Aktuality
HISTORIE SCHWARZENBERSKÉHO PLAVEBNÍHO KANÁLU A JOSEPH ROSENAUER,
*1735, †1804
V den svátku Sv. Mikuláše - také patrona plavců (vorařů) - 06.12.2016 se na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské fakulty konala druhá přednáška Univerzity třetího věku ve studijním oboru ŠUMAVA - Schwarzenberský plavební kanál věnovaná historii plavebního kanálu a staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu Josephu Rosenauerovi. Tentokrát přednášeli Petr Hudičák a Hynek Hladík.

Úvod první části přednášky věnoval Hynek Hladík patronovi plavců a vorařů Sv. Mikuláši, až poté došlo na komplikované mládí Josepha Rosenauera, komplikované jeho nemanželským původem. Až císařovna Marie Terezie Rosenauerův původ legalizovala, což umožnilo jeho přijetí do knížecích schwarzenberských služeb, jeho studium ve Vídni, a pak rozvinutí jeho schopností a nadání pro knížecí služby. Největším Rosenauerovým úspěchem byl návrh a stavba Krumlovsko-vídeňského plavebního kanálu, dnes zvaného po majiteli panství, což umožnilo nejen dodávky levného šumavského dřeva pro císařské hlavní město Vídeň, ale také velké zisky majiteli panství.

Slovo po plavebním řediteli převzal Petr Hudičák, vedoucí českokrumlovského projektu Fotoateliér Seidel, který z bohatého archivu Seidelových vybral sérii vzácných fotografií od Schwarzenberského plavebního kanálu a z kraje kolem něj. Část fotografií byla prezentována při zemské výstavě v Praze v roce 1890.
(Vloženo 06.12.2016, 21:48)
HISTORIE PLAVENÍ DŘÍVÍ NA JIHOVÝCHODNÍ STRANĚ ŠUMAVY
15.11.2016 se konala první přednáška Univerzity třetího věku na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity ve studijním oboru ŠUMAVA - Schwarzenberský plavební kanál věnovaná historii plavení dříví na jihovýchodní straně Šumavy. Přednášejícím byl plavební ředitel Hynek Hladík. O historii Schwarzenberského plavebního kanálu a jeho zasazení do české i evropské historie vyprávěl film Sedm kapitol ze života vody česko-německého autora Martina Čtvrtníčka.
(Vloženo 15.11.2016, 21:27)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL JE PŘEDMĚTEM UNIVERITNÍHO STUDIA
V listopadu 2016 byla zahájena na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity zahájena výuka studijního programu Univerzita třetího věku ve studijním oboru ŠUMAVA - Schwarzenberský plavební kanál. Garantem programu se stal plavební ředitel Hynek Hladík.

Ve školním roce 2016/2017 dvacítka studentů-seniorů bude při pěti přednáškách v učebnách fakulty seznámí s těmito tématy:
- Historie plavení dříví na jihovýchodní straně Šumavy. Historie Schwarzenberského plavebního kanálu
- Josef Rosenauer a historie Schwarzenberského kanálu
- Současnost Schwarzenberského plavebního kanálu
- Schwarzenberský plavební kanál ve světě historických dokumentací - Další plavební zařízení na české a bavorské straně Šumavy

Od dubna 2017 proběhnou ještě tři terénní výuky:
- Schwarzenberský plavební kanál neznámý
- Schwarzenberský plavební kanál mezi Jeleními Vrchy a Želnavským smykem
- Schwarzenberský plavební kanál v Rakousku
Výuka bude probíhat od listopadu 2016 do června 2017 vždy v určené úterý. Závěrečné hodnocení programu Schwarzenberský plavební kanál proběhne v úterý 12.09.2017.
(Vloženo 15.11.2016, 21:07)
ŽE BY PŘECE JENOM POZITIVNÍ ZPRÁVA?
V říjnu 2016 byla zpracována dlouho očekávaná dokumentace vlivů 34 záměrů a projektů na území Národního parku Šumava, ale i Chráněné krajinné oblasti Šumava na životní prostředí. Jedná se o záměry a projekty na území od Černého jezera nedaleko Železné Rudy po oblast Třístoličníku. Zpracovatelem dokumentace byli Ondřej a Eva Volfovi z Nebílov, autorizované osoby podle § 45 písm. i zákona o ochraně přírody. Spolupracujícími osobami byli Ondřej Bílek, Zdeňka Křenová, Vladimír Zýval a Vladimír Zýval ml. Problematika byla konzultována se zadavatelem, tedy Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (bohužel tomu ruzumím tak, že pravděpodobně bylo třeba, aby dokumentace nebyla v rozporu se zájmem zadavatele na další uzavírání území NPŠ turistům), Janem Horou, Jakubem Hruškou, Františkem Pojerem, Petrem Rothem a s Alenou Vydrovou.

Dokumentaci najdete ZDE
Dva ze 34 záměrů či projektů mají spojitost se Schwarzenberským plavebním kanálem:
- č. 10 Cyklotrasa Rosenauerův pomník – státní hranice, hr. kámen 11/-11/6 (myšleno pravděpodobně mezi hraničními znaky 11/4 až 11/6)
- č. 27 Obnova plavební nádrže Rosenauerova
10 Cyklistická cesta Rosenauerův pomník – státní hranice, hr. kámen 11/-11/6

Popis záměru
Posuzovaným záměrem je cyklistická cesta o délce cca 0,34 km v lesním komplexu, v dosud nezastavěném území. Má navazovat na již vybudovanou cyklostezku na bavorské straně. Je plánován povrch hutněné frakce štěrku, šířka trasy 2,0 m, bez odvodnění a větších terénních úprav.

Identifikace vlivů záměru
Se záměrem jsou potenciálně spojeny následující negativní vlivy na přírodní prostředí:

Rušení
Stavební práce během výstavby c budou spojeny s hlukovým rušením a s přítomností pracovního personálu. Provoz cesty může zvýšit úroveň akustického a vizuálního rušení v okolí již využívaného turistického cíle (Rosenauerův pomník) a vnese nový prvek rušení do dosud nezpřístupněného úseku mezi pomníkem a státní hranicí.

Úbytek plochy biotopu druhu/TPS
Výstavba cyklotrasy je spojena s úbytkem plochy biotopů druhů a typů přírodních stanovišť.

Znečištění, eutrofizace
Nelze vyloučit riziko znečištění a eutrofizace oligotrofního prostředí při stavebních pracích, v menší míře též při provozu cyklotrasy.

Identifikace dotčených předmětů ochrany EVL/PO Šumava
Identifikace předmětů ochrany potenciálně ovlivněných posuzovaným záměrem proběhla na základě zjištěné územní kolize s TPS, příp. biotopem druhů nebo možných konfliktů vlivů záměru s ekologickými požadavky druhů.

Tabulka 18: Dotčené předměty ochrany PO a EVL Šumava
Předmět ochrany EVL Šumava/Dotčené záměrem
3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea / NE
3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition / NE
3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion / NE
4030 Evropská suchá vřesoviště / NE
5130 Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících NE
6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) NE
6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) / NE
6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně / NE
6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) / NE
6520 Horské sečené louky / NE
7110* Aktivní vrchoviště / NE
7120 Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) / NE
7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště / NE
8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů / NE
9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum / NE
9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum NE
9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích / NE
91D0* Rašelinný les / NE
91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) / NE
9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) / ANO
Mihule potoční Lampetra planeri / NE
Netopýr velký Myotis myotis / NE
Perlorodka říční Margaritifera margaritifera / NE
Rys ostrovid Lynx lynx / ANO
*Střevlík Menétriesův Carabus Menetriesi pacholei / NE
Vranka obecná Cottus gobio / NE
Vrápenec malý Rhinolupus hipposideros / NE
Vydra říční Lutra lutra / NE
*Hořeček český Gentianella bohemica / NE
Srpnatka fermežová Drepanocladus vernicosus NE Šikoušek zelený Buxbaumia viridis / NE
Předměty ochrany PO Šumava (PO = ptačí oblast) Chřástal polní / NE
Čáp černý / ANO
Datel černý / ANO
Datlík tříprstý / ANO
Jeřábek lesní / ANO
Kulíšek nejmenší / ANO
Sýc rousný / ANO
Tetřev hlušec / ANO
Tetřívek obecný / NE

Při výstavbě cesty dochází k územnímu záboru plochy TPS: 9410 - Acidofilní smrčiny (VaccinioPiceetea), který je předmětem ochrany EVL Šumava.
Trojmezenská hornatina je lokalitou výskytu rysa ostrovida, jehož posuzovaný záměr ovlivňuje zvýšenou mírou rušení.
V lesních porostech v okolí Rosenauerovy nádrže jezera se vyskytují čáp černý, tetřev hlušec, jeřábek lesní, datel černý, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší a sýc rousný. Pro tyto druhy je území dotčené záměrem součástí jejich teritorií, je pravděpodobné, že zde i hnízdí. Byly označeny jako dotčené. Území dotčené rušením spojeným se záměrem není na české straně vymezeno jako trvalý biotop tetřeva hlušce – druh je však hodnocen jako dotčený v souvislosti s rušením.

Hodnocení významnosti vlivů záměru
Záměr je umístěn na okraji území intenzívně využívaného turisty – hlavním cílem je zde Rosenauerův pomník, případně bývalá Rosenauerova nádrž.
Výstavbou a provozem cyklistické cesty dojde k zvýšení úrovně rušení v území podél cyklotrasy. Plošný rozsah rušení se zvýší, dojde k propojení dvou území s vyšší turistickou návštěvností na bavorské a české straně hranice.
Vzhledem k tomu, že záměr představuje pouze lokálně omezený rozsah rušení s maloplošným dosahem, a to v území mimo trvalý biotop tetřeva hlušce je vliv záměru na tetřeva hlušce, hodnocen jako mírně negativní.
Vliv na další druhy ptáků je hodnocen jako mírně negativní vzhledem k malému ovlivněnému rozsahu a tomu, že se jedná o území již výrazně ovlivněné rušením.
Vliv rušení rysa ostrovida je hodnocen jako mírně negativní také především vzhledem k malému plošnému rozsahu rušení.
Vliv přímého záboru TPS 9410 je prostorově omezený – cyklotrasa je plánována na šíři cca 2 m, dojde k okrajovému kácení, vliv hodnocen jako mírně negativní.

Závěr: Záměr nemá významně negativní vliv na PO a EVL Šumava.
27 Obnova plavební nádrže Rosenauerova

Popis záměru
Oprava plavební nádrže Rosenauerova představuje přestavbu a zpevnění hráze, vystrojení požeráku, jalového přepadu a zatopení dna původní nádrže. Předpokládaná plocha nádrže 0,5 ha.

Identifikace vlivů záměru
Zábor biotopu druhů/TPS
Došlo by k zaplavení 0,5 ha v zátopě bývalé nádrže, kde se vyvinul typ přírodního stanoviště 7140 a 9410.

Rušení
V blízkosti záměru se nachází území zásadního významu pro populaci tetřeva hlušce. Během stavebních prací bude docházet k rušení tetřeva a dalších druhů ptáků. Obnovená nádrž se stane určitým návštěvnickým atraktantem a vnese nový trvalý prvek, zvýší akustické a vizuální rušení.

Znečištění při stavbě
Je možné znečištění vody při stavbě. Níže po toku se nachází potok Světlá a Schwarzenberský kanál s přepady vody do dalších potoků.

Retence vody
Prezentovaný cíl záměru je zvýšení retence vody. V současné době se na místě nádrže nachází přechodové rašeliniště. Přínos pro retenci vody by bylo dobré kvantifikovat a zhodnotit v rámci povodí.

Identifikace dotčených předmětů ochrany PO a EVL Šumava V zátopě bývalé nádrže se nachází typ přírodního stanoviště 7140 a 9410. V toku Světlé je možný výskyt vranky obecné (není však zde doložen).
V okolí nádrže se nachází hnízdní biotop jeřábka lesního, sýce rousného, kulíška nejmenšího a datlíka tříprstého.

Tabulka 35: Dotčené předměty ochrany PO a EVL Šumava
Předmět ochrany EVL Šumava dotčené záměrem
3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea / NE
3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition / NE
3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion / NE
4030 Evropská suchá vřesoviště / NE
5130 Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících / NE
6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) / NE
6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) / NE
6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně / NE
6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) / NE
6520 Horské sečené louky / NE
7110* Aktivní vrchoviště / NE
7120 Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) / NE
7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště / ANO
8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů / NE
9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum / NE
9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum / NE
9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích / NE
91D0* Rašelinný les / NE
91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) / NE
9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) / ANO
Mihule potoční Lampetra planeri / NE
Netopýr velký Myotis myotis / NE
Perlorodka říční Margaritifera margaritifera / NE
Rys ostrovid Lynx lynx / NE
*Střevlík Menétriesův Carabus Menetriesi pacholei / NE
Vranka obecná Cottus gobio / ANO
Vrápenec malý Rhinolupus hipposideros / NE
Vydra říční Lutra lutra / NE
*Hořeček český Gentianella bohemica / NE
Srpnatka fermežová Drepanocladus vernicosus / NE
Šikoušek zelený Buxbaumia viridis / NE
Předměty ochrany PO Šumava
Chřástal polní / NE
Čáp černý / NE
Datel černý / NE
Datlík tříprstý / ANO
Jeřábek lesní / ANO
Kulíšek nejmenší / ANO
Sýc rousný / ANO
Tetřev hlušec / ANO
Tetřívek obecný / NE

Hodnocení významnosti vlivů záměru
Vzhledem k malému rozsahu záboru typů přírodních stanovišť je konstatován mírně negativní vliv na typ přírodního stanoviště 7140 a 9410.
Vliv na tetřeva hlušce a další druhy ptáků je také hodnocen jako mírně negativní, protože se jedná o maloplošný zábor, relativně krátkodobé vlivy rušení a záměr se nachází mimo území zásadního významu pro populaci tetřeva hlušce.
Vliv znečištění vody v toku Světlé na vranku obecnou je hodnocen jako mírně negativní, protože se jedná o krátkodobý vliv, jeho intenzita je nízká, lokalita nepatří mezi nejvýznamnější lokality vranky na Šumavě.

Závěr: Záměr nemá významně negativní vliv na PO a EVL Šumava.

Zmírňující opatření: provést stavební práce mezi 15.7. a 15.11.
Současně provádět práce na nádrži a cylistické cestě – záměr č. 10
Předchozí vedení NPŠ (bývalý ředitel Jiří Mánek) počítalo obecně s obnovou plavebních nádrží na území NPŠ, mj. jako s požárními nádržemi, ale také ke zvýšení akumulace vody v krajině a ke zvýšení pestrosti ekosystémů v krajině.

Nové vedení NPŠ (pověřený a posléze jmenovaný ředitel Pavel Hubený) hned na počátku odmítlo obecně rekonstrukci plavebních nádrží.

Při diskuzi s ředitelem Hubeným jsem upozornil, že by zřejmě došlo ke zvýšení pestrosti ekosystémů, že by vznikly poměrně rozsáhlé litorální porosty vytvářející dobré podmínky pro rozvoj obojživelníků, na které by navázaly rašelinné porosty, jejichž plocha by byla s velkou pravděpodobností větší, než současné mokřadními rostlinami po cca 50 let zarůstající dno bývalé nádrže. Pavel Hubený poté nevyloučil budoucí obnovu za podmínky, že bude provedeno posouzení vlivů na životní prostředí.

