
PLAVEBNÍ SEZÓNA 2011 SKONČILA

Pozvání na závěr plavební sezóny
Předpověď počasí na sobotu 17. září 2011 byla skoro katastrofální. I když ještě před týdnem meteorologové předpovídali krásnou sobotu, v pátek už hlásili na sobotu zamračeno, od západu přeháňky nebo déšť.

V sobotu ráno bylo opravdu zamračeno, mrholilo v rakouském Aigenu, nějaká ta kapka padla i v Prachaticích. Na internetu se ale ráno objevila předpověď pro Aigen, pouhých necelých pět kilometrů od křížení plavebního kanálu s hraničním potokem Ježová. Prý odpoledne bude jasno, 20 - 22 stupňů Celsia, jihozápadní vítr o rychlosti 11 km/hod. Tomu přece nejde věřit! Bude to asi hrůza!

A dopoledne na rakouské straně Šumavy opravdu svítilo sluníčko i to modré nebe bylo. Opravdu to vydrží?
Když "libíňáci" před polednem přišli přes les k od rakouské osady Oberhaag nad Aigenem k hraničnímu potoku Ježová / Iglbach bylo pořád slunečno, kousek za hranicemi už se čepovalo české pivo, i klobásky byly ohřáté. Rakušanům, kteří přišli někdy v jedenáct očividně chutnalo.

"Začneme s mírným zpožděním," ohlásil přítomným plavební ředitel Hynek Hladík. Všem bylo prima, žádný problém.
Začínáme Bavorovem

Krátce po dvanácté se rozjíždí "Bavorov", první tanec folklorního souboru Libín-S Prachatice, na mostku přes Schwarzenberský plavební kanál těsně vedle státních hranic. První sólo má Honza s Vlaďkou. Zhruba stovka prvních diváků aplauduje.

U Schwarzenberského plavebního kanálu to byla především těžká práce pro chlapi, i když ženské se oháněly plavebními háky také. "Podívejte se, jak chlapi tancují!" Následovala totiž Hoši a Bába.

Hoši a Bába

K ústí řeky Große Mühl do Dunaje, kam plulo palivové dříví ze Šumavy, chodily pravidelně skupiny mladých mužů a žen z Čech, především z Prácheňského kraje. Čeští plavci pracovali velmi tvrdě od pěti ráno do sedmi večer. Večer, místo, aby padli znaveni na lože, vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, potom se hrálo, zpívalo a tancovalo. Dudám se tady v Rakousku říkalo a dodnes říká böhmischer Bock, český kozel. I folklorní soubor si sebou k plavebnímu kanálu z Čech přivezl dudy a dudačku Miladu.

Dudačka Milada
Zatím co Milada hraje a zpívá, přichází dřevorubec Franz s nářadím na rameni. Prochází lesem a vybírá si strom, který dnes pokácí.

Dřevorubec Franz
K Miladě se přidává kapela...

Milada s kapelou

... a kousek na české straně stojí skupinka cyklistů v červených tričkách a zpívají...

Zpívající cyklisté

... zpívají i další. Já si ještě před chvílí myslel, že tu jsou samí Rakušané.

Milada s kapelou

Na řadu přichází na mostku přes Schwarzenberský plavební kanál další tanec, ve kterém opět dominují chlapi - Martin. Původ má tenhle tanec se šavlemi má svůj původ v masopustním tanci z Kaplicka.

Martin

Libín-S roztancoval taneční hru Na tý louce zelený. Do tance pozvali i diváky. Polky a valčíky, střídají se tanečnice a tanečníci.

Na tý louce zelený
Na rakouském mostku skončil český soubor s tancem, tancovali ale nejen Češi, ale i Rakušané, o kousek dál na českém břehu potoka Ježová pod plavebním kanálem se připravují rakouští dřevorubci Franz a Gustl k poražení stromu. Franz si ještě dobrušuje loupák...

Dřevorubec Franz

A již zní zvuk pily břichatky zakusující se do řezu. Franz rozhodl, že nejprve říznou krátký řez, nad kterým potom vyseká zásek.

První řez

Teď již Franz bere do rukou sekeru a pouští se do záseku. Právě zásek určí směr pádu stromu. Franz určil, že smrk padne rovnoběžně se potokem těsně vedle tabulky upozorňující, že v potoce probíhají státní hranice.

Zásek

Nějaké dva tři centimetry nad úrovní záseku bude veden z druhé strany hlavní řez. A již zní opět břichatka.

Hlavní řez

Jak jsou dřevorubci skloněni u práce, zeptal se mne nějaký pán: "Prosím Vás, co to má ten dřevorubec v pytlíku za pasem?" "To je měchuřina, ve které nosí tabák, oni totiž dřevorubci i plavci při práci kouřili, kouř z fajfky odpuzoval obtížný hmyz, kterého tady je i dnes spousta." "No jo", přikyvoval tazatel, "oni kouřili tu domovinu."

Mezi tím Franz zkontroloval směr, doklepl dřevěný klínek do řezu. Za chvíli se ozval praskavý zvuk, smrk se nachýlil a padnul přesně mezi potok a tabulku, tak jak určil Franz. Franz se dal do odvětvování sekerou, Gustl shazoval větve na hromady. Pak přišel na řadu loupák, pod kterým odletovaly dlouhé pruhy kůry.
Oba břehy plavebního kanálu se zaplnily, přišla spousta lidí od dva půl kilometru vzdáleného Oberhaagu, další přijeli z Aigenu vláčkem Bummelzug taženým traktorem. Pomalu se blížila ukázka plavení dříví. Okolo půl druhé pod chatou Roberta Baldassariho se seřadili "libíňáci". Vlaďka, Honza a Jana byli připraveni s "plaveckým věncem", vedle nich Hanka s Jirkou nalévali kalíšky "libínky" - slivovičky od Borovky.

Vlaďka, Honza a Jana s plaveckým věncem

Hanka s Jirkou

Kapela spustila Aby nás Pámbů miloval..., potom se přidali zpívající Stáňa, Karel, všichni muzikanti i tanečníci, připadalo mi to jako hymna. Opravdu slavnostní zahájení.

Aby nás Pámbů miloval...

Přistoupila Helena. "Plavební řediteli, přinesli jsme Ti plavecký věnec, který symbolizuje sounáležitost těch, kteří u plavebního kanálu v minulosti pracovali a dnes pracují."

Helena

Vlaďka, Honza a Jana předávají plavebnímu řediteli "plavecký věnec".

Předání plaveckého věnce

Plavební ředitel zvednul plavecký věnec nad hlavu, ukázal jej všem přítomným a zvolal: "Ať žije plavení! Es lebe die Schwemme!"

Ať žije plavení!

Potom pokračoval: "Jsme teď krátce před ukončením plavební sezóny, čeká nás již jen poslední plavení. Víme, že příští plavební sezóna začne v druhé polovině na Jeleních Vrších. V tento okamžik však nevíme, kdy se bude poprvé plavit dříví tady u potoka Ježová. Na jaře tady totiž bude staveniště. Již příští týden podají tři partneři - Lesy České republiky, s.p., a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava spolu s rakouským Tourismusverband Böhmerwald žádost o příspěvek Evropské unie na spolufinancování projektu "Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá". V jeho rámci by státní podnik Lesy České republiky měl rekonstruovat úsek plavebního kanálu mezi hraničním potokem Ježová a hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch. Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava bude rekonstruovat úsek plavebního kanálu od hraničního potoka Pestřice po Medvědí potok. Termín nejbližšího plavení zde u Ježové bude záležet na postupu stavebních prací.

Ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu patří i plavecký tanec v podání folklorního souboru Libín-S Prachatice. Vzniknul jako připomenutí práce a zábavy českých plavců v ústí řeky Große Mühl do Dunaje před zhruba dvěma sty lety.

Plavci

Plavci

Práce u kanálu a v lese vůbec si jen těžko představit bez jednoho pomocníka. "Víte, kterého?", ptala se Helena. "Koně v lese pracovali kdysi, pracují tam i dodnes. Kůň folklorního souboru Libín-S Prachatice tancuje!", odpověděla si Helena a "rozjela" tanec.

Kůň

Kůň

Kůň

Sotva kůň padnul na pódiu, jestli tak lze pojmenovat můstek přes kanál, zazněly první tóny loveckých rohů trubačů Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald.

Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald

Ještě než přišla řada na plavební rozkaz, pozdravil všechny přítomné, diváky, plavce, hornisty, Libín-S i diváky Reinhold List jednatel Tourismusverband Böhmerwald. Na můstek pozval svoji kolegyni Anitu Schaubschläger. Anita dvacet let pracovala v kanceláři cestovního ruchu, v posledních šesti letech se podílela na přípravě ukázek plavení dříví. Dnešní slavnost je poslední v její aktivní službě, brzy odejde do důchodu. Reihold List spolu s plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem jí předali kytici.

Znělka na počest Anitě

Po krátké znělce hornistů na počest Anitě přečetl Hynek Hladík svůj plavební rozkaz. Pak již byl čas na vhození dříví na rakouském území. Aby se polena mohla vydat na svoji pouť do Čech, bylo potřeba otevřít stavidla na plavebním kanálu na české straně hranic. Když plavební ředitel došel ke stavidlům, zastihl tady trochu stranou ruchu čtyři děti. "Tak co, plavci, mluvíte česky nebo německy?", ptal se jich. "Deutsch!", zněla odpověď. "Plavci, budete pracovat!", řekl dětem, odemknul zámeček na klice stavidel a dodal: "Tak do práce!"

Malí plavci u stavidel

Plavci se snažili, moc jim to nejdřív nešlo, ale voda začala brzy proudit.

Na můstku u hranic už byli připraveni Karel s Honzou, v rukou plavební háky a na nich zavěšený plavecký věnec. Měli za úkol položit věnec na hladinu těsně před první plovoucí polínko.

Karel a Honza s plaveckým věncem

Konečně jsou polena tady. Plavecký věnec je již na hladině, Karel jej usměrňuje před další poutí. Věnec a za ním polena hned vplouvají z Rakouska do Čech.

Plavecký věnec je na vodě

Oba plavci, Karel i Honza, věnec doprovázejí až k prvním stavidlům v Čechách.

Karel doprovází věnec

A už přišel čas na vytažení plavebního věnce.

Vyzvednutí věnce

Sotva Karel s Honzou vytáhli věnec proplula tu polena.

Plovoucí polena

Honza pak plavecký věnec pověsil na štít chaty Roberta Baldassariho. Věnec tu bude viset celý rok, do závěru příští plavební sezóny.

Plavecký věnec

Polena plula po hladině plavebního kanálu až ke druhým stavidlů v Čechách. Tady skončilo poslední letošní plavení.

Vytahování dříví

Na hranicích se už zase hrálo zpívalo a tancovalo. V kole byli nejen "libíňáci" ale i diváci. I v dalším, předposledním, dnešním tanci bylo na můstku místo i pro diváky, tedy jenom ty tančící. Na řadu přišla Doudlebská polka. Když se Doudlebská roztáčela, volal Hynek na Marianu a jejiho manžela Franze: "Tak do kola, běžte, vy to přece znáte!" Mariane a Franz bývali členy Volkstanzgruppe Ulrichsberg, Franz byl vedoucím této folklorní skupiny. Kontakty mezi "libíňáky" a ulrichsberskými trvají už víc než dvacet let, přežily i zánik rakouského folklorního souboru. I zániky patří k životu. Před mnoha lety hráli prachatičtí i ulrichsberští stejnou melodii. Rakušané na ni tancovali Křížovou polku - Kreuzpolka, Češi zase Doudlebskou. Slovo dalo slovo a Volkstanzgruppe Ulrichsberg převzala českou chreografii, často bylo potom možné vidět při Doudlebské smíšené česko-rakouské páry.

Teď u kanálu šla do kola jen Mariane. Tady ji vytáčí Vašek.

Vašek s Marianou

Folklorní soubor Libín-S Prachatice zahrál a zatancoval ještě rozlučkový tanec - V Prachaticích.

V Prachaticích

Plavební sezóna 2011 a s ní Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu skončila.
"Ať žije plavení! Es lebe die Schwemme!"
(Aktualizace 18.09.2011 16:40)
PLAVECKÝ KŘEST VE SLOVINSKÉM MARIBORU

Mariborští voraři / Mariborski flosarji zvou na plavecký křes 2011, který se koná v pátek 16. září 2011 ve Stara Tita, Lent, Maribor
(Vloženo 11.09.2011 08:17)
PLAVENÍ U BAVORSKÝCH HRANIC

Pozvání na plavení u bavorských hranic
V sobotu 10. září 2011 se někdy po půl druhé odpoledne vytvořily nedaleko úplného začátku plavebního kanálu nedaleko bavorských hranic hloučky lidí, někteří zjevně cyklisté, jiní pěšáci. Blížilo se plavení dříví. Představte si, oni ti pěší ani "kolisté" v té době ještě ani netušili, že z nich za chvíli budou plavci. A to víte, že budou, plavební ředitel si to na ně vymyslel.

Mezi nimi byli někteří, kteří už tady v minulosti na ukázce plavení byli. A ti se ptali: "Kdy přijdou ti plavci?" "Vám připadá, že je tady málo lidí, málo plavců?", odpověděl další otázkou plavební ředitel a rozhlédnul se po přítomných. Možná začali tušit.
Ti cyklisté, kteří jeli podél kanálu z Jeleních Vrchů si určitě všimli skalní skupiny Gabrielstein, který dostal před téměř dvěma staletími jméno po podstaditém dělníkovi Gabrielovi, kam ho postavili, tam stál.

Gabrielstein

Od Stockého potoka, někdy se mu říká Ježový potok, tekla od Světlé vody plavebním kanálem voda zbarvená rašelinou do hněda. Proč se té Světlé vodě říká Světlá, když je tak tmavá.

Plavební kanál za Stockým potokem
Ještě než začalo plavení, povídal plavební ředitel Hynek Hladík asi čtyř desítkám budoucích plavců o Rosenauerovi i o plavebním kanálu. Hned na začátku se Hladíka jeden pán ptal: "Werden Sie es auch in Deutsch erklären?" - tedy "Budete to říkat taky německy?" Takže to vše bylo česky a německy.

Výklad plavebního ředitele

Nakonec pak zavěsil podzimní lesní kytici k pamětní desce stavitele plavebního kanálu. Pak už přišel na řadu plavební rozkaz... "V rozkazu bylo, že máte mít sebou plavební nářadí, kde máš ty plavební hák, děvče, obrátil se na jednu dámu." "Jo ty´s ho zapomněla? Dostaneš náš! Tak do práce, pojďte za mnou!"

Vrchní plavec Štětina u pomníku
Plavci se vydali za plavebním ředitelem k místu, kde kdysi dávno stála rota pohraniční stráže Stoka. Tady byly na mostku přes plavební kanál připraveny plavební háky, o kousek vedle bylo složeno dříví na plavení. Plavci, Češi i Němci, si rozebrali háky, ti, co na ně háky nezbyly, dostali za úkol vhazovat polena. "Tak do práce, plavci. Ne, abyste mne při vhazování postříkali, vím, že se o to budete snažit!"

Vhazování dřeva

To víte, že se plavci snažili plavebního ředitele postříkat, tentokrát ale úspěšní nebyli.

Vrchní plavec Štětina si vybral k ruce jednu plavkyni, aby spolu otevírali stavidla. Plavení totiž probíhá na vlně otevřených stavidel.

Vrchní plavec a plavkyně otevírají stavidla

Polena se vydala na cestu směrem ke Stockému potoku, tomu, co se mu říká Ježový. Po několika stech metrech dal plavební ředitel pokyn k vytažení plaveného dřeva. Vrchní plavec Štětina ukázal, jak na to a polena šla z vody. Vždycky to byla ta nejtěžší práce při plavení.

To musíte vzít plavební hák asi jako harpunu a silně s ním bodnout do plujícího polena. Opravdu silně, protože, když se bodák plavebního háku zabodne jen z lehka, poleno určitě upadne, vytáhnout nepůjde.

Vytahování dřeva

S posledním vytaženým polenem ukázka plavení skončila. "Tak, plavci, ukázka plavení dříví skončila. Příští bude přesně za týden, jenom asi 41 kilometrů odtud, na česko-rakouských hranicích u potoka Ježová / Iglbach. Bude to závěr plavební sezóny, bude se hrát, zpívat, tancovat, bude folklorní soubor Libín-S Prachatice, přijedou rakouští hráči na lesní rohy, bude ukázka práce v lese, ne s motorovými pilami a s přilbami na hlavách, ale ruční pilou břichatkou, s dřeváky na nohou, starým kloboukem na hlavě a dýmající fajfkou odpuzující obtížný hmyz v ústech. Když ne příští týden, tak třeba asi za rok zase tady!"
Plavební ředitel se vydal pomaloučku zpět na začátek, k Rosenauerovu pomníku. Cestou se občas zastavil, něco vyfotografoval. Třeba tady je místo, kde kdysi byla ponorná či vzdouvací stavidla. Celkem jich bylo na tzv. Novém kanálu mezi Jeleními Vrchy a Světlou vodou celkem 23.

Tady byla dřív stavidla

A tady je úplný začátek kanálu, do kanálu natéká část vody z potoka Světlá voda.

Začátek plavebního kanálu

Rosenauerův pomník s kytičkou díků plavců

Ještě malá poznámka: 8. srpna 2011 byl Hynek Hladík hostem českobudějovického studia Českého rozhlasu v živém vysílání. Do vysílání volal i jeden bývalý pohraničník, kteroý sloužil 27 měsíců právě na rotě Stoka. Zpochybnil tvrzení Hynka Hladíka, že se po plavebním kanálu plavilo, během jeho vojenské služby tomu tak nebylo. Třeba bude číst tyhle řádky. Ty jsou určeny právě jemu. Na Schwarzenberském plavebním kanálu se opravdu plavilo ještě v roce 1964. Rota Stoka je pouze několik set metrů od začátku kanálu. V poslední době plavení neplula polena a klády v celé délce kanálu od bavorských hranic až k odbočení Želnavského smyku. Proto je možné, že v době jeho služby se opravdu neplavilo od roty Stoka, ale někde níže po kanálu.
(Aktualizace 10.09.2011 22:58)
RODÍ SE DOKUMENT O ŠUMAVSKÝCH JEZERECH A O PLAVEBNÍM KANÁLU

Plešné jezero
Českobudějovický režisér a kameraman Ivo Brabec se svým synem Vítkem připravuje dokument o šumavských jezerech a o Schwarzenberském plavebním kanálu. První záběry Plešného jezera byly natočeny ve čtvrtek 8. září 2011. Počasí moc nepřálo, chvílemi pršelo, chvílemi začal lijavec, jindy se vítr honil nad hladinou jezera, přes souše odumřelých smrků přepadaly husté mraky. Ale Šumava holt je taková, občas drsná, občas zadumaná, jindy zalitá sluníčkem. To se ale v Plešném jezeře při prvním natáčecím dnu nevykoupalo.

Dokument se rodí za přispění Evropské unie za česko-rakouské spolupráce.
(Vloženo 08.09.2011 18:33)
POLENA PLULA KANÁLEM O LETOŠNÍCH PRÁZDNINÁCH NAPOSLEDY

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven před více než dvěma sty lety, aby umožnil plavení dříví z lesů českokrumlovského panství na severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a k Dunaji pro císařské hlavní město Vídeň. Celkem třikrát kanál křižuje česko-rakouské hranice. Jedním z míst křížení hranic s kanálem je i potok Ježová / Iglbach.

Klid před plavením

V neděli 21. srpna dopoledne tu byl klídek. Že se bude něco dít naznačovaly plavební háky zabodnuté na dřevěném mostě přes kanál, přes který prochází cesta z rakouského Oberhaagu do Bavorské slati / Bayrische Au v ústí Ježové do Lipenské nádrže, nebo také na Svatý Tomáš. Občas projel okolo cyklista, občas pozdravil: "Grüß Gott!", jiný zase: "Dobrý den!" Občas se někdo zeptal: "Co se to tu chystá?" "Od půl třetí bude plavení dříví, ale už před druhou sem přijdou muzikanti z Rakouska! A bude taky české pivo a klobásy, rakouské kafe a domácí koláče!", zněla odpověď Hynka Hladíka, který tu je skoro od rána a zatím vůbec nevypadá v zablácených holinkách a pracovních kalhotech na plavebního ředitele.
Před půl druhou rozbaluje svůj stánek dvojice z Jeleních Vrchů. "Koupil jsem dvojí klobásy, mám pivo, limonády, však si přijďte za chvíli, rozehříváme gril!", zve prodejce plavebního ředitele.

Netrvalo moc dlouho a už je tady paní Wimberger z Aigenu, přináši domácí rybízové koláče (moc dobré), vlastnoručně usmažené koblihy a taky kávu. Improvizovaná kavárna uprostřed lesa, kdo to jakživ viděl. Paní Wimberger ukazuje manželovi, jak a kam má co donést, Johann je zatím pomocníkem, za nedlouho se stane jedním z vrchních plavců, velet mu bude český plavební ředitel.

Johann

To už ale na lavičkách a lavicích posedávají nedočkaví turisté, někteří upíjejí pivko, jiní mají něco sladkého.
Z české strany přicházejí rakouští muzikanti. Jsou totiž ze St. Oswaldu, přes českou stranu je to daleko blíž než přes nedaleký Aigen a Oberhaag. Kluky s trumpetami (muzikanti mi prominou, vím, nejsou to jen trubky) a harmonikou má na starosti Gerhard Silber. Už je to pěkných pár let, když sem k Ježové přišel zahrát sám se svým malým klukem. Dnes už ten "klouček" je snad větší než táta. Trubku mají v rukou a u úst oba - táta a syn i dnes.

Muzikanti ze St.Oswaldu

A pak se střídají jedním kouskem muzikanti a s povídáním o historii, současnosti i budoucnosti plavebního kanálu od Hynka Hladíka.
"Před dvanácti lety jsem byl jmenován plavebním ředitelem, můj jmenovací dekret později posvětila i jeho jasnost Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu...Jako plavební ředitel jsem si udělil právo připravit na každé plavení dříví plavební rozkaz, který pak přečtu. I dnes to tak bude."

"Plavební rozkaz č.7/2011 k provedení ukázkové plavby dříví", četl plavební ředitel. "Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 21. srpna 2011 v oblasti křížení s potokem Ježová / Iglbach.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) ke druhým stavidlům na českém území. Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům."
"Plavci, přišlo vás dnes hodně, v plavebním rozkaze ale stálo, že máte mít plavební nářadí! Kde máš ty plavební hák?", obrátil se Hladík na vedle něj stojího pána. Ten začal něco koktat německy. Hladík mu nařídil: "Támhle si tedy vezmi můj a koukej jít dělat. Rychle, rychle, do práce", popoháněl i další.

"Některé z vás ale znám, grüß dich Johann, zdravím Tě Johanne!" Pozdravil se i s dalšími - s Giselou, ta se dnes ujme signálu, bude dávat vědět, že dřevo už je naházené v kanálu, Gustlem, Franzem, Ewaldem. Ewald představil dva muže vedle oblečené taky do plaveckého: "Es ist Josef, der ist aus Salzburg gekommen ist, to je Josef, pochází ze Solnohradu, tohle je jeho syn, taky Josef!" I s nimi se Hynek Hladík pozdravil.

"Tak rychle do práce! Kdo nemá plavební hák, může jít vhazovat dříví! Vhazovat se bude tamhle v Rakousku, je to jen kousek!", dával pokyny plavební ředitel.

Sám se vydal na druhou stranu, ke stavidlům v Čechách. Tady čekal na dřevo s dědou klučík tak asi šestiletý.

"Umíš česky?", ptal se jej Hladík. "Wie heißt du? Jak se jmenuješ?"

"Jakob!", zazněla tichá odpověď.

"Plavče Jakube, budeš otevírat stavidla!"

Plavební ředitel čekal na signál od Gisely. Červený terč se se v Giseliných rukách otočil na bílou. "Tak pojď, budeš točit klikou, abychom otevřeli stavidla, já ti pomohu!"

Jakob u kliky stavidel

Voda se dala do pohybu. Jistě nese v Rakousku vhozená polena.
Plavců na tom kousku je docela dost. Jdou s plovoucími poleny. První je vrchní plavec Gustl s dýmající fajfkou v puse.

Vrchní plavec Gustl

Teď jej kdosi zastavil. "Co to máte v tom pytlíku za pasem?" "V měchuřině mám tabák, to víte, tady na Šuamvě je spousta komárů a jiného nepříjemného hmyzu. Já jinak nekouřím, ale takhle na mne tolik nejdou," odpovídá Gustl.

Tady je Franz, už je v Čechách.

Vrchní plavec Franz

Polena plují v Čechách ještě asi 300 metrů, u druhých stavidel se budou vytahovat z vody. To je ta nejtěžší práce.

Plavební kanál na české straně hranic
Polena už jsou na konci své dnešní trasy. Přichystáno s plavebními háky je hned několik plavců. Franz ukazuje, jak na to: "To musíš bodnout stejně, jakobys bodal harpunou, musíš opravdu velkou silou!"

Vytahování dříví

Nakonec je vytaženo i úplně poslední poleno. Poslední prázdninová ukázka plavení dříví skončila.
Příští ukázka plavení dříví bude v sobotu 10. září nedaleko bavorských hranic nad Novým Údolím a Haidmühle. Začíná se ve dvě hodiny odpoledne.

Úplně letos poplavou polena opět v sobotu 17. září znovu u hraničního potoka Ježová / Iglbach. Program začíná v poledne setkáním s folklorem, kromě toho dřevorubci porazí ručním nářadím jeden strom - ukážou, jak se v lese dříve pracovalo. A o půl třetí bude poslední ukázka plavení dříví, plavební sezóna 2011 tak skončí.
(Aktualizace 23.08.2011 14:52)
MŠE SVATÁ U ROSENAUEROVY KAPLIČKY

Místo křížení Jezerního potoka pod Plešným jezerem se Schwarzenberským plavebním kanálem u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie se v den jedenáctého výročí jejího znovu vysvěcení, tedy 20. srpna 2011, stalo místem konání lesní mše, kterou připravila farnost Želnava spolu s folklorním sdružením Libín-S Prachatice.

Mši celebroval P. Jindřich Hybler z Volar.
Mše svatá u Rosenauerovy kapličky
Mše svatá u Rosenauerovy kapličky
Mše svatá proběhla za krásného letního počasí. Byla příležitostí setkání s modlitbou u Schwarzenberského plavebního kanálu.
(Vloženo 21.08.2011 06:44)
MILÍŘ DOHOŘEL V SOBOTU 20. SRPNA 2011

Když jsem minulou sobotu jel na Jelení Vrchy, abych se spolu s novopeckými dobrovolnými hasiči stal na jeden týden uhlířem byl Plechý zahalen mraky, nad Novou Pecí zářila duha. O týden později cestou k milíři u Jeleních Vrchů bylo nad Plechým sluníčko. Vlastně celý týden, po který milíř hořel, se střídal déšť či liják s podmračenou oblohou či sluníčkem. Užili jsme si hodně bláta.
V sobotu 20. srpna u milíře byli snad všichni uhlíři (členové Sboru dobrovolných hasičů Nová Pec), kteří se o něj celý týden starali. Nebyl jsem za nimi asi dva dny.

"Tak co, řediteli, kolik toho bude, kolik si napíšete", vítal mne Jano s papírem s namalovanou tabulkou. Kouknul jsem na milíř a odpověděl jsem: "Tři sta kilo!" Z prvního milíře před třemi lety jsme vytěžili 383 kilo dřevěného uhlí, o rok později to bylo už 864 kg, loni jenom 357,5 kg. Loni jsme měli dost mokré dřevo, proto nezuhelnatělo všechno, letos byla část dřeva suchá, část polen byla hodně mokrá. Proto jsem udělal odhad 300 kg.
Poslední minuty milíře
Mezi uhlíři se odhady hodně lišily, od pouhých 200 kg po 860 kg. Protože milíře dnes nejsou běžnou věcí obvyklou na Šumavě, chodily se na hořící milíř a na uhlíře podívat stovky diváků - hlavně okolo jedoucích cyklistů - denně. I mezi nimi sbírali uhlíři tipy. K mému překvapení věřili turisté uhlířům víc, než uhlíři sami sobě. Nejnižší tip diváků byl 325 kg, nejvyšší odhad byl 850 kg.

Když bylo zhruba deset, dal jsem, coby plavební ředitel, pokyn uhlířům: "Budeme chladit!". Za chvilku začal vrčet v plavebním kanálu motor čerpadla, uhlíři zamířili hasičskou proudnici na kouřící milíř.
Začalo chlazení milíře
Jano za chvilku lezl na milíř, aby strhnul velký drn na vrcholu. "Pozor! Raděj na milíř nelezte, milíř může propadnout," volal jsem na něj. Začalo rozebírání milíře.

Začalo rozebírání milíře

Po odkopání hlinitého obalu milíře začínají uhlíři vybírat dřevěné uhlí. Každý kyblík s uhlím jde na váhu.

Rozebírání milíře

Rozebírání milíře

Uhlí je stále žhavé, proto je třeba dál chladit.

Chlazení milíře

Kouř, prach z milíře, bláto okolo.

Zapisovatel zaznamenává váhu každého kyblíku s čerstvě vytěženým dřevěným uhlím.

Zapisovatel

Žhavé uhlí v milíři

Jádro milíře je stále žhavé, aby bylo možné uhlí vybrat, je třeba znovu chladit.

Chlazení milíře
Po týdenní práci uhlířů - členů Sboru dobrovolných hasičů z Nové Pece dohořel v sobotu 21. srpna 2011 v pozdním odpoledni milíř na Jeleních Vrších. Celkem bylo vytěženo 633,3 Kg dřevěného uhlí.

V tipovací soutěži uhlířů se nejblíže umístil Radek Judl s odhadem 580 kg. Mezi diváky byla výsledku nejblíže paní Švarcová, která odhadovala, že z milíře bude vytěženo 650 kg dřevěného uhlí.

Prosím výherkyni, aby, jestli se dostane na naše stránky, mne kontaktovala, abych se s ní domluvil na způsobu předání uhlířského suvenýru, který jsempro vítěze slíbil. Budou to tři tašky jelenovršského dřevěného uhlí.

Hynek Hladík, plavební ředitel
Partneři milíře jsou:
- obec Nová Pec - poskytla finanční příspěvek
- Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava - poskytla dřevo na milíř
- Miroslav Jirásek, u kterého se uhlíři během své týdenní služby stravovali
- Jakub Koželuh - poskytnul traktor na přípravu milíře
- Meliorace CB spol. s r.o. - zajistil uskladnění vypáleného dřevěného uhlí z milíře 2010 a kontejnery na nově vypálené uhlí
- a další
(Aktualizace 22.08.2011 12:33)
PÁTÝ DEN MILÍŘE

Ve středu bylo krásné letní počasí, rozblácená cesta od plavebnímu kanálu možná uschne, když bude zítra stejně, jako bylo dnes.

Od včerejška došlo jen k malé změně tvaru milíře. Včera večer se na jedné straně objevila zhavá díra. Proto uhlíři museli zakrytí milíře znovu uzavřít vrstvou zeminy.

Milíř bude třeba i nadále pečlivě hlídat.

Pátý den milíře
(Aktualizace 17.08.2011 19:11)
ČTVRTÝ DEN MILÍŘE

Na úterní kontrolu milíře se plavební ředitel dostal až v pozdním odpoledni. Sluníčko už dělalo dlouhatánské stíny. Z milíře stoupal bělavý dým. Od nedělního odpoledne poněkud změnil tvar. Když ho "uhlíři" v sobotu stavěli, byl milíř strmější na straně obrácené k plavebnímu kanálu, stejně to bylo i v neděli. Teď zase je strmější na straně odvrácené ok kanálu, z té druhé se poněkud propadnul.

Uhlíři proto otevřeli dýmníky na té strmější straně, aby "hoření" probíhalo více i tam. Milíř bude třeba hlídat ještě bedlivěji.

Čtvrtý den milíře
(Aktualizace 16.08.2011 20:46)
DRUHÝ DEN MILÍŘE

Nastalo sobotní ráno, milíř dnes odpoledne vstoupí do svého druhého dne. Dopoledne byli uhlíři lehce nervózní: "Nehoří to!", hlásili plavebnímu řediteli. Ten však našel na boku několik lehce kouřících míst. "Není to tak zlé, ale otevřete milíř nahoře, dejte do krále suché, ale opravdu suché chvostí, nacpěte ho ze shora, potom opět ze spodu zapalte. Milíř ale i teď hoří!", odpověděl jim Hladík.

Když odpoledne procházeli kolem kanálu nad milířem diváci a plavci, milíř "voněl" tak, jak má "vonět", stoupal z něj kouř. Vše je snad v pořádku.

Druhý den milíře
(Aktualizace 15.08.2011 14:47)
JAK SE RODIL JELENOHORSKÝ MILÍŘ - SOBOTA 13.08.2011

4. jelenohorský milíř měl vyrůst v místě loňského uhliště nedaleko Jeleních Vrchů. Jeho zbytky byly jasně vidět - kruhová plocha okroužená jílovitou zeminou se zbytky uhlí a kusy dřeva, které nezuhelnatěly. A taky několik hnízd vos. Vosy byly všude.
Při ranním cestě na Jelení Vrchy nad Novou Pecí svítila duha. A nejvyšší hora české Šumavy - Plechý - byl schovaný v mracích.

Duha nad Novou Pecí

Na Jeleních Vrších pršelo.
Stavbu milíře si vzali již tradičně na starosti novopečtí dobrovolní hasiči. Ti si nejprve postavili svoje zázemí. Nebyla to uhlířská chýše, v jaké bydleli kdysi uhlíři pod Smrčinou či Plechým, ale úplně nový stan. Teď právě neprší, ale za chvíli zase začne, stan se bude hodit.

Zázemí na uhlišti

Začínáme. Nejprve je třeba určit střed milíře a jeho průměr. Pak se připravuje král. Děláme ho ze třech smrkových tyčí.

Král

Král se stane jádrem celého milíře, od něj se milíř rozhoří.

Král

Král se pak plní suchým smrkovým chrastím, aby se pěkně rozhořelo a oheň se rozšířil postupně do celého milíře, to už ale bez přístupu vzduchu. Problém při dnešním deštivém počasí sehnat v okolí opravdu suché chrastí.

Zázemí na uhlišti

Teď už stavíme základový rošt. Jsou to paprskovitě rozložená polena. Letos jsme použili na úplný spodek suchá ohořelá polena z loňska. Protože my zapalujeme milíř ze spodu, nesmíme zapomenout na zapalovací kanálek.

Založení roštu

Na roštu už vyrůstá "podlaha" na ní se pak ke králi pokládají polena první vrstvy.

Stavba milíře

Teď už je dřevo v milíři vyskládané, vypadá to, že náš letošní milíř bude největší, který jsme kdy postavili. Ještě zaříznout nahoře krále.

Stavba milíře

Uhliště je jen malý kousek od Schwarzenberského plavebního kanálu, každý, kdo jde či jede podél kanálu, má na milíř krásný výhled. Nahoře na cestě alespoň není to hrozné bláto.

Stavba milíře

Milíř se teď obkládá zeleným chvojím, na něj přijdou drny a zemina, která celý milíř neprodyštně uzavře. Práce jde ale pomalu, každou chvilku prší, když neprší tak leje, jen chvilkami jde být venku mimo stan.

Stavba milíře

Milíř měl být zapálen okolo třetí hodiny, hotovo bylo až v šest. Krátce potom se milíř rozhořel.

Zapálení milíře
(Aktualizace 14.08.2011 19:04)
KULTURNÍ OSA PLAVEBNÍ KANÁL

V počátcích oživování Schwarzenberského plavebního kanálu přišlo rakouské sdružení pro kulturní spolupráci SUNNSEITN s projektem "Kulturachse Schwemmkanal", tedy Kulturní osa plavební kanál. V rámci tohoto projektu u Schwarzenberského plavebního kanálu hráli muzikanti různých žánrů, na české i rakouské straně vyrostlo v jeho blízkosti několik moderních skulptur českých i rakouských autorů, u kanálu zněly pohádky z obou stran Šumavy. Na tento rakouský projekt navázalo folklorní sdružení Libín-S Prachatice svým Setkáním s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, později Šumavským folklorním festivalem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Srpnový pořad na Jeleních Vrších nese stále stejný název - Kulturní osa plavební kanál.
Dopoledne bylo na Jeleních Vrších, vesničce pod nejvyšší horou české části Šumavy - Plechým poměrně klidno. Jen projíždějící cyklisté se diví, co se to tu bude dít, vlajky, vyzdobené pódium.