Správa NP a CHKO Šumava se dohodla před řadou let s lesním závodem Bavorských státních lesů Neureichenau na propojení turistických systémů na obou státních územích od plavební nádrže Kreuzbachklause k Rosenauerovu pomníku. Bavorské státní lesy postavily lesní cestu s kaleným povrchem od silnice Frauenberg - Dreisesselberg do dohodnutého profilu mezi hraničními znaky 11/4 a 11/5. Od něj měla cesta pokračovat krátký úsek přes smrkovou mlazinu, dále již měla sledovat existující přibližovací linky vyježděné traktory, místy s hlubokými kolejemi, až k Roseneurovu pomníku, kde pak pokračuje doprovodná cesta podél Schwarzenberského kanálu. Cyklostezka by tedy měla pouze minimální zábor, byla by i z hlediska protierozní ochrany pozitivní vliv. Pro NPŠ dohody nejsou pravděpodobně příliš závazné. V současnosti je zřejmé, že nedojde k výrazně negatiním zásahům do životního prostředí.
Pouhým náhledem do hodnocení vlivu obou uvedených záměrů je zřejmé, že jsou v něm chyby, zřejmě nebyl proveden detailní průzkum výskytu např. chráněných živočichů. Např. v trase uvažované cyklostezky se vyskytuje rys, o několik set metrů dále v ploše bývalé nádrže se rys nevyskytuje, stejně v cca 350 m úseku cyklostezky se vyskytuje čáp černý, na ploše Rosenauerovy nádrže čáp černý není, na trase budoucí cesty se vyskytují datel černý, datlík tříprstý, jeřábek lesní, kulíšek nejmenší, sýc rousný a tetřev hlušec, na rozdíl od plochy bývalé a budoucí nádrže datel černý se nevyskytuje, datlík tříprstý však ano, jeřábek lesní ano, kulíšek nejmenší také ano, sýc rousný rovněž ano, stejně jako tetřev hlušec. Zajímavé také je, v kapitole o Rosenauerově nádrži je uvedeno, že ve Světlé je možný výskyt vranky obecné (není však doložen), o několik řádek níže je uvedeno, že se zde vranka obecná vyskytuje.
Důležité je, že posouzení nevylučuje výstavbu cyklostezky od hranic k Rosenauerovu pomníku, že není vyloučena obnova Rosenauerovy nádrže o ploše cca 0,5 ha. Výstavba obou akcí by měla probíhat současně.
(Vloženo 02.12.2016 23:22)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL SE STAL PŘEDMĚTEM STUDIA
V polovině listopadu byl na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích otevřen studijní program Univerzita třetího věku v oboru Šumava - Schwarzenberský plavební kanál první přednáškou garanta programu Hynka Hladíka na téma Historie plavení dříví na jihovýchodní straně Šumavy a historie Schwarzenberského plavebního kanálu.
K jednoročnímu studiu se přihlásili dvě desítky studentů - seniorů, které bude plavební ředitel Hynek Hladík oslovovat: "Moji plavci!", alespoň to tak oznámil při zahájení přednášky.
Nejbližší přednášky budou mít tato témata:
- Josef Rosenauer a historie Schwarzenberského kanálu, přednášející budou Hynek Hladík a Petr Hudičák (Muzeum Fotoateliér Seidel Český Krumlov)
- Současnost Schwarzenberského plavebního kanálu, přednášející Hynek Hladík
- Schwarzenberský plavební kanál ve světě historických dokumentací, přednášející Hynek Hladík
- Další plavební zařízení na české a bavorské straně Šumavy, přednášející Hynek Hladík

Na tyto teoretické přednášky navážou tři přednášky v terénu:
- Schwarzenberský plavební kanál neznámý
- Schwarzenberský plavební kanál mezi Jeleními Vrchy a Želnavským smykem
- Schwarzenberský plavební kanál v Rakousku

Studenti - plavci dostali již předem pozvánku k akcím projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu:
- 21.05.2017 - Zahájení 20. novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu na Jeleních Vrších
- 11.06.2017 - Setkání s hornorakouským folklorem a ukázka plavení dříví u potoka Schrollenbach (A)
- 17.06.2017 - Ukázka plavení dříví na Jeleních Vrších
- 23.06.2017 - 2. hiršperské slavnosti s ukázkou plavení dříví na Jeleních Vrších
- 02.08.2017 - Setkání s hornorakouským folklorem a ukázka plavení dříví mezi Zadní Zvonkovou a Sonnenwaldem (CZ - A)
- 04.-06.08.2017 - Výstava fotografií "20 let novodobého plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu, 20 let česko-rakouské spolupráce" ve výstavním areálu Böhmerwald Messe v Ulrichsbergu (A)
- 07.08.2017 - Vernisáž výstavy fotografií "20 let novodobého plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu, 20 let česko-rakouské spolupráce" v Zimní zahradě prachatické radnice
- 08.-30.08.2017 - Výstava fotografií "20 let novodobého plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu, 20 let česko-rakouské spolupráce" v Zimní zahradě prachatické radnice
- 12.-19.08.2017 - Setkání s prací uhlířů na uhlišti u Jeleních Vrchů
- 13.08.2017 - Kulturní osa plavební kanál 2017 se setkáním s pohádkami z obou stran Šumavy, setkáním s folklorem, setkáním s plavením dříví a setkáním s prací uhlířů na Jeleních Vrších
- 19.08.2017 - Setkání s tradicí s poutní mší svatou u Rosenauerovy kapličky nedaleko Jeleních Vrchů
- 02.09.2017 Setkání s tradicí s ukázkou plavení dříví nedaleko bavorských hranic
- 16.09.2017 Závěr 20. plavební sezóny se setkáním s folklorem a s plavením dříví u hraničního potoka Ježová / Iglbach
(Vloženo 02.12.2016, 20:01)
24. ZÁŘÍ PLAVEBNÍM KANÁLEM NA JELENÍCH VRŠÍCH DVAKRÁT PLULA POLENA
Na rozdíl od předchozí soboty 17. září 2016, kdy propršel závěr 19. novodobé plavební sezóny, byl čtyřiadvacátého nádherný den babího léta.
Závěr plavební sezóny
A dohle krásné počasí bylo na Jeleních Vrších využito hned ke dvěma mimořádným plavením dříví.
Dopoledne na první ukázku přijeli "plavci" z Duryňska, které v době, naštěstí již minulé, bylo družební oblastí Jihočeského kraje. Jejich český doprovod nejspíš vezl celý košík rudých třešní.
U plavebního tunelu

Plavení pro duryňskou skupinu
To není vodník, to je vrchní plavec Štětina
Na obrázku není vodník, ale vrchní plavec Pavel Štětina, který při manipulaci s vodou před plavením zjistil, že došlo na Jelením jezírku opět k neovládanému uniku vody, pravděpodobně je porucha na kbelu. Loni v létě unikala voda mimo kbel do odpadního potrubí. Opravu provedli členové spolku Svobodný Hiršperk. Ten současný problém je pravděpodobně jinde.

Vody však v Jezírku bylo dost i na druhé plavení.
Odpoledne na Jelení Vrchy přijela skupina vlastníků lesa ze švýcarského Thunu. Podobně jako z východoněmecké skupiny se vyčlenila i ze Švýcarů skupina nadšených plavců. Plavební ředitel se trochu zamyslel a prohlásil: "Že ve východní části Německa je vysoká nezaměstnanost, to jsem věděl, že je ale nouze donutí, aby si jeli hledat práci až na Šumavu, to mne překvapilo. Když vidím, že za prací ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu přijeli i Švýcaři, tak to mne dostalo!"
Švýcaři u plavebního kanálu

Švýcaři u plavebního kanálu
Soudruzi z NDR i Švýcaři si prohlédli expozici KANÁL EXPO, tunel a samozřejmě si užili i ukázky plavení dříví.
(Vloženo 25.09.2016, 09:05)
19. NOVODOBÁ PLAVEBNÍ SEZÓNA BYLA UKONČENA V SOBOTU 17. ZÁŘÍ 2016
Závěr plavební sezóny
V sobotu 17. září 2016 byla ukončena 19. novodobá plavební sezóna. Organizátory zaskočila prudká změna počasí, po mnoha horkých dnech beze srážek se snížila teplota téměř o 15 stupňů, navíc od pátečního podvečera dorazily na Šumavu silné deště. Pršelo v noci, pršelo ráno, pršelo dopoledne. A organizátoři poslední akce plavební sezóny změna počasí zaskočila. Již před odjezdem autobusu s folklorním souborem Libín-S Prachatice, padl poprvé dotaz: "Pojedeme vůbec při tom dešti?" Plavební ředitel a předseda Libín-S Prachatice Hynek Hladík na něj odpověděl: "My nevíme, jaké počasí bude odpoledne, jede se!"

V deset hodin podával z vesničky Oberhaag nad rakouským Aigenem zprávu předvoj folklorního souboru Libín-S, který jel postavit k potoku Ježová / Iglbach stánek: "Tady je mlha, že není na krok vidět. Bude se závěr plavení vůbec konat? Máme jet k Ježové?" Odpověď zněla: "Jeďte! Podle předpovědi by se to mělo zlomit!"

Čtvrt hodiny před jedenáctou dorazil autobus se souborem do Oberhaagu. Chvíli poté dorazil i Hynek Hladík. Hustě pršelo. Pak přišlo rozhodnutí: "Vzhledem k trvalému dešti vystoupení u Ježové zrušíme, nebudeme tam stavět stánek, vystoupíme v poledne s omezeným programem v areálu hotelu Haagerhof, pak se vrátíte do Prachatic!"
Závěr plavební sezóny na Haagerhofu
Libíňáci zahráli a zatancovali pod střechou Haagerhofu, Helena s Vaškem předali plavebnímu řediteli Hynku Hladíkovi plavební věnec.
Závěr plavební sezóny na Haagerhofu

Předání plavebního věnce

Štamprdlička

Štamprdlička

Předání plavebního věnce
Přítomny byly i "lesněnky" ze Správy toků - oblast povodí Vltavy, Správa toků totiž připravila na závěr plavební sezóny Den s Lesy České republiky. A protože počasí znemožnilo vystoupení folklorního souboru na hranicích, přivezli si je členové Libín-S na Haagerhof.


 Jedna z

Ještě jednu fotku na památku, Libíňáci se vydali do Prachatic, "lesněnky" a plavební ředitel k hraničnímu potoku Ježová. K překvapení lesáků i plavebního ředitele přes hustý déšť začali před jednou hodinou přicházet první turisté, někteří přišli z Čech, jiní z Rakouska, ale všichni to byli Češi, nebo alespoň všichni uměli česky. A tak začalo povídání o historii a současnosti Schwarzenberského plavebního kanálu, vyprávěl plavební ředitel Hynek Hladík. Až někdy po půl druhé přišli první Rakušané, mezi nimi plavci Franz a Johann. Franz měl na nohou dřeváky, a vůbec jeho oblečení zavádělo turisty do doby před mnoha desítkami let, nespíš alespoň do první poloviny minulého století. Lesem od Haagerhofu dorazila větší skupina vedená dalším plavcem Ewaldem. Povídání o kanálu se stalo dvojjazyčné.
O půl třetí došlo na plavební rozkaz:
Plavební rozkaz č.8/2016
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést na závěr plavební sezóny ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 17. září 2016 v oblasti křížení s potokem Ježová / Iglbach na česko-rakouských hranicích.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 111 (na českém území.) Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu půl třetí po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

Dáno v Prachaticích dne 4. září LP 2016.
Pak se většina plavců, i ti, kteří přišli jako diváci a plavci se stali až při přečtení plavebního rozkazu, vydali do Rakouska na vhazování dřeva. Po otevření stavidel se dřevo vydalo k hranicím.
Plavební věnec
Když se plavené dříví přiblížilo k mostku před hranicemi, položil jeden z plavců na pokyn plavebního ředitele na hladinu plavebního kanálu plavební věnec, symbol česko-rakouské spolupráce. Jen obrázek dokumetující tento okamžik je poněkud neostrý, kapky na objektivu kvalitě fotografií nepřidají.

Chvilku po plavebním věnci proplulo přes pomyslnou čáru státních hranic první polínko.
"Jen tady, u Ježové, je možné vidět dopravu surového dřeva z Rakouska do České republiky, všude jinde je to obráceně!"
První polínko připlulo do Čech
Po několika desítkách metrů byl plavební věnec opět vytažen, aby zůstal vystaven po celou 20. plavební sezónu na chatě Roberta Baldassariho u plavebního kanálu jen kousek od česko- rakouských hranic.
Plavební věnec byl vytažen

Plavební věnec na chatce Roberta Baldassariho
Asi 200 metrů na českém území plavci vytahovali plavené dřevo z vody. Vždycky to byla ta nejtěžší práce při plavení. Nemyslete, není to vůbec jednoduché. Musíte přesně zamířit plavební hák na polínko a pak prudce do něj hák zabodnout. Když je zásah slabý, tak polínko prostě nevytáhnete. Někdy se polínko roztočí, hák se do polínka nezabodne vůbec. Ale naši plavci byli šikovní, ve chvilce byly ve vodě jen tři, dvě, jedno polínko. A pak už plavební ředitel Hynek Hladík mohl vyhlásit: "S posledním vytažený polenem skončila 19. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu. Děkuji za práci plavcům i divákům, kteří přišli na plavení i přes velmi nepříznivé počasí!"
Vrchní plavec Franz

Vrchní plavec Johann

Poslední polena plavební sezóny

Poslední polena plavební sezóny
20. novodobá plavební sezóna začne v sobotu 20.05.2017 na Jeleních Vrších. Součástí programu bude vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, setkání s folklorem a samozřejmě i setkání s plavením dříví. Vyprávění začne v 11:30 hod. u horního portálu plavebního tunelu, setkání s folklorem ve 13:00 hod. na pódiu na Jeleních Vrších, setkání s plavením ve 14:30 hod. pod lesovnou na Jeleních Vrších, druhé setkání s pohádkami ve stodole domu č.p. 13 - KANÁL EXPO na Jeleních Vrších v 15:00 hod., doznění slavnosti bude opět na pódiu v 15:30 hod.

11.06.2017 (neděle) bude ukázka plavení dříví u potoka Schrollenbach na rakouském území nedaleko hraničního přechodu Kyselov - Diendorf. Nechybět bude i setkání s hornorakouským folklorem. Začíná se v 13:45 hod.

17.06.2017 (sobota) ve 14:00 hod. bude ukázka plavení na Jeleních Vrších.

23.07.2017 (sobota) se na Jeleních Vrších budou 2. Hiršperské slavnosti. Pořádat je bude spolek Svobodný Hiršperk, program bude ještě upřesněn. Začátek plavení dříví bude pod lesovnou na Jeleních Vrších ve 14:00 hod.

02.08.2017 (středa) se bude konat ukázka plavení dříví mezi českou Zadní Zvonkovou a rakouským Sonnenwaldem. Doprovodné setkání s hornorakouským folklorem začne přímo na česko- rakouských hranicích ve 13:45 hod., vlastní plavení začne ve 14:30 hod.

04.-06.08.2017 (pátek až neděle) se bude konat v rámci Böhmerwald Messe v Ulrichsbergu výstava fotografií z 20 let novodobého plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu.

05.08.2017 (sobota) vystoupí folklorní soubor Libín-S Prachatice na Böhmerwald Messe v Ulrichsbergu. Čas vystoupení bude upřesněn.

07.08.2017 (pondělí) v 17:00 hod. se bude konat vernisáž výstavy fotografií „20 let novodobého plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu – 20 let česko-rakouské spolupráce“ v Zimní zahradě prachatické radnice.

08.08.2017 (úterý) až 30.08.2017 (středa) proběhne výstava fotografií „20 let novodobého plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu – 20 let česko-rakouské spolupráce“ v Zimní zahradě prachatické radnice. Přístupná bude v úředních hodinách Městského úřadu Prachatice.

12.08.2017 (sobota) až 19.08.2017 (sobota) bude na uhlišti u Jeleních Vrchů setkání s prací uhlířů. 12.08.2017 bude v 08:00 hod. zahájena stavba milíře na pálení dřevěného uhlí, kolem 16:00 bude milíř slavnostně zapálen. Po celý následující týden až do soboty 19.08.2017 bude probíhat údržba milíře. 19.08.2017 v 10:00 hod. bude milíř otevřen a bude vytěženo vypálené dřevěné uhlí.

13.08.2017 (neděle) se na Jeleních Vrších bude konat Kulturní osa plavební kanál. Součástí programu bude vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, setkání s folklorem a samozřejmě i setkání s plavením dříví. Vyprávění začne v 11:30 hod. u horního portálu plavebního tunelu, setkání s folklorem ve 13:00 hod. na pódiu na Jeleních Vrších, setkání s plavením ve 14:30 hod. pod lesovnou na Jeleních Vrších, druhé setkání s pohádkami ve stodole domu č.p. 13 - KANÁL EXPO na Jeleních Vrších v 15:00 hod., doznění slavnosti bude opět na pódiu v 15:30 hod.

19.08.2017 (sobota) se u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie nedaleko Jeleních Vrchů bude slavit poutní mše svatá. Začátek ve 14:00 hod.

02.09.2017 (sobota) se bude konat setkání s plavením dříví nedaleko bavorských hranic. Sraz plavců i případných diváků bude u Rosenauerova pomníku ve 14:00 hod.

16.09.2017 (sobota) se bude konat slavnost zakončení 20. plavební sezóny u hraničního potoku Ježová / Iglbach. Při slavnosti dojde k setkání s jihočeským a hornorakouským folklorem a k setkání s plavením dříví. Akce bude zahájena ve 13:00 hod., vlastní plavení se bude konat ve 14:30 hod.

Nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu bude i roce 2017 Libín-S Prachatice, z.s. Partnery projektu budou rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald, rakouský spolek Ulrichsberger Böhmerwald Impulse, Obec Nová Pec, Město Prachatice, SDH Nová Pec a Lesy České republiky.