Stranou od všeho možného ruchu si před jedenáctou sedli pod bývalou myslivnou, ve které před dvěma sty lety, možná ještě o něco dřív, jistě přenocoval stavitel plavebního kanálu Josef Rosenauer, tři nositelé jména začínajícího na "H" - Helena, Helmut a Hynek. Bylo třeba si ještě naposledy vyzkoušet společné vyprávění pohádek z obou stran Šumavy. Ono totiž nesmí být znát, že Helena a Helmut spolu sice česky a hornorakousky (s němčinou ten jazyk má společného nejspíš jen dost málo) vyprávějí pohádky, ale ona neumí německy a on zase česky. Proto je tu potřeba Hynek v roli tlumočníka.

"Před dávnými, dávnými časy, bylo to včera, bylo to dnes, žili a pracovali na Šumavě mnozí uhlíři", začínala Helena Svobodová vyprávět pohádku O uhlíři a lesním mužíkovi. Helmut Wittmann pokračoval: "Vor langer, langer Zeit, war‘s gestern oder war‘s heut, da haben wir im Böhmerwald viele Köhler gelebt und gearbeitet."

Zkouška vyprávění pohádek
Projekt Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v sobě spojuje setkání s folklorem, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, ukázky šumavských řemesel a povolání i setkání při mši svaté na břehu plavebního kanálu. Kulturní osa plavební kanál obsahuje skoro všechno tohle v jednom dni. Bude se zpívat tancovat, vyprávět, plavit dříví, hoří ale i milíř na dřevěné uhlí, budou výrobci dřeváků a dřevěných koryt.

Možná se ptáte, co má společné Schwarzenberský plavební kanál s folklorem?

Pro odpověď se musíme obrátit skoro dvě stě let do historie. Ve dvacátých letech devatenáctého století napsal ředitel schwarzenberského českokrumlovského panství Erns Mayer rozsáhlý "Popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v českobudějovickém kraji v Čechách". V kapitole O plavebním provozu stojí m.j.: "Vytahování dřeva (připlaveného plavebním kanálem na Šumavě v ústí řeky Große Mühl do Dunaje) vyžaduje tři sta až tři sta padesát dělníků, když má být dodržena rovnováha s vhazováním. V Horním Rakousku by nebylo možné takový počet lidí. Ale potřební lidé z krajiny kolem Strakonic v Čechách se každý rok ucházejí houfně a bez vyzvání ucházejí o výdělek. Přinášejí si velké rance s potravinami, které si připravují k denní potravě pod širým nebem během své práce. Mnohá ohniště, která si k tomu účelu udržují drobným dřevním odpadem, dávají skládkám dřeva vzhled polního ležení. Přístřeší na noc je zajištěno v dřevěných stavbách, kde na slámě ve dvojitých řadách nalézají odpočinek.... Člověk by věřil, že lidé, kteří velmi těžce pracují od pěti hodin ráno do sedmi hodin do večera, a v této době mají pouze jednu hodinu na oběd, vyčerpají všechny síly, žádostivě budou vyhledávat noční tábor. Protože je společnost smíšená z chasníků a děvčat, kteří si úmyslně z domova vzali citery, housle a v Čechách ještě obvyklé dudy, tančí se v oddělených skupinách dvakrát až třikrát do týdne na volném prostranství lidové tance, které v žádném případě nejsou vhodné k posílení unavených údů. Následující den bez nejmenší stopy opět s čerstvostí začínají a pokračují v práci."

Vytahování dříví

Folklorní soubor Libín-S Prachatice pouze přivedl lidovou muziku, lidové písničky a lidové tance opět k vodě, k plavení, k plavebnímu kanálu.
Krátce po poledni byl na jelenovršském pódiu již nastoupen folklorní soubor Libín-S Prachatice. Na křižovatce do všech světových stran zatroubil Helmut Wittmann na pokyn plavebního ředitele Hynka Hladíka na kravský roh.

"Pojďte sem, za chvilku začínáme", volal do okolí Hladík.

Prvním tancem prachatického souboru byl Bavorov. Kdyby byl Bavorov co Prachatice, to je pro libíňáky otevírák.

Kdyby byl Bavorov...

"Další písničkou budou Hoši a tancem Bába. Tancovat budou naši chlapi", uváděla další blok Helena Svobodová.

Hoši

Mnohdy slyšíme, že tance ze šavlemi se k nám dostaly z Moravy. Tanec Martin, který se se šavlemi také tancuje, má svůj původ u nás v jižních Čechách, na Kaplicku. Býval to jeden z masopustních tanců.

Martin

Máme rádi humor, lásku, to vyjadřuje řada tanců a písniček. Humoru je plné i další taneční pásmo. Porozuměli mu i bez překládání při našich vystoupeních v Rakousku, Německu či Maďarsku. Taneční pásmo Slepice.

Slepice

Při seskakování z pódia se podařilo nešťastně doskočit jedné z tanečnic - Janě. Jana měla najednou slzy bolesti v očích, po lyžařském úrazu absolvovala operaci kolena, dnes je to její druhé vystoupení. A teď tohle... Jana dnes už tancovat nebude. Bohužel soubor postihlo několik podobných událostí. Vlaďka je dnes na Jeleních Vrších jako divačka, bolí ji záda. Ale teď, teď je třeba pomoci. Záda nezáda, Vlaďka jde do kroje. "Jen to trochu zdržte!"

Následuje série písniček, potom Doudlebská polka, dokola jdou i diváci.

Doudlebská

Vlaďka už je na pódiu, můžeme jet dál. Libín-S vyvíjí svoje aktivity z velké části u plavebního kanálu, proto je celkem přirozené, že v jeho repertoáru je i taneční pásmo plavci. Vždyď jsme si říkali, že chlapi a ženské z Čech pracovali kdysi tvrdě při vytahování plaveného dříví, večer po práci se často hrálo, zpívalo a tancovalo. Je skoro jisté, že chlapi se předháněli i večer, co všechno umí s plavebními háky, že s nimi jde i tancovat, že háky mohou být i hudebními nástoji. Jistě háky létaly vzduchem. To všechno obsahuje pásmo Plavci v choreografii Heleny Svobodové.

Plavci

A tady už se veze Vlaďka.

Plavci

Plavci
Odpolední program pokračoval v romantickém prostředí u horního portálu tunelu. Vyprávěly se tu pohádky.

Před dvěma stoletími neměli mladí lidé přehrávače, mobily, rádia či televize, museli se bavit sami. O tom, že hráli, zpívali a tancovali, o tom jsme již říkali. Oni si ale jistě i vyprávěli. Na řadu přišly legendy, ságy a pohádky.

U horního portálu po jedné hodině odpoledne čekalo několik desítek lidí na dva vypravěče - pohádkovou babičku Helenu z Prachatic a skřítka ze Solné komory Helmuta. Helenu Svobodovou a Helmuta Wittmanna. A taky na muzikanty Františka a Pavla Jordákovi. Ti dva uvedli hodinku s pohádkami písničkami, které si mohly pozpěvovat i děti.

Pohádkové melodie

Znáte pohádku O hadru, jehle a biči? Ta byla první, která zazněla.

"Vor langer, langer Zeit, war‘s gestern, oder war‘s heut‘, da sind ein Abwaschhadern, eine Nadel und ein Peitschenstiel durch den Böhmerwald gereist..." Před dávnými, dávnými časy, bylo to včera, bylo to dnes, putovali Šumavou hadr na mytí, jehla a bič. Hadr vyhodila dívka ze zámku, protože byl už úplně rozrhaný. Protože u jehly se zlomilo očko. Biči vůbec nic nechybělo. Vypadal jak nový. Ale opilý pasák dobytka ho ztratil v lese. Tak tedy ti tři táhli spolu po cestách Šumavou..."

O hadru, jehle a biči

Další pohádkou byla ta O lesní žínce. Samozřejmě vždy následují písničky Františka a Pavla.

František s Pavlem

K plavebnímu kanálu patří pohádka o vodníku Žbluňkalovi, jak mu odplavalo prádlo a co všechno následovalo, z pera Ivo Stehlíka z Volar. Plavci, i ten ramenatý Hans, se nakonec popili nějaké to pivo s vodníkem v hospodě na Jeleních Vrších.

O vodníku Žbluňkalovi

Pojďte, jdeme na Jelení Vrchy, bude se tam od lesovny plavit dříví!
Na Vrškách pod lesovnou už na kraji lesa bylo několik stovek lidí. Plavební ředitel Hynek Hladík pískal na píšťalku a svolával je blíž. "Pojďte blíž, ať vám něco můžu povídat a nemusím tolik křičet!"

Povídal potom o historii plavebního kanálu, kterým za sto let "zlatých časů" proplulo téměř osm milionů palivového dřeva ze Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň. Potom přečetl plavební rozkaz, letošní šestý.

Plavení

V plavebním rozkazu stálo mimo jiné:
"...Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím..." Hladík se potom rozhlídnul po davu lidí na druhém břehu plavebního kanálu a dodal: "Přišlo vás tedy o dost víc, než jsem si myslel, ale jak tak vidím, plavci, jen někteří mají plavební nářadí. Wo hast du die Schwemmhacke?", zeptal se německy jednoho plavce. "Jo, támhle je tvůj hák, dobře vezmi si ho!" Na mostku přes kanál je několik plavebních háků. "A co ty, no ty, co se tak směješ, koukej si taky vzít hák!" Tak byly rozdány zbývající háky. "Všude v České republice, v celé Evropě, je zakázaná dětská práce. U nás ale děti pracovat můžou. Tak děti, do práce!" Kubík, Hynkův vnouček už měl v ruce malé polínko, to letělo do vody první. Hned potom i další děti se daly do práce.

Kubík vhazuje dříví

Polena potom plula asi tak jeden a půl kilometru, skoro až k potoku Hučice. S poleny šli nejen plavci s háky ale i spousta diváků. Vytahování dříví byla vždy ta nejtěžší práce.

Plavení
Ti, co nedošli až k Hučici a vraceli se na Jelení Vrchy okolo kouřícího milíře, zastihli před stodolou domu č.p. 13 kapelu souboru Libín-S, která zvala na druhé vyprávění pohádek.

Helena s Helmutem vyprávěli nejdřív takovou hrozně zvláštní pohádku, Prolhanou.

Tentokrát hudební doprovod zajišťovala celá kapela Libín-S.

Muziku vystřídala pohádka O uhlíři a lesním mužíkovi. Vždyť jen několik set metrů odtud hoří od sobotního podvečera milíř na pálení dřevěného uhlí. No hoří, spíš kouří. O tom si ale povíme za chvilku.

O uhlíři

"Před dávnými, dávnými časy, bylo to včera, bylo to dnes, žili a pracovali na Šumavě mnozí uhlíři. Z dříví stromů pálili dřevěné uhlí. Byla to těžká, namáhavá a špinavá práce. A přes spoustu práce byl život uhlířů plný nouze a bídy."

Poslední pohádka byla O zvláštním zvířeti. Je to vlastně pohádka o třech chudých muzikantech, kteří táhli Šumavou.
Odpoledne pomalu doznívá, moc lidí už v hledišti nezbývá. Ale tancovat se bude. "Budou dva tance, Bavorov a V Prachaticích!", ohlásila Helena. Rozjíždí se Bavorov. Diváků najednou přibývá. Chlapi přicházejí za Helenou: "My chceme Koně!", šeptají, ale je to kousek od mikrofonu, takže to slyšeli všichni.

"Oni chtějí Koně. Minule bylo opravdu horko, padali horkem", dodala Helena.

Všichni tanečníci byli už postaveni, Karel s Jirkou oblečeni do koně. Jedeme.

Kůň

Tancující kůň! A jde mu to!

Kůň

Kubík si mohl užít něco, co ostatní děti nemohly. Svezl se na koni. Vždyť babička Helenka je jeho babička, a babička Helenka je vedoucí souboru, tak ona to umí zařídit. Co by taky pro vnoučka neudělala.

Kubík se svezl na tančícím koni

Kubík s koněm

Odpoledne s folklorem končí tancem v Prachaticích. Helena ještě stačí představit na závěr všechny tanečnice a tanečníky: Vlaďku, Janu, Hanku, Romanu a Helenu, Standu, Vaška, Karla, Jirku a Honzu, muzikantky a muzikanty: primášku Helenu, Stáňu, Jirku, Františka, Pavla, Honzu a Petra.

V Prachaticích

Kapela
Tak zase někdy na shledanou, třeba 17. září 2011 u hraničního potoka Ježová / Iglbach při zakončení plavební sezóny nebo v polovině května příští rok zase tady na Jeleních Vrších.
(Aktualizace 15.08.2011 21:20)
JELENOVRŠKÝ MILÍŘ 2011

JELENOVRŠKÝ MILÍŘ 2011 - PŘÍPRAVY

Stavba milíře bude zahájena již dnes, tedy v sobotu 13.08.2011, v 08:00 na uhlišti u Jeleních Vrchů. Stavět se bude až do odpoledne, zhruba v 15:00 hodin bude potom zapálen. Milíř budou po celý týden udržovat hasiči ze Sdružení dobrovolných hasičů Nová Pec. Milíř bude otevřen, aby se vytěžilo vypálené dřevěné uhlí, v sobotu 20.08.2011 cca v 10:00 hodin.

Po celý týden bude na uhlišti možné koupit originální jelenovršské dřevěné uhlí.

V neděli 14.08.2011 se na Jeleních Vrších ve 12:00 hodin u horního portálu tunelu a cca v 15:00 hodin ve stodole domu č.p. 13 (KANÁL EXPO) vyprávět pohádky z obou stran Šumavy. Při druhém vyprávění zazní v podání Heleny Svobodové a Helmuta Wittmanna i šumavská pohádka O uhlířovi a lesním mužíkovi.
O milíř budou celou dobu pečovat novopečtí hasiči. O milíř se někdo musí starat ve dne i v noci. Hasiči si tedy rozdělili služby.

Na stavbu milíře v sobotu přijdou všichni. Noční směnu ze soboty na neděli budou zajišťovat V. Judl a D.Hošek. V neděli 14.08.2011 budou ve dne u milíře J. Hošek a J. Hošková, v noci Š. Popice, H. Brejšková a L. Hnízdil. Na pondělní denní službu 15.08.2011 přijdou F. Judl a M. Judl, na noční pak J. Stanek a H. Šišuláková. V úterý 16.08.2011 budou u milíře ve dne J. Stanek a M. Šišuláková, v noci Š. Pupice, E. Pastyříková a V. Hošek, ve středu 17.08.2011 D. Hošek a V. Hošek ve dne a K. Dvořáček, P. Danyi a M. Judl. Ve čtvrtek 18.08.2011 budou u milíře sloužit ve dne M. Judl a R. Havlík, v noci P. Veselý a S. Macíková, v pátek 19.08.2011 přes den J. Stanek, R. Havlík a J. Hošek, poslední noc potom J. Hošek a V. Judl. Na sobotní otevření milíře 20.08.2011 budou opět všichni.
Obědy a večeře pro všechny hlídky u milíře zajišťuje již tradičně Miroslav Jirásek z Jeleních Vrchů. Stravování hasičů u milíře poskytuje jako sponzorský dar.
(Aktualizace 13.08.2011 05:45)
PLAVEBNÍ KANÁL BYL V BUDĚJOVICKÉM ROZHLASU

V pondělí 8. srpna 2011 od jedné hodiny odpoledne byl hostem pořadu českobudějovického studia Českého rozhlasu Přímá linka plavební ředitel Hynek Hladík. Hovořilo se o Schwarzenberském plavebním kanálu, o jeho minulosti, současnosti a budoucnosti.

Záznam vysílání najdete i na internetu.
(Vloženo 10.08.2011 20:43)
NOVÁ PEC NECHCE ZELENÉ AKTIVISTY

Nechceme zelené aktivisty, chceme zelenou Šumavu
V Nové Peci na odbočení na Jelení Vrchy je nová tabule hlásající: "NECHCEME ZELENÉ AKTIVISTY, CHCEME ZELENOU ŠUMAVU".

Novopečtí vidí suché smrkové porosty, které odumřely řízenou podporou lýkožrouta smrkového (kůrovce) tzv. ochránců přírody téměř stále. Z řady míst v Nové Peci je vidět svahy nejvyšší hory na české straně Šumavy - Plechého s odumřelým dospělým porostem pralesních zbytků ve stěně Plešného jezera a jejím okolí.

Přitom právě tam byly geneticky velmi cenné porosty autochtonního (původního) vysokohorského ekotypu smrku.

Novopečtí mají ovšem jednu výhodu, pod odumřelými smrky je hustý nálet, dnes dosahující často již několika metrů, který pochází s vysokou pravděpodobností z cenného mateřského porostu.

Na mnoha jiných místech k přirozené obnově dojít nemůže, i kdyby odkudsi přiletělo smrkové semínko, nemá šanci, aby v hustých vysokých porostech kapradi, třtiny či devětsilu, nemá šanci z něj vyrůst nový lesní porost.

Tabule na křižovatce je zcela jistě reakcí na blokádu kácení kůrovcem poškozených stromů na modravsku.
(Vloženo 10.08.2011 20:27)
POZVÁNKA NA JELENÍ VRCHY NA KULTURNÍ OSU - PLAVEBNÍ KANÁL

Pozvánka na Jelení Vrchy
Program:

14.08.2011 – neděle

Jelení Vrchy (CZ) amfiteátr 12:00 hod. - setkání s tradicí s folklorem z jižních Čech

Jelení Vrchy (CZ) horní portál plavebního tunelu 13:00 hod. - setkání s tradicí s pohádkami z obou stran Šumavy vypráví Helena Svobodová a Helmut Wittmann

Jelení Vrchy (CZ) pod myslivnou 14:30 hod. - setkání s tradicí při ukázce plavení dříví od myslivny k potoku Hučice

Jelení Vrchy (CZ) stodola domu č.p. 13 - EXPO KANÁL 15:00 hod. - setkání s tradicí s pohádkami z obou stran Šumavy vypráví Helena Svobodová a Helmut Wittmann
(Vloženo 07.08.2011 19:09)
V ČESKÉ TELEVIZI BYLY ZÁBĚRY OD KANÁLU

Česká televize uvedla v neděli 7. srpna 2011 v 17:20 hodin na svém prvním programu pořad Na cestě po Lipensku.