Při Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu během 20. novodobé plavební sezóně chce folklorní soubor Libín-S Prachatice pozvat všechny dosavadní hosty během všech plavebních sezón.
(Vloženo 17.09.2016, 19:21)
UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ U BAVORSKÝCH HRANIC
Plavení u bavorských hranic
Sedmá letošní ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu 3. září 2016 se konala nedaleko bavorských hranic.
Stavba Schwarzenberského plavebního kanálu byla zahájena na horském sedle v revíru Svatý Tomáš 4. května roku 1789 ještě před příjezdem císařsko-královské dvorské komise zkušebním úsekem 994 sáhů dlouhým (cca 1789 m). Pod vedením Josefa Rosenauera na něm pracovalo 80 dělníků. Zkušební úsek, ve kterém přetékala voda z povodí Vltavy do povodí Dunaje, přesvědčil komisi o proveditelnosti, a tak nejen vyslovila nejen souhlas se stavbou, ale i zavázala klášter Schlägl, aby umožnil stavbu kanálu na svých pozemcích mezi potoky Ježová / dnes Iglbach, dříve Nickelbach a Pestřice / Rothbach.

Na stavbu bylo potom nasazeno osm set až tisíc lidí. Stavba probíhala velmi rychle, takže do listopadu 1789, tedy za sedm měsíců dosáhla stavba až k potoku Rasovka / Helenkriegbach, bylo postaveno celkem 29,3 km plavebního kanálu. Ještě v prvním roce byly učiněny pokusy plavit dříví až po rozvodí u Růžového vrchu.

Do roku 1793 dospěl plavební kanál, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský / Krumau-wiener Schwemmkanal (umožnil plavení dříví z území schwarzenberského panství Český Krumlov pro císařskou metropoli Vídeň) až na Jelení Vrchy / Hirschbergen. Stavbou byla otevřena dostatečná plocha lesů, nebylo potřeba stavět dál.

Stavba pokračovala až od června 1821 do jara 1822, tedy po Rosenauerově smrti. Součástí trasy, která byla oproti Rosenauerovu návrhu zkrácena, byl i plavební tunel dlouhý původně 429 m. Plavební kanál dospěl až do těsné blízkosti s Bavorským královstvím, k potoku Světlá voda / Lichtwasser.

První plavba na tzv. Novém kanálu byla provedena v květnu 1824. Celková délka plavební trasy od bavorských hranic až po ústí řeky Große Mühl do Dunaje dosáhla 89,7 km.

V roce 1928 postavili schwarzenberští lesníci na začátku plavebního kanálu u bavorských hranic staviteli plavebního kanálu Josefu Rosenauerovi žulový pomník.
U Rosenauerova pomníku
Ještě než plavení začalo vyprávěl plavební ředitel Hynek Hladík o historii plavebního kanálu. Poté jako díky za vynikající geniální dílo položili účastníci ukázky kytičku lesního kvítí k pomníku Josefa Rosenauera.
Vhazování
Pak došlo k přesunu účastníků o několik set metrů ke vhazování dřeva. Plavební ředitel přečetl svůj plavební rozkaz. Po něm upozornil, že v celé Evropské unii je zakázána dětská práce. U Schwarzenberského plavebního kanálu je dětská práce povolena. Proto se vhazování do kanálu ujaly děti, vyzkoušet si to chtěli ale i tatínkové a maminky.
Pak otevřel plavební ředitel spolu s vrchním plavcem Pavlem Štětinou stavidla. Nastalo však něco, co ani jeden z těch dvou nečekal. Polena a štěpiny se "nerozeběhla" po proudu, ale jen líně kousek odplula a zůstala stát na vzduté vodě pod stavidly. Po několika desítkách metrů byl totiž do kanálu padlý vršek polomu, který vytvořil pevnou překážku.
Dalo by se říct, že plavení skoro skončilo. Tak "plavci", kteří před chvílí polena a štěpiny vhazovali je plavebními háky vytahovali. Jen pořadí se změnilo, nejprve se nejtěžší práce při plavení ujali nejprve rodiče, vyzkoušet to chtěly i děti.
Rosenauerův pomník
(Vloženo 04.09.2016, 07:47)
SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
MŠE SVATÁ U ROSENAUEROVY KAPLIČKY
Mše svatá u Rosenauerovy kapličky
Dřevo, které se plavilo po plavebním kanálu na severních úbočích Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní k Dunaji, bylo třeba u ústí do Dunaje vytáhnout a připravit ho na dopravu na lodích do císařského hlavního města Vídně. Protože v okolí byl nedostatek volného personálu přicházely skupiny mladých mužů a žen, aby tvrdě pracovali od časného rána do pozdního večera.

Ve farní kronice farnosti St. Martin, do jejíchž katastru patří Untermühl u ústí řeky Große Mühl do Dunaje, je možné najít záznam o stížnostech českých plavců na nedostatečnou duchovní péči.
Aby si plavci, hiršperští občané nebo turisté podél Schwarzenberského plavebního kanálu nemohli stěžovat, staly se mše svaté u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie v místě, kde Jezerní potok vytékající z tajemného Plešného jezera křižuje plavební kanál, nedaleko Jeleních Vrchů součástí přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Mše připravuje již řadu let farnost Želnava spolu s folklorním souborem Libín-S Prachatice.
Rosenauerova kaplička na historické rytině
U křižování Jezerního potoka se Schwarzenberským plavebním kanálu visel již v době, kdy se kanál stavěl mariánský obrázek. Často se u něj modlil i hluboce věřící stavitel plavebního kanálu Josef Rosenauer. Bylo to na konci 18. století, kdy zuřila skutečná válka mezi schwarzenberskými myslivci a bavorskými pytláky. Během ní byli zranění i mrtví na obou stranách bitevního pole. Jeden z pytláků neměl dlouhou "vyřízené účty" s jedním z knížecích myslivců. Při cestě pod Plešným jezerem u plavebního kanálu spatřil tento pytlák klečícího muže ve schwarzenberské uniformě pod obrazem Panny Marie. Postavou byl velmi podobný právě tomu myslivci, tak Bavor neváhal tasil lovecký tesák a bodl, aby dluhy byly navždy vyřešeny. Jenže to nebyl myslivec, ale sám plavební ředitel Josef Rosenauer. Zranění to bylo nebezpečné, Rosenauer ovšem přežil. Útočník byl po čase dopaden. Za pokus o vraždu mu hrozil trest nejvyšší - hrdelní. Rosenauer se za svého vraha přimlouval, takže jeho život byl zachráněn.

Již po smrti Josefa Rosenauera byla na břehu plavebního kanálu postavena jednoduchá výklenková kaplička z plöckensteinské žuly s obrazem Korunování Panny Marie.

Někdy počátkem 19. století byla obestavěna dřevěnou kapličkou.

V roce 1999 byla při provádění rekonstrukce plavebního kanálu původní stavba nahrazena kopií.
Vysvěcení Rosenauerovy kapličky v roce 2000

Mše svatá při vysvěcení Rosenauerovy kapličky v roce 2000

Mše svatá při vysvěcení Rosenauerovy kapličky v roce 2000
V roce 2000 byl do výklenkové kapličky osazen nový obraz Korunování Panny Marie, který na objednávku Jeho Jasnosti Karla Jana knížete ze Schwarzenbergu namaloval pražský malíř Jan Vachuda. Mše svatá, při které byla 20. srpna 2000 kaplička za přítomnosti donátora obrazu znovu vysvěcena.
Mše svatá u Rosenauerovy kapličky 19.08.2006

Mše svatá u Rosenauerovy kapličky 18.08.2007

Mše svatá 23.08.2008

Mše svatá 22.08.2009

Mše svatá 21.08.2010

Mše svatá 20.08.2011

Mše svatá 24.08.2013

Mše svatá 23.08.2014

Mše svatá 22.08.2015
Od roku 2005 se u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie koná každoročně v polovině srpna poutní mše svatá.
Mše svatá u Rosenauerovy kapličky 20.08.2016
Tu letošní celebroval P. Karel Falář. Oslavit mši přišla skupina věřících z jižních Čech, z Horních Rakous a z Bavorska.
Mše svatá u Rosenauerovy kapličky 20.08.2016

Mše svatá u Rosenauerovy kapličky 20.08.2016
Hudební doprovod při mši zajistila Slávka Tomešová z folklorního souboru Libín-S Prachatice.

Na přípravě se podíleli vrchní plavci Pavel Štětina a Jiří Borovka.
Vysvěcení kněží v diecézi České Budějovice

V sobotu 25. června 2016 poskytnul biskup Vlastimil Kročil v katedrále Sv. Mikuláše v Českých Budějovicích sakrament svěcení kněží těmto sedmi diakonikům:

Martin Brácha, Dominik Ettler, Karel Falář, Jan Kulhánek, Šimon Stančík, Jiří Voráček a František Žák.
Karel Falář přijal kněžské svěcení
(Aktualizace 24.08.2016, 08:56)
SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
KULTURNÍ OSA PLAVEBNÍ KANÁL 2016
Kulturní osa plavební kanál
Před dvěma sty lety, když se plavilo dříví ze Šumavy po Schwarzenberském plavebním kanálu, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský, pro císařské hlavní město Vídeň, bylo třeba pro vytažení plaveného dříví z řeky Große Mühl do Dunaje zhruba 300 až 350 plavebních dělníků.

Dřevo na své pouti k Dunaji plulo nejprve plavebním kanálem k rozvodí u bývalé osady Růžový Vrch / Rosenhügel, ta stála v revíru Svatý Tomáš v místě, které je dnes označeno na mapě U Korandy, tam pak podstatně zrychlilo, čekal ho spáditý úsek plavebního kanálu k řece Große Mühl, po ní pak už opět pomalu až k ústí do Dunaje.

Potřebný plavební personál na vytahování dříví v okolí v Horních Rakousích nebyl, proto chodily na plavení celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech – z Prácheňska – tedy ze Strakonicka, Písecka a Prachaticka. Čekala je těžká práce od pěti ráno do sedmi večer, měli pouze hodinovou pauzu na oběd. Psal o tom schwarzenberský ředitel panství Český Krumlov Ernst Mayer v roce 1828 ve svém dílku Pokus o popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v českobudějovickém kraji v Čechách:

„Člověk by věřil, že lidé, kteří velmi těžce pracují od pěti hodin ráno do sedmi hodin do večera, a v této době mají pouze jednu hodinu na oběd, vyčerpají všechny síly, žádostivě budou vyhledávat noční tábor. Protože je společnost smíšená z chasníků a děvčat, kteří si úmyslně z domova vzali citery, housle a v Čechách ještě obvyklé dudy, tančí se v oddělených skupinách dvakrát až třikrát do týdne na volném prostranství lidové tance, které v žádném případě nejsou vhodné k posílení unavených údů. Následující den bez nejmenší stopy opět s čerstvostí začínají a pokračují v práci.“
Folklorní soubor Libín-S Prachatice svým hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přivedl před lety opět lidovou muziku, písničky a tanec, vyprávění, ale i plavení dříví k plavebnímu kanálu.

Hlavní akcí, která se u Schwarzenberského plavebního kanálu koná o prázdninách nazval soubor Kulturní osa plavební kanál. Letos se konala v neděli 14. srpna.
V krásném romantickém prostředí u horního portálu plavebního tunelu u Jeleních Vrchů se před polednem sešli malí a velcí milovníci pohádek.

Právě setkáním s pohádkami z obou stran otevřeli pořadatelé projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu program srpnového pokračování šumavského folklorního festivalu.

Co mají společného pohádky či folklor s plavebním kanálem?

V době, kdy se plavilo ze Šumavy palivové dříví přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní až k Dunaji, aby pak bylo dopraveno do císařského hlavního města Vídně, bylo třeba před ústím do Dunaje dřevo vytáhnout z řeky a připravit je na dopravu na lodích. K tomu bylo potřeba zhruba 300 až 350 plavců, kteří tvrdě pracovali od pěti ráno do sedmi večer. Tolik volných pracovníků v okolí nebylo, proto pravidelně přicházely skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech. Večer, k překvapení ředitele panství vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy obvyklé dudy a několikrát v týdnu se za světla ohňů hrálo, zpívalo, ba i tancovalo, přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů. Jistě si večer vyprávěli. A folklorní soubor Libín-S Prachatice před řadou let s přeshraničním projektem, který v sobě zahrnul vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, lidovou muziku, písničky, tanec i plavení dříví.
Kapela Libín-S Prachatice
Tenhle poměrně obšírný úvod udělal plavební ředitel Hynek Hladík úmyslně. Nedělní vyprávění bylo připraveno jako dvojjazyčné, pohádky měli vyprávět pohádková babička Helena Svobodová z Prachatic a skřítek ze Solné komory Helmut Wittmann z Grünau im Almtal. O půl dvanácté však chyběl rakouský vypravěč, cesta ze Solné komory byla delší, na rakouské straně byla podle prvních informací dlouhá a neočekávaná objížďka. Až na závěr vyprávění jsme se ovšem dozvěděli, jak to bylo ve skutečnosti.

Dobu čekání zkrátila lidová muzika v podání kapely folklorního souboru Libín-S Prachatice.
Vyprávění začíná
Konečně Helmut dorazil. Vyprávění začalo. Na řadu postupně přišly pohádky Česká prolhaná, O perníkové chaloupce, O lesním mužíčku a uhlíři a konečně O vodníkovi z plavebního kanálu. Mezi posluchači byli Češí, Rakušané i Bavoráci. Velkým zážitkem bylo vyprávění nejen v jazyce posluchačům blízkém, ale i v jazyce svým způsobem nesrozumitelném. Malí i velcí se zaujetím poslouchali vyprávění i obdivovali "divadlo" společného česko-hornorakouského dialogu.
Česká prolhaná

O perníkové chaloupce

O vodníkovi z plavebního kanálu
Kousek vyprávění pohádky O perníkové chaloupce najdete na záběrech Českého rozhlasu, které natočila redaktorka Romana Lehmannová.
Romana Lehmannová při práci
Na webových stránkách Českého rozhlasu České Budějovice najdete článek, ke kterému je připojen i zvukový záznam rozhovoru s oběma vypravěči i s jedním z malých diváků a posluchačů.
Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu - Kulturní osa plavební kanál - pokračovalo druhým bodem po jedné hodině odpoledne. Na pódium nastoupil folklorní soubor Libín-S Prachatice.

Začínalo se Bavorovem, ostatně tenhle tanec Libín-S zařazuje jako první pokaždé.
Bavorov
Plavební ředitel Hynek Hladík pak přivítal, ostatně dnes již podruhé, poprvé to bylo před první pohádkou u horního portálu tunelu, návštěvníky slavnosti Setkání s tradicí na Schwarzenberském kanálu.
Vedoucí souboru Helena Svobodová uváděla další písničku a tanec, říká, že chlapi zlobí, tak si pro ně libíňáci vymysleli pásmo Hoši a Bába, aby měli co dělat a nezlobili. Ale řekněte, copak my chlapi někdy zlobíme? Kdepak! Ale Helena si tanec pro chlapy prosadila.
Hoši
Už jsme během dnešního dne říkali, že se kdysi při plavení nejen těžce pracovalo, ale i hrálo, zpívalo a tancovalo. Folklorní soubor si připravil taneční pásmo Plavci, které připomíná, jak se asi čeští plavci u Dunaje před dvěma staletími bavili.
Plavci

Plavci

Plavci
Martin je tanec, který byl inspirován masopustním šavlovým či mečovým tancem z Kaplicka. Opět v něm mají nezastupitelnou úlohu chlapi se šavlemi - huláni.
Martin
Soubor Libín-S ví, že kořením života jsou humor a láska. Toho koření je plné taneční pásmo Slepice. Diváci i tanečníci se bavili.
Slepice
Na každém selském dvoře byli koně. Koně si přivezl i soubor Libín-S Prachatice, ne jen nějakého obyčejného koně, ale koně, který umí tancovat. Tancoval na pódiu, ale vydal se i mezi diváky.
Koně

Koně

Koně
Hodinový blok folklorního souboru Libín-S Prachatice skončil Doudlebskou polkou, došlo i na tanec s diváky.
Doudlebská
O půl třetí začala ukázka plavení dříví. Plavební ředitel Hynek Hladík krátce seznámil s historií Schwarzenberského plavebního kanálu, jeho výklad se zrychloval se stoupající a pak i proudící vodou. Helmut Wittmann zatroubil signál na kravský roh, poté přečetl plavební rozkaz:

"Plavební rozkaz č.6/2016
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 14. srpna 2016 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

Dáno v Prachaticích dne 30. července LP 2016."
Vody stále přibývalo, plavební ředitel dal pokyn dospělým plavcům, aby vhodili dlouhé dřevo, potom dětským plavcům, aby naházeli i štěpiny a polena. Jedním z plavců byl jedenáctiletý Kubík. První polínko vhodil, spíš vložil, do kanálu sám. Když šel vhazovat druhé, s polenem zápolila holčička, nejspíš jen o něco starší než jeho sestřička. Kubík poleno zvednul, holčička ho přidržovala a s Kubíkem položili společně na hladinu.
Vhazování

Vhazování

Vhazování - galantní Kubík

Vhazování - pomáhá babička
Před tím ještě plavební ředitel upozornil, ať dají pozor plavci pozor, aby ho nepostříkali (obvykle pak plavci vhazují dřevo tak, aby sprška zasáhla plavebního ředitele). A představte si, plavci dávali opravdu pozor, aby voda moc nestříkla.

Až jedno z posledních vhazovaných způsobilo pořádnou spršku. Nedostal ji ovšem plavební ředitel, ale redaktorka Českého rozhlasu České Budějovice Romana Lehmannová, která snímala zvuky těsně u hladiny. Zásah byl přesný, mokrá byla jak redaktorka, tak záznamové zařízení.
Vhazování - redaktorka dostala pořádnou sprchu
"Přestalo to fungovat, ale rychle jsem to osušila a zase funguje!", říkala paní redaktorka.
Dříví plulo asi jeden a půl kilometru. Někteří diváci se ale po několika stech metrech vraceli, chtěli stihnout druhou porci pohádek.
Stavidla byla otevřena

Polena plují k cíli
Před stodolou pózovali vypravěči Helena a Helmut spolu s Helmutovou ženou Urschulou a Valentinem jejich nejmladším a jediným synkem mezi dcerami, muzicírovala kapela Libín-S Prachatice.
Helena, Urschula, Helmut a Valenin

Kapela Libín-S Prachatice
Druhá porce pohádek přišla na řadu ve čtvrt na čtyři. Tentokrát ale oba vypravěči vystoupili ve stodole domu čp. 13 - v expozici KANÁL EXPO. Na řadu přišly pohádky O hadru, jehle a biči, O zvláštním zvířeti, O dudákovi Frantu Hoškovi a na závěr Hrnečku, vař!
O jehle, hadru a biči
Když vyprávění skončilo, Helmut kdesi "zalovil" a vytáhl hrnec s kaší. Teď se najednou ukázalo, proč přijel na Jelení Vrchy se zpožděním. Cestou totiž na silnici vytekla kaše z pohádky Hrnečku, vař! Nešlo je dál, proto se řidiči museli prokousávat, aby mohli pokračovat. Helmut měl úplně náhodou v autě hrnek, do něj nabral trochu kaše, ta vám byla tak sladká, sladká jako mandle. Než se lidem podařilo prokousat se kaší, trvalo nějakou dobu. A Helmut kaši dovezl na Jelení Vrchy, aby dal posluchačům ochutnat, že to je ta pohádková kaše.
Bylo možné ochutnat kaši z pohádky

Bylo možné ochutnat kaši z pohádky
Ve folklorním duchu, opět s folklorním souborem Libín-S Prachatice, bylo i doznění Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. V tanečním pořádku souboru byla taneční pásma: Jarmark, Dřeváky, Soumaři a rozlučkový tanec V Prachaticích.
Soumaři

V Prachaticích
V nadcházejících týdnech se uskuteční ještě tři akce šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu:

- v sobotu 20. srpna 2016 - poutní mše svatá u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie nedaleko Jeleních Vrchů. Mši bude ve 14:00 hod. celebrovat P. Karel Falář
- v sobotu 3. září 2016 - ukázka plavení dříví u bavorských hranic. Sraz účastníků, plavců i případných diváků, bude ve 14:00 hod. u Rosenauerova pomníku na začátku plavebního kanálu u potoka Světlá voda pod Třístoličníkem.
- v sobotu 17. září 2016 - závěr plavební sezóny u hraničního potoka Ježová / Iglbach
Mše svatá
(Vloženo 17.08.2016 21:37)
BUDE LIBÍN-S PRACHATICE NA NOVOPECKÝCH SLAVNOSTECH JEN NA PLAKÁTU
NEBO OBEC NOVÁ PEC ZAHRNE NEDĚLNÍ AKCI SOUBORU LIBÍN-S
JAKO SOUČÁST NOVOPECKÝCH SLAVNOSTÍ?
Dnes se na facebooku objevil plakát na čtvrtý ročník Novopeckých slavností.

Samozřejmě jsem potěšen, že je na něm dominuje snímek folklorního souboru Libín-S Prachatice, přestože na programu Novopeckých slavností není. Možná Obec Nová Pec zařadila Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu (14.08.2016) do programu Novopeckých slavností, jen to zapomněla sdělit folklornímu souboru Libín-S Prachatice a napsat na plakát.
Novopecké slavnosti, plakát vydaný obcí
Proto si dovolím dodat, že folklorní soubor Libín-S Prachatice je velmi rád, že Obec Nová Pec zahrnula i Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu do programu Novopeckých slavností v druhém dni, který se na rozdíl ode dne prvního bude vracet k hiršperským (jelenovršským) tradicím. Stejně jako první den hned dvakrát zazní pohádky, i v neděli 14.08.2016 se budou vyprávět pohádky, tentokrát to budou pohádky z obou stran Šumavy v podání dvou vynikajících vypravěčů - pohádkové babičky Heleny Svobodové a skřítka ze Solné komory Helmuta Wittmanna.
Novopecké slavnosti, plakát upravený
Nedělní program 14.08.2016 bude zahájen právě pohádkami v krásném romantickém prostředí u horního portálu plavebního tunelu u Jeleních Vrchů o půl dvanácté. Pokračovat se bude na pódiu na Jeleních Vrchů v jednu odpoledne, nastoupí na něj nositel hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu - folklorní soubor Libín-S Prachatice. O půl třetí přečtu pod lesovnou na Jeleních Vrších coby plavební ředitel plavební rozkaz, aby pak začala ukázka plavení dříví. Ještě než polena doplují po hladině kanálu až k cíli u potoka Hučice, začne hrát kapela Libín-S Prachatice před stodolou domu čp. 13, aby pozvala na další porci pohádek z obou stran Šumavy. Po pohádkách bude slavnost na Jeleních Vrších doznívat ve folklorním duchu.
Kulturní osa plavební kanál - pozvánka, folklor

Kulturní osa plavební kanál - pozvánka, pohádky

Kulturní osa plavební kanál - pozvánka, plavení
Těšíme se na Vás, občané Hiršperku - Jeleních Vrchů, Nové Pece, pane starosto obce Jakube Koželuhu, ale také na všechny návštěvníky Lipenska.
Teď už je článek minulostí, obvykle podobné články mizí, nahradí je zpráva o tom, jak akce probíhala. O tom bude nový článek. Teď jen krátké konstatování. Přestože jsem, coby předseda folklorního spolku Libín-S Prachatice a plavební ředitel napsal panu starostovi žádost o vysvětlení, proč byl Libín-S Prachatice na plakátu, ale ne na programu Novopeckých slavností, proč nebyl zahrnut nedělní program na Jeleních Vrších do Novopeckých slavností, pan starosta nepokládal za nutné na můj e-mail odpovědět. Škoda! Pan starosta se ani neobtěžoval, aby na Jelení Vrchy na Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přijel.

Hynek Hladík, předseda Libín-S Prachatice, z.s., a plavební ředitel
(Aktualizace 17.08.2016, 09:06)
KULTURNÍ OSA PLAVEBNÍ KANÁL BUDE 14.08.2016 NA JELENÍCH VRŠÍCH
CHCETE NAJÍT KLID OD RIO LIPNO A VRÁTIT SE K TRADICÍM?
ZVEME VÁS KE SCHWARZENBERSKÉMU PLAVEBNÍMU KANÁLU V NEDĚLI 14. SRPNA
Kulturní osa plavební kanál - pozvánka, folklor

Kulturní osa plavební kanál - pozvánka, pohádky

Kulturní osa plavební kanál - pozvánka, plavení
Před dvěma sty lety, když se plavilo dříví ze Šumavy po Schwarzenberském plavebním kanálu, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský, pro císařské hlavní město Vídeň, bylo třeba pro vytažení plaveného dříví z řeky Große Mühl do Dunaje zhruba 300 až 350 plavebních dělníků.

Dřevo na své pouti k Dunaji plulo nejprve plavebním kanálem k rozvodí u bývalé osady Růžový Vrch / Rosenhügel, ta stála v revíru Svatý Tomáš v místě, které je dnes označeno na mapě U Korandy, tam pak podstatně zrychlilo, čekal ho spáditý úsek plavebního kanálu k řece Große Mühl, po ní pak už opět pomalu až k ústí do Dunaje.

Potřebný plavební personál na vytahování dříví v okolí v Horních Rakousích nebyl, proto chodily na plavení celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech – z Prácheňska – tedy ze Strakonicka, Písecka a Prachaticka. Čekala je těžká práce od pěti ráno do sedmi večer, měli pouze hodinovou pauzu na oběd. Psal o tom schwarzenberský ředitel panství Český Krumlov Ernst Mayer v roce 1828 ve svém dílku Pokus o popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v českobudějovickém kraji v Čechách:

„Člověk by věřil, že lidé, kteří velmi těžce pracují od pěti hodin ráno do sedmi hodin do večera, a v této době mají pouze jednu hodinu na oběd, vyčerpají všechny síly, žádostivě budou vyhledávat noční tábor. Protože je společnost smíšená z chasníků a děvčat, kteří si úmyslně z domova vzali citery, housle a v Čechách ještě obvyklé dudy, tančí se v oddělených skupinách dvakrát až třikrát do týdne na volném prostranství lidové tance, které v žádném případě nejsou vhodné k posílení unavených údů. Následující den bez nejmenší stopy opět s čerstvostí začínají a pokračují v práci.“
Folklorní soubor Libín-S Prachatice svým hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přivedl před lety opět lidovou muziku, písničky a tanec, vyprávění, ale i plavení dříví k plavebnímu kanálu. Hlavní akcí, která se u Schwarzenberského plavebního kanálu koná o prázdninách nazval soubor Kulturní osa plavební kanál. Letos se bude konat v neděli 14. srpna.
Její program začne o půl dvanácté v romantickém prostředí u horního portálu plavebního tunelu u Jeleních Vrchů. Přijde tam pohádková babička Helena Svobodová a Helmut Wittmann, skřítek ze Solné komory, aby vyprávěli společně pohádky z obou stran Šumavy – česky a hornorakousky.
Pohádky z obou stran Šumavy

Pohádky z obou stran Šumavy
Oba vypravěči se spolu sešli již 24. července v Linci, aby vyzkoušeli svoje vystoupení na Jeleních Vrších. Samozřejmě, nenapíšeme přesný program, ale zveřejňujeme fotografickou nápovědu. Řada ze čtenářů těchto stránek už někdy na vyprávění pohádek z obou stran Šumavy byla, viděla a slyšela je. Těmto posluchačům a divákům možná nápověda opravdu napoví. Co vy, už víte alespoň jednu pohádku z programu?
Zkouška vypravěčů

Zkouška vypravěčů

Zkouška vypravěčů
V jednu odpoledne, to už bude po vyprávění, se rozezní na pódiu na Jeleních Vrších jihočeská lidová muzika, bude hrát, zpívat a tancovat folklorní soubor Libín-S Prachatice. Myslím, že k vidění bude i taneční pásmo plavce, možná, že právě tak nějak se bavili před dvěma stoletími i šumavští plavci u Dunaje.
Libín-S, taneční pásmo Plavci

Libín-S, taneční pásmo Plavci
O půl třetí přečte svůj šestý letošní plavební rozkaz plavební ředitel Hynek Hladík:
Plavební rozkaz
Plavební rozkaz č.6/2016
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 14. srpna 2016 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Vrchního plavce Pavla Štětinu žádám o zajištění všeho potřebného.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel
Pak dá pokyn plavcům ke vhození dříví, je možné, že mezi plavci budete i právě vy. Dřevo poplave na hladině kanálu až k potoku Hučice, celý jeden a půl kilometru.
Vhazování
Ještě než dopluje dříví k Hučici, bude už hrát kapela Libín-S Prachatice před stodolou domu čp. 13, aby pozvala malé i velké posluchače na druhou porci pohádek z obou stran Šumavy v podání Heleny a Helmuta. Že nerozumíte hornorakousky? Nevadí, uvidíte, vyprávění se vám bude líbit!
Druhá porce pohádek
Doznění slavnosti na Jeleních Vrších bude opět ve folklorním ruchu.
Doznění
Chcete si odpočinout od bláznovství a davů RIO LIPNO?
Přijeďte v neděli 14. srpna 2016 na Jelení Vrchy. Vrátíte se jistě k tradicím.
(Aktualizace 07.08.2016, 19:20)
I LETOS BUDE MŠE SVATÁ U ROSENAUEROVY KAPLIČKY
Mše svatá u Rosenauerovy kapličky
Na den přesně 16 let od první mše svaté u Rosenauerovy kapličky, konané u příležitosti požehnání tehdy nového obrazu Korunování Panny Marie od pražského malíře Jana Vachudy, se bude v sobotu 20.08.2016 ve 14:00 již tradičně konat mše u Jeleních Vrchů (GPS: 48.8005703N, 13.8771353E). Celebrovat ji bude P. Karel Falář.
S Karlem Falářem se setkáváme u Rosenauerovy kapličky již řadu let. Před šestnácti lety 20.08.2000 s kytarou zajišťoval hudební doprovod mše, ostatně pozorný divák jej najde na plakátku, i když je obrácen k fotografovi zády. O několik let později jsme se s ním potkávali jako s ministrantem. Letos bude slavit mši svatou u Rosenauerovy kapličky P. Karel Falář. 03.07.2016 sloužil svou první mši svatou novokněz P. Karel Falář.
(Vloženo 05.08.2016, 21:47)
HIRŠPESKÝ MILÍŘ NAKONEC NEBUDE VŮBEC
Hiršperský  - pozvánka
Po Hiršperských slavnostech se na Jeleních Vrších sešli starosta Nové Pece Jakub Koželuh, předseda spolku Svobodný Hiršperk Vladimír Koubek, předseda folklorního spolku Libín-S Prachatice Hynek Hladík a místostarosta Sdružení dobrovolných hasičů Nová Pec Ján Stanek na neformálním krátkém setkání. Informovali se navzájem, že není možné z důvodu konfliktu s dalšími povinnostmi SDH Nová Pec uskutečnit ukázku práce uhlířů v předpokládaném termínu 13.-20.08.2016.

Bylo dohodnuto, že SDH zajistí stavbu menšího milíře v pondělí 15.08.2016, který bude otevřen v sobotu 20.08.2016. Na sobotu 20.08.2016 připraví spolek Svobodný Hiršperk kulturní pořad na uhlišti.
Nepříjemným překvapením proto byl e-mail, který předseda Libín-S Prachatice, z.s., Hynek Hladík dostal začátkem srpna:
Dobrý den.

Váž. p. Hladík, po poradě Našeho sboru dobrovolných hasičů, zástupců HZS PT atd. Jsme nuceni konstatovat že letošní milíř nebude. Je Nám líto, ale není v Našich silách zajistit Pohotovost na OH RIO-LIPNO (co od Nás požaduje Náš nadřízený HZS PT) dále pak zajišťovat část etap RIO-LIPNO v Nové Peci, a ještě postavit milíř. Část lidí je na dovolených (Ti co si ji již rezervovali dříve) a nemáme tolika sil na akci "Milíř". Rozhodli jsme se tudíž tuto akci neprovést.