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem jsme se vydali kolem českého moře za starým vorařským řemeslem, na nejvýše položený hrad i závody dračích lodí.

Region Lipenska je území, obklopující Lipenské jezero a horní tok Vltavy podél státní hranice s Rakouskem a Bavorskem. Býval to vždy spíše chudší podhorský kraj s úhlednými políčky a šikovnými řemeslníky - o co chudší, o to malebnější. Právě tak ho ve svých dílech popisuje rodák z Horní Plané a významný rakouský spisovatel devatenáctého století Adalbert Stifter. Morovou ránu dostal región po druhé světové válce v podobě odsunu německého obyvatelstva, které nahradili vesměs málo vzdělaní "zlatokopové". Stavba železné opony a tuhý režim v příhraničním pásmu dokonaly dílo zkázy - zaniklo na osmdesát vesnic a vesniček. Novou naději přinesla až Lipenská přehrada, díky které se v oblasti zrodil turistický ruch. Právě na něj Lipensko sází i dnes.

Televizní štáb navštívil i Schwarzenberský plavební kanál při jedné z letošních ukázek plavení dříví na Jeleních Vrších.

Program bude reprizován ve čtvrtek 11. srpna 2011 po půlnoci v 01:10 hod. (takže vlastně v pátek brzy ráno).
Pořad najdete i na internetu.

Kanál v České televizi
(Aktualizace 07.08.2011 17:59)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL JE V TÝDENÍKU KVÉTY

Týdeník Květy zveřejnil ve svém 32. čísle článek "Proměnlivé krásy PRACHATICKA". Mezi ilustračními fotografiemi je i snímek Schwarzenberského plavebního kanálu při ukázce plavení dříví na Jeleních Vrších.
(Vloženo 05.08.2011, 21:17)
PLAVENÍ NA KANÁLU U JEŽOVÉ

Když byl plavební ředitel Hynek Hladík předevčírem na poslední kontrole plavebního kanálu před dnešním plavením, zjistil, že v kanálu je málo vody, protože kdosi vyndal ze stavidel u Ježové jedno hradítko, které "potřeboval" na postavení lávky přes Ježovou. Dnes, ve středu 3. srpna byla sice všechna hradítka na svém místě, ale vody bylo ještě méně než v pondělí. Honem rychle zatěsnit všechna potřebná na přítoku v místech, která jsou běžnému turistovi většinou skryta, aby do kanálu přitékalo co nejvíc vody. A taky na různých místech na vlastním kanálu, aby z kanálu neovladatelně odtékalo vody co nejméně. Cyklisté, kteří dopoledne projížděli, se nejspíš divili, co to ten chlap v dlouhých holinkách vyvádí v tom kanálu. Voda začala v kanálu pomalu, pomaloučku, stoupat. Naštěstí Hynek Hladík přišel dost brzy.
Podle programu měli začít hrát trubači na alpské rohy ze St. Oswaldu, na půl třetí bylo naplánováno vlastní plavení. První diváci se rozesadili na lavicích ale možná již krátce po poledni. Ve čtvrt na dvě od Růžového Vrchu k Ježové kráčeli tři chlapíci v kožených kalhotech se zelenými mysliveckými klobouky na hlavách, ale hlavně s dlouhatánskými alpskými rohy. "Zdravím Tě, Geralde, koukám, že máš nový nástroj!", po pozdravu oslovil Hynek Hladík jednoho z muzikantů Geralda Silbera.

Přicházejí trubači na alpské rohy

"Ale kdepak, ten není nový, jen jsem jej trochu vyčistil!", odpověděl Gerald. Gerald se svým synem muzicíruje u plavebního kanálu asi tak pátým rokem, od loňska přivádí i své přátele s alpskými rohy.
Chvíli po nich jsou již i plavci oblečení stejně, jako ti před zhruba sty lety, kdy se ještě u Ježové plavilo palivové dříví ze Šumavu pro císařské hlavní město Vídeň. Ani dřeváky na nohou jim nechyběly, chlapi mají často v puse dýmající fajfku, aby odpudili obtížný hmyz, měchuřinu s tabákem za pasem a nezbytný starý klobouk na hlavě. Plavci přišli z nedalekého Aigenu.

Plavci

Franz, Johann, Helga, Gustl a Ewald, ten ale není na obrázku.
Čtvrt hodiny před druhou zazní první fanfára od trubačů z Alphornbläsergruppe St.Oswald. Hynek Hladík přivítal jménem folklorního sdružení Libín-S Prachatice, které je nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, i jeho partnerů a spoluorganizátorů dnešní akce - rakouského Tourismusverband Böhmerwald a Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, nejen muzikanty, ale všechny, kteří přišli k plavebnímu kanálu. Pak se až do půl třetí střídali muzikanti a Hladík. Muzikanti hráli, Hladík vyprávěl o plavebním kanálu.

Alphornbläsergruppe St.Oswald
Lidí už stálo po obou březích plavebního kanálu hodně. Bylo jich pět set, nebo snad víc, těžko říct.

Alphornbläsergruppe St.Oswald

Diváci ještě nevědí, že z nich budou plavci

Plavební ředitel Hynek Hladík přečetl svůj již pátý letošní plavební rozkaz:

Plavební rozkaz č.5/2011 k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví ve středu dne 3. srpna 2011 v oblasti křížení s potokem Ježová.
Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) ke druhým stavidlům na českém území. Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

"Plavci, přišlo vás opravdu hodně, některé z vás znám, některé ne, někteří mají plavební nářadí, jiní jste přišli bez něj. Zdravím tě Franzi, i tebe Johanne, jsem rád, že jsi přišel Gustle, zdravím tě Helgo, nazdar Ewalde!", pozdravil se plavební ředitel s plavci, které znal. "Proč ty jsi přišla bez plavebního háku?", obrátil se potom na paní vedle. "Jo ty nevíš? Tak tady máš jeden!" Paní dostala hák. Kluci okolo už si brali připravené háky, asi aby nepadnul podobný dotaz na ně. "Tak do práce, plavci! Kdo nemá plavební hák, půjde vhazovat dříví, vhazuje se v Rakousku, to bylo ale přece v rozkazu. Rychle, rychle, nejsme tady na koukání, ale na práci!", pokračoval. Sám se vydal ke stavidlům v Čechách. Odemknul zámek a pak se obrátil na dva kluky tak asi šestileté, co stáli na můstku: "Tak plavče, otevři stavidla, a ty, ty mu pomoz!"

Malí plavci otevírají stavidla

Kluci se snažili točit klikou stavidel, napřed jim to moc nešlo, tak plavební ředitel přiložil taky ruku k dílu, ale pak už to bylo dobré, voda začala proudit kanálem.

První polena jsou již v Čechách, v čele jde Franz s plavebním hákem.

První polena již jsou v Čechách

Plavit se bude až ke druhým stavidlům na českém území. Tady přichází ta nejtěžší práce. S bidly s plavebními háky je tu hned několik plavců, všichni vytahují dříví. Vůbec to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.

Vytahování polen

Franz

Pátá letošní ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu se stala minulostí.
Příští ukázka plavení dříví se bude konat 14. srpna 2011 na Jeleních Vrších. Program začne již v poledne folklorním vystoupením, od jedné hodiny se budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy, od půl třetí se bude plavit pod lesovnou, po plavení budou další pohádky ve stodole domu č.p. 13, odpoledne dozní opět folklorem.

Již o den dříve, v sobotu 13. srpna, se rozhoří na uhlišti nedaleko Jeleních Vrchů milíř na pálení dřevěného uhlí. Bude hořet celý týden, do další soboty 20. srpna.
(Vloženo 04.08.2011 10:31)
PLAVEBNÍ KANÁL U JEŽOVÉ

Plavební kanál u Ježové bude ve středu 3. srpna 2011 dějištěm páté letošní ukázky plavení dříví.

Plavební ředitel Hynek Hladík provedl dva dny před ukázkou jednu z posledních kontrol. Bohužel zjistil, že kdosi použil jedno z hradítek stavidel u Ježové na jednoduchou lávku přes hraniční potok kousek od kanálu. Hladina vody v kanálu je tak zhruba o deset centimetrů níže, což by mohlo ohrozit konání středeční ukázky. Naštěstí velká voda neodnesla hradítko někam k Lipenskému přehradnímu jezeru, jako to bylo před měsícem, a tak jej mohl plavební ředitel vrátit na své místo.

Stavidla u Ježové
Ve středu 3. srpna 2011 začne program u Ježové ve tři čtvrtě na dvě vystoupením trubačů ze St. Oswald bei Haslach, kteří zahrají na alpské rohy. O půl třetí pak přečte plavební ředitel Hynek Hladík svůj letošní pátý plavební rozkaz. Polena se potom vydají z Rakouska přes hraniční potok Ježová / Iglbach do Čech. Na plavení se dostaví jistě vrchní plavci z nedalekého Aigenu, plavební ředitel však očekává, že přijdou i další - Češi i Rakušané. Pro některé bude mít připravené potřebné plavební háky, jiní budou vhazovat dříví, někteří však zůstanou bez práce a budou se muset spokojit s rolí diváků.
Na ukázku plavení dříví je možné přijít pěšky od Oberhaagu v Horních Rakousích (cca 2,5 km) či od rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch (dnes na mapách najdete lokalitu U Korandy) (cca 1,8 km), nebo jet podél kanálu na kole. Kdo není schopen překonat tyto vzdálenosti vlastními silami, může využít i dopravu vláčkem Bummelzug případně autobusem, který vyjíždí z hornorakouského Aigenu cca ve 12:45 hod. (je třeba se informovat na telefonním čísle +43 7281 20065 - německy či anglicky, jízdné 3,00 € / os., děti do 12 let zdarma).
Viděli jste někdy plavební kanál od hladiny. Ne? Tak se podívejte!

Stavidla u Ježové

Stavidla u Ježové

Stavidla u Ježové
(Vloženo 01.08.2011 17:11)
JEDNÁNÍ O KANÁLU V AIGENU

Po čtvrtečním jednání českých partnerů přeshraničního projektu Schwarzenberský plavební kanál 2011-2012 se vydali zástupci s.p. Lesy České republiky a Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblast Šumava Hynek Hladík a Josef Štemberk v pondělí 1. srpna do hornorakouského Aigenu. V hotelu Almesberger se setkali s předsedou Tourismusveband Böhmerwald Bernhardem Hainem.

Při jednání projevili čeští zástupci obavy, zda se rakouskému partnerovi podaří zajistit podklady pro podání žádosti o dotaci Evropské unie na společný projekt. Pro podání žádosti při stavební činnosti je třeba mít k dispozici např. platné stavební povolení.

Bernhard Hain informoval, že v případě stavebních prací budou muset muset vynakládat finanční prostředky příslušné obce, které budou mít problémy se zajištěním svého podílu, takže je zcela možné, že se opravdu plavební kanál na rakouské straně nebude opravovat. Jak však zástupci Tourismusveband Böhmerwald přislíbili na minulých setkáních, jistě budou vynaloženy prostředky na marketingová opatření, odhaduje se ve výši 100 tisíc euro.

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumavu podepíše v nejbližších dnech smlouvu s agenturou, která bude zpracovávat návrh žádosti. Pravděpodobně již příští týden bude nutné předat agentuře první podklady.
(Vloženo 01.08.2011 16:35)
SRPNOVÁ UKÁZKA PLAVENÍ U JEŽOVÉ JIŽ TUTO STŘEDU

Během každoročního programu projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu se konají ukázky plavení dříví vždy mimo prázdniny v sobotu a o prázdninách v neděli. Je však jedna výjimka - první srpnová středa, kdy se plaví u Ježové. Letos to bude 3. srpna. O hudební doprovod se postarají trubači na alpské rohy z nedalekého St.Oswald bei Haslach.

Plavci u Ježové

Trubači na alpské rohy u Ježové
(Vloženo 31.07.2011 18:06)
PŘÍPRAVY ČESKO-RAKOUSKÉHO PROJEKTU VRCHOLÍ

Na našich stránkách jsme již informovali, že státní podnik Lesy České republiky, Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouský Tourismusveband Böhmerwald připravují společný projekt zatím nazvaný Schwarzenberský plavební kanál 2011-2013. Minulé setkání všech třech parterů se konalo před téměř dvěma měsíci - 1. června 2011 v budově Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Při setkání byly dohodnuty úkoly a termíny. Vedoucím partnerem, který bude předkládat společnou žádost všech třech partnerů, bude Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Jak pokročili v přípravách čeští partneři, to si měli ve Vimperku ujasnit pracovníci LČR a Správy NP a CHKO Šumava ve čtvrtek 28. července 2011.

Jednání ve Vimperku

Jednání ve Vimperku
Lesy České republiky, s.p., počítají s opravou Schwarzenberského plavebního kanálu v úseku mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch v místě zvaném dnes U Korandy a hraničním potokem Ježová / Iglbach v celkové délce téměř 1,9 km. Vzhledem k tomu, že oprava se dotkne státních hranic, byl rozdělen úsek do dvou částí. Jedna se nedotkne státních hranic, druhá svým malým dílem přesáhne státní hranice a dotkne se dvou rakouských pozemků. Příslušným speciálním stavebním úřadem pro první část je odbor životního prostředí městského úřadu v Českém Krumlově, pro druhou část je jím odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Jihočeského kraje.

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava bude opravovat plavební kanál mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Huťským Dvorem. Příslušným speciálním úřadem je pro tento úsek odbor životního prostředí městského úřadu v Českém Krumlově. Stejně jako LČR i Správa NP a CHKO Šumava předložila k projednání projekt připravovaných prací Česko-rakouské komisi pro hraniční vody.

S rakouským partnerem je to trochu složitější. Ten předpokládá, že budou opraveny úseky navazující za Ježovou a Pestřicí na českém území a úsek u stavidel na potoce Schrollenbach. Na rozdíl od českých partnerů, podle dosavadních informací nemá rakouský partner k dispozici schválenou projektovou dokumentaci. Rakouský partner předpokládá vynaložit na stavební část projektu cca stotisíc euro.
Každý z partnerů předpokládá vedle stavební části realizovat i tzv. měkkou část. LČR předpokládají např. svůj podíl na zajištění programů stávajícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, které dnes zajišťuje folklorní sdružení Libín-S Prachatice se svými partnery, a na zajištění části programu mezinárodního setkání plavců a vorařů v roce 2013.
Práce na zpracování žádosti o dotaci z prostředků Evropské unie nabírají na obrátkách. Správa NP a CHKO Šumava vybere v nejbližších dnech agenturu, která žádost vypracuje. Podklady jí však bude muset předložit každý z partnerů. Žádost musí být předložena se všemi povinnými přílohami do 21. září 2011. Dodržet tento termín nebude jednoduché.
V pondělí 1. srpna 2011 se vydávají do rakouského Aigenu Hynek Hladík ze státního podniku Lesy České republiky a Josef Štemberk ze Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava na jednání s předsedou Tourismusveband Böhmerwald Bernhardem Hainem a jeho zástupcem Peterem Gruberem juniorem, aby zjistili stav postupu přípravy rakouského partnera na podání žádosti o dotaci Evropské unie.
(Vloženo 31.07.2011 17:34)
LETOS POPRVÉ PLULA POLENA U JEŽOVÉ

V letošním roce plula polena u Ježové poprvé až 17. července 2011. Byla to již letošní čtvrtá ukázka plavení dříví. Krátce po dvanácté hodině už bylo všechno připraveno, plavební háky, signál i stoly s lavicemi. Už jen plavci a diváci.

Plavení je připraveno

Turisty na břehu plavebního kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach přivítalo krásné slunečné počasí.

První diváci již čekají

Čekání přišla zkrátit skupinka muzikantů z nedalekého St. Oswald bei Haslach v Rakousku. Kluci v oranžových tričkách s nápisem Böhmerwaldbläser nasadili pod smrkem na české straně trubky a spustili.

Böhmerwaldbläser

Plavební ředitel mezi jednotlivými skladbami vyprávěl o plavebním kanálu, o tom, jak se před více než dvěma sty lety kanál stavěl, o Češích, kteří chodili k ústí řeky Große Mühl do Dunaje v Horních Rakousích, aby dřevo vytahovali před další dopravou do Vídně, o tom, jak se kanál opravoval i o jeho současnoti.
Pak už přišel čas na přečtení plavebního rozkazu, v pořadí již čtvrtého letošního. Po něm začali plavci bez plavebního nářadí vhazovat dřevo do kanálu na rakouské straně hranic. Voda začala proudit, polena se pomalu začala blížit k rakousko-českým hranicím, které zde probíhají středem potoka Ježová / Iglbach.

První polena jsou již v Čechách

První polena již proplula pod posledním mostkem v Rakousku a už jsou tady, na hranicích. Jejich plavbu pomáhají usměrňovat malí plavci z Čech i z Rakouska.
Rakouské trubače vystřídal pod českým stromem pěvecký sbor z Aigenu, který přivítal plavce v Čechách.

Pěvecký sbor z Aigenu
Polena doplouvají pomalu ke druhým stavidlům v Čechách, tedy k dnešnímu cíli jejich cesty. Je potřeba ještě vytáhnout polena z vody. Pod vedením zkušených vrchních plavců s plavebními háky pracovali i noví plavci z řad diváků.

Vytahování polen
Na červencové plavení dříví u potoka Ježová / Iglbach přišlo více než pět set diváků.
(Vloženo 06.08.2011 11:22)
PLAVCI A VORAŘI MEZINÁRODNĚ

7. července 2011 se do severoněmeckého Bremerhavenu na valnou hromadu sjeli zástupci 20 členských spolků Mezinárodní asociace plavců a vorařů z pěti zemí Evropy. Folklorní sdružení Libín-S Prachatice zastupoval jeho předseda a plavební ředitel Hynek Hladík.