S pozdravem Ján Stanek
Doby, kdy se chlapi dohodli a ono to pak platilo celá staletí holt už dávno minuly.
HIRŠPERSKÝ MILÍŘ 2016 NEBUDE!
(Aktualizace 04.08.2016, 06:12)
PÁTÉ PLAVENÍ BYLO 27.07.2016 U POTOKA SCHROLLENBACH,
ZNĚL I HORNORAKOUSKÝ FOLKLOR
Schrollenbach - pozvánka
Páté plánované letošní plavení na Schwarzenberském plavebním kanálu, čtvrté ve skutečnosti, proběhlo u potoka Schrollenbach na rakouském území. Připravili je Sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald spolu s folklorním souborem Libín-S Prachatice pořádají ve středu 27.07.2016 ukázku plavení dříví v místě křížení s potokem Schrollenbach.
Již v jednu po poledni se u osady Oberhaag nad nedalekou obcí Aigen - Schlägl u Švédských šancí / Schwedenschanze sešla asi patnáctičlenná skupina turistů, kteří se chystali na procházku s průvodcem na plavení. Když se dostavil průvodce, který je zároveň vrchním plavcem, Ewald Fuchs, při pohledu do údolí řeky Große Mühl svítilo sluníčko, pohled směrem k Vltavě hrozil tmavými mraky a občasným zahřměním. Cesta od Oberhaagu ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu jim bude trvat zhruba půl hodiny.
Jen chvilku po jedné rozbalovali členové plaveckého spolku z Aigenu svůj stánek s občerstvením s doma pečenými koláči, schlägelským klášterním pivem a limonádami i kávou. Bylo velmi těžké vybrat, ten koláč s rybízem a zapečeným sněhem, nebo snad ten s meruňkami? Nebo snad měl někdo chuť na housku se salámem? Na stole byl ceník v němčině i češtině, v eurech i v korunách. Obsluha však rozuměla jen německy.
V tom okamžiku už bylo na místě jistě několik desítek turistů, dalo by se říct, že převahu měli Češi. Svítilo sluníčko. Byli tu ale i plavci oblečení do starých kalhot, košile, vestičky, Franz měl na sobě i staré sako, co už se hodí jen do práce, všechno to chráněné modrou zástěrou, na hlavě starý klobouk.
Po půl druhé přivítal plavební ředitel Hynek Hladík jménem rakouského sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald i spoluorganizátora - folklorního spolku Libín-S Prachatice turisty z Rakouska, České republiky i odjinud. Pak vyprávěl o historii Schwarzenberského plavebního kanálu.
Ve tři čtvrtě na dvě už tu měli být muzikanti. Nebyli. Objevili se ve dvě. Jenže prakticky s nimi přišel i deštík. Muzikanti spustili a dali plavebnímu řediteli si oddychnout.
Alphornbläser St.Oswald

Alphornbläser St.Oswald hráli za deště

Alphornbläser St.Oswald hráli za deště
Deštík se změnil v pořádný déšť, ten potom v pořádný slejvák. Hynek Hladík se rozhodl, že program urychlí, přestože do plánovaného plavení chyběla zhruba čtvrthodina, přečetl plavební rozkaz, potom vyzval malé plavce, aby šli vhazovat dříví.
Plavení začalo

Alphornbläser St.Oswald hráli za deště
Ewald zatím již otevíral stavidla, voda se dala do pohybu, u stavidel již byl připravený zcela promočený vrchní plavec Franz s plavebním hákem, aby vytahoval polena, která doplula k cíli své dnešní plavby. Přispěchal mu pomoci i vrchní plavec Johann.
Ewald otevřel stavidla

Franz vytahoval polena

Franzovi pomáhal i Johann
Když byla plavená polena již vytažena na břehu, nezbylo plavebnímu řediteli Hynku Hladíkovi než poděkovat plavcům za jejích práci, muzikantům za hudební zarámování, divákům, že se přišli a vydrželi přes liják až dokonce (opravdu snad nikdo neuprchl před deštěm). "Počítali jsme, že po plavení společně posedíme u muziky, ale déšť nám v tom udělal čáru přes rozpočet! Příští plavení bude 14. srpna na Jeleních Vrších, bude to i s pohádkami z obou stran Šumavy, se setkáním s folklorem."
Ten déšť program zrušil. Potěšením pro organizátory byla ale slova rakouských turistů z Dolních Rakous: "Za déšť nemůžete, bylo to prima!"
Příští akcí na Schwarzenberském plavebním kanálu bude Kulturní osa plavební kanál na Jeleních Vrších v neděli 14.08.2016. Na programu budou pohádky z bou stran Šumavy, setkání s folklorem, samozřejmě i plavení dříví.
(Vloženo 31.07.2016, 09:47)
ČTVRTÁ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ BYLA NA JELENÍCH VRŠÍCH 24.07.2016
PŘI HIRŠPERSKÝCH SLAVNOSTECH
Hiršperské slavnosti
Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož součástmi nejsou jen setkání s folklorem, ale také setkání s šumavskými profesemi a řemesly, především s prací plavců, ale i uhlířů, setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s modlitbou při poutní mši svaté, měl v neděli 24.07.2016 svoje pokračování.
Při cestě na Jelení Vrchy nás pronáslednovaly nebezpečně vypadající tmavě šedé nízko ležící mraky, u Volar jsme vjeli do průtrže mračen. Na přední okno dopadaly mohutné kapky, stěrače stěží pobíraly množství vody. Proto řada aut zastavila podél silnice. Sotva jsme se vyhoupli na vrchol stoupání u Chlumu a otevřel se nám pohled do vltavského údolí, svítilo sluníčko a jeli jsme po suché silnici. A sluníčko nás doprovázelo až na Jelení Vrchy.
Poprvé se však ukázka uskutečnila při Hiršperských slavnostech, které uspořádal spolek Svobodný Hiršperk, který vytvořili před dvěma lety občané a chalupáři z Jeleních Vrchů, dříve zvaných Hiršperk. Na Jelení Vrchy pozval Svobodný Hiršperk Pošumavskou dudáckou kapelu ze Strakonic.

Soubor vychází z tradice české dudácké hudby. Jeho repertoár tvoří nejen lidové písně a tance z Prácheňska, Šumavy a Pošumaví, ale též rekonstrukce starých zápisů dudáckých muzik z oblastí Chodska a Chebska. Součástí repertoáru jsou též německé lidové písně a tance z oblasti Šumavy a Chebska.
Před expozicí KANÁL EXPO rozbalil spolek Svobodný Hiršperk svůj stánek, u kterého nejen jeho členové nejen seznamovali s dosavadní činností spolku pro blaho Hiršperku, ale také návštěvníkům nabízeli sousta čerstvě upečeného hiršperského chleba, čerstvě upečeného hiršperského štrůdlu i čerstvě upečených hiršperských borůvkových knedlíků z hiršperských borůvek.
Už tak čtvrt hodiny před druhou vyprávěl plavební ředitel Hynek Hladík na okraji lesa pod lesovnou na Jeleních Vrších o historii Schwarzenberského plavebního kanálu.
Ve dvě začala kalná voda v plavebním kanálu proudit daleko divočeji, proto přišla řada na plavební rozkaz:
"Plavební rozkaz č.4/2016
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 24. července 2016 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel"
Na břehu nad kanálem nastoupila Pošumavská dudácká muzika, aby plavcům i divákům písničkou ve směsi češtiny a bavorského dialektu navodila dobrou náladu.
Pošumavská dudácká muzika u plavení
Pak již dostali pokyn starší plavci, aby vhodili delší kusy, po nich ti nejmenší, aby naházeli štěpiny a polena. Voda při vhazování stříkala tak, že sprška zasáhla i plavebního ředitele. Pak už se dřevo vydalo na půl druhého kilometru dlouhou pouť k potoku Hučice.
Vhazování dřeva

Vhazování dřeva

Vhazování dřeva
Cestou byla spousta času, aby Hynek Hladík odpověděl na dotazy o Schwarzenberském plavebním kanálu, plavení a Šumavě.
Plavební ředitel odpověděl řadu dotazů

Plavební ředitel odpověděl řadu dotazů
Ve stodole domu čp. 13 na Jeleních Vrších hrála a zpívala Pošumavská dudácká kapela, na stožárech vedle vlajky České republiky a Evropské unie vlála i vlajka spolku Svobodný Hiršperk.

Drobný červencový deštík přešel v pořádný déšť. Stodola s expozicí KANÁL EXPO a s muzikanty byla nabitá k prasknutí, přesto si děti u kapely našly místečko k tancování.
Hiršperské slavnosti

Hiršperské slavnosti

Hiršperské slavnosti
Na závěr pozval plavební ředitel Hynek Hladík návštěvníky Hiršperských slavností na nejbližší ukázku plavení ve středu 27.07.2016 u potoka Schrollenbach (GPS: 48.6684717N, 14.0148647E). Před tím, než se diváci i muzikanti rozešli, poděkoval předseda spolku Svobodný Hiršperk Vladimír Koubek za návštěvu prvních Hiršperských slavností a zároveň pozval všechny na druhé slavnosti v červenci 2017.
Hiršperské slavnosti
Svobodný Hiršperk
(Vloženo 25.07.2016, 09:43)
TŘETÍ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ NA JELENÍCH VRŠÍCH 25.06.2016
Třetí letošní ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu byla vlastně druhá. Že je to nesmysl? Ne, není! Hlavním organizátorem té minulé, která měla být v den 16. výročí jmenování Hynka Hladíka plavebním ředitelem, byla rakouská organizace cestovního ruchu Tourismuverband Böhmerwald. Vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí ukázku plavení na česko-rakouských hranicích u potoka Pestřice / Rothbach Rakušané zrušili.
Ukázka plavení 25.06.2016 byla na Jeleních Vrších. Její začátek byl poněkud roztažen. Plavební ředitel Hynek Hladík udal hned dva začátky jedné jediné ukázky. Jeden údaj uváděl ve 14 hodin, v plavebním rozkazu stálo o půl třetí. Na plavení na druhou hodinu nepřišly žádné davy, ale malá skupinka turistů od Prahy a z jihočeského Brloha. Byl čas do půl třetí, takže byl prostor na povídání o Schwarzenberském plavebním kanálu a o jeho historii. Navíc ještě v plavebním kanálu nebyl ještě dostatek vody, voda přiteče z Jeleního jezírka - plavební nádrže nedaleko Jeleních Vrchů, po otevření jeho stavidel voda potřebuje dvacet - dvacet pět minut, aby "doběhla" až na Jelení Vrchy. V kanálu bylo vody málo, najednou však padaly veliké kapky začínajícího deště, přibývalo jich, mezi nimi nějaká ta kroupa. Průtrž netrvala ale dlouho, čas ubíhal rychle při vyprávění. Před půl třetí už byla zase modrá obloha, jen odkudsi zahřmělo. Dorazili další malí i větší diváci.

Přišla řada na plavební rozkaz:
"Plavební rozkaz č.3/2016
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 25. června 2016 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel"
Kanálem v těch chvílích již docela divoce proudila kalná voda.

Starší plavci z řad diváků vhodili nejprve delší kusy dřeva, pak malí plavci (v celé Evropské unii je zakázána dětská práce, u nás u Schwarzenberského plavebního kanálu je dětská práce žádoucí) naházeli do kanálu polenové dřevo.
Vhazování polenového dřeva

Vhazování polenového dřeva
Pak již přišel pokyn k otevření prvních z deseti stavidel na dnešní trase, plavení začalo.
První stavidla byla otevřena, plavení začalo
Voda s poleny běžela kanálem daleko rychleji než v dávné době plavení.
Plavení dříví

Plavení dříví

Plavení dříví
Zhruba za 35 minut po vhození prvního polínka dospěla polena do svého cíle u 1300 metrů vzdáleného potoka Hučice, starší a zkušení plavci polena vytáhli. Až k cíli doplula nejen polena, ale přišli i všichni plavci i plavci-diváci.
Plavení končí
Další ukázka plavení dříve bude 23.07.2016 opět na Jeleních Vrších. Ukázka se bude konat v rámci 1. Hiršberských slavností pořádaných spolkem Svobodný Hiršperk, obcí Nová Pec a nositelem hranice překračujícího pokračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu
Nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož součástí byla o ukázka plavení dříví na Jeleních Vrších 25.06.2016, je folklorní soubor Libín-S Prachatice, z.s. Projekt je spolufinancován z příspěvku obce Nová Pec. Partnery projektu je Správa Národního parku Šumava, rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a rakouský kulturní spolek SUNNSEITN.
(Vloženo 24.06.2016, 09:11)
ZPRÁVA O MEZINÁRODNÍM SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ V BAVORSKÉM LENGGRIES
A O ÚČASTI DELEGACE LIBÍN-S PRACHATICE A PLAVCŮ ZE ŠUMAVY
Hostitel mezinárodního setkání
V bavorském Lenggries probíhalo ve dnech 16.-19.06.2016 mezinárodní setkání plavců a vorařů.

Jedním ze členů Mezinárodní asociace plavců a vorařů je folklorní spolek Libín-S Prachatice, který je nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Libín-S Prachatice vyslal do Lenggries malou delegaci v čele s předsedou Hynkem Hladíkem s plavci ze Schwarzenberského plavebního kanálu.
PRVNÍ DEN V LENGGRIES - 16.06.2016
Cesta z jihu Čech na jih Bavorska trvala od půl jedenácté zhruba do čtvrt na čtyři. Z domova jsme vyráželi za krásného teplého počasí, zhruba od Mnichova se zatáhlo, ale nepršelo Jen chviličku trvala registrace, pak už přišel čas na přivítání s přáteli, třeba s plavci z Francie.
Delegace Libín-S dorazila do Lenggries

Přivítání s přáteli
Ubytování jsme našli ve Wegscheidu, části obce vzdálené asi tři kilometry na levém břehu řeky Isar, na selském statku.
Ubytování ve Wegscheidu
Plavci a voraři z Bosny a Hercegoviny, České republiky, Finska, Francie, Německa, Katalánska (součást Španělska), Polska, Rakouska, Slovinska a Španělska se poprvé setkali na lenggrieském Radničním náměstí / Rathausplatz. Přivítali je předseda místního dřevorubeckého a vorařského spolku / Holzhacker- und Flößerverein Lenggries Mathias Mederle a starosta obce Lenggries Werner Weindl.
Oficiální přivítání na Radničním náměstí

Mezinárodní setkání začalo
Po krátkých proslovech se účastníci přesunuli do Slavnostního alpského sálu na první společné setkání. Při večeři vyhrávala dvojice místních muzikantů. Překvapením večera byla řízná dechovka, kterou si přivezli sebou voraři ze Schiltachu ve Schwarzewaldu / Černém lese. Ještě během večera přijížděly další skupiny členských spolků Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Prakticky již od prvních okamžiků probíhala neoficiální jednání před volbou nového výboru Mezinárodní asociace plavců a vorařů, která proběhne na sobotní valné hromadě Asociace.
Alpenfestsaal

Alpenfestsaal

Alpenfestsaal
Při večerní cestě na statek ve Wegscheidu silně pršelo. Jestli to nepřestane, tak to tedy bude den. O půl osmé máme již odjíždět přes Lenggries k Wolfratshausenu, abychom pak strávili pět - šest hodin na voru - naplánavaná plavba až do bavorského hlavního města - Mnichova. Pojedeme prý tou nejkrásnější bavorskou krajinou. Tedy, když bude dobré počasí, strávit pět - šest hodin na voru za hustého deště, asi by to nebylo to správné strávení dne. I když třeba Slovinec Franjo Naraločnik z Ljubno ob Savinji říká: "My voraři jsme zvyklí na mokro zvenku i zevnitř!", a na znamení zvedl půllitr s pivem.
DRUHÝ DEN V LENGGRIES - 17.06.2016
Při snídani nám paní domácí oznámila, že se dnešní program mění, plavba na voru nebude, v Isaru teče moc vody. Po snídani jsme se vydali na malou procházku k řece, vody po nočním dešti opravdu hodně přibylo, voda změnila barvu z tyrkysově zelené na šedozelenou, už není krásně čisťounká, ale zakalená. Za klobouky jsme si utrhli větvičky, abychom byli "hezčí", nevím jestli to pomůže. Jaký program bude, necháme se překvapit.
U snídaně byla oznámena změna programu

V Isaru přibylo vody

Dryádka osmiplátečná - relikt z doby ledové
Náhradní program pro nás byl zatím tajemstvím. Za lehkého deštíku jsme čekali o půl desáté na autobus, který nás měl kamsi vést. Směrem k západu se mezi mraky rýsoval vrchol místního "domácího" kopce Brauneck, ale směrem k jihu bylo pořád černo. Projeli jsme přes centrum Lenggriesu, projeli jsme okrajem okresního města Bad Tölz. Když jsme projížděli po mostě přes Isar u Wolfratshausenu u místa vaziště vorů, bylo pořád mokro, náš autobus jen přibrzdil, abychom si místo mohli vyfotografovat.
Vaziště vorů

Vaziště vorů
Když jsme dorazili k dalšímu místu důležitému pro voroplavbu - k přehradě a elektrárně na Isarském kanálu / Isarkanal s nejdelším vorovým skluzem v Evropě v Mühltal, byly nad námi stále ještě tmavě šedé mraky, ale v dálce bylo vidět podré nebe. Ten skluz překonává výškový rozdíl 17,5 m v délce 385 m. Když jsme ke skluzu dorazili, budil docela úctu, to v něm ještě prakticky netekla voda. Po chvíli se sklopila klapka na nátoku a korytem se řítilo množství vody. Když jsem se na tu proudící vodu díval, říkal jsem si, že je vlastně dobře, že na voru nejedeme, těch necelých čtyři sta metrů by pno mne bylo hrůzným zážitkem. Pravda, jiní litovali, že se nejelo, bylo by to vzrůšo.
Nejdelší vorový skluz v Evropě

Nejdelší vorový skluz v Evropě
U takové atrakce, jakou jistě vorový skluz je, je v bývalém mlýně hospoda, kde nás čekalo nejen oběd, ale také příjemné strávení začínajícího odpoledne s bavorskou muzikou, prozářené hřejícím sluníčkem.
Oběd v Mühltal

Oběd v Mühltal

Oběd v Mühltal
Po obědě jsme se autobusy vydali na výlet do hor. Tedy autobusy nás dovezly do Lenggries ke stanici lanovky na lenggrieský domácí kopec Braunek. Čtyřmístné kabinky nás vyvezly do zhruba 1500 metrů. Prospekt píše, že lanovka vyveze své hosty 1500 metrů od všedního dne. Otevřely se nám krásné výhledy, bylo vidět i nejvyšší bavorskou horu Zugspitze, Lenggries v údolí Isaru, ale v dálce v rovině i protáhlé jezero Starnberger See, procházeli jsme alpskými horskými loukami k vrcholovému kříži mezi kravkami se zvonci. Alpské pastorale. Vypili jsme kávu, dobrý moučník, ochutnali jsme hruškovici.
Delegace Libín-S a plavců

Alpské pastorále

Na zdraví!
Čekal nás ještě příjemný večer, večeře, na pódiu se vystřídaly kapela schiltasšského vorařského spolku, místní bavorská dechovka i rázní Slovinci. Od kapelníka Mirana Uriha dostal LIBÍN-S Prachatice předběžné pozvání na folklorní festival pořádaný folklorní skupinou Vinko Korže Crikovce ze Slovinska na příští červen.
Delegace Libín-S a plavců

Bavorská dechovka

Slovinská dechovka3,,
TŘETÍ DEN V LENGGRIES - 18.06.2016
Ráno v Lenggries-Wegscheidu

Snídaně
Celou noc z pátku na sobotu pršelo. Pršelo ale i ráno před odjezdem z ubytování ve Wegscheidu, tedy části obce Lenggries, ne moc, ale pršelo, směrem k Braunecku mráčky zakrývaly hory, zato směrem k jihu to vypadalo katastrofálně. Ale s počínajícím dopolednem déšť ustal, až se nakonec ukázalo sluníčko.
V pátek dopoledne se naše skupinka rozdělila. Hynek se vydal na valnou hromadu Mezinárodní asociace plavců a vorařů v lenggriesském hotelu Brauneck. Pro ty účastníky, kteří se valné hromady nezúčastnili, tedy z naší skupiny pro Helenu, Jirku a Pavla, byl připraven program u jezera Sylvensteinsee.
Před rokem se plavci a voraři Mezinárodní asociace plavců a vorařů sešli v severoitalské Valstagni. Bohužel valná hromada nestačila projednat celý program. Po dlouhé diskuzi byl zvolen jen prezident prezident Asociace - Miguel Gordó z katalánského vorařského spolku ASSOCIACIÓ CULTURAL DELS RAIERS DE LA NOGUERA PALLARESA. Dá se říct, že Asociace fungovala omezeně.
Valná hromada Asociace plavců a vorařů

Za předsednickým stolem seděli jen Katalánci
Proto zástupci plaveckých a vorařských spolků především ze střední Evropy - z Německa, Rakouska, České republiky, Polska, Francie, Slovinska a Itálie pokládali za nedůležitější bod programu valné hromady volbu členů výboru Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Po úvodní diskuzi se program soustředil především na volby. Volby nebyly jednoduché, vždyť podle stanov je volební období tříleté, prezident byl zvolen loni. Byla tedy možnost, aby současný prezident odstoupil, potom by byl zvolen celý nový výbor, nebo ke stávajícímu prezidentu by byli zvoleni členové výboru na dva roky.
Svoje grafické poznámky si dělal francouzský plavec a výtvarník Christian Lafay.
Valná hromada Asociace plavců a vorařů

Grafické poznámky si dělal Christian Lafay
Nakonec se zástupci 28 plaveckých a vorařských spolků z Bosny a Hercegoviny, České republiky, Francie, Finska, Itálie, Katalánska (španělské autonomní oblasti), Německa, Polska, Rakouska, Slovinska a Španělska dohodli, že k dosavadnímu prezidentu Asociace budou zvoleni další členové se zkráceným volebním obdobím na dva roky, aby volební období všech členů výboru (vč. prezidenta) skončilo v roce 2018.
Valná hromada Asociace plavců a vorařů

Valná hromada Asociace plavců a vorařů
Tak se vedle prezidenta Miguela Gordó stali zvolenými členy výboru i dva místopředsedové - Martin Spreng (FLÖSSERZUNFT OBERES NAGOLDTAL, Německo) a Jaroslav Camplík (VLTAVAN ČECHY - SVAZ VLTAVANSKÝCH SPOLKŮ PRAHA, DAVLE, ŠTĚCHOVICE A PURKAREC, Česká republika), pokladník Johann Kuhn (OBERDRAUTALER FLÖßER, Rakousko), sekretářka Laila Porta (ASSOCIACIÓ CULTURAL DELS RAIERS DE LA NOGUERA PALLARESA, Katalánsko), členové: Andrea Losso (FAMEJA DEI ZATER E MENADAS DE LA PIAVE, Itálie), Zlatko Jesenik (TD-MARIBOR - MARIBORSKI FLOSARJI, Slovinsko), Arkadiusz Drulis (BRACTWO MILOSNIKÓW ZIEMI ULANOWSKIEJ, Polsko), Dani Castillon (ASOCIACION DE NABATEROS DEL SOBRARBE, Španělsko), Blai Abafall (ASSOCIACIÓ CULTURAL DELS RAIERS DE LA NOGUERA PALLARESA, Španělsko), Riafia Garcia (Španělsko), Jordi Enseňal (Španělsko) a Jean Seinturier (LES RADELIERS DE LA DURANCE, Francie).
V závěru valné hromady představili slovinští přátelé z TD-MARIBOR - MARIBORSKI FLOSARJI svoje město, ve kterém se bude v červnu příští rok konat mezinárodní setkání plavců a vorařů
Představení Mariboru
Helena, Jiří a Pavel se po individuální prohlídce Lenggries vydali k Sylvensteinsee, k přehradnímu jezeru na řekách Isar Dürrach a Walchen asi 12 km od centra Lenggriesu. Přehrada byla postavena v letech 1954-1959 k ochraně povodí před povodněmi, v době sucha posiluje na druhé straně průtok v Isaru. V letech 1994-2001 byla hráz zvýšena o 3 metry, aby byla zvýšena protipovodňová funkce. Výška hráze dlouhé 180 metrů je 44 m metrů.

Na hladině Sylvensteinsee je postaven vor jako turistická atrakce, na kterém se svezli i účastníci mezinárodního setkání plavců a vorařů.
Sylvensteinsee

Sylvensteinsee

Sylvensteinsee

Sylvensteinsee

Sylvensteinsee
V poledne se ulice centra zaplnily Plaveckým tržištěm, byla tu spousta stánků s občerstvením, se suvenýry, stánky řemeslníků, výtvarné dílny. A mezi nimi se proplétali účastníci mezinárodního setkání plavců a vorařů.
Kováři

Bednáři

Studnař

Výroba dřevěných koryt
Na pódiu vystoupili nejen muzikanti, taneční, přišli sem i zástupci plaveckých a vorařských spolků, aby si s organizátory vyměnili dárky.
Předání dárků

Slovinský plavec a starosta obce Ljubno ob Savinj Franjo Naraločnik

Martin Spreng, FLÖSSERZUNFT OBERES NAGOLDTAL, 
Německo

Hynek Hladík, LIBÍN-S PRACHATICE
ČTVRTÝ DEN V LENGGRIES - 19.06.2016
Počasí bylo v posledním dni mezinárodního setkání plavců a vorařů "pod psa". Od časného rána pršelo, hory okolo Lenggries byly v mracích.
Po osmé hodině se za deště na Radničním náměstí začal řadit průvod účastníků mezinárodního setkání před mší svatou v místním kostele Sv. Jakuba. V průvodu, do kterého se zařadili nejen účastníci mezinárodního setkání, ale také lenggriesské spolky se svými historickými prapory. Mše začínala o půl deváté za hudebního doprovodu Dechové hudby Lenggries.
Za deště a doprovodu lenggrieské dechovka přišel průvod ke kostelu

Za deště a doprovodu lenggrieské dechovka přišel průvod ke kostelu

Mše svatá v kostelu Sv.Jakuba

Mše svatá v kostelu Sv. Jakuba

Mše svatá v kostelu Sv. Jakuba
Po slavnostní plavecké mši se průvod plaveckých a vorařských spolků z deseti států Evropy za trvalého deště přesunul do Alpského Slavnostního sálu na ranní sklenku.
Průvod plaveckých spolků

Průvod plaveckých spolků

Průvod plaveckých spolků

Průvod plaveckých spolků

Průvod plaveckých spolků
Tam bylo nejen občerstvení, ale hlavně předseda spolku dřevařů a vorařů z Lenggries Mathias Mederle předsedovi vorařského spolku Mariborski splavjari Zlatku Jesenikovi putovní prapor Mezinárodní asociace plavců a vorařů.
V Alpském slavnostní sálu

V Alpském slavnostní sálu

V Alpském slavnostní sálu

Zlatko Jelenik z Mariboru a putovní prapor Asociace

Zlatko Jelenik z Mariboru a putovní prapor Asociace

Zlatko Jelenik z Mariboru a putovní prapor Asociace

Tradici předávání praporu Asociace zavedl v roce 2013 při mezinárodním setkání ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013 folklorní soubor Libín-S Prachatice, na myšlenku přišla vedoucí souboru Helena Svobodová, žerď zhotovil vrchní plavec Jiří Borovka. Poprvé předal putovní prapor Mezinárodní asociace plavců a vorařů předseda Libín-S Prachatice zástupci lotyšského plaveckého spolku GAUJAS PLOSTNIEKU ASOCIACIJA 06.07.2013.
První předání putovního praporu 06.07.2013

Předání putovního praporu 17.05.2014

Putovní prapor Asociace ve Valstagni

Putovní prapor Asociace v Lenggries
V sálu hrála lenggrieská dechovka, když se členové delegace Libín-S Prachatice a plavců ze Schwarzenberského plavebního kanálu loučila. O půl dvanácté se vydal mikrobus s českou poznávací značkou za prudkého deště směrem k domovu. Ve tři hodiny odpoledne jsme překročili státní hranice do České republiky, před čtvrtou jsme přijleli do Prachatic.
Lenggrieská dechovka

Jedeme domů

Jedeme domů
(Vloženo 27.06.2016, 06:49)
DRUHÁ LETOŠNÍ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ ZRUŠENA
ZRUŠENÉ plavení
Poprvé v novodobé historii plavení dříví bylo rakouskými spoluorganizátory plavení dříví 12.06.2016 vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí ZRUŠENO!
(Vloženo 11.06.2016, 06:14)
JELENÍ VRCHY - HIRSCHBERGEN - NA ŠUMAVĚ
A.Heyduk: Les obklopující vodovod (rozuměj plavební tunel, pozn. Hynek Hladík) jest hustý a vlhký, pln úlomů kamenných a trouchnivějících kmenů, lépe jest dáti se temným vodovodem. Hajný před vchodem bydlící doprovodí chodce hořícími loučemi. Po vyvýšených stěnách stoky vedou stezky až do Hirschbergen, mladistvé ještě vesnice Šumavské. Poutník, vycházející z vlhkého a chladného průvanu, překvapen jest pěkným šťavnatým údolím, po němž letní slunce rádo zlatou pobíhá nožkou, vrhajíc hojnost paprsků na temné olšiny, jež půvabně oplétají zvolna se batolící potok Jezerní. Na svahách strání, po obou březích vody, sloní se pěkná, úpravně zbudovaná povalová stavení, jichž severní stěny celé jsou šindelem pobity.... S dobrou se potáže, odpočine-li poutník chvíli v české domácnosti lesníkově a prohlédne-li si pěkně zařízenou stanici pro pěstování lososův a pstruhů.
Jelení Vrchy dříve
Obec založil v roce 1794 kníže Josef II. ze Schwarzenbergu, když okolní zalesněné pozemky pronajal pěti dřevařům. Podle jeho přání dostala osada, ležící v krajině, o níž se mluvilo jako o Jakobsbergu, také svůj název. Jak totiž najdeme v historických pramenech, zdržovali se zde "nejčastěji" jeleni. Z roku 1710 pochází následující popis: "Je zde velký krásný les, jeden půl hodiny dlouhý a třičtvrtě hodiny široký, obklopený dokola loukou, na níž z jedné třetiny jsou lesy a ze dvou třetin humna". V krajině působili uhlíři volarské Štegarovy hutě. V roce 1725, kdy se horní Vltava měla splavňovat pro využití ohromného lesného bohatství, dorazil do zdejších míst českokrumlovský hospodářský písař Josef Holub. Ten zjistil, že "na jedné louce pod nedalekým Plešným jezerem je možno jednou krátkou hrází vytvořit velký rybník , vodu vněm pro případ potřeby zadržet, a nejenom zdejší, ale také Frauenberské. Křešťovické a Orlické toky zvýšit."
Jelení Vrchy dříve
Zpráva z 8. června 1738 uvádí, že "mezi třemi velkými horami a lesy Plechého je údolí s místem, kde by bylo možno postavit patnáct až dvacet domků. Na tomto místě, v v tzv. Jakubských lesích, musí být tedy tak mnoho dřeva odklizeno, kolik je k osídlení takového počtu domků nutné." Ve zprávě se dál upřesňuje: "Toto místo je od kamenných židlí, kde se pasovské, rakouské a české hranice stýkají, vzdálené čtyři hodiny, od Plechého dvě hodiny, mezi vším jsou ale jen samé velké lesy, které nebudou využívány. Noví osídlenci nechť chodí do kostela v Nové Peci, což je odtud dvě a půl hodiny… "Přípravy k osídlení schválil záhy Adam František Schwarzenberg, avšak přesto, že se z vesnic v údolí hlásilo dost zájemců, byl nakonec plán odložen. Zasloužil se o to hlavně českokrumlovský lesmistr, který svůj nezájem zdůvodňoval "mysliveckými účely". Situace nebyla o mnoho lepší ještě ani v roce 1755, jak vysvítá ze zamítnuté žádosti obyvatelům bavorských obcí Parkfriedu a Neuofenu, kteří vedle "mysliveckého" lesa si chtěli na některém z míst postavit své domky.
Jelení Vrchy dříve
Až teprve stavba průplavu Josefa Rosenauera podél některých vrcholů česko-bavorských a česko-rakouských hranic, zahájena v roce 1789, poměry změnila. Poblíž Jezerního potoka byla nejdřív zbudována stavení pro inženýry a vedle nich vyrostlo šest dřevěných domků pro dělníky, které v roce 1793 byly zařízeny i pro zimní obývání.
Jelení Vrchy dříve
V předjaří 1794 předneslo pět dřevorubců - Johann Graf, Bartl Binder, Michal Schlorhaufer se synem a Anton Schinko - knížeti Josefu Schwarzenbergovi prosbu, aby jim bylo dovoleno trvale se usídlit "v revíru Nová Pec a Jelení". Dřevo ze zdejších lesů, plavené kanálem, jim nabízelo práci a chleba, a k tomu si každý z nich mohl držet krávy s povolením pastvy v knížecím lese. V roce 1799 přibylo k těmto prvním osídlencům dalších patnáct, z nichž někteří přišli až z pasovské kapituly. Byl mezi nimi leckterý zručný řemeslník, jako třeba Lorenc Saumer z Waldkirchenu, který v Jelení stavěl většinu domků, a na něhož dodnes upomínají některá kamenná boží muka v okolí. Schwarzenberská správa začala tedy uvažovat o osídlení oblasti Jezerního potoka dřevorubci tak, aby "lesy byly uklizeny a dřevo připraveno k plavbě. "Dřevařská osada Jelení byla už koncem 19. století oblíbeným turistickým letoviskem, jehož přitažlivost umocňuje téměř půl kilometru dlouhý umělý vodní tunel Schwarzenberského plavebního kanálu s téměř třímetrovým klenutým stropem. Jeho obě ústí s větracími šachtami jsou zdobena žulovými portály, které se nad kanálem tyčí jako středověká hradní cimbuří; horní je v gotickém, spodní v renesančním slohu, oba jako skvosty zdařilé kamenické práce místních občanů. Jen několik metrů vedle vrat dolního portálu je zasazen velký kvádr s tesaným znakem knížecí koruny, letopočtem 1838 a s iniciálami A. J. na paměť návštěvy tehdy šestiletého schwarzenberského pána Adolfa Josefa. Německý nápis "In Jahre 1823" upozorňuje na letopočet úplného dokončení stavby. Poslední z pamětních desek sem byla zasazena v roce 1981, kdy čtyřmi kameníky byl portál pro nebezpečí zřícení rozebrán a postaven znovu.