Organizátorem letošního mezinárodního setkání plavců a vorařů je Německé muzeum lodní dopravy / Deutsches Schiffahrtsmuseum v Bremerhavenu.
Z Prachatic do Bremerhavenu to je autem téměř devět set kilometrů. To je docela pořádný kus cesty. V pozdním odpoledni už byl zástupce Libíňáků na místě - před Německým muzeu lodní dopravy / Deutsches Schiffahrtsmuseum v Bremerhaven. Na prosklené stěně nové budovy muzea se odrážely muzejní lodě kotvící v jednom z ramen přístavu.

Bremerhaven

Navečer přijel před hotel autobus, který vezl delegáty do rybářského přístavu na večeři do studia rybí kuchyně. Po roce se tam opět shledali plavci a voraři z Čech, Finska, Německa, Rakouska, Slovinska.
Hlavní program setkání - valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů se konala ve velkém sále Německého muzea lodní dopravy v pátek 8. července dopoledne. Hlavní projev - zprávu o činnosti přednesl prezident Asociace Angel Portet z Katalánska. Asociace má v současné době 39 členských spolků, 20 z nich vyslalo své zástupce do Bremerhavenu. Jednání byla tedy přítomna nadpoloviční většina, proto byla valná hromada usnášení schopná.

Valná hromada v Bremerhavenu

Finanční zprávu přednesl Augustin Valencia Arregui ze Španělska. Asociace hospodaří s přebytkem. Předpokládá se však, že v příštím období budou vynaloženy prostředky na vydání knihy o plavectví a vorařství ve světě. Oba revizoři, Josef Kosmann z Rakouska i Hynek Hladík, doporučili finanční zprávu schválit. Upozornili na potřebu dodržovat povinnost členských spolků platit členské příspěvky.

Thomas Kipp z německého vorařského spolku Schiltacher Flößer připomněl, že by všechny spolky měly věnovat pozornost mladým, aby tradiční řemesla a zvyky nalezly svoji budoucnost.

Thomas Kipp ze Schiltacher Flößer

V další části jednání se rozšířila Mezinárodní asociace plavců a vorařů o dalšího člena - o vorařský spolek od jednoho z přítoků španělské řeky Tajo.

Jednou z aktivit Asociace je vyhlašování obcí či měst za plavecké obce či města. Obce či města s tímto titulem se pyšní svými plaveckými či vorařskými tradicemi. V uplynulém roce bylo takto vyhlášeno slovinské město Ljubno ob Savinji a německé město Uhlstadt. V současné době nemá tento titul ani jedna obec v České republice.

Angel Portet a Jean Seinturier

Mezinárodní asociace plavců a vorařů činí kroky, aby plavectví a vorařství bylo prohlášeno světovou kulturní institucí UNESCO za světové nehmotné kulturní dědictví.

Asociace připravuje vydání souhrnné knihy o plavectví a vorařství ve světě. Kniha by měla být prezentována poprvé na příštím mezinárodním setkání plavců a vorařů.

Toto setkání se bude od 28. června do 1. července 2012 konat v katalánském La Pobla de Segur na španělské straně Pyrenejí. O přípravě tohoto setkání informoval předseda spolku Associació cultural dels raiers de la Noguera Parralesa Miqel Cordó. Účastníci valné hromady dostali již i program setkání, zatím ovšem pouze v katalánštině. Jisté je, že plavce a voraře čekají čtyři dny setkání s lidovou kulturou, folklorem, večerní plavba vorů i jejich nedělní přivítání v La Pobla de Segur, spousta muziky a hlavně setkání. Samozřejmě bude i čas pro valnou hromadu Mezinárodní asociace plavců a vorařů, které se zúčastní vždy maximálně dva delegáti z každého členského spolku.

Hynek Hladík z prachatického folklorního sdružení Libín-S pozval na mezinárodní setkání plavců a vorařů v roce 2013 na Šumavu. Bude to nejspíš první mezinárodní setkání, které bude hranice překračující, na Schwarzenberském plavebním kanálu se bude plavit v Čechách i v Horních Rakousích.
Po skončení valné hromady si v krátkosti prohlédli muzeum, které plavce a voraře hostilo - Německé muzeum lodní dopravy, které patři mezi nejvýznamnější muzea v Německu. Jednu ze skupin doprovázel Hans-Walter Keweloh, místoprezident asociace.

prohlídka muzea
Bremerhaven je významným německým a evropským námořním přístavem, přes Bremerhaven putují desititisíce kontejnerů, statisíce aut, kdysi tu byla i část přístavu, kde se překládalo dřevo, byl výchozím místem rybářských lodí. Cílem hostů - plavců a vorařů byl tedy bremerhavenský přístav.

v bremerhavenském přístavu

v bremerhavenském přístavu
Pátek byl zakončen slavnostní večeří na palubě plachetnice SEUTE DEERN. Loď je součástí muzea lodní dopravy. I oběd před exkurzí přístavem byl na její palubě.

na plachetnici SEUTE DEERN

Katalánci na plachetnici SEUTE DEERN

Pravidelnou součástí setkání je předání dárků hostitelům. Stejně tomu tak bylo i na SEUTE DEERN. Od folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hans-Walter Keweloh dostal džbán z hrdějovické keramiky s logem Libínu-S a symbolem plavení - plaveckým hákem. Hans při převzetí dárku Hynkovi říkal: "To mám radost, já sbírám keramiku, džbán se mi bude hodit, vezmu si jej domů."

Hans-Walter Keweloh s dárky

Slovinci po večeři najednou odkudsi vytáhli kytaru, Franjo Naraločnik hrál, ostatní zpívali. Kytara pak putovala z rukou do rukou, od jednoho stolu ke druhému, některé písničky zpívali snad všichni, bez ohledu na národnost.

Slovinci a Franjo s kytarou

Vltavané a Vláďa Dubina
Sobota byla věnována exkurzi. Prvním cílem byl skansen ve Winsen, kde je přivítali winsensští voraři. Provozovatelem skanzenu je Vlastenecký spolek ve Winsenu, který snáší vybrané domy severoněmeckého či dolnosaského typu sem do Winsenu. Na rozdíl od řady skanzenů, které stojí kdesi daleko za vsí či městem a vlastně vytvářejí novou "starobylou" vesnici, ten ve Winsenu je uprostřed vsi a úplně do ní zapadá. Najdete tu obytný dům, obecní pec, stodoly, stáje a chlívky.

skansen ve Winsenu

skanzen ve Winsenu

Ženy z Winsenu pečlivě pečují o zahrádky ve skanzenu, takže vše je živé, scházejí se tu ženské, aby utkaly nějaké látky, skanzen je zázemím pro místní voraře. Naposledy odplul jimi vor po řece Aller letos 15. května, před tím jej dva dny stavěli. Voraři mají práci ale pořád. Je třeba ukovat plavební háky, pořezat dřevo, vyrobit houžve. Tím vším se winsenští pochlubili.

kování plaveckých háků

Když winsenští ukazovali, jak se dělají houžve, přispěchali zruční plavci ze Schiltachu a Kinzingu, kroutili listnaté dlouhé větve, houžev byla ve chvilce.

výroba houžví

Na co potřebovali voraři houžve? Přece houžvemi se vázaly vory. Ti šumavstí plavci, ti houžve kroutili z mladých smrčků.

Na dvoře skanzenu byl i oběd. Víte, co se k němu pilo? Vorařské pivo uvařené v pivovaru v Celle.

vorařské pivo
Autobus s plavci a voraři potom jel do Verden a.d.Aller. Zde již od 14. století stojí gotický dóm z červených cihel, ostatně většina domů tu je z nich také postavena. Na programu byla především trochu neobvyklá návštěva dómu. Bylo k ní potřeba zvláštní povolení církevních úřadů. Po návštěvě kostela jsme totiž vystoupali po uzoučkém točitém schodišti až nad klenbu, do krovu, někteří pak po žebřících do jeho nejhořejších částí.

krov dómu postavený z plaveného dřeva

Před nedávnem byl proveden dendrochronologický průzkum v krovech dómu, aby se zjistilo z jaké doby krovy jsou, ty nejstarší pocházejí z roku 1306, ale také odkud dřevo pochází. Při tom bylo zjištěno, že dřevo bylo plaveno z velkých vzdáleností. Voraři, kteří již postavili nejeden vor, viděli zřetelně stopy práce svých předchůdců.
Sobotní večeře na dohled od Německého muzea lodní dopravy byla pro řadu účastníků posledním bodem programu. Slovinci odjížděli ještě v noci obytným autem domů, mají to téměř 1300 km. Slovinci vedení Franjem Naraločnikem si nechali předání dárku Hansi-Waltrovi Kewelohovi až na poslední chvilku. Tím dárkem byl model voru z řeky Savinja pod Alpami.

slovinský dárek
Poslední setkání zbývajících plavců a vorařů bylo při evengelické bohoslužbě ve Velkém kostele v Bremerhavenu.

schiltaští plavci po mši

Někteří slavnostně oblečení v krojích, jiní v civilu. Tak na shledanou za rok v katalánském La Pobla de Segur!
Kdo je členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů?

Mezinárodní asociace plavců a vorařů

- z České republiky jsou dva spolky - LIBÍN-S PRACHATICE a VLTAVAN ČECHY (zastupuje Vltavan Davle, Vltavan Praha, Vltavan Purkarec a Vltavan Štěchovice);
- z Finska - SUOMEN UITTOPERINNEYDISTYS r. y.;
- z Francie - ASSOCIATION BEARNAISE DES RADELEURS DES GAVES D'ASPE ET OLORON, CONFRÉRIE ST.NICOLAS DES RADELIERS DE LA LOUE, LES RADELIERS DE LA DURANCE, RA?S EN COMMINGES ET COUSERANS a SOCIÉTÉ SCIENTIFIQUE ET CONFRÉRIE SAINT NICOLAS DE CLAMECY;
- z Itálie - ASSOCIAZIONE CULTURALE ZATTIERI DEL BRENTA, ASSOCIAZIONE ZATTIERI DELL'ADIGE DI SACCO a FAMEJA DEI ZAT?R E MENAD?S DE LA PIAVE;
- z Lotyšska - GAUJAS PLOSTNIEKU ASOCIACIJA;
- z Německa - FINOWFURTER FLÖSSERVEREIN, FLÖSSERVEREIN MITTLERE WERRA WERNSHAUSEN e.V., FLÖSSERVEREIN UHLSTÄDT, OBERKROSSEN & RÜCKERSDORF e.V. , FLÖSSERVEREINIGUNG FRIESEN, FLÖSSERZUNFT OBERES NAGOLDTAL, FLÖSSVEREIN UNTERRODACH 1864, HOLZHACKER UND FLÖSSERVEREIN LENGGRIES, LYCHENER FLÖSSER e.V., SCHILTACHER FLÖSSER, VOGTLÄNDISCHER FLÖSSERVEREIN MULDENBERG e. V. a WOLFACHER KINZIGFLÖSSER e. V.;
- z Polska - BRACTWO MILOSNIKÓW ZIEMI ULANOWSKIEJ;
- z Rakouska - OBERDRAUTALER FLÖßER;
- z Rumunska - PETRO AQUA ECOLOGICAL AND FLOOD INTERVENTION ASSOCIATION;
- ze Slovinska - DRAVSKI SPLAVARJI, FLOSARSKO DRUSTVO LJUBNO OB SAVINJI, RADESKI SPLAVARJI a TD-MARIBOR - MARIBORSKI FLOSARJI;
- ze Španělska - ASOCIACION CULTURAL ALMADIEROS NAVARROS, ASOCIACIÓN DE MUNICIPIOS GANCHEROS DEL ALTO TAJO, ASOCIACIÓN DE NABATEROS D'A GALLIGUERA, ASOCIACION DE NABATEROS DEL SOBRARBE, ASOCIACION DE NAVATEROS DE LA VAL D'ECHO, ASOCIACION DE NAVATEROS DE LA VAL D'ECHO a ASSOCIACIÓ CULTURAL DELS RAIERS DE LA RIBERA DEL SEGRE.
(Aktualizace 16.07.2011 09:56)
DŘEVO PLULO PLAVEBNÍM KANÁLEM LETOS PO TŘETÍ

V neděli 10. července se na Jeleních Vrších konala první letošní prázdninová ukázka plavení dříví.

Vedením plavení dříví pověřil plavební ředitel Hynek Hladík vrchního plavce Pavla Štětinu.

Ve dvě hodiny odpoledne se podél plavebního kanálu pod myslivnou na Jeleních Vrších tísnilo tak asi osm stovek. Pavel Štětina přečetl plavební rozkaz vydaný plavebním ředitelem a za chvilku se na půl druhého kilometru dlouhou pouť po hladině plavebního kanálu vydaly klády i polena doprovázená plavci ze Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava - z Územního pracoviště Stožec v Nové Peci.

plavení na Jeleních Vrších



plavení na Jeleních Vrších
Nejbližší další ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu bude v neděli 17.07.2011, tentokrát o půl třetí, u hraničního potoka Ježová / Iglbach.
(Vloženo 11.07.2011 21:47)
SCHWARZENBERSKÝ KANÁL V BLESKU PRO ŽENY

Tip na výlet na kole od čtenářky Moniky Kubecové na putování kolem Lipna přinesl ve svém čísle z 13. června 2011 týdeník pro ženy BLESK PRO ŽENY.

Článek obsahuje i pozvánku ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Nejbližší ukázka plavení dříví pořádaná v rámci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu bude v neděli 10. července 2011.
(Vloženo 05.06.2011 08:00)
DŘEVO PLULO KANÁLEM LETOS PODRUHÉ

Jelení Vrchy byly v sobotu 4. června 2011 krásnější. Nad plavebním kanálem žlutě zářil janovec, modře jej doplňovala lupina, sytě zeleně tráva. Nad tím vším jásavě svítilo sluníčko, občas se objevil mrak, někdy bílý jako chomáč vaty, jindy hrozivý do šeda.

Jelení Vrchy kvetoucí

Podél kanálu projížděli cyklisté, někteří se hnali jak o závod. "Zastavíme se tady v expozici!", volal mladík ze skupinky jezdců na kole.

"Bude dneska to plavení?", to byl dost častý dotaz, občas zněl česky, jindy německy. Odpověď místních zněla dost často: "Já nevím!" Plavební ředitel Hynek Hladík odpovídal: "Ano, vydal jsem k tomu plavební rozkaz!" "A kdy to bude?" "Ve dvě, vlastně už za chvíli!"

Po půl druhé Hladíkovi pípnul v kapse telefon, přišla SMS: "Tady (myšleno v Prachaticích) už leje." Na Vrškách stále svítilo sluníčko. Kdosi poznamenal: "V Krumlově taky prší." Směrem ke Krumlovu byly opravdu ty šedivé mraky.

"Pavle, srovnáme dřevo, pak už jeď nahoru pustit vodu!", říkal plavební ředitel vrchnímu plavci Štětinovi. Voda na plavení dříví se pouští z Jeleního jezírka, plavební nádrže, klauzy, nad Jeleními Vrchy. Po otevření stavidel Jezírka voda potřebuje zhruba dvacet minut, aby "doběhla" na Jelení Vrchy.
V plavebním rozkaze stálo, že nástup plavebního personálu je ve dvě hodiny po poledni. Na okraji lesa pod jelenovršskou lesovnou byly už tou dobou dobré dvě stovky lidí. "Hele, plavci přišli, je jich ale víc, než jsme čekali", říkal si v duchu Hynek Hladík, když těsně před druhou přicházel na místo srazu. U prvních stavidel byli připraveni dva chlapi v zeleném - plavci - na pokyny. Jen té vody v kanálu bylo stále málo, holt ještě nepřitekla z Jeleního jezírka.

"Je vás tady dost, plavci, je vás tolik, že pro všechny nemáme potřebné nářadí. Proč jsi ty, no ty v tom červeném," obrátil se na jednu paní na břehu kanálu, "proč jsi nepřišla s plavebním nářadím? Že jsi nevěděla? Víš co, budeš házet dříví, ten co stojí vedle tebe, ano, ty v té modré bundě, vezmi si plavební hák, támhle jich je několik připravených. Und du, du mit dem Hund, gehe und nehme auch eine Hacke!", dal pokyn jednomu Němci, ať si vezme také plavební hák. "Jsou tu ještě nějací dobrovolníci, kteří si vezmou háky?" Hned se několik chlapů přihlásilo.

Hladík tedy nejprve povídal o historii plavebního kanálu, o tom, proč byl postaven, kolik palivového dřeva jím proplulo, aby mohlo být dopraveno do cisařského hlavního města Vídně. Voda tu stále nebyla. Tak přidal ještě povídání o Josefu Rosenauerovi, o tom, že za to, že se plavebním kanálem dostalo levné palivové dřevo k Dunaji, aby pak bylo prodáno o několik set kilometrů níže po proudu ve Vídni, byl jmenován čestným občanem císařského hlavního města Vídně. Povídal i o dalším šumavském plavebním kanálu - o Vchynicko-tetovském - který byl určen na plavbu palivového dříví pro Prahu. Tak se stal Rosenauer, který byl občanem města Český Krumlov i čestným občanem královského hlavního města Prahy.

Najednou nastal v kanále pohyb, ne nebyl to vodník Žbluňkal, byl to proud vody, která přitekla z Jeleního jezírka.

"Já jsem tu plavební ředitel", uvedl plavení Hladík, "udělil jsem si právo předčítat před plavením plavební rozkaz. I teď vám jej přečtu." A dal se do čtení, česky a německy.

"Tak teď můžeme vhazovat. No moc nekoukejte a pracujte, proč si myslíte, že jste sem přišli! Začněte s těmi dlouhými, pak teprve vhazujte polena! Ty s tím hákem běž dopředu, tu první dlouhou kládu vzpříčíš přes kanál, aby dřevo nemohlo utéct. A chlapi házeli, nejspíš se snažili, aby to hodně šplouchalo, voda stříkla na plavebního ředitele. "To jste mi udělali !naschvál, já si to budu pamatovat, jen počkejte!"

Vhazování

"Můžete otevírat stavidla," dal Hladík pokyn dvěma vrchním plavcům s bidly plavebních háků. Dřevo se vydalo na svou pouť.

Vrchní plavci u stavidel
Plavci i "čumilové" se vykročili podél kanálu s dřívím plujícím po jeho hladině. Dřevo jelo rychlostí rychlé chůze.

Plavení dříví
Jedna dáma, která šla spolu s plavci a plaveným dřívím směrem k potoku Hučice, kde byl naplánovaný konec druhé letošní ukázky plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu, stavěla svého vnuka tak, aby se jí telefonem podařilo vyfotografovat ten nejhezčí obrázek z plavení, aby jej mohla poslat mamince kluka z obrázku. Jednou musel stát na břehu kanálu, potom se vyfotografovat s panem plavebním ředitelem. "Já jsem měla tátu u Schwarzenberga, nejdřív tady na Nové Peci, potom na Hluboké. Tady jsme si chodily hrát k Želnavskému smyku. Tam byla ale nebezpečná práce, kláda občas vyletěla z kanálu a běda každému koho by trefila. Však taky jedna kamarádka umřela, trefila ji kláda."
Plavci i diváci šli podle plovoucích polen, vrchní plavci otevírali podle pokynů plavebního ředitele vzdouvací stavidla, dřevo plulo rychle ke svému cíli.

Plavení dříví
Jen malý kousek od potoka Hučice muselo dříví z vody ven. Plavci, nejen ti vrchní plavci, ale všichni ti, na které vyšel plavební hák, vytahovali klády i polena. Druhá letošní ukázka plavení dříví skončila.
Ukázky plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou součástí hranice překračujícího projektu "Šumavský folklorní festival - Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanál 2011", jehož nositelem je folkorní sdružení Libín-S Prachatice. Hlavními partnery jsou Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, dalšími partnery jsou Tourismusverband Böhmerwald, rakouské sdružení pro kulturní rozvoj a spolupráci SUNNSEITN a obec Nová Pec. Projekt je spolufinancován z grantů Jihočeského kraje a města Prachatice, ze sponzorského daru s.p. Lesy České republiky a STRABAG.
Třetí letošní ukázka plavení dříví bude 10.07.2011 opět ve 14:00 hodin na Jeleních Vrších.
(Vloženo 05.06.2011 08:07)
PRÁCE NA PŘÍPRAVĚ PŘESHRANIČNÍHO PROJEKTU POKRAČUJÍ

Příprava přeshraničního projektu Schwarzenberský plavební kanál 2011 - 2013 pokračují. Ve středu 1. června 2011 se na půdě Správy Národního parku a Chráněné oblasti sešlo šest zástupců partnerských organizací s.p. Lesy České republiky Ing. Dan Král, Ph.D., Ing. Hynek Hladík, z rakouského Tourismusverband Böhmerwald Bernhard Hain a Reihold List a za hostitele Ing. Jana Slonková a Mgr. Josef Štemberk.

Jednání ve Vimperku navázalo na březnové setkání v Schöneben. Zástupci všech třech partnerů se vzájemně informovali o stavu přípravy. Rozhodující událost se stala na rakouské straně. Konalo se volební shromáždění organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald, na kterém byly přijaty dvě nové obce, ale především bylo zvoleno nové vedení. Předsedou se stal opět starosta obce Schwarzenberg Bernhard Hain, místopředsedou hoteliér z Aigenu Peter Gruber junior a jednatelem Reinhold List. Hynek Hladík informoval partnery, že problematika Schwarzenberského plavebního kanálu, resp. stavební opatření v místech s kříženími s hraničními potoky Ježová / Iglbach a Pestřice / Rothbach bude projednávat na svém červnovém zasedání v Mondsee Česko-rakouská komise pro hraniční vody. Tím bude splněn požadavek vrchního lesmistra Johannese Wohlmachera z kláštera Schlägl. Josef Štemberk sdělil, že vedení Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava schválilo, aby s ohledem na výši předpokládané částky na opravu kanálu (cca 13 milonů korun) se Správa stala vedoucím partnerem společného projektu. Hlavní tíže na zpracování žádosti, průběhu i financování bude tedy na Správě. Rakouští partneři informovali o složité finanční situaci obcí na rakouské straně Šumavy. Výše investice do infrastruktury z rakouské strany bude 100 tisíc euro, stejná částka se předpokládá vložit do marketingových opatření. S.p. Lesy České republiky chce do vlastních oprav kanálu vložit cca 4 miliony korun.

Jednání ve Vimperku
(Vloženo 05.06.2011 08:00)
PLAVEBNÍ SEZÓNA BYLA ZAHÁJENA

Setkáním s folklorem začala v sobotu 21. května 2011 na Jeleních Vrších 14. novodobá plavební na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Folklorní soubor Libín-S Prachatice na úvod předvedl taneční pásmo Jarmark. V prvních minutách v hledišti bylo pouze několik desítek diváků, jejich řady se pomaloučku rozrůstaly. Jednotlivé tance symbolizovaly některá lidová řemesla.

Jarmark
I při zahájení plavební sezony byli opravdoví řemeslníci. Jen kousek od pódia na jelenovršské křižovatce a na břehu plavebního kanálu rozbalili svoji dílnu volarští tesaři, kteří se za pomoci ručního nářadí dali do výroby dřevěného koryta a lavičky.

Tesaři

Před domem č.p. 13 postavil svůj stánek výrobce dřevěných šumavských holubiček Pavel Sarauer z Horní Plané.

Dřevěná šumavská holubička
Na plavení dříví přicházeli většinou chlapi. Ti se často rádi předváděli, vlastně rádi se předvádějí. Ti z folklorního souboru Libín-S Prachatice se předvedli dvojčíslem - Hoši a Bába.

Bába

Součástí vystoupení "libíňáků" bývá i tanec se šavlemi Martin, který má svůj prapůvod v masopustních tancích. Když se řekne masopustní tanec se šavlemi, má se za to, že pochází z jižní Moravy. Martin má svůj původ na jihu Čech - na Kaplicku. Martin byl na pořadu i na Jeleních Vrších.

V lidových písních a tancích se promítají obrázky ze života. Proto se zpívá o lásce, o koních, o řemeslech. Libín-S přichází s tanečním pásmem připomínající selský dvůr - Slepice. Je to tanec, při kterém se baví nejen diváci, ale i tanečníci, je plný humoru. Tak nebývá neobvyklé, že fotografové mají některé obrázky poněkud roztřesené, to jak je popadnul při fotografování záchvat smíchu. Kohouti zápasí o hezčí slepici, slepice se šťouchají o lepšího kohouta, na pódiu dojde i k několikerému přeskočení slepice.

Slepice
Podél Schwarzenberského plavebního kanálu vyrostla zhruba před deseti lety celá řáda moderních skulptur a podobných uměleckých děl. Bylo to v rámci rakousko-českého kulturního projektu Kulturní osa - plavební kanál rakouského sdružení SUNNSEITN. Jednou z nich je i socha Strážce od mladého prachatického sochaře Davida Svobody.

Jejím vlastníkem je právě SUNNSEITN. Než byl Strážce postaven nad Novou Pecí u odbočení Želnavského smyku od plavebního kanálu, byla uzavřena dohoda mezi předsedou SUNNSEITN Gotthardem Wagnerem a tehdejším starostou Nové Pece Pavlem Štětinou o pronájmu skulptury obci Nová Pec. Na základě této dohody je povinna obec Nová Pec každoročně platit nájemné. Co to obec Nová Pec stojí?

Nájemné se platí ve výši jednoho parohového knoflíku.

Letos předávala nájemné Gotthardu Wagnerovi místostarostka Nové Pece Milena Fudyová.

Vyplacení nájemného

Gotthard Wagner po převzetí nájemného vzpomenul, že v době, kdy začala spolupráce mezi SUNNSEITN a folklorním sdružením Libín-S Prachatice na Schwarzenberském plavebním kanálu byl starostou v Nové Peci, tedy i na Jeleních Vrších, Jan Jelen. Připadalo mu tehdy vtipné, aby politici přišli každý rok o kousek svých parohů. Proto přišel s nájemným ve výši jednoho parohového knoflíku.

Gotthard má již parohových knoflíků malou sbírku. Jistě se bude i nadále rozrůstat.
Jaké by to bylo zahájení plavební sezony, kdyby tu nebyli plavci. V roce 2007 připravil folklorní soubor Libín-S Prachatice nové taneční pásmo - Plavci.

Když chlapi s plavebními háky nastoupili na pódium, začalo poprchávat. Kapela se přesunula pod střechu nedaleké kůlny, déšť ale nebyl natolik silný, aby tanečníci i diváci utekli také.

Plavci

Blížila se jedna hodina, od jedné hodiny bylo na programu vyprávění pohádek z obou stran Šumavy u horního portálu tunelu. Začalo ale pršet doopravdy. U tunelu se není kde schovat.
Pohádky z obou stran Šumavy vyprávěla Helena Svobodová ne u tunelu, ale ve stodole domu č.p. 13. Povinnou pohádkou se v posledních letech stala ta o vodníkovi Žbluňkalovi. Vodník Žbluňkal je vodník ze Schwarzenberského plavebního kanálu. Uplavalo mu prádlo při plavení dříví.

Pohádky z obou stran Šumavy

Pohádky z obou stran Šumavy

Autorem pohádky o tom, jak vodníkovi odplavalo prádlo, je Ivo Stehlík z Volar. Když Helena vyprávěla o vodníkovi, stál Stehlík ve vratech stodoly a poslouchal. "Pojďte sem, vždyť vy jste zavinil!", zavolala Helena Svobodová na Iva Stehlíka.

Helena Svobodová a Ivo Stehlík
Při vyprávění pohádek bylo slabě slyšet bubny. To ve vedlejší stodole u pódia hráli jihoameričtí URUNDOMBE - Sergio Barceló z Uruguaye a Julio Godino z Brazílie na perkuzní nástroje podporováni Rakušany houslistou Gotthardem Wagnerem a trombonistou Paulem Zaunerem. Za chvilku vyšplhala na valník ve stodole k muzikantům i Slávka Tomešová z Libínu-S v kroji. Opravdu zvláštní pohled, jazzová improvizace s latinsko-americkým tónem.

URUNDUMBE
O půl třetí už zase svítilo sluníčko. Pod myslivnou už byly zhruba čtyři nebo pět stovek lidí, kteří přišli na plavení dříví. Připraveni byli již plavci ze Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Plavební ředitel Hynek Hladík rozdal ještě plavební háky dalším plavcům, chlapům i ženským, těm, co přišli jen tak. "Tady máte plavební háky, víc jsme jich tu neměli, i pro další se snad najde nějaká práce. Přišli jste přece pracovat, že jo?" Oni se ani nezmohli na odpověď.

Hynek Hladík nejdřív vyprávěl o historii Schwarzenberského plavebního kanálu, potom přečetl plavební rozkaz. "Napřed vhazujte klády, potom teprve polínka!"

Vhazování

"Pískni!", řekl plavební ředitel dívčince vedle s připravenou píšťalkou.

Plavení je odpísknuto

Po písknutí se klády a polínka vydaly na půl druhého kilometru dlouhou pouť. Spolu se dřevem šly davy lidí, někteří s plavebními háky, uvolňovali uvízlé dřevo.
Po plavení se měly vyprávět další pohádky z obou stran Šumavy. Všechno ale bylo jinak. Uprostřed křižovatky na Jeleních Vrších Julio se soupravou bicích, okolo něj Sergio, Gotthard, Paul, muzikanti z kapely Libín-S, improvizovali v jazzovém rytmu, potom přešli do českého folkloru, do tance se dali "libíňáci" i poslední diváci.

Česko-rakousko-brazilsko-uruguayské muzicírování
Plavební sezona na Schwarzenberském plavebním kanálu byla zahájena.
Reportáž z plavení dříví přinesla večer i Česká televize. Záznam z plavení začíná ve stopáži 18:18 této reportáže.
(Vloženo 22.05.2011 15:59)
POZVÁNKA NA ZAHÁJENÍ PLAVEBNÍ SEZÓNY

14. novodobá plavební na Schwarzenberském plavebním kanálu bude zahájena v sobotu 21. května 2011 v pravé poledne na Jeleních Vrších.

Pozvánka

Budete se moci setkat s námi - tedy s folklorním sdružením Libín-S a našimi přáteli, s folklorem z jižních Čech a z Horních Rakous, s pohádkami z obou stran Šumavy, s lidovými řemesly i s plavením dříví po Schwarzenberském plavebním kanálu.
Partnery projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou:

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Obec Nová Pec
Tourismusverband Böhmerwald
SUNNSEITN

Projekt podporují:

Jihočeský kraj
Město Prachatice
Lesy České republiky
Pozvánky na zahájení plavební sezóny zveřejnily již některé deníky.
Pravděpodobně první byly Lidové noviny:

Jak se plavilo dříví? Poví Schwarzenberský kanál

17. května 2011  16:01

Ukázky plavení dříví jsou připraveny na sobotní zahájení nové plavební sezony na Schwarzenberském kanálu v Jeleních Vrších na Šumavě; zazní i české a německé pohádky ze Šumavy a lidové písničky.

Jak se dříví plavilo z Čech do Rakous, mohou turisté v sezoně vidět celkem osmkrát; v srpnu je pak v plánu i ukázka pálení dřevěného uhlí v milíři, řekl hlavní organizátor tradiční akce a plavební ředitel Hynek Hladík.

"V sobotu 21. května se nad Jeleními Vrchy ozve v pravé poledne fanfára, kterou zatroubí rakouský vypravěč Helmut Wittmann na kravský roh. Pak už se budou na pódiu budou střídat Češi a Rakušané, bude se hrát, zpívat a tancovat," přiblížil atmosféru už tradičního česko-rakouského setkání Hladík.

Šumavské pohádky

Horní portál plavebního tunelu pak bude od 13:00 romantickou kulisou vyprávění pohádek z obou stran Šumavy. Vyprávět budou Helena Svobodová z Prachatic spolu s Wittmannem.

Po 14:00 pod myslivnou na Jeleních Vrších přečte plavební ředitel první letošní plavební rozkaz. Pak už se vydají polena a klády na první letošní pouť po hladině plavebního kanálu. Půl sáhu dlouhého a půl sáhu palivového dřeva popluje od lesovny na Jeleních Vrších po potok Hučice.

Setkání s uhlíři na Jeleních Vrších si zájemci mohou naplánovat na 13. a 14. srpna, 20. srpna pak bude tradiční setkání u Rosenauerovy kapličky. Plavební sezona skončí 17. září. V červenci se organizátoři akce z Folklorního sdružení Libín-S vydají na valnou hromadu Mezinárodní asociace plavců a vorařů do německého Bremerhavenu.

Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven k dopravě palivového dříví ze severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Grosse Muehl v Horních Rakousích a po ní až k Dunaji. Tam dělníci dříví vytáhli a přeložili na lodě či vory, aby se dostalo do Vídně.

Ve zlatých časech splavování, které trvaly zhruba sto let, projelo kanálem skoro osm milionů metrů palivového dříví. Toto množství by zaplnilo centrální českobudějovické náměstí do výšky sedmi Černých věží, tedy zhruba 500 metrů. Plavba směrem do Vídně skončila v roce 1892, přes rozvodí plulo dříví naposledy v roce 1916.

Doprava po kanálu k Vltavě a dřevoskladu v Želnavě, později v Nové Peci, trvala až do roku 1961. Od 70. let minulého století je Schwarzenberský plavební kanál zapsán v seznamu nemovitých technických památek.
MF DNES zveřejnila na jihočeských stránkách článek ve čtvrtek 19.05.2011.

Jihočeši v akci

Plavební kanál opět ponese klády a polena

Hynek Hladík, plavební ředitel na Schwarzenberském plavebním kanálu

V sobotu zahajujeme 14. plavební novodobou sezonu na Schwarzenberském plavebním kanálu na Jeleních Vrších. Začínáme ve 12 hodin vystoupením folklorních skupin ze Šumavy, jižních Čech a Horních Rakous. Pak místostarostka Nové Pece vyplatí nájemné majiteli sochy Strážce, která stojí u Schwarzenberského kanálu. Roční nájemné činí jeden parohový knoflík ročně a výplata je již tradiční součástí jarního zahájení sezony. Od jedné hodiny u horního portálu tunelu budeme vyprávět pohádky z obou stran Šumavy, a to česky a německy. Jedna z pohádek se určitě bude týkat i Schwarzenberského plavebního kanálu. Samozřejmě nebude chybět ani plavení dříví. Mezi druhou a půl třetí jako plavební ředitel přečtu plavební rozkaz a pak už poplavou polena a klády asi 1,5 km k potoku Hučice. Závěrem opět vystoupí folklorní soubory.
Při zahájení plavební sezony bude na Jeleních Vrších nejspíš natáčet Česká televize.
(Vloženo 24.04.2011 21:39)
O SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU MEZINÁRODNĚ

Připravované práce na opravě Schwarzenberského plavebního kanálu v blízkosti česko-rakouských státních hranic budou jedním z programových bodů červnového jednání Česko-rakouské komise pro hraniční vody v Rakousku.

Lesy České republiky, s.p., budou opravovat plavební kanál mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) a hraničním potokem Ježová / Iglbach. Bude při tom vyměněn stávající dřevěný propust u Ježové, který prochází v linii státních hranic, budou se provádět opatření k zajištění těsnosti plavebního kanálu v oblasti křížení s potokem Ježová, i obnovena stavidla u odbočení napájecícho příkopu z Ježové.

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava bude provádět rozsáhlou opravu kanálu mezi Medvědím potokem a hraničním potokem Pestřice - Rothbach. Plánované práce skončí sice několik metrů od státních hranic, ale je velmi pravděpodobné, že kanálem bude přitékat k potoku Pestřice voda z Čech.

V rámci přípravy jednání Komise pro hraniční vody se v rakouském Schlägl se setkali ve středu 19. května 2011 čeští a hornorakouští vodohospodářští experti, kteří poté navštívili obě místa - křížení plavebního kanálu s potokem Ježová / Iglbach a s potokem Pestřice / Rothbach. Za českou stranu se jednání a místního šetření zúčastnili Ing. Jiří Baloun ze s.p. Povodí Vltavy, Ing. Karolína Zámišová z Krajského úřadu Jihočeského kraje a Ing. Hynek Hladík ze s.p. Lesy České republiky. Za rakouskou stranu přijel Dipl.-Ing. Josef Ruspeckhofer z Úřadu hornorakouské zemské vlády.
(Vloženo 20.05.2011 18:56)
STAVIDLA U JEŽOVÉ JSOU SICE POŠKOZENA, ALE NE ZNIČENA

V době, kdy probíhala pochůzka pracovníků Památkového ústavu po Schwarzenberském plavebním kanálu, byl na počítač plavebního ředitele Hynka Hladíka tento e-mail z Rakouska:

"Die Schleuse beim Iglbach auf tschechischer Seite (Absperrung für Rückstau), unweit des Iglbaches, ist komplett kaputt."