V roce 1841 se poutavě o tunelu rozepsal Jaroslav Beck: "Když se s lucernou v ruce prochází ozdobným portálem do podzemní klenby, je slyšet z dálky temné dunění blížících se klád, které je stále burácivější, až se žulové skály v samých základech otřásají, jako by se měly každou chvíli zřítit…

"Již v roce 1728 se zabývala vrchnost myšlenkou založit zde osídlení s dvaceti domkáři. Založení osady však zabránilo rozhodnutí lesního úřadu, který se obával ohrožení při pytlačení jelenů a tak se zde objevují dřevorubci až v roce 1793.

Postavili si šest dřevěných domků okolo "inženýrské boudy", postavené na Jeleních Vrchách pro stavbu kanálu.

Za další tři roky se staví na jižních svazích Jeleního potoka dalších 15 domů a na počátku 19.století tu stojí přes dvacet domů trvale žijícího obyvatelstva. K osadě patřily samoty U Jáchyma,Jánská pila a Mazník, samota o dvou chalupách s deseti obyvateli.

Po vysídlení (vyhnání původních obyvatel, pozn. www.schw-kan.com) v roce 1946 byla většina chalup opuštěna a ponechána napospas přírodě a vandalům.

Chátrající stavby byly pak v roce 1953 strženy a zlikvidovány.

V Jeleních Vrších vaší pozornosti jistě neunikne významné technické dílo – Schwarzenberský plavební kanál s 419 m dlouhým tunelem. Součástí plavebního systému bylo i uměle vybudované Jelení jezírko.

Zdroj Lumír Kothera ( Stará Šumava)
(Vloženo 09.06.2016 06:56)
ZAHÁJENÍ PLAVEBNÍ SEZÓNY NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEVNÍM KANÁLU
Pozvánka na zahájení plavební sezóny
V sobotu 21. května 2016 ožily Jelení Vrchy nezvyklým ruchem. Na křižovatce vyrostl stánek folklorního souboru Libín-S Prachatice, poměrně brzy to u pestrobarevného obrovského slunečníku vonělo klobáskami a dalšími laskominami, na stole byly rozloženy domácí buchty a koláče, sliny se jen sbíhaly při pouhém pohledu, byl naražen sud s pivem, už tu seděli první hosté. Mezi nimi byly i typické hiršberské figurky, ostatně nikdo netušil, že kolem jedné z nich bude za několik hodin na Jeleních Vrších tak rušno, že to zastínilo celé to snažení několka desítek lidí.
Stánek Libín-S, Petra

Stánek Libín-S
Ve stánku obsluhovali členové Libín-S Prachatice, jejich rodinní příslušníci - manželé, děti. Ti, co nebyli za pultem měli ještě čas na posezení, na něco dobrého.
Stánek Libín-S, Vašek

Stánek Libín-S, posezení Libíňáků
Zhruba ve stejné době, co první hosté zasedli u stánku Libín-S, u horního portálu plavebního tunelu si cyklisté četli na vyvěšeném plakátu program zahájení plavební sezóny. "O půl dvanácté se tu budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy!" "Ale máme jet k Plešnému jezeru!", zněla odpověď. "Je to ale děsnej kopec, já tu asi zůstanu. Nakonec si skupinka rozbalila svačinu a zatím zůstala.
Před půl dvanáctou do romantického koutu u horního portálu plavebního tunelu přišla skupinka krojovaných muzikantů, s nimi ohlášená vypravěčka pohádek. A taky plavební ředitel Hynek Hladík. Na lavičkách sedělo několik prvních posluchačů, malí, velcí, děti, vnoučátka, maminky, tatínkové, strejdové a tety, babičky a dědové. Na plavebním řediteli bylo zahájit program dne, tady v poněkud intimním prostředí.

Po oficiálnostech přišlo na řadu setkání s pohádkami z obou stran Šumavy. Kapela folklorního souboru Libín-S Prachatice spustila první sérii dětských písniček. Pak již se úlohy vypravěčky se tradičně ujala pohádková babička Helena Svobodová. Zazněla mimo jiné pohádka O zvláštním zvířeti i o vodníkovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu.
Zahájení u horního portálu plavebního kanálu

O zvláštním zvířeti

Kapela Libín-S

O vodníku Žbluňkalovi

Malí a velcí diváci
Sotva dozněl potlesk odměňující Helenu Svobodovou, nevím, jestli někde nezůstala na zemi louže po vodníkovi, nastal přesun do Jeleních Vrchů. Právě přijel jakýsi autobus, z něj vystoupila skupina lidiček, každý si táhnul svůj kufřík.

"To jsou Prácheňáci!" A taky že ano, fousáče Víťu, co nese basu, Libíňáci znají - vždyť Víťa byl s nimi na mezinárodním setkání plavců a vorařů v Lotyšsku, loni také v Maďarsku.

U svého pivka seděla i parta Rakušanů - Gotthard Wagner, vedle něj ležely housle, Rudi Lughofer, ten měl u sebe na stole dudy - on ale říká "böhmischer Bock" - český kozel.
V jednu po obědě na pódiu na Jeleních Vrších nastoupila kapela Libín-S a začala pro Libín-S klasicky "Kdyby byl Bavorov..." Začalo setkání s folklorem. Po Bavorovu vedoucí souboru pozvala na pódium tanečníky Libín-S k tanci pro chlapy - Hoši a Stará bába.
Hoši, Stará bába

Hoši, Stará bába
Před asi 15 lety rakouský kulturní spolek SUNNSEITN v rámci projektu Kulturní osa plavební kanál rozmístil podél plavebního kanálu řadu moderních soch. Mezi nimi byla i skultura Strážce / Wächter prachatického sochaře Davida Svobody. SUNNSEITN tehdy pronajmul skulpturu obci Nová Pec, na jejímž území socha vznikla, za roční nájemné jednoho parohového knoflíku. Nájemné se předává pravidelně při zahájení plavební sezóny na Jeleních Vrších. Gotthard Wagner má jich tak doma docela pěknou sbírku.

Proto na pódium pozval plavební ředitel Hynek Hladík Gottharda Wagnera ze SUNNSEITN a Jakuba Koželuha, starostu obce Nová Pec. Už když Gotthard vstupoval na pódium, utrousil poznámku, že ten loňský knoflík byl opravdu malý. Starosta, který nesl docela velkou krabičku, poznámku jistě zaslechl. Jeho první slova totiž byla, že letošní knoflík je ještě menší. "Vybrat parohový knoflík není jednoduché, letos předávám pátý. Nepamatuji si, jak vypadal ten loňský, ani ty předchozí. Letošní knoflík je opravdu malý, proto jsem k němu vybral ještě něco z parohu."

Knoflík velký jistě nebyl, byl menší než dva centimetry. Navíc však v krabičce byla brož z parohoviny k zavěšení na krk. Gotthard sice velikost knoflíku znovu komentoval, ale brž se mu natolik líbila, že za chvilku už nebyla v krabičce, ale na jeho krku.
Starosta Koželuh a Gotthard Wagner

Takhle malinký je letošní knoflík

Letošní nájemné
Po předání nájemného pokračoval Libín-S Prachatice se svým vystoupením. Na řadu přišly Dřeváky. Kluci a děvčata si své šmejšáky vylepšily senem. To tu ještě nebylo.
Dřeváky

Dřeváky
Posledním tancem folklorního souboru Libín-S Prachatice v tomto bloku byla Doudlebská polka. V jejím závěru Libíňáci pozvali do tance diváky a také hosty z Prácheňského souboru písní a tanců. A Potom přišla řada na pamětní společné foto.
Doudlebská

Doudlebská s diváky

Společné foto
Na pódium nastoupil se svým tři čtvrti hodinovém vystoupením Prácheňský soubor. Musíme říct, že Prácheňáci jsou opravdu perfektní, od oblečení, hlavně děvčata měla nažehlené sukně a zástěry, bezvadnými účesy děvčat, vystupováním, zpěvem a muzikou. I Prácheňští zařadili na závěr Doudlebskou polku, jen ta jejich je prostě jiná.
Prácheňský soubor

Prácheňský soubor

Prácheňský soubor

Prácheňský soubor
Při Doudlebské již na okraji pódia poposedávali Gotthard Wagner s houslemi a Rudi Lughofer s dudami - českým kozlem.
Gotthard a Rudi

Gotthard a Rudi
Zajímavostí je, že kdysi se na dudy hrálo i v Rakousku, před zhruba 200 lety odtamtud dudy zmizely. Světčí o tom třeba poznámka ředitele schwarzenberského panství Ernsta Mayera v Popisu velkého plavebního zařízení na schwarzenberském panství Český Krumlov v kraji českobudějovickém. Tehdy se plavebním kanálem, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský, dnes jej nazýváme Schwarzenberský, plavilo palivové dříví pro Vídeň, ostatně název kanálu to naznačoval. Dříví plulo napřed kanálem na povodí Vltavy, potom spáditým úsekem k řece Große Mühl, po ní až k Dunaji. Před ústím bylo třeba dříví vytáhnout a připravit je k další dopravě na lodích po Dunaji. Na vytahování bylo třeba 300 až 350 plavců, tolik volného personálu v okolí nebylo, proto přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z jihu Čech - z Prácheňského kraje. Plavci pracovali velmi tvrdě od pěti ráno do sedmi večer. Večer předpokládal ředitel panství, který plavení řídil, že padnou unaveni na lože. Oni ovšem, pravděpodobně protože to byly smíšené skupiny mladých mužů a žen, protože to byli Češi, vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, večer se hrálo zpívalo, ba dokonce i tancovalo, přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů.

Jestliže Mayer píše o dudách jako o nástroji, který je ještě v Čechách obvyklý, lze předpokládat, že v Rakousku již obvyklé nebyly.
Rudi
A právě Rudi Lughofer v osmdesátých letech po téměř dvou stoletích přivezl dudy z Čech opět do Rakouska. V současnosti již dávno není jediným, kdo hraje na českého kozla. Ostatně dnes na Jelení Vrchy přijeli hned dva rakouští dudáci.
Slávka, Gotthard a Rudi

Gotthard a Rudi

Slávka
Gotthard si sebou přivezl chlapíka s bicími, na místě si vyžádal ještě houslovou pomoc od Slávky z kapely Libín-S Prachatice a až do plavení hrála na pódiu rakousko-česká kapela ve složení dvooje housle, dudy, bicí.
O půl čtvrté se na pokyn plavebního ředitele vydali dva rakouští dudáci s českým kozlem k místu vhazování dřeva do plavebního kanálu. Dva dudáci ještě chvilku hráli před lesem.
Rakouští dudáci českými kozly
Kanálem proudila kalná voda a stále ještě stoupala. Byla tedy ještě chvilka času na povídání o historii Schwarzenberského plavebního kanálu i na přečtení plavebního rozkazu. Pak už byl dán pokyn plavcům ke vhození nejprve několika delším kusům, ty vhazovali dospělí, pak přišel pokyn malým plavcům ke vhazování štěpin. "V celé Evropské unii je dětská práce zakázaná, jen u nás je dětská práce žádoucí, tak děti, do práce!", dal pokyn plavební ředitel. Pravdou je, že některá polena byla skoro stejně velká jako malé děti.
První letošní plavení

První letošní plavení

První letošní plavení
Polena se pak vydala na svoji zhruba půl druhého kilometru dlouhou pouť. Plavební ředitel se zdržel několika dotazy natolik, že se k vytahování polen z vody vůbec nedostavil, obrátil se zpět na Jelení Vrchy dřív.
Když spolu se dvěma muzikanty Prácheňského souboru dorazil k expozici KANÁL EXPO v domu čp. 13 na Jeleních Vrších, před stodolou hrála spojená kapela Libín-S Prachatice a Prácheňského souboru písní a tanců Strakonice, taky se tam tancovalo, přestože bylo čtvrt na čtyři, podle programu měla ve tři hodiny začínat druhá porce pohádek z obou stran Šumavy.
Pozvánka na pohádky před stodolou

Pozvánka na pohádky před stodolou

Pozvánka na pohádky před stodolou
Ve stodole již netrpělivě seděla celá řádka malých posluchačů. Spustila muzika složená z muzikantů obou folklorních souborů.
Hudební úvod druhé porce pohádek
Pohádková babička Helena Svobodová přišla s jednou z pohádek ze starého Rakouska - Prolhanou pohádkou, nebo by se ta pohádka měla jmenovat Popletená? No vezměte si, pohádka začíná takhle: "Žili, byli dva lidi, neměli žádné děti. Když jejich starší syn šel na vojnu...." Děti byly spíš pro tu Popletenou, lhát se přece nemá.
Popletená pohádka

Popletená pohádka
Pohádková babička měla připravenou ještě jednu pohádku - O Frantovi Hoškovi. Vy ji neznáte? Pohádka vlastně začíná tady, u Schwarzenberského plavebního kanálu.

Franta Hošek ze Strakonic byl chlap jako hora. Když bylo plavení dříví, házel polena do vody po dvou i třech kusech. Jestli někde plavci potřebovali uvolnit nahromaděná polena, vlezl Franta nebojácně do vody a holýma rukama polena uvolňoval. Navíc večer, po celodenní práci, jako správný strakonický chlap popadl dudy a hrál a zpíval až do samé půlnoci, žádnou písničku neopakoval a ještě nové od chlapů z Bavor uměl doprovodit. Takový byl Franta Hošek..."

Víc vám tu pohádku o Frantovi Hoškovi povídat nebudu, jestli jste ji ještě neslyšeli, tak přijďte na setkání s pohádkami někdy příště. To nejbližší příště bude opět na Jeleních Vrších v neděli 14.08.2016.
O Frantovi Hoškovi
Na pódiu vystoupil opět Prácheňský soubor.
Prácheňský soubor
Ve čtvrt na pět Prácheňáky vystřídal Libín-S. Pomalu se blížil závěr. Přišel rozlučkový tanec V Prachaticích.

Vedoucí souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová a plavební ředitel Hynek Hladík prohlásili 19. novodobou plavební sezónu za zahájenou.
Libín-S Prachatice
Prachatičtí i strakoničtí se sesedli u stánku, povídali popíjeli. Najednou bylo slyšet kdesi sirénu. Kdosi řekl: "Jede sanitka!" Nebyla to sanitka, bylo to hasičské auto s rozsvíceným modrým majálem. Chvilku po prvním autu s hasiči z Nové Pece jelo další s hasiči z Volar. A odkudsi přiletěla helikoptéra, letěla nízko nad námi, hledala místo k sednutí. Nakonec sedla na loučce kousek výš. Po nějaké chvíli dorazila sanitka, hned za ní policie.

Kdosi prý spadnul do plavebního kanálu a zranil se na hlavě a asi si zlomil ruku. Proč byly takové manévry, to je otázka?
Na internetu večer psali: "Opilý kardiak spadl do Schwarzenberského kanálu, letěl k němu vrtulník. Alkohol a horský terén zradily devětapadesátiletého muže, který se v sobotu vydal z Jeleních vrchů domů do Nové Pece na Šumavě. Senior spadl do Schwarzenberského kanálu, poranil si hlavu a ruku a zdravotníci k němu povolali vrtulník. Horská služba dostala v sobotu odpoledne zprávu z linky 155, že zdravotní stav zraněného je obecně komplikovaný. „Jak nám sdělili, pán je kromě zranění kardiak a zároveň užívá léky na zředění krve. Jak jsme nakonec zjistili, kromě toho všeho byl podnapilý, ale nemůžeme spekulovat, co přesně bylo příčinou jeho pádu do kanálu,“ uvedl Aleš Fejfar z Horské služby Šumava. Záchranáři chvíli nemohli muže najít, protože informace, kde a co se stalo, nebyly zpočátku přesné. „Na místě jsme zjistili, že spadl na hlavu, rozřízl si ruku a záda měl odřená. Ihned jsme začali s ošetřením,“ doplnil Fejfar. K nehodě kromě sanitky dorazil i vrtulník leteckých záchranářů z Českých Budějovic a policisté. Ti dechovou zkouškou zjistili, že zraněný muž je podnapilý. Vrtulník odletěl s prázdnou, protože muž nebyl v tak vážném stavu, aby musel být transportován letecky. Sanitka jej dopravila do nemocnice ve Volarech. „Nejen turisté, ale i místní ledaskdy podceňují pohyb v horském terénu. Zvláště alkohol pak může být tím faktorem, který nepozorného a nedbalého chodce dostane do ohrožení zdraví či přímo života,“ dodal náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura. Důrazně varoval všechny, aby se nevydávali do terénu opilí a sami."