Tedy: "Stavidla u Ježové na české straně (uzavření pro zpětné vzdutí) nedaleko Ježové, jsou zcela zničena."
Uplynul celý týden, než se plavební ředitel Hynek Hladík dostal k Ježové. Stavidla nejsou zcela zničena, ale značně poznamenána věkem. Vždyť tato dřevěná stavidla stavěli studenti lesnické fakulty v roce 1997, byla sice poněkud modernizována, aby do manipulace s vodou nemohly zasahovat neoprávněné osoby, ale vlastní konstrukce je původní. Závady však nejsou zásadní a stavidla bude možné opravit. Oprava by měla proběhnout do jednoho týdne.

Stavidla u Ježové

Pohled na plavební kanál

Stavidla k vypuštění kanálu do Ježové
Rozsáhlou opravu úseku Schwarzenberského plavebního kanálu mezi Růžovým Vrchem a hraničním potokem Ježová připravuje státní podnik Lesy České republiky. Předpokládá se financování opravy za účasti Evropské unie v rámci česko-rakouské spolupráce.

V současnosti je k dispozici zpracovaný projekt opravných prací, který vypracovala firma PROGES s.r.o. z Českých Budějovic. Práce v těsné blízkosti státních hranic má ještě projednat Komise pro hraniční vody, práce na zbývajícím úseku byly řádně ohlášeny příslušnímu vodoprávnímu úřadu, t.j. odboru životního prostředí a zemědělství městského úřadu v Českém Krumlově.

Zahájení prací se předpokládá koncem roku 2011, jejich dokončení v roce následujícím.
(Vloženo 30.04.2011 07:41)
BUDE PLAVEBNÍ KANÁL NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKOU?

Cyklisté či opěšalí turisté, kteří ve čtvrtek a v pátek 21. a 22. dubna 2011 putovali podél Schwarzenberského plavebního kanálu možná viděli skupinku pánů a dam s fotoaparáty v rukou, někteří s pásmem, jak fotografují, popisují, proměřují objekty na Schwarzenberském plavebním kanálu, propusty, stavidla, sáhové kameny, smyky, plavební nádrže atd. To byli pracovníci Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích doprovázení Dr. Bohumilem Kubátem ze s.r.o Diana a Hynkem Hladíkem, plavebním ředitelem a správcem toků s.p. Lesy České republiky. Údaje, které zjišťují v terénu budou podklady pro vypracování návrhu na prohlášení Schwarzenberského plavebního kanálu za národní kulturní památku.

Bude plavební kanál národní kulturní památkou?

Původně byla představa, že dva dny budou stačit na pochůzku podél obou úseků plavebního kanálu - na území Národního parku Šumava a na území spravovaném s.p. Lesy České republiky - v celkové délce 36,6 km. Nestačilo. Po dvou dnech byl zdokumentován úsek od bavorských hranic po Koňský potok, Rosenauerova nádrž, úsek Světlé vody od Rosenauerovy nádrže po plavební kanál, Plešné jezero, Jelení jezírko a Jelení smyk, Jezerní smyk a kanalizovaný úsek Jezerního potoka, Rosenauerova kaplička a Koňský smyk.

Práce na dokumentaci plavebního kanálu pokračovaly v polovině května. Během dvoudenní pochůzky se památkáři seznámili se zbývajícími úseky plavebního kanálu v České republice, se souvisejícím Želnavským smykem. Měli možnost si prohlédnout plavební kanál v Rakousku mezi potoky Pestřice / Rothbach a Ježová / Iglbach. Jako nejzajímavější úsek vyhodnotili tzv. spáditý úsek kanálu pod rakouskou osadou Morau v katastrálním území Jasánky.
V současnosti byly jednotlivé části plavebního kanálu zapsány v roce 1963 na seznam nemovitých technických památek. Vyhlášení památky za národní kulturní památku představuje nejvyšší možnou památkovou ochranu.
Výběr z fotodokumentace najdete ve fotogalerii.
(Aktualizace 20.05.2011 18:15)
VELIKONOČNÍ PŘÁNÍ

Folklorní soubor Libín-S Prachatice jako nositel projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2011 přeje všem příznivcům Schwarzenberského plavebního kanálu a lidové kultury radostné velikonoce.

Velikoční přání

Zároveň si Vás dovolujeme pozvat na zahájení 14. novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu v sobotu 21. května 2011 v pravé poledne na Jelení Vrchy. Budete se moci setkat s námi, s folklorem z jižních Čech a z Horních Rakous, s pohádkami z obou stran Šumavy, s lidovými řemesly i s plavením dříví po Schwarzenberském plavebním kanálu.
Partnery projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou:

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Obec Nová Pec
Tourismusverband Böhmerwald
SUNNSEITN

Projekt podporují:

Jihočeský kraj
Město Prachatice
Lesy České republiky
(Vloženo 24.04.2011 13:30)
VÝZNAMNÉ VÝROČÍ SCHWARZENBERSKÉHO PLAVEBNÍHO KANÁLU

Co si připomínáme

Před 50 lety vydal v souladu s tradicí hlavní inženýr podniku Vojenské lesy a statky, kterému tehdy Schwarzenberský plavební kanál patřil, rozkaz k  jarní plavbě dříví s tím, že ve dnech 4. až 20. dubna 1961 bude splaveno 1200 m3 dříví z LS Plešný a 1500 m3 z LS Stožec. Plaveno mělo být dříví dlouhé, jehličnaté a odkorněné, jehož největší délka nesměla přesáhnout 23 m. Splněním zadaného úkolu skončila komerční využívání kanálu. Do roku 1956 byly na něm ještě organizovány ukázkové plavby malého množství - při praktické školní výuce budoucích lesníků.

Ohlédnutí do historie

Stavbu Krumlovsko – vídeňského (Schwarzenberského) plavebního kanálu navrhl a z větší části ji osobně vedl knížecí inženýr Josef Rosenauer. S dílem začal v roce 1789 na Růžovém Vrchu, o dva roky později se již plavilo od Jezerního potoka, a v 1793 dosáhl tzv. „Starý kanál“ zhruba po 33 kilometrech do dnešních Jeleních Vrchů. Výstavba tzv. „Nového kanálu“ (od Jeleních Vrchů dále) začala v r. 1821 a v r. 1823 dalšími skoro 12 km dosáhla až k česko-bavorské hranice nad Novým Údolím. Vedl ji knížecí ředitel Ernest Mayer, jehož zásluhou byla také původně uvažovaná obchvatná trasa u Jeleních Vrchů, dlouhá skoro 17 km, nahrazena unikátním tunelem proraženým v délce zhruba 400 m pod vrchem Plešivec. Plavilo se zejména palivové dříví (polena v délce 2,5 až 3 stopy tzn. 79 - 94 cm), v roce 1860 byl kanál upraven k plavbě až 24 m dlouhého stavebního dříví. Celé trase od Nového Údolí až do obce Neuhaus na Dunaji se také říkalo „Vídeňská plavba“.
Dříví se však plavilo již dříve také po jiných vodních cestách, zejména po Vltavě. U obce Hory blízko Nové Pece bylo na řece vybudováno zařízení k zadržování připlaveného dříví („rechle“, též česle). Jeho část byla zde vytahována z vody a dopravována povozy s koňským nebo volským spřežením na dnešní Klápu, kde byla vhazována do plavebního kanálu. Zbývající část pokračovala po Vltavě k tzv. lipenskému zdvihu, kde bylo všechno dříví vyzdvihnuto z  vody a povozy dopravováno do Vyššího Brodu, odkud se mohlo plavit dál (vadil nesplavný úsek řeky okolo Čertovy stěny).
Koncem 19.století zájem o dříví k topení rychle klesal (bylo nahrazováno uhlím). Předvídavě byl v 1887 zřízen mezi plavebním kanálem a Vltavou smyk, zvaný hefenkriegský (též želnavský či U Jiráčka), dlouhý 3,9 km a vyložený zprvu tesanými kmeny, později kamennými deskami. Ročně se po něm splavilo až 12000 prm kmenového dříví, 1000 prm dříví na výrobu papíru a 10000 prm palivového dříví. Smyk začínal na lokalitě Klápa a končil u rozsáhlého překladiště, vybaveného v 1926 unikátním pojízdným portálovým jeřábem (po havárii v roce 1929 byl nahrazen jiným). Trasa kanálu vedoucí z Nového Údolí do Nové Pece měřila necelých 27 km a byla též nazývána „Pražskou plavbou“.
Posledním komerčním uživatelem plavebního kanálu byl podnik Vojenské lesy a statky v Horní Plané, který po 2. světové válce obhospodařoval lesní porosty mezi tokem Vltavy a státní hranicí včetně dřevoskladu v Nové Peci. Zde bylo možné dříví překládat na železniční vagony, případně je plavit po Vltavě dále. Tehdy byl celkový stav kanálu velmi neutěšený. Proto v 1958 provedly Vojenské lesy a statky  jeho poměrně rozsáhlou rekonstrukci (opravy zdiva na trase kanálu, obnova žulového obložení, vyčistění vodních nádrží od naplavenin a utěsnění, případně zvýšení jejich hrází).
Posledním významným zásahem provedeným na trase kanálu bylo přeložení překladiště dřeva v souvislosti se stavbou Lipenského přehradního jezera z místa u řeky blízko nádraží v Nové Peci na lokalitu, vzdálenou cca 1 km. Bylo nutné také změnit podstatnou část trasy želnavského smyku a vyústit ho na nově vybudovaném dřevoskladu, přemístit sem stále ještě používaný portálový jeřáb a vybudovat z nádraží novou železniční vlečku. Pro orientaci o tom, jak se měnilo využití kanálu, několik údajů z dokumentace VLS o množství plaveného dříví (v m3):
1953 . . . . . 12800
1954 . . . . . 15000
1955 . . . . . 10700
1956 . . . . . 10500
1957, 1958 nebylo plaveno
1959 . . . . . 1044
1960 . . . . . 579
1961 . . . . . 2700
od 1962 již nebylo komerčně plaveno.

Průběh poslední komerční plavby

Poslední plavební rozkaz je datován 21.3.1961. Celková využitá délka plavebního kanálu od Nového Údolí až na nové překladiště podle něj byla 21,1 km, z toho délka upraveného smyku 2,6 km. Potřebný průtok vody kanálem byl vypočten na 1,8 m3/ sec., minimální plavební výška vody stanovena na 50 cm. To zaručovalo plavební rychlost průměrně 1 m/sec. Plavební řád uváděl též časy obvyklé k  plavbě od vtoku Světlé až po překladiště (plavba trvala bez jakéhokoliv zdržování 360 minut, ale mohla být až 650 minut). Množství vody potřebné pro plavbu zajišťovaly v prvé řadě potoky, přitékající do plavebního kanálu, s celkovým průtočným množství 0,58 m3/sec, a dále jednotlivé nádrže. Z nich bylo možné při plném otevření výpustí získat: z Rosenauerovy nádrže 0,5 m3/sec, z Jeleního jezírka, Říjiště a Plešného jezera po 0,4 m3/sec.
Byly stanoveny časy odpouštění vody z jednotlivých nádrží tak, aby v plavebním kanálu byla udržována optimální výška hladiny vody potřebná pro plavbu a současně vyhovující plavení daného sortimentu dříví. Potřebná základní hladina vody byla zajištěna tak, že kanál byl dnem 1.4.1961 zahražen.
Plavení dříví bylo náročné na ruční práci. Na trase od Nového Údolí k uzávěře smyku na překladišti bylo rozmístěno celkem 98 pracovníků, vlastní uzávěru obsluhovalo 5 až 8 pracovníků. Povinností pracovníků bylo zajišťovat na svěřeném úseku plynulou plavbu a k tomu byli vybaveni háky, sochory a dalším potřebným nářadím. Při takto obsazené trase bylo možné denně splavit 350 až 450 m3 dříví a denní výkon činil od 3 do 4 m3 na dělníka a směnu.
Plavební řád také charakterizoval požadované vlastnosti plaveného dříví. Smělo být pouze jehličnaté a odkorněné, tlouštka plavených kmenů proschlých byla limitována 70 cm a čerstvého dříví 55 cm na silném konci. Délka kmenů nesměla překročit 18 m, v části od Novopeckého potoka 23 m. Nejprve se plavilo dlouhé silné dříví, pak slabší dlouhé dříví a dříví polenové až na závěr plavby.
Vysoká náročnost na počet pracovních sil a poměrně nízký výkon na jednoho pracovníka byly mezi rozhodujícími důvody pro ukončení plavby dříví. Průměrný denní výkon při plavení ve výši 400 m3 již tehdy odvezlo 8 automobilových souprav (počet závisel na přepravní vzdálenosti), k jejichž obsluze bylo potřeba nejvýše 16 pracovníků …

Co dnes s plavebním kanálem

I když plavení dříví skončilo, plavební kanál tu zůstává – jako svědek jedné dlouhé historické etapy lesnictví a doklad technického umu a řemeslného fortelu našich předků. Má nesmírnou historickou hodnotu. Bohužel – již není zdrojem příjmů, ale objektem který vyžaduje péči a náklady, které nemůže úplně vrátit.
Plavební kanál je od 31.10.1963 veden v seznamu nemovitých kulturních památek technického významu Jihočeského kraje pod č. 2. Zákon o kulturních památkách ukládá vlastníkům, uživatelům a správcům kulturních památek řadu povinností, vyplývajících ze zájmu společnosti na ochranu a zachování památek. Dostali tedy náročný úkol – řešit tyto problémy a hledat cesty jak je finančně zabezpečit.
Navíc s nástupem moderní techniky jako prostředku těžby a dopravy dříví se plavební kanál stal překážkou, která brzdí její používání. Většina zařízení vybudovaných u kanálu (komunikace podél něj, mostky apod.) nebyla dimenzována pro těžkotonážní automobilní soupravy. Přes těleso kanálu musí být přibližováno dříví, jsou zřizovány nové lesní skládky v místech, kde kanál prochází a někdy přímo na něm. To vše, znásobeno nedostatkem financí vede k tomu, že koryto kanálu není v některých úsecích čistěno, kanál zde rychle zarůstá, na několika místech je dokonce zahrnut. Na smutném stavu některých částí se ovšem podepsala nesmazatelně doba vlády jedné strany.
Naštěstí stále ještě existují obětavci, kteří jsou ochotni se angažovat pro zachování českého kulturního dědictví pro budoucno. Jsou to jak instituce (např. Správa Národního parku Šumava, Lesy ČR), tak jednotlivci. Vedoucí osobností značné části tohoto dění je Ing. Hynek Hladík, jehož aktivity v tomto směru jsou dlouhodobé, rozsáhlé, překračující hranice republiky (stejně jako samotný plavební kanál) a zařazují ho na čestné místo mezi osobnostmi, které se o plavební kanál zasloužily. Pan Ing. Hladík je současným plavebním ředitelem, kterýžto titul mu udělil potomek šlechtického rodu, s jehož jménem je plavební kanál neoddělitelně spojen – současný ministr zahraničních věcí ČR pan Karel Schwarzenberg.
Lze doufat, že se najde víc jednotlivců a snad i institucí, které/ří se připojí k současnému okruhu nadšenců a jimž bude zájem o zachování kulturního dědictví národa nadřazený nad snahu získat co nejvíce peněz.

Vím, že nic nevím …

Každý, kdo navštíví Schwarzenberský plavební kanál a pokusí se vžít na krátko do doby jeho vzniku, se nepochybně pokloní inženýru Josefu Rosenauerovi a bude obdivovat, jak komplexně postupoval. Poznat detailně historii a osud plavebního kanálu znamená najít odpovědi alespoň na některou z následujících otázek:
- Jak a proč vznikla myšlenka na takové dílo a jak se ji podařilo tehdejšími prostředky realizovat,
- Kde se vzali lidé, kteří toto dílo budovali a pak je dlouhou dobu obsluhovali a udržovali, jak zde žili,
- Jak bylo zajištěno dostatečné množství vody pro plavení, když i dnes v letních měsících křižujícími potoky protéká jen malé množství vody a kanál je z větší bez ní, a jak byla práce při plavení organizována,
- Jak asi vypadaly původní lesní porosty a jak se utvářela a měnila péče o ně až do dneška,
- A když návštěvník míjí zaniklé osady, kterými kdysi plavební kanál procházel, vnucuje se otázka: byl tento zmar nezbytný?

Takových otázek může vzniknout daleko více, a odpovědi se mohou různit. Konečně, je to právo každého mít svůj vlastní názor – ale patří se přiznat stejné právo také ostatním. Není vyloučeno, že se najde mediální prostor, na kterém se bude možné postupně k některým z nich vyjádřit.
(Autor: Miroslav Špelina)
(Vloženo 17.04.2011 13:48)
PLAVEBNÍ KANÁL JE ZNOVU POD SNĚHEM

Na Šumavu počátkem dubna přišlo jaro. Na loukách rozkvetly petrklíče, v příkopech se rozzářily blatouchy. Jaro rozpuklo prudce vysokými teplotami, tak například ve čtvrtek 7. dubna 2011 v Nové Peci dosáhla na dvacet stupňů. V dalších dnech sice maximální denní teploty klesaly, přesto se ještě v úterý 12. dubna 2011 pohybovala teplota kolem deseti nad nulou. Prudká změna nastala ve středu 13. dubna 2011, v nadmořské výšce okolo 800 metrů se ochladilo na tolik, že nejenže znovu padal sníh, ale zůstával ležet. Opět bylo bílo.

I u stavidel na Petřici / Rothbach pokryl sníh nově vyrostlou trávu.

Stavidla na Pestřici / Rothbach

Ke čtvrté hodině odpoledne už i silnici z Ulrichsbergu na Schöneben pokrývala těžko sjízdná více než deseti centimetrová vrstva mokrého sněhu. Na jarní Šumavu se ve vyšších lokalitách, i ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu, vrátila zima.

Jarní zima u  Schöneben
(Vloženo 13.04.2011 21:14)
PLAVEBNÍ KANÁL SE MOŽNÁ STANE NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKOU

V pátek 7. dubna 2011 se v zasedací místnosti Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích konalo úvodní jednání o vyhlášení Schwarzenberského plavebního kanálu na území České republiky národní kulturní památkou. Návrh předložil jménem Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava MVDr. Bohumil Kubát z firmy Diana s.r.o. Jednání se vedle dvou pracovníků Národního památkového ústavu zúčastnil i Ing. Hynek Hladík ze s.p. Lesy České republiky.

V druhé polovině dubna by se měla konat pochůzka v terénu, během které by měly být zdokumentovány jednotlivé objekty plavebního kanálu.
(Vloženo 13.04.2011 21:00)
JEDNÁNÍ O PLAVEBNÍM KANÁLU V SCHÖNEBEN

Předseda Tourismusverband Böhmerwald Bernhard Hain svolal na čtvrtek 17. března 2011 jednání o připravovaném hranice překračujicím projektu Schwarzenberský plavební kanál 2011 - 2013. Do Böhmerwaldareny v rakouské obce Schöneben přijali pozvání zástupci Správy toků - oblast povodí Vltavy s.p. Lesy České republiky, Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, starostové rakouských obcí po jejichž katastru prochází Schwarzenberský plavební kanál a pracovníci Tourismusverband Böhmerwald.

Ing. Dan Král po přivítání Benhardem Hainem konstatoval, ža společný projekt s.p. Lesy České republiky, Správy Národního parku a rakouské strany by měl být spolufinancován s podporou Evropské unie.

Ing. Hynek Hladík seznámil přítomné s návrhem projektu Schwarzenberský plavební kanál 2011 - 2013, který byl 18. ledna 2011 vypracován společně českými a rakouskými partnery ze s.p. Lesy České republiky, Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a Tourismusverband Böhmerwald. Vyslovil politování, že na rakouské straně se s návrhem od té doby nepracovalo, že teprve při dnešním jednání jsou s ním seznámeni starostové. Česká strana, jak s.p. Lesy České republiky, tak Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava mají již zpracované projektové dokumentace, pro které jsou vydána buď potřebné vodoprávní povolení nebo práce jsou ohlášeny příslušnému vodoprávnímu úřadu. Projektová dokumentace úseku, který se dotýká státních hranic u hraničního potoka Ježová / Iglbach byla předána cestou zmocněnce pro hraniční vody rakouské straně, aby mohla být projednána při červnovém zasedání Komise pro hraniční vody.

Vrchní lesmistr Dipl.-Ing. Johannes Wohlmacher upozornil, že práce Národního parku Šumava by měly být prováděny až po projednání v Komisi pro hraniční vody. Mgr. Josef Štemberk k tomu poznamenal, že vzhledem k tomu, že v minulosti byla již provedena obnova stavidel na Pestřici, předpokládají se pouze práce, které se státních hranic a tím i hraničních vod nedotknou.

Dipl.-Ing. Wohlmacher informoval dále, že na rakouské straně by měla být provedena rekonstrukce kanálu u Schrollenbachu tak, aby bylo možné provádět ukázky plavení dříví, dále v Sonnenwaldu.

Bernhard Hain konstatoval, že v současnosti probíhají změny v Tourismusverband Böhmerwald, který v současnosti prakticky neexistuje, bude však v druhé polovině dubna znovu založen a získá nové vedení.

Příští jednání by se mělo uskutečnit v polovině května 2011. Do té doby by mělo být dohodnuto, kdo bude vedoucím partnerem projektu. Měl by jím být buď s.p. Lesy České republiky nebo Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Jednání v Schöneben
(Vloženo 13.04.2011 20:22)
ŽÁDOST O GRANT JIHOČESKÉHO KRAJE BYLA PODÁNA

Libín-S Prachatice nebyl úspěšný se žádostí o příspěvek Jihočeského kraje na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2011, kterou podával v polovině loňského prosince.

Jihočeský kraj vyhlásil počátkem roku grantový program na podporu živé kultury. Folklorní sdružení Libín-S Prachatice podalo v pondělí 14.03.2011 žádost o grant na podporu svého hranice překračujícího projektu.
(Vloženo 14.03.2011 17:35)
JEDNÁNÍ NA SPRÁVĚ NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA

Ve středu 16. února 2011 nastoupil do funkce ředitele Národního parku Šumava Jan Stráský. Mezi hosty, které přijal osmý den ve své funkci, ve středu 23. února 2011, byl i Hynek Hladík, který přišel jednak jako správce toků s.p. Lesy České republiky i jako předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a plavební ředitel.
Hynek Hladík nejprve informoval nového ředitele národního parku o chystaném projektu Schwarzenberský plavební kanál, se kterým přišli zástupci s.p. Lesy České republiky a rakouského sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Boehmerwald. Později na referentské úrovni projevila zájem i Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Odborní pracovníci LČR, NPŠ a rakouské strany zpracovali v polovině ledna Návrh společného česko-rakouského projektu Schwarzenberský plavební kanál 2011-2013.

Se spoluprací s národním parkem předběžně souhlasilo i vedení s.p. Lesy České republiky za podmínky, že zájem o spolupráci oficiálně projeví vedení Národního parku Šumava.

Ředitel Stráský se spoluprací souhlasil a přislíbil, že urychleně odejde na vedení LČR dopis informující o zájmu Národního parku Šumava o spolupráci na společném česko-rakouském projektu Schwarzenberský plavební kanál 2011-13.
V druhé části jednání informoval Hynek Hladík Jana Stráského o projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Během roku připraví folklorní sdružení Libín-S Prachatice spolu se svými partnery, mezi něž patří i Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, především tři folklorní setkání, dvě vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, deset ukázek plavení dříví, ukázku práce uhlířů a mši svatou u Rosenauerovy kapličky. Projekt tak patří mezi nejvýznamnější akce na Šumavě.

"Jsme rádi, že naším partnerem je NPŠ. Hajní a strážci z Územního pracoviště Stožec se pravidelně stávají plavci při ukázkách plavení dříví", konstatoval Hladík. "To je pro nás nesmírná pomoc."

"V srpnu budeme i v letošním roce stavět milíř. Budeme potřebovat pro milíř zhruba 15 metrů suchého palivového dřeva. Vzhledem k množství dřeva v národním parku by nemusel být náš požadavek významným problémem."
Samozřejmě prioritou nového ředitele NPŠ je zastavit šíření kůrovcové kalamity v národním parku. Mezi zájmy NPŠ bude však zcela jistě patřit i Schwarzenberský plavební kanál, jak při rekonstrukci významné technické památky, tak při jeho oživování při realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.
(Vloženo 25.02.2011 21:28)
POZDRAV Z MISIE KE KANÁLU

Není to tak dávno, co pošta z velké dálky přicházela v obálce s barevnými cizokrajnými známkami a razítky. Dnes mi přišla pošta z daleké Brazílie, nebyla v obálce s cizokrajnými známkami a razítky. Přišla totiž elektronickou poštou. Podepsán byl Padre Quirino.

Ján Quirín Barník
Mili moji,
posielam mnoho horucich pozdravov z Brazilie. Mam za sebou par tyzdnov v zaujimavom prostredi. Kedze este su tu prazdniny, program je asi takyto:
RANO O 6.30 mame dospeli - ujovia,tety a sestricky ranne chvaly, po nich ranajky, sv.omsu, ktoru sluzim vacsinou já, obcas pride nejaky pozvany.

Mše v komunitě Cenacolo

Nasleduju rajony. Já mam tento tyzden na starosti giro casa - poriadok okolo domu, aj s Carlom-Robertom-to je jeden z malych chalanov. Kazdy ma nejaky usek na starosti.
Dopoludnia je program bud praca, alebo vychadzka.Ja mam so sestr.

Padre Quirino s chalanmi

11.50 poludnajsie modl.
12.30 mame spolocny obed, po obede program podobny, ale aj so sv.ruzencom, 18.00 mame so ses.vecerne chvaly, asi 18.30 spolocna vecera.
Po nej mam sluzbu s Alessandrom omyvat riad a dat kuchynu do poriadku.
Potom rozne podla okolnosti, napr. Lekcie talianciny a asi o 22.00 ideme spat.
Byvam v domceku, kt.je na obr.spolu so 4 ujami, dvaja su slovaci, talian a brazilec a 13 chlapcami vo veku 9-13 rokov. Ostatni su zase inak podeleni, aj chlapci aj dievcata. Na ukazku posielam aj foto jedneho obeda, ake morske potvorky sme jedli. Len keby neboli tie kosti...

Náš domček

No a tak teda ziskamam skusenosti- a hlavne snazim as sluzit tym najmensim a mozno aj najpotrebnejsim detom, bud bez rodicov, alebo zneuzivanym, z roznych tazkych prostredi a hlavne silno zranenych. Som Bohu a vsetkym, ktori mi tento pobyt umoznili, velmi vdacny. Teraz asi najviac ucim sa vidiet, chapat a zit knazsku sluzbu, prekonavat rozne strachy, nadvazovat contacty s ludmu roznych mentalit. No - nie je to byt manazerom ako na fare v Horni Plane. Tu sa len sluzi a robi, co povedia mi druhi.
No a inak teda jeme tu hodne ovocia,ryzu,fazulu,spagety, aj maso. Mam sa teda skvele. Ale stale prosim o modlitby a ak by niekto mohol poslat emailom pribehy pre deti, budem rad. Bom dia!
Padre Quirino
(Vloženo 04.02.2011 21:08)
KANÁL V ZIMNÍM NA RŮŽOVÉM VRCHU

Na Šumavě leží pěkná sněhová peřina. Do míst, kde Schwarzenberský plavební kanál přechází hlavní evropské rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch se lze nejlépe dostat na běžkách. Od Lipenského jezera vede na Růžový Vrch jen stopa vyjetá terénním autem.

Plavební kanál na Růžovém Vrchu
(Vloženo 02.02.2011 23:07)
(Vloženo 02.02.2011 23:07)
NÁVRH SPOLUPRÁCE MEZI LČR, NPŠ A TVB BYL PODEPSÁN

Ve středu 02. února 2011 podepsali v Aigenu Hynek Hladík a Reinhold List návrh společného česko-rakouského projektu Schwarzenberský plavební kanál 2011-2013

Podpis návrhu projektu

Ve stejný den večer v Prachaticích připojil k návrhu třetí z autorů Josef Štemberk.
(Vloženo 02.02.2011 22:46)
U SCHWARZENBERSKÉHO KANÁLU BUDOU SPOLUPRACOVAT LČR, NPŠ a TVB

V úterý 18. ledna 2011 se v hornorakouském Aigenu setkali Ing. Hynek Hladík ze Správy toků - oblast povodí Vltavy s.p. Lesy České republiky, Mgr. Josef Štemberk ze Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a Reinhold List z Tourismusverband Boehmerwald, aby zpracovali návrh spolupráce mezi organizacemi, které zastupují. Výsledkem jejich práce byl tento materiál:

Práce na návrhu spolupráce
Návrh společného česko-rakouského projektu Schwarzenberský plavební kanál 2011-2013

Partneři:
z české strany:
Lesy České republiky, s.p., Správa toků – oblast povodí Vltavy
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
z rakouské strany: Tourismusverband Böhmerwald

Všichni tři partneři jsou si vědomi historického významu Schwarzenberského plavebního kanálu, který překračuje státní hranice mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, a jeho význam pro cestovní ruch v regionu. Proto pro období 2011-2013 předkládají společně tento návrh:

1. priorita
- stavební opatření
o provést opravu Schwarzenberského plavebního kanálu v úseku mezi km 7,60 (cca 20 m před hlavním evropským rozvodím, tzn. před cestou Růžový Vrch / U Korandy – St.Oswald bei Haslach) a 9,40 (křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach) na českém státním území (ve správě LČR)
o provést opravu Schwarzenberského plavebního kanálu v úseku mezi potoky Pestřice / Rothbach a Medvědí potok v délce cca 3,2 km na českém státním území (ve správě Správy NP a CHKO Šumava)
o provést opravu částí Schwarzenberského plavebního kanálu v úseku mezi potoky Iglbach / Ježová a Rothbach / Pestřice na rakouském státním území
- marketinková opatření
o provést obnovu informačních tabulí podél plavebního kanálu v úseku od Unterasch po Sonnenwald na českém a rakouském státním území
o vydat společně prospekt (ve třech jazycích) o Schwarzenberském plavebním kanálu
o webové stránky, inzeráty, návštěvy veletrhů s cílem propagovat plavební kanál jako turistick? cíl

2. priorita
- stavební opatření
o provést opravu Schwarzenberského plavebního kanálu ve spáditém úseku (mezi hraničními znaky II/14 a II/10) na českém státním území
o zřídit turistickou stezku podél plavebního kanálu v úsecích mezi hraničním znakem II/14 a historickým hraničním kamenem a mezi hraničním znakem II/10 a hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch / U Korandy na českém státním území
o provést opravu stezky z Unterurasch k hraničnímu znaku II/14 a mezi historickým hraničním kamenem a hraničním znakem II/10 na rakouském státním území

Financování společného projektu Schwarzenberský plavební kanál 2011-2013 se předpokládá z Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakouska Cíl 3.

Přeshraniční projekt předpokládá, že bude určen vedoucí partner (Lead-Partner). Tímto vedoucím partnerem by měl být jeden z českých partnerů.

Časový plán: - Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti má zpracovaný projekt stavebních prací pro opravu Schwarzenberského plavebního kanálu v úseku mezi potoky Pestřice / Rothbach a Medvědí potok. Pro tento projekt je vydáno vodoprávní povolení
- Lesy České republiky, s.p., má zpracovaný projekt stavebních prací pro opravu Schwarzenberského plavebního kanálu v úseku mezi km 7,60 a 9,40. Pro úsek mimo státní hranice budou práce ohlášeny příslušnému vodoprávnímu úřadu (Městský úřad Český Krumlov). Práce na státních hranicích budou projednány s příslušným vodoprávním úřadem pro hraniční vody (Krajský úřad Jihočeského kraje)
- Tourismusverband Böhmerwald podá projekt Schwarzenberský plavební kanál na rakouském území s důrazem na úsek v Sonnenwaldu a revitalizace dalších vybraných úseků kanál a marketing
- podání žádosti se předpokládá na podzim 2011
- realizace se předpokládá v letech 2012 - 2013

Zpracovali: Ing. Hynek Hladík, Lesy České republiky, s.p.
Reinhold List, Tourismusverband Böhmerwald
Mgr. Josef Štemberk, Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava

V Aigenu 18.01.2011
(Vloženo 02.02.2011 22:30)
NOVÝ PROJEKT SCHWARZENBERSKÝ KANÁL

Rodí se nový projekt Schwarzenberský plavební kanál. Budou se na něm pravděpodobně podílet s.p. Lesy České republiky, Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumavy a Tourismusverband Boehmerwald. Projekt by měl být spolufinancován z prostředků Evropské unie - Přeshraniční spolupráce Česká republika - Rakousko - Cíl 3.

Státní podnik Lesy České republiky předpokládá v rámci tohoto projektu v první etapě opravit úsek plavebního kanálu mezi Růžovým Vrchem a hraničním potokem Ježová / Iglbach, Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava hodlá především opravit úsek kanálu mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Huťským Dvorem, ale i části již rekonstruovaných úseků na území NP Šumava, rakouský partner se chystá opravit vybrané úseky na rakouském území, dále vydat prospekt plavebního kanálu a zřídit nové informační tabule v terénu.

Ve čtvrtek 13. ledna 2011 si vzájemně představili zástupci s.p. Lesy České republiky Hynek Hladík a Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Josef Štemberk stavební projekty na opravy obou partnerů. Na úterý 18. ledna 2011 je domluveno jednání s jednatelem Tourismusverband Boehmerwald Reinholdem Listem.
(Vloženo 16.01.2011 14:32)
DOŠLÁ VÁNOČNÍ A NOVOROČNÍ PŘÁNÍ

Během druhé poloviny prosince a první poloviny ledna došla na adresu plavebního ředitele Hynka Hladíka vánoční a novoroční přání od těchto přátel Schwarzenberského plavebního kanálu nebo partnerů folklorního sdružení Libín-S Prachatice, které je nositelem hranice překračujícího projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Došlé PF 2011

Eduard Apfel, Mestské lesy Banská Bystrica
Kamil Bjaček, zástupce ředitele Krajského ředitelství LČR v Českých Budějovicích
Jiří Blažek, Český rozhlas Plzeň
Zdeněk Cába, Energoforest s.r.o.
Martin Černý, starosta obce Stožec
Fameja dei Zatér e Menadás de la Piave di Codissago, Itálie
Gernot Fiebiger, Salzburg, Rakousko
Fobert Francioli, Itálie
Werner Fuerst, Saeumerverein, Grainet, Německo
Josef Gruber, (bývalý ředitel Hauptschule Aigen), Aigen/Mkr., Rakousko
Petr Hudičák, vedoucí projektu Fotoatelier Seidel, Český Krumlov
Lenka Hůlková, Horní Planá
International Timber-Raftsmen Association
Fritz Lange, Wien, Rakousko
Reinhold List, Tourismusverband Boehmerwald, Aigen/Mkr., Rakousko
František Mikeš, náměstek ministra kultury
Wolfgang Mueller, Frendenkreis Leinakanal, Německo
Franjo Naraločnik, Flosari z Lubnegu, Slovinsko
František Nedbal, Vltavan Purkarec
Obec Mičovice
Angel Portet, prezident Mezinárodní asociace plavců a vorařů, Katalánsko
Zdeněk Pšenica, předseda Folklorního sdružení ČR
Radeliers de la Durance, Francie
Ingo Guenter Radhuber, Verband der Heimat- und Trachtenvereine Linz und Umgebung, Rakousko
Jitka Šálená, odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje
Josef Štemberk, Správa NP a CHKO Šumava
Růžena a Josef Štemberkovi, Prachatice
Pavel Štětina, Nová Pec
Jiří Vlach, Regionální rozvojová agentura České Budějovice
Agustin Valencia Arregui, Mezinárodní asociace plavců a vorařů, Katalánsko
Kathrin Wachler, Freyung, Německo
(Vloženo 16.01.2011 14:10)
Design © VOJTa Herout, 2003-2011, Hynek Hladík 2003-2011