Zdroj
Bohužel se nám nepodařilo najít v médiích informaci o zahájení plavební sezóny, vyhrála nehoda jedné hiršperské figurky. Na tu se média chytila.
Během roku 2016 jsou naplánovány ještě tyto akce:

- 12.06.2016 13:45, Zvonková / Sonnenwald, CZ/A, Setkání s folklorem z Horních Rakous a setkání s plavením dříví
- 25.06.2016 14:00, Jelení Vrchy, Setkání s plavením dříví
- 23.07.2016 Hiršperské slavnosti se setkáním s plavení dříví. Jelení Vrchy, program bude upřesněn
- 27.07.2016 13:45, Schrollenbach, A, Setkání s folklorem z Horních Rakous a setkání s plavením dříví
- 13.08.2016 08:00-20.08.2016 10:00, Jelení Vrchy - uhliště, Setkání s prací uhlířů
- 14.08.2016 11:30, Jelení Vrchy, Setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s folklorem, setkání s plavení dříví, setkání s prací uhlířů
- 20.08.2016 14:00, Jelení Vrchy - Rosenauerova kaplička, Setkání s modlitbou u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie
- 03.09.2016 14:00, u Rosenauerova pomníku nedaleko bavorských hranic, Setkání s plavením dříví
- 17.09.2016 13:00, hraniční potok Ježová / Iglbach, Setkání s jihočeským a hornorakouským folklorem, setkání s plavením dříví

Bližší informace
(Vloženo 23.05.2016, 21:37)
SPOLEK SVOBODNÝ HIRŠPERK SE PŘIDÁ DO ORGANIZACE PROJEKTU
SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
Spolek Svobodný Hiršperk
V závěru roku 2014 vzniknul na Jeleních Vrších spolek Svobodný Hiršperk. Účelem spolku jsou:
- zvýšení společenské a kulturní úrovně života občanů a návštěvníků v Nové Peci, především v části Jelení Vrchy
- podpora činnosti ostatních spolků v obci Nová Pec
- propagace Jeleních Vrchů

Již v loňském roce došlo k prvním kontaktům mezi zapsanými spolky Svobodný Hiršperk působícím na Jeleních Vrších a Libín-S Prachatice, který je nositelem přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Že to myslí členové Svobodného Hiršperku vážně se již na první pohled ukázalo, když členové vzali do ruky krumpáče a lopaty a:
- na vlastní náklady a vlastními silami provedli opravu (vyčištění od plavenin a dalších materiálů) větší části smyku Schwarzenberského plavebního kanálu pod plavebním tunelem na Jeleních Vrších (180 m z celkových 275 m) (který je ve správě Národního parku Šumava);
- na vlastní náklady a vlastními silami provedli opravu (vyčištění od plavenin, oprava opevnění břehových zdí úseku Schwarzenberského plavebního kanálu od Jeleního smyku nedaleko ubytovny Národního parku Šumava Kameňák po soutok se smykem od plavebního tunelu v délce 104 m) (úsek je ve správě Národního parku Šumava);
- provedli na vlastní náklady a z větší části svými silami na ploše hiršperského uhliště nedaleko Jeleních Vrchů.

Členové spolku Svobodný Hiršperk byli v minulém roce připraveni poskytnout pomoc při stavbě a provozu milíře na hiršperském uhlišti, předpokládalo se, že poskytnou novopeckým hasičům, kteří již několik let milíř staví a starají se o něj, uhlířský pracovní oděv, aby nemuseli být v zásahových hasičských unifomách. Bohužel milíř nebyl loni postaven a pak zapálen, v létě díky suchu bylo velmi vysoké požární nebezpečí.
Spolek Svobodný Hiršperk
V úterý 17.05.2016 připravoval plavební ředitel Hynek Hladík pódium na Jeleních Vrších pro sobotní zahájení 19. novodobé plavební sezóny. Poté se setkal se členem spolku Svobodný Hiršperk a zastupitelem obce Nová Pec Miroslavem Jiráskem.

Po diskuzi mezi oběma zástupci spolků bylo dohodnuto, že Svobodný Hiršperk v den, kdy je na programu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, ukázka plavení dříví na Jeleních Vrších připraví Hiršperské slavnosti s kulturním vystoupením. Letos by to bylo v neděli 24.07.2016. Předpokládá se, že se programu zúčastní české, rakouské či bavorské soubory.

Hynek Hladík návrh Miroslava Jiráska přivítal, rozšíření programu bude jistě dobré. Myšlenkou Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je mezinárodní spolupráce, dvojjazyčnost, takže myšlenka je zcela jistě dle našich představ.

Miroslav Jirásek považuje za nutné, aby takové obecní slavnosti, jakými by Hiršperské slavnosti mohly být, vycházely z jakési tradice a to u projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jistě je. Ne každá obec má na svém území národní kulturní památku. Jelení Vrchy, resp. obec Nová Pec, takovou památku na svém území má - Schwarzenberský plavební kanál. Hiršperké slavnosti na tyto tradice navážou, stanou se součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. V nejbližších dnech Jirásek předloží vedení spolku Svobodný Hiršperk. Následně bude program Hiršperských slavností upřesněn.

Hynek Hladík pozval hiršperské na sobotní zahájení 19. plavební sezóny.
Pozvánka na zahájení plavební sezóny
V článku je používán termín Hiršperk. Ten vychází z německého jména osady Hirschbergen. Dnes je bývalý Hiršperk, resp. Hirschbergen, jako Jelení Vrchy (příp. Jelení) součástí obce Nová Pec.

První snaha o osídlení tohoto území byla v roce 1728 v Joklově lese. Lesní knížecí (schwarzenberský) úřad byl však proti, protože by byl ohrožen knížecí lov trofejní jelení zvěře, která se v této oblasti vyskytovala. K osídlení došlo až tehdy, když v roce 1793 dovedl Ing.Josef (Joseph) Rosenauer svůj plavební kanál až k místu budoucí obce. Původně se jednalo o dřevěné stavby k přespávání dřevorubců. V roce 1796 bylo knížecí správou přiděleno pět míst na stavbu chalup k trvalému bydlení. Za další tři roky se stavělo na jižních svazích Jeleního potoka dalších 15 domů a na počátku 19. století tu stálo přes dvacet domů trvale žijícího obyvatelstva. K osadě patřily samoty U Jáchyma (dnes samota u Schwarců), Jánská pila a Mazník, samota o dvou chalupách s deseti obyvateli.

Po vysídlení v roce 1946 byla většina chalup opuštěna a ponechána napospas přírodě a vandalům. Chátrající stavby byly pak v roce 1953 strženy a zlikvidovány. Zachovalo se jen osm domů. Dnes místa chalup připomínají jen ovocné stromy a kamenné základy, zarostlé stromy.
Jelení Vrchy na hist. obrázku
(Vloženo 17.05.2016, 21:24, v článku použity také informace z www.zanikleobce.cz)
ZEMŘELA HERMINE BALDASSARI
Hermine Baldassari
S hlubokým zármutkem sdělujeme, že 28. prosince 2015 ve věku 96 let zemřela Hermine Baldassarii, velká znalkyně Schwarzenberského plavebního kanálu, která milovala Šumavu, její přírodu a krajinu.

Paní Hermine spolu se svým manželem Robertem, studovali v archivech v Rakousku a v Československu historii Schwarzenberského plavebního kanálu, sbírali materiály o plavebním kanálu i o jejím staviteli Josefu Rosenauerovi. Stali se tak největšími znalci plavebního kanálu a díla Josefa Rosenauera. Byli iniciátory rekonstrukce Schwarzenberského plavebního kanálu v Rakousku, v případě, že to bylo třeba, podíleli se na jeho financování, sledovali nejprve z blízkosti či později z povzdálí opravy a rekonstrukce v Čechách.

Hermine, budeš nám chybět!
Hermine Baldassari s manželem Robertem a Karlem Janem knížetem ze Schwarzenbergu při mši 20.08.2000

Hermine Baldassari 22.09.2007

Hermine Baldassari 20.09.2008 (dáma v hnědé bundě v pravé části snímku)

Hermine Baldassari 13.06.2009 (vpravo) s Josefem Gruberem

Hermine Baldassari 13.06.2009

Hermine Baldassari 13.06.2009

Hermine Baldassari 13.06.2009
(Aktualizace 30.12.2015, 22:07)
MARIBOR 2017
Maribor 2017
V předvečer Štědrého dne zveřejnil slovinský plavecký spolek Mariborski flosarji na svém facebookovém profilu logo 25. mezinárodního setkání plavců a vorařů Maribor 2017.
(Zveřejněno 24.12.2015, 19:30)
PŘIŠLA POZVÁNKA NA MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ
Holzhacker- und Floesserverrein Lenggries
Z bavorského Lenggries dorazila pozvánka na mezinárodní setkání asociace plavců a vorařů, které se bude konat 16.-19. června 2016.
Program mezinárodního setkání plavců a vorařů Lenggries 2016:

Čtvrtek 16.06.2016
- ubytování po 14:00
- přivítání v Alpském slavnostním sále / Alpenfestsaal, Lenggries

Pátek 17.06.2016
Plavba na voru z Wolfratshausenu do Mnichova / München, se svačinou, obědem, s pivem čepovaným z tradičních dřevěných sudů. Plavba vede jednou z nejkrásnějších krajin Německa. Vrcholem je rychlá plavba na nejdelším vorařském skluzu Evropy. Užijeme si idylickou plavbu na voru okolo překrásných krajinářských zvláštností, např. Georgenstein, kdysi součásti starého římského mostu. Délka plavby cca 30 km, doba plavby cca 5-6 hodin, přestávka na oběd cca 1 hodinu.
- 08:00 - odjezd busem z Lenggries, Festplatz
- 09:00 - odplutí voru z Wolfrathausenu
- 16:00 - připlutí do Mnichova
Po připlutí do Mnichova přejezd autobusem zpět do Lenggries, v Alpském slavnostním sálu / Alpenfestsaal bude večeře, na kterou naváže společný večer, který uzavře program dne.

Sobota 18.06.2016
- 09:00 Valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů, které se zúčastní předsedové plaveckých a vorařských spolků a jejich zástupci. Valná hromada se bude konat v sále Kreativum hotelu Arabella Brauneck.

Pro ostatní účastníky se nabízejí 3 možnosti
- pojeďte s námi na výlet do chráněného území Karwendel k jezeru Sylvensteisee. Tady se budete moci, když bude teplo, bezvadně vykoupat. Je možno podniknout malou procházku, nebo podniknout malou plavbu na voru. Svačinu a nápoje bude možné si koupit v chatě vodní záchranné služby.
- jeďte lanovkou Brauneck-Bergbahn (70 kabin se 4 sedadly) 12 minut na "domácí" lenggriesský vrch Brauneck (1556 m) a zpět
- nebo volný čas (nákupy, čtení, spánek)
- od 12:00 tradiční plavecký trh v Lenggriesu. Tady bude mít možnost si kulinárně a hudebně užívat
- konec ??? to závisí na kondici každého

neděle 19.06.2016
- 09:00 bohoslužba ve farním kostele Sv. Jakuba v Lenggriesu (dóm v oblouku Isaru)
- cca od 11:00 v Alpském slavnostním sálu / Alpenfestsaal - hudební ranní sklenka / Frühschppen
- následně rozloučení a odjezd účastníků
Účastnický poplatek:
na účastníka: ..................................185,00 €
+ poplatek Mezinárodní asociaci plavců a vorařů:.10,00 €
celková částka: ................................195,00 €
Pro účastníky, kteří přiletí letadlem náklad na dopravu letiště Mnichov <-> Lenggries ...........30,00 €.

Účastnický poplatek proplaťte nejpozději do 30.01.2016

Informace najdete také na těchto webových stránkách:
www.lenggries.de, www.floesser-lenggries.de, www.isarflossfahrten.de, www.arabella-brauneckhotel.com, www.brauneck-bergbahn.de
Ceny za ubytování os. / noc
cena za dvoulůžkový pokoj / za jednolůžkový pokoj
kategorie hotelu A 42,00 € / 52,00 €
kategorie hotelu B 33,00 € / 43,00 €
kategorie hotelu C 28,00 € / 38,00 €

Uvedená cena platí pro osobu a noc, zahrnuje snídani. K ceně za pokoj je třeba připočítat pobytovou taxu ve výši 1,50€ os./noc.

Pozor: počet jednolůžkových pokojů je omezen!
Folklorní soubor Libín-S Prachatice je již téměř deset let členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Jejími členy jsou spolky z Bosny a Hercegoviny, České republiky, Finska, Francie, Katalánska, Lotyšska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska a Slovinska.
(Vloženo 14.12.2015, 23:34)
O ORGANIZÁTORECH MEZINÁRODNÍHO SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ
LENGGRIES 2016
Hostitelem mezinárodního setkání plavců a vorařů, které se bude letos v červnu konat v bavorském Lenggries bude spolek dřevorubců a plavců Lenggries. Ten svoji tradici zahájil už v roce 1865, tedy letos to bylo 150 let, tehdy jako spolku spolku dřevorubců Holzarbeiterverein Lenggries.
Prapor Holzhackerverein Lenggries

Prapor Holzhackerverein Lenggries
Spolek dřevorubců Holzarbeiterverein založili v roce 1865 Peter Hohenauer, Mathias Hammerl, Josef Lindner (Schmick) Marie Noderer, Josef Rechthaler (Göbl), Ursula Willibald (Dullpaperl) a Jakob Wenig (Wendler).

Rok 1865 je uveden na historickém praporu spolku. Na jeho lícové straně zelené barvy dominuje nářadí dřevorubců - pila břichatka, kácecí a štípací sekery a sapina. V rozích praporu jsou aplikace s alpskými květinami, především s protěžemi. Na rubové, bílé, straně praporu je znázorněno zjevení Sv. Vincence v lese, nad obrazem je nápis Svatý Vincenci, oroduj za nás!

Údaje o členech se zachovaly až v knize zápisů z roku 1901. Přestože se mnoho neví o činnosti spolku do té doby, je jisté, že vyvíjel spolkovou činnost a vždy jednou za rok nechal světit mši svatou na počest svého partona. V kronice vedené od roku 1901 je zmínka o rekordní návštěvě v roce 1912, kdy po mši přišlo na posezení 143 hostů, do toho se nepočítaly ženy.

Při každoroční valné hromadě se vybíraly členské příspěvky, z kterých se zaplatila i muzika, ale i krabice s cigáry.
Prapor Flößer-Innung Lenggries

Prapor Flößer-Innung Lenggries
Traduje se, že v roce 1897 vzniknul plavecký spolek Flößer-Innung. V roce 1934 došlo k jeho rozdělení, ze spolku se vyčlenil Flößerei-Interssentenverband (zájmový svaz vorařský).

Mezi spolky dřevorubců a vorařů to trochu "jiskřilo", přestože jedni bez druhých se nemohli obejít. V roce 1951 rozpuštění plaveckého spolku Flößer- Innung, jeho členové se začlenili do dřevorubeckého spolku, který změnil svůj název na Spolek dřevorubců a vorařů Holzhacker- und Flößerverein Lenggries 1865. Z bývalé soupeření spolků se najednou do názvu dostal spojovník, který názvy bývalých spolků spojoval.

V roce 1965 proběhly oslavy 100. výročí vzniku spolku.

Spolek je jedním z nejaktivnějších a zároveň z největších spolků v Lenggries. Je pořadatelem ukázek práce v lese, stavby vorů, ukázkové plavby, pořadatelem výstav. V roce 1997 byl iniciátorem stavby vrchového kříže na nedaleké hoře Grasbergkopf (1753 m n.m.). Sami členové vybudovali základ kříže a pak na vlastních zádech vynesli modřínové hranoly kříže, aby za účasti 200 věřících mohla být slavena horská mše na paměť zemřelých členů Holzhacker- und Flößerverein Lenggries 1865.

V roce 2007 se v Lenggries konal Německý plavecký den, v rámci kterého byla v místním muzeu otevřena výstava, byly provedeny ukázky přibližování dříví v horském lese i plavení dříví.

O dva roky později propůjčila Mezinárodní asociace plavců a vorařů obci Lenggries titul Plavecká obec, což bylo i oceněním spolku Holzhacker- und Flößerverein Lenggries 1865.

Od roku 1992, tedy již šesté volební období, je předsedou spolku Mathias Mederle.

Členové Holzhacker- und Flößerverein Lenggries 1865 se v roce 2013 zúčastnili mezinárodního setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013, jeho pořadatelem byl folklorní soubor Libín-S Prachatice.
Mathias Mederle s libíňáky v Prachaticích

Plavci (i bavorští) na Jeleních Vrších
(Zveřejněno 25.12.2015, 14:38, podle www.holzhacker-floesser-lenggries.de)
Design © VOJTa Herout, 2003-2016, Hynek Hladík 2003-2016